Tisková konference po jednání vlády ČR 1. prosince 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi vás přivítat na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a minstra životního prostředí pana Martina Bursíka a ministra vnitra pana Ivana Langera.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslím, že už z toho, kdy skončila vláda, i z vaší účasti, je zřejmé, že dnes nejsou žádné výbušné, třaskavé materiály na pořadu. Vzal jsem s sebou dva své ministry, místopředsedu vlády pana Bursíka, aby vám představil postup při prodeji tzv. Kjótských povolenek emisí, což je určitě zajímavé. Umožňuje to financování našich priorit v oblasti úspor energií a pana minstra Langera jsem vzal kvůli dvěma bodům, které jsme projednávali a to jsou biometrické údaje ve veřejných dokladech a to je záležitost softwaru a výrazných úspor v oblasti objednávání softwaru pro veřejnou správu a legalizaci tohoto softwaru. Já nic dalšího nemám. Ty body, které jsme projednávali, byly poměrně standardní. Byla to některá nařízení. Byly to tři kontrolní závěry NKÚ, které se týkaly školství, místního rozvoje a České pošty. Bavili jsme v té evropské agendě o tom evropském plánu na obnovu. To je tak zhruba všechno z dnešní vlády. Prosím kolegy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a poprosím pana Martina Bursíka, místopředsedu vlády.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji pěkně, dobrý den. Já jsem předkládal dnes vládě materiál, který podrobně shrnuje připravenost ministerstva životního prostředí, za vládu připravit odprodej přebytků speciálních emisních povolenek. Jsou to jiné emisní povolenky, než o kterých je řeč v souvislosti s projednávaným klimaticko-energetickým balíčkem. My jsme měli závazek podle Kjótského protokolu snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 o 8 %. Plníme toto snížení téměř o 25 %. Máme přebytek jednotek, které můžeme odprodat jednak státům, které samy neplní své závazky a nebo i soukromým subjektům. My jsme vypočítali, s tím, že si ponecháváme určitou rezervu podle vývoje ekonomiky emisí, spočítali jsem, že můžeme odprodat zhruba 100 milionů těchto jednotek, které jsou označeny AAU s tím, že vedeme řadu bilaterálních jednání se zeměmi, které tyto jednotky pro splnění svých závazků potřebují. Máme rozjednáno s potenciálními kupci, to nejpodstatnější na tom je, vždy pro tento typ obchodu je podmínkou, přímo je to stanoveno v Kjótském protokolu, že ty výnosy z odprodeje přebytku budou použity k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů, tzv. motivacím. Ten greening projekt, garance toho, o kolik se sníží v tunách emisí CO2 emise toho státu využitím vnosu z odprodeje této jednotky, to je právě klíč k k úspěchu. Ten stát, kterých chce prodávat, musí připravit speciální program, speciální účet a garantovat kupujícímu, že budou ty výnosy využity pro další snižování emisí skleníkových plynů. My máme tento program připravený, bude velmi atraktivní, bude směřován především do oblasti, kde se nám nepodařilo s Evropskou komisí vyjednat, abychom mohli využít 5 miliard korun z operačního programu Životní prostředí a půjde to především na housing, tzn. na zateplování rodinných domů, bytových domů, na využití obnovitelných zdrojů energie. Ale nejenom v náhradě za vytápění uhlím, ale také pro novostavby budeme také podporovat pasivní bydlení. Ten program, který je ve vysoké fázi připravenosti půjde, se bude podobat rakouskému vzoru, kde bude bodové ohodnocení investic toho či kterého investora podle toho, jaké využije technologie, na jaké se dostane parametry. Máme spočítán potenciál v jednotlivých oblastech, kolik je na tom uspořit a interním cílem resortu, se kterým jsem seznámil vládu, je realizovat první prodej do února. Ten prodej bude maximálně transparentní. Posbíráváme nabídky jednotlivých států i privátních subjektů s tím, že já ještě povedu klíčová jednání příští týden v Poznani na klimatické konferenci. V únoru bychom chtěli mít tu první tranži za sebou. Vedle toho ještě vypíšeme mezinárodní aukci, která nám dá i informaci o tom, kde se zhruba nachází cena. Jestliže se to bude nalézat prostřednictvím aukce. Ty aukce budou více zaměřeny na soukromé subjekty a bilaterální jednání s jednotlivými vládami a je toto mimořádná příležitost, kterou si nechceme nechat ujít, protože někde za dveřmi je Ukrajina a Rusko, které mají těch jednotek, ten přebytek mají výrazně vyšší, ale zároveň jejich připravenost a především garance toho, že dokáží skutečně ty výnosy využít na další snižování emisí skleníkových plynů co nejefektivněji, je velmi nízká. Tomu v Rusku a Ukrajině se říká „super hot air“, velmi horký vzduch u kterého není garantováno, že by to využili tak seriózně jako my. Já jsme informoval vládu. Vláda vzala ten materiál na vědomí a teď budou pokračovat velmi rychle další práce, abychom odprodali co nejvýhodněji a mohli využít ty výnosy na skokové zlepšení stavu životního prostředí v ČR. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády a nyní má slovo ministr vnitra, pan Ivan Langer.

Ivan Langer, minstr vnitra: Dobrý den. Vláda se dnes na svém jednání zabývala několika body, které předkládal ministr vnitra. Jeden z důležitých byl návrh zákona o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a o změně některých zákonů. Pod tímto složitým návrhem a možná málo srozumitelným názvem se ukrývá cíl zvýšit bezpečnost dokladů se kterými nakládají občané ČR. To v souvislosti s přechodem vydávání dokladů s biometrickými údaji. Cíl je upravit vydávání a používání certifikátů veřejných dokladů, což jsou certifikáty, které obsahují datové soubory, které jsou součástí nosiče biometrických údajů, prostřednictvím kterých lze lépe ověřovat pravost dokumentů, ať se jedná o cestovní doklady nebo jiné a současně také kontrolovat oprávněnost přístupu k biometrickými datům. Cíl tohoto návrhu zákona je upravit legislativně možnost lepší prevence proti padělání veřejných dokladů a zvýšit efektivitu kontroly dokladů odlišení pravých od falešných. Tento návrh zákona souvisí s tím, že podle nařízení rady a komise ES musí jednotlivé státy zřídit národní certifikační autoritu. Podle tohoto návrhu touto certifikační autoritou bude ministerstvo vnitra. Současně se dostáváme vzhledem k neexistenci rozhodnutí na evropské úrovni, co má být tím dalším biometrickými prvkem. Neboť musíme vydávat takovéto doklady s takovýmto zabezpečením, proto tedy vláda navrhla Poslanecké sněmovně vyjádřit s návrhem zákona souhlas v prvním čtení již a co bude zřejmě důležité zajímavé a bude mít dopad na občany, je to, že se předpokládá, že tím dalším údajem biometrickými budou otisky prvků. ČR se snaží vyjít vstříc občanům a minimalizovat zátěž, která z tohoto plyne, zejména pro děti a jakkoliv dosud čekáme na rozhodnutí na evropské úrovni, podle jakého věku, od jakého věku toto bude povinnost pro děti. Snažíme se jít tou cestou co možná nejkonformnější a přestože existují některé návrhy a úvahy, že by takto museli být opatřeny cestovní doklady již od tří let, tak stanovujeme tuto hranici na šest let věku. Je to bohužel daň, kterou musíme platit za společný postup na úrovni celé Evropy, nicméně, pozitivním zpráva jest ta, že díky tomuto bude lepší kontrola nad pravostí dokumentů. Bude lepší kontrola při ověřování oprávněnosti přístupů při porovnávání biometrických údajů a pro děti a rodiče se snažíme najít tu nejkonformnější variantu a to tedy věk šesti let. To je první bod. Druhý bod se týká pořizován softwaru pro subjekty veřejné správy. V březnu vláda uložila ministerstvu vnitra uzavřít smlouvu o strategické spolupráci se společností Microsoft. Tak se také stalo. Dodávám, že tato strategická smlouva nemá charakter výlučné smlouvy, tedy, že by některé společnosti a některému produktu dávala výhradní právo pro užívání ve veřejné správě. Následně po této smlouvě ministerstvo vnitra uzavřelo také smlouvu s konkurentem společnosti Microsoft, což je společnost Novell a jeho produktu Linux. Nicméně, nastartovaly se kroky, jejíž cílem bvlo dosáhnout tří cílů. Zaprvé, možná to bude znít pro někoho překvapivě, legalizace softwaru používaného ve veřejné správě. Stále ještě existují důvodná podezření, že český stát nepracuje s legálním softwarem. Zadruhé, standardizace softwarového vybavení ve veřejné správě a zatřetí, maximálně ekonomická úspora. Jsme přesvědčen, že se nám na základě postupu, kterému předcházelo víc než roční práce, podařilo dostat se na samotnou hranici úspěchu a proto materiál dnes projednávala vláda neboť jsme po tvrdém vyjednávání, velmi tvrdém výběrovém řízení dosáhli nabídky, která se týká dodávky softwarových produktů pro veřejnou správu v programu Enterpraise agreement se slevou 15 %. Tedy o pět procent více než jsme sami očekávali při těch úvodních jednáních. V praxi to znamená, že vláda dnes uložila jednotlivým ministrům, aby postupovali podle výsledků tohoto výběrového řízení, které ve svém důsledku bude znamenat v šestiletém horizontu buď úsporu nejméně 500 milionů korun, maximální možná úspora je odhadována na 4 miliardy korun. Je to proto, že celá řada subjektů nakupovala a realizovala své softwarové vybavení různými cestami. Šla proti té standardizaci toho softwaru a s takto nekoordinovaného postupu potom vznikají ty vícenákaldy a od nich se odvíjí úspory. Projekt, ve kterém jsme teď pracovali, je obdobný projektu centrálního zajištění tzv. komunikační infrastruktury veřejné správy, kdy díky centrálnímu přístupu došlo v průběhu dvou let k celkové úspoře zhruba 250 milionů korun. Já to říkám proto, že vláda si dala za jeden z mnoha cílů tlak na maximální efektivitu nakládání s penězi daňových poplatníků. Přístup v oblasti komunikační infrastruktury, úspora 250 milionů, přístup v oblasti zajištění softwaru pro výkon veřejné správy, možná úspora až 4 miliardy je přesně tou cestou, kterou vláda se rozhodla jít a také jí jde. Já to považuji za dobrou zprávu pro daňové poplatníky, za velkou výzvu pro celou veřejnou správu, protože toto je způsob, který je bolestivý, náročný, ale může vést k velkému efektu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra i všem členům vlády a prosím vaše dotazy. Česká televize.

Česká televize: Dobré odpoledne.Dotaz na minstra Ivana Langera. Měli jste dnes jednat také o tom, zda by policistům v době předsednictví pomáhali celníci. Jaké kompetence budou mít, pokud jste se tak rozhodli? Kolik jich bude a uvažujete ještě o nějaké další skupině, kterou byste povolali?

Ivan Langer, minstr vnitra: Dnešní rozhodnutí vlády navazovala na rozhodnutí v minulých týdnech, kdy bylo povoláno 200 příslušníků Armády ČR k výkonu služby v souvislosti s činností Policie ČR. Dnes vláda rozhodla o takovémto postoupené 60 příslušníků Celní správy. Já teď nemohu přesně specifikovat jejich činnost, ale považuji to za velmi důležitý příspěvek. Jedná se o poskytnutí těch 60 celníků na dobu omezenou a to na následujících 6 měsíců po dobu předsednictví.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Ještě Česká televize. Prosím.

Česká televize: Ještě jeden dotaz, který se týká Justičního areálu v Brně. Měli jste dne o tom jednat také. Jak budete financovat vícepráce? Kterou variantu jste zvolili a jak to tedy dál bude s Justičním areálem?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, po velmi chybném rozhodnutí ne mé vlády, ale někdy před třemi lety, možná ještě před delší dobou, došlo k výstavbě stavby, které se dnes říká Temelín justice. To, že tam bylo porušeno téměř všechno, že ty náklady ze 700 milionů původního zadání s vyšplhaly na 1,6 miliardy. To, že se dnes musí hradit vícepráce, že existují vícepráce, které jsou sporné, to je výsledek, já bych řekl, působení či spíše nepůsobení celé řady lidí a nebylo předmětem vlády stanovovat míru osobního zavinění, protože ty věci probíhají mimo tento materiál a případná trestní či kárná odpovědnost je na příslušných, které to mají na starosti. Vláda dnes rozhodovala mezi variantou špatnou a ještě horší. Rozhodla se pro tu variantu z těch dvou pro stát výhodnější, pro variantu A. Akceptovat ty vícepráce, které jsou nesporné a pokusit se dohodnout na vícepracích sporných. Řešili jsme to způsobem, kdy to nebyla tato vláda, která by učinila to chybné rozhodnutí, ale tato vláda má dnes odpovědnost za minimalizaci škod pro stát, za minimalizaci dalších nákladů pro stát a v tomto smyslu jsme rozhodli správně.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana premiéra. Zítra čeká všechny mimořádná schůze. Bavili jste se na vládě o té mimořádné schůzi a popřípadě, vy jste včera řekl, že pokud by se nepodařilo schválit program, tak by to bylo na odchod této vlády? Rebelové od vás z ODS, kolem Vlastimila Tlustého, jestli ten program podpoří? Jednáte s nimi? Co by se stalo, kdyby se zítra nepodařilo schválit program?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si nedovedu představit, že by nebyl schválen program zítřejší schůze. Byl oby to poněkud anomální, zřejmě bychom museli svolávat další mimořádnou schůzi. V tomto smyslu nejde ani tak o postoj vlády, spíše Poslanecké sněmovny. Já bych to striktně rozděloval. Tato vláda předkládá na těch několik schůzí, které budou následovat, celou řadu materiálů, bet kterých tato země nemůže fungovat. Dal bych ti odpovědnost na Poslaneckou sněmovnu. Vláda o tom nejednala, protože vláda o tom nemůže nijak rozhodovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Jenom dvě doplnění od pana ministra Langera. Jestli můžete říci, jestli ještě povoláte nějaké další skupiny? A jestli může pan Martin Bursík říci, máte odhad těch výnosů z přebytků?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem mu zakázal o tom mluvit.

Ivan Langer, minstr vnitra: Já můžu dodat, že další posílení už neplánujeme.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já jsem požádal premiéra, aby mi zakázal, abych o tom mluvil. Jde o to, že to jsou obchody, které se teprve startují. To vyžaduje celou sérii jednání s vládami a s dalšími subjekty. Ty příležitosti si vytváříme pro finalizaci některých jednání právě na klimatické konferenci v Poznani a je naším zájme maximalizovat výnos. To, co my jako resort můžeme udělat, je připravit co nejprecizněji programy, garantovat tomu nabyvateli co nejvýhodnější greening, nejefektivnější využití těch výnosů pro další snižování emisí skleníkových plynů a tohle máme připraveno. Ta výchozí pozice teď pro dotažení těch jednání je velmi dobrá a dohodli jsme se na tom, ež já budu informovat premiéra a ministra financí o výsledcích těch dalších dílčích jednáních a poté učiníme společné rozhodnutí.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že ten důvod, proč není možné říci žádnou informaci vy tušíte. My jsme takto neinformovali ani o prodeji akcií ČEZu a ten prodej byl pro stát supervýhodný. Vzhledem k tomu, že soutěží země, které nabízejí volnou kvótu těchto emisních povolenek a jsou země, které je potřebují. Má to určitý časový průběh a ta cena se fakticky stanovit úplně nedá. Je pochopitelné, že žádný odhad nezveřejníme.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já vám k tomu ještě mohu říci, co vás může zajímat, ta druhá strana. My máme analýzy, které ukazují, že u rodinných domů dokážeme těmi programy uspořit v průměru 56 % nákladů na energie. U bytových domů 63 %. Půjde tam pod program, který se bude týká výměny kotlů na uhlí za ekologicky šetrnější alternativy, což se týká 280 000 rodinných domů, 144 000 bytových domů. Počítáme zhruba 1000-2000 instalací tepelných čerpadel a budeme, to tu ještě není, budeme podporovat výstavbu nového bydlení v pasivním energetické standardu. U nás se staví ročně 33000 bytů a když se podíváme třeba na Rakousko, tak tam 10 % nové výstavby je stavěno v pasivním standardu. Je důležité, aby tímto směrem se orientoval výstavba i v ČR. Je to z mnoha ohledů výhodné pro životní prostředí, výhodné pro klima, výhodné pro investory a uživatele, protože se snižují náklady na energie, které celkově stoupají. Je to mnohonásobná win-win strategie a jestliže dokážeme mobilizovat externí finanční prostředky odprodejem těch přebytků, tak je to nejelegantnější injekce, která zaměří investice v tomto směru k těm nejmodernějším technologiím, které jsou k dispozici.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz. Z1.

Z1: Dobrý den, já bych se zeptala pana ministra Ivana Langera, spíše technický dotaz k těm biometerickým údajům. Znamená to, že děti od těch šesti let budou mít vlastní cestovní pasy s otisky? Nebo budou připsány na rodičovské doklady?

Ivan Langer, minstr vnitra: Počítá se s vlastními pasy a tady je nesmírně důležité najít rovnováhu mezi tou administrativní zátěží a bezpečností, protože cílem toho opatření je zajistit lepší kontrolu před paděláním těch cestovních dokumentů, lepší možnost identifikace a kontroly, že se jedná skutečně o to konkrétní dítě, které na ten cestovní doklad cestuje a je to jeden z nástrojů boje proti obchodu s dětmi. Složité vždycky v životě máte něco za něco, kdy na jedné straně, když chcete něčemu zamezit, proti něčemu bojovat, potom nezbývá, než přijmout, z mého pohledu, maximálně vyváženou míru regulace a administrativní zátěže, která z toho plyne.

Z1: (dotaz neslyšitelný)

Ivan Langer, minstr vnitra: Česká republika musí vydávat cestovní doklady s tímto standardem od 1. dubna příštího roku. Všechny nové cestovní doklady, které budou vydávány by měly splňovat tyto bezpečnostní parametry.

Z1: Jak často ty děti budou potřebovat do těch šesti let nový pas? Protože to asi nebude jako u dospělých.

Ivan Langer, minstr vnitra: ne. Tam bude platit standardní délka platnosti toho dokladu. Víte, že jsme v minulosti bojovali proti opatření minulévlády, které se týkalo těch malých dětí a povinnosti dávat vlastní cestovní doklady úplně těm nejměnším dětem a ještě s tou povinností biometrické fotografie. Strašné problémy s tím byly. Proto jsme zvedli jednak t věkovou hranici a jednak jsme znovu umožnili zapisování dětí do cestovních dokladů rodičů. Toto je nařízení a pravidlo, které vychází z EU, které my musíme akceptovat. Snažíme s vyjít vstříc. Ta povinnost je od 1. dubna příštího roku, vydávat takovéto cestovní doklady.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

ČTK: Já se omlouvám, je to také na pana ministra vnitra, jestli s opravdu nedá říci, co těch šest desítek celníků toho půl roku bude dělat? Děkuji.

Ivan Langer, minstr vnitra: Zkuste se zeptat generálního ředitele Celní správy a Policejního prezidenta. Já skutečně někdy mívám pocit, že bych vás všechny měl vzít na takovou čtrnáctidenní návštěvu a studijní pobyt na ministerstvu vnitra, abychom si všichni udělali jasno, co v tom stotisícovém resortu bezprostředně jest úkolem ministra vnitra, aby zorganizoval, zařídil a provedl a co už je potom práce lidí, kteří jsou za to placeni a mají svojí pravomoc i odpovědnost.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Musel Ivan Langer říci, že to neví a já mu to promíjím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Dotaz na premiéra Mirka Topolánka. Chci se zeptat n kongres ODS, který se má konat o víkendu. Už víte, že by měl přijet, máte potvrzenou účast prezidenta Václava Klause? Případně, počítáte s ním?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že správná odpověď je, že kongres ODS se opravdu bude konat o tomto víkendu v Praze. To je tak asi maximum, toho, co jsem ochoten k tomu říci, protože se domnívám, že to je výrazně vnitrostranická záležitost. Já jsem oficiálně podepisoval pozvání nejen pro Václava Klause, ale standardně i pro Lívie Klausovou a do dnešního dne jsem nedostal řádnou odpověď. To neznamená, že nemůže být na hlavní kanceláři. Já to prostě nevím. Z toho, co se děje usuzuji, že to rozhodnutí padne možná na poslední chvíli a pan prezident, jak se stalo i jiné roky, je normální standardním způsobem zván.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě nějaký dotaz k vládní agendě? Děkujeme. Nahledanou.