Tisková konference po jednání vlády, 6. listopadu 2024
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády a poprosím o úvodní slovo místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Dnes vláda jednomyslně schválila, ještě jednou hezký dobrý večer, dámy a pánové, novelu zákona specifických zdravotnických službách a dalších předpisů. Je to vlastně čtvrtý z toho komplexního balíku zákonů, které šly do sněmovny, nebo už v ní jsou. Všechny změny v ní obsažené byly pečlivě diskutovány s odbornou i laickou veřejností a jde o výsledek dlouhodobé spolupráce našich odborníků a legislativců s dalšími resorty, krajskými úřady, profesními komorami, odbornými společnostmi a dalšími stakeholdery.
Já shrnu stručně hlavní změny. Rušíme řadu zbytečných zdravotních prohlídek, které jsou jen papírem pro papír. Typickým příkladem je konec povinných vstupních prohlídek u nerizikových profesí první kategorie, tedy u těch profesí, kde žádné riziko nehrozí. Tyto prohlídky budou dobrovolné a týká se to prakticky 2 milionů pracovních míst, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanci rozhodnou, a dohodnou společně, že je to vhodné, mohou být prováděny, ale nebudou povinné ze zákona.
Skončí také povinnost živnostníků, a to vnímám jako velmi důležité, žádat o schválení provozní řádu hygienou v oblasti tzv. epidemiologicky významných činností. Jde o více než 150 000 živnostníků provozujících např. kadeřnictví či masáže, kterým odpadne byrokracie, nebudou muset čekat na razítko a nebudou muset připravovat něco, co je v podstatě ve svém důsledku z hlediska kontroly zbytečné. Samozřejmě provozní řád hygiena zkontroluje při standardní kontrole a provozní řád dále bude muset platit, ale ubyde ta žádost, ubyde to razítko.
Změní se i posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, sportu a dalším činnostem. Dnes je např. třeba před přijetím studenta na střední školu dodat potvrzení o zdravotní způsobilosti ke studiu, to je opravdu relikt, a je to potřeba i u oborů, kde k tomu není naprosto žádný zdravotní důvod. Je to nesmysl, a proto povinné potvrzení zůstane jen u oborů se zdravotním omezením. Další zbytečnost, kterou rušíme, je každoroční posudek o zdravotní způsobilosti u dětí, které rekreačně sportují v nejrůznějších oddílech, tj. nevěnují se sportu, řekněme, na té profesionální úrovni, ale rekreačně sportují v různých oddílech, a přesto musí každoročně dodávat posudek o zdravotní způsobilosti. Zůstane to pouze u sportovních profesionálů, kde to samozřejmě dává smysl, má to svoji logiku a má to svoje opodstatnění.
Tím vším snižujeme zásadním způsobem administrativu, ale i finanční a časovou zátěž na straně rodičů, zaměstnanců, zaměstnavatelů, ale i na straně lékařů, kteří prohlídky provádějí a vystavují ta různá potvrzení, ať už jsou to pracovníci hygien nebo praktičtí lékaři či jiní.
Do zákona také zakotvujeme důležitý registr, a sice Národní registr vzácných onemocnění. Vzácná onemocnění jsou stále častější, byť jsou stále vzácná, rozšiřujeme okruh těch onemocnění. Je potřeba mít jasný registr tak, abychom mohli nabízet našim pacientům co nejefektivnější léčbu. Ten registr nám zajistí informace o počtech pacientů se vzácným onemocněním a jejich klinická data, takže budeme moct daleko snadněji dostat do České republiky klinické studie pro tyto pacienty a dostat k nim tu nejmodernější léčbu stejně rychle jako v těch největších zemí na světě.
U asistované reprodukce zastropujeme výši náhrady výdajů spojených s darováním, které budou moci centra asistované reprodukce hradit dárcům reprodukčních buněk. To je logické, ale navíc omezujme i počet darování zárodečných buněk na 6 odběrů za celý život. Tady je hlavní důvod ochrana zdraví těch dárkyň. Darování vajíček, teď ten příklad radši neuvedu, ale darování vajíček je intervenční zákrok, kdy se musí to vajíčko odebírat z ovarií, z vaječníků, má s sebou spojená určitá rizika, a proto na základě analýz, na základě dat v odborné literatuře, doporučení odborných společností jsme rozhodli o tomto limitu, o který dlouhodobě odborné společnosti usilovaly. Tady skutečně musí jít v první řadě o zdraví, tady musí být zdraví dárkyň na prvním místě.
Tedy, když to shrnu, je to skutečně průřezový zákon, který občanům bezpochyby zjednoduší život, výrazně sníží administrativu, zlevní celý ten proces v mnoha činnostech a týká se více než 3 milionů našich spoluobčanů, možná daleko větší skupiny.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Já děkuji a poprosím pana ministra zemědělství Marka Výborného.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobrý večer, dámy a pánové, vláda dnes také projednala důležitou novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Já připomenu ten kontext. Možná ještě máte v paměti debatu loňského podzimu a zimy ohledně vysokých cen potravin v České republice. V rámci velmi omezených možností a pravomocí, které máme jako vláda, případně já, jako ministr zemědělství, k dispozici, tak jsem opakovaně zmiňoval, že jednou z možných cest toho omezeného vlivu je také úprava práva hospodářské soutěže.
Máme zde antimonopolní úřad, Úřad pro hospodářskou soutěž, který se dnes primárně věnuje tématu veřejných zakázek a pravidel veřejné soutěže, což je jistě chvályhodné. Nicméně, bohužel, ta druhá část agendy ÚHOSu, která se má věnovat právě hospodářské soutěži, tak zůstává poněkud stranou a toto jsme chtěli změnit. My jsme vytvořili tehdy jakousi konzultačně-expertní skupinu z řad kolegů z Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství a samozřejmě i samotného antimonopolního úřadu a výsledkem je dnes projednaná a schválená novela zákona o ochraně hospodářské soutěže.
V zásadě jsme do ní shrnuli všechny podněty, které jsme dostali a které byly vypořádány i experty potom z Ministerstva spravedlnosti. Jde o to, že chceme posílit dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže v České republice. ÚHOS nově dostane nové pravomoci a bude moci pružněji reagovat na podezření při případě nějakých nekalostí na trhu. Vypouštíme, a to jsou ty důležité, nové věci. Vypouštíme 40 % tržního podílu pro předpoklad dominantního postavení na trhu, to umožní lépe posoudit skutečnou reálnou tržní sílu jednoho podnikatelského subjektu na konkrétním trhu a jeho vliv na cenotvorbu v daném sektoru.
Dále zvyšujeme transparentnost sektorových šetření, a to prostřednictvím povinného oznámení o zahájení těchto šetření. Mimochodem, právě sektorová šetření v současnosti nedokáže Úřad pro hospodářskou soutěž dostatečně efektivně a pružně využívat a je to oblast, na kterou by se měl v budoucnu určitě více zaměřit. Zavádíme taky nový soutěžní nástroj v podobě možnosti ukládat opatření k nápravě, která by měla vést ke zlepšení situace na trhu a obnovení, resp. stimulování efektivní hospodářské soutěže. Nově také bude možné ukládat tresty konkrétním fyzickým osobám, které svým jednáním přispěly k narušení hospodářské soutěže, nebo se o to pokusily. A také zavádíme do zákona možnost zpětného přezkumu fúzí, tzv. systém call in model tak, jak je to běžné v některých státech na západ od nás.
Je to tedy souhrn konkrétních opatření, které mají dát do rukou Úřadu pro hospodářskou soutěž skutečně reálné nástroje ke kontrole dodržování pravidel a zákonů. Já znovu opakuji, v zásadě nám jde o to, aby se všichni hráči, kterých se to dotýká, na trhu chovali férově vůči všem a vůči zákazníkům na prvním místě. To je cíl naší vlády, ochrana spotřebitelů. A v zásadě toto je jeden z nástrojů, který jsme dnes schválili a dáváme k dispozici.
Druhé téma, resp. druhý bod, který tady chci připomenout, vláda dnes schválila rozdělení zemědělských národních dotací, a to ve výši 3,7 miliardy korun pro rok 2025. Tady mohu potvrdit, že se jedná o příslib nebo součást toho příslibu, který jsme dali spolu s panem premiérem, s panem ministrem financí zemědělcům v průběhu jarních debat a diskuzí. My jsme tehdy se dohodli na tom, že v rámci národního balíku podpoříme částkou 2 miliardy korun tento sektor v roce 2025. Tak se také stalo a z toho částka 1,25 miliardy korun je směřovaná do národních dotací, o kterých dnes vláda rozhodla, jakým způsobem budou rozděleny.
Opět se snažíme prioritně soustředit na ty sektory, které jsou dnes na tom, v uvozovkách, nejhůře. Je to sektor živočišné výroby, je to sektor pěstování citlivých komodit, jako je zelenina, ovoce, brambory a některé další. Snažíme se prostřednictvím těchto podpor podpořit nové inovativní postupy, metody precizního zemědělství. Reagujeme na klimatickou změnu v podobě podpory kapkových závlah, protože se ukazuje, že tady dokážeme výrazným způsobem podpořit konkurenceschopnost a produkci českého zemědělství, produkci kvalitních potravin.
Mohl bych takto pokračovat dál, protože součástí těch programů je samozřejmě také např. udržování genetického potenciálu hospodářských zvířat, ozdravování polních a speciálních plodin či eliminace zdravotních rizik u hospodářských zvířat v rámci zajištění, nebo zlepšení životních podmínek, chovu apod. Celková částka, znovu připomínám, je 3,7 miliardy korun pro rok 2025 a je to součást toho velmi férového přístupu k našim farmářům a k našim zemědělcům. Nejedná se o plošnou podporu, jedná se o podporu zacílenou tam, kde jí je skutečně potřeba. A do těch oborů, které považujeme za klíčové pro české zemědělství. Děkuji.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Já také děkuju, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.
Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý večer nebo dobrý podvečer, pane ministře Válku, já nevím, jestli to zaznělo, ale přesto se zeptám, na kdy je u té novely, o které jste hovořil, která má rušit některé z těch povinných prohlídek lékařských, na kdy je plánovaná účinnost?
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak účinnost je plánovaná, a teď jste mě dostal, ale já jsem přesvědčený, od 1. 1. 2026.
Jakub Pacner, Česká televize: A pak ještě jeden dotaz, probírali jste stížnost ombudsmana ohledně protiprávních sterilizací? Byla ve hře, resp. diskutovali jste možné prodloužení té lhůty, co se týče podávání žádostí těch dotčených žen na to odškodnění? Ta lhůta končí letos.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ne, toto nebylo součástí té debaty. Ta debata se týkala věcné stránky správního procesu. Já bych jenom řekl čtyři čísla, těch žádostí nebo pět čísel. Podle důvodové zprávy, na základě které byl ten zákon přijat, tak odhad tehdejších expertů byl 400 žádostí, že bude maximálně. Ve skutečnosti k dnešnímu dni těch žádostí je 2 000. Z těch dvou tisíc žádostí jsme vyřešili tři čtvrtiny, tzn. více než 1 400 žádostí, téměř 1 500 žádostí je vyřešeno, ale pozor, z těch 1 500 žádostí bylo uznáno 688, tzn. necelá polovina jako oprávněných. A vyplaceno pro těch 688 oprávněných žadatelek bylo 203 milionů. Ty peníze nejdou ze státního rozpočtu, resp. jdou, ale ne jako samostatný balík peněz, který by šel pro tuto oblast, ale jdou z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, protože takhle to předchozí vláda rozhodla.
Ten problém je v nastavení těch procesů. Já jsem výrazně změnil nastavení těch procesů, aby to řešení žádosti bylo co nejrychleji, ale my jsme se teď s panem ombudsmanem, ale hlavně s jeho právničkou bavili o té správní stránce věci. A já jsem navrhnul a jsem rád, že to přijali, že zorganizujeme schůzku legislativců a právníků Ministerstva zdravotnictví, resp. právníků ombudsmana a budeme hledat cestu, jak ještě ten proces urychlit a zjednodušit, protože je samozřejmě velmi problematické pro ženy, které podstoupily někdy před čtyřiceti, padesáti lety potenciálně ten výkon, jakkoli dokladovat, že ten výkon podstoupily. Na druhé straně ale pokud takovýto doklad neexistuje v nějaké formě, tak zase technicky může těžko Ministerstvo zdravotnictví, resp. aparát, protože to je správní řízení, rozhodnout o tom, že má být vyplacené odškodnění, protože by se vystavovali, ti, co takhle rozhodnou, potencionálnímu trestnímu stíhání v budoucnosti.
Tak proto jsme se dohodli na tom, že uděláme společnou schůzku, kde budeme opravdu na odborné úrovni právnické řešit další kroky. Podobně jako jsem postupoval při té debatě s romskou koordinátorkou a s dalšími stakeholdery, kteří se tou problematikou zabývají. Tohle jsme řešili dneska na vládě. Dohodli jsme se na tom, jaké budou další kroky, ale neřešili jsme, ani jsme nediskutovali prodloužení té doby podávání žádostí. Znovu říkám, žádostí je prakticky dva tisíce, a ještě do konce roku určitě nějak přijdou, a to už je teď pětkrát tolik, než byly ty nej, řekněme, realističtější odhady expertů v době, kdy se zákon přijímal.
Jakub Pacner, Česká televize: Já bych se ještě rád doptal. Tedy tak, řeknu, z důvodu, jste neřešili tu možnost prodloužení případně, je to podle vás ve hře? Případně je ve hře, pokud nebude, řekněme, vláda řešit možnost prodloužení, tak je ve hře třeba podpora sněmovního opozičního návrhu paní Válkové na to prodloužení?
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ten zákon platí několik let a mě úplně nenapadá, protože k těm sterilizacím docházelo vlastně před rokem 1989, krátce možná po roce 1989, tak úplně mě nenapadá vlastně situace, kdy by po čtyřech letech, kdy opravdu intenzivně pracují romské organizace, Úřad vlády, a to už dvou vlád, předchozí i tento, na tom, aby prostě všechny potenciální žadatelky tu žádost podaly a kdy těch žádostí fakt finálně přišlo prakticky pětkrát nebo šestkrát víc, než se vůbec očekávalo, že by mohlo hypoteticky být, protože ta data vycházela z počtu provedených sterilizací, že jo. Tak úplně mě nenapadá ten důvod.
Pokud by se ale ukázalo, že je nějaká velká skupina žen, nebo že je skupina žen, které z nějakých objektivních důvodů nemohly těch pět let tu žádost podat, jistě je to legitimní téma k diskuzi, o kterém samozřejmě ta diskuse bude na vládě muset proběhnout. Pokud takováto situace nastane.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji, Český rozhlas.
Jakub Fryč, Český rozhlas: Hezký večer, já bych se chtěl zeptat, jestli vláda prodloužila ten stav nebezpečí v těch regionech na Jesenicku a Šumpersku? A s tím i, k tomu vlastně patří i druhý dotaz. Jestli mám správné informace, tak jste měli i jednat o navýšení peněz do Státního fondu dopravní infrastruktury právě na infrastrukturu v těchto postižených oblastech, tak jestli k němu, k tomu navýšení došlo a o kolik?
Marek Výborný, ministr zemědělství: Pokud jde o prodloužení stavu nebezpečí, tak mohu potvrdit, že vláda, resp. ministr vnitra obdržel žádost hejtmana Olomouckého kraje o prodloužení stavu nebezpečí na části území Olomouckého kraje, a to v ORP Jeseník a Šumperk, a to do 15 hodin dne 12. prosince 2024. Na základě toho aktuálního stavu v tom území, tak jak je nám známo jako vládě a ministrům, kteří řešíme obnovu tohoto území, tak jsme potvrdili, že jsou tady stále důvody k tomu prodloužení a vláda tak svým rozhodnutím také učinila. To je jedna věc.
Pokud jde o rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, tak tam se nejedná přímo tedy o SFDI. To, co mohu potvrdit, tak vláda dnes schválila uvolnění dalších 560 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy formou dotace pro Moravskoslezský kraj na odstraňování povodňových škod.
To je to, co bylo přislíbeno, máme k dispozici i na základě novely rozpočtu roku 2024 finanční prostředky jak pro kraj Olomoucký, tak pro kraj Moravskoslezský. Jenom připomenu, že doposud na to odstraňování následků povodňových škod obdržel Olomoucký kraj dotaci ve výši 60 milionů korun, Moravskoslezský kraj ve výši 80 milionů, teď přišla žádost na 560, čili víc jak půl miliardy korun. Vláda této žádosti vyhověla a v nejbližších dnech rozhodnutím ministra financí bude tato částka převedena na účet Moravskoslezského kraje. Čili nejedná se o Státní fond dopravní infrastruktury, jedná se o cílenou podporu odstraňování povodňových škod na úrovni krajů. V tom budeme pokračovat.
Snad jenom poslední informace, v pátek ráno bude zasedat ta pracovní skupina, kterou koordinuje ministr financí za účasti ministra zemědělství, ministra životního prostředí, ministra dopravy a tuším ještě ministra práce a sociálních věcí a ministra pro místní rozvoj, kde řešíme pracovně ty další programy, které budeme vypisovat a vyhlašovat směrem k obnově území. Jenom u mě na resortu mám teď připravené čtyři programy, které se týkají vodohospodářské infrastruktury, obnovy povodí a státního majetku Lesů ČR apod. Čili tady počítám s tím, že příští týden na vládě bychom schvalovali další materiály.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju a Prima se hlásila? Ne, tak v tom případě můžu tiskovou konferenci uzavřít, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.
