Tisková konference po jednání vlády, 4. června 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu a po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý večer, dámy a pánové, já se i vzhledem k pozdní hodině pokusím velmi stručně shrnout jednání vlády a Bezpečností rady státu, které se týkalo situace ohledně darovaných bitcoinů. Od začátku se k té celé věci stavíme čelem, připomínám, že ministr Pavel Blažek odstoupil v řádu hodin a dnes jsme jednali o té věci na vládě a svolal jsem taky Bezpečnostní radu státu, aby byly objasněny všechny nejasnosti.

Na vládě probíhala obsáhlá debata, kde padla řada otázek na pana ministra Blažka a postup Ministerstva spravedlnosti v této věci. Na Bezpečnostní radě státu jsme se ptali bezpečnostních složek, jakými disponovaly, zda vůbec nějakými a jakými disponovaly informacemi, které se týkaly případné rizikovosti tohoto daru, a i na to, co můžeme v tuto chvíli vědět nebo co se dá objasnit, aby se nám poskládal celý ten příběh, který vyvolává tolik otázek. Bavili jsme se také o tom, zda a jak jsou bezpečnostní složky připraveny řešit nové formy kriminality zejména v kyberprostoru, využití virtuálních měn a zda je tady potřeba nějaká úprava pravidel.

Výsledkem jednání vlády bylo přijetí usnesení, na kterém jsme se jednomyslně shodli. Vláda uložila Ministerstvu spravedlnosti předložit časový sled událostí, které vedly k uzavření darovací smlouvy, to za prvé. Za druhé Bezpečnostní radě státu projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace v této věci, to se stalo. A za třetí členům vlády a jím podřízeným úřadům, aby v této věci poskytly maximální součinnost, to se děje a bude se to dít.

Výsledek Bezpečnostní rady státu, kdybych to měl shrnout v několika slovech, tak je takový, že Bezpečnostní rada státu konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu a také FAU postupovaly podle své zákonné působnosti. A protože celou věc nyní prověřují orgány činné v trestném řízení, není možné k tomu poskytovat další informace, protože právo informovat si vyhradil v souvislosti s těmi úkony v trestním řízení vrchní státní zástupce v Olomouci.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministryni obrany paní Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, před nedávnou dobou jsme před vámi stáli společně s náčelníkem Generálního štábu a říkali jsme vám, že nejvýznamnější strategický projekt, který je před námi, jsou lidé. Mysleli jsme to vážně. Zároveň i tehdy na té tiskové konferenci jsme říkali, že samozřejmě jsme si vědomi toho, že ozbrojené síly nejsou jedinou složkou v uniformách v tomto státě a že je k projednání i nějaká legislativa, která se týká příslušníků bezpečnostních sborů.

Dnes jsme společně s panem ministrem vnitra, s vicepremiérem Rakušanem, předložili vládě návrh naší dohody na tom, jak bychom měli dále postupovat vůči příslušníkům ozbrojených sil i vůči příslušníkům bezpečnostních sborů, které jsou v gesci Ministerstva vnitra. Tato naše dohoda je vlastně splnění toho slibu, který jsme vám dali, že opravdu jsme si vědomi, a právě i v souvislosti a na pozadí summitu, který nás čeká na pomezí června a července, že nedostatek lidí v obou těchto sborech nám nemůže dovolit dále otálet s touto legislativní změnou, nemůžeme si dovolit dál ztrácet čas, nemůžeme si dovolit zaměřit se pouze na nábory, ale musíme se opravdu zaměřit i na stabilizaci, na stabilizaci lidí, tak abychom byli schopni zajistit to, co se od nás očekává. Takže dnes tady můžu říct, že panuje mezi námi shoda, dohoda a že plníme slib, který jsem já dala vojákům, a že jim v co nejkratším termínu zvýšíme platy, když to řeknu takto obecně.

To, že se snažíme zlepšit podmínky služby vojáků, snažíme se o to dlouhou dobu, není to něco, co bychom činili teď v posledních měsících, snažím se to dělat prakticky od roku 2022, kdy jsem nastoupila v tom kalendářním roce v prosinci 2021 jako ministryně obrany. Nejprve jsme dělali nějaké analýzy proto, abychom věděli, co vlastně je tím důvodem velké odchodovosti našich vojáků, zároveň jsme obnovili nábory, které v minulosti můj předchůdce pozastavil. V tom loňském roce jsme našla odvahu otevřít zákon 221, který byl takovou Pandořinou skříňkou, kterou se obávali otvírat moji předchůdci, ale já jsem věděla, že bez něj není možné řešit například příspěvek na bydlení. 80 % příslušníků armády dojíždí z místa svého bydliště, 80 % příslušníků armády vede dvě domácnosti, a to samozřejmě stojí nemalé náklady. Tedy v souladu se zákonem 221, který tedy jsme schválili a je vlastně platný od 1. 7., tak budeme navyšovat příspěvek na bydlení a to o 100 %. Je tam rozdělená Česká republika a Praha, opět dává to logiku, v Praze ty náklady na bydlení jsou vyšší.

Vedli jsme s panem ministrem Rakušanem debatu o tarifech a naše dohoda je taková, protože vlastně ta analýza, kterou nechal vypracovat Úřad vlády, tak nám ukázala, že vojáci častokrát připomínají to, že v rámci jejich výsluhových nároků se spousta věcí nezapočítává do jejich výsluhových nároků na rozdíl třeba od příslušníků bezpečnostních sborů. Tak abychom tuto disproporci nějakým způsobem teď kompenzovali a vyrovnali, tak jsme se domluvili, že zvýšíme tarify vojákům, tak jak jsme o tom hovořili s panem náčelníkem Generálního štábu, a to tak, že od 1. 7. v těch hodnostech, které jsou nižší, zvedneme tarify o 7,5 %, v těch hodnostech, které jsou vyšší, zvedneme tarify o 5 %. 

Další zvyšování tarifů by mělo nastat od 1. ledna 2026, kde bychom opět vojákům v nižších hodnostech zvedli tarif o 7,5 % a vojákům ve vyšších hodnostech o 5 %. To tedy znamená, že beze zbytku plníme ten náš slib, který jsme dali při tiskové konferenci s panem náčelníkem Generálního štábu, a zároveň to je něco, co nebude rozevírat ty nůžky tak markantním způsobem, protože se vlastně pan ministr vnitra Rakušan rozhodl postupovat také tím způsobem, jak vám on sám představí.

Každopádně jsme tady dneska takto spolu proto, abychom vám jasně demonstrovali to, že se jako ministři umíme domluvit, vždycky jsme se uměli domluvit, vždycky jsme se chtěli domluvit. A že někdy v tom veřejném prostoru zaznívaly některé věci, že si tady prostě Ministerstvo vnitra bude požadovat tohle nebo tohle, nezaznívalo to z našich úst. Nezaznívalo to z úst na pozicích ministrů, prostě my jsme opravdu se opakovaně sešli a našli jsme tu shodu a já si té shody velice vážím a chci poděkovat panu premiérovi za to, že nám tuto dohodu umožnil, a hlavně že nám tuto dohodu umožnil ministr financí, protože samozřejmě tyto finanční prostředky budou hrazeny ze státního rozpočtu.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a o slovo nyní poprosím prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, už jsem měl hezký úvod, zahřmělo a mluví vnitro, děkuji za pozornost, dámy a pánové, a děkuji i paní ministryni za úvod. My jsme skutečně dlouhodobě říkali na nejrůznějších platformách, že bezpečnost je jenom jedna, že se musíme bavit o odměňování vojáků, policistů a hasičů dohromady a že nelze vždycky rozlišovat mezi tou vnitřní a vnější bezpečností, protože to, o co usilujeme, je jednoznačně pocit bezpečí a reálně kvalitní bezpečnostní situace v naší zemí.

Krátké shrnutí: v roce 2023 jsme zvýšili platy policistů a hasičů o 10 %, u začínajících to bylo o 17 %. Na začátku letošního roku jsme byli těmi sbory, které přidávaly nejvíc. My jsme od ledna přidali policistům a hasičům o 2 500 korun, těm, kteří slouží ve směnném provozu, to bylo dokonce 2 650 korun. To bylo maximum možného, co tady bylo. I v návaznosti na to, že armáda postupuje nějakým směrem, tak se nám povedlo docílit dohody, že od července každý policista a každý hasič uvidí na své výplatní pásce o 3 000 korun více.

Tzn. že celkové navýšení odměn pro policisty a hasiče za rok 2025 činí v součtu s tím lednovým přidáním 5 500 korun potažmo 5 650 korun. Zároveň máme pro letošní rok zvýšeny i limity na mimořádné odměny a na další bonusy. Takže lze předpokládat, že v reálné sumě při zprůměrování na konci zúčtovacího období se ta částka může dočkat až k 6 000 korunám reálnému zvýšení příjmů.

To je za posledních deset let asi největší skokový nárůst, který tady byl. Příjemnou zprávou pro policisty a hasiče je, že toto přidání je s trvalým vlivem na rozpočet příštího roku. Tzn. že se policisté a hasiči nemusí bát, že jim v lednu ty peníze zmizí. Další dobrou zprávou je, že i my v lednu budeme přidávat na tarifech, ta výchozí hladina pro to vyjednávání je skutečně 5 %. A zároveň tady platí ten dlouhodobý výhled, o kterém už jsem mluvil na začátku tohoto roku.

My tím skutečně netvrdíme, že se zcela vyrovnávají náležitosti mezi jednotlivými sbory, ale zároveň tím říkáme, že se nerozevírají ty nůžky tak, jak jsem se toho bál, kdyby tady došlo k jednorázovému přidání pouze v jednom segmentu bezpečnosti jako takové. Proto jsem rád za tu dohodu, protože vyšší počet vojáků, a je to určitě správně, nesmí znamenat nižší počet policistů a hasičů. Potřebujeme udržovat stabilitu toho systému jako takového, a to si troufám říct, že se nám tímto opatřením povedlo. Je to to, co si rozpočet letošního roku může dovolit, a jsem rád, že se myslelo i na ten příslib a máme to potvrzeno s panem ministrem financí, že od příštího roku opravdu to bude nárůst i toho tarifního odměňování.

Druhá věc, uvědomuju si, že je pozdě a omlouvám se za to, ale kterou považuju za stejně důležitou pro bezpečnost naší země, je schválení vládního programu Bezpečné dětství. Ten byl připravován i jako jedno z opatření na tragédii na Filozofické fakultě. A dovolte mi znovu zopakovat pár čísel. Více jak 70 % pachatelů třeba i hromadných střeleb byli oběti násilí, šikany, zažili násilné vzorce ve svých rodinách. Dopady domácího násilí stojí veřejné rozpočty více než 14 miliard korun ročně.

V Česku má zkušenost s domácím násilím 30 % žen a 12 % mužů. Tyto lidi vychovávají své děti, vyrůstají v nějakém násilném prostředí a často opisují ty vzorce chování jako takové. Já bych chtěl poděkovat i panu premiérovi za osobní podporu tomuto projektu a všem ostatním kolegům. Je to společný projekt školství, spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, logicky Ministerstva zdravotnictví, paní zmocněnkyně pro lidská práva a my nad tím máme supervizi.

Čísla bych tady mohl uvádět další, měli jsme k tomu ale tenhle týden i speciální tiskovou konferenci. Jen mě dovolte říct jeden ekonomický aspekt, který vychází z renomovaných výzkumů. Každá koruna investovaná do prevence ušetří až 6 korun na nákladech spojených s léčbou obětí, s výdaji na policii, soudní procesy apod. Celkové náklady pro rok 2026 by měly být 304 milionů, pro rok 2027 520 milionů, pro rok 2028 463,5 milionu.

Pět nejdůležitějších opatření, která si tady pro představu dovolím jmenovat. Koordinace na lokálních úrovních, kraje, obce s rozšířenou působností, centra duševního zdraví pro děti a adolescenty, což jsou specializované mezioborové pomoci dostupné v každém kraji v Česku, dětská advokační centra, což je komplexní péče o děti a oběti násilí, mobilní týmy ve školách, což znamená prevence a včasná intervence, a nepřetržitý provoz Linky bezpečí. Protože v současné době se stává, že se na Linku bezpečí dovolá každé druhé dítě. Nově bude Linka bezpečí v provozu dvacet čtyři hodin sedm dnů v týdnu s větším množstvím operátorů tak, aby se každý jednotlivec na linku dovolal a nezpůsobovalo to sekundární trauma, že se ještě někdo třeba nedovolá.

Já to považuju za velký úspěch a jako jedno z těch nejdůležitější opatření, které reagují i na tu tragickou událost, o které jsme mnohokrát mluvili. Protože právě prevence psychického zdraví, následně potom propojení zdravotnických informací s těmi bezpečnostními, to je základ toho, jak se vyhýbat tragédiím velkého rozsahu. Ještě jednou moc vládě děkuju za podporu tohoto zásadního materiálu.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli ještě dovolíte, my samozřejmě podrobné informace, protože opravdu příslušníci armády napjatě očekávají, stejně jako příslušníci bezpečnostních sborů, všechny ty informace a je opravdu pozdě, tak jestli ještě můžu říct, že další podrobnosti o odměňování vojáků naleznete v Q&A, které budou zveřejněny, nebo v tuhle chvíli jsou zveřejněny na našem webu, na webu Ministerstva obrany.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji a nyní je prostor pro novinářské dotazy. První Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý večer, já možná těch dotazů budu mít několik, tak to zkusím alespoň předkládat postupně, alespoň tematicky. Začneme tedy tou kauzou kolem bitcoinů a kolem pana Blažka. Pana premiéra bych se možná zeptal, jestli na té Bezpečnostní radě státu jste došli k tomu, jestli tedy došlo k nějakému pochybení třeba některých bezpečnostních tajných služeb nebo něčeho takového? A ještě před vámi tady vystoupil pan končící ministr Blažek a řekl, že to je vlastně jeho poslední vystoupení, že to dál nebude komentovat, což odkázal i na tu zítřejší schůzi Poslanecké sněmovny. Je to podle vás vhodné, aby tam tedy neodpovídal třeba na dotazy některé poslanců? A potom, pane vicepremiére, zeptám se i vás, protože vy jste byli v posledních dnech celkem kritičtí, tak jestli vám to vysvětlení stačilo?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já myslím, že je třeba rozlišovat dvě věci. Jedna je, že prakticky okamžitě jsme vyvodili politickou odpovědnost z toho, že se objevily určité nejasnosti, otázky, na které nebylo možné dát dobrou odpověď. Politická odpovědnost byla vyjádřena nebo zrealizována v řádu hodin a pan ministr Blažek odstoupil jak z funkce ministra, tak oznámil posléze, že nebude ani kandidovat v následujících volbách. Čili vyvození politické odpovědnosti a maximální možný krok v té první chvíli, kdy se objevily ty nejasnosti, ten jsme udělali.

Pak je tu celá řada otázek, a oprávněných otázek, o roli Ministerstva spravedlnosti v celém tom příběhu a zda Ministerstvo spravedlnosti jako orgán státu jednalo tak, jak mělo. I z tohoto důvodu vláda uložila Ministerstvu spravedlnosti, aby nám předložilo časový harmonogram událostí, které vedly k uzavření darovací smlouvy. A také, abychom měli jasno, pokud jde o politickou odpovědnost i o fungování státu, jsem svolal Bezpečnostní radu státu, na které jsme se zabývali tímto případem.

Tím se dostávám k vaší podotázce, nebo další otázce. Poté, co jsme o tom obsáhle diskutovali na Bezpečnostní radě státu, tak Bezpečnostní rada státu konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu, i FAU, postupovaly podle své zákonné působnosti.  

Jana Černochová, ministryně obrany: Ještě bych doplnila pana premiéra. Pan ministr Blažek řekl a navrhnul ten postup i s ohledem na to, co tady také zaznělo, státní zastupitelství si vyhradilo právo tu věc dál komentovat jako jediné, a proto je logické, že pan ministr už se v této věci nechce dál vyjadřovat, aby nenarušil to případné trestní řízení.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak ta věc samozřejmě, ta kauza hýbala veřejnou scénou, hýbala politickým životem, a my jsme na to reagovali. Reagovali jsme na to jako Starostové, ale od začátku konstruktivně. Od našeho rozhodnutí předsednictva jsme říkali, my teď nedáváme žádná fatální ultimáta, my neoznamujeme, že utíkáme z vlády, ale budeme klást otázky. A ty otázky jsme určitě na dnešní vládě kladli, přišli jsme i s návrhem usnesení, které se potom logicky v diskuzi na vládě nějakým způsobem zformovalo do toho, které představil pan premiér. A to je pro nás zásadní.

Za prvé, řekněme si přesnou časovou osu toho, co se na Ministerstvu spravedlnosti dělo. Zmapujme si ty procesy a ukažme si i to, kromě nějakého vyšetřování, kde, jak správně říkala paní ministryně, je tady Nejvyšší státní zastupitelství, vyhradilo si právo informovat, ani policie nemá právo informovat o nějakých dílčích záležitostech v téhle věci, ale my jako stát musíme říct, selhalo někde systémově něco v našich institucích?

A to je to, čím se teď zabýváme. Tam ty naše otázky míří, a to nebylo tak, že dneska jsme si všechno byly schopni říct, proto je tady úkol pro Ministerstvo spravedlnosti vyplývající z toho usnesení, aby nám ta timeline, prostě ta časová osa byla předložena, určitě se o tom ještě budeme bavit. To, že jsme se ptali, pan ministr Blažek odpovídal, to je fakt. To, že na Bezpečnostní radě státu, kterou pan premiér určitě správně za těchto okolností svolal, jsme slyšeli, jakým způsobem mohou jednotlivé složky v zákonné působnosti pracovat.

To, že jsme se bavili o tom, jestli ten systém v dané věci informovaní apod. je nastaven optimálně a jestli to není pro nás i nějaká výzva jako pro politiky, to je taky fakt, že tahle diskuze probíhala. A to, že jsme jako Starostové od začátku říkali, že jsme pro otevření té zítřejší schůze, to také jsme, byť samozřejmě ten název spíše svědčí o tom, že to bude PR předvolební akce opozice, ale budeme přítomni určitě i my jako zástupci STANu.

Martin Šnajdr, Česká televize: Já se tedy ještě zeptám na to druhé téma, to jsou konkrétně ty platy, vy jste tady mluvili o vojácích, o policistech, o hasičích. Bude tedy nějaké navýšení třeba i pro celníky nebo vězeňskou službu? To by mě zajímalo. Potom, paní ministryně, vy, když jste tady zmiňovala ty procentní nárůsty, máte alespoň přibližné částky, kolik se to tedy dotkne nominálně těch nižších a vyšších hodností, jaké jsou tam třeba průměrné nárůsty? No a, pane ministře, vy jste ještě dlouhodobě mluvil o sjednocení náborového příspěvku, tak jak to s ním tedy dopadlo? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Sjednocení náborového příspěvku ne, já jsem se tehdy spíše vymezoval proti tomu, že se ve veřejném prostoru, aniž by to paní ministryně kdy řekla, objevila taková ta informace, že každý nový voják bude mít milion korun. To samozřejmě možné není a nám náš zákon také umožňuje dávat náborové příspěvky v té výši, ve které můžeme. O tom se samozřejmě budeme bavit.

Ale teď nám šlo především o to, a to ještě jednou opakuju, zastabilizovat policii, zastabilizovat hasiče jako dvě ústřední složky integrovaného záchranného systému a ukázat, že na ně také myslíme, ukázat, že se vyplatí pro stát v uniformě pracovat, ať už jste vojákem, policistou, nebo hasičem. A dáváme jim i ten výhled, který je do tarifů příští rok. Tarify příští rok podle mých informací se mají týkat i vězeňské služby i celníků. Co se týká toho stabilizačního příspěvku, o kterém já hovořím, já jsem zodpovědný za policii a hasiče. Toto je materiál, který se týká schválení stabilizačního příspěvku pro policii a hasiče.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já se jenom chci trošku ohradit proti tomu, že bych já někdy řekla, že náborový příspěvek je milion korun. Já jsem říkala, že nechceme otevírat zákon každý rok a že do toho zákona dáme tu nejvyšší částku, která je jeden milion korun, ale že něco takového nemáme v náborovém příspěvku teďka v plánu dávat, že to bude maximálně částka u některých opravdu profesí, kterých je jako šafránu na trhu práce, 450 000, a to jsme vlastně srovnávali třeba s náborovými příspěvky, které dneska u městské policie si myslím, že jsou kolem 300 000 korun. Takže tam jsme museli zase my být konkurenceschopní. A ten průměr je něco kolem 6 000.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Český rozhlas.

Lucie Pávová, Český rozhlas: Pavel Blažek tu před vámi mluvil o tom, že měl o tom daru informovat vás, vládu, dřív, tak by mě zajímalo, jestli máte, nebo třeba vznikne nějaký manuál nebo nějaké dohoda, jak komunikovat v rámci vlády o těchto nadstandardních situacích? Navazuje to i na to, že Bezpečnostní rada státu měla jednat o tom, jak je vlastně stát a její složky připravený na tady ty nové výzvy. A pak by mě zajímalo, jestli vás, nebo někoho z vlády kontaktovala police, nebo Vrchní státní zastupitelství ohledně té kauzy?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: No tak zaprvé, ono se moc často nestává, že by někdo chtěl dát peníze státu, dar ve formě bitcoinů státu. Myslím si, že všichni už napříště budou dávat si velký pozor na to, jak k takovému návrhu budou přistupovat, to poučení z toho příběhu, nebo z toho případu je zcela jednoznačné a pan ministr Blažek i na vládě řekl, že by dnes postupoval jiným způsobem. A znovu opakuji, to, co jsme mohli udělat, to, co jsme mohli udělat na základě informací, které se objevily, to jsme udělali. Politická odpovědnost byla vyvozena. Pan ministr Blažek odstoupil v řádu hodin, stejně tak s ním odejde pan náměstek Daňhel, který se také toho darování bitcoinů zúčastnil.

Co se týká debaty na Bezpečnostní radě státu, tady bych řekl, on už to vlastně do jisté míry řekl pan první vicepremiér, my jsme se s bezpečnostními složkami bavili i o tom, jak třeba zlepšit jejich vzájemnou komunikaci, popřípadě vlastně upravit do budoucna. A to je, to musí být předmětem velmi důkladné debaty, upravit legislativu tak, aby si bezpečnostní složky mezi sebou mohly předávat informace, které si dnes třeba předávat nemohou. Ale to je skutečně na velmi důkladnou debatu, ale je to jeden z podnětů, nebo z myšlenek, které se na Bezpečnostní radě státu objevily.

Co se týká té poslední otázky, jestli nás někdo kontaktoval. Tak já jsem po Bezpečnostní radě státu vlastně znejistěn, co mohu říct, tak když řeknu, že mě nikdo nekontaktoval, tak nevím, jestli jsem nějak nezasáhl do…

Jana Černochová, ministryně obrany: Mě taky nikdo nekontaktoval.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mě taky nikdo nekontaktoval.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz a poslední dotaz CNN Prima News.

Jan Hošek, CNN Prima News: Dobrý večer, já bych vás jenom poprosil ještě o to upřesnění. Vy říkáte, že nemůžete dál přiblížit ty informace, ale tu zítřejší mimořádnou schůzi tedy pomůžete otevřít, nebo ne? A ještě jestli přes to všechno si podle vás veřejnost nezaslouží bližší informace ze strany pana Blažka, například i vaši voliči, protože přece jenom volby se blíží, tak nějaké to přesnější upřesnění, jak to bylo? A pak bych měl ještě dotaz k těm platům, děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že si zaslouží veřejnost, i my si zasloužíme vědět co nejvíc. A nebojte se, já to nevzdám, já chci vědět přesně, co se stalo a co za tím je, a budu se o to snažit se to dozvědět. Ale jsou zde určité limity a ty limity jsou to, že orgány činné v trestním řízení teď konají. Tudíž ani nám nemohou poskytovat určitý typ informací a právo informovat si vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci.

Ale my jsme už dnes na vládě velmi důkladně projednávali, co se stalo. Zadali jsme úkol, aby Ministerstvo spravedlnosti předložilo časový harmonogram událostí, které vedly k uzavření darovací smlouvy. Samozřejmě umožníme to, aby zítřejší schůze se konala, aby byl schválen program, abychom se tím mohli zabývat. A veškeré informace, které máme, poskytneme veřejnosti. Já jsem se k celému tomu případu postavil od začátku čelem. Nikde se neschovávám, všechno říkám, kladu otázky. Politická odpovědnost byla okamžitě vyvozena a myslím, že bychom si to mohli srovnat s jinými kauzami v této zemi a jak se k tomu stavěli politici z dnešní opozice.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já, jestli mohu, i ze svého pohledu jenom jednu poznámku, a o tom jsme se vlastně na té dnešní Bezpečnostní radě státu svým způsobem také bavili. Já tady i od politiků renomovaných stran mám výzvy a pochybnosti typu, jak to, že to Rakušan nevěděl, když má pod sebou NCOZ, když má pod sebou UZSI, což je rozvědka. A tohle je přesně to, co dělat nemáme. Tohle je přesně to, že znevěrohodňujeme ten systém jako takový a kompetence v něm.

To je přímá výzva k tomu, abych porušil zákon. Já jako ministr vnitra samozřejmě nemám žádný přístup k otevřeným kauzám, které řeší jakákoli složka policie včetně NCOZ. Já od toho útvaru nedostávám žádné svodky a žádné informace k živým vyšetřovaným kauzám. Otázka na UZSI je ještě legračnější. To je rozvědka, služba působící v zahraničí, kde jí nedává v podstatě zákonná kompetence žádné možnosti působit doma. Takže já jsem tady vyzýván k tomu, abych jako ministr vnitra měl informace, na které ze zákona nemám nárok.

Prosím, držme se i v téhle kauze důsledně toho, že naopak, vymezení jednotlivých kompetencí a toho, kam může zasahovat naše informační povědomí, naopak velmi přesně dodržujme, protože to je ten směr, jakým způsobem důvěru v instituce a v systém udržovat. Kdybychom udělali cokoli jiného a měli nějaké nadstandardní informace, tak je to přece špatně.

Jana Černochová, ministryně obrany: Ještě možná, jestli můžu doplnit pana premiéra, pana vicepremiéra, já, my jsme se opravdu dneska dozvěděli podstatnou informaci, že Nejvyšší stání zastupitelství si vyhradilo právo komentovat tuhle záležitost. Pokud by Pavel Blažek a Pavel Blažek chtěl ty informace veřejnosti poskytovat, ale pokud by je poskytoval dál, tak se může dostat do pozice, že ho záhy někdo obviní, že to vyšetřování maří. Což si pan ministr spravedlnosti opravdu nepřeje. Takže je to opravdu dvousečné a my jsme to pochopili tak, že opravdu v tuhle chvíli to má v rukou státní zástupce. Usnesení, které tady četl pan premiér, je jasné. Pan premiér také jasně deklaroval, že to nenechá být, že samozřejmě veřejnost má právo ty informace znát, a bude je znát, ale ve chvíli, kdy je bude moci znát.

Jan Hošek, CNN Prima News: Dobře, děkuji za tyto odpovědi, a ještě k těm platům. Pan ministr financí totiž tvrdil, že není v rozpočtu na navýšení platů, které jste představili, tak jenom, co se změnilo?

Jana Černochová, ministryně obrany: Ty finanční prostředky budou hrazeny ze státního rozpočtu, jak jsem tady říkala v té úvodní řeči, ta dohoda by se nemohla odehrávat bez vědomí pana ministra financí. Takže pan ministr financí ví, že tento vlastně závazek, toto usnesení včetně těch rozpočtových dopadů, tak bude platit a budou na to zajištěny potřebné finanční prostředky.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji a tiskovou konferenci končím, přeji hezký večer, na shledanou.