Tisková konference po jednání vlády, 30. září 2025
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes schválila rozpočet na rok 2026, schválila ho jednomyslně, jde o rozpočet, který nejenže investuje do budoucnosti České republiky, ale také výrazně přispívá k bezpečnosti a k energetické nezávislosti České republiky. Rozpočet, který jsme schválili, odráží základní, hlavní priority vlády. Tedy bezpečný stát pro občany z pohledu vnější obrany i z pohledu vnitřní bezpečnosti, investice do infrastruktury, do energetických kapacit a také podporu vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací.
Já nebudu zmiňovat všechny parametry rozpočtu, pan ministr financí určitě o těch věcech bude mluvit podrobněji. Já jenom tady zmíním některé rozdíly, které jsou po jednání vlády v průběhu září proti tomu původnímu návrhu Ministerstva financí ze srpna. Příjmy a výdaje byly proti tomu srpnovému návrhu navýšeny zhruba o 28 miliard na obou stranách, ten výsledný deficit se nezměnil a zůstává pořád deficit veřejných financí na 2 % HDP.
Na investice bude z tohoto rozpočtu směřovat rekordní částka 11 % všech rozpočtových výdajů. V absolutním objemu to představuje částku přes 272 miliard korun, jsem velmi rád, že pokračujeme v tom trendu rekordních investic, rekordních investičních rozpočtů, protože to je dobré pro budoucnost České republiky. My jsme přesvědčeni, že právě investice a inovace Českou republiku posunou mezi ekonomicky nejúspěšnější země, proto z rozpočtu půjde na investice zhruba o 100 miliard více, než to bylo v dobách přecházející vlády.
Oproti tomu srpnovému návrhu jsme posílili rozpočet Ministerstva dopravy o zhruba 22 miliard korun. Školství dostalo oproti srpnové verzi rozpočtu o 5,3 miliardy navíc a je tam výrazné navýšení především té části, která se týká vysokých škol, ale celkově je to navýšení o rekordní objem přes 37 miliard korun. Posílili jsme také výdaje na vědu a výzkum, z národních zdrojů sem půjde největší částka v historii přes 55 miliard korun a Ministerstvo pro místní rozvoj získalo navíc 1,8 miliard korun na podporu bydlení a Ministerstvo práce a sociálních věcí skoro 3,5 miliardy na projekty Národního plánu obnovy a na zvýšení platů zejména pro zaměstnance Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení. Tolik některé změny, které jsem chtěl tady zmínit.
Kromě státního rozpočtu jsme také schválili například rozpočet Státního fondu životního prostředí na příští rok se střednědobým výhledem na další dva roky a já to tady zmiňuji proto, že díky tomuto kroku už nic nebrání tomu, abychom začali realizovat jednu z klíčových energetických staveb v České republice, a to je horkovod z Dukovan do Brna, protože financování je právě zajištěno Státním fondem životního prostředí. Předpokládané investiční náklady jsou zhruba 18 miliard korun, část bude hrazena z Modernizačního fondu, zahájení té stavby bude v roce 2027 a teplo by mělo Brno odebírat už v roce 2031.
Tedy plníme to, co jsme slíbili zhruba před třemi lety a ukazujeme tím, jak se má dělat moderní energetická politika v naší zemi, protože stabilní zdroj z Dukovan zabezpečí Brnu a dalším přilehlým obcím spolehlivé, levné dodávky tepla, zvýší energetickou soběstačnost, přispěje k čistšímu ovzduší, protože dojde ke snížení emisní zátěže při výrobě tepla a Brno se zbaví závislosti na zemním plynu. Tohle je příklad odpovědné, strategicky promyšlené energetické politiky a jsem rád, že tady máme konkrétní, že můžeme představit konkrétní kroky, které k realizaci této důležité stavby povedou.
Ještě zmíním jednu věc, která se týká sportu. My jsme rozhodli o modernizaci Národního sportovního centra v Nymburce. Já jsem měl na konci srpna možnost na vlastní oči vidět, v jakém stavu toto důležité centrum pro naše špičkové sportovce je, a je jasné, že abychom se mohli poměřovat s těmi nejlepšími, tak musíme mít srovnatelné podmínky pro přípravu, pro trénink. Ten současný stav areálu odpovídá době před desítkami let a nemůžeme na něm stavět budoucnost českého sportu. My prostřednictvím Národní sportovní agentury investujeme do první etapy 800 milionů korun během příštích 3 let, k tomu Česká unie sportu přispívá 150 miliony korun, což ukazuje společnou odpovědnost státu a sportovního prostředí.
Sport letos hospodařil s rekordním rozpočtem téměř 8 miliard korun, což byl velký nárůst, 14 % oproti loňskému roku, v příštím roce opět navyšujeme rozpočet Národní sportovní agentury, ten meziroční nárůst bude zhruba 4,5 %, a děláme to proto, že podpora sportu je důležitá nejenom pro fungování sportovních klubů, nejenom pro nezbytnou modernizaci sportovních areálů, ale zejména pro zlepšení fyzické kondice našich dětí. Tolik informace k rozpočtu a souvisejícím věcem z mé strany.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji, já bych ocenil, že jsme rozpočet schválili jednomyslně, a teď možná podrobněji k těm změnám proti srpnu. Tak v evropských penězích na obou stranách rozpočtu je to necelých 13 miliard, je to důsledek podrobnější analýzy konkrétních resortů, na co všechno se mohou čerpat peníze. V resortu dopravy je to 10 miliard na příjmové i výdajové straně a v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou to necelé 3 miliardy, a to jsou projekty, které budou realizovány ještě v průběhu končícího Národního plánu obnovy. To je zhruba polovina toho navýšení mezi srpnem a zářím.
Druhá polovina kromě toho, že tam je navýšení při odhadu příjmu z dividend, jsme v 9. měsíci, vidíme, jak hospodaří státní firmy, daří se jim docela dobře, takže jsme mohli zvýšit například odhad výše dividendy z ČEPSu a podobně. Tak druhá částka, my jsme tam úmyslně dali v srpnu, protože ještě neplatily zákony, abychom se vyhnuli každoročním debatám, jestli ten zákon už platí nebo neplatí. Vlastně v příštím roce budou platit dva klíčové zákony, které zvýší objem příjmů do veřejných rozpočtů, nejen do státního rozpočtu, ale i do rozpočtů měst a obcí a zejména do veřejného zdravotního pojištění, a to díky novele zákona o zaměstnanosti a díky novému zákonu o jednotném měsíčním hlášení a všech doprovodných zákonech.
Jak jistě víte, tento poslední zákon byl schválen na začátku září a pak ho podepsal prezident, v této chvíli už je ve sbírce, takže jsme už mohli počítat s těmi kladnými dopady do státního rozpočtu. Konkrétně je to vyčíslené na necelých 14 miliard korun, z toho 1,2 miliardy je daň z příjmu ze závislé činnosti a všechno ostatní je sociální pojištění, takže daňové příjmy mezi srpnem a zářím se zvýšily velmi nepatrně zhruba o tu 1,2 miliardy korun, pokud to bude bez sociálního pojištění.
Všechna ministerstva s největšími rozpočty si polepší, pokud někde došlo k poklesu, tak je to vliv evropských peněz, protože jsme na konci programovacího období 2020 až 2027, zejména ty resorty, které byly velmi úspěšné, mají hodně vyčerpáno, tak budou čerpat méně, logicky, až do těch 100 %, na které si můžeme sáhnout, a díky tomu je i rozdílná forma kofinancování, to znamená ty peníze z národních zdrojů. Např. to jsou resorty zemědělství, zdravotnictví nebo doprava. Nebo tam, kde došlo k poklesu, je to pokles jenom technický, a to je u kapitoly Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, kdy jsme zhruba 27,5 miliardy, které by normálně skončily v státním rozpočtu, resp. ty, které byly ve státním rozpočtu pro rok 2025, tak tyto peníze jdou díky změně rozpočtového určení daní přímo do rozpočtů krajů, obcí a měst, bude to skoro 33 miliard, ale my to porovnáváme s tím, co bylo v původním a schváleném návrhu státního rozpočtu pro rok 2025. Bez tohoto přesunu by byl rozpočet ministerstva školství vyšší takřka o 20 miliard korun.
Došlo k meziročnímu posílení většiny kapitol, Ministerstvo práce a sociálních věcí, logicky, mandatorní výdaje podle zákona, opět se budou zvyšovat penze. Na vnitru došlo k posílení prostředků, samozřejmě na obraně, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu, a tak bych mohl pokračovat. Prosperitu ovšem nezaručíme bez toho, abychom žili v bezpečné zemi, i proto zvyšujeme výdaje na obranyschopnost naší země. Nejsou to jenom výdaje v kapitole Ministerstva obrany, ale i v mnoha jiných kapitolách, celkově to je 2,35 % HDP a ten meziroční nárůst je zhruba 45 miliard korun.
Jenom připomenu, my jsme přebrali vládu v okamžiku, kdy za rok 2021 byly výdaje na obranu 1,4 % HDP, což bylo 89 miliard, příští rok 2,35 % HDP a 206,5 miliardy, je tam obrovský skok z 89, dejme tomu z 90 na 207 miliard, to je 117 miliard nárůst, více než o 100 % oproti původní částce. Meziroční nárůst je to o takřka 46 miliard korun a víte, že díky změně legislativy všechny výdaje nad 2 %, v tomto případě 0,35 % HDP, se nepočítají do všech ukazatelů, které hlídají hospodaření jednotlivých států, ať už to jsou evropská, nebo česká pravidla.
Stejně tak v rozpočtu zůstal ten výdaj 18 miliard korun, pro který platí stejné pravidlo, jako u těch výdajů nad 2 % HDP na obranu, na výstavbu nových jaderných bloků EDU 5, EDU 6. Tam ta příprava je v plném běhu, každý den, každý týden tato společnost investuje tak, abychom dostavěli včas a za nasmlouvanou cenu. Budeme snižovat strukturální schodek podle zákona o rozpočtové odpovědnosti, který byl součástí našeho konsolidačního balíčku, a příští rok to musí být maximálně 1,75 % HDP.
Největší objem z rozpočtu tradičně míří na sociální výdaje, je to zhruba 950 miliard, meziroční nárůst plus 20 miliard, z toho 740 miliard připadá na výplatu penzí. Tady ovšem stojí za zmínku, že díky schválené legislativě v tomto volebním období po letech předpokládáme, že příští rok bude ten důchodový účet v plusu, a to zhruba 23 miliard korun. Jenom připomenu, že za rok 2023 byl ten propad 73 miliard, takže za 3 roky je to zlepšení toho výsledku takřka o 100 miliard. Takže tady jsme zatáhli za tu záchrannou brzdu v poslední možné chvíli a každý, kdo říká, že to zruší, hazarduje s budoucí rozpočtovou odpovědností a s tím, že dluhy máme pod kontrolou a veřejné propočty máme pod kontrolou. Pokud by někdo chtěl přistoupit k revizi a zrušení tohoto kroku, tak se opět ocitneme na té cestě, na které jsme byli v roce 2020 a 2021, kdy za dva roky se snížilo naše zadlužení vůči HDP o 12 %.
Objem peněz na platy je meziročně vyšší takřka o 8 %, to číslo je vyšší, než je odhadovaný celkový růst platů a mezd v národním hospodářství. To číslo udává srpnová makroekonomická predikce. Ta rozpočtová částka zahrnuje mandatorní výdaje, jako 130 % platů pro učitele, počítá se to z průměrného platu na konci roku 2024, který zveřejnil Český statistický úřad, pak jsou zvýšené platy pro bezpečnostní sbory a vojáky z povolání a dále ten návrh rozpočtu počítá s nárůstem platů i dalších zaměstnanců státu, ať už slouží ve státní službě, nebo mají pracovní poměr podle zákoníku práce.
Stejně tak ústavní činitelé, kdy u politiků díky našemu zákonu je tam strop na meziroční růst 5 %, všichni ostatní, to znamená soudci a státní zástupci, ten růst platu je 13 %, vidíte ten velký nepoměr. A protože se vedly velké debaty o dotacích, takže celkově ty dotace pro neziskové a podobné organizace jsou 26,5 miliardy korun, 90 % těch transferů je v oblasti rozpočtu Ministerstva školství, mládeže, NSA, mluvil o tom pan premiér o dotacích do sportu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva kultury, ale konkrétní rozpis, které dotační tituly a kolik peněz, to mají na starosti jednotlivá ministerstva, ne vláda jako celek.
Možná bych se ještě vrátil k těm investicím, o kterých mluvil pan premiér, takže příští rok to bude skutečně rekordní částka 11,3 % všech výdajů, přes 272 miliardy korun, ale co je důležité, je tam rekordní částka z národních zdrojů, a to je větší než 186 miliard, z evropských zdrojů zhruba 86 miliard, do kupy to dělá těch 272.
Jenom připomenu, že, protože máme výsledky za roky 2020 až 2024, tak v roce 2020 to bylo 100 miliard z národních zdrojů a v roce 2021 103 miliard a my to zvedáme o 83 miliard, když si srovnáme poslední rok Babišovy vlády a náš rozpočet pro příští rok. Mandatorní výdaje, ty, které jsou přímo ze zákona, tvoří zhruba 75 % všech výdajů, 73,8, abych byl přesný, ostatní mandatorní výdaje, které nevyplývají přímo ze zákona, a kvazi mandatorní výdaje činí 21,6 %, takže 95,5 % tvoří mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. Tady vidíte, jak je zúžený obsahově prostor pro politickou debatu a politické priority, tak já je na závěr úplně ještě jednou zopakuji.
Ten rozpočet je výsostně proinvestiční a pomůže české ekonomice jako celku, zajišťuje obranyschopnost naší země v nebývalé výši a posiluje naši energetickou bezpečnost a energetickou soběstačnost. Současně udržuje sociální smír, což je velmi důležité, a současně pokračujeme v rozumném hospodaření státu a příští rok očekáváme saldo veřejných financí podobné jako v letošním roce, tzn. nižší než 2 % HDP a tady patříme určitě mezi nejlepší státy Evropské unie.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra pro místní rozvoj pana Petra Kulhánka.
Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Také pěkné dopoledne ode mne, dámy a pánové, i za sebe a za své kolegy jsem velmi rád, že rozpočet na rok 2026 byl schválen jednomyslně. Myslím si, že k tomu přispěl i ten princip projednávání, kdy jsme jako na půdorysu celé vlády, nikoliv pouze po jednotlivých resortech, na tom strávili, mohu říct, asi desítky hodin, a tím pádem každý ministr získal širší kontext v rámci celého rozpočtu.
Z tohoto pohledu je pro mě velmi pozitivní, že jsme našli napříč politickou shodu a schválili ten rozpočet opravdu jednomyslně. Samozřejmě můžeme jej považovat za rozpočet, který odpovídá daným limitům, které jsme bezezbytku respektovali, ale zároveň pokrývá všechny zásadní priority všech resortů, a to co říkal pan ministr financí, je výrazně proinvestiční je pro nás zárukou dalšího růstu české ekonomiky.
Pokud shrnu jenom Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho priority zejména v oblasti bydlení, my budeme hospodařit s nějakými 25 miliardami korun, nicméně většinu z toho tvoří evropské prostředky, které distribuujeme v rámci evropských fondů. Pro náš, čistě ze státního rozpočtu, kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj je bezmála 8,5 miliardy korun.
Je pozitivní, že oproti tomu technickému návrhu jsme se posunuli zejména ve vztahu k podpoře bydlení, toho programu Dostupné nájemní bydlení, navýšením. Samozřejmě i prostředky, které jsou spoluúčastí státního rozpočtu na právě evropské fondy, Integrovaný regionální operační program. Podpořili jsme také adekvátní částkou cílový stav a budování digitálního stavebního řízení a pro nás nezbytný program na rozvoj regionů, to znamená, že jsme oproti červencovému návrhu zhruba plus 5 miliard korun. Z toho výraznou část tvoří 2,2 miliardy korun přímo z rozpočtu pro Státní fond podpory investic na program Dostupné nájemní bydlení, který v kombinaci s dalšími svými zdroj bude v roce 2026, protože ten rozpočet jsme státního fondu schvalovali také dnes, poskytovat dotace na úrovni nějaké 4,4 miliardy korun, ta úvěrová část je na úrovni 2,3 miliardy korun.
Je to program jak Dostupné nájemní bydlení, tak jsou to další programy, které SFPI obhospodařuje, ať jsou to brownfieldy, ať je to technická infrastruktura, ať jsou to bytové domy bez bariér a nově je to i připravený zatím s alokací 0,5 miliardy korun program na úsporné bytové domy, což je přesně ten moderní střih finančního nástroje, úvěr dlouhodobý, nízko úročený na snižování energetické náročnosti budov.
Je velmi podstatné, že jsou kryty také věci, které souvisí bezprostředně s provozem Ministerstva pro místní rozvoj, ať je to právě bezmála 700 milionů korun na věci, které se týkají rozvoje regionů, ale hlavně jsou to i organizace v působnosti ministerstva pro Českou republiku velmi důležité: horská služba, Czech Tourism, Centrum pro regionální rozvoj, kde je alokováno potřebných 900 milionů korun. Zmíním také ještě digitalizaci stavebního řízení, o které jsem mluvil, příští rok je na ni vyhrazeno 730 milionů korun, tak jak běží jednotlivé fáze dosažení cílového stavu na konci roku 2027, tak jak jsme je avizovali.
Takže ještě jednou velké poděkování všem členům vlády za bezvýhradnou podporu tohoto návrhu rozpočtu a věřím, že tento návrh rozpočtu tak, jak je koncipován, tak bude i ve výsledné podobě schválen, ať už ten proces bude jakýkoli, protože pro Českou republiku v roce 2026 a koneckonců i v těch dalších letech podle střednědobého výhledu zaručuje růst a prosperitu České republiky. Děkuji.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí pana Petra Hladíka.
Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré dopoledne také ode mě. Jak už avizoval pan premiér, dnes jsme schválili návrh státního rozpočtu, rozpočtu Státního fondu pro životní prostředí pro příští a střednědobý výhled na roky následující. Co je důležité, tak Státní fond životního prostředí bude disponovat s příjmy z celé řady programů, ať už Modernizační fond, operační program Životní prostředí, operační program Spravedlivé transformace, NPŽP nebo Národní plán obnovy. Také nově ze zdrojů s příjmem z emisních povolenek.
Celkové příjmy a výdaje fondu jsou vyrovnané, lehce nad 50 miliard korun. Co je ale důležité k tomu, co uvedl jak pan premiér, tak pan ministr financí, že ten rozpočet je velmi proinvestiční. Je potřeba si k těmto financím také přičíst zhruba 90 % z rozpočtu Státního fondu životního prostředí, tedy dalších zhruba 45 miliard, které skončí v investicích buďto veřejného sektoru, ať už státu, municipalit, krajů, anebo částečně také soukromého sektoru v oblasti dekarbonizace a snižování energetických úspor.
Když krátce se vyjádřím k tomu rozdělení v rámci emisních povolenek, tak částečně tyto finance budou použity na Novou zelenou úsporám, adaptaci na klimatickou změnu, především kanalizace, vodovody a protipovodňová opatření. Dále také výsadbu lesů, v gesci Ministerstva zemědělství, dostupného bydlení v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, kompenzace nepřímých nákladů a také podpora zdroje energie v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.
Jak už také zmínil pan premiér, díky dnešnímu usnesení a garanci vlády k dlouhodobému financování projektu horkovodu do Brna, tak to znamená, že v nejbližších dnech budu moci podepsat toto rozhodnutí, které zajistí bezemisní teplo druhému největšímu městu v České republice. Zhruba 50 % tepla bude právě z tohoto horkovodu, 30 % z odpadu a zhruba 20 % z dřevní štěpky. Tzn. de facto by po těchto investicích mělo být celé Brno převedeno na zdroj tepla, který není závislý na fosilním palivu. Když se podíváme na tu emisní stopu, je to jako kdybychom teď v Brně přestali provozovat 100 000 osobních vozů.
Druhá věc, kterou dnes vláda se s ní seznámila, byly výsledky studií o možnosti propojení řeky Dunaje a Dyje v rámci adaptace Jihomoravského kraje na sucho. Je asi všeobecně známé, že Jihomoravský kraj je dlouhodobě nejsušším krajem v České republice. Proto jsme také provedli s Ministerstvem zemědělství loni zadané zpracování dílčích studií zaměřených na zhodnocení aktuálního stavu, očekávaného vývoje, balance v povodí Dyje a možností řešení situace v této oblasti i cestou možného propojení Dyje s povodím Dunaje. Představte si to jako Baťův kanál, něco takového.
Studie se zaměřily na zhodnocení hydrogeologické situace a také zhodnocení vlivu nepůvodních a invazivních druhů vyskytujících se v povodí Dunaje. Co je dobré a pozitivní, tak tyto studie prokázaly, že je potenciálně možné se tímto dále zabývat při dodržení některých nutných opatření. Tedy je teď možné opravdu reálně o tomto projektu uvažovat. Je možné reálně se zaměřit na ekonomiku takové investice, na její provozní možnosti, na dohodu potenciálně s rakouskou vládou a vlastně i spolu s Evropskou komisí, která by mohla financovat tento projekt, tak přikročit od teoretických možností, které tady dlouhodobě se zmiňovaly, do opravdu skutečného plánování konkrétního projektu.
Třetí věc, kterou dnes vláda projednala, tak je materiál, který se nazývá Další postup při řešení problematiky sanace v lokalitě v Hustopečích nad Bečvou po havárii nákladního vlaku ze dne 28. 2. letošního roku. My pomalu ukončujeme tu fázi prvotní sanace, kterou provádí Správa železnic a která bude prováděna zhruba do listopadu letošního roku. A my jsme se zabývali tím, jak dál zajistit bezpečnost této lokality. Z toho důvodu se dnes vláda usnesla, že od 1. 11. letošního roku převezme zajišťování sanačních prací v lokalitě Hustopeče na Bečvou Státní podnik DIAMO. Dlouhodobě zajistí tuto sanaci.
Také jsme ho pověřili k oslovení a vykoupení pozemků, které v zasažené lokalitě jsou. Znovu předestřu, že se jedná o zhruba o oblast tří hektarů, které jsou dnes vlastně zavřeny tzv. larsenovou stěnou, a na základě zpracovávaného projektu, který aktuálně Správa železnic zpracovává pro tzv. druhou dlouhodobou etapu sanace, tak sanaci zrealizuje. Financování této aktivity bude z rozpočtu kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na základě navýšeného financování ze státního rozpočtu.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra zahraničních věcí pana Jana Lipavského.
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, naše vláda dnes na mé návrhy učinila také další dva konkrétní kroky k ochraně vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Zaprvé jsme rozhodli o zápisu dalších pěti fyzických osob na vnitrostátní sankční seznam. Jedná se o občany Gruzie, konkrétně o náměstka ministra vnitra, tři soudce a jednoho státního zástupce. Podrobnosti už dneska jsou na webu Ministerstva zahraničních věcí. Tito lidé jsou odpovědni za brutální zásahy proti pokojným protestům v letech 2024 a i letos. Takže to navazuje na ten lednový zápis těch mlátiček z těchto demonstrací. A zároveň tedy platí, že zápis na vnitrostátní sankční seznam pro všechny zmíněné osoby znamená zákaz vstupu na území Česka a také zmrazení majetku.
Chtěl bych jenom poznamenat, že podobná opatření v minulosti přijala Velká Británie, Spojené státy americké, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Estonsko. Zároveň tedy platí, že Česká republika dlouhodobě a pravidelně prosazuje sankce proti těm, kteří potlačují lidská práva i v Gruzii. My to prosazujeme hlavně na Evropské unii, nebo v Evropské unii. Tam na těch návrzích nebyla dosažena shoda, takže jsme se rozhodli, že to vložíme na ten národní sankční seznam. Stojíme tedy za demokratickou a prozápadní Gruzií.
To druhé opatření, které dneska vláda na můj návrh přijala, je, že jsme na vnější schengenské hranici České republiky, tedy na mezinárodních letištích, omezili, anebo schválili zákaz vstupu držitelům ruských diplomatických a služebních pasů. S výjimkami, pokud ti lidé necestují za účelem vykonání mise, což v případě České republiky úplně nedává smysl, ale může to nastat, anebo mají tedy naši národní akreditaci a míří po našem souhlasu sem na zastupitelský úřad. Takže na ty diplomaty, kteří jsou z Ruské federace akreditováni zde v Česku, na ty se to logicky nevztahuje.
Zároveň tedy musím ale poznamenat, že to není ten ideální stav, takže my nadále budeme prosazovat ten návrh, který nyní byl opět vložen do 19. sankčního balíku, aby se přijalo to celoschengenové, celoevropské řešení, které skutečně nastolí reciprocitu v našich diplomatických vztazích s Ruskou federací a zároveň pomůže vyřešit ten bezpečnostní problém, který máme. A to je, že jsou do těch agentských, do té diplomatické sítě samozřejmě skrývány i agentské sítě, které pak tedy ohrožují naši bezpečnost. Děkuji za pozornost.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy, první Česká televize.
Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl tři obsahové otázky a jednu formální, asi na pana ministra financí všechny tři. Ta první otázka je k dopravě. Vlastně pan ministr Kupka chtěl vyjednat až 60 miliard korun během září. Nakonec tedy vyjednal nějakých 22 miliard, tak to alespoň prezentoval on. Tak je tam oproti letošku pokles o nějakých deset až jedenáct miliard, tak jestli opravdu se nebudou muset zastavovat některé stavby, protože pan ministr Kupka mluvil až o šedesáti miliardách? To je první otázka. Ano.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Můžu hned odpovědět? Abych to nezapomněl. Já jsem to říkal už včera, ani vteřinu nehrozilo zastavené kterékoliv stavby. Ty prostředky jsou posílené. Já jsem vysvětloval, že tam je, v národní části je věští dotace SFDI, než byla loni, v té evropské jsem vlastně říkal, jak jsme úspěšní, tudíž logicky nemůžeme vyčerpat, než kolik v tom rozpočtu je. Všechno ostatní se vyřeší v rámci rozpočtu SFDI a žádný problém tady nevidíme. Pan ministr Kupka jako ostatní členové vlády hlasoval pro tento návrh rozpočtu. Prostě intepretace, když nebude 60 miliard, zastavují se stavby, je prostě chybná. Pan ministr to nikdy takhle neřekl, takže mohu všechny ubezpečit, nic se nezastavuje, naopak bude pokračovat to rekordní tempo investic i v dopravní infrastruktuře.
Petr Vašek, Česká televize: Druhou důležitou otázkou byly platy státních zaměstnanců. Tak jestli můžete potvrdit kromě těch vlastně položek, které byly jasné, jako učitelé, bezpečnostní složky atd., že by to mělo být o tu pevnou částku 2 200 korun měsíčně. Jestli to je ta konečná dohoda a jestli předpokládáte, že se už nebude měnit u těch platů. Nebo jestli to je jinak? Děkuji.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: V té oblasti platů jsou vlastně debaty o dvou otázkách. Objem je dán v návrhu státního rozpočtu, ale jednání se sociálními partnery o tom rozdělení toho objemu, tzn. o kolik procent se zvýší tarifní platy, jestli to bude pevnou částkou, nebo procenty, nebo kombinací pevné částky a procenta a případně jiná procenta pro ty nejnižší stupně, tzn. ty, kteří berou nejméně, a jiná procenta pro ty nejvyšší, ty budou pokračovat pravděpodobně příští týden. Do konce října bychom chtěli rozhodnout o nařízení vlády, které stanovuje tarifní platy pro veřejnou správu.
Myslím, že sociální partneři nejsou překvapeni. My jsme řekli, že ten objem je de facto neměnný, ještě jsme ho o něco navýšili. Všechno, co šlo, jsme do té oblasti poslali, a o tom konkrétním rozdělení v těch oblastech, kde ta dohoda je už nyní, vy jste je jmenoval, armáda, ozbrojené sbory, učitelé, tak pro ty ostatní, tzn. ty, kteří pracují pod státní službou nebo podle zákoníku práce, ta debata bude pokračovat o rozdělení toho objemu. A je to 8 % nahoru, je to skoro 30 miliard ročně navíc pro všechny dohromady. To rozhodnutí o nařízení vlády o tarifech nemá přímou souvislost se státním rozpočtem, naopak ten objem ano. Ten nám ukazuje, který z těch dvou parametrů, případně kombinaci, můžeme použít tak, aby to bylo smysluplné.
Petr Vašek, Česká televize: A třetí otázka, s ní pak spojím i tu technickou. Tak ta třetí obsahová otázka se týká příjmů státního rozpočtu. Pan premiér mluvil o navýšení o 28 miliard korun během toho září. Zhruba polovina z této částky by měla být díky tomu, že jste vlastně přehodnotili výnosy, nebo resp. dopočítali výnosy, aby to bylo správněji, z jednotného hlášení zaměstnavatelů a zákona o zaměstnanosti. Tak kdybyste mohl být konkrétnější, kde se těch 14 miliard úplně konkrétně, díky čemu se vlastně v rozpočtu objevily, díky čemu se vezmou, co nejkonkrétnější, jestli můžu poprosit?
A ta technická otázka, pane ministře, jestli předpokládáte, že po volbách, protože ten rozpočet vlastně po volbách spadne pod stůl stejně jako jakýkoli další zákon, je to tak nastavené. Tak jestli stejný rozpočet během října plánujete vlastně předložit do sněmovny znovu. A pak někdy v listopadu se sejde sněmovna, tak ho bude pravděpodobně projednávat. Tak jestli stejný rozpočet, jestli vlastně předpokládáte, že?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Během října to pravděpodobně nebude, protože návrhy zákonů v nové Sněmovně se mohou vkládat do systému, a platí to pro vládu i pro poslance, až je ustavená Sněmovna, tzn. minimálně musí být zvoleno vedení sněmovny. Já v tuto chvíli nebudu spekulovat, kdy to bude. Minule to šlo docela rychle a rozpočet doputoval do sněmovny 11. listopadu 2021. A popravdě řečeno jsem nekontroloval, jestli byl stejný, který přišel 11. listopadu, jako ten, který přišel 30. září. To určitě bude záviset i na termínu, kdy ta vláda bude projednávat, kdyby ta povolební jednání se zadrhla, tak si myslím, že bude mít k dispozici aktuální makroprognózu, můžeme se k tomu vrátit.
Ale já jsem členy vlády vlastně v rozpravě upozornil na, jak bych to řekl, asi mezeru v zákoně, protože zákon říká do 30. září musí vláda předložit rozpočet a pak už to běží standardně. Ve volebním roce je to trochu jinak, zákon říká do 30. září, to splníme, 9. října všechny zákony včetně návrhu státního rozpočtu padají a zákon už neříká vládě, do kdy po volbách má poslat návrh zákona. Myslím, že by se to mělo pro příště, máme na to čtyři roky do příštích voleb, mělo by se to vymyslet a upravit, protože teoreticky to může být tak, jak jste říkal, vlastně první vláda, která bude zasedat, první zasedání vlády po ustavení sněmovny, to může poslat, dřív to nejde. Anebo to taky vláda nepošle, jo, to prostě na tohle ten zákon nemyslí a myslím si, že to je věc, kterou musíme dopracovat.
Dokud byly ty volby v tom jarním termínu, tak pro státní rozpočet to byl mnohem vhodnější termín voleb, pro státní rozpočet, protože volby byly buď v květnu, na přelomu května a června, nebo nejpozději v polovině června a vlastně celý proces sestavování rozpočtu de facto už měla v rukou nová nebo staronová vláda. A i z časového hlediska bylo jasné, že když 30. září to předložíme, myslím, že byl jeden rok, kdy se dlouho nedařilo zvolit vedení Sněmovny, myslím, že to bylo v roce 2006. Já jsem v té sněmovně ještě nebyl, ale tam si myslím, že to trvalo několik měsíců, než se zvolil předseda Sněmovny, nebo 2002, nevím.
Takže nedá se na to, v této chvíli se na to nedá odpovědět. Bude záležet na tom termínu, kdy vláda může poslat návrh rozpočtu. Čím bude bližší, čím to jednání bude rychlejší, tím je pravděpodobnější, že ten rozpočet nedozná změn. Když to bude později, jak říkám, bude mít třeba k dispozici novou makroprognózu, vidíte, že od dubna se vyhlídky české ekonomiky zlepšují nejenom v prognóze Ministerstva financí, ale i ostatních institucí, tak pak bychom se k tomu mohli teoreticky vrátit. Teoreticky bychom se k tomu mohli vrátit.
Petr Vašek, Česká televize: A ty příjmy z toho jednotného hlášení, prosím, kde se vzaly?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: To je materiál Ministerstva práce a sociálních věcí. Je to vlastně konzervativní odhad, jak se projeví, bych řekl, nové nástroje v boji proti zaměstnávání načerno, nepřihlašování zaměstnanců včas apod. Vlastně od teďka platí, že každý cizinec, který nastupuje do pracovního poměru, musí být nahlášen státu den před nástupem. Podle staré platné úpravy to bylo osm dní po nástupu a velmi často při těch kontrolách zaměstnavatelé argumentovali, on je u nás teprve čtyři dny, takže se nedivte, že jsme vám ještě nenahlásili jeho pracovní smlouvu, ještě máme tři nebo čtyři dny, abychom splnili zákonnou povinnost.
A stejně tak i to jednotné měsíční hlášení to může přispět, my jsme v tomto případě dostali podklad z Ministerstva práce a sociálních věcí, oni samozřejmě ty odhady měli už v srpnu, ale abychom se vyhnuli debatám, jestli ten zákon už platí, nebo neplatí, tak jsme věřili, že to v tom září stihneme. To jsme stihli, tudíž jsme ten materiál mohli mezi srpnem a zářím zapracovat. A je to spíše konzervativní odhad než nějaký velmi optimistický. Ale platí to, co vždycky, i ty nové příjmy bude dřív nebo později posuzovat nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Díky, další dotaz Český rozhlas.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě doptala na výdaje na obranu, respektive na tu část, která se počítá nad ten zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jestli dál počítáte s tím, že zhruba těch 20 miliard by mělo jít do resortu dopravy? A chci se u toho doptat ještě na to, jestli to považujte za realistické číslo i s ohledem na to, co říkají někteří ekonomové, tedy že je to vlastně vyšší číslo, než co nám je schopna uznat Severoatlantická aliance, třeba na ty dopravní stavby a takhle? A jestli už víme i právě ty podmínky Severoatlantické aliance i na letošek i na příští rok a kdy je budeme znát? Děkuji.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: No, mě by zajímalo, kteří ekonomové ví, co bude NATO uznávat za rok 2026, kteří to už ví v září nebo v srpnu roku 2025. My uděláme všechno pro to, aby nám to všechno uznali. Je to zase realistické. Pan ministr Kupka a jeho tým vlastně procházeli investici po investici a tam, kde je nějaká přidaná hodnota, tzn. dodatečný výdaj, který by tam nebyl, kdyby to nesouviselo i s obranyschopností, tak ty částky počítáme. Ono to zdaleka není pouze Ministerstvo dopravy. Máme tady velkou kapitolu správy státních hmotných rezerv. To je přes pět miliard.
Celkově je to vlastně 31 miliard. Když si vezmu rozpočet samotného Ministerstva obrany a celkové výdaje na obranu. Je to taky u pana ministra zahraničních věcí, takřka miliarda korun z jeho rozpočtu je klasifikována jako výdaj na obranu, je to taky NÚKIB logicky, kybernetická bezpečnost je nedílnou součástí obranyschopnosti každé země. A pak tam jsou ještě menší kapitoly, na vnitru 1,5 miliardy, protože některé prostředky, které používá vnitro, se dají použít i pro obranu. A takhle bych mohl pokračovat.
Každý stát to má jinak. Musím říct, že ostatní členské státy to střeží jako oko v hlavě, to, co mají vyjednané, co jim vlastně je započteno. Ale ten rozpočet má tak velkou rezervu v této položce, že bezesporu splníme ta dvě procenta, protože my teď víme 2 % a pak 3,5 %, ale v roce 2035. A my jsme zvolili cestu postupného navyšování, aby pak nebyl tak obrovský skok během jednoho či dvou fiskálních let. Takže, ano, my jsme přesvědčeni, pokud takhle bude schválen rozpočet, že všechny ty výdaje budeme schopni vykázat jako výdaje na obranu.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě Česká televize.
Jakub Pacner, Česká televize: Pane ministře, ještě se chci zeptat na to, jak to bude s financováním oprav silnic, které mají ve správě kraje. Protože krajští silničáři např. na jihu Moravy jsou znepokojeni, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nepočítá s penězi na opravy silnic, které spravují kraje. Tak, jak to bude tedy. Jaký objem peněz, jestli bude uvolněn v rámci rozpočtu na to?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Návrh rozpočtu SFDI pro příští rok jsme ještě neschválili. Ale já tady řeknu něco, co mi říkali kolegové, ať neříkám, tak, podle rozpočtového určení daní a podle kompetencí o tyto silnice se mají starat kraje a dostávají na to peníze v rámci rozpočtového určení daní. Takhle jsou rozděleny kompetence. Já omlouvám se, jestli možná mikrofon.
Jakub Pacner, Česká televize: Ten problém je, jak bylo v tom dotazu, že rozpočet SFDI prý s tím nepočítá, s těmi penězi na opravy silnic, které mají ve správě kraje? Kde ty peníze budou, ten objem na to?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ve vaší otázce bych podtrhl to slovo prý, až budeme mít na vládě návrh rozpočtu SFDI, tak o tom budeme debatovat. Pak ho pošleme do sněmovny a pak ho bude debatovat Poslanecká sněmovna. Určitě to není klíčová součást rozpočtu SFDI.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a žádné další dotazy nevidím, proto tiskovou konferenci končím, hezký den. Tak ještě pán z Hospodářských novin.
Hospodářské noviny: Omlouvám se, že jsem se nepřihlásil včas. Jenom velice stručný dotaz, zdali návrh počítá také s prostředky pro řešení situace na ČVUT a její spornou pohledávku.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, prostě počítá. Stručná otázka a moje stručná odpověď, ano, tak aby to bylo v příštím roce definitivní vyřešeno. My jsme částečně řešení už přijali v letošním roce. Většina objemu toho řešení je pro rok 2026, rozpočet s tím počítá.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme a přejeme hezký den, na shledanou.
