Tisková konference po jednání vlády, 30. října 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak, krásný den, dámy a pánové, vláda probíhala dnes svižně, protože jsme se všichni těšili zpátky do Poslanecké sněmovny. Nicméně schválili jsme jeden ze základních textů, který je zaměřený na reformu českého zdravotnictví, schválili jsme zákon o veřejném zdravotním pojištění, známý jako zákon 48. Vláda dnes schválila celou velkou novelu tohoto zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy jednoho z nejdůležitějších zdravotnických zákonů. Tato novela přináší velmi zásadní změny v organizaci zdravotní péče, jejího přesahu do zahraničí a v řadě dalších oblastí.

Tato novela zlepší nejen efektivitu systému veřejného zdravotního pojištění, ale především dostupnost péče jako takové. První a zcela zásadní oblastí, kterou výrazně podpoříme, je prevence. K té chceme motivovat co nejvíce občanů, protože jim tím šetříme zdraví a systém zdravotního pojištění prostředky, které pak lze efektivně využít. Zdravotním pojišťovnám dáváme mnohem širší prostor pro tvorbu bonusů pro ty pojištěnce, kteří se starají o své zdraví. Umožníme zdravotním pojišťovnám využít až šestinásobek prostředků, než kolik mohou využít dnes. Přepočteno na dnešní čísla, jde až o 15 miliard ročně, které takto budou moci být využity. Je ale třeba dodat, že tyto navýšené prostředky bude možno využívat pouze při vyrovnaném hospodaření zdravotních pojišťoven, což je pochopitelné, což slouží i jako ekonomická motivace pro zdravotní pojišťovny, aby dobře hospodařily.

Dále zřizujeme u pojišťoven Fond obecně prospěšných činností. Jeho prostředky budou moci pojišťovny použít na činnost a služby, které souvisí s rozvojem a zvyšováním kvality a dostupnosti hrazených služeb. Např. skrze něj mohou podpořit vytvoření stipendijních programů pro lékaře v před-atestačním vzdělávání, a to v regionech, kde je horší dostupnost péče, případně podpořit pacientské organizace a obojí považujeme za naprosto zásadní a motivační.

Dostupnosti péče hodně pomůže i rozšíření možnosti čerpat zdravotní péči v zahraničí, je to naprosto průlomový krok, a to i pro opakované nebo dlouhodobé případy. Zdravotní pojišťovny budou moci uzavírat smlouvy i se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb, tedy s těmi, kteří nejsou na území České republiky, ať už jde o nemocniční, ambulantní či primární péči. To podle našich analýz hodně pomůže zejména příhraničním regionům, kde mají dostupnou zdravotní péči pár kilometrů za hranicemi, a v té chvíli bude moct pojišťovna pro své klienty, pro své pojištěnce tuto péči nasmlouvat a hradit z veřejného zdravotního pojištění.

Změny se samozřejmě týkají i dalších oblastí, a to stomatologie, péče o děti bude samozřejmě plně hrazena, o tom není žádná diskuze. Nicméně, co se zubních výplní u dospělých týče, tak plně hrazené budou nevrstvené kompozity a chemicky a duálně tuhnoucí výplně. Ostatní výplně budou hrazené částečně. Tedy stále bude existovat plně hrazená výplň i pro dospělé, pokud zmizí amalgám. Samozřejmě i nadále hrazená bude celá řada dalších výkonů. Naším cílem je rozšíření úhrad moderních metod, zvýšit počet těch, kteří budou smluvními stomatology pojišťoven a budou tyto výkony dělat, a tím i zapojení více stomatologů do sítě a zlepšení dostupnosti této péče pro pacienty. Toto je jeden z velmi zásadních bodů této novely.

No a samozřejmě nezapomínáme ani na duševní zdraví. Jeden příklad za všechny, psychologové se specializovanou způsobilostí budou moci indikovat hrazenou péči o duševní zdraví, což je podle mě důležité, protože jsou to zdravotníci. Tedy ten zákon obsahuje řadu bodů, já se velmi těším na diskuzi v Poslanecké sněmovně a vláda tento zákon jednomyslně schválila.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro novinářské dotazy, první Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych se vrátila k těm zubním výplním. To znamená tedy, jak jste říkal, že zůstává tedy, i po konci amalgámu, varianta plně hrazená i pro dospělé, chápu to správně?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ano.

Karolína Jelínková, Česká televize: A jenom, jestli můžete, prosím, ještě upřesnit, bude tato varianta mít dostatečnou životnost, nahradí ten amalgám jak po té ekonomické, tak i té vlastně stránce technické?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak je to návrh stomatologické komory a ta tuto variantu vybrala jako optimální pro klienty, souhlasili s tím všichni odborníci, kterých se to týká, a bezesporu záleží na řadě faktorů. Záleží např. na tom, jak ten člověk pečuje o své zuby, záleží na tom, jak se stará o ústní hygienu, a to samozřejmě ovlivňuje životnost jakékoliv plomby.

Karolína Jelínková, Česká televize: Jenom, jestli můžu takové doplnění, já jsem nechtěla do toho tématu úplně skákat. Jak čekáte vývoj potom kolem tohoto zákona v Poslanecké sněmovně, protože ono přece jenom těch předloh, které jsou úplně na začátku, včetně té elektronizace zdravotnictví, je tam poměrně hodně, tak jaký čekáte harmonogram tam, zároveň to patří k těm zákonům, které, když se otevřou, je tam řada pozměňovacích návrhů, velká diskuze?

A potom ještě jedno aktuální téma, vlastně krátce před jednáním vlády se objevila zpráva, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal předběžná opatření, kdy tím vlastně zakazuje uzavření smlouvy s KHNP ohledně dostavby Dukovan. Tak jestli jste tuhle věc třeba otevřeli i na vládě, nebo za jakou komplikaci, pakliže komplikaci to vlastně považujete? Může to ohrozit ten plánovaný harmonogram? Děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak toto téma není téma, které by měla diskutovat vláda. To je standardní postup Úřadu, který se běžně děje. Takových to opatření ten Úřad dělá vyšší desítky možná stovky ročně v různých případech podobného typu. Takže to není nic, co by bylo nestandardní. Je to součást naší legislativy a nedomnívám se, že by to nějakým způsobem mělo ohrozit jakýkoli ten harmonogram. Ale ty dotazy jsou spíše na ty, kteří jaksi jsou účastníky toho řízení.

Co se týče té legislativy. Tak, ano, v Poslanecké sněmovně máme pět zákonů, nebo postupně budeme mít, o zdravotnických prostředcích a specifických zdravotnických prostředcích, o elektronizaci zdravotnictví, tady tento zákon o zdravotním pojištění a ten pátý o sociálně-zdravotním pomezí. Ty zákony jsou v různé fázi procesu, ale já jsem přesvědčený, že většina z nich má vysokou pravděpodobnost na včasné projednání. Co se týče elektronizace zdravotnictví, tam nevnímám žádný konflikt a domnívám se, že bude schválen velmi rychle. Co se týče těch zdravotnických a specifických zdravotnických prostředků, z mého pohledu to nejsou konfliktní zákony, nevnímám tam nějaký velký rozsah pozměňovacích návrhů. Určitě ty zákony jsou velmi příznivé pro pacienty, např. co se týče poplatků a definice ceny poplatků, což si myslím, že by bylo dobré, aby po třiceti letech bylo jasně definováno v zákoně a jasně byly označeny ty poplatky, které jsou protizákonné, abychom jednou provždy udělali přítrž tomu, že se vybírají poplatky za něco, za co se vybírat nesmí, což považuji za špatné. Obecně je to něco, co řeší v jiných oborech profesní komory, tady to takto nefunguje, proto jsem se rozhodl k této legislativní změně.

Co se týče zákona o sociálně-zdravotním pomezí, tak ten se posunuje Poslaneckou sněmovnou a pan ministr Jurečka, který je tím hlavním předkladatelem, ho posunuje. Co se týče tohoto zákona, je potřeba říct, že má dvě části, ta jedna tam přibyla na základě rozhodnutí Ústavního soudu za předchozí vlády, kdy seznam zdravotnických prostředků vydávalo Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Seznam zdravotnických prostředků je de facto seznam těch prostředků, které jsou používány ke zdravotní péči a tím, jak se postupně, ale velmi rychle vyvíjí medicína, tak těch prostředků se objevuje spousta nových. Tzn. snaha výrobců, ale i pacientských organizací, možná víc než těch výrobců, a pochopitelně i zdravotníků je, aby tento seznam byl novelizován. Optimálně tou vyhláškou, což ale nejde na základě rozhodnutí Ústavního soudu, tak tedy zákonem a jejich představa je, aby ta novelizace třeba probíhala nejméně jednou ročně, lépe dvakrát ročně. Je to opravdu seznam, kde na základě odborných debat, odborných diskuzí, diskuzí s pacienty, s pacientskou radou, určité zdravotní prostředky se do toho seznamu dostávají a začínají být tím hrazeny.

To samozřejmě bylo velmi složité, když tento seznam byl součástí zákona 48 protože to znamenalo prakticky kontinuální novelizace tohoto zákona a tohoto seznamu. My jsme to rozdělili, vláda s tím souhlasila. Takže vlastně jeden zákon bude jenom seznam těch zdravotnických prostředků, kde tedy předpokládáme, že dojde k nějakým úpravám, změnám. A tady si dovedu představit, že budou i některé návrhy z Poslanecké sněmovny na doplnění, protože tam sedí řada špičkových odborníků z řad lékařů, ale i ne-lékařů zdravotníků, a to jak v opozici, tak v koalici, a budou mít beze sporu některé zkušenosti s nějakým prostředkem. Stejně tak všichni poslanci, ať chtějí nebo nechtějí, jsou, byli nebo budou pacienti, a proto budou mít jakési osobní zkušenosti, které zohlední. Totéž se bude dít v Senátu a já jsem tedy připravený být maximálně otevřený, protože se jedná o opravdu velmi odbornou, nepolitickou záležitost.

Co se týká vlastní 48, my všechno diskutujeme prakticky rok v Poslanecké sněmovně i v Senátu. V těch diskuzích budeme pokračovat. Předpokládám, že je velmi pravděpodobné, že první čtení proběhne v brzkém horizontu. Doufám, že druhé čtení také a že ten zákon se bude rozumným směrem posouvat. Zase jsem otevřený pozměňovacím návrhům, které budou rozumné, které budou konstruktivní, ale které budou mít jediný společný zájem, pomoci zlepšit dostupnost, kvalitu zdravotní péče a budou pro-pacientské. Všechny tyto návrhy jsem připravený diskutovat a v případě, že se ukáže, že jsou pozitivní, podpořit.

Pevně ale věřím, že žádný z těchto zákonů nebude součástí, řekněme, obstrukční války, a že jaksi nevyvolám žádným z těchto zákonů, řekněme, velmi dlouhé vystoupení lídrů opozice, které pak ohrožují jejich vlastní zdraví. Tak to bych byl velmi nerad jako ministr zdravotnictví, jako lékař.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jakub Vik, Český rozhlas: Hezký večer, já bych se chtěl zeptat k tomu seznamu těch poplatků, které tedy jsou nebo budou legální a které už budou nelegální. Můžete příkladem, nebo dát několik příkladů, vlastně které dneska jsou na tom pomezí a budou nelegální? A i naopak vlastně, které budou legální i po té novele?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak vy dneska platíte, a pravděpodobně každý z vás, nebo vaši rodiče, pokud jste mladší, při návštěvě různých typů zdravotnických zařízení, platí různé typy poplatků. Takovým typický příkladem poplatku, který je legální, je řada plateb u zubařů, např. za korunku.

Typickým příkladem poplatku, který je nelegální, ale nevím, jestli je to to, co jste chtěl slyšet, je u periradikuloterapie využití ozónu místo lokálního anestetika. Teď nevím, jestli jsem vás někam posunul. Stejně tak využití kysličníku uhličitého u virtuální kolonoskopie je typickým typem poplatku, který může, není hrazen z pojištění. Takže když to řeknu v obecné rovině. Nemůže být od pacienta vybíráno nic, co je hrazeno ze zdravotního pojištění. Nemůže být od pacienta vybíráno nic, na co je nárok ze zdravotního pojištění.

Může být platba za to, co není hrazeno ze zdravotního pojištění, anebo co není v rámci zdravotního pojištění součástí výkonu. To může být. A my chceme jasně definovat ty hranice. Jsme přesvědčeni, že se sníží počet těch poplatků na jedné straně, ale na druhé straně budou mít komerční pojišťovny jasnou představu o tom, co legislativa definuje jako ten legální poplatek a budou moci nabízet, protože legislativní rámec je pro to připraven, připojištění na tyto oblasti věcí, které si dneska platíte, ale není žádná šance, abyste se na to připojistili, ať už je to zubní péče, cokoli.

Podobný model se nám podařil ve spolupráci s panem ministrem Jurečkou, s panem ministrem Stanjurou a po debatě na vládě, u sociálně-zdravotního pomezí, kde dneska existuje první komerční produkt připojištění sociálně-zdravotní péče. Je to vynikající dlouhodobý produkt, který třeba já čerpám.

Jakub Vik, Český rozhlas: Super, děkuju. A ještě bych měl jeden dotaz na to čerpání zdravotní péče v zahraničí. Tzn., pokud v tuhle tu chvílí vy jste schválili teda tuhle tu možnost, za jak dlouho, odhadem, začnou teda nabývat ty první smlouvy s těmi zahraničními zařízeními platnost a kdy teda vlastně poprvé se lidé v tom příhraničí dostanou do toho zdravotního zařízení na pojišťovnu?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Co se týče seznamu těch zdravotnických prostředků, ten zákon má dvě části. Ten seznam zdravotnických prostředků bych byl velmi rád, aby platil od 1. 7. 2025, a to z toho důvodu, že ty zdravotnické prostředky, ten seznam nebyl pět let novelizován, protože je součástí toho zákona. Ve chvíli, kdy se za předchozí vlády, a není to chyba Adama Vojtěcha, to prostě on neměl jiné řešení v té chvíli, stal součástí 48, tak nebylo možné ho novelizovat. Tady si myslím, že pro pacienty je to extrémně dobrá zpráva, ty moderní prostředky, které jsou dneska na trhu, se dostanou do toho seznamu, pokud bude pro ně zdůvodnění, pacienti je budou chtít a odborné společnosti doporučí.

Co se týče vlastního zákona 48, tam ta platnost je od 1. 1. 2026. A od té chvíle by mohly platit ty smlouvy a mohlo by být všechno nasmlouváno. Dneska se to řeší poměrně velmi komplikovaně a já jsem jednal s řadou starostů bez ohledu na jejich politickou příslušnost, z Karlovarského kraje, z jižních Čech, z jižní Moravy, ale i z Olomouckého kraje, Moravskoslezského kraje a ze severních oblastí naší republiky, kteří upozorňovali na konkrétní příklady, na konkrétní situace, kde vidí občané jejich měst zdravotnické zařízení na opačné straně hranic, ale není možné v tomto zařízení čerpat péči, byť tam ta péče je stejně nákladná a stejně kvalitní jako v České republice. A toto ten zákon umožní. Domnívám se, že je to velmi dobrá zpráva a velmi dobrá zpráva je to i pro posilování příhraniční spolupráce.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz, tak poslední, ČTK.

ČTK: Já bych se chtěla zeptat na další novelu, kterou jste měli dneska na programu, byla trestního zákoníku.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já jsem, to první jsem slyšel, trestní zákoník.

ČTK: Trestní zákoník a novela o ozbrojených silách.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak obě dvě tyto novely byly technické novely, poměrně velmi jednoduché, diskuze u nich neprobíhala nějakým způsobem náročnějším. Pan ministr vysvětlil, o co se jedná a obě dvě novely byly jednomyslně vládou schváleny.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, v tom případě tiskovou konferenci končím, děkujeme a přejeme hezký den, na shledanou.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Taky přeji hezký den, na shledanou.