Tisková konference po jednání vlády, 26. ledna 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a rovnou předávám slovo předsedovi vlády panu Andreji Babišovi.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, chtěl bych se omluvit panu prezidentovi Petru Pavlovi za to, že jsme bohužel nedodrželi ani původní termín, ani náhradní termín, bohužel dnes jsme měli nejnáročnější vládu od vzniku, takže moc se omlouváme. Pan prezident určitě navrhne náhradní termín. Bohužel jsme měli i důležitý bod ohledně energetické bezpečnosti a samozřejmě i debata ohledně rozpočtu byla náročná.

Ten schodek už byl oznámen. Určitě paní místopředsedkyně a ministryně financí Schillerová bude informovat podrobně. Ten rozdíl nominálu mezi původním návrhem deficitu minulé vlády a tím, který jsme schválili, je 24 miliard jenom. Protože dobře víte, že už minulý rok jsme zjistili, že na plánované mandatorní výdaje i výdaje na spolufinancování evropských peněz tam chybělo asi 80 miliard.

My jsme stáli před rozhodnutím, jestli ukončit veškeré investice do dopravní infrastruktury, kde minulá vláda předložila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, kde chybělo 47 miliard, tak si myslíme, že by to bylo špatně, a proto v našem návrh rozpočtu je 26 miliard na dopravu navíc. Pokud bychom tam ty peníze nedali, tak bychom nemohli pokračovat ohledně přípravy Pražského okruhu, nemohli bychom pokračovat ve výstavbě železničního spojení Praha–letiště–Kladno. Nemohli bychom konečně začít různé obchvaty a dokončovat dálniční infrastrukturní síť, která tolik let po revoluci stále není hotová. No a samozřejmě je tam i 20 miliard sociálních mandatorních výdajů, to znamená peníze na důchody a další věci.

Ohledně obrany, ta predikce vychází na 2,11 %, dochází tam k snížení, ale my jsme vždy tvrdili, že chceme minimálně 2 %, vychází to na 2,11. O tom rozpočtu, znovu opakuji, bude mluvit paní Schillerová.

Jenom stručně řeknu další věci, které jsme rozhodli na vládě. Schválili jsme zmocněnce pro implementaci stavebního práva. To je velice důležitá funkce a s účinností od 26. ledna do této funkce jsme jmenovali Ing. Hanu Landovou. Vládní zmocněnkyně bude zaměstnankyní Ministerstva pro místní rozvoj a jejím úkolem bude hlavně meziresortní koordinace nebo řízení implementace stavebního práva. My jsme jasně řekli, že výstavba bytů a vůbec ten zákon, nový, stavební právo, je extrémně pro nás důležitý a paní Landová od roku 2016 je předsedkyní odborné sekce pro územní a regionální rozvoj Hospodářské komory a je to člověk teda z praxe, takže určitě máme velká očekávání v její funkci.

Potom jsme schválili změny v dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Dále jsme schválili nového předsedu Národní sportovní agentury, kterým se stal doktor Karel Kovář, který v minulosti pracoval na ministerstvu školství a má bohaté zkušenosti v oblasti sportu, má manažerskou praxi a v podstatě splňuje všechny náležitosti na tuto funkci. Dále jsme schválili změny ve správní radě Správy železnic. Dále jsme schválili změny v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, kde jsme na místo politických nominantů dali odborníky z praxe. O tom asi bude mluvit pan ministr Havlíček. Schválili jsme rozpočet SFDI. Takže to jsou ty hlavní věci za mě a určitě paní Schillerová bude mít hlavní slovo.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní poprosím ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes schválila revizi loňského návrhu státního rozpočtu čili státní rozpočet na rok 2026, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny číslo 46, které uložilo vládě návrh státního rozpočtu minulé vlády zreálnit a přepracovat.

Vláda se v této souvislosti usnesla jak na snížení bývalým ministrem financí uměle nadhodnocených příjmů, tak samozřejmě na řádném započítání uměle podhodnocených výdajů. Dále jsme razantně snížili provozní a ostatní výdaje státu o 11,4 miliardy korun a zapracovali jsme také lednovou makroekonomickou predikci a provedli nezbytné přesuny v rámci kapitol.

Když to shrnu: Dokázali jsme se úspěšně vypořádat s chybějícími nekrytými požadavky Státního fondu dopravní infrastruktury nebo nezapočítanými zákonnými výdaji na sociální dávky za neuvěřitelných 17 miliard, o kterých budu za chvíli mluvit blíže. Museli jsme také upravit uměle nafouknuté příjmy, které kritizoval v minulosti Výbor pro rozpočtové prognózy, stejně jako zcela smyšlené příjmy z majetkových účastí státu o více než 12 miliard korun.

Výsledkem je deficit, jak už určitě víte, ve výši 310 miliard korun, tedy jen o 24 miliard více, než byl původní zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jde navíc kompletně na prorůstové investice. Chci zdůraznit, že prostředky, díky kterým protiinflačně zlevňujeme elektřinu a důstojněji zaplatíme zaměstnance státu, jsme v plném rozsahu získali úsporami na provozu. Například o 26 miliard posilujeme rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, dopravní stavby tak nebudou stát. Jsem opravdu hrdá na to, že mohu prohlásit, že se podařilo podvodný rozpočet minulé vlády zreálnit do podoby, ve které může zamířit do sněmovny, a tam ho také Ministerstvo financí na počátku příštího týdne pošle.

Chci ale také na tomto místě říci, že výsledný deficit i tak zůstává v plném rozsahu odpovědností bývalé vlády, je to jejich schodek. Celkové příjmy státního rozpočtu jsou 1 977,6 miliardy korun, celkové výdaje státu 2 287,6 miliardy korun a schodek již zmíněných 310 miliard korun. Výdaje dle jednotlivých kapitol a popis jednotlivých změn samozřejmě ve prospěch úplnosti, reálnosti a transparentnosti rozpočtu, stejně jako ve prospěch České republiky najdete podrobně na stránkách Ministerstva financí, ale dovolte mi alespoň stručné shrnutí.

Jaké byly změny v rámci revize na straně příjmů. O 9 miliard korun byly sníženy příjmy ze sociálního zabezpečení, protože jejich vyšší odhad z titulu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a novely zákona o zaměstnanosti byly uměle nadhodnoceny, na což mimo jiné 30. října 2025 upozornil Výbor pro rozpočtové prognózy. Naproti tomu došlo k zvýšení daňových příjmů v souladu s lednovou makroekonomickou predikcí o celkem 15,3 miliardy korun.

Dále byl zvýšen výnos dividendy firmy ČEPS o jednu miliardu korun. Odvody ze státních podniků v kapitole Ministerstva zemědělství o 1,1 miliardy korun. Příjmy ze zvláštních účtů Ministerstva financí čili z dividend státních a polostátních firem byly sníženy o 12,3 miliardy korun v důsledku zreálnění těchto dividend z majetkových účastí státu. Byly sníženy příjmy z prodeje majetku v kapitole Ministerstva financí o dvě miliardy korun a byly zvýšeny příjmy ze cla o 0,9 miliardy korun. Došlo také ke snížení ostatních příjmů v kapitole Ministerstvo životního prostředí v úhrnu o 0,2 miliardy korun. Celkový efekt na straně příjmů je jejich snížení o 5,2 miliardy korun.

Jaké byly změny v rámci revize na straně výdajů. Zvýšení sociálních mandatorních výdajů v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí o 17 miliard korun. V kapitole Ministerstvo dopravy zvýšení transferu na krytí deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard korun a na slevy na jízdném o 0,8 miliardy korun. Zvýšení prostředků na spolufinancování v rámci strategického plánu společné zemědělské politiky Rozvoj venkova 23 plus v kapitole Ministerstvo zemědělství o šest miliard korun.

V kapitole Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy byly zejména navýšeny prostředky v rámci regionálního školství, územních samosprávných celků na dofinancování výkonů a soukromé a církevní školství ve výši 2,5 miliardy korun. V kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu zvýšení výdajů na POZE o 7,3 miliardy korun, které v plném rozsahu kryjí ušetřené provozní výdaje, a dále snížení prostředků souviseních s nových jaderným zdrojem Dukovany o 18,3 miliardy korun z důvodů chybějící notifikace EU.

Zvýšení výdajů na odvody do Evropské unie v kapitole Všeobecná pokladní správa o 7,7 miliardy korun. Navýšení platů zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce a podle zákona o státní službě v úhrnu podle kapitol o dvě miliardy korun, které trvale kryto úsporami v rámci běžných výdajů kapitol. Dále je navrženo navýšení platů pro civilní zaměstnance v kapitole Ministerstva spravedlnosti ve výši 0,5 miliardy korun.

Snížení výdajů na obranu v kapitole Ministerstva obrany o 21 miliard korun a v ostatních kapitolách 0,8 miliardy korun, což znamená předběžně 2,1 % HDP dle výchozí predikce z dubna 2025, resp. 2,06 %, ono to je trošku víc, upřesní to pan vicepremiér, ministr obrany, resp. 2,07 % HDP dle lednové predikce. Snížení v oblasti provozních výdajů, dotací a kapitálových výdajů v úhrnu za všechny kapitoly o 11,4 miliardy korun. Snížení v oblasti ostatních plateb na provedenou práci v úhrnu za kapitoly o 0,5 miliardy korun.

Asi se mě zeptáte a já vám ráda odpovím už teď. Ještě chci připomenout, že jsme také mimo zákon o státním rozpočtu schvalovali návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, čili je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla. Samozřejmě jsem připravena odpovídat na vaše dotazy.

Ale ještě bych k tomu rozpočtu chtěla říct, že debata byla i o tom, a určitě zazní i v médiích a prostě na různých úrovních, zda byl porušen zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jako právník a jako člověk, který pracoval roky na Ministerstvu financí a mám to prodiskutováno i samozřejmě s experty na Ministerstvu financí, jsem názoru, že nikoliv. Protože výdajové rámce se počítají podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jejich nepřekročení v rámci jednotlivého sestavení rozpočtu řeší tzv. rozpočtová pravidla.

A zákon, když se podíváte do rozpočtových pravidel, tak hovoří o řádném rozpočtovém procesu, který na vládě probíhá v září každého roku. Neřeší specifickou situaci buď novely zákona o státním rozpočtu, nebo situaci, která nastala teď, jako je vrácení v prvním čtení. Ta situace, řešení není, to znamená, že já jsem přesvědčena, že k porušení zákona nedošlo.

To, že to potom bude řešit nový zákon, který směřuje do Sněmovny, je druhá věc, ale držíme-li se toho stávajícího, ta úprava tam prostě chybí, takže jsem přesvědčena, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nebyl porušen. A to jsem nezmínila ani doporučující usnesení číslo 46 Sněmovny, se kterým byl rozpočet k přepracování vrácen, který i tento postup ukládá. Ale připouštím, že je to doporučení, byť Poslanecké sněmovny, která samozřejmě je suverén a má na takovéto rozhodnutí a doporučení jednoznačné právo.

V tuto chvíli asi je to vše, co jsem chtěla říct, jsem připravena odpovědět na vaše dotazy. Děkuji v tuto chvíli za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní ministryni a nyní požádám ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, já mám dva body. První, díky kterému tady došlo i k tomu zpoždění, byl to bod velmi důležitý, který jsme museli projednávat o něco déle, než jsme předpokládali. Jedná se o energetickou bezpečnost státu a jedná se o zajištění kapacit v rámci LNG plynu.

Zjednodušeně řečeno, muselo se během několika desítek hodin rozhodnout o tom, jestli bude společnost ČEZ pověřena vysoutěžit v rámci aukce další kapacitu LNG terminálu Eemshaven, a to z toho důvodu, že tento kontrakt končí na konci roku 2027. Možná si vybavujete, ČEZ na základě opční smlouvy s vládou si předjednal a zajistil ještě kapacitu ve Stade, německém, nicméně zjistilo se, že Stade nabírá zpoždění a mohlo by hrozit, že právě v roce 2028 a možná ještě v roce 2029 bychom neměli kontrakt ani se Stade, ani, resp. kontrakt bychom měli, ale neměli bychom tu kapacitu, ani se Stade a už by expirovala nebo byla ukončena smlouva v rámci Eemshavenu.

Takže i když se původně nepředpokládalo, že se bude Eemshaven prodlužovat, tak dnes s ohledem na tuto mimořádnou situaci jsme pověřili společnost ČEZ, aby šla do té aukce a aby tuto dobu překlenula. Vzhledem k tomu, že to je poměrně zásadní a důležité rozhodnutí, tak jsme museli od společnosti ČEZ, byť v režimu tajné, proto to nebudu zde říkat, být informováni o každém detailu, samozřejmě o finančních nákladech a pochopitelně o celé proceduře, jak vše bude probíhat.

Ta důležitá zpráva je ta, že vláda rozhodla, že nepůjde do žádného rizika, i když je plynu na trhu v tuto chvíli už dostatek, a posichrovali jsme si prodloužení ještě Eemshavenu. Jinými slovy nedojde k žádnému, byť teoretickému možnému výpadku, jsme tedy na straně bezpečnosti a jsem rád, že jsme takto rozhodli.

Co se týká druhého bodu, tak bych jenom chtěl informovat o tom, co už naznačil pan premiér Babiš. Byli jmenováni čtyři noví členové Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Jedná se o ministra Roberta Plagu, jedná se o předsedu Akademie věd Radomíra Pánka, jedná se o prezidenta Asociace výzkumných organizací pana Libora Krause a jedná se o předsedu vědecké rady Akademie věd Pavla Barana.

Jasně tím dáváme najevo, že Rada vlády pro výzkum, vývoj, inovace bude mít v rámci svých členů nejvlivnější osobnosti českého výzkumu, kteří budou už tedy na pátečním setkání, kdy bude první nová Rada vlády pro výzkum, vývoj, inovace, a potom samozřejmě dále rozhodovat nebo spolurozhodovat o směřování českého výzkumu. Potvrzujeme tímto, co jsme slíbili, že Rada se stane naprosto klíčovým orgánem, na základě kterého se bude určovat strategie, koncepce českého výzkumu. Z toho důvodu tam potřebujeme mít nejvýznamnější hráče a nejvýznamnější aktéry tuzemského výzkumu. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane ministře, a nyní požádám ministra práce a sociálních věcí pana Aleše Juchelku.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já děkuji za slovo, já jsem dnes podle toho, jak jsme se domluvili minulý týden se sociálním partnery, přinesl na vládu formálně tedy tuto dohodu, která stvrdila nařízení, které se týká valorizace platových tarifů, a to s účinností od 1. dubna 2026. Platové tarify v té nejnižší základní stupnici, to je v příloze číslo 1, tak se navyšují o devět procent, přičemž objem prostředků podle té dohody mezi vládou a sociálními partnery bude odpovídat deseti procentům ve vztahu k zaměstnancům a průměrné navýšení této stupnice bude činit 2 577 korun. Jedná se například o údržbáře, uklízeče, účetní, nezdravotnické nelékařské zaměstnance, zaměstnance v kultuře, nepedagogické zaměstnance v regionálním školství, management příspěvkových organizací, zaměstnanci státních vědeckých pracovišť, všichni zaměstnanci obcí a krajů.

O pět procent s tím, že jsme se domluvili právě na tom, že to bude šestiprocentní navýšení objemu na platy, tak to bude právě ten tarif v příloze číslo 2, jak jsme se domluvili minulý týden. Tam jsou odměňovaní například zdravotničtí nelékařští pracovníci, sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. A o dvě procenta, to je v průměru 2 858, se navyšuje stupnice platových tarifů v příloze číslo 3, která se týká lékařů včetně těch posudkových lékařů, farmaceutů nebo zubních lékařů. O těch pět procent to bude, to jsem neuvedl, v průměru o 1 685.

Celkově se tady toto týká 580 000 zaměstnanců. Tím zásadním pozitivním dopadem, kromě toho navyšování a zlepšení platové situace zaměstnanců a státních zaměstnanců, tak k tomu patří i snížení tarifů, které se v současnosti nacházejí pod úrovní minimální mzdy, resp. taktéž příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu tak, abychom to postupně začali vyrovnávat. Celkový dopad do státního rozpočtu činí 8,23 miliardy korun, z rozpočtu územních samosprávných celků necelých 6 miliard, 5,73, a z rozpočtu veřejného zdravotního pojištění to budou necelé tři miliardy včetně příslušenství. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane ministře, a nyní poprosím místopředsedu vlády pana Petra Macinku.

Petr Macinka, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já nebudu mluvit o rozpočtu, myslím si, že tady toho už padlo docela dost a nejspíš se na to budete ptát.

Já chci, mám dva body, dvě věci, co bych rád řekl. Jeden se netýká úplně tak dnešního jednání vlády, ale spíše toho, že Ministerstvo zahraničních věcí po dohodě s panem premiérem a koaličními partnery samozřejmě reaguje na kritickou situaci na Ukrajině, kde dochází v důsledku posledních ruských útoků k dlouhodobým výpadkům elektřiny, místy i přerušení dodávek vody atd. Takže jenom chci oznámit, že my v rámci humanitární pomoci posíláme generátory elektrické, generátory dieselové atd. Vzhledem k tomu, že je rozpočtové provizorium, tak ta maximální částka, kterou na to můžeme uvolnit, je deset milionů korun.

Všímal jsem si celý víkend, že jsme byli kritizováni některými lidmi z opozice, že nic neděláme atd. Tak já jenom k tomu chci říct, že to řešíme od pátku, řešíme to jak s velvyslanectvím Ukrajiny tady, tak s naším kyjevským zastupitelským úřadem, také jsem v kontaktu se svým ukrajinským protějškem. A možná jenom je to trošku rozdíl od té vlády předchozí, že my jsme spíš nastaveni tak, že charitou se člověk nemá chlubit, charita se má dělat. Zatímco možná ti, co nás kritizují, tak to myslí, že v podstatě se pomáhá proto, aby se tím oni mohli pochlubit na svých sociálních sítích, to my na tom zas tak parazitovat nepotřebujeme. Takže já myslím, že do konec tohoto týdne už by zejména v Dněpropetrovské oblasti mohli lidé tankovat fosilní palivo do svých generátorů čili jim pomáháme. To je jedna věc, jenom abychom ukončili nějaké to pošklebování ze strany opozice.

Druhá věc, která se týká dnešního zasedání vlády. My jsme se věnovali té rotaci velvyslanců, která byla schválena minulou vládou, ale která by měla proběhnout až v druhé polovině snad tohoto roku. Takže my jsme diskutovali o tom a domníváme se, že to bylo schváleno v rozporu se zavedenou praxí předávání moci, takže bez jakéhokoliv předjednání s tehdejší opozicí.

Tady ten postup byl nejenom nestandardní, ale také trochu i arogantní, ale hlavně v přímém rozporu se zájmy České republiky, protože na desítkách míst po světě by teď měli působit lidé vyslaní s jiným mandátem, s jinými prioritami a s jinou agendou, než jakou má nová vláda, tedy ta vláda, kterou mají zastupovat. Proto jsme zrušili dnes kompletně celé to usnesení a všichni tady ti vedoucí noví těch zastupitelských úřadech a stálých misí budou vybráni znovu, transparentně a hlavně v souladu s prioritami nové vlády.

Takže týká se to zastupitelských úřadů v Addis Abebě, Baku, Dauhá, Dillí, Káhira, Lima, Lisabon, Podgorica, Řím, Santiago de Chile, Skopje, také stálé mise v Paříži, Ženevě, ve Washingtonu a v New Yorku, také samozřejmě v Hanoji a v Helsinkách, ale tam došlo k tomu, že jsme samozřejmě udělali výjimku, protože odvolání pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěch z pozice velvyslance v Helsinkách jsme ponechali v platnosti, stejně jako i v případě pana Hynka Kmoníčka. Takže proces vybírání nových velvyslanců se rozeběhne znovu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane vicepremiére, a nyní poprosím k mikrofonu ministra obrany pana Jaromíra Zůnu, děkuji.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Dobré odpoledne všem, pozdní odpoledne. Pokud jde o výdaje na obranu státu, tak pro rok 2026 je kapitola Ministerstva obrany stanovena ve výši 155 miliard 790 milionů korun, což je nárůst oproti předchozímu roku. Celkové obranné výdaje, to znamená včetně výdajů na obranu v ostatních kapitolách ministerstev, tak rozpočet na obranu je 185 miliard 693 milionů korun. Podle predikce z dubna roku 2025 se jedná o výdaje ve výši 2,11 % HDP na obranu, podle lednové predikce je to 2,07 %. Víte, že za loňský rok jsme se pohybovali ve výsledku na 2,02 to znamená i zde se jedná o nárůst.

Pokud jde o personál, což je jedna z priorit naší vlády, tak plánované růsty personálu o 1 000 vojáků za rok, ten je dodržen, stejně tak jsou dodrženy i ostatní mandatorní výdaje. Rovněž se zvýší výdaje na vědu a výzkum a inovace na 457 milionů korun. Pokud jde o tu otázku snížení toho rozpočtu o 21 miliard, tady, aby tomu bylo rozumět, všechny stávající projekty, které jsou z hlediska modernizace armády, tak budou pokračovat včetně těch, které jsou vyhlášeny. Ta restrikce se bude týkat některých nových projektů, ty nebudou vyhlášeny, to znamená našich budoucích cílů, s tím, že se neruší, ale pouze se posouvají na rok 2027, protože rok 2026 jsme od počátku brali při tvorbě rozpočtu na obranu jako přechodný.

Pro Ministerstvo obrany jsou rozhodující rozpočtové roky 2027 až 2029, kde se bude plnit gró těch našich vojenských ambicí, národních politicko-vojenských ambicí, které máme. To znamená, je tam snížení o 21 miliard, jak už bylo tady dnes řečeno, ale jedná zejména v rozhodujícím objemu o zakázky, které byly, anebo modernizační projekty, které byly plánované s dílčím zásahem do centrálních běžných výdajů, které jsou s tím spojeny.

Tedy je to rozpočet, který je vyšší než v loňském roce, umožňuje naplňování cílů a výstavby armády a plnění úkolů armádou. Důležité je, že pokud jde o personál, tak bude dál pokračovat armáda v rekrutaci a navyšování personálu a také se zkvalitňují podmínky života a služby vojáků v souladu s tímto rozpočtem. Z mé strany všechno, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane ministře, a nyní požádám ministra dopravy pana Ivana Bednárika.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Dobrý den, za mě vládou dnes prošel schválený návrh a také materiál, který posouváme do Poslanecké sněmovny, a to je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který schválila vláda ve výší 169,3 miliardy korun českých, plus 9 miliard meziročně. Je to rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Finanční prostředky půjdou na výstavbu nových dálnic a silnic prvních tříd, pokračování klíčových železničních staveb a zajištění oprav a údržby dopravní infrastruktury. Oproti tomu původním navrhovanému rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury minulou vládou dochází k posílení národních zdrojů o částku 26 miliard korun.

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je navrhnut jako silně proinvestiční, investiční výdaje jsou 119,5 miliardy korun, neinvestiční výdaje 49,8 miliardy korun. Dělení Ředitelství silnic a dálnic, což je naše priorita v programovém prohlášení vlády, 81,1 miliardy korun, Správa železnic 72,2 miliardy korun. Díky rozpočtu můžeme letos zahájit stavby dálnic a silnic, poslední nedostavěný úsek dálnice D11 od Jaroměře do Trutnova, nový úsek D35 Úlibice–Úžice, včetně obchvatu Úlibic, a další významné dálniční úseky na D6, D48 či D55 nebo dlouho očekávané silniční obchvaty, mezi nimi i například obchvat Znojma a Břeclavi. Železnice, přestavba železničního uzlu v Hradci Králové a Ostravě, modernizace trati Kladno – Praha-Ruzyně, pokračovat budou investice v České Třebové a zrychlit také chceme elektrizaci tratí. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám ministra pro sport, prevenci a zdraví pana Borise Šťastného.

Boris Šťastný, ministr pro sport, prevenci a zdraví: Děkuji, vážené dámy, vážení pánové, dnes měla vláda i dva body z agendy sportu. První, jak již pan premiér předestřel, vláda 16. prosince minulého roku odvolala dva členy Národní sportovní agentury na základě posouzení výkonu jejich funkcí z hlediska dodržování zásad řádného výkonu veřejné správy a odpovědného nakládání s veřejnými prostředky. Dnes naopak dovolila pana doktora Kováře a pana magistra Miroslava Marko do rady, přičemž pan doktor Kovář se stává novým předsedou Národní sportovní agentury. Pan doktor Kovář, jak již bylo řečeno, je nejenom akademikem a zkušeným člověkem v oblasti sportu, prakticky celý svůj život zasvětil této oblasti, zejména v oblasti veřejné, ale je to i manažer, který doposud řídil 450 svých podřízených na školní inspekci.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že hlavním úkolem ve spolupráci se mnou tohoto nově doplněného orgánu bude nastavit jasná pravidla pro rozdělování dotací, ztransparentnit celý chod agentury. Já krátce po svém jmenování do funkce jsem požádal Ministerstvo financí o zahájení veřejnosprávní kontroly v Národní sportovní agentuře díky řadě poznatků, které jsme tam zjistili. Současně jsme vyměnili interního auditora, na základě transparentního řízení byla jmenována nová interní auditorka, která okamžitě zahájila hloubkový interní audit. Takto budeme pokračovat a s jednotlivými zjištěními vás budeme transparentně seznamovat.

Druhou věcí, kterou jsme dnes řešili – vláda vzala na vědomí odměny sportovců pro zimní olympijské hry Milano – Cortina, a to jak pro olympioniky, tak paralympioniky. Za zlato od státu obdrží odměnu 2 400 000 korun, za stříbro 1 800 000 korun a za bronz 1 200 000 korun v případě individuálních soutěží, stejně tak tomu je i u paralympioniků, což je velice dobře. V případě skupinových soutěží se pak přepočítává tato věc koeficientem a budete mít k dispozici ode mne již dnes tabulku, abyste mohli s tím případě seznámit veřejnost. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní první dotaz, Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den, ještě se vrátím k té schůzce neuskutečněné na Pražském hradě. Podle Hradu nepřišla žádná omluva a pochopitelně to už tedy víme, ani nikdo z vlády. Tak nabízí se otázka proč, pokud jste věděli, že ani ten posunutý termín nestíháte, tak proč jste neposlali nějakou omluvu a jaké kroky tedy budete teď podnikat v tomto ohledu? Případně jestli ještě přijde nějaká omluva nebo to je to, co teď zaznělo na vládě? Rád bych se také zeptal, můžu to dávat postupně ty dotazy, jestli chcete.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já vám hned odpovím. Prosím vás, my jsme se omluvili, že na ten původní termín, 15. hodinu, nedorazíme, a poprosili jsme o přeložení na 16. hodinu. My jsme měli v režimu tu energetickou bezpečnost, takže jsme odevzdali mobily, takže jsme nebyli na příjmu a hned, jak jsme skončili to projednávání toho režimového bodu, tak jsme volali na Hrad, že tedy jsme na cestě, a bohužel, bylo to už pozdě a pan prezident to zrušil. Takže my jsme se samozřejmě omluvili a omluvil jsem se i na začátku této tiskové konference.

Jakub Pacner, Česká televize: Byl to jediný režimový bod, nebo jste měli ještě nějaká další utajená jednání, případně nějaké informace?

Andrej Babiš, předseda vlády: Režimové body jsou vždycky dohromady, takže tam byly asi dva.

Jakub Pacner, Česká televize: Můžete mi říct, čeho se týkaly ještě?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Můžu říct, dva šly za MPO, takže jeden byla ta energetika, opakuji, jednalo se o desítky hodin, protože do 30. se musí udělat ta aukce a ČEZ potřeboval buď říct od nás: Ano, nebo ne. Nebyla vlastně jiná možnost. Druhý byl strategické suroviny, víceméně informativní materiál, nekonfliktní nijak. A třetí byl materiál pana vicepremiéra Macinky.

Petr Macinka, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí: Protože velvyslanci jsou v režimu důvěrné, takže i to se musí projednávat bohužel bez mobilů.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže jsme byli bez telefonních přístrojů a nestačili jsme, a jak jsme skončili, hned jsme chtěli jet. Nechtěli jsme vůbec jít na tiskovou konferenci s panem Macinkou, ale pan prezident to zrušil, tak jsem se omluvil, mohu se omluvit znovu.

Jakub Pacner, Česká televize: Děkuji za vysvětlení. Paní ministryně, k rozpočtu se chci prosím zeptat, ještě z toho celkového schodku, jestli lze nějak úhrnně vyčíslit, co jde za vámi, co jde za bývalou vládou v rámci toho schodku? Jestli to není pouze tak jednoduché, že těch 24 jde za vámi a zbytek za tou předchozí vládou, tak pokud byste mohla vysvětlit? A ještě se chci zeptat, co bude s 15 miliardami, půjčkou na Dukovany, použijí se ty peníze na něco jinačího, nebo jak to bude?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak za námi jednoznačně jde snížení vlastně poplatků, nebo respektive převedení poplatků na obnovitelné zdroje z občanů a firem na stát, což je ve výši 7,3 miliardy. Pak jde za námi navýšení platů státních zaměstnanců po tom bezprecedentním vyhladovění, které za poslední čtyři roky zažili. A vlastně s přihlédnutím k inflaci tam došlo k velkému propadu reálných mezd a máme celou řadu zaměstnanců, mohl by tady o tom mluvit můj ctěný kolega, pan ministr práce a sociálních věcí, kteří nám pracují na úřadu a jsou současně na určitém typu sociálních dávek. Takže to jde za námi ve výši dvě miliardy. A jak jsem řekla, to jsme si našli v úsporách. To znamená, že to nešlo na úkor deficitu, ale bylo to na úkor snížení provozních výdajů.

Všechno ostatní jde za touhle vládou. Všechny ty díry, nejdřív příjmová strana. Víte, že Výbor pro rozpočtové prognózy, který by nás určitě v žádném případě nešetřil, tak ve čtvrtek řekl na svém pravidelném jednání, že makroekonomická predikce je realistická. Což je samozřejmě, že odpovídá realitě. A my jsme poctivě ty příjmy tam dorovnali a narovnali tak, jak mělo být od začátku. Takže to, že se tady šířilo, že máme 20 miliard navíc, byl holý nesmysl. My jsme vlastně z těch 15 miliard na příjmové straně museli devět zalepit díru po bývalé vládě atd., takže nám zbylo prostě necelých šest miliard. To jsem o tom mluvila.

To znamená, my jsme narovnali na příjmové straně, prostě tam byly nadhodnocené dividendy, 12,3 miliardy, tak na výdajové straně, což je především SFDI, ty největší položky a MPSV, zemědělství, školství atd. Takže za námi jdou ty dvě položky.

Jakub Pacner, Česká televize: A ještě peníze na Dukovany?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Peníze na Dukovany nejsou v rozpočtu, nebyly použity, nebyly tam prostě rozpočtovány, protože na tu částku není notifikace Evropské komise. Takže v tuto chvíli o tom nebudeme rozpočtovat a vrátíme se k tomu někdy později, pravděpodobně v rozpočtu 2027. Ale to je ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jakub Pacner, Česká televize: Můj poslední dotaz se týká ještě personálních změn ve vedení fakultních nemocnic v Brně a v Praze a také slučování nemocnic. Tak jenom, co je cílem těch změn, kam by toto celé mělo směřovat? Co čekáte případně od nových ředitelů? A mají se případně nebo mají očekávat také ve Fakultní nemocnici Ostrava, že by zatím stávající ředitel Havrlant měl být odvolán? Tyto informace se nějakým způsobem objevily a odbory, zaměstnanci se na vás obrátili v dopise i na pana ministra, tak prosím.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak on se vždycky objeví nějaký drb, který vy zveřejníte a potom ostatní to opakují. Já 5. února, to je čtvrtek, jsem v Ostravě. V 11 hodin je tam setkání odborářů z regionu ohledně konkurenceschopnosti Evropy. Ve 13 hodin navštívím lékařskou fakultu, ve 14 hodin navštívím Fakultní nemocnici v Ostravě a cestou domů se stavím ještě v Masarykově onkologickém ústavu a pravděpodobně i ve Fakultní nemocnici Brno. Takže já k tomu teď nemám co říct.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud je to všechno Česká televize, tak Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, já bych se ještě vrátil k té dnešní schůzce s panem prezidentem, která tedy nakonec nebyla. Pan předseda sněmovny Tomio Okamura nám říkal, že pro celou vládní koalici byl nepřijatelný návrh deklarace, který vám Hrad k té dnešní schůzce připravil. Tak jestli vy můžete, pane premiére, potvrdit, že s tím textem, co vám z Hradu přišel, nesouhlasíte, případně, jaké máte výhrady? Zase ty otázky položím zvlášť.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, já o žádné deklaraci nevím. Pan Kmoníček nám přinesl nějaký text a my jsme se teda ptali, co to vlastně je, a byli jsme informováni, že to jsou teze, které bude pan prezident prezentovat na té schůzce. Takže žádná deklarace nebyla. Ani nevidím důvod, proč bychom měli dělat nějaké deklarace. My tady máme nějaké programové prohlášení vlády a bylo by to divné, kdybychom dělali nějaké deklarace s panem prezidentem, se kterým jsme v kontaktu samozřejmě.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: A nastíníte tedy, se kterými těmi tezemi jste nesouhlasili? Pan předseda Okamura o tom tak mluvil.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já nevím o tom, že bychom nesouhlasili s nějakými tezemi. Asi četl něco, co my jako nevíme, o čem to je. To má být první schůzka této vládní koalice s panem prezidentem, abychom si vlastně řekli, jak pojímáme zahraniční politiku.

Já jsem na té schůzce chtěl informovat o té Radě míru, kde mimochodem oficiální dopis od prezidenta Trumpa nepřišel, na rozdíl od toho dopisu, který já jsem viděl například od Andreje Plenkoviće, chorvatského premiéra, v Davosu. Máme k tomu nějakou analýzu Ministerstva zahraničních věcí, tak to jsme chtěli probírat. Plus jsem chtěl informovat pana prezidenta o zasedání mimořádné Evropské rady v Bruselu ohledně pozice členských států, ohledně samozřejmě pozice Dánska, které my jsme podpořili. I když tady se snažil zase někdo z toho udělat nějaký problém. Žádný problém to nebyl.

Možná někdo čekal, že odsoudím Trumpa, a to já považuju za absurdní, protože členské státy NATO musí řešit ty problémy dohodou. A měl jsem pravdu, protože Mark Rutte, se kterým jsem mluvil v Davosu, šéf NATO, po jednání s prezidentem Trumpem změnil pozici. Pan prezident má nějaký způsob jednání. Dělá to běžně, že něco řekne a potom to nějakým způsobem změní. Takže o tom jsem chtěl mluvit.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Pak mě zajímalo ještě k penězům na dopravu. Chcete vy, jako premiér, aby se po dobu toho vašeho mandátu někam posunul projekt vysokorychlostních tratí, nebo půjdete tedy tak, jak říká programové prohlášení, cestou rekonstrukce těch stávajících koridorů a jejich rozšiřování?

Andrej Babiš, předseda vlády: Je tady i ministr dopravy, který na to určitě odpoví. My bychom už konečně měli dokončit dálniční síť. Já nevím, co tady po revoluci dělaly tradiční strany, už to dávno mohlo být postaveno.

Kdyby Evropská unie v roce 2002 přišla a řekla, udělejte si takové vysokorychlostní tratě, jako má Španělsko, které to samozřejmě dávno před tím zrealizovalo, tak už dávno jsme mohli jezdit rychlovlakem z Berlína do Prahy, do Brna, do Vídně, do Varšavy, do Bratislavy, do Budapešti. Tak to bohužel je pryč. A dneska samozřejmě to stojí podstatně víc a jsme úplně v jiném prostředí z hlediska možností investic.

Takže my určitě potřebujeme dokončit tu dálniční síť, a když se dokončí, samozřejmě i to spojení, vlastně ty paralelní D1 nahoře až Hradec, Olomouc, tak určitě to i D1 odlehčí. Musíme stavět obchvaty, abychom mohli zlepšit životní prostředí našim spoluobčanům. Ale i v těch rychlovlacích jsou tam programy, které bude organizovat Evropská komise, kde určitě se budeme účastnit. Ale pan ministr to určitě umí lépe než já nebo Karel Havlíček.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Pokud dovolíte, já doplním odpověď. V roce 2026 bude Evropská komise informovat, jak připravuje čerpání evropských peněz. První možnost bude Connecting Europe Facility C3. Tento program bude otevřen už v roce 2027 koncem roku a 2028 bude programové období operačního programu Doprava 3 a také dnes, nebo šest týdnů zpátky, Evropská komise informovala o tom, že chce vysokorychlostní tratě. Chce jejich mezinárodní zapojení tak, jako to chce u TNT sítí, tak to bude chtít i u vysokorychlostních sítí. Dnes nevíme jak.

Takže my čekáme na to, jaká možnost kofinancování tam bude. Pokud ta možnost bude zajímavá, tak překalkulujeme potřebu 1,1 bilionu českých korun do vzorců s kofinancováním z evropských peněz a možná nám to bude vycházet tak, že do toho půjdeme s větším apetitem. Teď to prostě nevychází, takže na rok 2026 je to v útlumu, protože na rok 2026 jsme se potřebovali vypořádat s prioritami, a to je teďka silniční a dálniční síť.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: A taky je to důsledek té situace Správy železnic, kde došlo tedy k podivnému, řekněme, jednání bývalého ředitele. Dneska jsme schválili změnu těch orgánů. Musíme se podívat, jestli tam náhodou není nějaký kartel, jestli tam nejsou jen nějaké firmy, které mají nějaké dominantní postavení. Takže musíme také udělat nějakou analýzu té firmy de facto.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní Echo 24.

Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, já mám dva spojené dotazy na paní ministryni Schillerovou. Vy jste říkala, že se domníváte na základě nějakých podkladů, že zákon o rozpočtové odpovědnosti porušen nebyl. Tak se chci zeptat, jestli toto stanovisko nějakým způsobem necháte zpracovat oficiálně tak, aby ho třeba i poslanci dostali a měli ho u sebe? A druhá věc je, jestli jsem správně slyšel, tak jste říkala, že do sněmovny půjde nějaký návrh úpravy toho zákona? Tak jestli můžete říct detaily, jestli tam třeba dojde i k úpravám těch limitů. Protože na rok 2027 ten limit je poměrně šibeniční.

A druhý dotaz je na pana ministra Macinku pověřeného řízením životního prostředí. Chci se zeptat, jestli teď, když už máte schválený rozpočet, respektive návrh rozpočtu, tak jestli už je jasnější, jaký scénář toho programu Nová zelená úsporám, respektive Oprav dům po babičce, s jakým budete pracovat, kolik na to půjde peněz, jestli to bude na individuální opravy nebo atd.?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já začnu tou druhou otázkou. Ano, vláda dnes schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Jedná se zejména o zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a v souvislosti s tím i rozpočtová pravidla. My jsme prostě předělali, nebo přepracovali, ale myslím si, že ne nějak zásadně, že jsme vyšli z té úpravy, kterou už připravila bývalá vláda, ale vzhledem k tomu, že to poslala do Sněmovny dva dny před naším jmenováním, tak logicky jsem chtěla si to nastudovat, probrat s kolegy, s experty.

Nedochází tam k žádným – ona je to hodně technicistní norma, jak se to vypočítává. My se striktně držíme implementace fiskálních pravidel, téměř bezvýhradně, možná s nějakým malým detailem. To znamená, že nechceme tam už speciální další národní úpravu, která, ano, připouštím, byla do určité míry striktnější, takže držíme se evropských pravidel. Ty jsme zapracovali.

Když bych měla říct, tak ono je to fakt, je to opravdu technické, že Komise, že základní změnou je, že přechod z dosavadní koncepce cílování každoročního salda veřejných financí očištěného o cyklické jednorázové a přechodné vlivy na růst čistých výdajů za čtyřletou a sedmiletou trajektorií. A chci upozornit, že ta trajektorie už je nastavena. Už byla vlastně Evropskou komisí schválena. Takže pro nás je to něco, co, a to až do roku 2028, co jsme zpřesnili, dali do souladu s fiskálními pravidly. Například pro vás zajímavost, že do těch výjimek, které se vlastně přičítají k tomu výdajovému rámci, tak nebyly započteny právě peníze, které by se mohly vynakládat na stavbu jaderného bloku. Počítalo se tam zejména tedy s obranou. Takže to jsme tam zapracovali. Jinak je to skutečně technická norma.

K té vaší první otázce: Ano, já to mám prodiskutované s experty Ministerstva financí. A znova opakuji, když se podíváte na zákon stávající, protože pořád musíme vycházet z toho stávajícího zákona, o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tak tam se stanoví rámce. To, že by měl deficit dosahovat těch rámců, tak se zase říká v zákoně o tzv. rozpočtových pravidlech. A podíváte-li se na tu úpravu, tak ona se týká řádného rozpočtového procesu, který probíhá. Do konce srpna pošle ministerstvo na vládu, vláda do konce září do sněmovny. Neřeší se tam situace, která dopadá buď na novelu, nebo by dopadala na tu situaci, kterou jsme řešili teď my, na vrácený rozpočet v prvním čtení.

Ona ta novela to narovná do budoucna, že to bude dopadat na všechny situace. Teď to zákon neřeší. Takže prostě my vycházíme z toho, že zákon nebyl porušen. A zase, podívejte se, když už byste se chtěli držet těch nominálních čísel, tak tam bylo 286 miliard schválila vláda, ale s jakými dírami, když bychom jenom vzali, když nic jiného, a víte, že tam byla spousta jiných věcí, když nic jiného, tak tam byl vlastně nesoulad s rozpočtem SFDI, kde chybělo, kde byl rozdíl větší než 37 miliard, to bylo něco prostě nebývalého. Tak jenom kdybyste si přičetli tuto částku, a tam byly další chybějící částky, tak jste někde na nějakých 323, jestli to dobře počítám. Prostě to znamená, že si myslím, že v rámci toho, co jsme měli před sebou, nadhodnocené příjmy, podhodnocené výdaje, tak jsme prostě udělali maximum možného.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News, pak Hospodářské noviny.

Petr Macinka, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí: Já bych ještě odpověděl na ten dotaz. Vy jste se ptal na to Nová zelená úsporám. Tak dnes jsme schválili rozpočet Státního fondu životního prostředí. Bohužel do toho návrhu se prostě zákonitě musely promítnout zpřesněné odhady výnosů z emisních povolenek. A my, protože nejsme jako ta předchozí vláda, která by na to reagovala tím, že by tyto výnosy nadhodnotila tak, aby jí to matematicky vycházelo, tak my chceme pracovat s realitou. Takže původně bylo počítáno pro letošní rok s příjmy do rozpočtu tohoto fondu ve výši asi 12 miliard, ale realita je bohužel taková, že teď pracujeme s částkou okolo 5,5 miliardy. Takže proto bude nezbytné primárně pokrývat nějaké mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje, které se tedy hlavně, primárně, dominantně týkají zajištění financování dostupného bydlení.

Proto samozřejmě musí dojít k jisté úpravě i těchto programů vlastně ve dvou rovinách. Jedna je technická, takže ta diskuze nad pokračováním toho programu renovace rodinných a bytových domů probíhá. A tedy to technické nastavení těch programů se teď řeší na Státním fondu životního prostředí a ve spolupráci s nějakými odbornými asociacemi. Myslím si, že na tom technickém nastavení, jak jsem byl informován, už je nějak v zásadě shoda.

Druhá věc, která je důležitá, je financování a tam prostě se pracuje s variantou zapojení nějakých dalších externích zdrojů. To jsou ty varianty, které budeme určitě ještě projednávat s dalšími ministerstvy, a myslím si, že v následujících týdnech asi se najde na tom nějaká shoda, aby mohl být představen nějaký jako udržitelný a racionální a stabilní program, který ale není postavený pouze na veřejných zdrojích.

Takže já myslím, že nějaká podpora asi bude pokračovat, ale spíš tedy já osobně se kloním k tomu, že bychom měli postupovat formou třeba nějakých podpor nějakých bankovních úvěrů, kdy stát může třeba kompenzovat část těch nákladů v podobě nějakých třeba zvýhodněných úvěrů. Ale myslím, že to je otázka několika týdnů. 

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Matěj Říha, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra zahraničí, vlastně v tom postupu jmenování nových velvyslanců, jestli panu prezidentovi přinesete kompletně celý seznam, jestli jsem pochopil, a vy budete potřebovat jeho podpis. Jestli ho postavíte před hotovou věc, budete hledat nějaké kompromisy, nebo nechtěli jste se o tom bavit třeba i na té dnešní schůzce? Děkuji.

Petr Macinka, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí: Já myslím, že to s tou dnešní schůzkou nemá žádnou souvislost. My prostě chceme, aby ti vedoucí zastupitelských úřadů byli vybráni znovu a v souladu s prioritami naší vlády. Protože nechceme se jaksi dostávat do situace, že budeme mít ve světě vyslance a velvyslance, kteří jsou spíše politicky spojení s prioritami té vlády předchozí, která měla jiný přístup k té zahraniční politice. Takže to je celé.

Je to logické a já jenom mohu říct, že jsem byl informován, že když končila vláda pana premiéra Babiše, tak došlo k nějaké konzultaci s opozicí. To znamená, že je to nějaké standardní, je to nějaký standardní postup. Takže my teď budeme vypisovat nová výběrová řízení. Uvidíme. Samozřejmě že víme, že pan prezident je ten, který podepisuje pověřovací listiny, a tedy jako v jistou dobu do toho, v jistý moment určitě do toho procesu bude muset být nějakým způsobem zapojen. To je asi jasné.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte tři, ale opravdu stručné dotazy. Paní ministryně, na vás první. Obsahuje váš návrh rozpočtu, respektive jeho příjmy, 40 miliard, které loni nedotekly z Evropy do České republiky a které minulé vládě navýšily schodek, za což jste ji před dvěma týdny kritizovala?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, je to bez EU. Bavíme se o státním rozpočtu bez EU.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane redaktore, já vám to vysvětlím. Škoda, že mě nesledujete na sítích. Evropské peníze jsou součástí výsledku hospodaření státu za minulý rok. A pan Stanjura dal jasný příkaz úředníkům, aby vyčerpali, co se dá. Tak stejně jako v roce 2021 ty peníze, které patřily do našeho deficitu, určitě jsem přesvědčen, přesunul do ledna 2022, aby nám udělal velký deficit a sobě ne. Tak se to dělá. Víte, ty evropské peníze jsou na nějakém účtu. A ty jeho reakce, to je neuvěřitelné. Ano, já jsem vyjednal tisíc miliard. Takže ony ještě přijdou. Ale argumentovat to, že někdo manipuluje rozpočtem a říká, že těch padesát miliard, co se netrefil, jsou někde na cestě, tak je fakt směšné.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Když se podíváte do tiskové zprávy, která by už teď měla viset na webu, tak je to tam uvedeno, základní parametry v závorce bez EU.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Viděl jsem, ano, podívám se. Ještě na vás, dovolte, pane premiére, trošku k zahraničí, konkrétně k situaci v USA. Co říkáte na počínání federálních agentů, kteří už mají na svědomí dva mrtvé při operacích, které schvaluje prezident Trump. Jestli by prezident Trump neměl podle vás přehodnotit pohled na tyto operace nebo vůbec přístup k nim?

Andrej Babiš, předseda vlády: Je to špatně, pokud samozřejmě tam dochází k zatýkání malých dětí, tak je to extrémní a prezident by to měl nechat objektivně vyšetřit a vlastně nepodporovat to.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A poslední otázka, druhá na vás. Už víte, jaký bude váš postoj, nebo jaká bude vaše reakce, až dostanete zvací dopis nebo pozvánku do Rady míru?

Andrej Babiš, předseda vlády: My jsme dostali z amerického velvyslanectví, nedostali jsme přesně, alespoň já nevím, my jsme ho nedostali, jestli ho dostal pan prezident Pavel, to nevím, to jsem se chtěl zeptat. Byl v tom dost velký zmatek, jak to vlastně Američané komunikovali. Takže ten originál zvacího dopisu, co já jsem viděl u chorvatského premiéra, jsme nedostali. A pokud tedy platí to, co říká pan ministr zahraničních věcí, že je potřeba na to vlastně souhlas i Senátu i sněmovny, no tak samozřejmě budeme muset jednat se Senátem. Ale až když zjistíme pozici ostatních členských států Evropské unie.

Pro mě, my jsme to diskutovali na té Radě v Bruselu a uvidíme, jestli… My jsme se domluvili, že víceméně se budeme koordinovat a budeme vnímat, co ti ostatní, pro mě je důležitá hlavně Itálie, a podle toho potom přijdeme a řekneme, jestli tedy to má nějaký smysl, nebo ne. Takže nebudeme jednat individuálně, alespoň za mě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Forum 24.

Dominika Machová, Forum 24: Dobrý den, já bych se ještě tedy chtěla zeptat v návaznosti na kolegu, jestli máte daný nějaký třeba termín, do kdy chcete tedy o tom členství v Radě míru mít rozhodnuto a mít to vyřešeno?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Nemáme termín.

Dominika Machová, Forum 24: Dobře, děkuji. A druhá otázka pak se chci zeptat pana premiéra, jestli nějak pokročilo řešení vašeho střetu zájmů? Protože podle těch posledních informací jste stále poslední akcionář Agrofertu, podle posledních informací jste stále jediný akcionář Agrofertu.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, já čekám na souhlas všech členských států Evropské unie, a když ho dostanu, tak potom ty akcie vložím. To jsem tady říkal opakovaně.

Dominika Machová, Forum 24: A ještě tam žádný posun nebyl, ještě jste nedostal souhlas?

Andrej Babiš, předseda vlády: Kdybych ho dostal, tak vám to řeknu, nedostal.

Dominika Machová, Forum 24: Dobře, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji také, Novinky.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych se nejprve zeptal ještě k rozpočtu, jestli se tam vrátila vratná podpora exportu na Ukrajinu? Obrátil se kvůli tomu na vás i Svaz průmyslu a dopravy, tak jak tohle dopadlo?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, vrátila se.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Potom bych se chtěl zeptat k obranným výdajům, jaký je váš plán do budoucna, jak chcete dostát, nebo nechcete dostát tomu dřívějšímu závazku 3,5 + 1,5 % HDP, případně jaký je váš nějaký výhled do konce volebního období?

Andrej Babiš, předseda vlády: My žádný takový závazek nemáme. To si pletete se stávající opozicí.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Ano, tak jestli budete nějak pokračovat v tomto závazku, který dávala stávající opozice, nebo jaký je váš tedy aktuální plán, jak budete v ohledu výdajů na obranu postupovat?

Andrej Babiš, předseda vlády: My se musíme podívat hlavně na těch 450 miliard, co nakoupila paní Černochová, některé bez soutěže. Ale to řekne určitě pan ministr Zůna. Ale pro nás jsou prioritou vojáci a jejich výzbroj a můžeme se vrátit znovu do povodní, jak mohli fungovat, nemohli fungovat, ale samozřejmě je to protidronová obrana a tyto věci.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkuji, pane premiére, v programovém prohlášení se uvádí, že obrana bude financována podle aktuálních bezpečnostních potřeb státu. A tímto směrem postupujeme. Proto já jsem také na začátku ve svém vystoupení uvedl, že výdaje na obranu se zvyšují, a to, co tady bylo sděleno ohledně toho snížení té projekce rozpočtu 21 miliard korun, to byly další nové ambice.

My neříkáme, že to je jakoby jednoduché, ale protože jsem viděl takové náznaky v tisku už dříve, obavy o to, že se sáhne do už běžících modernizačních projektů, nic takového se neděje. To znamená, armáda pokračuje ve své modernizaci. Armáda pokračuje v rekrutaci personálu. Armáda pokračuje ve zvyšování platů vojáků. Armáda pokračuje v posilování struktury benefitů pro vojáky a zkvalitňování podmínek pro službu a život vojáků. To samé se týká občanských zaměstnanců, protože tam je nárůst těch platových prostředků pro rok 2026 rovněž.

Je otázka priorit, měníme priority nebo přehodnocujeme priority a samozřejmě i v souvislosti s těmi zkušenostmi z těch novodobých válek a konfliktů, tak samozřejmě prioritou se stává protivzdušná obrana státu a prioritou se stává také modernizace obrany, pokud jde o zavádění nejpokročilejších technologií. Takže v tomto směru ten vývoj jde.

Samozřejmě je tady i určitá projekce do budoucnosti. Podle současných projekcí ten rozpočet na obranu bude narůstat podle takových potřeb, které Česká republika skutečně má. Klademe větší akcent na naplnění těch povinností, úkolů, které vyplývají z naplnění článku 3 Washingtonské smlouvy, tedy pokrytí, sanování bezpečnostních potřeb České republiky, ale to se týká i vnitra včetně vnitřní bezpečnosti. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Předchozí vláda nesplnila ty sliby, které dala na veřejnosti, 2,3 procenta a to, co jste opakoval. S bídou udělali dvě procenta. Uvidíme za minulý rok, co řekne NATO, jestli to uzná, jestli vůbec budeme nad těmi dvěma procenty. My jsme vždycky říkali, že, ano, tím, že HDP stoupá, tak minimálně dvě procenta. No a samozřejmě bývalá koalice hlavně plnila tyhle závazky předplatbami a je tam 73 miliard předplateb a z toho jsou F-35 asi 30 miliard. Takže kdyby se to nepředplatilo, tak samozřejmě žádná ani dvě procenta neplní.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: A ještě poslední dotaz bych si dovolil. Minulý týden došlo k obvinění údajného čínského agenta, tak bych chtěl poprosit, jestli byste mohl, pane premiére, dát jednoznačnou odpověď ohledně zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc? Jestli tedy platí ten závazek, že tento trestný čin chcete zrušit, případně jestli to bude součástí nějakého většího balíku změny trestního zákoníku?

Andrej Babiš, předseda vlády: Není. Jako já vždycky se vyjádřím, tak vy vždycky si dáte titulek, že Babiš změnil názor. My to neřešíme. Já říkám, je s podivem, že když pan Lipavský třikrát prodloužil akreditaci tohoto špiona novináře a naposledy 4. listopadu 2025, jak to tedy u nás funguje.

Ohledně tohoto, to si myslím, že byla iniciativa Radka Vondráčka, ano, ale my jsme se o tom ani nebavili v rámci koalice. Takže já na to vám nejsem schopen odpovědět. Jde o to, aby samozřejmě takovýto zákon nemohl být zneužit v rámci politického boje.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Televize Nova.

Karolína Pavlínová, TV Nova: Dobrý den, mě by zajímalo, jestli v rámci toho rozpočtu počítáte i s příjmy z kas krajů, měst a obcí? A jestli se jedná konkrétně třeba o platby za pokuty? Protože my víme, že vlastně ta města byla obeslána nějakým oběžníkem a tam tedy Ministerstvo dopravy konkrétně se zajímalo tedy o ten stav, o ty částky atd. Děkuji.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Tak pokud můžu, ano, mluvíme o programovém prohlášení vlády, kde jsme se zavázali, že do konce našeho volebního období se pokusíme načíst čistý zisk z výběru pokut za překročení rychlosti v obcích a v intravilánech obcí. Prostě je to programové prohlášení, zaslali jsme dotazník obcím a samosprávám, aby se nám vyjádřily k informacím, které o tom mají.

Pro mě je to dneska šedá zóna, protože nikdo neví, jestli ten čistý zisk je, jestli tam je success fee smlouva s dodavatelem, který vymyslí past na řidiče a pak si vydělává a obec z toho nic nemá. My se chceme v této fázi zorientovat. Ne, není to plánovaný výnos po rozpočet. Děkuji.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já jenom bych chtěl ještě říct, že cílem tohoto opatření bylo rozklíčovat to, co jde na posílení bezpečnosti a co jde ve smyslu toho, že se pouze posilují rozpočty. Tato opatření nemají sloužit k tomu, že na tom obce budou vydělávat, ale mají sloužit k tomu, abychom zvýšili bezpečnost silničního provozu. Tam si potom můžeme dosadit, když máme v některé obci malé desítky a desítky těchto radarů, jestli je to ke zvýšení bezpečnosti, anebo právě k tomu výběru.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji všem za dotazy, za pozornost a přeji vám hezký zbytek dne.