Tisková konference po jednání vlády, 26. června 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý podvečer, dovolím si okomentovat dva body, které byly přímo z mého resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, a potom ještě jeden, který je důležitý a také se týká agendy právě i ministerstva, byl to materiál tady z Úřadu vlády.

Ten první bod se týká změny a zvýšení podpory v případě zařízení, které poskytují péči dětem, které vyžadují okamžitou pomoc tzv. ZDVOPY. Jsou to zařízení, která jsou napříč celou Českou republikou, a samozřejmě v krizových situacích, kdy je potřeba řešit opravdu nějakou situaci, kdy dítě bohužel nakonec musí být například v nějaké kolizní vyhrocené situaci odebráno z rodiny tak, aby bylo kam umístit okamžitě. V této situaci je tady potřeba také reagovat na nárůst inflace a od toho posledního zvýšení ta inflace kumulovaně narostla prakticky o 10 %. My dnešním rozhodnutím vlády teď od 1. 7. tohoto roku, zvyšujeme podporu těchto zařízení. Často jsou třeba známy i vlastně pod tím označením Klokánky, byť ne zdaleka všechny ZDVOPY jsou v rámci Klokánků.

To znamená, je to krok, kterým vláda reaguje na to, abychom pomohli těmto poskytovatelům, těmto zařízením, protože prostě je stále potřebujeme, jsou v tento okamžik ještě obtížně nahraditelná a je potřeba stabilizovat jejich činnost tak, aby nedocházelo k nějaké složité situaci, uzavírání a snižovaní ještě této kapacity v tuto dobu.

Dalším materiálem je materiál, kterým reagujeme na rozhodnutí, které je realizováno v rámci novely zákoníku práce, a to tím, že rušíme minimální zaručené mzdy, tak se to týká také sektoru dopravy, veřejné dopravy, včetně té autobusové dopravy, kde celá řada krajů doposud měla nastaveno zvyšování těch smluv, které mají se svými dopravci na jejich území právě na minimální zaručené mzdy. Tento institut končí a pro ty kraje v některých případech by bylo obtížné, jak to řešit dál z hlediska zvyšování právě i těchto mezd řidičů.

My jsme se dohodli s kraji, bylo to několik měsíců intenzivního sociálního dialogu se zástupci krajů a zástupců odborů, na tom, že budou do budoucna toto zvyšování indexovat na základě růstu právě minimální mzdy, už nikoliv těch minimálních zaručených mezd. S tím jsem také spojili rozhodnutí, kdy tzv. doba za čekání, která není tou standardní pracovní dobou na čekání mezi spoji, tak abychom tady nastavili vyšší sazbu, než byla doposud, dlouhou dobu se s touto sazbou nepracovalo a my nově stanovujeme tuto sazbu na hodnotě 140 korun 60 haléřů. Já tady oceňuji, že i toto jednání, které na první pohled nevypadlo úplně jednoduše, se podařilo velmi dobře zvládnout v rámci sociálního dialogu společně právě se zástupci krajů i se zástupci Ministerstva dopravy a se zástupci odborů.

Třetím důležitým materiálem je materiál, který dnes vláda schválila, a je to strategie, která se týká pomoci a podpory pro osoby s intelektovým znevýhodněním a u osob s chováním náročným na péči. Je to reakce na situace, které tady v minulosti vznikly. Ta poslední, velmi i mediálně známá, je situace tragického úmrtí Doroty Šándorové. Toto úmrtí se stalo v situaci, kdy ona byl klientkou jindřichohradeckého domova pro osoby s mentálním postižením.

V tomto případě tady z podnětu pana premiéra vznikla nejenom meziresortní pracovní skupina, ale pracovní skupina složená z odborníků na tuto problematiku, s velkým zapojením paní vládní zmocněnkyně Kláry Laurenčíkové Šimáčkové i se zapojením samozřejmě expertů z několika resortů. Dnes vláda projednala strategii, která v konkrétních bodech říká, co je potřeba teď v té nejbližší době změnit pro to, aby v tom systému v celé řadě opatření se udály změny takové, aby k těmto extrémním případům, k takovýmto úmrtím nebo k takovémuto nepatřičnému jednání už v budoucnu nedocházelo.

Takže i v této věci se opravdu věci posunují výrazně kupředu, tak abychom opravdu byli schopni garantovat kvalitní, dobrou, humánní péči a podporu těmto lidem už nikoliv v těch, řekněme, velkých ústavních zařízeních. Takže na tuto strategii budou navazovat konkrétní kroky, které budeme realizovat, ať už Ministerstvo práce a sociálních věcí, jednotlivé kraje, jednotliví zřizovatelé. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra kultury Martina Baxu.

Martin Baxa, ministr kultury: Děkuji za slovo, dobrý večer. Vláda dnes schválila hned dva klíčové návrhy zákonů z působnosti mého resortu. Novelu zákona o audiovizi a tzv. velkou mediální novelu, což jsou věci, na kterých jsme v obou případech pracovali více než dva roky a nyní se podařilo tedy je zdárně projednat a schválit vládou České republiky.

Začal bych návrhem zákona o audiovizi. My po více než 10 letech přebudováváme systém podpory audiovize v Česku. Velmi významně se v posledních letech změnil audiovizuální trh, už nejde jenom o klasická kina a filmy, ale velice se rozšířila výroba obsahu pro tzv. VOD platformy, Netflix, Max, Disney, které působí i v České republice, a současně došlo v posledních letech také k přetížení Česka jako země, která je zaslíbená filmovým pobídkám. My jsme chtěli vyjít vstříc tomuto dění a myslím si, že ten návrh ve všech svých částech na to velice úspěšně reaguje.

Hlavními změnami je tedy to, že se rozšiřuje dotační podpora pro audiovizi právě o oblast televizního a VOD obsahu nebo tvorby, to znamená, bude Státní fond audiovize podporovat i tyto formáty. Vycházíme tím velmi vstříc poptávce po tomto obsahu, ale na druhé straně jsme udělali klíčovou dohodu s těmito VOD platformami, které budou odvádět finanční prostředky ve prospěch Státního fondu audiovize, ať už to jsou tedy přímo peníze, nebo budou mít možnost část tohoto 2% odvodu proměnit v tzv. přímé investice ve prospěch českých producentů.

Nově také zavádíme podporu tzv. gameingu, tedy herního průmyslu, počítačové hry, ve kterých je Česko opravdu vynikající, stejně tak jako podporu animace, kde také dosahujeme mimořádných úspěchů. V neposlední řadě se významně zjednodušuje systém filmových pobídek a nastavuje se mechanismus jejich předvídatelné podpory ze státního rozpočtu. To znamená nejen nárůst finančních prostředků, tedy v případě, kdy tento zákon nabyde účinnosti, ale také nějaká předvídatelná výše v závislosti na výběru tzv. parafiskálních poplatků. Těch změn je celá řada, zmínil jsem ty nejdůležitější, které opravdu naplňují to, že přebudováváme systém podpory ať už samotné tvory audiovizuální, tak filmových pobídek.

Naplnili jsme tím mimochodem to, co já jsem avizoval se svými kolegy na loňskému filmovém festivalu v Karlových Varech, kde jsme říkali o této velké dohodě, a teď po roce budeme moci přijet do Varů s tím, že jsme toto naplnili a vláda tento návrh schválila.

Velká mediální novela, od podzimu 2022 jsme vedli intenzivní debatu napříč celým mediálním prostorem, verzi ze září loňského roku jsme po meziresortním připomínkovém řízení, řekl bych, zásadně přepracovali a tuto upravenou verzi dnes vláda schválila. Klíčové parametry jsou takové, že se koncesionářské poplatky zvedají v případě Českého rozhlasu o 10 korun, v případě České televize o 15 korun, to znamená na 150 korun a na 55 korun.

Vláda schválila ten princip, který jsme dlouhodobě prosazovali tedy to, že se mění zařízení, od kterého se odvozují koncesionářské poplatky, tedy zjednodušeně řečeno mobilní telefony a tablety, ale nic se nemění na tom principu, že platí domácnost, to znamená, pro 3,3 miliony koncesionářských poplatníků, tedy domácností se touto novelou zákona nemění nic vyjma toho, že budou měsíčně platit v součtu o 25 korun více.

Je to klíčová zpráva, reagující na všechny ty fámy, k jejichž šíření přispívá i parlamentní opozice, kdy se mluví o dani z internetu, dani z mobilu. Nic takového není. Prostě 3,3 milionu domácností bude platit měsíčně o 25 korun více v součtu a pak je tady segment zhruba 600 000 domácností, které doposud koncesionářský poplatek neplatily, ale nic se také nemění na tom, že ani Česká televize, ani Český rozhlas nebudou mít žádnou speciální kompetenci, nástroj k tomu je žádat a naléhat na ně o placení koncesionářských poplatků než to, že na základě toho, že odebírají elektrickou energii je k tomu vyzvat a tyto domácnosti se mohou z tohoto placení vyvázat tím, že čestným prohlášením konstatují, že nemají žádné zařízení, které umožňuje příjem internetu. Takových domácností už je málo, ale chci takto korektně zdůraznit, že tento systém se v principu, ten systém vymáhání poplatků, nijak nemění.

Vláda také schválila nový systém plateb právnických osob, tedy podle počtu zaměstnanců s tím, že do 25 zaměstnanců jsou právnické osoby osvobozeny. Vláda také přijala to ustanovení o valorizaci nebo indexaci poplatků, při překročení 6% kumulované inflace se poplatek zvýší o 6 % a to se sdělí sdělením Ministerstva kultury, nebude se tedy projednávat dále tento návrh ve Sněmovně, nebo v Parlamentu.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, důležitou součástí toho návrhu je tzv. memorandum o naplňování veřejné služby v pětiletém cyklu, kdy veřejnoprávní média by měla prostřednictvím svých ředitelů předložit svým radám tento pětiletý plán, který by měly rady schválit a po schválení rady by jej měl signovat ministr kultury.

Nechci zacházet do dalších detailů, došlo k nějakému omezení sponzoringu, posílení financování Státního fondu kultury. Co ale zdůraznit závěrem chci, je to, že my jenom nenaplňujeme pouze programové prohlášení vlády, ale tento návrh znamená v současné, řekl bych ústy Zikmunda Bumana, tekuté době, stabilitu a dlouhodobou udržitelnost financování veřejnoprávních médií jako nutný pilíř k dobrému fungování demokratické a svobodné společnosti. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra zemědělství Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Krásný dobrý večer, dámy a pánové, vláda se už ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že připraví strategický materiál surovinovou politiku pro dřevo. Já jsem rád, že jsem dnes mohl tento materiál vládě představit a vláda ho také schválila, je to materiál, který vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a také ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

Dřevo, a to je základní leitmotiv celého dokumentu, je strategická obnovitelná surovina. Přispívá ke zmírnění změn klimatu, mimochodem proto, že dřevo váže uhlík, a dřevo jako takové má mnohostranné využití a obrovský potenciál do budoucna. To je cíl toho dokumentu, abychom jednak si definovali aktuální stav, abychom si stanovili jasné, měřitelné a dosažitelné cíle. Česká republika aktuálně těží okolo 14 až 15 milionů kubíků dřeva v každém roce, přesto když se podíváme na to, co vytěžíme na straně jedné a přírůstky na dřevní hmotě v ČR, tak jsme vždy v kladných černých číslech, to znamená, jinak řečeno, dřeva nám v České republice každý rok, a to i v době kůrovcové kalamity, kdy ty těžby byly extrémní a zvyšovaly se, dnes se snižují, tak i v této době jsme zůstávali a v kontextu dlouhodobém zůstaneme zemí, kde nám bude přibývat dřevní hmoty. To znamená přibývá nám jak výměra lesů, tak samozřejmě hmota samotná, a to v poměru k tomu, co vykácíme a využijeme jako strategickou surovinu.

Pro Ministerstvo zemědělství, pro vládu je důležité to, abychom dokázali, a i t o tom je ten materiál, dokázali dřevo v maximální možné míře zpracovávat v České republice, to znamená, aby ta přidaná hodnota, ten potenciál nám skutečně zůstal zde. V tuto chvíli okolo 30 % vytěženého dřeva odjede do zahraničí, tam je zpracováno a vrací se někdy i k nám zpátky v podobě stavebního materiálu a podobně, a to je něco, co bychom do budoucna měli určitě chtít změnit, ať ta přidaná hodnota zůstává tady u nás v České republice.

My proto v rámci těch cílů se snažíme nadefinovat množnosti, jak využít dřevo jako stavební materiál. Součástí strategie je také popsané aktuální jednání s Ministerstvem vnitra a s Hasičským záchranným sborem, abychom změnili některé stavební předpisy. Například dnes je možné dřevostavby v České republice stavět pouze do výšky 12 metrů a my bychom chtěli velmi rychle úpravou požárních předpisů se dostat na evropský standard, to znamená minimálně 22,5 metrů výšky u dřevostaveb.

Chceme motivovat nejprve veřejný sektor, ale potom i soukromý k tomu, aby dřevo bylo využíváno jako stavební materiál. Cíl, který surovinová politika definuje, říká jasně, že bychom do roku 2035 chtěli, aby alespoň 25 % staveb určených k bydlení bylo na bázi dřevostaveb. To je cíl, který se domníváme, je dosažitelný, když se totiž podíváme na čísla aktuální, tak nechme stranou severské státy, kde Švédsko vykazuje 90 % dřevostaveb ve veřejném sektoru, ale máme příklady Rakouska, Švýcarska, Německa, kde dnes ta čísla jsou okolo 20 nebo i 30 %, v České republice jsme udělali obrovský pokrok, v roce 1995 nebo na přelomu tisíciletí jsme byli někde na 1 %, dneska jsme na 14 %.

Je to určitě pokrok, ale my cílíme na čtvrtinu staveb pro bydlení v roce 2035 na bázi dřeva. Chceme k tomu vytvořit i další motivační nástroje. Uvažujeme o tom, a i to obsahuje tento strategický dokument, že při příští úpravě daňové politiky zvážíme např. to, že by uživatelé dřevostaveb měli zvýhodněné podmínky např. u daně z nemovitosti. Chceme hledat skutečně tyto motivační nástroje, které by dokázaly podpořit dřevo jako strategický materiál.

Ministerstvo zemědělství v tomto případě chce jít příkladem, příkladem dobré praxe. My nebudeme čekat na rok 2035, ale metodickým pokynem, který připravujeme na Ministerstvu zemědělství, chceme u všech jak nových, tak rekonstruovaných budov si stanovit tento limit 25 % už pro příští léta. Když vezmu státní podnik Lesy České republiky, tak těm se to daří bohatě, protože téměř všechny stavby, které v minulých letech vznikly např. jako sídla polesí či krajských lesních správ, tak jsou budovány na bázi dřeva a jsou to ukázkové příklady dřevostaveb pro Českou republiku.

Na té surovinové politice pro dřevo jsme spolupracovali, já jsem ji také představil nově vytvořené sekci dřevozpracujícího průmyslu v rámci Hospodářské komory České republiky. Je to pro nás samozřejmě také klíčový partner do budoucna, protože v rámci té surovinové politiky my musíme mít dostatečné kapacity dřevozpracujícího průmyslu, např. u listnatého, u dříví, dřeva z listnatých stromů tomu tak dneska není. A proto musíme velmi úzce spolupracovat i s dřevozpracujícím průmyslem. Těch výzev, které nás pro Českou republiku čekají, je velké množství, ale věřím, že ten potenciál, který dřevo má, tak dokážeme v České republice naplnit. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní je prostor pro dotazy, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se možná zeptal ještě pana ministra Baxy na tu velkou mediální novelu, protože vím, že ještě před časem v rámci koalice byla nějaká debata o té šíři těch poplatníků. Tak jak to tedy vypadalo na té samotné vládě, jak moc detailní ta debata třeba kolem tohoto byla? Vy jste tam chtěli, pane ministře Výborný, společně s panem Hladíkem ještě upravovat nějakou věc, tak v jakém směru se vedla tato debata? Díky.

Martin Baxa, ministr kultury: Debata na vládě byla ve vztahu k velké mediální novele, bych řekl, bohatá, ale převážně souznící, což mě potěšilo. Ten návrh byl projednán v K5, byl velmi detailně debatován nejenom s odbornou veřejností a s aktéry mediálního trhu, ale také napříč Poslaneckou sněmovnou, myšleno teda vládní koalicí, abych byl přesný, opoziční poslanci se k našemu návrhu tváří bezpochyby velice negativně, tak to se myslím nakonec projevilo i v tom pozitivním výsledku jednání vlády.

Marek Výborný, ministr zemědělství: K tomu druhému dotazu, Ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Síkela, dnes představil návrh novely zákona o pyrotechnice z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Problém je ten, že tento zákon se připravoval de facto dva roky a meziresortní připomínkové řízení, ke bychom mohli uplatnit ty připomínky, o kterých jsme hovořili s panem ministrem Hladíkem a s dalšími zástupci vládní koalice, se kterými to bylo diskutováno na začátku roku, tak už jsme nemohli uplatnit, protože ten meziresort již byl uzavřen.

My jsme dneska tu věc diskutovali přímo na jednání vlády a ve shodě i s panem ministrem Síkelou jsme se dohodli na přerušení tohoto bodu a do tohoto zákona, který řeší do určité míry technické záležitosti, technické věci a v rámci některých zpřísňujících pravidel se fakticky dotýkal pouze dnes předložené změny zákazu prodeje pyrotechniky mimo kamenné prodejny, což je určitě správná cesta, my ji podporujeme, byl to i jeden z našich návrhů. Ale pořád si s panem ministrem Hladíkem myslíme, že to není úplně dostatečné a že by bylo vhodné než dávat jiné pozměňovací návrhy na půdě poslanecké sněmovny, tak tu novelu Ministerstva průmyslu a obchodu doplnit o to, na čem nakonec byla koaliční shoda už v průběhu jara a co máme my připravené původně jako pozměňovací návrh k některému jinému tisku.

Abych byl zcela konkrétní, bavíme se o omezení prodeje pyrotechniky kategorie F3. Určitě to nemůže být pouze o kamenných prodejnách, ale o také nějaké přiměřené regulaci prodeje na dálku. Musíme se bavit o tom rozdělení, jakési dekategorizaci kategorie F2, kde samozřejmě nechceme omezovat pyrotechniku, která vydává světelné efekty a je využívána třeba i na standardních oslavách narozenin, při různých party, to určitě není cílem našich změn.

Ale tam, kde máme hlučné efekty, které potom mají ty dopady jak v rámci místa použití v blízkosti nemocnic, domovů pro seniory, sociálních zařízení, ale jako ministr zemědělství musím také zdůraznit, v blízkosti zřízení, kde se chovají hospodářská zvířata a kdy nejenom v tom extrémním okamžiku, nebo v těch extrémních okamžicích na přelomu roku, ale i kdykoli jinde to může mít fatální důsledky a dopady. Tak tyto věci máme připravené a během čtrnácti dnů je do této novely zapracujeme tak, abychom ji kompletní mohli předložit znovu vládě. Předpokládám, že by se tak mělo stát ještě do začátku vládních prázdnin čili do konce července. A bude vlastně ta novela už obsahovat i ty věci, které jsme s panem ministrem Hladíkem a s dalšími deklarovali.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já bych ještě doplnil k té debatě právě o té velké mediální novele. Já myslím, že jestli něco provázelo vystoupení všech členů vlády, tak to byl především důraz na to, že pokud chceme mít dlouhodobě v České republice demokraticky fungující společnost, společnost odolnou, společnost informovanou, tak je tady nezastupitelná role veřejnoprávních médií. A je tady nutné prostě přistoupit i ke krokům, které znamenají zajištění stabilního financování.

Já teď nevím z hlavy, jestli třináct nebo sedmnáct let se nezvyšovaly koncesionářské poplatky. Tak i když tady přichází třeba určitá kritika ze strany opozice, tak si myslím, že i lidé i kteří nejsou třeba běžnými sledovateli veřejnoprávních médií, tak v momentech, kdy přijde nějaká krizová situace i v České republice nebo takové krizové situace jako začátek války na Ukrajině, tak najednou i ten, kdo třeba velmi dlouho nesledoval veřejnoprávní média, ví, že tady je schopen reálně v tom čase čerpat velmi kvalitní informace.

Myslím si, že i to vyjednávání, které pan ministr Baxa vedl velmi intenzivně a dlouho, dokázalo najít i vyvážení v tom prostoru z pohledu veřejnoprávních, ale i ostatních médií, které v tom mediálním prostoru fungují. A myslím, že to tam v té diskusi velmi jasně dnes na vládě zaznívalo. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, pan ministr spravedlnosti Blažek dnes tam měl i bod k vězeňské službě, tak jak to projednávání dopadlo, podařilo se vám domluvit na nějakém tom navýšení a stabilizaci těch pracovníků, personálu, který podle něj odchází a zvlášť u některých těch věznic vlastně nejsou schopni finančně být konkurenceschopní proti té nabídce na trhu práce?

Pak bych se chtěla ještě zeptat na ty úpravy spotřební daně pro skupiny minipivovarů, jestli i tohle prošlo? A v této souvislosti někteří vaši vládní kolegové říkali, že budou chtít znovu zvednout to téma zdanění tichého vína. Pan premiér řekl, že tu diskusi bude chtít mít uzavřenou do konce června, tak je už ta diskuse uzavřená a jakým způsobem, nebo alespoň, jak to vy vnímáte?

Pak bych měla ještě dotaz na pana ministra Jurečku, jestli byste mohl upřesnit u těch opatření na podporu lidí s intelektuálním znevýhodněním a tím náročným chováním, co konkrétně za váš resort jsou ty věci, které teď budete dělat a kdy by vlastně měly být hotové?

A pak ještě jenom jednu věc, jestli jste tedy schválili ty dvě miliardy, které by měly dostat firmy v těch energeticky náročných odvětvích jako kompenzaci těch emisních povolenek a jestli ta částka vlastně odpovídá třeba tomu, jaké měly zisky a tak? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju, já to velmi zjednoduším. My jsme všechny materiály, které byly dnes na pořadu vlády vyjma již zmíněné novely zákona o pyrotechnice, projednali a schválili. Tento tisk, který, jak říkal pan ministr Výborný, byl přerušen po dohodě, tzn. nejpozději do začátku vládních prázdnin se k němu vrátíme a projednáme ho tak, abychom tam doplnili kompromisně ty věci, o kterých tady pan ministr Výborný mluvil.

Tzn. i ty věci, které se týkaly právě vězeňství, systemizace, zajištění finančních prostředků v rámci resortu spravedlnosti, i tyto věci byly vládou schváleny, budou se realizovat, a ty prostředky se rozhodly, že budou najity v rámci rozpočtů. Takže i tyto věci, které byly přislíbeny už vlastně při jednání pana ministra Blažka se zástupci, řekněme, justice, ale právě i v návaznosti na zajištění činnosti vězeňské služby, tak byly dneska na jednání vlády naplněny. To je první poznámka.

Pokud jde o otázku té daňové záležitosti, tak tam samozřejmě dochází ke zjednodušení. Já možná potom poprosím ještě pana ministra Výborného, aby okomentoval, protože to není otázka jenom minipivovarů, tam to zjednodušení se týká i dalších sektorů.

Ale chci ještě zmínit, ta opatření za nás jako za MPSV, tzn. u nás jednoznačně deinstitucionalizace, humanizace, pokračování toho, abychom pro tyto klienty opravdu měli adekvátní prostor, abychom opravdu už ukončili ta zařízení, která jsou nevyhovující z hlediska materiálně-technických standardů, abychom posílili personálie, zkvalitnili lidi, kteří s nimi pracují, aby tam byl důraz na vzdělávání těchto lidí, protože u těchto klientů náročných na péči nebo s nižším intelektem, je velmi důležité, a to byl právě ten problém v případě Doroty, že tam prostě nebyl člověk, který by byl opravdu kompetentní, s dobrým vzděláním, který by se průběžně vzdělával.

Takže to jsou výčtově věci, které jsou z hlediska, řekněme, těch obecných podmínek, toho prostředí, ale potom je to personální zabezpečení nutné, aby se staly. Pak samozřejmě to souvisí vůbec jako s péčí o duševní zdraví atd. Jestli tito lidé mají být v pobytovém zařízení apod. Takže to jsou věci, které vlastně jsou zmíněny v těch obecných opatřeních. Já jsem zmínil ty, které jdou za námi a na kterých je nutné potom pracovat v tom detailu.

Dovolte mi ještě poznámku k těm, potom už předám slovo panu ministrovi Výbornému, ještě pokud jde vlastně o tu podporu těch energeticky náročných sektorů. To vláda schválila. My tam počítáme s tou částkou lehce přes dvě miliardy korun. Myslím si, že tady toto bylo z naší strany jasně slíbeno, že toto vláda naplní, že v tom budeme pokračovat, zhruba polovina členských států Evropské unie toto dělá. My jsme jednou z nejvíce průmyslových zemí na světě a tady máme obory, které dneska přes to všechno, že už nám krize v zásadě odeznívá, tak pořád ty sektory v rámci hutnictví, slévárenství, strojírenství atd., v té těžké výrobě, tak víme, že ta situace není úplně jednoduchá, proto ten slib naplňujeme, a proto to dneska vláda schválila.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Já ještě se vrátím k té novele zákona o spotřební dani. Děkuji za ten dotaz. Je velmi důležitý. Já bych chtěl, aby to tady jasně zaznělo a byla tomu věnována pozornost. Ta novela, byť původně byla předkládána v zásadě jako technická, tak přináší to, k čemu jsme se jako vláda i jako Ministerstvo zemědělství zavázali. Tzn. zjednodušovat byrokracii, administrativu v rámci daňového výběru. Týká se to malých pivovarů. Týká se to i nakládání s odpadními oleji. Případně určování cen některých dalších výrobků.

Tohle to je vlastně součást celého toho antibyrokratického procesu, na kterém Ministerstvo zemědělství i ve spolupráci s Ministerstvem financí pracuje. To důležité, co jsme dnes přinesli společně s panem ministrem Stanjurou a doplnili až dnes na jednání vlády do této novely zákona, tak je příslib, který jsme společně dali zástupcům zemědělského sektoru, nevládním organizacím při našem květnovém jednání, a týká se vratky tzv. zelené nafty.

My jsme se dohodli na tom, že upravíme zdaňovací období pro vrácení spotřební daně na tzv. zelenou naftu, která dnes je vždy vyplácena zpětně za celé roční období, tzn. v roce 2024 dostanou zemědělci vratku na té zelené naftě, která se pohybuje dnes aktuálně okolo dvou miliard korun. Čili nejsou to úplně malé částky, které směřují jako podpora zemědělcům, tak se vrací s ročním zpožděním. I v té debatě právě o míře dostupnosti finančních prostředků, cash-flow aktuálně zemědělských podniků a farem, tak jsme se dohodli na tom, že se posuneme k tomu pololetnímu, možnému pololetnímu vyplácení této vratky.

Čili nastavujeme, a to dobrovolně, není to povinné, ale bude to dobrovolné od roku 2025, pololetní zdaňovací období namísto toho ročního. Jinak řečeno, v roce 2025 budou zemědělci moci žádat vratku za první pololetí v pololetí druhém tak, aby měli k dispozici ty finanční prostředky včas tak, jak je v rámci celého hospodářského roku potřebují. Je to přesně v duchu toho, co jsme přislíbili. Je to dobrovolné a zároveň to nebude platit pro všechny subjekty, ale pouze pro ty hospodařící subjekty, kde výše vratky přesáhne padesát tisíc korun, což je zhruba 50 % těch subjektů, které o vrácení přeplatku v rámci tzv. zelené nafty žádají. Je to naplnění příslibu a dohody, kterou jsme se zástupci nevládních organizací učinili.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě to tiché víno.

Marek Výborný, ministr zemědělství: A, pardon, děkuju. Naše tradiční téma, evergreen, tiché víno, spotřební daň nebyla předmětem dnešní debaty a této novely. Je situace taková, že koaliční, předsedové koaličních stran se dohodli, že si na jednání K5 přizvou ještě předsedu Svazu vinařů a pak bude následovat to rozhodnutí, čili ani dneska vláda nemohla v této věci rozhodovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobrý večer, já bych se ještě jenom zeptal pana ministra kultury. K té mediální novele, ke koncesionářským poplatkům. Pokud se nepletu, tak Asociace provozovatelů soukromého vysílání s tím není ztotožněna ani po těch úpravách. Budete s nimi ještě jednat, aby došlo k pochopení, a máte vy osobně pochopení pro jejich nepochopení?

Martin Baxa, ministr kultury: Já si velmi cením toho, že v rámci pracovních skupin, které vlastně od podzimu loňského roku vedly diskusi o těchto návrzích, tak, neříkám, že panovala úplná shoda, to by nebylo korektní takhle říkat, ale že si myslím, že se ta stanoviska velmi sblížila a v těch pracovních skupinách byli zastoupeni vlastně aktéři ze všech částí mediálního trhu, ať to jsou soukromá rádia, soukromé televize, řeknu to zjednodušeně, online vydavatelé, a samozřejmě Česká televize, Český rozhlas a experti mého ministerstva i experti nezávislí.

V rámci toho si myslím, že ten návrh, který dnes schválila vláda, tak je přijímán, bych řekl, uměřeně pozitivně, tak bych si to dovolil označit. Ano, je pravda, že Asociace provozovatelů soukromého vysílání, tak vznesla poté nesouhlas. Ten dopis byl zaslán panu premiérovi, my jsme na něj reagovali. Dnes přišla další část, kde už bylo tedy méně podpisů a méně výhrad, aniž bych to nějak specifikoval. Vlastně v tom dnešním jednání, nebo v tom dnešním dopise, pardon, před jednáním vlády, tak byla vznesena připomínka ohledně projednání některých částí toho našeho návrhu v rámci Evropské komise, tak tím my se určitě zabývat budeme. My jsme si jisti tím, a Legislativní rada vlády to potvrdila, že ten návrh je konformní s legislativou Evropské unie, ale samozřejmě na ten podnět reagovat budeme. Je to nějaká část mediálního trhu. Já jsem připraven určitě tu diskusi vést dále.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud žádné další dotazy nejsou, tak já tiskovou konferenci končím, děkujeme vám a přejeme hezký večer, na shledanou.