Tisková konference po jednání vlády, 25. června 2025

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády České republiky: Dámy a pánové, jednání vlády se opět konalo tady v Poslanecké sněmovně, protože jsme věřili, že budeme schvalovat některé důležité zákony a že bychom měli být my, kteří jsme současně poslanci, k dispozici pro dosažení potřebné většiny. Bohužel jsme zase tady svědky obstrukcí, tentokrát úplně neuvěřitelného charakteru, kdy si Andrej Babiš zřejmě spletl Poslaneckou sněmovnou se soudní síní. Tam neuspěl s obhajobou a tady se pokoušel přednést nějakou svoji obhajobu. Podle mého názoru je to zneužití Poslanecké sněmovny a neměli bychom k takovýmto způsobům být lhostejní, je to podle mě nepřijatelné a zcela skandální. Člověk, který je obžalován, o kterém soud říká, že je nepochybné, že se dopustil dotačního podvodu, tak nejenže by neměl takto zneužívat Poslaneckou sněmovnu, ale neměl by se ani ucházet o volené funkce v této zemi.

Nicméně vláda zasedala, zasedala v Poslanecké sněmovně a před jednáním vlády jsme měli také jednání Výboru pro Evropské záležitosti na vládní úrovni, kde jsme mimo jiné řešili otázku emisních povolenek druhého typu, tedy ETS2, které by měly být zavedeny od roku 2027. To, co je důležité a co chci říct, nebo zopakovat hned na začátku a co vláda dnes znovu potvrdila, to je, že nové emisní povolenky zavádět nebudeme, protože nechceme lidi vystavit zdražení pohonných hmot a zdražení bydlení. Naopak pracujeme na tom i na evropské úrovni, abychom tu věc posunuli, zrušili, upravili a dnes jsme v této naší snaze zaznamenali velmi podstatný krok.

Lidé nesmí doplácet, nesmí doplácet na nesmyslné ambice, pro které v Bruselu zvedli ruku při schvalování Green Dealu a klimatického zákona Andrej Babiš a Karel Havlíček, kteří se teď tváří, že s tím nemají nic společného. Opět se třeba ohání Ústavním soudem, u kterého jsou ale opakovaně neúspěšní, protože jejich podání nedávají žádný smysl. A neměli by šanci velkou na úspěch ani teď, kroky ANO a návrh ANO na řešení nedávají žádný smysl a lidem ve finále nepomohou. Naše aktivity naopak ano, naše aktivity přinášejí konkrétní výsledky. Dnes se nám podařilo získat podporu kvalifikované většiny, kvalifikované většiny států Evropské unie pro změnu emisních povolenek tak, abychom měli jistotu, že nehrozí výrazné zdražení pohonných hmot a vytápění.

Jak už jsem říkal, vláda nezavede emisní povolenky druhého typu, ale současně se snažíme o řešení, které bychom prosadili na evropské úrovni. Nemáme v tuto chvíli podporu pro to, abychom emisní povolenky ETS2 úplně zrušili nebo jejich platnost výrazně odsunuli, proto postupujeme v krocích a nejprve jsme získali podporu pro zásadní revizi a dále budeme pokračovat v hledání podpory pro odložení nebo přímo zrušení.

Na tu naši iniciativu přímo navazuje iniciativa, obdobná iniciativa v Evropském parlamentu, kterou organizuje náš europoslanec Ondřej Krutílek, a cílem této inciativy je dovést Evropskou komisi k tomu, aby už na podzim předložila potřebné úpravy. Takže velmi stručně na závěr, vláda se nechystá zavést emisní povolenky, které by zdražily bydlení lidí a které by zdražily pohonné hmoty, ale současně děláme kroky na evropské úrovni, které vedou k tomu, že se emisní povolenky ETS2 upravují, upravují se jejich pravidla, přibývají tam záruky toho, jak udržet jejich cenu a budeme hledat další spojence pro to, abychom byli v naší snaze emisní povolenky zrušit nebo jejich účinnost odložit úspěšní.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji a poprosím také ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne, já naváži na pana premiéra. My jsme s panem premiérem v prosinci loňského roku definovali pozici české vlády k tomu, jak chceme přistoupit k tomu, co můžeme souhrnně nazvat úpravou Green Dealu. Řekli jsme, že nechceme cíl 90 % v roce 2040, řekli jsme, že nechceme, aby zbytečné pokuty zatěžovaly automobilní průmysl, stejně tak jako chceme nechat technologickou neutralitu do otázky vývoje v automotivu a důležitou věc, kterou se dneska podařilo posunout, bylo, že chceme zrušit, odložit, anebo taky minimalizovat dopady zavedení tzv. EU ETS2, to znamená emisních povolenek.

Já jsem jednal s jednotlivými členskými státy na evropské platformě a výsledkem je něco, co můžeme nazvat kompromisem, ale to tak prostě v evropské politice často chodí, je tzv. non paper, který podpořilo 16 států, jak už zmínil pan premiér, máme kvalifikovanou většinu, kde říkáme, jak se mají změnit tyto mechanismy. Tak, aby tam byl jasný měkký strop 45 eur maximálně na emisní povolenku, tak aby tam byly mechanismy, že není možné, aby ta cena byla nepredikovatelná, zavádí tam celou řadu věcí tak, aby ten trh se rozběhl dříve, ale zároveň se později vykazovalo, aby nehrozily nějaké věci ani v pozdějších letech jako takové. Věcně je to přes změnu tzv. rezervy tržního mechanismu s tím, že částečně bude otevřena i ta legislativa týkající se emisních povolenek.

Důležitá je jedna věc, tohle znamená, že my v průběhu začátku července, protože my předpokládáme, že se ještě na naši stranu přidají další evropské státy, protože v některých to formálně trvá déle, tak pošleme dopis Komisi, jednáme s Komisí, máme konkrétní návrhy a já předpokládám, že Evropská komise na podzim přijde s návrhem úpravy této legislativy a chceme, aby se projednala tato jistota, tato změna legislativy tak, aby byla platná ještě do konce roku 2025.

A to není poslední věc, se kterou prostě v rámci Evropské komise přicházíme. Budeme přicházet dál, tlačit, aby například jaderná energetika byla srovnatelná s bezemisními technologiemi, protože my věříme, že kombinace jádra a bezemisních technologií jsou správným mixem pro nejenom českou ale i obecně evropskou energetiku a vlastně krok za krokem budeme o tom přesvědčovat i ostatní kolegy v rámci Evropské unie. A to je vlastně ten důležitý jako rozdíl mezi naší vládou a vládou, která tedy byla před námi. My nešaškujeme, neblbneme, nemáme silná slova v Česku, ale pak nás nikdo neposlouchá v Evropě. My děláme přesný opak, v Evropě jsme silným hlasem, prosazujeme ty věci a umíme na svoji stranu potom dosáhnout také té většiny. Děkuji.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Já také děkuji, pardon…

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Ještě se moc omlouvám, jestli mohu, já jsem chtěl jenom krátce okomentovat dvě věci, které dnes také schválila vláda, proto jen krátce také okomentuji pro média, že vláda souhlasila s prodloužením stavu nebezpečí v Hustopečích nad Bečvou o další měsíc, což je kompetence vlády, nemůže to udělat déle, tedy do 26. července letošního roku. A také o tom, že vláda rozhodla o tzv. kompenzacích nepřímých nákladů pro odvětví průmyslu, která jsou energeticky náročná, a to ve výši tak jak vypočítalo Ministerstvo životního prostředí maximálně 2,2 miliardy korun, které postupnými kroky teď budou administrovány ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, děkuji za pozornost.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Také děkuji a poprosím ministra zemědělství Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobré odpoledne, dámy a pánové, jedním z důležitých bodů, které dnes vláda projednala, byla informace o stavu přípravy realizace vodního díla Nové Heřminovy a všech dalších souvisejících staveb, které mají do budoucna ochránit území, které dnes obývá cca 16 000 obyvatel a jsou tam tisíce staveb, před stoletou vodou, před těmi dopady, které jsme mohli registrovat minulé září při zářijových povodních.

Já chci zdůraznit, že je to vlastně součást celé obnovy území Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kterému se jako vláda intenzivně věnujeme, byť ve vyjádření některých regionálních politiků občas zaznívají úplně jiné věci, ale tady vidíte jasný důkaz, že opak je pravdou. Pokud jde o vodní dílo Nové Heřminovy, a zdaleka se nejedná jenom o samotné vodní dílo a související protipovodňová opatření mezi Novými Heřminovy a městem Krnov a následně městem Opavou, tak v tuto chvíli mohu potvrdit, že jsme v situaci, kdy dokončujeme podkladové materiály pro podání žádosti o postaru stavební povolení, stavebního záměru podle nového stavebního zákona. Předpokládám, že toto bychom měli učinit nejpozději na sklonku letošního léta.

Zároveň máme k tomu otevřeny veškeré cesty, protože odvolání, které podalo hnutí Děti Země proti územnímu rozhodnutí Krajský soud v Ostravě odmítl, to je určitě dobrá zpráva, my můžeme tyto kroky činit. Abych shrnul tu informaci, kterou dnes vláda obdržela, tak ještě v lednu jsem vás informoval o tom, že u 18 pozemků máme hotovo majetkoprávní vypořádání. Podařilo se velmi intenzivní prací pracovníků Povodí Odry státního podniku, stejně tak jako zvláštního zmocněnce pro výstavbu díla Nové Heřminovy dohodnout se 17 z nich. Čili v tuto chvíli počítáme, že pouze u jednoho majitele, resp. majitelky bude muset proběhnout ten proces vyvlastnění podle zákona 114, který už v tuto chvíli běží, dvě sporné věci asi dokážeme vyřešit dohodu, čemuž jsem samozřejmě také rád.

Pokud jde o finanční náklady, tak veškerá ta opatření se budou blížit částce 11 miliard korun, a to v letech 2026 až 2033. Stále platí to, že předání staveniště, podepsání celého tendru by mělo proběhnout nejpozději v pololetí nebo na začátku druhého pololetí roku 2027. Teď rok poběží stavební povolení, následně soutěž a počítáme, že od roku 2027 by stavba měla probíhat, s termínem dokončení v roce 2033 nejpozději, a to uvedení tedy do toho ostrého provozu.

Samotné vodní dílo je teď předpokládané náklady 4,7 miliardy, ta doprovodná infrastruktura, resp. doprovodná opatření včetně přírodě blízkých opatření, to chci zdůraznit, mezi Novými Heřminovy a městem Krnov budou v částce přesahující 2 miliardy korun. Připomenu, že jsme jako vláda, resp. Ministerstvo zemědělství také podepsali memorandum o spolupráci na realizaci protipovodňových opatření ve městě Krnově s městem Krnov a tam ty náklady budou se blížit také 2 miliardám korun a měly by být realizovány právě v tom čase výstavby vodního díla Nové Heřminovy.

Součástí toho komplexu opatření, které má ochránit město Opavu, tak je potom nově plánována vodní nádrž, resp. suchý poldr Stěbořice v částce 277 milionů korun, to je na bočním přítoku řeky Opavy na říčce nebo vodoteči Velká. V komplexu věřím, že dokážeme tímto způsobem do budoucna ochránit toto území od Nových Heřminov až po Krnov a Opavu před stoletou vodou a těmi katastrofálními dopady, které jsme zaznamenali v loňském září. Děkuji.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji, dotazy, Česká televize jako první.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jak dopadlo jednání odměňovaní ve Vězeňské službě ohledně toho stabilizačního příspěvku, případně jak je to u celníků anebo Generální inspekce bezpečnostních sborů? Potom ještě k těm emisním povolenkám, byť to částečně zaznělo, jestli je možné ještě dovysvětlit, jaké konkrétně změny té legislativy by to měly být, jaké ty další systémové úpravy byste tam chtěli, jak by to v praxi tedy mělo fungovat a čekáte tedy, že by to takto mohlo minimalizovat ty dopady? A potom ještě poslední aktuální věc. Jestli můžete okomentovat rozhodnutí brněnského soudu, který zamítl žalobu francouzské společnosti EDF, a zda čekáte, že by se mohla ještě obrátit na Nejvyšší správní soud s kasační stížností? Děkuju.  

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Začnu tím posledním. No tady se, tu zprávu jsem taky obdržel, tady se jenom ukazuje, že jsme měli pravdu s tím postupem. Myslím, že tady toto rozhodnutí už se dalo očekávat po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. My jsme přesvědčeni, že jsme postupovali tak, jak jsme měli při výběru toho optimálního uchazeče o dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. A jsem si jistý, že dovedeme celou tu věc do úspěšného konce. Je to extrémně důležité pro energetickou bezpečnost České republiky. A je to i zásadní věc proto, abychom měli dostatek elektrické energie za přijatelné ceny, naši občané, naše firmy, proto potřebujeme dostavět Dukovany. A proto také potřebujeme, aby se ty práce už rozběhly, což se stalo, a nebyly nějakým způsobem blokovány. Z tohoto hlediska je pro nás určitě i to dnešní rozhodnutí potvrzením správnosti té cesty, po které jdeme a jsme rádi, že soud takto rozhodl.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná okomentuji ty detaily toho non paperu. Chci zdůraznit, že se jednalo o velmi složitá, dlouhá vyjednávání a finálně to byli odborníci z České republiky a z Francie, kteří vyjednávali. Desítky a desítky hodin jsme strávili jednáním s ostatními členskými státy a dneska máme na své straně fakticky všechny velké členské státy formálně potvrzené – Německo, Španělsko, Itálii, Polsko a Francie, tam očekáváme jenom formální schválení. To ještě nenastalo, ale přijde, protože to byla právě Francie, se kterou jsme to dojednávali. Věcně, jedná se o pět vlastně bodů, zjednodušeně řečeno: lepší informování o tom pokroku, vývoji tak, aby celý ten trh vlastně věděl, jak se věci týkající se např. tepelných čerpadel pohybují.

Druhá je včasnější zahájení toho celého systému, protože to zatím zahájeno nebylo, tak aby ten mechanismus vůbec mohl se nějakým způsobem stabilizovat. Změna tzv. MSR, což je rezerva tržní stability, to je legislativa evropská, prostřednictvím změny této legislativy bude také upraven tzn. článek 30 H evropské legislativy týkající se emisních povolenek. Na základě toho fakticky dojde ke stabilizaci systému na úrovni 45 eur za tunu vypouštěné emise CO2. Technicky se tam upravuje také prodloužení toho MSR i po roce 2031. Ne proto, že by to znamenalo další přechod na nějaké další období, ale proto, aby v letech 2030 a 2031 ta emisní povolenka zase nevystoupala do nějakých velkých výšin. Tzn. zjednodušeně řečeno, tohle udrží cenu emisní povolenky na 45 eurech.

Karolína Jelínková, Česká televize: A ještě byla otázka na to odměňování Vězeňské služby a dalších bezpečnostních profesí.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A ještě byla otázka, ano, tam je to ještě v jednání a dneska jsme neřešili to navyšování. My jsme se zabývali jenom systemizací. Ta systemizace se týkala jak příslušníků Vězeňské služby, tak tam byla úprava regulace zaměstnanosti na Ministerstvu spravedlnosti. V podstatě jde o snížení padesáti šesti tabulkových míst u Vězeňské služby a navýšení odpovídající počet na Ministerstvu spravedlnosti v případě Probační a mediační služby a některých dalších útvarů, zdravotnického zařízení atd. Ale mzdové otázky jsme dnes neřešili.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, Nova, potom Prima.

Daniela Brychtová, Televize Nova: Já bych měla ještě otázku ohledně toho aktuálního jednání v Haagu, které teď probíhá, kde se tedy diskutuje o tom, že by se měly navýšit výdaje na obranu. Ono už se o tom mluví delší dobu, ale mělo by to být až 5 %. Tak jak se to dotkne České republiky a je to vůbec Česká republika schopna ufinancovat v těch následujících letech? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, dnes v Haagu předpokládám, že bude přijato tady toto rozhodnutí, a to je navýšení na 5 %. Tam se ještě diskutovalo v těch posledních fázích o tom, do kterého roku tady toto navýšení bude. Česká republika je na to připravena. Mandát naší delegace byl takový, mandát schválený vládou byla takový, že s tím můžeme souhlasit.

Tam je důležité říct asi to, co je na těch 5 % klíčové – 3,5 % je vlastně to navýšení, které se týká přímo výdajů na obranu, a to další 1,5 %, to jsou určité měkké peníze, které by měly jít do dalších činností, jako je třeba budování infrastruktury dopravní nebo posilování kyberbezpečnosti, vzdělávání a další věci. Ale to, co dosud tvořilo 2 % výdajů na obranu a co byl ten závazek, tak to se zvyšuje na 3,5. A celkově s těmi všemi dalšími činnostmi by to mělo být těch 5 %.

Česká republika na to připravená je, protože vláda už před časem přijala rozhodnutí, že budeme zvyšovat výdaje na obranu na 3 % do roku 2030 a že budeme postupovat tempem 0,2 % HDP každý rok. Tak když to promítneme dál do těch dalších let, tak by pro nás nemělo být problematické dosáhnout té 3,5% hranice do roku 2032 nebo 2035 podle toho, jak ve finále bude stanovena. Důležité ale skutečně je, že ty zbývající prostředky do těch 5 % jsou ty, nebo jsou takové, že se do nich dají započítat výdaje na infrastrukturu, vzdělávání a další věci, které už bez toho naše země dělá.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, poprosím CNN.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Dnes ta schůze v Poslanecké sněmovně měla být jedna z těch posledních, kde se měly schvalovat ještě ty poslední zákony. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Máte, prosím, tušení, kolik zákonů byste ještě chtěli do konce vašeho volebního období nejlépe schválit? Moje druhá otázka, pokud i ta páteční schůze dopadne stejně jako dneska, je vůbec možnost, že se ještě sejdete třeba přes prázdniny? A moje třetí otázka, mluvilo se hodně už dříve o úpravě jednacího řádu, nicméně i vy, pane premiére, jste zmínil, že je to složité, že je to náročný proces. Nelitujete teď toho, protože i na vládu vám tenkrát přistávaly některé návrhy od poslankyň, že se vlastně nic nezměnilo? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Série dobrých otázek, já se pokusím na ně nějak odpovědět. My bychom chtěli schválit v optimálním případě všechno, co jsme předložili a co tady leží. Chtěli bychom se i vyrovnat se zákony vrácenými ze Senátu, ale ta realita dění v Poslanecké sněmovně je taková, jakou vidíte. Vlastně hnutí ANO to už využívá, nejenom hnutí ANO, ale hlavně hnutí ANO, to už využívá v podstatě jenom jako nějakou předvolební platformu a jsme tu svědky permanentních obstrukcí. A tudíž nemáme žádnou záruku, že se nám opravdu podaří ty věci prosadit.

Ten čas se krátí, já nevylučuju, že se tady potkáme ještě o prázdninách. Ale ono to může vypadat úplně podobně, jako to vypadá teď. Takže, ano, my bychom měli zájem ještě některé věci dovést do konce. Budeme se o to snažit, ale jak všichni vidíme, zaprvé se tu odehrává to, co se odehrává vždycky na konci volebního období, že je tu určitý přetlak těch věcí, které by se ještě měly schválit, už na to není dost času a probíhá volební kampaň. Ale tentokrát to má velmi specifický rozměr, protože taková míra obstrukcí a taková míra častých zasedání Poslanecké sněmovny, aniž by se dospělo vůbec k nějakému výsledku pro občany, tak ta tu ještě nikdy v minulosti nebyla a je to zodpovědnost hnutí ANO.

Dnes to, myslím, nabylo, já už jsem to zmiňoval v tom úvodu, to jsem nemohl neříct, dnes to opravdu už nabylo úplně absurdního rozměru, kdy Andrej Babiš, podle mého názoru, opravdu neví, kde je. To, co dnes tam předváděl, to byla věc, kterou by měl třeba říkat v soudní síni, kde zjevně s tím neuspěl a vystupuje s tím tady v Poslanecké sněmovně. Je to opravdu zneužití Poslanecké sněmovny.

Co se týká úpravy jednacího řádu. Já jsem byl vždycky v této věci opatrný, vždy jsem říkal, i svým kolegům, že když si někdo myslí, že upraví jednací řád tak, aby mu to lépe vyhovovalo, tak pak se vždycky ukáže, že mu to vůbec nevyhovuje. To je úplně stejné, jako když někdo upravuje volební zákony proto, aby měl lepší výsledek. Ve finále ty voliči se zachovají úplně jinak a nikdy toto sociální inženýrství nefunguje. Nicméně, a to je důležité, já, a ještě jsem vždycky říkal, pokud chceme změnit jednací řád, udělejme to na základě dohody všech politických stran na dlouho.

Ale teď uznávám, že toto není možné. Opozice nemá žádný zájem se domluvit a Poslanecké sněmovna je do značné míry paralyzovaná v činnosti. A máme tady i judikaturu Ústavního soudu, který na to opakovaně poukazuje a poukazuje na to v rozhodnutí, která se týkají podání právě opozičních politických stran. Ústavní řád říká, prosím, necituji přesně, ale zhruba v tom smyslu: Nelze zneužívat práva menšiny v Poslanecké sněmovně tímto způsobem. Nelze používat nekonečné obstrukce, je potřeba dát prostor většině, aby měla možnost prosazovat svůj politický program a Ústavní soud také nás vlastně do značné míry vyzývá k úpravě jednacího řádu. 

Toto všechno já beru na vědomí, a proto bych dnes byl mnohem více otevřený změnám jednacího řádu i bez dohody napříč politickým spektrem, prostě proto, aby Poslanecká sněmovna normálně fungovala.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dovolte mi k tomu ještě přidat krátký komentář, tak čtyři hodiny, víc jak čtyři hodiny dneska jedná Sněmovna v části, kdy je to pouze o schválení samotného programu. A jenom proto, že si tady jeden poslanec splete místo, kde je, že to není soudní síň, ale Poslanecká sněmovna, tak jsme tady čtyři hodiny neudělali vůbec nic. A teď zcela konkrétně, jednotné měsíční hlášení, nesmírně důležitý zákon, který má pomoci podnikatelům, který má pomoci zjednodušit celý ten byrokratický systém. Prostě nebude dvacet papírů hlášení, ale bude jedno. Máme tady malou účetní novelu. Sice drobná věc, ale taky nesmírně důležitá. Máme tady novelu zemědělského zákona, abychom dokázali nadefinovat a podpořit malá rodinná zemědělská hospodářství.

To všechno tady zůstává ležet jenom proto, jenom proto, že si z toho opozice, teď tam vidíme Piráty, ono to je vlastně velmi podobné, tak si de facto ten čas, který je určený pro projednávání zákonů ve třetím čtení, tak si obstrukčním, respektive destrukčním způsobem uzurpuje pro sebe.

A já souhlasím s tím, co říkal pan premiér. Když si přečtete ústavní nález, kterým mimochodem Ústavní soud jasně řekl, že jsme jako vláda postupovali správně, že když jsme řešili úpravu valorizace penzí a důchodů, že jsme neporušili zákony a že potvrzuje tím naše rozhodnutí. Ale fakticky také říká, ano, ukazuje se, že tady nemůže dlouhodobě trvat stav, kdy menšina brání té sněmovní většině reálně vládnout. A proto jsem přesvědčen, že v tom příštím období musíme postupovat razantněji, musíme ta pravidla upravit a to dlouhodobě. Ideálně samozřejmě po dohodě všech politických subjektů. Ale tohle to, co tady dneska sledujeme, to je, bohužel, věc, která je naprosto nevídaná všude v Evropě a já jsem přesvědčen o tom, že ty kroky musíme udělat.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych navázal na jednu z kolegyň, která se na to ptala. Počítáte s tím, vy jste tady, pane premiére, varoval, že kdybyste se scházeli tady v létě, nebo po letní pauze, že by se mohlo stát to, co se stalo dneska. Nicméně reálně, počítáte s tím, kdy reálně začne nějaká letní pauza tady ve Sněmovně? Nebo kolikrát se chcete ještě sejít do letních prázdnin tady v Poslanecké sněmovně, jestli třeba ještě v pátek a příští týden nebo dneska to skončí nebo v pátek to skončí? A jelikož už na přelomu září a října, nebo na začátku října, budou volby, jste tady zástupci všichni z jedné koalice SPOLU. Chci se vás zeptat, zda dáte občanům, řekněme, dva měsíce prázdnin s dětmi, anebo počítáte s nějakou formou kampaně i v průběhu letních prázdnin, řekněme, školních? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Jak dlouho se ještě bude scházet Poslanecká sněmovna, na to se opravdu dnes nedá odpovědět. Uvidíme, co se podaří během odpoledne, jestli vůbec něco, jak bude vypadat jednání v pátek. A podle toho to budeme nějak ladit. Určitě se budeme domlouvat s předsedy poslaneckých klubů, co je vůbec ještě možné projednat a co ne, ale já sám s tím přibývajícím časem a při pozorování toho, jakým způsobem postupuje opozice, tak nemám velkou naději, že toho ještě hodně uděláme, i kdybychom tady trávili každou středu a pátek. Tak to je taky potřeba říct.

Co se týká volební kampaně, a to je prosím pěkně náhoda, že jsme tu dnes za koalici SPOLU, to je dáno agendou vlády a tím, co jsme tady představovali z jednání vlády a Vládního výboru pro Evropskou unii. Já určitě za sebe mohu říct a za své kolegy taky, že počítáme s tím, že se s občany budeme scházet i o prázdninách, a to jak v průběhu července, tak potom v srpnu, ale pochopitelně ta nejintenzivnější fáze kampaně bude v závěru srpna a především v měsíci září.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Možná ještě, pane redaktore, aby to bylo zřejmé, my o těch prázdninách plánujeme velmi svěží kampaň, letní. Určitě to nebudou politické mítinky, ale budeme se potkávat s voliči v přírodě, na cyklostezkách. Chystají se různá pozvání na gril, cyklo tour apod. Čili bude to opravdu taková letní svěží kampaň společně taky s našimi mladými, protože všechny tři strany koalice SPOLU mají velmi aktivní mládežnické organizace, ať jsou to mladí Lidovci, mladá ODS, Top team. Čili ty věci skutečně připravujeme. Určitě si nedáme dva měsíce prázdnin, ale znovu podotýkám, nebude to ta standardní politická kampaň. Do finále, včetně osvědčených projektů jako je třeba kampaň dveře od dveří apod., tak to nastoupíme skutečně na konci srpna.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju a DeníkN poslední dotaz.

Kateřina Frouzová, DeníkN: Dobrý den, já bych se ráda zeptala pana premiéra na dvě věci. Pokud vím, tak pravděpodobně Sněmovna nestihne odhlasovat zákony, které zrovna vaši partneři, kteří stojí vedle vás, chtěli ještě prosadit, narážím na Křivoklátsko, zálohování PET lahví, myslivecký zákon. Částečně to bylo díky tomu, že poslanci ODS úplně nechtěli tyhle změny prosazovat. Jak vy vnímáte tenhle spor v koalici a budete ho ještě nějak řešit a stihnete ho vůbec ještě nějak dořešit do konce tohoto volebního období? A ta druhá otázka se týká bitcoinů. Mě by zajímalo, jestli v tuhle chvíli s Ministerstvem financí nějak řešíte ty nové informace, které se objevily, to důrazné varování právníků Ministerstva financí, kteří napsali, že je velmi riskantní ty bitcoiny od pana Jiřikovského převzít, nicméně tahle informace se nedostala dál. Vyšetřuje to policie. Hovořil jste o tomto problému s panem ministrem financí a může to mít nějaké dopady na jeho resort? Děkuju vám.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Začnu tou druhou otázkou, žádná nová informace se neobjevila. Objevil se jenom dokument, který je podkladem pro jednání pana ministr, pan ministr Stanjura o tom mluvil opakovaně v minulých dnech a já tady žádné nové skutečnosti nevidím. Pokračují všechny ty kroky k transparentnímu objasnění celé té věci, které dělá paní ministryně spravedlnosti tak, jak to slíbila veřejnosti, včetně zadávání auditu, který by měl jasněji říct, zda došlo k nějakému systémovému pochybení, nebo ne.

A ještě z těch tří věcí, které jste zmínila, tak jenom bych chtěl říct, že to, musím to trochu poopravit, protože Národní park Křivoklátsko měla ve svém volebním programu Občanská demokratická strana, koalice SPOLU a pak jsme to dostali do vládního programového prohlášení. Čili to není něco, co by bylo proti vůli ODS, ale s tím dokonce naopak lidé z ODS jako s iniciativou přišli. Ale tady jsme se dostali u některých těch zákonů, a to určitě pan ministr Hladík by řekl podrobněji, do některých debat v rámci vlády, co je to správné, a v rámci také poslaneckých klubů, co je to správné nastavení, jakým způsobem prostě postupovat a některé ty věci i vzhledem k složitosti, jakou to má, třeba zálohování PET lahví, se možná už, nebo myslivecký zákon, se možná už nepodaří projednat.

A myslivecký zákon, tak tady mám vedle sebe právě dva pány, kteří o obou těch zákonech tady mohou mluvit hodinu. Ale to teda taky není jako jednoduchá matérie. Myslím, že interpretace, že poslanci jedné politické strany brání tomu, aby se to doprojednalo, by nebyla úplně korektní. Je to napříč politickým spektrem a jsou to otázky, které v minulosti nikdy nebyly jednoduché, cokoli, co se týká myslivosti, a nejsou prostě jednoduché ani teď.

Marek Výborný, ministr zemědělství: K tomu jednu větu, tady skutečně, pokud jde o mysliveckou novelu, tak trochu se musím zastat poslaneckého klubu ODS, protože tam určitě ten odpor nebyl tak výrazný, jako u jiných poslaneckých klubů, případných koaličních partnerů taky. Ale, co já chci říct. Já to považuju za chybu, že jsme tu novelu nedokázali dotáhnout do konce. Považuji to i dokonce za svoji osobní chybu. Nicméně ukázalo se, že dva roky, a já, za čtyři dny to bude přesně dva roky, co jsem byl jmenován ministrem zemědělství, tak, že na to je příliš krátká doba. Je to tak zásadní věc s mnoha různými, nebojím se říci, lobbistickými zájmy různých velmi vlivných skupin, že tuto věc je potřeba řešit na začátku volebního období.

A já garantuji, protože jsem přesvědčen o tom, že ty volby pro nás, pro koalici Spolu dopadnou vítězně, tak že toto téma musíme dokázat řešit v první polovině příštího volebního období a dotáhneme ho do úspěšného konce. Hrajeme tady o obrovské finanční prostředky, které dneska mrháme těmi škodami, které působí přemnožená zvěř, ale dokážeme to a budeme se tomu věnovat hned po volbách, jak bude sestavena vláda. 

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já možná taky jenom krátce, co se týká Národního parku Křivoklátsko, pan premiér to tady zmínil, na tom koaliční shoda je. I poslanci ODS budou hlasovat pro národní park, doufám, že se k tomu jako dostaneme. Je dokonce koaliční shoda jasná na těch pozměňovácích všech, to, co se v médiích do značné míry točilo jako konflikt, konfliktem není, nebo není to konfliktem vůči jako klubům. Tady shoda je v těch klubech. A to, že je právo každého poslance podat pozměňovací návrh, to se omlouvám, to já budu vždycky hájit, tuhle tu ústavní možnost poslance podat pozměňovací návrh. To neznamená, že když to podá konkrétní poslanec konkrétní politické strany, má podporu té strany. A to se tady zrovna projevilo. To je prostě běžné. To je první věc.

Zálohování je trochu složitější otázka, protože by bylo taky asi nefér to svalovat jenom na poslance ODS. Zvlášť, když někteří poslanci ODS byli největšími propagátory zálohování. Takže to je složitější věc. A ono, zálohování bude. Jenom prostě bude podle evropských pravidel a bude později.

Ještě dovolte mi jednu věc, já jenom si povzdechnu, ale spíše tady to chci vyjádřit. To, co se stalo a na co jste se ptala. On ten dokument, vy jste se ptala pana premiéra na dokument, který prokazatelně musel uniknout z orgánů činných v trestním řízení. A to já považuju za naprosto nehorázné, opakující se. A je vlastně jedno, v jaké záležitosti a jakého politika se to týká, jestli se to týká vládního, nebo opozičního politika. Nemají utíkat záležitosti, dokud je nevyšetří policie a někam nepředá. To si myslím, že je prostě špatně v téhle té zemi a je potřeba, aby se tomu represivní orgány, které toto mají prošetřovat, prostě transparentně prošetřily.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji, to je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne.