Tisková konference po jednání vlády, 24. září 2025

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já si dovolím okomentovat velmi důležité nařízení vlády, které dnes vláda schválila. Týká se zvýšení důchodů od 1. ledna 2026. Vláda vždycky takovéto nařízení musí schválit nejpozději do konce září, tak aby Česká správa sociálního zabezpečení mohla připravit celé to technické zvýšení a výplatu důchodů od 1. ledna 2026. Tou dobrou zprávou je to, že nám důchody v České republice od příštího roku v průměru vzrostou o 668 korun, ta nová výše průměrného důchodu v příštím roce bude 21 839 korun. Ten poměr výše průměrného důchodu k průměrné mzdě bude na úrovni 42 %.

To zvýšení se počítá tak, že se vždycky vezme období od 1. července 2024 do 30. června 2025, těchto 12 kalendářních měsíců, a tady se stanoví tedy vývoj důchodcovské inflace, což bylo v tomto období 3,1 %, a toto se potom rozpočítá tak, aby se zvýšila základní výměra důchodů, což je hodnota, která odpovídá 10 % průměrné mzdy, tedy v tomto případě ta částka 240 korun navíc do základní výměry důchodů, takto se to zvyšuje tedy všem, a následně ta zbývající hodnota se rozpočítá do toho procentního zvýšení v tom příštím roce a ta procentní výměra se potom zvyšuje o 2,6 %.

To znamená, toto je změna, která se propisuje do zvýšení důchodů v České republice od 1. ledna 2026. Zároveň také bylo doprovodné nařízení vlády, které upravuje také i logicky zvýšení důchodů pro lidi například perzekuované bývalým komunistickým režimem, tak jak jsme v tom roce 2023, 2024 dělali ty legislativní úpravy, které se týkaly těchto lidí, tedy bojovníků oceněných za práci v druhém a třetím odboji.

Pokud bych měl říct nějaké srovnání, tak když se podíváme na rok 2025, průměrná výše důchodu v České republice je 21 080 korun aktuální stav teď, v Polsku 18 867 korun, na Slovensku 17 665 korun, v Maďarsku 15 021 korun. Tím jenom chci podtrhnout to, že v České republice si vždy zachovává kupní síla našich důchodců tím, že ten valorizační mechanismus je dlouhodobě nastaven tak, že vždycky valorizuje o inflaci, a pokud je to období i růstu reálných mezd, tak v tomto případě platí to, co bylo schváleno s důchodovou reformou 1/3 růstu reálných mezd, což ale není teď toto období, protože jsme měli období 2 let poklesu reálných mezd, proto se to v tom vzorečku neobjevuje. Nicméně když se na to podíváme, reálně za 10 let důchody rostly výrazně nad inflaci, která se dotýkala našich starobních důchodců. Za období této vlády ten průměrný důchod vzrostl o více jak 5 000 korun.

Tak tolik asi na téma zvýšení důchodů starobních důchodců včetně těch dalších důchodů, invalidních, sirotčích atd., pokud jde o změny od 1. ledna 2026. Ještě doplním jednu věc, a to je, že tento nárůst od roku 2026 činí v tom celkovém souhrnu plus 22,4 miliardy korun, což je také odraženo v naší rozpočtové kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí. Tolik za mě, děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím ministra pro místní rozvoj pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Děkuji, pěkné středeční poledne, dneska vláda se zabývala také materiálem na téma velmi rezonujícím, a to je bydlení. Jak pokračujeme v přípravě reformy územního plánování, tak abychom umožnili obcím zase díky motivaci, ekonomickým nástrojům se rozvíjet, tak jak pokračuje podpora výstavby a rekonstrukce dostupného nájemního bydlení, ve vztahu k samosprávám také řešíme prevenci a řešení bytové nouze. Proto také dnes byl předložen na jednání vlády materiál, který obsahuje návrh nařízení vlády navazující na schválený zákon o podpoře bydlení, který definuje síť kontaktních míst pro bydlení tak, jak bylo domluveno podle toho, kde je bytová nouze nejvýznamnější, to znamená těch 115, které už byly předmětem dřívější dohody.

Ale zároveň i na institutu opt-in, to znamená dobrovolného vstupu do systému, tak jak jsme oslovili po schválení zákona jednotlivé ORP, které původně do té sítě zahrnuty nebyly, dalších 17 se jich do té sítě přihlásilo. To znamená dneska pracujeme tedy se schválenou sítí celkem 132 obcí s rozšířenou působností, kde bude působit kontaktní místo pro bydlení. Jeho role v zákoně je naprosto zásadní ať už z hlediska poradenství, prevence ztráty důstojného bydlení, eliminace boje proti obchodu s chudobou, to znamená, nyní budou následovat tak, jak je zákon účinný od 1. ledna 2026, všechny kroky, které půjdou k ustavení kontaktních míst pro bydlení a náběhu jejich činnosti.

Ještě jenom doplním ta celková data, kdy v České republice dneska evidujeme zhruba 160 000 osob, které jsou přímo ve statutu bytové nouze, zároveň je to výdaj státního rozpočtu, který je ročně někde přes 4 miliardy korun, na negativní jevy spojené s bytovou nouzí. Ten zákon tak jak začne platit od 1. ledna, tak má ambici během 10 let snížit jev bytové nouze o 30 %, což bude generovat i to, že ten zákon bude od 5. roku své existence rozpočtově pozitivní.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra dopravy pana Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda dnes rozhodla o dalších nových PPP projektech, je to důležitý krok pro to, abychom dokázali zvládnout investiční tempo i v těch dalších letech, v tomhle případě se jednalo o dva důležité PPP projekty na dálniční síti. Znamená to, že od dnešního dne se začínají připravovat soutěže, tendry na koncesionáře pro výstavbu středočeské D3 a také pro jihomoravskou D55, tedy úsek mezi Bzencem a Břeclaví. Co se týče těch dalších kroků v oblasti PPP, tak jsme v tuto chvíli ve velmi pokročilé fázi výběru koncesionáře pro ten poslední zbývající úsek D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, tam bychom měli na přelomu roku mít jasno, kdo je vítězem toho tendru.

Zároveň jsme ve velmi pokročilé fázi na výběr koncesionáře pro výstavbu, modernizaci železniční trati mezi Veleslavínem a pražským Letištěm Václava Havla, s tím, že to je důležitá součást celého nového moderního napojení centra Prahy, Letiště Václava Havla a Kladna. Zároveň se už rozběhly na základě rozhodnutí vlády přípravy PPP projektů na české železnici, a to v případě vysokorychlostních ramen Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou-Svinovem, na jihu mezi Brnem a Břeclaví a taky pro modernizaci konvenční železnice mezi Brnem a Nezamyslicemi.

V tuhle chvíli tedy přidáváme k těm rozběhnutým pěti projektům PPP další dva, konkrétně tedy, jak jsem zmínil středočeská D3 jihomoravská D55. Naopak v případě severní části Pražského okruhu se s ohledem na ten budoucí provoz ukázalo jako nevhodné uvažovat o tom PPP projektu právě s ohledem na to, že i do budoucna počítáme a vždycky jsme počítali s tím, že na dvou březích Vltavy budou dvě centra údržby a v tomhle případě se tím severním úsekem dostáváme na půl na pravý a levý břeh Vltavy.

Tak takové je dnešní rozhodnutí z hlediska přípravy PPP projektů, ten smysl je jednoznačný, podařilo se významně rozšířit okruh těch PPP projektů, které znamenají významnou úlevu z hlediska investičních nároků do budoucnosti na straně státu a dodržení toho tempa investic a zvládnutí dostavby základní dálniční sítě do roku 2033.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní už otevírám prostor pro dotazy, jako první poprosím Českou televizi.

Karolína Jelínková, Česká televize: Já bych se vrátila k tématu platů, protože jste, pane ministře Jurečko, vlastně říkal, že to chcete probrat se svými kolegy i na vládě. Tak by mě jenom zajímalo, jak vypadala ta debata, jestli třeba tam převládal nějaký názor? Požádala bych i koaliční partnery o vyjádření, k jaké variantě se případně kloníte? A jestli je už jasnější, kdy byste mohli v těch jednáních pokračovat? A k tomu ještě, prosím, druhý dotaz. Když jste mluvil o 27 miliardách navíc vlastně na platy v tom meziročním srovnání, tak je to už finální dohoda, nebo třeba ještě do toho úterka, kdy budete jednat o rozpočtu, je tam nějaký prostor případně s tou částkou hýbat, nějak ji ještě navýšit? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju, já shrnu to, co dneska padlo i na tom jednání se zástupci odborů a zaměstnavatelů, že ten nárůst meziročního objemu platů je opravdu významný. Je to 9,4 % meziročně navíc v rámci státního rozpočtu. Je to 27 miliard korun navíc oproti roku 2025. A pan ministr financí dnes jasně řekl, že už nevidí, že by v tom celkovém rozpočtu měl ještě nějaký prostor pro nějaký nárůst. My jsme proto dneska na tom jednání řekli, že my tu vůli jednat dál máme, že se podíváme v tom detailním rozkladu na ty jednotlivé rozpočtové kapitoly těch ministerstev.

A pokud v rámci těch ministerstev bude prostor na nějaké ještě vnitřní přesuny. Tak že to jednání a ta cesta k tomu možnému kompromisu je případně možná. Říkám, je případně možná, protože dneska na tom jednání jsme nebyli schopni, když jsme počítali nějaké varianty, řekněme nahrubo v těch velkých číslech, dospět k tomu, jestli to můžeme, byť třeba i dneska na té široké debatě vládní uzavřít. Takže to nejsme schopni, a to opravdu vyžaduje nějaký už podrobnější čas na to dopočítání s tím, že vlastně, když jsme mluvili s odbory, tak oni ještě říkali, že by případně u té zbývající části si představovali to navýšení ne 5 %, ale 6 %, nebo v nějakém intervalu mezi tím.

Takže za nás je to věc, o které jsme připraveni jednat, chceme jednat. Ale už není prostor k těm 27 miliardám korun přidávat nějaké miliardy korun navíc. Takže buď se to najde uvnitř těch kapitol, nebo v rámci nějakých přesunů ještě, které mohou nastat i v rámci třeba Poslanecké sněmovny. Ale v tenhle okamžik jako je ten objem víceméně daný. V tom objemu je vidět, že ten prostor pro úpravu těch tarifů vlastně je, ale muselo by být potom opravdu hodně dobře dopočítáno a individuálně případně dořešeno.

Já jenom podtrhnu ještě to, s čím jsme na to jednání dnes šli, a to bylo vlastně to, že jsme říkali, ano, my i v té první kategorii pracovníků, kteří jsou ti nejpočetnější s těmi nejnižšími tarifními tabulkami. Tak jsme řekli, že bychom to zvýšení viděli až někde ke 13 %, pokud bychom použili tu paušální částku 2 000 korun. Takže to byl ten návrh, který by opravdu reflektoval pomoc těm lidem, kteří dělají za těch podprůměrných a velmi nízkých platových tabulek. Takže my uvidíme, kam se posuneme. Pro to příští jednání v úterý, tam ten moc prostor pro, jak jsem tady zmiňoval a vysvětloval, proč a jak se k tomu vlastně stavíme, moc není.

A znovu se ještě vracím k jedné věci. I makroprognóza na příští rok říká, že ten růst platů a mezd v české ekonomice bude někde okolo 5,5 %. A my tady říkáme, dáváme 9,4 % nárůst objemu platů. A vždycky je potřeba si uvědomit, že ten člověk si za celoroční výplatu odnáší peníze, které jsou nejenom dány tarify, ale jsou zároveň jsou dány osobním ohodnocením, jsou dány odměnami. A to je potřeba sledovat v první řadě, ten rozpis do těch tarifů je druhá věc.

Jestli chtějí kolegové doplnit?

Martin Kupka, ministr dopravy: Já myslím, že to jasné zaznělo. Tady máme omezený ten rozsah toho navýšení, ale je velmi významný oproti letošnímu roku.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím další dotaz, Televize Nova.

Daniela Brichtová, TV Nova: Dobrý den, já bych se ještě zeptala obecně k tomu návrhu státního rozpočtu. Tedy v úterý byste ho měli finálně schvalovat, tak zda už máte nějakou finální verzi, nebo ještě budou probíhat nějaká další jednání ohledně nějakých přesunů peněz? Nebo už jste se dohodli, jak by měl vypadat? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Jednáme stále o podobě toho rozpočtu. V případě dopravy se opravdu podařilo už dospět k významnému navýšení, které už v tuhle chvíli vlastně přesahuje letošní dotaci ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím další dotaz, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na platy bezpečnostních sborů. Tam jste se nějak už dohodli?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tam vlastně dnes návrh Ministerstva vnitra, nařízení, které Ministerstvo vnitra předkládalo, bylo schváleno. A vychází to z dohody, která už byla uzavřena. Tzn. pokud se bavíme o věcech, které se týkají, a ještě to možná orámuju i ve vztahu k těm zbývajícím částem. Tzn. pokud jde o příslušníky bezpečnostních sborů, kteří jsou v resortu Armády České republiky, resortu vnitra, tam ty dohody byly učiněny, považujeme je za dojednané, uzavřené.

Stejně jako vlastně vznikla dohoda, která se týká resortu školství. Tam je to vlastně individualizováno v tom návrhu, který sice dneska přijat nebyl, ale máme ho připravený. Tzn.  tam by se postupovalo v jedné části tarifní tabulky u těch nižších tarifních tříd v paušálním navýšení a potom by to pokračovalo v procentním navýšení. Tzn. rozpočtová kapitola Ministerstva školství vlastně je už dohodnutá, jak se rozepíše do platových tarifů. Tzn. pro velkou část zaměstnanců v té veřejné sféře vlastně ta dohoda je. Takže my se bavíme už o těch částech, které se týkají některých resortů a pak se týkají především obcí, měst a krajů.

Kdy vždycky já říkám, to, co mi napíšeme do tarifů, je to minimum zákonné, co obec, město, kraj musí dát. Ale loni v září jsme rozvázali možnosti obcí, měst a krajů, aby výrazně zvýšily až 100 % osobního ohodnocení. Tzn. pak už je to opravdu na jejich vůli toho, kolik si oni nastaví ve svém obecním, městském a krajském rozpočtu.

ČTK: Ještě jsem se chtěla zeptat na vězeňskou službu.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tady se v případě resortu Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí bavíme vlastně o stejném jednání, které se týkalo tady toho návrhu, které jsme dneska tady prezentovali. Tzn. 2 000 korun, nebo případně je ta debata o 5 % objemu, o 5 % tarifů, ale nesouvisí to nutně s objemem. Tam ty objemy jsou potom samozřejmě individuální podle jednotlivé rozpočtové kapitoly.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz CNN, nebo Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Děkuju, já jenom poprosím stručné doplnění ještě k tomu mému prvnímu dotazu. Jestli už máte nějaký termín, kdy byste mohli s odbory vlastně v tom jednání pokračovat? Nebo alespoň rámcově, jak to vidíte? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já předpokládám, že dneska odpoledne najdeme v diáři nějaký termín. Nevím, jestli ten termín bude v příštím nebo v tom přespříštím týdnu. Já jsem tady dneska ráno říkal, že když si vzpomenete, nařízení vlády, tu finální dohodu jsme třeba v loňském roce dělali na závěr měsíce října. Tzn. my nejsme v prodlení. Já jsem za sebe chtěl tu debatu stihnout o něco dříve, ale věřím tomu, že prostě v těch příštích za mě dvou týdnech to jednání proběhne.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz CNN Prima News.

CNN Prima News: Dobrý den, pánové, já bych vás poprosil všechny o krátkou reakci jako zástupce tří politických stran. Hnutí ANO dneska oznámilo, že by rádo prosadilo osvobození spropitných v gastronomii od daní a odvodů. Zároveň také mluví o snížení daně z nealkoholických nápojů v restauracích. Tak by mě zajímalo, jestli k tomu vaše strany mají nějaký konkrétní postoj, jestli by to teoreticky bylo za vás něco představitelného? Díky.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já za sebe můžu říct, že mně to přijde jako velmi zvláštní. Protože mně přijde, že si chci jako zákazník zaplatit za kvalitu, kterou mi někdo definuje v tom, jaký produkt mi nabízí a jakou cenu mi k tomu dává. A to tak nemám ten přístup jenom v oblasti gastrosektoru, ale i jiných služeb, které jako občan, jako rodič využívám. A nebyl bych rád, a myslím si, že by to nebylo úplně férové vůči jiným typům podnikání a podnikatelského prostředí, abychom řekli, u gastrosektoru něco takového možné je, a pokud se půjdu ostříhat, využiju služby holiče, kadeřníka, tak tady se na to díváme jinou optikou apod.

Tak já bych byl rád, abychom opravdu se snažili spíše vytvářet férové jednoduché efektivní transparentní podnikatelské prostředí ze strany státu. A nevytvářet zase další různé výjimky, které potom vedou k tomu, že vlastně pro jiné typy podnikatelských subjektů to není potom férové podnikatelské prostředí. Tak tolik asi za mě stručný komentář.

Martin Kupka, ministr dopravy: A dlužno také říct, že i z hlediska objemu peněz je to opravdu zcela marginální záležitost a nepohne žádným směrem k celkovým fiskálním poměrům v České republice.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Já možná jenom doplním, že to, co jste vlastně pojmenoval, je vytrhávání z kontextu jednoho opatření bez toho, aniž byla diskutována ta provazba na celé to prostředí. Zcela se ztotožňuji s tím, že nelze vytrhávat gastro z jiných typů služeb, které jsou poskytovány a kde samozřejmě může toto hrát také nějakou roli. Takže je to asi i nějakým předmětem dalších debat. Ale, řekněme, tyto líbivé jednotlivosti vytržené z celého systému, tak mi nepřijdou úplně koncepční.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz již nevidím, tiskovou konferenci tedy ukončuji, přeji vám pěkné odpoledne, na shledanou.