Tisková konference po jednání vlády, 24. července 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, my jsme dnes měli poslední jednání vlády před vládními prázdninami a to jednání vlády bylo delší, protože jsme chtěli probrat řadu bodů a diskutovat některé věci a rozhodli jsme také některé důležité věci.

Ta první věc, kterou vám chci sdělit, je to, že jsme se rozhodli už dnes vybrat kandidáta do Evropské komise za Českou republiku. Vláda dnes tedy formálně rozhodla o tom a shodla se na jménu kandidáta na komisaře za Českou republiku pro další období. Tímto kandidátem bude pan ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela. K tomu bych chtěl poznamenat, že toto rozhodnutí vlády bylo jednomyslné.

My se snažíme, říkám to opakovaně, dosáhnout portfolia, které bude silné, kde bude mít komisař za Českou republiku skutečné pravomoci, a jsme přesvědčeni, že Josef Síkela je tím pravým kandidátem, který může takovéto portfolio získat a úspěšně spravovat.

Josef Síkela dlouhodobě prokazuje svoji kompetenci, má rozsáhlé zkušenosti z mezinárodního prostředí, prokázal během předsednictví, že umí řešit problémy i na evropské úrovni. V té době Evropská unie čelila nejtěžším důsledkům ruské agrese. Pan ministr Síkela prokázal schopnost dojednávat s partnery z celé Evropy velmi složitá opatření a i to určitě zvyšuje, ta jeho známost a osvědčená schopnost, kterou ostatní viděli, zvyšuje jeho šanci nebo naši šanci na to, abychom získali kvalitní portfolio.

Josef Síkela je v Evropské unii znám a to je také důležité. Pravidelně se účastní unijních jednání, účastnil se více než 40 ministerských rad, 13 sám předsedal. I to je myslím velmi podstatná kvalifikace. Celkově bych řekl, že Josef Síkela je relevantní kandidát s prokázanou praxí jak ze soukromé sféry, tak z politické oblasti, s exekutivními zkušenostmi, s evropskými, mezinárodními zkušenostmi, a to všechno hrálo roli v našem rozhodování a to všechno vedlo i k tomu, že, jak jsem říkal, to rozhodování bylo ve vládě jednomyslné, což současně znamená, že Josef Síkela má náš silný mandát jako kandidát do Evropské komise.

Co bude nyní následovat? Bude následovat to, že naplním usnesení vlády, která mě dnes pověřila, abych nominaci předložil Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Po projednání kandidatury v tomto výboru potom vláda přijme formálně to finální rozhodnutí ve věci všech kandidatur. Mezitím bude probíhat ten proces, souběžný, v Bruselu, kde nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layen představí struktury portfolia, obdrží kandidatury. Zatím ten formální termín není, ale předpokládejme, že bude do konce srpna.

Pak budou probíhat slyšení s jednotlivými kandidáty ve výborech Evropského paramentu. To je to tzv. grilování, kde to probíhá podle příslušných výborů, a předpokládá se, že Evropský parlament bude o celé Komisi hlasovat někdy ve druhé polovině října tak, aby mandát nové Evropské komise mohl začít od 1. listopadu. To v případě, že všechno bude probíhat bez problémů a v tom standardním harmonogramu. Známe v minulosti situace, kdy se to třeba o nějakou dobu posunulo.

Tak tolik k tomu důležitému rozhodnutí, i hodně sledovanému, které jsme dnes udělali.

Pokud jde o další body, které jsme na vládě projednávali, tak zmíním samozřejmě to, že začátku našeho jednání se zúčastnil prezident republiky Petr Pavel, který využil svého práva účastnit se jednání vlády a účastnil se debaty, která se týkala obranné strategie České republiky a která se týkala takto důležité věci ve chvíli, kdy čelíme dopadům ruské agrese na Ukrajinu, kdy bezpečnostní situace Evropy je určitě něco, čemu musíme věnovat velkou pozornost nejenom teď krátkodobě, ale především dlouhodobě a kde je potřeba se bavit o tom, jaké kroky všechny děláme a chceme dělat pro to, abychom modernizovali naši armádu, posílili naši obranyschopnost, zajistili dostatečné finanční prostředky, vybavili armádu moderní technikou a také zajistili dostatek personálu.

To všechno jsou věci, kterým se naše vláda věnuje. My jsme hrdí na to, že jsme po mnoha letech, desetiletích stagnace a podceňování rozpočtu, který jde na obranu, uzákonili dvě procenta HDP a že jsme je už také v letošním roce vložili na naši obranu. Jsme hrdí na to, že jsme posunuli modernizaci armády, udělali některá klíčová rozhodnutí, jako jsou třeba letouny F-35, bojová vozidla pěchoty a další věci, a chceme v těch věcech pokračovat dál. A jsem rád, že pan prezident Pavel nejenom jako prezident republiky, a tedy nejvyšší velitel ozbrojených sil, ale i jako člověk s velkou zkušeností právě z armády a s obranou, tak se této debaty účastnil.

My jsme se zabývali dalšími věcmi, které se týkají obrany. Například jsme projednávali novelu zákona o zajišťování obrany České republiky, která upravuje pravidla, jak se stát, kdy má být stát výlučným vlastníkem vojenských objektů, které jsou nezbytné pro zajišťování obrany státu.

Kromě obrany a výběru eurokomisaře jsme se věnovali celé řadě dalších témat. Krátce tu zmíním jenom to, že vláda dnes přijala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu, který mění zákon o soudech, soudcích a přísedících a státní správě soudu. Ono, když to řeknu takto, oficiální název toho zákona, tak to může znít nějak odtažitě, ale je to věc, která reaguje na zneklidnění veřejnosti a na ten široce medializovaný případ dívky, kterou měl otec opakovaně znásilňovat a Krajský soud v Brně mu zmírnil trest na podmínku.

Předkladatelé této úpravy, tohoto poslaneckého návrhu, v čele s panem minstrem Blažkem chtějí například, na základě poučení z toho, chtějí například zavedení povinných vzdělávacích plánů soudců, zvýšení částek poskytovaných obětem trestných činů, navýšení peněz na probační a mediační službu. Tedy chci říct, že vláda, respektive politická reprezentace v tomto případě jednala. Nedáváme hlavu stranou, ale snažíme se rychle reagovat na ten případ, který vyvolal oprávněně tolik pozornosti.

My jsme se také dnes zabývali věcí, o kterou usilujeme dlouhodobě, a to je zajistit dostatek dostupného bydlení, perspektivy bydlení pro mladé lidi. To je věc, která je tady po léta problémem České republiky. My s tím něco děláme. Dnes jsme navázali na tiskovou konferenci, kterou jsme tady měli 27. května, kde jsme informovali o krocích k zvýšení dostupnosti nájemního bydlení v České republice.

To byla tisková konference, kdy jsme tady stáli s panem vicepremiérem Bartošem, s námi tu byl také pan ministr Síkela, pan ministr Stanjura a předseda Asociace krajů, hejtman Martin Kuba. A pokračujeme v těch krocích. Opět děláme další konkrétní rozhodnutí, nyní spouštíme program Státní fond podpory investic, který cílí na mladé rodiny, seniory, potřebné profese i obecně střední třídu, ať už to jsou třeba zdravotní sestry, nebo učitelé. Ten rozpočet bude celkem až sedm miliard korun a ten program se spustí v říjnu. Určitě o podrobnostech vás bude pan vicepremiér Bartoš informovat.

Poslední informace: Není nám lhostejná ani vnitřní bezpečnost. Proto jsme na základě nějakých dlouhodobých jednání i na základě toho, že vnitřní bezpečnost musí patřit k našim prioritám, rozhodli o tom, že posílíme rozpočet Ministerstva vnitra v letošním roce o 1,9 miliardy korun. Jsou to peníze, které jsou nezbytně potřeba pro zajištění všech úkolů policie a vnitřní bezpečnosti i v souvislosti s bezpečnostní situací i na základě poučení z těch tragických kauz, kterých jsme tady byli v minulosti svědky, a myslím, že to jsou finanční prostředky, které jsou odůvodněné i v této složité rozpočtové situaci a které budou dobře vynaloženy.

Osobně jsem se setkal i s policejním prezidentem, který mi představil kroky, které dělají, a i to, co potřebují pro svou práci, a i na základě debaty s ním, debaty s panem s ministrem vnitra jsem přesvědčen, že ten požadavek je adekvátní a potřebný. Tolik, dámy a pánové, z mé strany informace o dnešním jednání vlády.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já než se dostanu k té dnešní agendě, tak dovolte mi, abych ještě jednou, protože já už jsem to udělal přímo na vládě, poděkoval panu premiérovi a všem ostatním kolegům za projevenou důvěru a za to, že se rozhodli mě nominovat jako kandidáta do Evropské komise. Já si toho opravdu velmi vážím, je to pro mě velkou ctí, protože je zřejmé, že Evropská komise bude mít v příštích letech naprosto zásadní vliv na vývoj celého kontinentu, a já jsem velmi rád, že se nám za toho víc než 2,5 roku vládní činnosti podařilo vytvořit si pozici, kdy jsme spolehlivým partnerem, který je konstruktivní a proaktivně se podílí na společných evropských řešeních, a já jsem pevně přesvědčen, že tuto naši roli můžeme ještě posílit.

Je faktem, že mé vládní působení bylo po celou dobu extrémně intenzivní. Od okamžiku jmenování do začátku války chybělo nějakých šedesát dní a myslím si, že naše vláda prokázala schopnost vidět nejenom dopředu, ale i za roh, protože už ve vládním prohlášení zveřejněném 6. ledna se objevila naše snaha odklonit se od ruských surovina a orientovat se do budoucna i na LNG plyn.

Ruská agrese, ten strach z nedostatku plynu, po mnoha stránkách rekordní předsednictví, restart české energetiky a po mnoha a mnoha letech zanedbávání rozvoj obnovitelných zdrojů, zbavování se závislosti na ruské ropě, plynu, jaderném palivu, příprava dekarbonizace České republiky, lákání strategických zahraničích investic, obnova podpory exportu, ale například i ten historický jaderný tendr, to jsou věci, které v zahraničí vyvolaly velkou pozornost, které jsou velmi ceněny. Já jsem si to potvrdil i na svém včerejším setkání s novým ministrem, britským ministrem pro energetiku Edem Miliganem, který se o všechny tyto naše aktivity velmi zajímal, a já pevně věřím, že to je právě zkušenost, která nám pomůže získat v rámci Evropské komise silné portfolio.

Ale to, co chci zdůraznit, je i to, že nedávno skončené volby do Evropského parlamentu ukázaly, že je potřeba evropské společnosti prokázat, že dokážeme zvládnout výzvy, které před sebou máme – od ruské agrese přes migraci až po dekarbonizaci. Já pevně věřím, že právě Česko může svým realistickým přístupem a důrazem na energetickou a ekonomickou bezpečnost s tímto úsilím výrazně pomoci. Takže ještě jednou děkuji a teď mi dovolte, abych krátce představil schválenou novelu zákona o pyrotechnice.

Naším cílem bylo jednoznačně vytvořit taková pravidla pro používání a prodej pyrotechniky, která zajistí bezpečnost jak jejím uživatelům, tak jejich okolí. Novela proto vznikala s důrazem na vyvážený a bezpečný přístup a nakonec jsme se na vládě shodli jednomyslně na té přísné variantě.

My jsme se v první řadě zaměřili na úpravu pravidel pro manipulaci s těmi více rizikovými kategoriemi pyrotechniky, tedy F3, F4, T2 a P2. Téměř výhradně jde o pyrotechniku, která by se neměla běžně dostávat do rukou veřejnosti při oslavách nového roku, ale je určena především pro profesionální užití. Proto klademe důraz na to, aby s ní do budoucna nakládali pouze kvalifikovaní odborníci. U F3 bude platit výjimka na podnikatelské subjekty.

Nyní jsou ta pravidla nastavena tak, že odborná způsobilost je v případě pyrotechniky kategorie F3, F4, T2 a P2 nutná pro nákup, ničení či provádění ohňostrojných prací. Nově se tyto činnosti rozšíří tak, že odbornou způsobilost bude nutné prokázat pro všechny činnosti. Při porušení tohoto pravidla hrozí pokuta až do výše 500 000 korun. Způsobem, jak prokázat svou odbornou způsobilost, je doklad, který vydává Česká báňský úřad.

Dále upravíme kontroly dodržování těchto pravidel. Česká obchodí inspekce převezme dohled nad pravidly prodeje pyrotechnických výrobků. U pyrotechnických výrobků, u nichž se vyžaduje odborná způsobilost, bude za kontrolu zodpovědný Český báňský úřad. Tato nová forma kontrol zajistí efektivnější a profesionálnější dohled.

Dalším novým pravidlem v rámci této novely bude to, že nově bude možné pyrotechniku prodávat pouze v kamenných prodejnách. Ve stáncích, na tržištích a v přenosných zařízeních bude platit zákaz prodeje. Výjimkou bude pouze nejméně nebezpečná kategorie, to znamená, vánoční prskavky a takovou tu drobnou pyrotechniku si dále budou moci lidé koupit třeba na vánočních trzích.

Další nové pravidlo umožní orgánům dozoru dočasně zajistit pyrotechnické výrobky nejrizikovější kategorie F4, T2 a P2, pokud budou mít podezření na nejzávažnější přestupky, například pokud dojde k prodeji pyrotechnických výrobků, kde je jejich prodej zakázán. V případě nelegálního prodeje pyrotechniky osobám bez odborné způsobilosti mohou kontrolní orgány prodejcům uložit zákaz činnosti, a to až na tři roky.

Novela zákona o pyrotechnice dále posiluje pravomoc obcí na celém svém území nebo jeho části zakázat používání pyrotechnických výrobků, a to po celu dobu nebo pro určený čas, případně jen pro některé kategorie. Zákonem se rovněž stanovuje povinná minimální bezpečná vzdálenost 250 metrů od nemocnic, domovů pro seniory, útulků, záchranných stanic, zoologických zahrad a dalších objektů, ve které bude platit zákaz odpalování pyrotechniky.

Zákon bude také nově regulovat prodej pyrotechnických výrobků na dálku, kdy prodejce bude mít povinnost zajistit ověření věku, případně odborné způsobilosti, a to nejen při nákupu pyrotechnických výrobků, ale i při jejich předání. Pokud jde o ty pyrotechnické výrobky těch nebezpečných kategorií, jejich předání bude možné pouze v místech, kde zákon umožňuje jejich skladování.

Jak jsem už řekl na úvod, cílem úpravy pravidel bylo to, aby výsledný systém byl bezpečný a šetrný i k dalším chráněným zájmům. Proto se v prvé řadě zaměřujeme na nejrizikovější kategorie pyrotechniky, na lepší systém kontroly a regulaci používání pyrotechnických výrobků. Věřím, že tyto úpravy přinesou to, co jsme si předsevzali. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo. Já jsem rád, že jsme dnes s kolegy na vládě dali zelenou programu Dostupné bydlení. Je to součást širší reformy, kterou nazýváme Bydlení pro život. Ten program Dostupné bydlení je skutečně investiční příležitost nejen pro obce a kraje, které díky tomu budou moci konečně stavět nebo nakupovat dostupné byty, které budou následně pronajímat lidem.

V majetku obcí je v tuto chvíli opravdu skutečně minimu bytů a zvýšení jejich počtu pomůže hlavně mladým rodinám, ale i seniorům, lidem s běžnými příjmy. Obcím také umožní výrazně lépe reagovat na výkyvy trhu práce a získat nebo si udržet pracovníky v některých potřebných profesích. Jde třeba o učitele, zdravotníky, sociální pracovníky, hasiče nebo třeba policisty.

V tom programu, který jsme dnes schválili, bude k dispozici sedm miliard korun do poloviny roku 2026 na investice do dostupného nájemního bydlení a v příštím roce přibyde další 3,5 miliardy z Národní rozvojové banky. Žádosti bude od října přijímat Státní fond podpory investic pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

Je ten program i nastaven tak, že ta výše podpory, ale není to dotační podpora, může být až 90 procent rozhodných výdajů, a pokud někdo bude čerpat nějakou část dotace, tak to může být vždycky pouze v kombinaci s úvěrem. Právě ty finanční nástroje, úvěry, nebo respektive díky využití těch půjček, což bývá v zahraničí standardem, s výhodným úrokem se pak ty peníze postupně budou vracet do státního rozpočtu a my tím získáme možnost, jak tu výstavbu hlavně obecních bytů, podporovat dlouhodobě.

Stejně tak jsme to udělali třeba loni u velmi úspěšného programu Nájemní bydlení, tak do toho financování mohou vstoupit i banky se svými standardními půjčkami, a tím skutečně docílíme toho, že se výrazně zvýší ten celkový objem investic do bydlení v obcích. I podle těch předchozích projektů to vychází zhruba jedna k jedné, takže když se díváme na ten balík, můžeme hovořit o investici zhruba 20 miliard do výstavby dostupného nájemního bydlení.

Přípravu bytů v jednotlivých obcích bohužel často brzdí nebo i úplně zastaví právě buď nedostatek financí, nebo chybějící odborníci. My se snažíme obě tyto bariéry odstraňovat, takže kromě zajištění peněz na tu výstavbu, což jsou právě tyto programy, SFPI a ten následující Národní rozvojové banky, tak pracujeme na tom, aby i ty obce měly do budoucna připraven dostatek kvalitních bytových projektů a už delší dobu jim nabízíme pomoc právě s projektovou přípravou pro následné realizace té bytové výstavby.

Mezi starosty a starostkami je o to velký zájem. Na tu projektovou přípravu, která pak je podmíněná tím, že se budou realizovat výstavby těch nájemních bytů, jsme jim už nabídli přes 1,4 miliardy. Je to další část z Národního plánu obnovy a ve všech krajích, byť nemáme pokryto 14 krajů, ale osm s přesahem, také působí Regionální centra podpory investic do bydlení a ty samosprávám radí jak s přípravou, tak financováním právě těchto bytových projektů.

A možná věc, která se neprojednávala dnes, ale stojí za to ji zopakovat: Již před několika měsíci jsme podepsali memorandum i s Evropskou investiční bankou, která vytipovává ty vhodné investiční projekty právě do dostupného nájemního bydlení, takže pak se díváme i na další možné zdroje financování tohoto potřebného, ale z pohledu občanů nedostatkového artiklu na českém trhu, což je právě dostupné nájemní bydlení na úrovni měst a obcí v České republice.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych začala, co se týče tedy eurokomisaře. Zajímalo by mě, jestli jste se dotkli také toho, kdo by případně mohl pana Síkelu nahradit na postu ministra průmyslu a obchodu? A i když vím, že zaznělo, že to bylo jednomyslné rozhodnutí, zajímal by mě komentář pana vicepremiéra Bartoše. Přeci jenom i vy jste měli svého kandidáta…

Zeptala bych se ještě na věc kolem Dukovan, protože dnes začala tedy ta jednání, tak jestli můžete, pane premiére a pane ministře, okomentovat, co vlastně ten první den přinesl?

A když už tady padla vlastně ta zmínka o rozpočtu, tak vlastně dnes tady byl pan prezident. On sem má zamířit právě, až se bude o rozpočtu vlastně jednat. Zároveň nám dnes říkal v rozhovoru, že tedy on neměl možnost vidět návrh rozpočtu, nebo že ho ještě neviděl. Tak by mě zajímalo, jestli mu ho třeba pošlete, aby se s ním seznámil. Protože přece jenom vedly se tady určité debaty, byla tady kritika ze strany opozice, že to projednávání rozpočtu není transparentní.

Petr Fiala, předseda vlády: Zase, je to spousta dotazů. Pokusím se na ně alespoň částečně odpovědět, co jsem si zapamatoval. Pokud jde o eurokomisaře a nahrazování potom člena vlády po nástupu pana ministra Síkely do funkce. Já myslím, že tady máme nějaký časový prostor. Já jsem říkal sám, ten harmonogram jsem tady popisoval, to znamená, že teď bude následovat nějaký proces, pak budou ta slyšení, pak bude schvalování Komise, takže reálně Komise může nastoupit svoji činnost, nová Komise, nejdříve v listopadu.

Máme tedy prostor na to, abychom vyřešili nástupnictví pana ministra, a to v klidu, s dostatkem času a po vzájemné dohodě s hnutím STAN. Já jsem samozřejmě v kontaktu s předsedou hnutí STAN Vítem Rakušanem, takže jsme na nějakém postupu domluveni.

Co se týká rozpočtu. No, žádný návrh rozpočtu v tuto chvíli nemůže nikdo vidět, protože my jsme upravili v minulých letech nebo měsících zákon, který – podle mého názoru i názoru řady odborníků, nedával žádný smysl, abychom v květnu předkládali, nebo Ministerstvo financí, jakýsi technický návrh rozpočtu, který vlastně neodpovídal tomu, jaká bude makroekonomická prognóza, jaká budou data, ze kterých se potom ten rozpočet koncipuje. Tak možná si někdo nevšiml, ti kritici, kteří říkají, že to děláme netransparentně, že jsou změněná pravidla pro přípravu rozpočtu.

Podle mě je to mnohem logičtější, protože v minulých letech se často nad čísly, která neměla žádnou politickou váhu ani relevanci, vedla rozsáhlá diskuze, protože prostě někdo musel na Ministerstvu financí vždycky dát dohromady nějaká čísla pro to, aby se naplnil zákon. Já jsem rád, že je to teď jinak, že to má mnohem větší logiku, že jednáme o rozpočtu, uvnitř vlády budou probíhat ta jednání a z toho nakonec vzejde návrh rozpočtu, se kterým půjdeme do Poslanecké sněmovny. To mi připadá mnohem logičtější, jasnější a správnější.

Samozřejmě všichni mají dost času a budou mít dostatek času se s tím návrhem seznámit a vznést k němu popřípadě nějaké připomínky. To, že sestavování rozpočtu není jednoduché, to je jasné, protože máme obrovské mandatorní výdaje, máme velké požadavky na výdaje rozpočtu a máme nějakým způsobem limitované příjmy.

To, co k tomu ale je potřeba říct, je, že naše vláda i v době velkých potíží ekonomických, energetických, inflačních a dalších nikdy neomezila investice. Investovali jsme do vzdělání, do obrany, do dopravní infrastruktury, do dalších věcí, protože jsme si byli vědomi toho, že, do energetiky, že potřebujeme dělat opatření, která zajistí do budoucna růst, prosperitu a která jsou důležitá pro Českou republiku.

A v tom chceme i pokračovat a určitě budeme sestavovat rozpočet, který na jedné straně snižuje deficit veřejných výdajů. A jsme v tom úspěšní, přes pět procent měla deficit veřejných výdajů Babišova vláda, my jsme letos na 2,3 procenta, tedy pod tím limitem maastrichtských kritérií ve výši tří procent, pod limitem, který bývá považován za zdravé veřejné finance. A budeme v tom trendu pokračovat i v příštím roce. Jak budou vypadat jednotlivé kapitoly, jak se priority vlády projeví ve struktuře rozpočtu, o tom teď vedeme diskuzi. Budeme v ní intenzivně pokračovat po vládních prázdninách.

Pokud jde o Dukovany, za mě, a určitě kolegové mohou jednotlivé ty věci doplňovat a budou je doplňovat, my jsme měli dnes jednání. Původně to mělo být jednání s vedením společnosti KHMP, tedy korejské, která vyhrála, nebo vyhrála – která je preferovanou v tendru na Dukovany. Nakonec se ukázalo, že korejská strana si velmi váží toho našeho rozhodnutí. Natolik, že zde byl speciální vyslanec pana prezidenta a další důležití představitelé.

Na tomto jednání, kterého se účastnil pan ministr Jozef Síkela také a který tam strávil delší dobu než já, protože jsem se vracel na jednání vlády, na tomto jednání zaznělo, že korejská strana je připravena dodržet všechny parametry své předložené nabídky. Jsou si vědomi všech souvislostí, mají zájem o rozvíjení strategického partnerství. Já jsem znovu zdůraznil, jak je pro nás třeba důležitá participace českého průmyslu na dostavbě Dukovan, to všechno na tomto jednání zaznělo.

Samozřejmě ta jednání budou pokračovat, budou intenzivní. Já už jsem informoval veřejnost o svém rozhovoru, telefonickém, s korejským prezidentem i o tom, že korejský prezident navštíví Českou republiku 19. a 20. září. Budeme pokračovat na nejvyšší úrovni ve všech těch jednáních, která jsou pro Českou republiku určitě nejenom důležitá, ale i výhodná vzhledem k tomu, že Jižní Korea je země, se kterou má smysl rozvíjet strategické partnerství. Země ekonomicky nesmírně rozvinutá, ale také, a to bych chtěl, aby nezapadlo, země, která s námi sdílí hodnoty v mezinárodním prostředí, která podporuje demokracii, lidská práva a světový řád založený na pravidlech.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná jenom doplnění: Ten proces začíná a já mám v úmyslu se aktivně účastnit diskuzí o rozpočtu. Já mám naplánované nějaké zahraniční cesty do Kataru a Saudské Arábie, chci dotáhnout celou řadu rozjednaných věcí. A tam, to jsou otázky týkající se energetické bezpečnosti a samozřejmě i zákony jako lex OZE III, dotažení některých strategických dokumentů jako státní energetická koncepce jsou pro mě prioritou. To znamená, já se budu snažit ten čas maximálně využít.

Co se týká jednání s Korejci. Tak, jak bylo řečeno, zúčastnil se jich korejský ministr průmyslu a obchodu nebo hospodářství, který s sebou přivezl vlastně takovou deklaraci čtrnácti korejských zaměstnavatelských svazů nebo průmyslových svazů, které vyjádřily připravenost na daleko užší spolupráci s Českou republikou, a my jsme si stanovili nějaké konkrétní postupy o tom, jak ty jednotlivé oblasti budeme rozpracovávat. Já si myslím, že ten jaderný tendr a věci s ním související jsou jenom začátkem velmi velkého zintenzivnění česko-korejské spolupráce v celé řadě dalších oborů.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych možná zareagoval na tu otázku, kterou jste se ptala. Je fér říci, že dnes na vládě v rámci jednání, kdo bude Českou republiku reprezentovat s cílem získat silné portfolio, zazněla všechna tři jména, která ostatně byla známá i z veřejného prostoru, včetně teda nominanta Pirátů Marcela Kolaji.

My jsme se v té diskuzi na vládě bavili o dvou důležitých aspektech. Chceme kandidáta, který bude mít nejširší podporu celé vlády, vlády jako celku. A paky byla otázka, zda to má být jedno, či více jmen a rozhodli jsme se, že pro ten nejlepší výsledek pro Českou republiku je to tedy jedno jméno. A podporu největšího počtu členů, nebo respektive celé vlády, získal právě Jozef Síkela jako právě ten jeden kandidát. Tudíž i na začátku byla představena tři jména jako kandidáti za dvě strany koalice Pirátů a Starostů.

Takže ta vláda musí stát za svým kandidátem. Dobírali jsme se k tomu, že to je právě Jozef Síkela, a i vzhledem k jeho zkušenostem, které zde zazněly, ať se týká energie, ale i třeba obchodu a jeho pozice v EU, jsem přesvědčen, že ta nominace je velmi silná za Českou republiku. A ty šance na získání silného ekonomického portfolia jsou v tuto chvíli maximalizovány.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Právo.

Pavel Cechl, Právo: Dobrý večer, jestli by šlo konkretizovat, o která konkrétní portfolia má Česká republika nebo potažmo pan minstr zájem? Druhá otázka: Na vládě se projednával nějaký materiál týkající se reformy dlouhodobé péče, tak o co šlo? A teď se ve veřejném prostoru hodně diskutuje opět spotřební daň na tiché víno, tak zda vláda už definitivně rozhodla, že bude, nebo nebude a případně proč, eventuálně do kdy padne rozhodnutí?   

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o portfolio, já myslím, že by nebylo taktické ve chvíli, kdy vyjednáváme, snažíme se ho dosáhnut, tady vyjmenovávat některá konkrétní portfolia. Já myslím, že profil našeho kandidáta na člena Evropské komise je jasný a že platí, co jsem řekl. Chceme portfolio, ve kterém se skutečně rozhoduje. A ono ještě dochází k úpravě struktury Evropské komise. Bude jiná struktura proti té současné Evropské komisi, počkejme si na výsledek. Dochází k určitému přeskupování těch portfolií. A chceme tedy portfolio, kde se skutečně rozhoduje, a míříme směrem k ekonomickému portfoliu, což si myslíme, že by České republice slušelo.

Ale musíme si uvědomit, že s podobnými představami tam jde spousta států. Že je 27 zemí, které nějakým způsobem se snaží o to, aby ovlivnily složení Evropské komise, a musí z toho vyjít nějaký výsledek. Já myslím, že nemáme špatné karty v ruce, ať už je to pozice České republiky v Evropské unii, kterou dnes, díky naší vládě, protože v minulosti to tak nebylo, Česká republika má, a že to je také, že to jsou také kvalita, kompetence Jozefa Síkely, které v tom celém budou hrát roli.

Pokud jde o spotřební daň na tiché víno, ta debata úplně u konce není. Nicméně já už nemám moc v úmyslu zasahovat do daňového systému. To neznamená, že ta otázka na stole není. V rámci vládní koalice, a nejde to jako mezi stranami, jde to napříč stranami, jsou lidé, kteří to více podporují, zavedení spotřební daně na tiché víno, jsou lidé jako já, kteří jsou opatrnější právě proto, že jiné země, které produkují víno, a to včetně našich sousedních zemí, takovou daň nemají. Pokud bychom vůbec k nějakému kroku přistoupili, tak musíme mít jistotu, že neohrozíme naše vinaře a producenty vína v České republice.

Ale tu debatu vedeme a spíš se bavíme o tom, jaké kroky udělat do budoucna. Jsme taky v situaci, kdy většina vína, která se prodává v České republice, je z dovozu. Tohle všechno se musí nějak vyladit a zohlednit a nemyslím si, že bychom měli dělat rychlé kroky na úkor kvality, a hlavně jistoty toho, jaké to bude mít dopady na české podnikatele, české producenty vína.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Seznam Zprávy,

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já mám dotaz na ministra Bartoše. Chci se zeptat na digitální stavební řízení. Jestli už máte zpětnou vazbu od úředníků, protože ti, se kterými jsme hovořili my, to označují za katastrofu, která nefunguje. To, co dřív dělali půl hodiny, teď dělají tři dny. Chtěla jsem se zeptat, jestli by to nebylo třeba na zvážení rezignace? Děkuju.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak já budu reagovat. Ty potíže s přechodem do režimu stavebního řízení, nového, ať už je to ta část digitální, nebo je to ta část platnosti nového zákona, tak ty nikdo nepopírá. Skutečně v systému jsou stovky stavebních úřadů, tisíce počítačových stanic, systémy státní správy. A tohle všechno se překlápí do moderního systému, který centrálně má řešit stavební řízení, ať už z pohledu toho, kdo staví, nebo z pohledu těch, kteří potom na stavebních úřadech nebo dotčených orgánech tyto věci řeší.

Ten stavební zákon je výrazně jiný než ten původní. On přináší nové prováděcí předpisy, klade to dost i jiné nároky na to, jak tím systémem procházet, je tam třeba vytvářet ta koordinovaná stanoviska.

A vy jste se ptala na reakci. Já bych chtěl poděkovat všem úředníkům, kteří se do toho pustili, za jejich práci a trpělivost, protože kromě těch nových informačních systémů se taky musí vyrovnat, a ty fotky z některých úřadů jsou dramatické, fakt s hromadou těch papírových žádostí, které byly podané do konce června.

Já jsem byl dotazován, jestli 1. 7. odjíždím na dovolenou, a já jsem říkal, že při startu toho systému teď začínají náročné týdny, kdy se skutečně musíme synchronizovat tak, aby ten systém odpovídal těm potřebám. Já jsem byl dotazován, jestli ten systém vůbec funguje, nebo jestli stojí. Tak já, když se podívám na data, která mám k dispozici z pondělka, tak přes portál bylo podaných 2 700 žádostí. A i podle grafu, který tady mám k dispozici, já ukážu tento kotoučový nebo můžu takovýto, tak na úrovni stavebního řízení k 19. 7. je 2 245 rozpracovaných žádostí, 1 648 ke zpracování odeslané, a dokonce jsou už některé schváleny.

Takže, i když ten systém může být třeba obtížný, složitý na ovládání, tak ty dokumenty tím procházejí. A my řešíme s konkrétními dodavateli, ale i s těmi uživateli systému několik typů problémů. Já bych je rozdělil do tří kategorií a zkusím velmi rychle.

V první řadě jsou to skutečně věci, které se týkají toho systému. Ať už je to nějaké technické řešení, nebo třeba i jsme to nesprávně v danou chvíli zadali dodavateli. Například první týden se zjistilo, že kromě toho, že ten systém umožňuje nahlížet, a to je správně, pro získávání koordinovaného stanoviska, i na jiný záměr úřadu, ale úředník by na něj neměl tedy šahat, když vykonává svoji agendu, umožňoval skutečně upravit záměr, nikoli tu dokumentaci, v tom jiném systému. To jsme opravili během prvního týdne.

Nebo se třeba objevilo, že nějaké pole je povinné a nemělo by být. To jsou věci, které opravujeme obratem. Podle mě poměrně velkým oříškem, a mě to i překvapilo, bylo samotné nastavení. Například, když ten úřad neurčí osobu, která, a to teda v manuálech i v tom popisu je napsáno, pro příjem pošty, tak vlastně ten úřad se tváří, jakože nedostává žádné informace.

V tom systému není pouze asi 620 nebo 700 organizací stavebních úřadů, ale jsou tam i dotčené orgány. A v případě, že nebyl nastaven žádný pracovník, nebo se ten pracovník do něj nepřihlásil, a to je zhruba 700 úřadů, ještě nemá přihlášeno ani jednoho pracovníka přes ten JIP/KAAS – teď dáváme znova školení, byť systém JIP/KAAS samozřejmě úředníci využívat umí. Tak, aby tam byla nastavená ta osoba nebo aby tam byli přihlášeni ti úředníci. A my centrálně dokážeme nastavovat ty potřebné role, ať už je to příjem pošty, správu té kanceláře nebo jednotlivé úkony. Skutečně děláme všechno pro to, aby ten počet jakoby nepřihlášených, tudíž ti, kteří do toho systému se ani nepokusili přihlásit, nebo v danou chvíli nemají ty role, jsme co nejrychleji dostali na nulu.

A třetí věc, jsou to případy – a já tam velmi komunikuji třeba s šéfem Svazu tajemníků, s panem Holickým, s velkými městy, ale i s dalšími uživateli toho systému – skutečně jsou tam některé procesy, na které ti úředníci nejsou zvyklí. Původní systémy, které byly používány, ty lokální, obsahovaly za těch dvacet let vývoje třeba 300 šablon, kde skutečně na jedno kliknutí vám to vygeneruje nějaký dokument.

My jsme v té první fázi jich tam dali zhruba deset, počet těch šablon zvyšujeme a samozřejmě bavíme se o míře toho komfortu, který bude následně nastaven. A jenom třeba takový příklad. To, že tam jsou vidět i ty záměry, které ten daný úřad sám neřeší, byť jsou odfiltrovány ve speciální záložce, tak když se podíváme třeba na Dopravní a energetický stavební úřad, tak on skutečně má nahlížet na ty stavby, které se dějí v jeho území. To paradigma se výrazně změnilo. Není to zaměstnanec úřadu, který pracuje ve svém systému s jednou a tou sadou dokumentů, ale skutečně vznikají ta koordinovaná stanoviska a další.

Nic z toho, co v tom systému v tuto chvíli je, bych neoznačil jako fatální, nebo že to nějakým způsobem zcela nefunguje. Ten Portál stavebníka pro veřejnost i ten systém pro stavební úřady a dotčené orgány jsou v běhu. Já jsem zrovna dnes dostával zase informace z konkrétních stavebních úřadů, kde dostali jsme třináct žádostí, dvě jsme odbavili, jedenáct funguje. Děkujeme za radu v nastavení rolí.

Takže ten systém probíhá, my prostě zintenzivňujeme ten přístup. Například zde byl požadavek na to, aby ten manuál nebyl zde, používejte tato tlačítka, ale aby skutečně procházel tím systémem per úkon od A do Z – od přijetí žádosti různého typu, třeba kolaudačního, až po její odbavení.

My jsme teď třeba měli velké školení v Jihlavě. Osvědčilo se nám to, takže skutečně už to není koncipováno jako školení, kde vy něco vykládáte, ale jede se systém přímý kontakt, dotaz, vysvětlení, pokračování dál. Ty věci všechny průběžně zveřejňujeme na ministerském webu.

Dostali jsme teď sérii nějakých dopisů. Já bych byl rád, abychom je odbavili do tohoto pátku kvalitně i s těmi odpověďmi, které jsou požadovány. Jinak od začátku zřízení toho systému jsme obdrželi asi 1 400 telefonátů, přicházejí e-maily od jednotlivých úřadů. Nemá smysl asi každému odpovídat velmi specificky, snažíme se vždycky odpovědět najednou určité skupině lidí, která poptává nějaké informace.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, pane premiére. Ursula von der Leyen po svém znovuzvolení v Evropském parlamentu řekla, že si přeje rovnocenné zastoupení mužů a žen v Komisi. A chci se zeptat, zda žádala českou vládu, aby navrhla kandidáta muže i kandidátku ženu, a v případě, že to tak, ať to udělala, nebo neudělala, zda jste nějak reálně zvažovali variantu přijít třeba i s dvěma kandidáty nebo s více kandidáty? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Nemám takový požadavek od paní předsedkyně Evropské komise Ursuly Von Der Leyen. Nepochybně bude tendence obsazovat rovnoměrně z hlediska mužů a žen Evropskou komisi. Nakonec, když se podíváme na obsazení čtyř klíčových pozic v evropských orgánech dnes, tak vidíme, že v tom návrhu jsou tři ženy, jeden muž a že ta tendence obsazovat ženy do klíčových funkcí v Evropské unii je zjevná a je přirozená, je určitě správná.

Česká republika byla v posledních dvou Evropských komisích zastoupena ženou, takže my jsme i do značné míry napomohli tomuto trendu a je to dobře, ale teď jsme se dohodli na tom, že z hlediska kandidátů tak, jak máme předloženy, jejich kompetencí, jejich zkušeností a jejich šancí na získání portfolia, je nejlepší strategie, když budeme mít jednoho kandidáta a bude to pan ministr Jozef Síkela.

Znovu opakuji: Názory, nápady, myšlenky, zvažování byly různé, ale důležité je, že vláda se rozhodla takto a rozhodla se tak jednoznačně, dokonce jednomyslně a očekávám, že všichni budeme všemi silami pomáhat tomu, aby Jozef Síkela byl eurokomisařem s kvalitním portfoliem.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a vzhledem k času máme prostor pro poslední dotaz. Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Děkuju, dobrý večer, já mám dotaz na vás ohledně zítřka. Pane ministře Síkelo, vy byste mel zítra ještě s pány Stanjurou a Jurečkou hovořit a jednat se zástupci Moravia Steel ohledně Liberty. Tak co od toho jednání čekáte? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ano, budeme jednat se zájemci o vstup do firmy a samozřejmě ta očekávání obecně jsou taková najít potencionálního investora, který by zajistil udržení části výroby, a tím zároveň i části zaměstnanců v rámci budoucího provozu. To je asi všechno.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký večer. Na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, pěkný večer, a protože jsou před námi vládní prázdniny, tak těm z vás, kteří mají dovolenou, zástupcům médií, přeji příjemnou dovolenou.