Tisková konference po jednání vlády, 23. července 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes jsme měli poslední jednání vlády před vládními prázdninami, diskutovali jsme řadu důležitých bodů a já využiji toho prostoru, který teď tady máme, abych vás informoval o věcech, které se týkají dopravy a které jsme včera řešili i při návštěvě Německa, potom mě doplní pan ministr Martin Kupka.

Já jsem měl včera opravdu výborné jednání s německým spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem. Bavili jsme se o celé řadě otázek a kromě třeba otázek bezpečnostních jsme hovořili také právě o rozvoji dopravní infrastruktury, která je důležitá pro vztahy i obchodování mezi oběma zeměmi. Já mám radost, že pan spolkový kancléř vidí situaci stejně, že je potřeba dopravní infrastrukturu zejména v železniční dopravě vylepšit, protože mezi Německem a Českém potřebujeme rychlé spojení. Naše vláda nedávno schválila návrh smlouvy o výstavbě Krušnohorského tunelu, který se stane součástí toho rychlejšího, vysokorychlostního spojení mezi Prahou a Drážďanami, a já jsem byl včera při tom jednání ubezpečen kancléřem, že německá vláda se také chystá schválit smlouvu v co nejkratším možném termínu.

Je to důležité, protože až bude tato stavba hotová, tak cesta z Prahy do Berlína bude trvat dvě hodiny místo současných čtyř. A projekt má zásadní význam nejen pro naše dvě země ale vlastně i epro lepší propojení Evropy. Není to jediný projekt, nám záleží i na modernizaci trati Praha–Mnichov Praha–Norimberk, prostě to, že z Prahy do Mnichova vlakem jedete šest hodin, to určitě není něco, co by tak mělo zůstat, to se musí změnit. Stejně tak jsou nepříjemná omezení na trase z Prahy do Norimberku, a to zejména s ohledem na obchod, na nákladní dopravu.

A s dopravou souvisí ještě jedna informace, určitě jste zaznamenali v tomto týdnu jednu skvělou zprávu, že se začne příští rok stavět dálnice z Brna do Vídně, další důležité propojení pro Českou republiku, pro Evropu, stavba dostala souhlasné stanovisko EIA, tedy posouzení vlivu dálnice na životní prostředí, a v roce 2032 by to konečně mělo být celé hotovo, měly by skončit nekonečné kolony, které zvlášť v letních měsících zatěžují tuto páteřní cestu směrem na Jadran.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji a nyní poprosím o slovo ministra dopravy pana Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já si dovolím rozšířit tu informaci o důležitém železničním spojení mezi Českem a Německem, protože se jedná opravdu o strategické propojení. S Německem máme vůbec nejvýznamnější obchodní výměnu, tomu nutně musí do budoucna odpovídat i kapacita železničního spojení. V tuto chvíli existuje jediné dvoukolejné kapacitní spojení do Německa mezi Děčínem, Hřenskem, Bad Schandau a Drážďany. Tou novou spojnicí musí do budoucna být právě tunel, který pod Krušnými horami mnohem rychleji spojí Ústí nad Labem a Drážďany. Ve výsledku, tak jak to vidíte i na té prezentaci, máme tři klíčová spojení do Německa, která budeme rozvíjet, a proto také hned s nástupem nové vlády jsme se pustili do intenzivního jednání, jednání s ministrem dopravy Německa proběhlo tady minulý týden v pátek, teď včera intenzivní jednání s německým kancléřem. Výstupem je jasná podpora toho, aby obě strany co nejrychleji dokázaly zajistit lepší železniční spojení.

Co se týče právě Krušnohorského tunelu, ten bude součástí vysokorychlostního spojení Via Vindobona, spojení mezi Berlínem, Prahou a Vídní. Celkově bychom měli zkrátit dojezdovou dobu, která v současné době představuje mezi Berlínem Prahou čtyři a půl hodiny, na dvě hodiny, mezi Berlínem a Vídní bychom se pak měli dostat právě na zmíněné čtyři hodiny času.

Co se týče té konkrétní mezistátní smlouvy ohledně Krušnohorského tunelu, ta přesně popisuje, jaké jsou úkoly jednotlivých stran, s tím že celý ten tunel má 30 km, na české straně je to zhruba 11 km, na německé je to 18,5 km, a ta smlouva také určuje, že si budeme v tomto směru dělit náklady na výstavbu celého toho tunelu. Bude se budovat podle německých stavebních a technických norem. Zároveň ta smlouva určuje, že obě strany podniknou všechno pro to, aby se podařilo rychle dovést přípravu toho tunelu do dalších fází projednávání a přípravy.

Co se týče toho dalšího spojení mezi Prahou a Mnichovem, pan premiér zmínil, že v současné době ta cesta trvá neuvěřitelných šest hodin, je to i kvůli dvěma úvratím na té cestě směrem do Mnichova. Do budoucna bychom rádi zkrátili ten čas na čtyři hodiny s tím, že ale tomu musí předcházet modernizace trati mezi Plzní a přechodem Furth im Wald – Českou Kubicí, tady česká strana se posouvá významně dopředu. My bychom měli právě už v letošním roce začít stavět jeden z těch úseků. V dalším roce pak je nachystaná výstavba právě úseku mezi Plzní a Stodem, pak bude navazovat úsek mezi Stodem a Domažlicemi a v roce 2029 by se mělo začít s modernizací toho úseku mezi Domažlicemi a státní hranicí.

Je to klíčová stavba nejenom pro osobní dopravu, ale pochopitelně také pro nákladní dopravu jako alternativa, s Bavorskem máme velmi úzké vztahy a tady i opakovaně zaznívá právě ze strany bavorské vlády, aby se podařilo právě tu část německou modernizovat co nejrychleji, proto také ten společný tlak a jednání s německou stranou, protože ta investice přísluší spolkové vládě. Je dohoda o tom, které úseky se právě budou zdvojkolejňovat na české a německé straně, ale ten výsledek by měl opravdu vést k tomu, že se z Prahy dostanete do Mnichova za významně kratší čas než v současné době, ta doba by se měla zkrátit o celé dvě hodiny.

A konečně poslední železniční úsek, o kterém se bavíme, je mezi Chebem a Marktredwitz, kde na české straně se podařilo už tu trať optimalizovat a pro to finále pro elektronizaci a dokončení implementace ETS2, tak potřebujeme samozřejmě, aby z německé strany, kde ten úsek je významně delší, se podařilo tu modernizaci dokončit rovněž. To je základní přehled, jak z úst spolkového ministra dopravy, tak včera z úst německého kancléře zaznívá jednoznačně, že tohle představuje i pro Německo významnou stavbu, významnou prioritu a věříme, že se přibližujeme k tomu, aby i na německé straně ty přípravné práce se zejména směrem k Mnichovu urychlily. Děkuji moc za pozornost.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo, my se jako vláda dlouhodobě zabýváme projektem, jak vybudovat z Národní rozvojové banky opravdu robustní bankovní instituci, jako vzor jsme si vzali i při legislativním řešení a těch při těch dalších krocích obdobné banky, které výborně fungují v Německu, Itálii, Francii či Rakousku. Schválili jsme nový zákon o Národní rozvojové bance, vláda rozhodla v roce 2023, že Česká exportní banka se bude integrovat s Národní rozvojovou bankou a to vkladem 100 % akcí České exportní banky do Národní rozvojové banky a bude to pak dceřiná společnost.

Dneska vláda rozhodla o změně akcionářské struktury, doposud ty akcie držela tři ministerstva: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí. Rozhodli jsme, že jediným akcionářem bude Ministerstvo financí, ten převod akcií se provede bezúplatně, a to do konce srpna letošního roku. Stejně tak Ministerstvo financí je 100% vlastníkem právě České exportní banky, kterou budeme vkládat do Národní rozvojové banky, a stejně tak např. EGAPu.

Rozhodli jsme se velmi správně v okamžiku, kdy budujeme z Národní rozvojové banky robustní finanční instituci, která bude zaměřena na projekty v oblasti infrastruktury, dostupného bydlení, bude využívat moderní finanční nástroje. V tom okamžiku se stává strategicky významným majetkem České republiky a vlastnickou politiku bude definovat vláda jako celek, ne tři ministerstva, ne jedno ministerstvo, ale vláda jako celek.

Považujeme to za dobrý krok správným směrem, tak aby NRB v příštích letech mohla emitovat vlastní dluhopisy, ten nový zákon umožňuje, aby to případně byly i dluhopisy se zárukou státu, pak v tom případě ty dluhopisy se prodávají za výhodnější úrok potenciálním zájemcům, a myslím si, že v těch oblastech infrastruktury, možná energetiky, bezesporu dostupného nájemního bydlení získáme nový významný zdroj tolik potřebné infrastruktury, a musíme si říct, že projektové infrastruktury kromě toho, že pomáhají v těch oblastech, pomáhají výkonu české ekonomiky jako celku.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí pana Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne, vláda dnes schválila Plán odpadového hospodářství na roky 2025 až 2035. Je to naprosto zásadní dokument, který ovlivňuje to, jakým způsobem se v Česku bude realizovat cirkulární ekonomika. Připomenu, že Česká republika s celou řadu evropských států je velmi dovozně závislá na dovozu surovin ze třetích zemí a právě cirkularita materiálu má posloužit ke snížení dovozní závislosti. V rámci zhruba čtyřstránkového velmi komplexního materiálu se navrhuje několik zásadních věcí.

Za prvé aplikovat to, co velmi dobře známe u elektroniky, baterií nebo pneumatiky, to znamená přenesenou odpovědnost výrobce tak, aby se snížila ta závislost a taky tlak na poplatky směrem od občanů či obcí. Druhou záležitostí je otázka toho, jakým způsobem má vypadat odpadový segment po roce 2030, kdy je na skládky zakázáno ukládat využitelný odpad, resp. v koncovém roku 2035, kdy na skládku může být uloženo maximálně 10 %, a to jenom toho nevyužívaného nebo nevyužitelného odpadu.

My předpokládáme, že bude dobudována infrastruktura a plán tam jmenuje konkrétní zařízení buď na tuhá alternativní paliva, anebo energetické využívání odpadu, kdy předpokládáme v souladu s evropskou i českou legislativou zhruba 2 miliony tun pro energetické využití, 4 miliony tun pro materiálové využití a maximálně 300 tisíc tun pro uložení na skládku.

Chci v této souvislosti zmínit ještě jednu důležitou věc, naše vláda v tomto nečeká a zároveň výrazným způsobem přechází z dotačních pobídek směrem k finančním nástrojům. Ministerstvo životního prostředí před několika měsíci vypsalo formou bankovních záruk podmínky a možnosti pro soukromé investory. Je potřeba si uvědomit, že v Česku je částečně tento segment soukromý, částečně v rukou municipální sféry, je to vlastně jedno, co je důležité, je to podnikání jako takové, a proto přicházíme s formou bankovní záruky tak, aby bankovní domy financovaly a stát pomohl k řekněme lepším podmínkám pro tyto investice.

Další dvě strategie, které dneska vláda projednala, se týkají otázky biometanu. V České republice máme celou řadu odpadních zbytků ať už z gastro odpadu, ze zemědělských zbytků, z kejdy atd., anebo se to týká třeba čistírenských kalů. A my jsme jako čtyři ministerstva spolu s ministerstvem zemědělství, průmyslu a také dopravou vytvořili velmi robustní strategii, která pomůže České republice také se snížením dovozní závislosti a tentokrát jiné dovozní závislosti, a to na fosilních zdrojích, především ropě a zemního plynu, protože ten potenciál náhrady do roku 2030 je zhruba 10 % zemního plynu, do budoucna zhruba 20 % spotřeby zemního plynu můžeme vyrobit v biometanových stanicích.

Ten plán počítá s vybudováním zhruba 100 biometanových stanic, což výrazným způsobem pomůže jak v segmentu dopravy, tak v segmentu teplárenství splnit ty cíle. My jsme dlouhodobě jako Česká republika říkali, že má být otázka dopravy i energetiky, pardon, technologicky neutrální a biometan je jedním z důležitých aspektů, jak některé cíle, klimatické cíle splnit, to znamená, není to jenom elektřina, ale vodík, biometan a syntetická paliva musí být na jednu roveň.

Druhou nebo třetí strategii v tomto případě jsme schválili strategii geotermální energie a využití tepelných čerpadel v teplárenských soustavách. Nízkoteplotní soustavy jsou budoucností a Česká republika v příštích desetiletích vlastně při přestavbě na obnovitelný zdroj, což geotermální a v České republice to nejsou ty hluboké, ale mělké, to znamená zhruba 500 metrů geotermální systémy, nebo využívání tepla okolí. Představte si to jako rozdíl teplot třeba v kanalizační soustavě, v nějaké vodní nádrži nebo rozdílu jakýchkoliv teplot, tak díky tepelným čerpadlům je možné v nízkoteplotních soustavách toto teplo využívat.

Česká republika má velmi rozšířenou síť teplárenskou, zhruba 50 % obyvatel České republiky je na teplárnách. Toto je konkrétní odpověď, kterou jsme udělali s teplárenským sdružením, a je to opravdu konkrétní reálná vize přechodu v dalších zhruba 15 letech z plynových zdrojů postupně na čistě bezemisní. Ten potenciál je tady opravdu velký, jak už jsem zmínil, do roku 2040 je možné až 35 % tepla využít z těchto systémů. A poslední jenom krátkou informaci, vláda dnes také souhlasila s prodloužením stavu nebezpečí kvůli havárii benzenu u Hustopečí nad Bečvou, a to o 30 dnů do 25. srpna letošního roku.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní je prostor pro novinářské dotazy, první Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já možná navážu ještě na to úvodní jednání, což byl Vládní výbor pro EU. Vy jste se tam měli bavit také o evropském programu Save, tak bude Česká republika z tohoto programu žádat o půjčku? Na co a třeba v jaké výši?

A potom bych vás poprosil také o reakce na slova pana prezidenta, který dnes při návštěvě Japonska řekl, že mj. předpokládá debatu s vládou o stanovisku Česka v souvislosti s válkou v Gaze. Připojí se Česko tedy k devětadvaceti zemím, které v posledních dnech vyzvaly k tomu okamžitému ukončení té války, a není chyba, že jste o tom třeba s prezidentem ještě nejednali, nebo budete? A on prezident Petr Pavel také kritizoval ten chystaný převod téměř miliardy korun na platy policistů a hasičů z resortu obrany, považuje ho za nesystémový. Jak tuto kritiku vnímáte a je opravdu potřeba to převádět takto v rámci těch kapitol? A, pane ministře, ještě na toto téma navážu a zeptám se, jak tedy probíhají vlastně jednání o tom návrhu státního rozpočtu pro příští rok potom, jaké jsou priority a jestli stále počítáte se schodkem 280 miliard korun?

A možná jenom využiji vaší přítomnosti a zeptám se, obec Kamenice požádala majetkový úřad o pozemek v areálu zámku Štiřín, aby tam postavila chodník, chce i další pozemek, aby tam v budoucnu postavila školku. Majetkový úřad teď připravuje nějaké podrobnosti a celý materiál, měla by to schvalovat vláda. Vzhledem k tomu, že se doteď nenašel tedy zájemce o ten celý zámek, podpořil byste takový třeba postupný převod? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: To byly tři otázky. První je ta věc převodu peněz na vnitro pro odměny členům bezpečnostních sborů, je ryze technická věc. Tam je to spíš nedorozumění. Klíčový je závazek naší vlády, že dáme 2 % výdajů na obranu. Ten bude v letošním roce splněn. Ta jednotlivá rozpočtová opatření se v čase realizují podle možnosti, které jsou v daném týdnu či měsíci, je to technikálie. A slyšel jsem někde, myslím, že nějaký novinář říkal, že to ukazuje na špatnou komunikace ve vládě. Je to přesně naopak. Ta komunikace ve vládě, co se týče rozpočtových opatření, probíhá výborně. Bez ohledu na resorty, které jednotliví ministři či ministryně hájí.

Takže je to ryze technická věc. Bezesporu, když pan prezident bude chtít, tak mu to vysvětlíme, že je to opravdu technikálie. Myslím, že to ani nemusel mít pan prezident informace dopředu k technickým rozpočtovým opatřením. Takových opatření se dějí stovky ročně. To prostě je běžná věc. Protože řešíte cashflow, řešíte plnění jednotlivých kapitol. A někdy víte, že přijdou peníze za dva měsíce, ale ty výdaje potřebujete o měsíc dříve, takže to prostě použijete z jiné kapitoly a pak to tam vrátíte. Takže je to čistě technická věc.

Jednání o rozpočtu v této chvíli neprobíhají. Logicky, podle zákona jednotlivé kapitoly dostaly technický návrh rozpočtu. Do konce července zpracují své stanovisko, které odešlou na Ministerstvo financí, a po vládních prázdninách začnou vážná politická jednání o rozpočtu. Bohužel jsme v situaci opakovaně, že vlastně vyjednávání rozpočtu se kryje s horkou volební kampaní a je to špatně pro stání rozpočet, já myslím, že to tak prostě je.

Takže na otázku, jaké budou priority toho rozpočtu, vám odpovíme, až vláda schválí návrh rozpočtu. Myslím si, že se osvědčil ten model, že o rozpočtu jednáme jako v celku, každý člen vlády musí přesvědčit všechny ostatní, nejen mě, ale všechny ostatní, že jeho priorita má např. přednost před prioritou jiné kolegyně či jiného kolegy. V okamžiku, kdy schválíme návrh rozpočtu, tak bezesporu budeme prezentovat priority.

Ale já myslím, že je můžu říct základně, že tam nebude nic překvapivého, bezpečnost, vnější i vnitřní. Protože bez bezpečnosti není prosperita. Současně investiční rozpočet tak, jak jsme to dělali celé čtyři rozpočty, které jsme už schvalovali 2022, 2023, 2024 a 2025, a obvyklé priority. Co tam bude novinka, to jsem říkal, tak budou vyčleněné peníze na Dukovany. To je vlastně jenom výměna finančních prostředků. To vlastně není výdaj v klasickém slova smyslu, protože to je půjčka a ta se začne splácet v okamžiku, kdy EDU 5, EDU 6 začne vyrábět a bude to splácet. Tzn. podle evropské metodiky to není klasický výdaj, jenom půjčka.

To je novinka. Těch 280 miliard je maximum, které odpovídá našemu zákonu o rozpočtové odpovědnosti a našim rozpočtovým pravidlům, která jsou přísnější než evropská včetně toho, že nad 2 % výdajů HDP se do toho národního limitu nepočítá, kdybychom využili to uvolnění na evropské úrovni, které letos přišlo, tak by to bylo pětkrát větší to uvolnění. Takže jsme pětkrát úspornější, než jsou obecná evropská pravidla.

A k tomu Štiřínu, je to vlastně jednoduché. Ten zámek nás stál třicet milionů ročně provoz, a za deset let tam bylo sedm akcí. Ani nechci počítat, kolik je to akcí za jeden rok, méně než jedna. My jsme vycházeli podle mě z nereálného znaleckého posudku 3,5 miliardy a postupujeme transparentním způsobem, prostě jsou elektronické dražby, tam se ukáže, jaká je reálná cena. Ano, obec Kamenice má požadavek na nějaký bezúplatný převod některých pozemků. Zatím nedodala potřebné podklady. Je to v jednání mezi Úřadem pro zastupování státu a obcí Kamenice. Pokud se nepletu, tak v příštích dnech proběhne další kolo toho jednání, kterého já se neúčastním, to samozřejmě dělá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A první dvě otázky s dovolením nechám na pana premiéra.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, taky jsem si zapamatoval, že ještě zbývají dvě otázky. Takže nejprve k té půjčce Save. To, co dnes proběhlo na vládě, byla informace paní ministryně obrany. Týká se to nezávazné indikace zájmu České republiky zapojit se do půjčky z evropského nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu. My máme v tuto chvíli zájem o půjčku ve výši 52 miliard korun a ta se týká projektu tanků Leopard 2A8 ve spolupráci s Německem. Znovu zdůrazňuji, je to zatím nezávazné a ten daný krok nepředjímá rozhodnutí, které vláda učiní do 29. listopadu tohoto roku.

Co se týká té první otázky, proč jsme se nezapojili, nebo nepodpořili tu deklaraci. Je potřeba říct, že je víc států, které nepodepsaly tuto deklaraci, jako je třeba Německo, kde jsem byl včera na návštěvě. Rozhodně to není žádná chyba. Je to deklarace, která vznikla na nějaké dárcovské platformě, na které se zrovna Česká republika z různých dobrých důvodů historicky nepodílí. Přitom je ale potřeba říct, že Česká republika prostřednictvím mě odsouhlasila stanoviska Evropské rady, která jsou ve velmi podobném směru jako ta deklarace, o které hovoříme. A že i jsme podpořili prohlášení vysoké představitelky Kaji Kallas ze dne 10. 7.

Znovu bych chtěl říct to, co opakuji. My podporujeme Izrael. Usilujeme o to, aby všechny rezoluce, které se týkají situace v Gaze, byly vyvážené. Ale neznamená to, že naše podpora je bezpodmínečná a že podporujeme každý krok, který izraelská vláda udělá.

To určitě ne. My sledujeme situaci v Gaze, jsme také humanitární situací znepokojeni. Veřejně to komentujeme. Komunikujeme se státem Izrael také napřímo, např. nedávný telefonát pana ministra Lipavského s jeho resortním protějškem. Současně my pomáháme humanitárně tak, abychom zmírnili situaci lidí v pásmu Gazy. My nepomáháme prostřednictvím financování agentury UNRWA. To jsme ukončili jako Česká republika už v roce 2019, protože se tam objevila opakovaná podezření i důkazy na to, že některé ty prostředky humanitární pomoci využívají příslušníci Hamásu. Ale my jsme podpořili financování dvanácti zdravotnických týmů přímo v pásmu Gazy a od začátku roku jsme poskytli humanitární pomoc Palestincům ve výši 22 milionů korun. Takže naše pozice je určitě vyvážená. Nezavíráme oči před tím, co se v Gaze děje. Náš postoj nemůže být měřen tím, jestli se připojíme k jedné konkrétní deklaraci nebo nepřipojíme.

Co se týká diskuze s panem prezidentem. Na posledním jednání nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice jsme i o tomto tématu mluvili. Pravidelně se o zahraniční politice a o všech klíčových mezinárodních otázkách bavíme. Myslím, že to i občané vidí, protože Česká republika ústy nejvyšších ústavních činitelů mluví po dlouhé době jedním hlasem a nepochybně, bude-li pan prezident mít zájem teď znovu mluvit o situaci v Gaze a postoji České republiky, tak tu debatu určitě uskutečníme.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Chci se zeptat, měli jste projednávat taky změny sazby mýtného od nového roku pro nákladní vozy. Tak k čemu jste dospěli? A pak ještě dotaz na vás, pane ministře životního prostředí Hladíku, jestli máme čísla, kolik toho nebezpečného materiálu, té látky benzenu, tedy v okolí Hustopečí nad Bečvou stále je a kolik už bylo odklizeno? Díky.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda schválila nařízení vlády, které skutečně zvyšuje mýtné, zvyšuje ho v té pevné složce za užití té samotné dopravní cesty o zhruba 1,5 %. Upravily se také sazby právě těch dalších kategorií, které se vážou na produkci oxidu uhličitého s tím, že to celkové průměrné navýšení určitě nepřesáhne 3 %. Co se týče vývoje výběru mýtného, tak v loňském roce to bylo přes 17 miliard korun. Tahle úprava by měla výběr mýtného zvýšit přibližně o půl miliardy korun a všechny ty finanční prostředky poputují zpět jak do údržby, tak do investic do dálniční sítě a do sítě silnic první třídy.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já velmi krátce zareaguji. Ten odhad je zhruba 250 tun benzenu. Samozřejmě je to stále jenom odhad. Víc jak sto tun benzenu již bylo odstraněno. Pohybujeme se tedy na, matematici to nemají rádi, větší polovině, kterou je potřeba ještě dekontaminovat.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: 60 % to je přesně.

Lucie Pávová, Český rozhlas: Já se chci zeptat na školní psychology a sociální pedagogy. Vláda dnes měla rozhodnout o jejich financování. Tak, projednali jste tento bod a jednoduše, prosím, popsali byste, co všechno se mění? A pak ještě jenom k těm Hustopečím. Plánujete, nebo předpokládáte, že by se to mohlo obnovit ještě jednou, nebo třeba i vícekrát po vládních prázdninách?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já se vyjádřím k tomu vzdělávání. Vláda skutečně na návrh Ministerstva školství upravila několik nařízení vlády, která se školství týkají. Do nařízení vlády o soustavě oborů v základním, středním a vyšším vzdělávání jsme doplnili nové obory s možností získání středního vzdělání s výučním listem i středního vzdělání s maturitní zkouškou mechanik, elektrotechnik, elektrikář silnoproud. U programu vyššího odborného vzdělávání u zdravotnických oborů jsme zkrátili dobu vzdělávání, pokud obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude muset absolvovat. Rozšířili jsme systém návaznosti mezi obory středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání. Ono to vypadá jako technikálie, ale jsou to důležité věci, protože právě reforma toho středního stupně naší vzdělávací soustavy je důležitá. Musíme v tom jít v těch dalších měsících a letech ještě dál.

Možnost plnit profilovou část maturitní zkoušky zpracováním komplexní profilové práce bude nově platit pro všechny obory vzdělávání s výjimkou vzdělávání na konzervatořích. To je asi logické. V nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí a svazkem obcí jsme nastavili systémová pravidla financování psychologů, speciálních pedagogů nebo sociálních pedagogů ve školách. A byly také nařízením vlády stanoveny maximální počty hodin výuky s asistentem pedagoga, které jsou financovány ze státního rozpočtu ve třídě, ve které se vzdělávají žáci prvního ročníku, v souvislosti se zajištěním plynulého přechodu žáků mezi mateřskou a základní školou a snahou o omezení odkladů povinné školní docházky. Reagujeme tady na přijaté změny ve školském zákoně. To je vlastně následný krok tady tato nařízení vlády.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A jednoduchý pohled z hlediska financování. Implementace velké školní novely, té malé školní novely, což se především mediálně mluvilo o příliš vysokém procentu dětí, které mají odklady, je 1,4 miliardy ročně, pokud si promítneme ty schválené změny, které schválily obě komory Parlamentu, podepsal pan prezident a vyšly ve sbírce zákonů. A na to dneska reagoval i celý ten balík nařízení vlády.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Velmi krátce k těm Hustopečím. Jenom připomenu, ten stav nebezpečí umožňuje některé věci, třeba např. stále držet v okruhu té kontaminované oblasti zákaz vstupu, případně realizovat či nerealizovat složitá povolovací řízení při té dekontaminaci a další záležitosti, tzn. ano, předpokládám, že hejtman Olomouckého kraje požádá vládu ještě minimálně jednou, možná i vícekrát. Příští vláda se sejde 20. srpna. Tzn. to by bylo případně i to datum. Jinak ta časová osa jednoznačně směřuje k nějakému listopadu. Připomenu, že benzen tuhne při nějakých pěti stupních nad nulou, tzn. že tady maximálně napínáme úsilí v tom, aby maximum té dekontaminace bylo možné provést v této sezóně před začátkem zimy.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji a tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den, na shledanou.