Tisková konference po jednání vlády, 23. března 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády a poprosím o slovo prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka, prosím.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak přeji vám všem hezký den. Já nemohu začít jinak, než že zítra to bude sto dnů od jmenování naší vlády, a vy víte, že když jsme začínali, tak že jsme všem tvrdili, že nepotřebujeme sto dnů hájení, což nastalo, a současně jsme jasně deklarovali, že jsme v době opozice, v době, kdy jsme se s vámi potkávali v rámci stínové, lepší vlády, se zodpovědně připravovali.

No a já jsem přesvědčen, že když se podíváme na ten souhrn toho, co se nám podařilo zvládnout, anebo rozpracovat v těch prvních sto dnech, tak že to potvrzujeme. Můžete vůči nám mít různé výtky, ale nemůžete rozhodně dnes tvrdit, že jsme byli nepřipraveni. Nastoupili jsme do toho od prvního dne, na nic jsme nečekali a jedeme skutečně v rychlém sledu, až nám to někdy je vyčítáno, ale to cíleně.

V každém případě bych zmínil to, že jsme splnili náš slib a že jsme okamžitě snížili ceny energií pro domácnosti i pro firmy, a to tím, že jsme zrušili zelenou daň, díky čemuž jsme snížili ceny elektřiny o 10 %. Bylo to protiinflační opatření a opatření, které nepochybně pomůže v čase v příjmech státu, a to výkonností firem a poté jejich odvody logicky, ať už sociální, zdravotní, přes zaměstnance, nebo daní z příjmu, zvýšenou investiční aktivitou atd. Mimo jiné v současné době, aniž bychom věděli, co přijde v rámci Blízkého východu, se to projevilo jako velmi prozíravé opatření.

Zrušili jsme zvyšování odvodů pro OSVČ, v tuto chvíli je to před třetím čtením v Poslanecké sněmovně, bude se to zpětně všem proplácet. A jeden z nejdůležitějších kroků – ukončili jsme trápení se stavebním zákonem a to tím, že po dvou letech přípravy jsme přijali stavební zákon na vládní úrovni a v tuto chvíli je před druhým čtením v Poslanecké sněmovně, jinými slovy bude se stavět rychleji a věříme, že zvrátíme v čase poptávku s nabídkou, jinými slovy, že bude větší nabídka, než je poptávka, což by mělo vliv v čase na ceny, nebo alespoň by nerostly takovým tempem.

Jasně jsme se vymezili vůči tomu, co jsme slíbili, a to je vůči migračnímu paktu a vůči emisním povolenkám pro domácnosti, proti věcem, které odsouhlasila vláda předcházející. Šetříme u sebe, schválili jsme zmrazení platů politiků, propustili jsme už 322 úředníků a všechny resorty musely přijít s úsporami. Když to jenom překlopím do resortu, kde jsem aktivní já, tak slučujeme zkušební ústavy, slučujeme CzechTrade a CzechInvest a zjednodušujeme řízení výzkumu, vývoje a inovací vše pod jednou střechou. Slíbili jsme hospodářskou strategii, je hotová, nikoliv jako vláda před námi, která byla aktivní natolik, že ji předložila ve třetím roce fungování svého angažmá, což, jak všichni víme, už je k ničemu, ale představili jsme ji ve druhém měsíci fungování. Proč? No, protože jsme dva roky na ní zodpovědně pracovali.

Slíbili jsme, že bude méně dotací, a naopak že posílíme nepřímou podporu, splnili jsme. Někteří nám vyčítáte, že jsme ukončili Novou Zelenou úsporám, ale není to tak. My jsme pouze přešli na jiný režim. Ano, bude méně dotací, ale bude to podpořeno úvěry za nulovou sazbu, tak aby lidé, kteří chtějí zateplovat a pořizovat si podobné věci v rámci domků nebo bytů, tak aby měli šanci na to dosáhnout. Posílili jsme naopak například záruční programy u firem. Jinými slovy méně dotací, okamžitě jsme spustili národní záruku, dva roky stála.

Stejně tak jsme okamžitě pro malé a střední firmy spustili úvěrování za 0 %, to znamená investiční úvěry, opět stálo to dva roky. Paní ministryně Schillerová rozjela přípravu EET 2, tak aby od příštího roku bylo vše funkční, je to velmi důležitý nejenom symbolický, ale samozřejmě praktický nástroj v boji se šedou ekonomikou. A připravila současně paní vicepremiérka i Kobru 26. Čili plníme naše sliby a zahajujeme boj proti šedé ekonomice.

V oblasti zdravotnictví mimo jiné máme zde konečně Odbor pro duševní zdraví, budeme otevírat 26 center duševního zdraví napříč celou republikou a připravujeme velký projekt supermoderní nemocnice v pražských Letňanech. Ministr práce a sociálních věcí představil návrh na zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 Kč, což je rovněž splnění našeho slibu. Ano, po dohodě se sociálními partnery jsme vyřešili problém s platy kuchařek, školníků, zdravotníků, pracovníků v sociální oblasti, kde šlo o 5 %, resp. 9 % v rámci učitelů a zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Máme schválený rozpočet, ano, opozice, tak jak je zvykem, kritizuje, ale my v tom rozpočtu po mnoha letech nelžeme. Je reálný, a to co je důležité, nechybí v něm peníze na ty klíčové stavby, které chyběly v tom rozpočtu předcházejícím a podotýkám, že tam chybělo za 45 miliard korun, nechybí tam peníze, které jsou povinného rázu na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a co je důležité, jakkoliv je tendence to teď kritizovat, tak vůči minulému roku rostou peníze na obranu. Používáme-li úplně stejnou metodiku a stejný mechanismu jako vláda před námi, je to plus 24 miliard korun. Rostou peníze i na tajné služby, v tomto případě na BIS, vůči minulému roku je to o 230 milionů korun, podotýkám, že předtím to nerostlo.

Musíte uznat všichni, že jsme hyperaktivní v rámci Evropské unie, a to zejména s ohledem na ETS 1, jinými slovy na emisní povolenky té první generace, kdy jsme vytvořili i skupinu konkurenceschopnosti. Píšeme neustále lídrům v Evropské unii, setkáváme se s nimi, přesvědčujeme je, vytváříme koalici pro to, abychom se tento naprosto vražedný nástroj pokusili změnit. A to, co je zcela zásadní, tak díky naší iniciativě se začíná vážně napříč Evropou diskutovat oblast energeticky náročných oborů, které by mohly v určitě konstelaci toho být ať už ušetřeny, nebo by měly mírnější dopady.

Když už jsem u toho zahraničí, tak realizujeme faktickou, tak jak jsme slíbili, pragmatickou ekonomickou diplomacii, takže žádné Rusko, žádné telefonáty z východu, ale bereme jednu zemi za druhou v rámci našich spojenců, potvrzujeme partnerství v rámci NATO, potvrzujeme partnerství v rámci Evropské unie, zásadním způsobem jsme posílili vztahy se Spojenými státy a nepamatuji si, kdy by tam byly lepší vztahy než v současné době, za dva měsíce jsme měli setkání s asi šesti, sedmi členy kabinetu Spojených států.

Mimo to všechno pochopitelně jsme museli řešit nečekanou, jednu z největších operací repatriačních těch posledních let, možná dokonce v historii, pouze tedy za covidu jsme repatriovali více, ale tam to bylo během půl druhého roku. My jsme dostali během dvou týdnu domů skoro 1 600 našich občanů. Opět je velmi jednoduché říci, co všechno se u toho dalo dělat lépe, jenom podotýkám, že země jako Spojené státy, Velká Británie nebo Kanada, které tam měly desítky a desítky tisíc občanů, tak pouze doporučily, co se má dělat. Chovali jsme se zodpovědně a řešili jsme to ve velkém detailu a jsme rádi, že se nakonec toto podařilo.

Jinými slovy jsme připraveni nejenom po těch sto dnech i nadále skládat účty. 30. 6. všichni ministři předloží výčet svých aktivit za první půl rok a budeme důslední, budeme přísní ať už se jedná o ministra z té či oné strany, a budeme z toho okamžitě vytvářet závěry.

Co se týká dnešní vlády dále, tak jsme schválili plán legislativních prací na tři roky, současně novelu občanského soudního řádu, kolegové se k tomu případně samozřejmě vyjádří. Dále důvěru v elektronické transakce. Přerušili jsme, a to určitě vysvětlí i pan ministr práce a sociálních věcí, odklad digitalizace administrace dávek. Stejně tak jako odklad přesunu dávkové agendy z Úřadu práce na Českou správu sociálního zabezpečení.

Stejně tak jsme přerušili bod výměna Českých území v Hamburku, nikoliv že bychom byli proti tomu, ale potřebujeme tam dohrát řadu věcí, jedná se o důležitý státní záměr s podnikatelských rozměrem a my chceme mimo jiné vidět i to, jakým způsobem se bude pokračovat v labské plavbě, jinými slovy zesplavnění Labe, a v nezbytně nutných investicích, které jsou s tím spojeny, mezi českou a německou stranou.

Odsouhlasili jsme memorandum ve spolupráci se Slovenskem a potvrzujeme, že příští úterý máme po dvou letech konečně tedy setkání na té vládní úrovni, na té pracovní úrovni mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky, řešili jsme některé detaily, ale v každém případě považuji za dobrou zprávu to, že se všichni ministři již setkali se svými protějšky na té slovenské straně čili bude to mít vysoce pracovní ráz.

Poté padlo několik rozhodnutí v rámci změn ve výboru Státního fondu dopravní infrastruktury, správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, případně byl jmenován nový zmocněnec pro digitalizaci, kterým se stal pan Lukáš Klučka, a vláda vzala na vědomí rezignaci Roberta Králíčka.

Toliko asi k těm nejdůležitějším věcem a dovolte, abych zmínil ještě poslední věc, kterou jsme si po vládě diskutovali, a to je ještě tedy k té události, která nastala v minulém týdnu v rámci tady toho pardubického, té situace v Pardubicích, kdy tam došlo k nelegálnímu vniknutí a poškození toho areálu. My jsme zde už v pátek na tiskové konferenci jasně sdělili to, že je třeba posílit ochranu objektů společností, které produkují podobné produkty. Tady je třeba říct, že někdo zase měl tendenci kritizovat, že to má činit stát. No prosím pěkně, abychom si rozuměli, jedná se o 428 firem, které jsou v režimu tzv. povolování v rámci licenčního řízení. A to se ještě musíme dále bavit, že tady máme další a další desítky a desítky  subjektů v rámci kritické infrastruktury, ať už se jedná o státní, nebo soukromé subjekty. Není samozřejmě v silách žádné země, aby byla schopná dostatečně zabezpečit každý z těchto objektů, některý je malý, některý je velký, to je naprostý nesmysl a nepochopení vůbec role státu.

Pochopitelně, že pokud kdokoliv se dostane do problémů, tak samozřejmě zasáhnou integrované složky a pomohou tomu dotyčnému v ochraně případně činit tak, jak činit musí, ale zabezpečovat tyto objekty je pochopitelně a musí být odpovědností majitelů anebo provozovatelů těchto objektů. To znamená ministerstva průmyslu, vnitra a obrany zasílají důrazná upozornění těm společnostem, které jsem zmiňoval čili které mají dneska povolení k vývozu, myslím tím licenci tady mají v rámci zbraní munice a podobně, tak aby důsledně dodržovaly zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem, protože tam je v zásadě vše.

A dokonce půjdeme ještě tak dál, že pokud nebude toto ukonáno a budou v tomto případě důsledné kontroly, poté nebudou poskytovány vývozní licence. Samozřejmě že to je zákonnou povinností těch jednotlivých subjektů, ale my zvýšíme kontrolu těch subjektů ve smyslu toho, abychom byli přesvědčeni, že pokud někdo žádá o vývozní licenci, tak důsledně dodržuje tento zákon. Jinými slovy tam je zcela jasně uvedeno, že musí být i přiměřené zabezpečení těchto objektů. Podobné je to, pokud někdo vyrábí zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu. Takže to je to, na co se bude nyní Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra soustřeďovat v rámci právě poskytování licencí. Já děkuji a poprosím mé kolegy, kolegyně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní poprosím ministra spravedlnosti pana Jeronýma Tejce.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Dobrý den, já se k prvnímu bodu vyjádřím jako ministr spravedlnosti, neboť jsme projednali změnu občanského soudního řádu. Tady ta novela byla vyvolána mimo jiné směrnicí Evropského parlamentu, která má chránit osoby zapojené do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy zneužívajícími soudní řízení.

Zjednodušeně zkusím vysvětlit, jedná se o případy, kdy někdo, kdo vykonává veřejnou činnost, může to být samozřejmě politik, může to být zástupce neziskové organizace, může to být například odborář, může to být i novinář, se dostane při vykonávání svého práva, chce si zřídit petiční stánek, chce se svobodně vyjadřovat, chce svolat demonstraci, chce se nějakým způsobem například vyjádřit vůči nějakým kritickým jevům ve společnosti. A následně ze strany některých institucí je proti němu vedeno řízení, to znamená například žaloby na ochranu osobnosti šikanózní nebo nějaké žaloby finančního plnění a podobně.

V případě, že se tedy tato osoba obrátí na soud a prokáže se u soudu, že ta žaloba, která byla na ni podána, vůbec nesouvisí s tím meritem věci, ale souvisí s tím, že skutečně se jedná o snahu jej zastrašit, nějakým způsobem jej šikanovat, aby upustil od té své veřejné činnosti, tak v takovém případě soud bude moci tuto žalobu zastavit, ale také bude moci uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 korun těm, kteří by takové právo zneužívali. A ještě navíc může dojít i k tomu, že bude uložena povinnost to rozhodnutí soudu té straně, která tu šikanu vyvolává, zveřejnit.

Takže v tomto smyslu se jedná o ustanovení, které má chránit svobody, má chránit základní lidská práva a svobody, to znamená, jak už jsem řekl, právo shromažďovací, právo petiční a právo samozřejmě na svobodné vyjádření názoru. Má chránit i akademické svobody. Takže v tomto smyslu tedy tato novela nám byla předložena.

A druhá věc, ke které se vyjádřím jako předseda Legislativní rady vlády, je to, že jsme poté, kdy mně tedy byl tento návrh vrácen, po tom minulém zasedání, jsme dnes už přijali legislativní, plán legislativních prací vlády na rok 2026 a výhled do roku 2029 s tím, že mohu konstatovat, že se v plánu objevuje 114 legislativních úkolů a ve výhledu 69 legislativních úkolů. Musím říct, že tedy 49 % úkolů v tom plánu implementuje právo EU, to znamená, uděláte si asi představu o tom, co vše vychází z Evropské unie, co vše musí mít legislativní podobu a kolik tedy těch návrhů nejsou vyvolány tím, že se jedná o směrnice či reakci na nařízení EU.

V této souvislosti tedy jsme současně vyhověli tomu požadavku vlády a pana premiéra, abychom více uzpůsobili ten materiál programovému prohlášení. Tady já mám před sebou materiál, který skutečně umožňuje to, aby každý bod programového prohlášení byl konkrétně pojmenován a v případě, že se jedná o legislativní návrh, tak je stanoven nejen gestor, ale také termín předložení a konkrétní návrh předpisu, kterým bude splněn. Tolik tedy ode mě k těm bodům, které dnes byly projednány. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám ministra práce a sociálních věcí pana Aleše Juchelku.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já děkuji, dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. My jsme měli na vládě dva návrhy, a to byl odklad přesunu dávkové agendy z Úřadu práce na Českou správu sociálního zabezpečení a taktéž digitalizaci, její odklad, administrace dávek. Obojí dvojí bylo přerušeno, a to z toho důvodu, že jako červená niť se tou neustálou digitalizací na Ministerstvu práce a sociálních věcí táhne to, že po té minulé vládě prostě nebyla ta digitalizace jednoduše připravena a v tuto chvíli se to celé odhaluje.

My jsme už posunuli přechodné období o 3 měsíce u superdávky, abychom vytáhli ten horký kaštan z toho ohně, který nám tady ta minulá vláda nechala. V tuto chvíli jsme udělali další odklady digitalizace jenom proto, že překotně, rychle, zbrkle tak jak my říkáme, byly přijaty novely zákonů, například v tuto chvíli rodičák, hlídačkovné, předrodičák, kdy už tenkrát IT oddělení upozorňovalo minulou vládu, že není možné v takové rychlosti tady tyto agendy digitalizovat, realizovat to v těch určených termínech. Bylo rozhodnuto, že to takhle prostě jednoduše bude tou minulou vládou a že se o to budou samozřejmě zabývat po volbách.

My jsme například v tuto chvíli odložili a přerušili, abychom se k tomu vrátili v té další vládě a trošku to hlouběji prodiskutovali, jak hluboký ten problém je, že jsme třeba odsunuli taktéž uvažované změny u OZP, což nebylo na konci toho minulého volebního období z čeho financovat, protože Ministerstvo financí vzalo 130 milionů třeba na digitalizaci tady tohoto prvku. Takže my pořád odkládáme nějaké věci, které nám prostě ta vláda minulá zanechala v opravdu velmi tristním stavu z hlediska těch termínů, do kdy se to musí všechno udělat. Vůbec nereagovala na žádné věci, které jí odborníci a experti říkali z hlediska například pilotování, což jsme u superdávky viděli, že nebyl odpilotována. Proto se dostávají ty různé věci do kolizí, a právě proto my tady odkládáme jednu tu digitalizaci za druhou, abychom se nedostali do nějaké, bych řekl, chaotické výplaty sociálních dávek.

My se k tomu budeme vracet ten příští týden na vládě, kde budeme, jak jsem říkal, hlouběji se dívat na tu digitalizaci jako takovou. Tam uvidíme, s čím samozřejmě přijdou experti, no a budeme se tím muset zabývat. Ne jenom všechno jakoby odkládat, ale naopak se podívat i trošičku více na další věci, které se týkají MPSV a právě všech těch souvisejících věcí se superdávkou, státní sociální podporou samozřejmě jako takovou, superdávkou dvě, hlídačkovném, rodičáku, předrodičáku a všech těch věcí, které se právě už v tuto chvíli některé odložily, jako superdávka, a mají se odkládat další. Takže jsme to přerušili, abychom se k tomu hlouběji na příští vládě vrátili.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní požádám první dotaz Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, vzhledem k neúčasti pana premiéra, pane vicepremiére, budu ty dotazy směřovat hlavně na vás, já bych jich měl několik, položím je postupně, abychom se v nich neztratili. Zejména začnu tím, co vy už jste zmiňoval, a tedy té události kolem Pardubic. Jestli můžete krátce shrnout, jak moc jste se o tom bavili a jestli jste se bavili i o tom, co se od toho pátku stalo a co tedy vy jako vláda teď víte?

A zároveň by mě zajímalo, co mají tedy ty firmy přesně dělat, protože ony argumentují: my plníme ty zákonné požadavky. Vzhledem k tomu, že třeba i vyzýváte k tomu, aby docházelo k opatření těch areálů, vy máte třeba nějaké informace o tom, že by tady hrozilo něco podobného v dalších areálech třeba?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Nikoliv, ale postupně. My nemůžeme zveřejňovat detaily z toho vlastního vyšetřování, platí stále to, co jsme říkali, vyšetřují se čtyři různé verze. To zaprvé.

Za další, my musíme rozlišovat, co je bezpečnostní hrozba, kdy musí činit orgány, jako je policie, hasiči případně vojsko atd., a co je zabezpečení objektu. Každý provozovatel, každý vlastník objektu musí dbát na to, aby jeho objekt byl zabezpečený tím spíše, musí-li dodržovat určité zákonné rozměry, v tomto případě zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákon o zbraních a střelivu.

No a pokud budu všichni důsledně toto naplňovat, a my pouze říkáme, že to budeme teď velmi důsledně kontrolovat, protože to, že má někdo zákonnou povinnost, ještě neznamená, že od rána do večera je u něj státní orgán a kontroluje ho. Všichni si stěžují na to, že prostě mají příliš mnoho administrativy, takže my nemůžeme stát u 428 firem, které toto jaksi vyrábí, a kontrolovat je neustále. Ale nyní se tady na to mimo jiné i pod tlakem těch událostí samozřejmě daleko více zaměříme. A jenom říkáme, že pokud to nebude odpovídající, a to jsou naprosto jasně dané, řekněme, parametry, jak by to mělo vypadat, tak nemůže očekávat, že dostane vývozní licenci. Tam doslova a do písmene jasně je, že musí být přiměřeně zabezpečeno. Protože pokud by ten areál byl zabezpečen přiměřeně, tak by to s největší pravděpodobností nenastalo.

Co se týká dalších hrozeb, my nemáme žádný signál, že by něco bezprostředně hrozilo, samozřejmě jsme obezřetní v tuto chvíli. A já, aniž bych teď jmenoval firmy, protože samozřejmě nechceme nikomu dávat žádný návod, tak mohu říct jenom za sebe, že jsem prakticky celý víkend sledoval, kontroloval, diskutoval a nechával si posílat přesné reporty o zabezpečení a zvýšení zabezpečení a aktuální situaci v několika naprosto klíčových firmách kritické infrastruktury státu zejména v energetické oblasti. Asi si každý doplní, o jaké se jedná společnosti. A de facto všichni buď jednatelé, ředitelé, nebo předsedové představenstev v těchto institucích mi zasílají online reporty, jakým způsobem se posiluje zabezpečení, co se tam odehrává a jakým způsobem k tomu přistoupili. Takže to je samozřejmě potom ta osobní rovina, myslím tím rovina osobní kontroly.

Martin Šnajdr, Česká televize: Pak by mě ještě zajímal ten plán legislativních prací, co pro vás bude tou největší nebo jedny z těch největších a nejbližších právě priorit v něm?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Těžko se nám říká, co je tou největší, nebo není největší prioritou. Samozřejmě kdyby tady se k tomu měl vyjádřit každý ministr, tak by si tam možná obtiskl tu svoji prioritu, která je.

Pro nás je priorita jasná, dodržovat dneska a soustředit se na naplňování našeho programového prohlášení, případně dalších úkolů vyplývajících například z hospodářské strategie. Máme obrovské množství úkolů, my je plníme a znovu říkám, důsledně budeme kontrolovat, aby dotyční ministři je naplňovali. Vidíte, že za těch prvních sto dnů, jsem vám tady udělal suchý technický výčet toho, co jsme už splnili, případně co jsme zahájili. Takto budeme pokračovat, protože naší povinností je skládat účty a my tak činit budeme.

Martin Šnajdr, Česká televize: A ještě jedno téma z koaliční rady, Tomio Okamura po ní řekl, že předložíte poslanecký návrh na zrušení části poplatků za Český rozhlas a Českou televizi, později se k tomu vyjadřoval i na sociálních sítích pan ministr Klempíř, tak možná pro dovysvětlení, jak by to tedy konkrétně mělo vypadat? Protože se zmiňuje, že by to mělo dojít do stavu v roce 2024, zda je to tedy myšleno jenom ten okruh těch lidí, kteří budou platit ty poplatky, nebo zda je to třeba i jejich výše? A proč neprobíhala před tímto předložením nějaká větší debata třeba odborná? A zároveň jestli plánujete ten výpadek těch příjmů těm organizacím potom nějak kompenzovat? Díky.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak odborná debata bude velká, odborná debata, a ta se bude týkat zrušení koncesionářských poplatků. Je to náš slib, něco, kvůli čemu nás lidé mimo jiné volili, a toto my zrealizujeme. Jinými slovy, že přejde financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, jinými slovy budeme postupovat tak jako 17 zemí v Evropské unii plus dneska tady pravděpodobně 18, což je Polsko, takže bychom byli 19. zemí, která nebude financovat skrze koncesionářské poplatky.

Takže to je první krok a na něj bude zevrubná detailní diskuse a zahájíme tu diskuzi v řádu několika týdnu. Bereme to skutečně dneska podle priorit a já jsem se vám tady se snažil v tom úvodu říct, co všechno jsme museli okamžitě zvládnout ať už ve smyslu toho, že to bylo dodrbáno vládou minulou, anebo protože jsme to měli jako absolutní prioritu.

Co se týká toho kroku, který tomu bude předcházet, a to je to, s čím přišla skupina poslanců, to je to, co dnes i signalizoval pan předseda Okamura, tak ano, skupina několika koaličních poslanců přijde s iniciativou, aby se ještě před tím, protože to se dá zvládnou před tím, ukonalo to, co jsme kritizovali v rámci zvyšování koncesionářských poplatků v době, kdy jsme byli v opozici. Jinými slovy my jsme kritizovali, aby se nezvyšovaly pro seniory, studenty, invalidní důchodce atd. A mimo jiné, co se týká zvyšování, i firem, živnostníků anebo tady těch, kteří zaměstnávají nějaké pracovníky. Takže ano, toto je věc, kterou chceme řešit bezprostředně, okamžitě a uvidíme, jestli to zvládneme před tím signalizovaným zrušením těch koncesionářských poplatků.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. CNN Prima News.

Jan Suchan CNN Prima News: Já bych měl s dovolením taky několik dotazů. Jednak by mě zajímalo, proč nepřišel pan premiér?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Pan premiér vás pozdravuje, ale není to nic, že by se s vámi nechtěl vidět, ale my jsme už od dvou hodin měli velmi důležité jednání k energetice ETSky a ve tři hodiny nám začíná k energeticky náročným oborům, důsledky jeho jednání v rámci setkání lídrů, a protože tam bylo poměrně velké množství lidí, které jsme si k tomu pozvali, tak jsme si to dneska rozdělili a musíte to dneska strpět se mnou.

Jan Suchan CNN Prima News: Dobře, děkuji za vysvětlení. Pak by mě tedy zajímalo, navážu ještě na ty koncesionářské poplatky, od kdy tedy by podle vás mělo platit to částečné zrušení, to vrácení do toho stavu před rokem 2025, plus od kdy tedy plánujete to úplně zrušení?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Záleží samozřejmě na tom, jak rychle půjde procedura. My jsme řekli, že to úplné zrušení projde důslednou diskusí, my se ničemu nebudeme vyhýbat, jsme přesvědčeni, že to každému jasně a věcně odůvodníme. Jestliže to je dneska v 17 respektive 18 zemích Evropy, nevidím důvod, proč by to nemělo přejít i na Českou republiku. Jasně každému vysvětlíme, že tady nechystáme žádný východní model, jak nás někdo podezírá, ale jasný krok k tomu, aby se zklidnily emoce a aby se přešlo na jiný systém financování.

Současně ukážeme jasnou garanci toho, že to neohrozí nijak nezávislost veřejnoprávních médií. To ale neznamená samozřejmě to, že tak jako každý správný hospodář budeme chtít, aby se v těch dotyčných médiích chovali úsporně, aby předkládali běžná úsporná opatření, tak jako kdokoliv jiný ve státní sféře. Ale nikdy jsme nezpochybňovali, ani zpochybňovat nebudeme, řekněme, úlohu veřejnoprávních médií.

Na druhou stranu jsme v roce 2026, jsme v době, kdy jsme obklopeni obrovským množstvím privátních stanic, digitálních vysílání různých podcastů, sítí a já nevím čeho všeho a internetových vysílání, to znamená i tomu je třeba, aby s moderní veřejnoprávní média přizpůsobovala, tak jako je to v jiných zemích. Určitě pokud to sledujete, tak tato diskuse rozhodně není jenom v České republice, o čemž svědčí také to, že ve většině evropských zemí už je to jinak.

Co se týká toho prvního kroku, který tady bude představen zítra předpokládám na tiskové konferenci dotyčných poslanců, kteří s tou iniciativou přicházejí, tzn. to, aby se to nevztahovalo například na invalidní důchodce nebo na skutečně seniory v pokročilejším věku, případně aby se to opětovně dostalo do normálu v rámci toho, jak to má být vůči firmám, protože nechápeme, pokud má někdo 300 zaměstnanců u pásu a každý z nich má mobilní telefon, proč by tady 300 zaměstnanců mělo nějakým způsobem být tím základem pro to, kolik on bude platit.

Asi nelze předpokládat, že se ti lidé dívají na televizi v průběhu své práce, to jsme kritizovali, že bylo nejenom nečekané pro firmy, ale bylo to neskutečně nefér. My jsme jasně řekli, že zde vytvoříme prostředí takové, kde firmy budou základem hospodářského růstu a že jim přestaneme házet klacky pod nohy. Což jsme učinili ad jedna zrušením zelené daně za obnovitelné zdroje, což jsme učinili například vstřícným krokem vůči živnostníkům, že jim nezvyšujeme tu další šarži a šetří 8,5 tisíc korun ročně, anebo třeba tímto. Pro ty podnikatele je to důležité a je to i o určitém symbolu. To znamená nevidíme důvod, proč by měli platit za něco, co bezprostředně nevyužívají.

Jan Suchan, CNN Prima News: Ještě za mě poslední věc, bavili jste se na vládě o cenách pohonných hmot? Protože od minulého týdne opět ty ceny rostou, tak jestli stále platí to, že neplánujete žádné plošné opatření, žádnou plošnou regulaci a pouze sledujete ty ceny v rámci toho monitoringu? Děkuji.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě, že to sledujeme, komunikujeme i s mezinárodními energetickými organizacemi, které to mají na dohled. Jsme v denním kontaktu se všemi, troufám si tvrdit, významnými aktéry v oblasti plynu, v oblasti ropy, a to i na té mezinárodní úrovni sledujeme to, vyhodnocujeme to a zatím musíme říct, že v České republice nehrozí nedostatek pohonných hmot, ani plynu. Samozřejmě si uvědomujeme, že ta situace je nejednoduchá na Blízkém východě, sledujeme to, jakým způsobem se to pravděpodobně může vyvíjet, sledujeme okamžité dopady do cen.

Ale v každém případě opatření, které jsme například v ropě udělali ve smyslu toho, že jsme okamžitě začali sledovat marže, tak výsledkem toho je to, že se denně reportuje, že zatímco v době, kdy zde fungovala vláda předcházející, tak poté co nastala podobná krize, možná si vzpomínáte, že na jaře roku 2022 nafta byla kolem padesáti korun za litr, což je tedy více než dnes, tak důsledek chování minulé vlády bylo to, že marže těch obchodníků, myslím tím obchodníků s benzínem a naftou, čili čerpací stanice, tak se pohybovaly mezi třemi až čtyřmi korunami za litr. Naše opatření znamená to, že se pohybují mezi korunou dvaceti až dvěma čtyřicet, takže to myslím je nepochybně důležité, že to máme pod kontrolou, díky čemuž i patříme mezi země s nejnižší cenou za pohonné hmoty. V každém případě ve středu Evropy je to s výjimkou Slovenska zcela jednoznačné.

Pochopitelně už v tuto chvíli se ale zaobíráme tím, jaký to bude mít ten střednědobý dopad, takže velmi aktivně řešíme otázku spojenou s plynem, postupně v tomto týdnu se budu setkávat se všemi hlavními plynaři, obchodníky s plynem, pochopitelně tedy ale i s těmi, kteří obchodují s pohonnými hmotami.

Co se týká toho plynu, tak v tuto chvíli už řešíme, jakým způsobem se budou plnit zásobníky na sezonu 2026/2027 s tím, že v tuto chvíli vidíme, co je tam tzv. zarezervováno, řešíme už i ten rozdíl, deficit, který tam může být, řešíme to na úrovni cenové. Nicméně zatím je ještě předčasné dělat cenové závěry, protože pokud se podíváte, co se odehrává ve světě, tak ty tzv. dlouhodobé kontrakty, dvou, tříleté, jsou poměrně stabilní, což znamená, že obchodníci věří tomu, že se ta situace zastabilizuje.

Náročnější je to v těch krátkodobých cenách, ale i tam vidíte, že to skáče, dneska už zase klesla cena ropy v rámci Brentu pod stovku, takže ta situace se dnes a denně jaksi mění, ale v každém případě mohu uklidnit lidi u nás, že situace u nás je stabilizovaná, není potřeba podléhat žádné panice. To, že v některých zemích dělají určitá opatření, může být například dáno i tím, že mají méně peněz, možná i díky tomu, ale méně zásob v rámci státních hmotných rezerv, ať už např. Rumunsko, které dnes zavedlo určitá opatření, tak mělo zásoby, nepletu-li se na 45 dnů.

V České republice je máme tak, jak vždycky bývalo v posledních deseti, patnácti letech, tzn. téměř 90 dní, je to 88,5 dní. Takže nechystáme žádná mimořádná opatření. Ale kdyby nastala situace, že samozřejmě je třeba je konat, tak můžeme všem garantovat, že nenecháme české obyvatele, ani české firmy v situaci, že bychom platili nejvyšší ceny za energie, jako tomu bylo v tom minulém období.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Novinky.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat ještě k té České televizi. Vy jste neodpověděl na tu otázku, jestli tam bude zahrnuto i snížení toho poplatku, samotné té nominální výše, nebo jen zúžení toho okruhu plátců? To je moje první otázka k tomu. A za druhé, jestli máte spočítáno, o kolik peněz ta média přijdou? Případně, jestli to nějak doplníte? A jestli můžete zareagovat na aktuální kritiku Českého rozhlasu, který říká, že je to příliš rychlé a netransparentní?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak, my rozumíme tomu, že se to někomu nemusí líbit, ale nevím, co je na tom rychlého. My jsme toto slibovali možná už před rokem. Téměř, já nevím, jak dlouho, skoro půl roku, je po volbách, tzn. bylo zjevné, že plníme naše cíle, naše úkoly. My jsme upozorňovali na to, že tahle ta situace nastane. Takže jestliže dneska říkáme, že tu hlavní změnu, přechod z koncesionářských poplatků na rozpočet budeme v horizontu několika týdnů začít projednávat a že to bude důsledná a důkladná diskuse se všemi zainteresovanými skupinami, každý se k tomu může vyjádřit. Nepojedeme jako parní válec v tomto. Víme, že je to citlivá věc, víme, že to je důležité. Tak prosím pěkně, nevím, co je na tom rychlého. Ano, je to v prvním roce našeho fungování a myslím, že to snad je celkem pochopitelné, že tyto věci děláme.

Co se týká toho rychlejšího opatření, tak to nějak nevybočuje z toho, co jsme říkali opět už v dobách dávno minulých. Tzn. že starší lidé a firmy, na které to padlo, tak že to bylo nefér. V tuto chvíli předpokládáme, že bude-li to tak schváleno, ale počkejme si, prosím pěkně, ještě na zítřek na tu tiskovou konferenci, protože to fakt nepředkládá vláda. My, ne že bychom od toho dávali ruce pryč, nám se celkem ten záměr líbí. Původně jsme s ním nepočítali, že to tak bude. Ale skupina poslanců s tím tedy přichází a tlačí na to, že by to chtěla projednat.

Tzn., ano, předpokládám, že tam budou mít to, že to bude v tom rozpočtu, jako byl vlastně před tím zvýšením. Jinými slovy, že by tady vlastně vůči té situaci, která byla s financováním veřejnoprávních médií např. v roce 2024, nedošlo k žádné změně, ale nebude tam to navýšení. Ale to je otázka, jestli s tím takto definitivně přijdou. A také je otázka, jestli se to do té doby vůbec stihne projednat. Ale kolega Juchelka u těch některých jednání byl jako člen dokonce výboru, tak nám možná řekne víc.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Tak to, co říkal pan vicepremiér, tak skutečně je. My jsme to avizovali vždycky všechno dopředu. My jsme nehlasovali tady pro ten návrh zákona, protože např. ty firmy se tam skutečně ocitly bez jakéhokoli upozornění předem. Bylo to jako blesk z čistého nebe, kdy najednou byly postaveny před hotovou věc, co prosadila ta minulá vláda. A samozřejmě co se týká toho zítřejšího návrhu, tak skutečně si počkejme na to, co skupina poslanců předkládá. Naštěstí tady pořád žijeme v demokracii a kromě krajů a senátorů můžou i poslanci předkládat své legislativní návrhy. A to je dobře.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Televize Nova.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Já se ještě chci zeptat ohledně zákona o neziskových nebo o kontrole neziskových organizací, respektive na ten zákon o zahraničních agentech. Protože tady vzniklo jakési zmatení i mezi vámi ve vyjádřeních vás dvou, pana ministra Tejce a vás, pane vicepremiére. Tak kdo ten zákon bude připravovat, kdo ho sepíše a jestli ho podáte jako vládní, nebo jako poslanecký, jaká je jeho budoucnost a kdy by to mělo přijít?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak může pan ministr.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Tak, já samozřejmě chápu, že byste byli rádi, abychom byli v rozporu, ale my v rozporu nejsme. Možná to bylo způsobeno nějakou nešťastnou komunikací. Ale já jsem se jednoznačně vyjadřoval v tom smyslu, že žádný zákon proti neziskovým organizacím, a na ten dotaz, zda připravuji ten zákon, který se objevil v médiích, tuším na Seznamu, který tam byl v tom paragrafovém znění, zda se na něm podílí Ministerstvo spravedlnosti a podílet bude, tak jsem řekl, že jednoznačně ne. A to platí.

Tzn. určitě žádný zákon proti neziskovým organizacím, který by měl inspiraci v Rusku nebo možná ani v Americe, nechystáme jako ministerstvo, ani jako vláda. My jsme se dohodli dnes na tom, že budeme plnit, a to samozřejmě platí, a proto samozřejmě i já jako člen vlády budu plnit a naplňovat programové prohlášení vlády v této souvislosti, ale ten rozhodně s žádným takovým zákonem nepočítá a já jsem názoru, že ani počítat nemá.

Takže, pokud se podívám do programového prohlášení, tak tam máme mj. v této pasáži napsáno, že zřídíme veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce a kraje. A to tedy znamená, že chceme, aby peníze, které dostávají neziskové organizace všeho druhu od státu, případně z jiných veřejných rozpočtů, jsou to také veřejné peníze, tak aby byly pod transparentní kontrolou.

Tento bod bude naplněn, samozřejmě Ministerstvo spravedlnosti bude také spolugestorem v případě potřeby, pokud bude potřeba úprava zákonů, nicméně bude naplněn tím, že Ministerstvo financí připraví vyhlášku o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Tzn. vyhláškou rozšíříme ještě tu povinnost vést informace o tom, jaké neziskové organizace získaly jaké veřejné prostředky. Nejenom ze státu, ale i z jiných entit. Tzn. obcí a krajů. A každý si bude moci na internetu v budoucnu, už v tomto roce, jak předpokládáme, vyhledat, jak je s penězi daňových poplatníků zacházeno. Tzn., která nezisková organizace získala jaké peníze.

Myslím si, že proti tomu nemůže říct nikdo nic. Je to věc, která je nejen v souladu s programovým prohlášením, ale především dává nějaký smysl. Dává smysl v tom, že veškeré peníze mají být pod kontrolou a je třeba, aby každý daňový poplatník se mohl podívat, jak se s jejich penězi nakládá. Tzn. ta informace o tom, kdo dostal jaké peníze z veřejných rozpočtů, bude známa. Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Takže, zjednodušeně řečeno, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, a nevidíme nic divného na tom, že se vytváří registr, který bude nějakým způsobem zobrazovat to, jaké dotace přijímají neziskové organizace tak, jako musí každý živnostník, každá firma, jít se svojí kůží na trh a ukázat, odkud má zdroje, tak to ukážou i neziskovky. To, že drtivá většina z nich je naprosto bezproblémových, je jedině dobrá zpráva. Očividně s tím nebudou mít žádný problém.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.

Zuzana Drábková, Televize Nova: Dobrý den, já mám těch dotazů víc, takže možná také postupně. Pane vicepremiére, ještě bych se vrátila…

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dneska využíváte toho, že tady není pan Babiš, že vás neutne, takže tady budu odpovídat, co?

Zuzana Drábková, Televize Nova: Poprosím vás ještě ohledně těch Pardubic. Firma LPP nám řekla, že v rámci legislativy byli zabezpečeni dostatečně, že by jim pomohlo, pokud by ta legislativa byla upravena tak, aby mohli mít např. ozbrojenou ochranku anebo také vyšší technologické možnosti. Mluvili třeba o rozpoznávání obličejů. Tak jestli by něco takového bylo na stole, popřípadě jestli by tam byla nějaká výjimka pro zbrojařské firmy? Podle nich se nemohou tak dostatečně bránit těm teroristickým útokům.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: No samozřejmě, stoprocentně nemůžete nikdy nic vyloučit. Ale pokud někdo má ty informace, jakým způsobem tam pronikli ti násilníci, tak to tedy nebylo jaksi jako z filmu s Jamesem Bondem. To bylo skutečně jak za krále Klacka, až jsem se divil, že je možné tímhle tím způsobem vniknout do běžného objektu, nota bene do objektu, kde se vyrábí takhle citlivý materiál.

Já bych chtěl jenom říct, a teď to neříkám ve zlém. Já to říkám v dobrém. Zbrojařské firmy dnes vydělávají poměrně hodně zdrojů, hodně peněz. My jim to přejeme, ačkoli samozřejmě je to v důsledku naprosto tragické situace, která je nedaleko od nás, ale to je prostě realita. Vydělávají americké firmy, francouzské, stejně tak české. Je dobře, že české firmy jsou tedy aktivní, ale pokud tedy mají tyto zisky, tak předpokládám, že je i jejich zájmem, aby se dostatečně zabezpečily a aby si vytvořily, řekněme, takový stupeň zabezpečení, který je alespoň před těmito primitivními útoky dokáže uchránit.

V momentě, kdy má kdokoliv jakékoliv podezření, že se cokoliv chystá, okamžitě nastupují složky policejní atd. To je v pořádku. Ale uvědomme si, že se nejedná jenom o 438 firem, které exportují zbrojní materiál, ale jedná se o další desítky a desítky subjektů a další stovky jejich dodavatelů a subdodavatelů, spojené s kritickou infrastrukturou. To by stát musel mít desetinásobně víc policistů a musel by od rána do večera, dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, hlídat tady pomalu, já nevím, desetinu objektů v České republice. To není technicky zvládnutelné. A pochopitelně ani finančně.

Ale naopak, pokud stát uděluje licenci. A jsem přesvědčen, že má právo na to říct, aby ty subjekty, které dostávají tu licenci, byly dostatečně zabezpečeny, protože tím chrání ad jedna samy sebe a současně tím chrání svoje okolí.  A to jsem přesvědčen, že je správný krok. 

Zuzana Drábková, Televize Nova: A tudíž tedy nějaká legislativa, která by jim umožnila mít např. tu ozbrojenou ochranku, by na stole nebyla?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Bavme se o tom, co může legislativně pomoci ještě těm firmám k tomu, aby se lépe zabezpečily. To beru, a to je fér, ale nikoli, abychom řešili to, že stát jim tam poskytne finanční zdroje na to, aby si třeba, já nevím, pořídily nějakou ochranku nebo cokoli jiného. To fakt není ani ve finančních, ani v technických a personálních silách státu.

Zuzana Drábková, Televize Nova: Ještě bych se chtěla zeptat na ten legislativní plán. Jestli přece jenom nechcete představit nějaké priority? Ta samá otázka na pana ministra Tejce a Juchelku. Zároveň, vím, že to je spíš v gesci pana Metnara, ale jestli teda u toho celostátního referenda, které by se také mělo připravovat, jestli je tam ta výjimka pro NATO a EU? A pak bych měla ještě jednu otázku. Díky.

Jaromír Tejc, ministr spravedlnosti: Tak, jestli na to mohu reagovat, tak určitě výjimka pro hlasování o vystoupení z EU a NATO tam bude. To je součást programového prohlášení vlády, tzn. pokud návrh zákona o referendu předložíme. My jej předložíme velmi brzy, tak určitě tato výjimka tam bude. Tzn. nebude o tom možné hlasovat. My se teď bavíme v rámci koalice o parametrech. Tzn, např. kdo bude moci referendum navrhnout, pokud to bude skupina občanů, tzn. petice, tak kolik má být těch hlasů pro to, aby ten návrh byl způsobilý postoupit, jaká má být závaznost toho referenda, jestli na čtyři roky nebo déle, jestli má být závazné při nadpoloviční většině účasti voličů nebo např. při 25 % alespoň účasti, když to bude většina z těch, kteří hlasovali apod.

Pokud se týká těch dalších bodů, které mohu zmínit. Asi na ten opakovaný dotaz, tak určitě klíčový je návrh zákona o umělé inteligenci, který bychom rádi udělali aktivního tvůrce, z České republiky aktivního tvůrce právě této digitální politiky. Samozřejmě mohu zmínit asi návrh zákona o evidenci tržeb, kdy počítáme se zavedením EET 2.0, návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, to asi může zmínit pan ministr práce. Stejně tak důchodové pojištění, návrh novely školského zákona, kterým chceme zrevidovat současné inkluzivní vzdělávání.

Takže to jsou asi ty priority, které teď jsou na stole. Nicméně ten legislativní plán je k dispozici, bude k dispozici veřejně a můžete se podívat i na ty jednotlivé termíny, které tam jsou.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Za mě to jsou určitě samozřejmě důchody, zastropování věku odchodu do důchodu na pětašedesáti lety. Na to máme čtyři roky na všechny tady tyto zákony. A je to průběžně samozřejmě spousta různých norem ohledně sociálně-právní ochrany dětí, náhradní rodinné péče. Určitě bych vypíchl prorodinný balíček, který chystáme pro rodiny s dětmi, pro ty, které bychom chtěli dále motivovat např. k tomu, aby byli pracovně aktivní. A je to samozřejmě zákon o sociálních službách díky stárnutí populace například.

Zuzana Drábková, Televize Nova: Děkuji, ještě poslední dotaz na pana ministra Juchelku. V Česku proběhla studie, kde nezisková organizace rozdala 40 bezdomovcům 100 000 korun a rok sledovala, jak jim to změní život. Výsledky jsou, že 80 % z nich si sehnalo bydlení, vrátilo se do běžného života. Ministerstvo práce a sociálních věcí do toho projektu také investovalo. Tak jestli nemáte v plánu se nějak inspirovat tímto experimentem a nějak to změnit ten stávající sociální program starostí o lidí bez domova.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Rozhodně ano, my samozřejmě máme dokonce dva výzkumné projekty, které se týkají bezdomovectví z hlediska např. zdravotního pojištění, jakým způsobem to spolu koresponduje. Tady toto je pravda. I obecně samozřejmě je známo to, že pokud vy dáte nějaký záchranný kruh komukoli, který se potýká s nějakou, bych řekl, svým neduhem v rámci sociálních věcí, v tom svém životě, tak ho to může skutečně nastartovat tak, že se potom vrátí normálně do toho života a je plnohodnotným společníkem svým sousedům atd. v rámci třeba pracovní aktivity a rodinného života.

My to vidíme i na sociálně-právní ochraně dětí, u práce s rodinou atd. Ale je to opravdu práce jeden na jednoho, face to face, tak aby ten člověk byl skutečně provázen v podobě nějakého třeba skvělého systému sociálního po celý ten svůj, bych řekl, život, kdy potřebuje tu pomoc, aby byl právě navrácen zpátky do reality. Takže určitě v tom nějakým způsobem pokračovat budeme. Já sám jsem zvědavý na ty výsledky jako takové. Seznámím se s nimi v průběhu pár dnů, ale pracujeme s tím. Např. i v minulém týdnu jsem měl velké setkání s Armádou spásy, která se bezdomovectvím primárně vedle další sociální činnosti zabývá.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas, prosím.

Eva Soukeníková, Český rozhlas: Děkuji, pane vicepremiére, můj dotaz bude znovu na vás, není tady pan premiér, ale i tak, vy jste na začátku mluvil o tom souhrnu 100 dní vlády. Zmínil jste to, že česká zahraniční politika je jasně směřovaná, že nejsou žádné, jak jste to řekl, žádné telefonáty na východ.

Já bych se ráda ale zeptala na aktuální dění, které se děje v Maďarsku. Američtí investigativní novináři přišli se zjištěním, že maďarský ministr zahraničí telefonuje přímo z Rady do Ruska svému ruskému protějšku a že tam existuje teda přímá linka do Ruska. Dnes je ministr zahraničí na akci a přímo podporuje Viktora Orbána. Pan premiér minulý týden i na náš dotaz řekl, že podpoří Viktora Orbána a Fidesz ve volbách. Je to jasná naše, nebo česká zahraniční politika? Není tam teda přímé napojení na, řekněme, ten východní blok, na Maďarsko a Rusko? A je podle vás teď na místě takhle přímá podpora Viktora Orbána a Fidesz?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak já všechny zprávy tohoto trochu konspirativního, spikleneckého charakteru, které jsou čtrnáct dní, tři týdny před volbami, dělím deseti. To je realita. Vzpomeňte si jenom na Českou republiku, tak podle některých deníků jsme měli vystupovat z Evropské unie, měli jsme vystupovat z NATO, měly zde být tedy už ruské tanky, měli jsme tady mít horké linky z Moskvy já nevím kde. A ve finále, podívejte se, jak to je po volbách. Pevné ukotvení v NATO, pevné ukotvení v Evropské unii. Navštěvujeme jednu západní zemi za druhou. Jsem přesvědčen, že tam máme dostatečný respekt.

Hájíme sebevědomě zájmy České republiky, žádná Moskva, žádný Putin. Řekl bych, že v tomto jsme jasní a kategoričtí. Chci tím říct to, že to, že to napíše deník, byť ve Spojených státech, ještě neznamená, že to tak skutečně je. Já to nevím, jestli to tak je, ale znovu říkám, je před volbami a prosím pěkně všechny tyto informace berme s velkým odstupem.

Popravdě řečeno i tak, jak to bylo popisováno, zdá se mi to, že je to trochu infantilní. Protože pokud by někdo někomu skutečně chtěl dávat nějaké informace z Rady, ačkoli jsem přesvědčen, že si je asi zahraniční rozvědky dokážou zabezpečit i jinak, tak nepředpokládám, že tak někdo bude dělat před nějakými svědky ještě na půdě Evropské komise nebo Rad nebo Parlamentu nebo někde v Evropské unii, ale udělal by to asi jiným způsobem. To je ale jen takový můj rychlopohled. Takže v tomhle tom případě já tomu nepřikládám v tuto chvíli žádnou velkou váhu čistě proto, že to neumím posoudit.

Co se týká návštěvy pana Macinky, tak on je na setkání frakce Evropské unie, Evropského parlamentu, frakce Patriotů. Je to třetí největší frakce, kde je zastoupena celá řada zemí, a jak víte, tak my jsme součástí této frakce. Tzn. jel tam jako reprezentant České republiky. Kdyby to setkání bylo ve Francii, tak se jede do Francie. Ale to, že to je v Maďarsku, tak přece my kvůli tomu neuděláme to, že tam nepojedeme.

Eva Soukeníková, Český rozhlas: Pan premiér ale říkal minulý týden, že přímo podpoří Viktora Orbána ve volbách a stranu Fidesz. To byla jasná podpora.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak dobře, ale to, že někdo řekne, že podporuje, tak jako tady koalice minulá zase podporovala svoje, v uvozovkách partnery v rámci Slovenska, v rámci jiných zemí. Tak to prostě v Evropě bývá, že tady jsou desítky a stovky různých stran, které jsou spolu v jednotlivých frakcích třeba na úrovni Evropského parlamentu, a není přece nic divného, než že se vzájemně podporují. Tzn. respektujme to, že Maďarsko je demokratická země, vyhrála tam několikrát za sebou strana Viktora Orbána a pokud někdo s tím je nespokojený, nechť se obrátí na jeho oponenty. Já se logicky ptám, co tedy dělali těch šestnáct let, že nebyli schopni ho porazit?

Eva Soukeníková, Český rozhlas: Pane vicepremiére, ale já se ptám na tu českou zahraniční politiku. Přece jenom, nejde jenom o zjištění investigativců, ale maďarský ministr zahraničí jezdí opakovaně do Ruska. Viktor Orbán se také opakovaně baví s Vladimirem Putinem i Ruskem. A my jako Česko otevřeně, nebo vláda česká otevřeně podporuje Viktora Orbána a Fidesz. Je to jasná česká zahraniční politika? 

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Abychom si rozuměli v jedné věci. My do Ruska nejezdíme. My nepodporujeme Putina. My jsme s ním nikdy nejednali. Pokud je ale v Evropské unii 27 zemí, tak my respektujeme každou z těch zemí. Některá má politiku takovou, jiná onakou.

My jsme řekli, že budeme dělat pragmatickou politiku, podívejte se, jakým způsobem ji činíme. Děláme ji tak, ať už na úrovni ekonomické diplomacie, nebo v rámci vyjednávání v Evropské unii, že rozhodně nestojíme nikde v koutě, rozhodně nejsme zařazováni do nějaké skupiny nějakých proruských zemí. A to bych teď tady mohl ukazovat, v jakých různých frakcích, kde jsou mj. zástupci současné opozice, sedí různé proruské strany a jsou s nimi přesto v těchto frakcích. My prostě těžko asi můžeme ovlivnit to, jestli dotyčný pojede či nepojede do Moskvy nebo kamkoliv jinam. My s nimi sdílíme náš společný pohled nikoliv na Moskvu, ale na energetickou politiku v rámci Evropy, migrační politiku v rámci Evropy, případně klimatickou politiku v rámci Evropy.

A ano, samozřejmě jejich jednotlivé kroky, nechť si každý vyhodnotí sám. Ale my jsme jasně řekli, že v rámci zemí, ať už je to Visegrádská čtyřka, nebo v rámci zemí ostatních evropských. A přesně plníme náš program čili spolupráce s našimi sousedy, poté spolupráce na úrovni V4, poté s našimi spojenci dalšími v Evropě a se Spojenými státy a s Izraelem.

Když se podíváte na naše vyjádření, podpořili jsme Spojené státy, podpořili jsme Izrael. Jasně si vytváříme partnerství v západní Evropě a respektujeme pochopitelně výsledky voleb v jakékoli zemi. Jestliže v Maďarsku vyhraje jiná strana, než je současně u moci, no tak pochopitelně s nimi budeme komunikovat. A rozhodně neuděláme to, co udělala vláda předcházející, že jenom proto, že tam vyhrál někdo, kdo jim zrovna neseděl, do v uvozovkách tedy jeho vidění světa, tak že přeruší kontakty. Podívejte se, jak jsme dopadli s našimi sousedy. Na Slovensku už minulé vládě nikdo nedal ani halušky a v Maďarsku ani segedínský guláš. A to si myslím, že rozhodně není správně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Echo 24, poté iDNES, poté Deník N.

Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, já mám první dotaz, ten se týká rozpočtu na příští rok. Já se chci zeptat, jestli můžete potvrdit, pane vicepremiére, informaci, kterou nám poskytlo Ministerstvo financí, že ten proces toho projednávání rozpočtu bude stejný jako za minulé vlády. Tzn. že vy ten první návrh, který vlastně jako by zveřejníte, bude až na konci srpna? Respektive se chci zeptat, proč jste to nevrátili, jak jste říkali, to zveřejnění prvotního návrhu před léto? A případně, jestli k tomu přikročíte v příštím roce, třeba k tady k tomu, zpátky k tomu procesu?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Zatím to ještě neumím potvrdit. Je to spíše dotaz na paní ministryni Schillerovou. Ta si musí říct nejoptimálnější scénář, který je. Samozřejmě rok 2027 bude extrémně náročný, protože všichni víme, v jakém stavu jsme rozpočet zdědili. Všichni víme, že tam bylo, já nevím, téměř 90 miliard korun zdrojů, které byly vysněné, ale nebyly zabezpečené a že jsme teď dělali velké kompromisy a že jsme nehodili nikoho přes palubu.

Jinými slovy, že jsme nakonec uhráli tedy ty dopravní stavby tak, jak jsme slíbili, ačkoli jsme tam museli přidat 26 miliard korun jenom na dopravní stavby, že jsme zvládli Ministerstvo práce a sociálních věcí, nepletu-li se, 17 miliard korun, které vydat musíme. Ty jsme si fakt nevymysleli, ty nejdou za námi. A ten rozpočet není vylhaný. Ale já to říkám s tím rokem 2027 v kontextu proto, protože samozřejmě už i u těch dopravních staveb dneska vyvstávají další a další povinnosti. Ty stavby jsou rozestavěné a my pochopitelně budeme vycházet z celé řady nejenom požadavků, ale i aktuální situace vyplývající z prognózy hrubého domácího produktu.

Ale co vám můžu slíbit je to, že budeme pokračovat v úsporných opatřeních, která tady nemají obdoby za poslední tři, čtyři roky. Celá řada lidí nám vyčítá, že jsme udělali 310 miliard korun schodek. Já jsem se snažil vysvětlit, proč to tak je, že jsme víceméně jenom tam museli dát to, co ani nám jiného nezbývalo. Ale titíž lidé říkají, proč ještě nedáte víc na vědu a proč nedáte víc na obranu a proč nedáte ještě víc, já nevím, na školství atd. A nepochybně mají kus pravdy. Ale my jsme byli v tomhle tom tvrdí a nekompromisní a víte, že jsme na většině úřadů skutečně zásadním způsobem šetřili.

Přesto věci týkající se např. obrany, tak tam jsme tak neučinili. A co se týká, opakuji, třeba té BISky, tak na rozdíl od té vlády předcházející, která měla plná ústa o tom, kterak je podporuje a kterak to musí všechno zabezpečit, tak jim nepřidali prakticky nic. My jsme jim z roku na rok přidali 230 milionů korun, ještě jednou 230 milionů korun.

Jan Křovák, Echo 24: Děkuji, další dotaz navážu vlastně na to, co jste zmiňoval, na tu aktuální prognózu HDP. Třeba ekonom David Marek říká, že v tom úplně nejčernějším scénáři války v Íránu může být dopad na růst HDP, respektive jakoby pokles toho růstu až ve výši jednoho procentního bodu. Tak jestli třeba s tímhle tím nějakým způsobem kalkulujete? Máte nějaký výhled, jaké by ty dopady mohly být a případně, co to tedy bude znamenat pro státní rozpočet?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě, že to nejenom sledujeme, ale máme různé scénáře. Konečně máme hospodářskou strategii, která je založena právě na vytvoření prostředí pro hospodářský růst. Když se do ní začtete, tak tam vidíte různé scénáře ve smyslu intenzity investic, tzn. přenosu třeba investic na privátní sektor. Ale co mohu všem slíbit, tak rozhodně nepolevíme v investiční aktivitě včetně zabezpečování bezpečnosti na úrovni obranyschopnosti, na úrovni energetické bezpečnosti, na úrovni průmyslové bezpečnosti a na úrovni vnitřní bezpečnosti. Takže to jsou věci, které jsou pro nás vytesané do skály.

Stejně tak je pro nás zásadní to, že musíme uvolnit ventil pro to, aby rostly firmy. Už nechci se dožít tady situace, kdy tady bude pan premiér objíždět, jako minulý premiér, a říkat: vy nějak příliš vyděláváte, měli bychom se na vás podívat. Pokud někdo vydělává z těch firem, tak by se jim mělo slušně poděkovat a pak se musí ty firmy zdanit. To je fér. A ne se divit tomu, že někdo vydělává. Udělejme všechno pro to, aby ty firmy zaměstnávaly, aby zde byla nízká nezaměstnanost, aby ty firmy vydělávaly dostatečné zdroje a aby odváděly daně, ze kterých můžeme platit infrastrukturu, obranu, ale možná i věci ekologického charakteru. Jinak to neufinancujeme.

Samozřejmě víte, že naší velkou prioritou je školství a zdravotnictví, ale to jsou třeba investiční projekty, které rovněž připravujeme dneska s privátním sektorem. My se nebojíme říct to, že míříme na výstavbu nemocniční infrastruktury na bázi PPP projektu. Víte, že nám to vyšlo v minulosti, že to funguje, že se nebojíme prostě do toho zapojit i privátní sektor. Je to úplně jiný přístup. Netváříme se, že všechno odfinancujeme jako minulá vláda. A hlavně nevytváříme tady vzdušné zámky toho, kterak budeme utrácet biliony za obranu, za energetiku a za dopravní stavby a současně všem tvrdit, jak razantně budeme snižovat naši zadluženost, přičemž nebude dostatečný růst hrubého domácího produktu. No to nejde, to není perpetuum mobile. Takže nebudeme nikomu lhát a budeme říkat fakta a budeme ukazovat řešení, což ale si myslím, že i činíme.

Jan Křovák, Echo 24: Poslední úplně stručný dotaz k dnešní agendě. Chci se zeptat na pana Klučku. Jaké vlastně priority do svého úřadu přináší a konkrétně mě zajímá, jestli podobně jako pan Králíček podporuje zrušení Digitální a informační agentury? Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já teď nechci mluvit za pana Klučku. Já sám s Digitální a informační agenturou a jejím zrušením mám určitý problém. Ne snad proto, že bych byl nadšen z toho, že tady je, ale na druhou stranu, jestliže vznikla, dneska je tam, nepletu-li se, skoro 300 lidí, tak není tak úplně triviální takhle lusknout prstem a všechno zrušit, i když si myslíme, že to mohlo být řešeno jinak. My nesmíme zastavit digitalizaci klíčových agend a máme ji rozlišenou na digitalizaci veřejné sféry, digitalizaci pro občany tak, aby na to si mohli sáhnout. A rozhodně nepůjdeme megalomanskými, já nevím, koncepcemi. Ale jdeme přes věcná řešení.

Vzpomeňte si na naši minulou vládu. Řekli jsme pár věcí, které zvládneme, elektronická dálniční známka, e-recept, e-neschopenka, vzpomínáte si na bankovní identitu, vzpomínáte si na takové ty jednoduché věci, které občanům pomohly, samozřejmě v kritické době, Tečka, Čtečka atd. Toto všechno se zvládlo, mj. byl to tým pár lidí kolem tehdy Vlada Dzurilly, který to zvládl z mého pohledu velmi dobře. A podobným, řekněme, podobnou cestou chceme jít nyní s tím, že to bude řídit pan Klučka. Nepotřebujeme na to ministra pro digitalizaci.  Nepotřebujeme desítky a desítky lidí kolem něj, ale vehikl, přes který to bude řídit, jako je třeba DIA, nebo, já nevím, NAKIT atd., tak ten mít samozřejmě musí. Já myslím, že pan Klučka se osvědčil, že je velmi schopný a že to s ním zvládneme.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, iDNES.cz.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, pane vicepremiére, já bych se…

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Vás to nějak baví dneska se mnou. 

Josef Kopecký, iDNES: Já se zeptám na dvě věci. První se týká ještě koncesionářských poplatků. Vy jste tady shodou okolností, nebo jste tady všichni tři na tiskové konferenci jste za hnutí ANO, a tady na tiskové konferenci zaznělo, že původně jste nepočítali s tím, že to bude takto. Tak jste komentovali to, co nám představil Tomio Okamura jako koaliční návrh, na kterém se shodla celá koalice. A s tím, že skupina poslanců to takto tlačí. To jste řekl vy, pane Havlíčku, a s tím, že si musíme počkat na to, co přesně v tom návrhu bude.

Pochopil jsem to správně, že mezi předkladateli nejsou v tuhle chvíli vaši kolegové z hnutí ANO, aby vám řekli, co v tom návrhu přesně je? Tzn. že zítra to představí poslanci SPD a Motoristů sobě a vy se k tomu případně někdo podepíšete? Jinými slovy, že to je návrh jenom části vládní koalice ze dvou menších stran vládní koalice? Nebo to podepsal někdo už z hnutí ANO, ale jenom vám neřekli, co v tom návrhu je?

A druhá věc se týká těch firem, které chtějí vyvážet zbraně, nebo je vyrábějí, které se mají postarat samy o zabezpečení té ochrany, jinak nemusí dostat licenci vývozní, jak tady zaznělo, taková dost pohrůžka vůči těm firmám. Chci se zeptat, jestli tedy bude nějaký přesný standard, co ty firmy musí splnit, a kdo ten standard bude určovat, jestli nějaký úředník na Ministerstvu průmyslu a obchodu, nebo někdo prostě vyhlásí, ano, tahle firma to splnila, nebo tahle ta firma to nesplnila.

Protože i firma, která si důkladně zajistí ochranu svého objektu, může udělat všechno, co má, ale stejně, když se rozhodne třeba nějaký subjekt ze zahraničí, z nějaké nepřátelské země, že v té firmě provede diverzní akci. Je tady třeba v Evropě jedna země, která to předvedla několikrát, dokonce i na území České republiky. Tak, i když bude perfektně zabezpečená, tak tu svou firmu nezajistí, tu obranu. Takže, kdo bude stanovovat standard, který ty firmy musí splnit? Jestli to bude úředník nebo jestli to budete vy, pane Havlíčku, nebo jestli o tom bude rozhodovat vláda jako celek, kdo to splnil a kdo ne? Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem. Ten je jasný. A pokud ho firmy budou dodržovat, tak samozřejmě, že nikdy nezabráníte tomu, že dojde k nějaké diverzní akci. Ale snad se shodneme na tom, že pokud budeme dodržovat tyto zákonné požadavky, tak se eliminuje ta pravděpodobnost toho, že tak nastane.

Protože to, co nastalo v tom areálu, to opravdu nebyla jaksi dokonalá akce za využití nejmodernější techniky. Že si někdo vezme natěračský žebřík, vyleze na něj, přeskočí ten plot a tam potom řádí jak černá ruka, tak rozhodně se nedomnívám, že ten prvek byl zabezpečen odpovídajícím způsobem. Já to teď neberu tak, že chceme někoho lynčovat. Já jenom tvrdím, že pokud někdo vyrábí materiál, na kterém vydělává dostatek zdrojů a je pod zákonem o nakládání s bezpečnostním materiálem, tak to musí naplňovat. A bavme se o tom, jestli na celý areál stačí jeden senior, který to kontroluje v rámci vrátného. Skoro si troufám tvrdit, že nikoli.

Takže, dodržovat zákon a na to je jasný mechanismus. Tzn. o licenci rozhodují tři subjekty, Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se na to dívá z té technické stránky, tzn. jestli to třeba není materiál pro duální využití. A následně Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. Ministerstvo vnitra má dostatek nástrojů k tomu, aby prověřilo rychlým způsobem, jestli to je v pořádku, nebo jestli to není v pořádku. Věřím, že tohle chápou i občané a že to chápou hlavně ty firmy. Mj. třeba také kvůli pojištění a kvůli tomu, že chtějí, aby fungovaly ve svém okolí dostatečně bezpečně.

Co se týká předložení toho poslaneckého návrhu, budou tam i podepsáni někteří poslanci za ANO. V tuto chvíli, pokud si dobře vybavuji, tak je to Patrik Nacher a je to Ondřej Babka. Tzn. nějakým způsobem se spolupodíleli na tom, co by tam mohlo být. Ale je to relativně rychlá aktivita. Nám se zdá jako logická. Přišli s tím nedávno s tím, že to pouze nastínili. Dneska se to otevřelo čistě z toho důvodu, že má-li se to stihnout ještě třeba v tomto roce, tak je třeba, aby se tady už na nic nečekalo, aby se s tím šlo ven. Tzn. zítra oni to předloží ve větším detailu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Všechno? Deník N a prosím poslední dotaz skutečně, děkuji.

Lukáš Prchal, Deník N: Dobrý den, pane vicepremiére, já se chci ještě zeptat k tomu zítřejšímu poslaneckému návrhu. Proč takhle zásadní návrh necháváte předkládat poslaneckým návrhem? Proč to neřeší vláda nebo některé z ministerstev?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: No zásadní návrh je ten, který bude následovat, a to je ten, který jsem říkal, že půjde v horizontu několika týdnů, a to je to, že se přejde tedy z těch koncesionářských poplatků na rozpočtové financování, což je skutečně zásadní věc, zásadní změna, ne tedy neočekávaná. A ta bude skutečně diskutována ve velkém detailu.

Toto je relativně rychlá věc, ale není to věc, která by jaksi otáčela kormidlem dějin. Je to věc pouze a akt, který to dostane do té podoby, předpokládám, že tak zítra bude představeno, pokud tam třeba neudělají ještě nějaké změny, která zde v zásadě byla ještě v roce 2024. Určitě si vybavujete to, že jsme jako opozice kritizovali to, že se to bude týkat, z našeho pohledu velmi nespravedlivě, přes firmy a počty jejich zaměstnanců.

Stejně tak se domníváme, že pro lidi, kteří jsou třeba tělesně postižení, starší lidé atd., tak že to může být skutečně určitá zátěž. To není věc, která nějakým úplně fatálním způsobem otočí, řekněme řízení, finanční řízení těch subjektů. Ano, vracíme se pravděpodobně někde na rok 2024. Ještě uvidíme, jak to předloží. Ale není to věc, která je natolik zásadní, že by musela jít tím standardním projednáváním. A hlavně, proč to dávají, no, protože to jde rychleji. 

Lukáš Prchal, Deník N: Chápu. A ještě drobnost, jak vláda zajistí, aby Česko po tom zrušení poplatků bylo v souladu s evropským právem, konkrétně nařízením MFA o svobodě médií. Protože reportéři bez hranic upozorňují, že Česko se tímhle tím rozhodnutím může dostat do rozporu s právem Evropské unie a vystavit tak Česko riziku sankcí.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já se pokusím odpovědět. Tam vlastně už ta minulá vláda udělala samozřejmě spoustu mediálních zákonů, které jakoby i čelily tedy této snaze Evropské komise o nějakou nápravu. Já jenom uvedu, že nikdy hnutí ANO nepředložilo žádný mediální zákon, který by změnil poměry ve veřejnoprávních médiích. To udělala až minulá vláda, která to udělala velmi nešťastným způsobem.

My jsme je za to celou dobu kritizovali. Ať už to bylo navýšení počtu radních a změn např. u toho, kolik radních má odvolat generálního ředitele, kolik radních má zvolit generálního ředitele. Udělali to velmi tak, že vládní koalice, ať už byla prostě v parlamentu nebo v Senátu, mohla dovolovat radní. Tím pádem drtivou většinu těch radních dovolila. Minule ta vládní koalice dokonce zvolila generálního ředitele, Rada, kterou navolili tady tito vládní poslanci. Nový generální ředitel, protože za nás, za té předminulé vlády byl dokonce znovuzvolen Petr Dvořák, tak tam vlastně začala všechny ty pohyby v rámci České televize.

Takže hnutí ANO nepředložilo jediný mediální zákon. Bude to pravděpodobně až zítra ten první, který představí tady tito poslanci, jenom aby vrátili ty poplatky na rok 2024. Ale veškerou tu krizi, po které se takhle strašně volá, tak způsobila ta minulá vláda právě tou legislativou mediální. Kdy velmi, bych řekl, i po mé velmi brutální kritice, bych řekl, nevybalancovala všechny ty věci hlavně u Rady České televize a Českého rozhlasu tím, že vždycky měla většinu jak v Senátu, která dovolovala radní, tak v Poslanecké sněmovně, která je dovolovala. A změnila dokonce poměry, jak říkám, u volby a uvolňování generálních ředitelů. Na to nikdy média neslyšela a až teď, když se chceme vrátit k tomu 2024, tak to malinko kritizují, tenkrát to prošlo, ta dysbalance.

Lukáš Prchal, Deník N: Vy se ale nechcete vrátit jenom do roku 2024, vy se chcete dostat ke zrušení úplně těch poplatků a moje otázka směřovala k tomu, jak zajistíte to.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Ano, a to je vlastně, bych řekl, devatenáctá země Česká republika, jak řekl pan vicepremiér, v Evropské unii, která bude placena ze státního rozpočtu.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Ale vy budete samozřejmě tím, kdo to bude moci kontrolovat, vy budete ti, kteří to budou kritizovat, bude-li to v jakémsi nesouladu, ale to není našim cílem. Nikdy nebylo našim cílem toto.

Já rozumím tomu, že oponenti političtí budou vždycky kritizovat a říkat, já nevím, nesmysly charakteru toho, že tím zbavujeme veřejnoprávní média jejich nezávislosti apod. Ale já předpokládám to, že média by měla sledovat i ty plusy, které z toho vyplývají. Měla by být nad věcí a neměla by naskakovat někdy na pomyslně hloupé názory opozice jenom proto, že ta opozice na tom chce získat určité body.

A já tady udělám jednu revoluční věc, to tady snad nikdy nepadlo za naší vlády a pochválím Deník N. Nebudete tomu věřit, pane Prchale, doufám, že váš pejsek dobrý všechno. Dneska v Deníku N vyšel docela pěkný článek, až mě to překvapilo: Nejde o automatickou ztrátu nezávislosti, debata o České televizi sklouzává ke zkratkám, varuje expertka.

Udělala poměrně slušnou analýzu, která do značné míry vyvrací některé dojmy, pojmy, které zazněly na sobotní manifestaci, a to, co neustále kolovrátkově opakují některá ať už média, anebo samozřejmě naši oponenti. Čili dívejme se na to věcně, podívejme se na plusy a minusy. Vy kontrolujte to, jak to bude, a já vám můžu slíbit to, že to bude tak, že nakonec budete určitě spokojeni a že dojde na ta slova, která říká expertka ve vašem deníku.

Lukáš Prchal, Deník N: Děkuji za odpověď. Pane Tejci, já mám ještě jednu otázku, prosím, na vás ohledně toho zákona o financování neziskovek. Vy jste mluvil o tom, že žádný takový zákon, o kterém se psalo před dvěma týdny, nevzniká, nebude se na tom vaše ministerstvo podílet. Nicméně jste zmínil, že bude nějaká ta databáze vzniká pod nějakou, řekněme, taktovkou Ministerstva financí na základě nějaké vyhlášky. Mluvil jste o tom, že tam budou k dohledání, jak jsou financovány ty neziskové instituce nebo i jiné instituce z veřejných peněz. Znamená to, že tam budou i záznamy o tom, jestli jsou, nebo nejsou financovány ze zahraničí?

Jaromír Tejc, ministr spravedlnosti: Pokud jsme se o tom bavili, tak já samozřejmě počkám až na to, co předloží paní ministryně financí. Ale pokud jsem tu debatu správně pochopil já, tak se to týká českých dotací. Tzn. peněz z rozpočtu, případně z rozpočtu obcí a krajů, které jsou tedy přidělovány těmto neziskovým organizacím tak, aby byla veřejná kontrola nad tím, kdo je získává. To, jak se s nimi nakládá atd., to je otázka jiných předpisů.

Lukáš Prchal, Deník N: Tedy ta zahraniční linka padá úplně ze stolu. Děkuju.

Jaromír Tejc, ministr spravedlnosti: O tom jsme se nebavili.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak a my se budeme muset už rozloučit, protože už máme další nutná jednání. Děkujeme mockrát.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuju a hezký zbytek dne, na shledanou.