Tisková konference po jednání vlády, 21. května 2025
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra pana Víta Rakušana.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, my se rovnou vrhneme na konkrétní témata za jednotlivé gesce, kterými se dnes vláda zabývala. Já bych začal vybudováním systému varování a informovaní Cell Broadcast, o kterém už jsme několikrát hovořili. Chtěl bych připomenout, že to je jedno z opatření, která byla projednávána po nešťastných událostech na Univerzitě Karlově na konci roku 2023, jakým způsobem modernizovat, vylepšit, zefektivnit varování našeho obyvatelstva v situacích, které jsou objektivně krizové.
Tahle technologie umožňuje během několika vteřin odeslat varovnou zprávu všem mobilním telefonům v ohrožené oblasti a zároveň připojit jasné pokyny a doporučení, jak se v takové situaci a na daném místě chovat a zachovat. Díky tomuto systému dostanou lidé varování opravdu rychle a dostanou ho v takové podobě, které každý okamžitě porozumí. Kdybych to vlastně velmi zjednodušil, tak tu SMS zprávu varovnou musíte aktivně rozklikávat, zato tohle je varování vlastně na tom displeji toho mobilního telefonu, které se vám objeví bez toho, abyste na to museli aktivně klikat.
Systém je možné propojit i s dalšími varovnými systémy obyvatel, např. mobilními aplikacemi, informačními tabulemi ve městech o dopravě anebo i s informačními systémy krizového řízení, případně i sociálními sítěmi. Chci jenom upozornit, že současný systém varování stále zůstává v provozu, tenhle systém nemá ambici nahradit např. sirény. Zůstávají v použití i ty textové zprávy, které mohou být využívány pro poskytování následných dalších detailnějších informací, než je to prvotní varování pomocí systému Cell Broadcast.
Operátoři deklarovali, že tu kompletní implementaci by mohli zvládnout za rok, nejdéle pak do roka a půl. Jednorázové náklady na tu státní část projektu jsou odhadovány na zhruba 100 milionů korun. Úpravy sítí tří mobilních operátorů vyjdou dohromady na přibližně 135 milionů korun a roční náklady na provozování tohoto systému, což bude stabilní položka v rozpočtu Ministerstva vnitra České republiky, jsou odhadovány na 51 milionů korun. Je tady dohoda mezi resorty Ministerstva obrany České republiky a Ministerstva vnitra, že ty původní náklady si dělíme, Ministerstvo obrany dá 70 milionů korun, Ministerstvo vnitra 30 milionů korun. Nicméně, jak jsem zmínil, samotnou údržbu a provozování toho systému bude mít pod sebou Ministerstvo vnitra. Snad jsem kompletně vyčerpal ty základní informace. Možná jenom, že to bylo rozhodnutí Bezpečnostní rady státu z listopadu loňského roku, aby tento systém vláda doporučila k dalšímu rozvoji, k zavedení.
Další velmi krátkou stručnou informaci, vláda souhlasila s opětovným prodloužením stavu nebezpečí v souvislostí s řešením nehody vlaku, s únikem benzenu v obci Hustopeče nad Bečvou. My jsme vzali v potaz argumentaci pana hejtmana, zastupitelstva i doporučení České inspekce životního prostředí a Hasičského záchranného sboru pro pokračování efektivní likvidace a ta stále probíhá této obrovské ekologické havárie. Je vhodné stav nebezpečí znovu prodloužit, termín je 26. 6. do 12:00 hodin.
V současné době je tam specializovaná firma Dekonta, která provádí sanaci ohniska dané havárie, následně budou zahájeny další fáze sanačních prací, a i tady samozřejmě nechceme, aby došlo k nějakým nepředvídatelným komplikacím, proto i ten stav nebezpečí v téhle chvíli je instrumentem, který je určitě ještě na místě. Tolik za mě, děkuju.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní porosím o slovo místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já bych vás chtěl informovat o dvou tématech. To první se týká nařízení vlády, které dnes bylo vládou schváleno, tzn. my jsme přistoupili v návaznosti na flexi novelu zákoníku práce k tomu, že upravujeme rozšíření tzv. náhradních dob, které se počítají pro stanovení platu v návaznosti na platový stupeň, tzn. ta doba i třeba praxe, která ovlivňuje to, jakou potom člověk má výši svého platu ve veřejné sféře.
Doposud například tady byla započítávána třeba doba péče o dítě jako o osobou blízkou. Dnešním rozhodnutí vlády, které bude platit od 1. 6. letošního roku, se tam bude také započítávat doba, kterou člověk věnoval péči o osobou blízkou ve třetím či čtvrtém stupni závislosti. Vláda tím vlastně jasně říká další krok, který podporuje lidi, kteří se starají o někoho blízkého, že budou i takto systémově ocenění, pokud pracují nebo budou v budoucnu pracovat v tom veřejném sektoru.
Dál jsme tam také přidali to, že do této doby bude počítána i celá doba řádně ukončeného doktorandského studia v době až maximálně pěti let, tzn. je to zase podpora právě doktorandů. My jsme se k tomu jako vláda zavázali a toto je jedna z posledních věcí, která v tom systému jejich koncepční podpory ještě nám chyběla. V tom nařízení vlády také ještě posilujeme speciální příspěvek nebo speciální odměnu ještě pro lidi, kteří pracují v rámci České správy sociálního zabezpečení v rámci tzv. institutu pro posuzování zdravotního stavu, protože část těchto lidí bude od 1. 7. dělat poměrně i náročnou agendu posuzování lidí s dočasnou ochranou, takže tam bude možné přiznat příspěvek v rozpětí 750 až 2 500 měsíčně.
Všechno toto bude platit nově od 1. června a navazuje to i na ty změny, které jsme dělali už zhruba před měsícem, kdy jsme rozšiřovali třeba ty doby toho náhradního volna pro různé typy životních situací, hledání zaměstnání, úmrtí v rodině apod. Tzn. opravdu děláme kroky k té větší flexibilitě a podpoře lidí v těch různých specifických rodinných, osobních životních situacích.
To druhé téma, o kterém jsem dnes informoval členy vlády, je aktualizace dat, která se týkají zaměstnávání osob s dočasnou ochranou, tedy ukrajinských uprchlíků na českém pracovním trhu. Máme aktualizovaná data za první čtyři měsíce tohoto roku, tzn. teď nám aktuálně pracuje na českém pracovním trhu 158 000 lidí, kteří mají dočasnou ochranu. Ten trend je velmi dobrý, když se podíváme do minulosti. V roce 2023 těchto lidí pracovalo 89 000 lidí, v roce 2024 k dubnu jich pracovalo 114 000 lidí a vidíme, že ten trend růstu máme opravdu velmi dobrý. Jsme země, která má nejvyšší podíl ze všech zemí Evropské unie lidí, kteří jsou s dočasnou ochrannou aktivní na pracovním trhu.
Když se také podíváme na dopočítání těch nákladů na pomoc těmto lidem a zároveň i na jejich vlastně odvody vůči veřejným rozpočtům, vidíte na tom grafu za mnou, že je tady jednoznačný pozitivní vývoj od třetího kvartálu roku 2023, kdy ten příjem z pracovní aktivity těchto lidí trvale roste. Za ten poslední kvartál roku 2025 je to zhruba 6,9 miliardy korun. Zároveň je taky vyčíslena i veškerá pomoc, kterou poskytujeme, ať už je to humanitární dávka, náklady v oblasti zdravotnictví, náklady v oblasti školství apod. Jednoznačný rozdíl je plus 3,1 miliardy korun za první kvartál tohoto roku.
Když se také podíváme i na to, kolik lidí dnes využívá tu pomoc přes humanitární dávku. Je to teď aktuálně 86 000 osob. Řeknu zase jenom velmi stručně. V roce 2022 to bylo 234 000 příjemců humanitární dávky, v roce 2023 149 000, v roce 2024 94 000 a teď je to aktuálně za duben 86 000, kteří pobírají humanitární dávku. To číslo trvale klesá.
Když se podíváme také i na ten rozpad, tak je to víc jak 50 % jsou děti, zhruba 17 % jsou to lidé důchodového věku, lidé jako osoby se zdravotním postižením a lidé pečující o malé děti. Tzn. i v tomto je vidět, že opravdu ten náš systém je velmi efektivní a umí cílit jasně na tu podporu opravdu těch nejzranitelnějších skupin osob. To je asi to nejpodstatnější, co jsem chtěl říct ještě k té otázce aktivizace, řekněme, adaptace, integrace těchto lidí na český pracovní trh. Děkuji za pozornost.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra školství pana Mikuláše Beka.
Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré odpoledne, dámy a pánové, rád bych vás informoval, že vláda dnes na můj návrh jmenovala předsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání s platností od 1. července profesora Jaroslava Millera. Učinila tak v souladu s výsledky výběrového řízení, které podle nového znění vysokoškolského zákona vedla pětičlenná výběrová komise, v níž byly zastoupeny klíčové organizace – Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, organizace zaměstnavatelů a jeden zástupce Ministerstva školství. Vláda vyhověla tomu návrhu.
Dovolte mi, abych touto cestou pogratuloval panu profesoru Millerovi a věříme, že v jeho rukou Národní akreditační úřad dokáže splnit ty úkoly, které od něj očekáváme. Zejména jde o vytvoření samostatného právního subjektu, což je klíčová podmínka pro to, aby se česká akreditační agentura mohla stát členem evropských organizací, což je zase podmínkou pro vysoké školy pro to, aby se mohly plně zapojit do různých forem evropské spolupráce. Děkuju.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro dotazy, první Česká televize:
Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych začala ještě tím novým systémem ohledně informování a varování obyvatel. Pane ministře, vy jste zmiňoval ty náklady, jak je to ale s těmi 135 miliony ohledně operátorů? Bude to čistě na nich nebo jim to bude částečně nějak, nebo úplně stát časem kompenzovat? Jestli to můžete prosím jenom dovysvětlit. Zároveň ještě další otázka na vás. Podle zjištění mých kolegů z České televize, tak se za poslední dva týdny počet stálých nebo intenzivních německých kontrol na hranicích zdvojnásobil. Byť kolony jsou zatím jen na dálnicích, tak řada lidí mluví o konci Schengenu v téhle souvislostí. Tak jak vy to vnímáte, případně zda to budete nějak řešit?
A ještě poslední věc na vás ohledně platů, tady bylo to nařízení ze strany MPSV, ale byla u toho připomínka Ministerstva vnitra směrem k platům bezpečnostních složek od příštího roku. Ale mě zajímá, jestli jste řešili taky nějakou otázku platů v roce letošním? Protože vy jste mluvil o nějakém možném návrhu, tak zda se to nějak vyvinulo, zda na tom návrhu trváte nebo zda počítáte už s tím, že od července žádný nárůst nebude nebo zda ještě nějaká jednání se povedou?
A ještě poslední dotaz a ten už míří na pana ministra školství Beka. Vás čeká příští týden ve Sněmovně třetí čtení školské novely, tedy kde je i ten pozměňovací návrh ohledně nepedagogů, tak tam je zařazené pevné hlasování. Opozice to ale kritizuje s tím, že řada poslanců třeba nestihne vůbec vystoupit, obhájit třeba nějaké svoje úpravy, tak jestli na to můžete reagovat a proč tedy byla zvolena ta forma pevného hlasování? Děkuju.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju, v první otázce budu velmi stručný a jednoduchý. Těch 135 milionů je náklad jdoucí za operátory. My, jak říkáme, dáváme finanční prostředky na provoz a správu toho systému, to samozřejmě už ano. Ale tohle je ten prvotní náklad, který je jasně rozčleněn mezi operátory a stát. Stát 100 milionů korun, potom ročně předpokládáme cca 51 milionů korun provoz a údržba.
Druhá otázka je složitější. No, tak nastoupila nová německá vláda. Nová německá vláda vyhlásila nějaká zpřísněná opatření. Já si velmi cením toho, že nový pan ministr vnitra Německé spolkové republiky ještě před svým nástupem do funkce, asi tři dny předtím, mě kontaktoval. Měli jsme spolu dlouhý telefonát. Německá strana jasně vyslala své prohlášení, že toto není mířeno proti České republice, Polsku, Švýcarsku, Rakousku a všem dalším sousedním státům. Ale že je to prostě jejich tažení proti zamezení ilegální migraci.
Naše odpověď je jednoznačná, abychom udrželi Schengen naživu, musíme zvládnout ochranu naší vnější hranice, musíme jít dál ve zpřísnění azylové legislativy vůči ilegální migraci, musíme mít jednotný evropský přístup, který je zaručen třeba i tím migračním paktem, který byl přijat. Tam nesmíme skončit, musíme jít na další koncepty, spolupráce se třetími zeměmi, rychlejší návratová politika a další záležitosti, kde je Česká republika aktivní.
V současné době jsme v dennodenním kontaktu skrze Policii České republiky s německými kolegy. Pokud někde vzniká nějaký problém a vypadá to, že by ta kolona mohla být delší a reálně zdržovala ten mezihraniční provoz, je okamžitě kontaktována německá strana a ta věc se operativně řeší. To, že počet těch kontrol přibyl, no to je v současné době evidentní, ale mám zprávu z dnešního rána i od Policie České republiky, že není nikterak zastaven, zamezen přeshraniční provoz. A jednu poznámku, to není nové opatření, těch kontrol jenom přibylo. Ale Německá spolková republika už kontroluje na hranicích v podstatě několik let. To opatření tady existuje a teď jenom se zintenzivnil nějaký počet a výkon té kontroly jako takové.
A jestli je to konec Schengenu, no zaprvé, tyhle kontroly hlavně nemíří vůči nám. Mnohem větší čísla záchytů nelegální migrace jsou na švýcarsko-německých hranicích a rakousko-německých hranicích. Ta západobalkánská trasa, která jde přes Českou republiku, ta migrační trasa, je nejméně vytížená za posledních pět let. A to platí. A to potvrzují i česká čísla i německá čísla, byť se mohou v jednotkách lišit. Ale i Němci potvrzují, že Česká republika teď není tou zemí, kudy by proudily davy migrantů. Ilegální migrace mezi 1. 1. a 20. 4. 2025 na česko-německé hranici, číslo 38, nejnižší za posledních pět let.
Ten problém teď akutní není a strašit naše obyvatele tím, že Němci nám budou někoho vracet, posílat apod. a že tady budou tisíce migrantů, jak jsme z úst opozice slyšeli, je úplný a holý nesmysl. To neodpovídá žádným číslům, která tady jsou. A my nepřijmeme do Česka nikoho, kdo sem nepatří. My jako Česko uplatňujeme readmise například vůči Slovensku. A přísně. Pokud kdokoli, kdo se ilegálně pohybuje po Evropě, přijde ze Slovenska, je na Slovensko také navrácen. A toto uplatňují Němci, ale ne nově, ale podle mezinárodního evropského práva už léta letoucí i vůči České republice. A my vyhovíme pouze v případě, že prokazatelně ten člověk přešel přes území Česka, v žádném jiném případě nikoli.
Pokud se bavíme o readmisích, návratech z hranic, to se netýká z velké většiny, a opět se o to bohužel ani v médiích neinformuje úplně přesně, ilegální migrace. To se týká třeba Ukrajinců nebo třetizemců, kteří mají legální pobyt na území Česka, ale Němci je nevpustí, protože nemají legální pobyt na území Německa. Ale nejedná se v tom případě o ilegální migraci. Já jsem k vyhodnocení celé situace pozval německého ministra vnitra 30. 5. do Prahy. Je to jedna z jeho vůbec prvních cest a určitě tady vydáme společné prohlášení, určitě budeme hodnotit situaci na hranicích. A určitě budeme opakovat náš tvrdý a jasný apel, že tato opatření by měla být dočasná, protože Schengenu věříme. A zadruhé, že by se měla co nejméně týkat obyvatel Česka, kteří buď jedou za prací, anebo za turismem do Spolkové republiky Německo.
Třetí otázka, my jsme dnes, a taky musím malinko poopravit ten dotaz, ta námitka Ministerstva vnitra se netýkala policistů a hasičů, ale týkala se občanských zaměstnanců u bezpečnostních sborů. A tam poukazujeme na to, že občanští zaměstnanci vykonávají skvělou práci a měli by být taky adekvátně ohodnoceni, protože jinak jich bude nedostatek a jejich práci budou muset vykonávat policisté, kteří jinak mají být ve výkonu služby na ulici a dávat nám pocit bezpečí. My jsme se s panem ministrem Jurečkou dohodli, že tuhle věc určitě budeme řešit na pracovní skupině, která se k danému tématu schází. Byl to můj apel na to, abychom nezapomínali na občanské zaměstnance, protože si nezaslouží naše zapomnění.
Poslední věc, rozhodně jsme neskončili, protože jak jsem řekl a říkám to stále dokola, paní ministryně obrany bude projednávat na vládě nařízení, která se týkají zákona o vojácích a my jsme se na vládě dohodli, že o odměňování vojáků, policistů i hasičů se budeme bavit dohromady. Takže až tento materiál na vládu přijde, já určitě to téma znovu zvednu.
Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já odpovím na tu otázku týkající se školského zákona. Je zřejmé, že v tom předvolebním čase se čas věnovaný projednávání jednotlivých zákonů ve Sněmovně stává mimořádně drahocenným zbožím. A tu taktiku, kterou volí koalice při projednávání těch zákonů, stanovují naši předsedové koaličních klubů. V případě školského zákona máme za sebou přibližně sedm hodin intenzivní debaty, ve které řada poslanců z opozice vystoupila opakovaně. Já sám často reaguji v té rozpravě, vážím si toho, že jsme tomu věnovali společně tu pozornost, a očekávám, že i příští týden bude ta rozprava ještě pokračovat.
Ale také se domnívám, že je na místě, abychom dospěli k tomu hlasování v rozumném čase, protože ta novela je nesmírně důležitá. Obsahuje celou řadu potřebných věcí, které by měly ve školách začít platit od 1. ledna příštího roku. Pro koalici je to zcela zásadní změna ve fungování našeho školství ať už jde o financování, nebo jde o specializované pozice, podpůrné pozice školních psychologů nebo speciálních pedagogů. Takže já věřím tomu, že se nám ve středu podaří to projednávání dokončit. Bylo by to dobře, je vidět, že i v tom školském prostředí už je velká poptávka po tom, aby padlo rozhodnutí.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, tak CNN Prima.
Matěj Říha, CNN Prima News: Pane ministře, já bych se chtěl zeptat k tomu varovacímu systému, jenom jak jste zmiňoval, že ty věci, které fungují teď, budou fungovat dál. Bude to i ten systém včasného varování pomocí SMS třeba kvůli lidem, kteří nemají chytré telefony? Děkuju.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Stoprocentně ano, vy jste k tomu dodal ještě další argument, proč je dobré nechat systém varování SMS. Já už jsem v té své úvodní řeči vlastně vysvětloval, že ten Cell Broadcast je to první krizové varování, v ten moment velmi rychlé, efektivní, možno ho napojit na nejrůznější další systémy. Ale ty SMSky mohou lidem dát nejrůznější podrobnější pokyny. K tomu jsou určeny a to určitě zůstane a je to systém, který funguje, hasiči ho umějí ovládat a není v téhle chvíli, tak neumíme předjímat, jak to bude vypadat za deset let, ale v téhle chvíli rozhodně není důvod tenhle systém nějak omezovat, utlumovat, vypínat a rozhodně, než se vybuduje kompletně Cell Broadcast, tak je to ten systém varování rovněž funkční, ale řekněme, méně moderní.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud žádné další dotazy, tak ještě poslední, Česká televize.
Karolína Jelínková, Česká televize: Pardon, jenom ještě, pane ministře, jedno upřesnění k tomu financování tohoto sytému. Tzn. čistě to bude ta část té úpravy sítí na operátorech, nic jim stát třeba v budoucnu proplácet, doplácet nebude? Jestli to chápu správně. A jenom, během tiskové konference vyšla vlastně ještě jedna aktuální zpráva, kdy pan prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř vojáků, kteří byli obžalovaní v souvislostí se smrtí afgánského zajatce, tak jestli na to můžete reagovat? Děkuju.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Samozřejmě, že ty náklady budou, ty budou v těch 51 milionech, a to se určitě bude platit za provoz a správu systému. To je suma, která bude každoroční. Takže náklady na provoz toho systému opravdu malé nejsou. A to jsem právě říkal, že to už je suma, která by měla být stabilní položkou rozpočtu Ministerstva vnitra. Bude to konkrétně pod Hasičským záchranným sborem, který i současné době spravuje systém varování skrze SMS, a stejně tak, a je to nejlogičtější, to jejich operační centrum je samozřejmě v kontaktu se všemi dalšími složkami integrovaného záchranného systému, a ta spolupráce a jejich koordinace se určitě v té chvíli vyplatila. Ale ty nároky budou, budou každoroční, a ne úplně malé. Ten systém určitě levný nebude, ale myslím si, že investovat do našeho bezpečí a bezpečnosti občanů je nutné.
V téhle chvíli, a u té druhé otázky, já to považuju skutečně za rozhodnutí pana prezidenta. Já jsem rozhodně neměl možnost, a nikdo ze členů vlády, se podrobně seznamovat s nějakým spisem, daným případem jako takovým. Předpokládám, že pan prezident k tomu má nějaké relevantní důvody, které vysvětlí, ale asi mi nepřísluší jinak tu věc komentovat.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.
