Tisková konference po jednání vlády, 2. října 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, paní ministryně a páni ministři vás budou informovat o některých bodech, které dnes schválila vláda. Já udělám jinou věc. Já splním svůj slib, který jsem veřejnosti dal, že nejpozději ve středu budu informovat o dalších krocích, které povedou k tomu, že vláda bude fungovat na principu čtyř politických stran v úplnosti s plně obsazenými a definitivně obsazenými resorty. Shrnu to, co už všichni víte. K 30. 9. skončil ve funkci vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš a s panem ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem jsem se domluvil, že skončí k 11. 10., tedy k příštímu pátku. A v tomto směru jsem učinil i potřebné ústavní kroky včetně dohody s panem prezidentem.

Řízením Ministerstva pro místní rozvoj byl od 1. října pověřen pan vicepremiér Marian Jurečka a dnes vláda rozhodla, že pan vicepremiér Marian Jurečka bude také mít v nejbližší době na starosti koordinaci digitalizace, což je krok, který je také nezbytné učinit vzhledem k tomu, jak je digitalizace ve státní správě organizována. Jak už jsem také řekl, nebudeme obsazovat speciální pozici vicepremiéra pro digitalizaci a nebudeme také obsazovat, nebudu navrhovat to, aby byl jmenován nový ministr pověřený řízením legislativy. Legislativní odbor vlády bude řídit jiný člen vlády, logicky, v souladu s tradicí, ministr spravedlnosti.

To, co také víte, je, že pokračuje na Ministerstvu zahraničních věcí jako nestranický člen vlády pan ministr Jan Lipavský, to už jsme spolu s panem ministrem oznámili včera. Dnes odpoledne se setkám, ale asi kvůli tiskové konferenci o něco později, než jsem plánoval, se setkám s kandidátem na funkci ministra průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem a s panem předsedou hnutí Starostové Vítem Rakušanem mám dohodu, že ve čtvrtek do večera mi sdělí jméno nominanta na funkci ministra pro místní rozvoj.

Setkám se v pátek s kandidátem na ministra pro místní rozvoj a na základě těch jednání s panem Vlčkem a s kandidátem, jehož jméno budu mít ve čtvrtek večer, na základě setkání v pátek, předpokládám, že odešlu návrh na jmenování těchto dvou členů vlády panu prezidentovi. S panem prezidentem jsme domluveni tak, že on by se s těmito kandidáty setkal v průběhu pondělka a v úterý v devět hodin ráno by došlo ke jmenování těchto dvou členů vlády. Já bych je bezprostředně poté uvedl do úřadu a příští úterý bychom měli celou věc vyřešenou.

Pokládám to za důležité, myslím si, že občany moc nezajímá, jak to tady řešíme ve vládě, ale zajímají je výsledky, zajímá je, aby vláda byla akceschopná, abychom dělali věci, které jsou srozumitelné a které jsou ve prospěch českých občanů. Já jsem přesvědčen, že ty změny, které jsem musel udělat a které teď děláme ve vládě, i určitá redukce těch vládních pozicí, že povedou k větší akceschopnosti vlády, k větší efektivitě a i k větší srozumitelnosti a tím i k většímu ocenění naší práce u občanů, o což nám také samozřejmě jde.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministryni obrany paní Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, krásné odpoledne i za mě. Já jsem dneska na vládě měla hodně bodů. Jeden z těch důležitých bodů, se kterým jsem vás chtěla seznámit, je, že vláda dnes odsouhlasila nákup dvou středních transportních letounů Embraer KC – 390 Millenium. Armáda České republiky získá nové schopnosti při přepravě lidí, těžkého materiálu na větší vzdálenosti, protože v současnosti nedisponujeme letadly na evakuaci většího počtu lidí z krizových oblastí, které by i měly to patřičné zabezpečení nebo i na vyslání vojáků s technikou. Ukázaly to třeba evakuace z Afganistanu nebo Súdánu nebo ostatně i ta minulá evakuace z Izraele.

Smlouva s výrobcem bude uzavřena za několik týdnů, první stroj budou mít vojáci k dispozici už příští rok, což je vzhledem k současné zhoršené bezpečnostní situaci ve světě, myslím si, dobrá zpráva pro nás pro všechny. Samotná letadla pořizujeme za podobných podmínek jako jiné spojenecké země. Cena je dokonce lepší. V hodnotě zakázky je další vybavení, díky kterému naplno využijeme schopnosti letadla, hašení ze vzduchu. Já už jsem vlastně o tom záměru vlády, protože je to strategický projekt vlády, tak jsem vás informovala, když jsme vlastně pomáhali hasit v Českém Švýcarsku, že by se nám hodil větší střední transportní letoun, který má i tu platformu právě pro hašení takto zásadních požárů, takže toto vybavení bude součástí toho letadla, stejně tak jako modul pro transport pacientů, bude to umět tankovat za letu.

Kupujeme také přídavné palivové nádrže pro prodloužení doletu, abychom nemuseli při těch vzdálených cestách sedat třikrát, než doletíme do jedné destinace. Bude to mít i systém vlastní ochrany pro operace v nebezpečném prostředí. To je velmi důležité, protože právě to třeba se ukázalo i jako problematické pro ty letouny, které přistávaly v těch kritických chvílích v Afganistanu.

Další součástí zakázky je pořízení pozemního vybavení, počáteční dodávky náhradních dílů nebo školení personálu. Celková cena zakázky včetně samostatných letounů i veškerého doplňkového vybavení je 11,3 miliardy korun bez DPH. V částce je započítaná i kurzová rezerva. Myslím si, že se opravdu podařilo našim kolegům z resortu Ministerstva obrany vyjednat maximálně výhodné podmínky.

Co je neméně důležité, je obrovské zapojení našeho českého obranného průmyslu. Právě dnes, v tento moment, byla podepsána dohoda o průmyslové spolupráci, kterou za Ministerstvo obrany uzavřela moje kolegyně, vrchní ředitelka Kondrlová, a v této smlouvě je, že předpokládaná výše programu průmyslové spolupráce bude za více než 82,3 milionů amerických dolarů. Projekty se týkají rozšíření stávající výroby v podniku Aero Vodochody a spolupráce státního podniku Lom Praha na zajištění životního cyklu pořizovaného letounu.

Tady bych chtěla říct, že tyto české subjekty nebudou participovat pouze na těch dvou letounech, ale budou vlastně se podílet na dodávkách a věcech spojených i s dalšími projekty společnosti Embraer. To, že ta letadla už mají vlastně v tuto chvíli Brazilci, Portugalci, první stroj dostalo Maďarsko, pořizuje tyto stroje i Rakousko, Nizozemsko a Jižní Korea, o nákupu také uvažuje Švédsko, takže i v našem regionu těchto letounů bude tedy celá řada.

Ještě v rychlosti další moje materiály. Omlouvám se kolegům, ale opravdu dneska jsem toho měla hodně. Měli jsme na vládě zahraniční mise a ty jsme měli vlastně ve třech balících. Jeden balík by ten velký mandát, Ukrajina, Altea, všechny možné vlastně spolupráce, jak s těmi mezinárodními organizacemi, tak samozřejmě v tom mandátu je i přijímání vojáků, spojeneckých vojáků na území České republiky. Nechci tím zdržovat do detailu, je to plus minus stejné, jako to bylo v minulých letech. V tomto tzv. velkém mandátu není nic nového, nic převratného.

Co je nového, je Mauretánie, kterou jsme dávali na mandát zvlášť. Toto je vlastně mise, kterou bychom vysílali ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Konkrétně se jedná o výcvik a poradenství. Je to působení speciálních sil, které by cvičily speciální síly Mauretánie. Ten počet našich vojáků pro výcvik v Mauretánii je třicet vojáků našich speciálních sil, třicet příslušníků Armády České republiky.

Poslední můj bod, který jsem dneska předkládala na vládě, je návrh na prodloužení doby působení britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice, tzv. BMATT. Někteří z vás si možná vzpomenete, když jsme projednávali DCA a někteří kolegové poslanci nebo i veřejnost se podivovala, obávala, že tady budeme mít snad, nedej bože, nějaké vojáky na území České republiky a já jsem argumentovala, že v rámci projektu BMATT tady ty vojáky máme už více než 2 dekády. Tak teď došlo tedy na prodloužení. Už vlastně ten projekt BMATT funguje 24 let.

My prodlužujeme ten mandát o dalších 5 let a myslím si, že je důležité tady zmínit, že za celou tu dobu jsme vycvičili v externích kurzech přes 11 600 příslušníků našich i cizích ozbrojených sil. Na tom výcviku se podílí i čeští instruktoři, těch by tam v budoucnu mělo být víc. Jsou tam země nejenom Severoatlantické aliance a Evropské unie, ale toho výcviku se účastnily i země, které působí pod projektem Partnerství pro mír, jako je např. Kosovo nebo Tunisko, případně další země, které tam byly v minulosti.

Takže to byl třetí bod, který se týkal vlastně zahraničních misí, mandátů, všechny tyto body samozřejmě budou projednávat obě komory parlamentu, oba dva výbory a tady vlastně předpokládáme, že by to bylo někdy do konce měsíce listopadu zprocesováno. Děkuju a omlouvám se, že jsem byla delší.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí a ministra pro místní rozvoj Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr pro místní rozvoj: Děkuji, dobré odpoledne. Já jsem dnes na vládě měl materiál MPSV, který se týká pomoci firmám zasaženým povodněmi. Vláda dnes schválila ten materiál, který se týká pomoci firmám, u kterých zaměstnanci museli zůstat, podle zákona o zaměstnanosti, na tzv. překážkách. Jsou tam ty dva režimy, kde tam se kompenzuje těmto lidem jejich výplata ve výši 60 % nebo 80 %. My jsme dnes schválili na vládě to, že budeme jako vláda České republiky z rozpočtu státního, těmto firmám kompenzovat 50 % těchto nákladů, které tyto firmy těmto svým zaměstnancům musí vyplatit nebo vyplácet ještě budou.

Tento dotační titul, nebo tato podpora je od 13. září, kdy povodně začaly, prvních pět dnů tedy nebude do této podpory započítáváno a běží tato podpora do konce října. Pokud uvidíme v terénu, že bude potřeba případně tuto formu podpory prodloužit, tak ji prodloužíme. Teď je důležité to, že platí pro ty firmy, a my jsme to projednávali se Svazem průmyslu a dopravy, to, že v příštích dnech bude možné zahájit příjem těchto žádostí, že firmy z těch zasažených oblastí se budou moci obrátit na úřady práce, požádat o tuto formu podpory a my ji budeme velmi rychle, co nejdříve to bude možné, operativně vyplácet tak, aby firmy tu situaci zvládly. Víme, že se blíží výplatní termíny, víme, že celá řada firem je ve složité situaci, proto tato pomoc, o které jsme už vlastně mluvili v posledních dnech, že ji vláda zrealizuje a že takto firmám v těch popovodňových oblastech pomůžeme.

My očekáváme, že tady budou ty náklady zhruba do 1 miliardy korun. Tato pomoc se bude týkat všech krajů, kde byla povodňová situace, vyjma krajů Středočeského, Plzeňského, Karlovarského a území hlavního města Prahy. Tzn., netýká se to jenom firem v Olomouckém či Moravskoslezském kraji, ale týká se to případně i firem v těch jiných krajích, které byly tou povodňovou situací opravdu zasaženy.

Chci také ještě říci jednu další pozitivní zprávu z hlediska pomoci, a ta se netýká firem ale domácností. K dnešnímu dni máme vyplaceno 6 458 mimořádných okamžitých pomocí pro domácnosti zasažených povodněmi a je to v objemu 297 milionů korun. Tzn. ta pomoc opravdu od toho 16. září, kdy ještě na některých místech ještě byla voda, postupně opadávala, se velmi rychle rozeběhla, stát tady byl opravdu včas a ta pomoc tady běží. My počítáme s tím, že ještě poběží v těch příštích dnech i týdnech. A jenom dílčí informace o tom, že tyto domácnosti už tuto část podpory dostaly, mají ji na svých účtech a samozřejmě komunikujeme s těmi domácnostmi a řešíme ty následné další kroky, jak případně dále pomáhat. Děkuju za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak, ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové, já jsem měl vlastně jenom drobnost na vládě, a to je elektronizace celého zdravotnictví v České republice, kterou zastřešuje zákon o elektronizaci zdravotnictví. Je to novela zákona 325 z roku 2021. Ten zákon, který byl přijatý v roce 2021, nebyl úplně optimální a chyběly v něm některé základní věci. My jsme do té novely doplnili údaje o kmenových registrech pacientů, které umožní, aby vybraní ošetřující lékaři zjistili, jestli jeho pacient má nebo nemá zbrojní průkaz. To, co je důležité, doplnili jsme e-žádanku.

Celý ten zákon z roku 2021 nepočítá s tím, že žádanky, které posílá lékař, zdravotnické zařízení, kterými žádají o vyšetření, rentgenové, laboratorní, jaké chcete vyšetření, by byly elektronicky. To jsme tam doplnili. Tzn. dneska ten systém je nastavený tak a dneska ten systém je spuštěný tak, že žádanka o jakékoli vyšetření půjde elektronicky, automaticky se nahraje do informačního systému nemocnice. Nález jakýkoli, nález jakéhokoli vyšetření, laboratorního, rentgenového, co si vzpomenete, půjde elektronicky z toho zařízení, automaticky se nahraje do informačního systému toho poskytovatele, toho lékaře ošetřujícího, a pokud budete hospitalizováni v nemocnici, tak propouštěcí zpráva se opět automaticky nahraje do informačního systému ošetřujícího lékaře.

V tom zákonu nebylo žádné médium, žádná platforma, kde by pacient mohl sledovat tyto informace tak, jak je to v Dánsku nebo v Estonsku, my jsme využili zkušenosti z těchto dvou zemí a dali jsme do legislativy EZ kartu, kterou, jak víte, už spouštíme a budeme v letošním a příštím roce do ní doplňovat další utility. A konečně sdílený záznam, což je něco, co se týká rychlé pomoci, nebo sanitek rychlé pomoci, obecně záchranek. Kdy se posádka záchranek dostane k emergentnímu záznamu a výsledkům preventivních screeningových vyšetření, resp. k lékům, které pacient bere a které jsou důležité pro to, aby ho mohli, např. pokud je v bezvědomí nebo ve vážném stavu, efektivně ošetřit.

Já jenom velmi shrnu tu situaci. My jsme samozřejmě ty kroky začali realizovat hned na začátku. Reflektovali jsme tu kritiku NKÚ, která kritizovala, jak postupovalo Ministerstvo zdravotnictví v letech 2018 až na začátek roku 2022, tedy předchozí Ministerstvo zdravotnictví. Udělali jsme tam zásadní změny, vytvořili jsme Národní centrum elektronizace zdravotnictví v roce 2023. Toto centrum jsme propojili se všemi odbornými společnostmi a IT experty ve všech typech zdravotnických zařízení. Postupně jsme realizovali v letošním roce, resp. loňském roce výběrová řízení a rámcové smlouvy s dodavateli. Je to celkem sedm rámcových smluv za 600 milionů korun. Vše bylo řádně vysoutěženo, a tady bych si dovolil zdůraznit, že nebylo jediné odvolání proti těmto soutěžím.

Ve druhé polovině roku 2024, to jsme teď v aktuální situaci, probíhá postupné zahájení všech projektů. Je to dvacet projektů, které se týkají elektronizace zdravotnictví. Všechny tyto projekty, nebo digitalizace, chcete-li, jsou zahájeny –  typicky e-žádanka, portál pacienta, systém pro evidenci a přístup k dříve vysloveným přáním, takové to přání nebýt resuscitován, nedarovat orgány, standardy zdravotnické elektronické dokumentace, standard propouštěcí zprávy, ambulantní zprávy, standard žádanky atd.

Rovněž proběhly, rovněž byly zahájeny pilotní projekty kvůli ověření funkčnosti klíčových systémů poskytovatelů, aby v ostré fázi vše fungovalo, jak má, bez pilotování se toto nedá samozřejmě spustit. Některé pilotní projekty již byly zahájeny, postupně zahajujeme další a např. tento týden a během října budeme pokračovat dál. Rád bych vyzdvihl pilotní projekt digi-praxe zahájený v červnu 2024, projekt dvaceti ambulancí primární péče, které budou napojeny na všechny tyto pilotní projekty a produkty v roce 2024 a 2025.

V roce 2025 proběhne realizace všech ostatních pilotních projektů a digitalizace a elektronizace, ale je potřeba zdůraznit jednu věc. Všechny systémy musí být funkční do poloviny roku 2025 a ty se následně budou pak testovat v ostrém zdravotnickém provozu tak, aby mohl ten plný ostrý provoz v celé republice být od 1. 1. 2026, kdy je účinnost tady tohoto zákona, takto je to provázáno. A finálně pak klíčovým datem je to, co máme, protože je to hrazeno z peněz Evropské unie, to, co máme v podmínkách, tedy červenec 2026, kdy bude totální konec.

Takže v příštím roce všechny projekty budou spuštěny, teď už je máme otestovány, v roce, do konce roku 2025 bude pak probíhat ostré testování a od 1. 1. pak už ostrý provoz. To je za mě vše. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím ministra školství, Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vláda se dnes na svém jednání zabývala třemi body, které se vztahují k resortu školství. Na první místě bych zdůraznil rozsáhlou novelu školského zákona, která zavádí celou řadu nových prvků.

Snad nejdůležitější je to, že ta novela přináší určitou opravu jednoho velkého nedostatku systému financování regionálního školství, který byl zaveden v roce 2019. Ten dosavadní systém financování mateřských, základních a středních škol dává vlastně všem školám stejné prostředky bez ohledu na to, jak náročnou práci dělají nebo jak kvalitní práci odvádějí. Proto ten návrh zavádí v souladu s přijatou vzdělávací strategií 2030+ tzv. indexaci financování, tzn. bude možné na základě měřitelných parametrů poslat o něco větší finanční prostředky např. školám, které se věnují dětem se sociálním znevýhodněním, nebo školám, které systematicky pracují s nadanými žáky.

Druhý prvek, který byl opraven v tom systému financování, je to, že ten model byl nastaven vlastně jako automat až do dnešních dnů, který vůbec nebere v úvahu to, jak se vyvíjí ekonomika, zda přicházejí covidové krize, energetické krize nebo války. My zavádíme v zákoně možnost pro vládu vlastně regulovat to tempo personálního růstu kapacit v regionálním školství. Jenom za posledních let přibylo v regionálním školství 20 000 nových učitelských úvazků, což může do jisté míry pokračovat i v dalších letech, ale prostě stát musí mít nástroj, jak v případě nepříznivých ekonomických okolností ten růst regulovat.

Dále ta novela přináší to, že jsou do škol standardně zaváděny pozice školních psychologů a speciálních pedagogů, to je nesmírně důležité pro to, abychom se lépe věnovali problémům, které souvisejí s duševním zdravím dětí, nebo řešili celou řadu problémů, poruch v učení apod., které v dnešní dětské populaci nejsou vzácné.

Dále ten návrh zavádí roli provázejícího učitele, což je významný nový prvek, který zkvalitňuje vzdělávání nových učitelů. Teď bude mít praxe, kterou vykonávají studenti učitelství, velmi pevné obrysy a bude se jim věnovat standardně prostě učitel, který je k tom dostatečně připraven a zkušený, a bude také za to řádně odměňován. Těch dalších změn je samozřejmě celá řada, ale jistě se jim budeme věnovat na dalších tiskových konferencích.

Z mého pohledu ještě bych zmínil to, že vláda dnes rozhodla o navýšení rozpočtu pro vysoké školy v letošním roce. To je důležitá věc s ohledem na posilování personálních kapacit a personální politiky vysokých škol, posilování excelence, ale také řešení problémů s bezpečností a také zcela aktuálně řešení dopadů povodní na některé vysoké školy.

A poslední věc, kterou zmíním. Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu, který reguluje odklady nástupu dětí do škol. Tomu budeme ovšem zítra věnovat tady v Poslanecké sněmovně speciální tiskovou konferenci, takže si dovolím odložit podrobnější výklad na zítra. Děkuju za pozornost.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra dopravy pana Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, mám na závěr sérii dobrých zpráv z dnešního jednání vlády. Je to schválení novely zákona o silniční dopravě, která přinese několik důležitých bodů. Tím prvním je přeměna současného Centra služeb pro silniční dopravu na Inspekci silniční dopravy. Nepřibude žádný úředník, ale přibude efektivity, např. v kontrole nákladní automobilové dopravy.

Jde o to, abychom dostali z českých silnic a dálnic přetížené kamiony, které nadměrně ničí právě silniční infrastrukturu. Náš konkrétní krok spočívá v tom zefektivnit kontrolu, kdy doposavad muselo právě to Centrum služeb pro silniční dopravu kontrolovat spolu s Policií České republiky a spolu s celníky. Nově, od poloviny příštího roku, bude možné provádět ty kontroly samostatně, a to je velmi podobné tomu, jaký model mají např. v Německu nebo v Polsku. Zároveň bude možné posílit i kontroly stanic technické kontroly a bude možné v tomto směru také víc se zaměřit na opravdu nápadně kouřící vozidla v provozu.

Druhou důležitou novinkou té novely je zavedení poptávkové dopravy. Jde o významnou technologickou novinku a průlom v oblasti veřejné dopravy. Možná jste zaznamenali, že v některých regionech už začali pilotně sledovat možnost objednání menšího autobusu nebo mikrobusu právě na to, aby je zavezl na páteřní dopravní mód, např. na železnici.

Ta poptávková doprava umožňuje prostřednictvím mobilní aplikace poptat např. cestu pro konkrétního seniora nebo pro konkrétního studenta z místa jeho bydliště na příslušné nádraží nebo do jiného bodu. Ta aplikace poskládá konkrétní linku toho mikrobusu tak, aby ho vytížila. Ve výsledku to bude znamenat významnou úsporu, protože nebude pak velký autobus přepravovat dva lidi nebo tři lidi, ale bude možné v tomto směru tu dopravu významně zefektivnit. Navíc ty dodávky, mikrobusy, je možné provozovat i s řidičským průkazem, oprávněním typu B, což samozřejmě významně zjednodušuje i nasazení tohoto typu dopravy. Navíc je to průlom v tom, že moderní technologie, umělá inteligence, bude zapojena do toho, aby ta doprava byla opravdu co nejefektivnější a šetřila finanční prostředky.

Také jsme schválili rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok, a to s rekordním rozsahem investic a celkových výdajů. Celkové výdaje dosáhnou v příštím roce 160 miliard korun, z čehož 110 miliard korun bude mířit do investic jak na dálnicích a silnicích první třídy, tak na železnici, tak ale také v říční dopravě.

Pro nás, co je důležité dvakrát zdůraznit, že to znamená jasný proinvestiční příslib, investici do budoucna, další posílení české ekonomiky a odstranění jednoho z nejvážnějších dluhů České republiky, dluhu v oblasti dopravní infrastruktury.

Naše vláda slíbila, že do konce roku 2025 zprovozní více než 200 kilometrů nových dálnic. To se i díky tomu rozpočtu na příští rok podaří naplnit. A věřím, že tohle bude jedna z nejsilnějších zpráv pro českou veřejnost, že to období vládnutí vlády Petra Fialy míří k naplnění slibů, a především k tomu, aby se lidem zlepšovaly podmínky pro jejich každodenní život.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro vaše dotazy, první dotaz Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Na pana ministra Válka jenom upřesnění té digitalizace. Jestli budou nějaké sankce za nepoužívání, nebo jestli vůbec od toho najetí na ostrý provoz bude existovat možnost nepoužívat některý z těch elektronických nástrojů? To jenom pro upřesnění. A potom na všechny přítomné ministry a ministryně, kteří mají nebo měli náměstka z Pirátské strany, tak jestli ho plánují nahradit někým novým, případně kým? Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak já odpovím oba dva ty dotazy. Ten první za sebe a ten druhý jako za sebe taky. Tak, u toho prvního dotazu, ne, a samozřejmě paralelně musí jít papírová forma z různých důvodů. Vezměte si dneska povodně, ty oblasti, kde jsou povodně, tam třeba nemusí být úplně dobré spojení, internet atd. Navíc, já jsem vše konzultoval několik dní s kolegy z Dánska a z pobaltských republik. Kolegové z Dánska, kde je to podobný úřad, jaký jsme vytvořili my nebo orgán, tak tvrdí, že jejich cíl je dostat do toho systému 70 % obyvatel, 70 % obyvatel a já bych chtěl, aby v systému byla všechna zdravotnická zařízení, aby to bylo naprosto pochopitelné.

Dneska, když jdete na jakékoli vyšetření, CT, rentgenové vyšetření, nenesete snímek. Dneska už ani televize, žádná z vašich televizí, v seriálech nevidíte toho doktora, že by chodil se snímkem, což v Nemocnici na kraji města bylo. A přesto se snímek dá provést. Existují určité mezní situace, kdy se ten snímek provádí, nicméně, všechny snímky v České republice, z jakéhokoli vyšetření, jsou to terabyty, denně sviští mezi nemocnicemi. Takto budou svištět propouštěcí zprávy, žádanky, popisy vyšetření. Třešnička na dortu je, že v rámci našeho předsednictví a diskuzí po tom se nám podařilo do European Health Data Space dát přesně to, co plánujeme v české digitalizaci, nic navíc.

A ta druhá, pokud pan náměstek skončí, což se zdá, že skončí, tak neplánujeme obsadit to místo novým náměstkem na zdravotnictví.

Jakub Pacner, Česká televize: Pardon, vy jste říkal, paralelně k tomu tedy papírová forma zůstane, takže si bude moci pacient vybrat, nebo? Promiňte.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Pardon, vždycky musí zůstat papírová forma, vždycky to musí být jako varianta z různých důvodů. Ale bude vždycky nutné posílat i elektronicky. Protože všechny ty papírové formy dneska vznikají na počítačích.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já k tomu chci dodat pár věcí. Tak toto je přeci úplně zásadní krok, který zlepší kvalitu zdravotní péče, nebo zjednoduší to všechno pro pacienty, ale současně do toho systému přinese taky přehlednost a efekt. Už to, že se nebude starat o to, aby váš praktický lékař měl informaci o vašem vyšetření v nemocnici a prostě se to stane automaticky obrovský posun.

Vezměme si ty informace, jak tady zazněly od vlády, aby to nezaniklo, že opravdu nikoho nezajímá v České republice, a to já nekritizuji váš dotaz, ale nikoho nezajímá, jestli je tam jeden náměstek za Piráty, nebo není. Ale co lidi opravdu zajímá, jsou věci, které jsme tady rozhodli. Školství, naprosto zásadní změny ve fungování, slíbili jsme změny vzdělávacího systému, a jestli se podaří prosadit i tu věc, že něco uděláme konečně po letech řečí s odklady, tak to bude, tak to bude zásadní změna.

Elektronizace, digitalizace zdravotnictví, klíčová věc pro to, aby ten systém byl efektivní a přijatelnější pro lidi. Nový transportní letoun pro českou armádu, nebo dva, které opravdu potřebujeme a pomohou zvýšit bezpečnost, ale také mohou pomoci třeba v krizových situacích na území České republiky. Zásadní investice do dopravy, jeden z největších problémů České republiky, dlouhodobě, ve kterém zaostáváme za světem. Postaví se dálnice, postaví se silnice za naší vlády, ne někdy v budoucnu, teď, konkrétně. A zlepší se i železniční doprava.

To jsou všechno věci, jedna zpráva vedle druhé, svědčí o letech práce této vlády, kvalitní práce ministrů, o tom, že se tam, kde to ti lidé umějí, daří digitalizace, daří se realizovat naše programové prohlášení a daří se dělat práce pro lidi. No a s těmi náměstky, co tam někde jsou, to si poradíme. Většina pirátských náměstků, pokud mám informaci, chce rezignovat nebo už rezignovala, tak to nějak prostě dopadne, na těch resortech to proběhne.

My jsme se domluvili, že se poradíme potom ve čtyřkoalici, jakým způsobem, která místa budeme obsazovat tam, kde to bude potřeba. Jak slyšíte, někteří členové vlády ani necítí potřebu tato místa znovu obsazovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz televize Nova.  

Daniela Brychtová, televize Nova: Dobrý den, já bych se možná ještě ráda zeptala na ten včerejší útok na Izrael, jestli jste dnes na vládě otevřeli tu otázku bezpečnosti, případně jestli třeba je ve hře nějaké zpřísnění bezpečnostních opatření tady v Česku? A druhá otázka, on nám teda pan ministr Jurečka utekl, ale jak zatím hodnotíte to jednání o důchodové reformě? Protože teď teprve byl odhlasován program mimořádné schůze, tak zda se to za vás vůbec stihne do konce týdne a jestli je to z opozice obstrukce? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Velmi krátce. Pozice České republiky je jasná a odpovídá postoji většiny západních demokracií. Prostě odsuzujeme jednoznačně útok Íránu na Izrael. Je to další eskalace napětí na Blízkém východě a samozřejmě Česká republika plně stojí za Izraelem.

Pokud jde o bezpečnostní opatření. My už jsme v souvislosti s tou zhoršující se situací na Blízkém východě v posledních dnech přijali bezpečnostní opatření, která se týkají i ochrany určitých vytipovaných objektů a další věci, které bylo nutné udělat pro to, abychom zajistili bezpečnost občanů České republiky.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já doplním pana premiéra, že pan Marian Jurečka neutekl. Tamhle ho vidíte v Poslanecké sněmovně, na plénu Poslanecké sněmovny, překládá tam zákon a vzhledem k tomu, že zřejmě na něj byl nějaký dotaz, tak odešel. To za prvé. Za druhé jsme s panem ministrem zahraničních věcí Lipavským připraveni zajišťovat a kooperovat případné nějaké humanitární lety, pokud by to bylo zapotřebí, a samozřejmě v tomto duchu náš resort je vždycky připraven poskytnout patřičnou součinnost.

Mimochodem, právě ten nákup toho dnešního, toho letounu, co jsme dneska projednali, to je přesně ten typ letounu, který může být určen i na tyto humanitární, evakuační, repatriační lety, kdy máme někoho prostě v rychlosti přestěhovávat a máme tam letět bezpečným letounem, letounem, který má i opravdu to zabezpečení, že se i posádka i celý vlastně, všichni cestující v tom letounu budou cítit bezpečně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz CNN Prima News.

Kristýna Malá, CNN Prima News: Dobrý den, já bych měla jeden dotaz na pana premiéra. U hledání nového ministra pro místní rozvoj se skloňuje jméno Radima Sršně, který na resortu působí už téměř tři roky v pozici náměstka. Zajímá mě, jestli je to pro něj výhodou nebo spíše nevýhodou, že by možná někdo mohl namítnout, že je zkrátka spojený s tou nepovedenou digitalizací? Mockrát děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já nebudu komentovat žádná jména, dokud nedostanu nominaci od Starostů a tu nominaci dostanu podle domluvy ve čtvrtek večer. Takže prosím za pochopení, že se teď nebudu vyjadřovat k žádnému jménu, které koluje ve veřejném prostoru. Jenom bych poznamenal, že se objevuje řada jmen a jak už to z logiky věci vyplývá, bude tam jenom jeden kandidát.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla taky dotaz, který by nejspíš nejlépe zodpověděl pan ministr Jurečka, ale možná, že se toho ujme někdo jiný. Jestli by bylo možné ještě specifikovat k té pomoci firmám, kterých konkrétně firem se to bude týkat, a zároveň, co to bude znamenat pro ty lidi, kteří nemohli přijít do práce, protože se tam třeba nedostali? Nebo jestli se to týká i těch lidí, kteří třeba teď odklízí ty následky a prostě nechodí do práce, jestli dostanou těch 55 % nebo 100 % mzdy, jestli tohle zvládnete upřesnit?

Potom by mě ještě zajímala, byla tam taky od pana ministra Válka poslanecká novela, která by studentům některých zdravotnických oborů mohla dovolit pracovat jako zdravotní sestra už po několika vlastně odstudovaných ročnících nebo semestrech, tak jestli tuto novelu podpořila vláda?

Já vím, pane premiére, že jste teď o náměstcích mluvil už dlouho, ale ještě bych se přece jenom zeptala, jestli teda padla už teď v té vaší čtyřkoalici dohoda, jak s tím naložit, jestli chcete to nechávat to na těch jednotlivých ministrech nebo jestli je tam dohoda, že by všichni ti pirátští náměstci měli nějakým způsobem skončit? Přece jenom jsou to vždycky úzké týmy těch ministrů.

A kdybyste ještě mohl zopakovat, co vás bude teda dnes na té schůzce s panem Vlčkem zajímat, jaká témata? A stejně tak potom, jaká témata byste chtěl probrat s tím kandidátem na ministra pro místní rozvoj, ať už to tedy bude kdokoliv? Moc děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuji za sérii otázek, na které se pokusíme nějak odpovědět, tak, a když tak mně kolegové pomohou. Pokud jde o ten program podpory zaměstnanosti Povodeň 2024, který dnes schválila vláda, Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane na tento program miliardu korun nejpozději do konce října. Pan ministr práce má za úkol od vlády do pěti pracovních dnů od chvíle, kdy tam budou ty peníze, ten program spustit. Má pomoci zaměstnavatelům, kteří se kvůli škodám na povodních, kteří kvůli škodám na povodních museli přerušit výrobu.

Budou se hradit mzdové náklady nebo bude tam možnost hradit mzdové náklady a udržet si zaměstnance, kteří zůstali doma na překážkách v práci a zaměstnavatel má ze zákoníku práce vyplácet zaměstnancům na překážkách minimálně 60 respektive 80 procent průměrného výdělku. Výše příspěvku bude činit 50 % vyplacené mzdy, včetně povinných odvodů, maximálně 18 400 Kč na jednoho zaměstnance.

Ta pomoc bude poskytována výhradně za dobu trvání příslušných překážek v práci vzniklých od toho 13. září do 31. října s výjimkou prvních pěti dnů, to myslím tady pan vicepremiér říkal, překážky v práci v provozovně. Zaměstnavatel bude povinen prokázat příčinnou souvislost překážky té práce s povodněmi. Podrobnosti tohoto programu budou zveřejněny na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, takže tam si to bude moci každý dohledat.

Potom zde byla otázka na pirátské náměstky. Do značné míry je to skutečně věcí jednotlivých ministrů, ale bude ten celkový výsledek probírán i v rámci koalice. Ono se nejedná jen o náměstky, jsou tu i další pozice. Asi vzhledem k tomu, že Pirátská strana odmítla všechny moje návrhy na nějaké řešení a chce přejít do opozice se vším všudy, no tak není logické, aby její nominanti, respektive její členové působili v těch politických nebo subpolitických funkcích. Takže nějak tak přirozeným způsobem tato výměna nebo odchody probíhají a budou probíhat.

Pokud jde o to, o čem chci mluvit s oběma kandidáty na členy vlády, ministrem pro průmysl a obchod a ministrem pro místní rozvoj, no, tak chci s nimi mluvit o jejich představě o prioritách pro ten poslední rok, kdy má tato vláda funkční období. Je tam několik témat, která jsou pro mě důležitá, která jsou důležitá i pro dobrý výkon té funkce.

To je třeba, jak budeme pokračovat na Ministerstvu průmyslu a obchodu v podporování konkurenceschopnosti českého průmyslu, jak se ministerstvo a nový pan ministr zapojí do těch kroků, které jsou naprosto nezbytné a vidíme je všichni a vidí je už i státy, které je předtím neviděly. A to je nějaká revize Green Dealu, respektive toho harmonogramu těch jednotlivých kroků.

Je toho víc. A když tady vedle mne stojí pan ministr dopravy, určitě se musíme bavit o těch zákazech v oblasti spalovacích motorů a ty věci měnit a posunovat a zracionalizovat je. Nejsme v tomto názoru zdaleka osamělí, a i já se chci na to soustředit, abychom cíle Green Dealu dali do nějaké prostě rozumnější podoby.

Musíme se bavit o druhém typu emisních povolenek, já bych si představoval, že se pokusíme emisní povolenky na bydlení a dopravu odsunout. Protože, sice předcházející vláda je hrozně vítala a považovali je za něco skvělého a jásali nad tím, pánové Babiš a Brabec, ale myslím, že se ukazuje, že to zas tak výborný nápad nebyl a že kdybychom to odsunuli, tak by to bylo jenom dobře. To je, pořád ještě napravujeme věci, které tady předcházející vláda způsobila nebo nedomyslela.

Pan ministr, příští ministr průmyslu a obchodu bude mít obrovské úkoly, které se týkají energetiky. Musíme dostavět nové bloky v Dukovanech, budeme podepisovat smlouvu s dodavatelem, musí se hlídat to, a to budeme dělat společně, ale samozřejmě je to v gesci ministra průmyslu, musíme hlídat zapojení českého průmyslu.

To jsou všechno věci, které nesnesou odkladu a musí probíhat v těch příštích měsících. To stejné je taky věc, která je rozběhnutá, jsem velmi rád, že se nám to podařilo, vůbec to nebylo jednoduché domluvit, a to je zapojení se do vývoje a výroby malých modulárních reaktorů, k čemuž máme dobře nakročeno velmi blízko, tak je to potřeba dotáhnout do konce. Po novém panu ministru průmyslu budu také chtít, aby opravdu pracoval na systematické, permanentní komunikaci s podnikateli, s podnikatelskými svazy, ale i prostě s firmami tak, aby podnikatelské prostředí mělo pocit, který je správný, když to získají, že tato vláda se podnikání, prosperitě České republiky věnuje.

No a kdybych tady vám, já to vím, že se politik nesmí ptát novinářů, ale kdybych vám položil otázku, co asi budu chtít na prvním místě po ministrovi pro místní rozvoj, tak myslím, že by odpověď nebyla těžká. Budu po něm chtít, aby dal do pořádku digitalizaci stavebního řízení. To je prostě přece věc, kvůli které musel odejít Ivan Bartoš a která teda rozhodně v pořádku není. A to, že to teď má na starosti skupina ministrů, kterou koordinuje pan ministr dopravy Martin Kupka spolu se svými kolegy a vkládá do toho energii, kompetence a snaží se to zachránit, to je proces, který nemůže být trvalý, to je proces, který musí potom převzít nový ministr pro místní rozvoj, i když mu budeme pomáhat.

Druhý úkol pro ministra pro místní rozvoj je samozřejmě pomoc nebo práce na obnově po povodních. To je důležitá funkce v kooperaci s regiony a s obcemi, byť zase vláda na to vytvořila pracovní skupinu v čele s ministrem financí a tak dál a tak dál. Ale ty věci budou trvat další měsíce a je tam potřeba intenzivní, aktivní zapojení ministra pro místní rozvoj.

No a jeden, a tím končím, ale to je taky obrovský úkol, a to je bydlení. Ono to souvisí s tím stavebním řízením, ale prostě víme, že potřebujeme pohnout s bydlením dostupným, výstavbou bytů, se vším možným. Máme tady nějaký projekt Ministerstva pro místní rozvoj s ministrem financí, Národní rozvojovou bankou a dalšími institucemi a toto se musí dovést do konce. Tak to už jsem šel i do nějakých konkrétností, ale myslím, že to jsou všechno věci, na které občané v České republice čekají a kde jsou i některé rozpracované projekty. Je potřeba se tomu naplno věnovat, a to budu chtít po obou kandidátech na ministry.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě k té poslanecké novele ve zdravotnictví…

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Jo, to pan vicepremiér.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Je to překvapivé, ale zafixoval jsem tu otázku, takže dokážu odpovědět. Ten poslanecký návrh, z technických důvodů dala vláda neutrální stanovisko, obsahově je to dobrý pozměňovací návrh. Kolegové a kolegyně, kteří ho překládali, se mnou konzultovali ten obsah. Je dobře, aby ta zdravotní sestra, která nastoupí, týká se to hlavně všeobecných zdravotních sester, měla větší kompetence na praxi. Je to správné, smysluplné.

To, proč dala vláda neutrální stanovisko, je čistě technická záležitost. My v režimu zkráceném, v režimu 90 dáváme legislativu, která prochází teď Poslaneckou sněmovnu nebo dostane se velmi rychle do Poslanecké sněmovny a kde tady toto je také zakotveno v podstatě ve stejném znění. Tím pádem to půjde rychleji schválit touto devadesátkou, tímto zákonem, který jde z vlády, než v té poslanecké novele, proto neutrální stanovisko. Ale jinak po obsahové stránce je to správně a je potřeba jim za to poděkovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkujeme, dámy a pánové, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.