Tisková konference po jednání vlády, 2. července 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes zabývala řadou důležitých bodů, já tady zmíním dva. Nejprve rozhodnutí vlády o dalším zápisu na vnitrostátní sankční seznam, v tomto případě se jedná o ruského občana Olega Sergejeviče Osipova. Tento člověk svým jednáním aktivně podporuje činnosti, které narušují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, a je to dlouhodobý blízký spolupracovník bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva.

To, co se týká přímo České republiky, je, že na jaře šířil výhružky smrtí vůči českému občanu, známému českému občanovi Dominiku Haškovi a i s ohledem na tento fakt považujeme za zásadní zakázat Olegeu Osipovovi vstup na území České republiky. Pokud někdo vyhrožuje našim občanům smrtí, tak nesmí počítat s tím, že bude v České republice vítán. Více k tomu sdělí pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Ta druhá informace ode mě je ta, že jsme se zabývali v souvislosti s řešením platů u jednotlivých bezpečnostních složek a bezpečnostních sborů, tak jsme se dnes zabývali zvýšením platů u Celní správy, Vězeňské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Bylo to v návaznosti na usnesení vlády ze 4. června a tady jsme v tomto případě u těchto tří složek také úpravu platů schválili.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poprosím o slovo ministra zahraničních věcí pana Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, ta hlavní zpráva již zazněla, ale dovolte mi k tomu doplnit ještě nějaké další informace. Na návrh Ministerstva zahraničních věcí tedy dnes vláda schválila další zápis na vnitrostátní sankční seznam, jedná se o ruského občana Olega Sergejeviče Osipova. On jasně naplnil kritéria unijního sankčního seznamu, tento člověk je dlouhodobý spolupracovník bývalého prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva a svým jednáním aktivně podporuje činnosti narušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Je velmi úzce spojen s aktivitami Dmitrije Medveděva, který na sankčním seznamu Evropské unie figuruje již řadu let.

Oleg Osipov pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa, v dubnu šířil v mediálním prostoru výhružky smrtí českému občanovi Dominiku Haškovi. My se domníváme, že se jednalo o věrohodné výhružky a ty Osipovem šířené hrozby i odpovídají aktuálnímu modu operandi Kremlu při snaze nebo o likvidaci kritiků jeho režimu, a to i v zahraničí. My jako vláda, my jako česká vláda máme bezpečnost českých občanů na prvním místě, takže si nikdo nebude dovolovat vyhrožovat našim lidem, my jsme suverénní stát a platí, že každý občan má právo říkat veřejně své názory, a to platí i pro „Dominátora“, pro Dominika Haška.

Zdá se, že Ruská federace nedokázala skousnout fakt, že agresoři a podvodníci na olympiádu nepatří a tedy s ohledem na věrohodnost těch výhružek považujeme za zásadní, že jsme mohli zakázat Olegu Osipovovi vstup na územní Česka a zároveň tedy platí, že budeme navrhovat v Evropské unii, aby toto jméno bylo zařazeno i na sankční seznam Evropské unie.

Já bych chtěl říct, že naším cílem je, že my vždycky navrhujeme subjekty na seznam Evropské unie tak, aby efekt těch sankcí byl co největší. Dlouhodobě se Česko řadí mezi mimořádně aktivní země z hlediska sankční politiky a je to nejenom výsledek práce Ministerstva zahraničních věcí, ale opravdu celé vlády a našeho bezpečnostního aparátu. Dneska už to byly desítky návrhů, které jsou na evropských sankčních balíčcích a pochází z pera české diplomacie a další návrhy my připravujeme, navrhujeme a samozřejmě klíčové pro to bude schválení toho osmnáctého sankčního balíku, který nyní je téměř ve finiši, byť jsou tam ještě potřeba politická jednání. Tam bych si dovolil zmínit, že ten obsahuje také sektorové opatření zaměřené proti obcházení sankcí tzv. catch-all klauzule, která nám pomůže o něco efektivněji vychytávat položky, které podporují ruský vojensko-průmyslový komplex. Děkuji za pozornost.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra pro místní rozvoj pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Pěkné odpoledne také ode mne, dnes jsme předkládali na projednání ve vládě Strategický rámec politiky soudržnosti 2028+, což je zásadní dokument z našeho pohledu pro jasnou pozici na evropské úrovni, než Evropská komise začne připravovat sektorovou legislativu. Je to dokument, který prošel robustním projednáním ať už mezi jednotlivými resorty, nebo se všemi územními partnery, byla vypořádána velká spousta rozporů až na výjimky, které šly dneska na jednání vlády, a i na těch jsme se domluvili na jejich vypořádání. Důležité je, že tento dokument pokrývá veškeré klíčové oblasti, jako je obrana, odolnost, konkurenceschopnost, demografická změna a digitální a zelená tranzice.

Ten dokument tím, že ho dnes vzala vláda na vědomí a zároveň zaúkolovala ať už mě, anebo další kolegy z vlády, je velmi důležitá, protože máme tu pozici definovánu v nějakém rámci manévrovacím ještě před vydáním víceletého finančního rámce a umožnuje nám to tak bezprostředně po jeho vydání zahájit ať už formální, nebo neformální jednání ve vztahu k jednotlivým sektorovým legislativám a na základě toho strategického rámce ovlivňovat jejich výsledné znění a maximalizovat tak přidanou hodnotu pro Českou republiku v tom připravovaném programovém období 28+.

Ten dokument není neměnný, tak jak byl dneska projednán, tak bude průběžně aktualizován až do konce června příštího roku, tak jak se budou vyvíjet v rámci jednotlivých sektorových legislativ ta jednání a jejich podoba se bude finalizovat. Děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra dopravy pana Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dneska vláda rozhodla také o řešení tunelové varianty pro úsek Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi, je to poslední úsek, který v tomto směru bude zbývat dokončit. Víte, že v tento okamžik se buduje důležitý úsek mezi D1 a Běchovicemi, zároveň v letošním roce začneme, a to už v blízké době, se stavbou přeložky 1/12, která přímo navazuje na tuhle část stavby Pražského okruhu, zároveň máme kladné stanovisko EIA pro celou tu zbývající severní část od Ruzyně po Březiněves.

A teď to rozhodnutí vlády říká jasně, že budeme dál postupovat v řešení té varianty s delšími tunely, tak aby tu stavbu bylo možné v území projednat, všechny samosprávy daly jasně najevo, že v tom území tohle je jediné možné řešení, které by mohlo spatřit světlo světa. Pracujeme na tom, aby celá ta severní část byla připravena co nejdříve. To dnešní rozhodnutí vlády je další důležitý milník a co se týče toho úseku Ruzyně – Březiněves, tak tam bychom rádi už letos na podzim začali s výkupy pozemků.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji, nyní je prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den. Já bych měl těch dotazů několik, začnu tím, co zmiňoval pan premiér, vy jste tam mluvil o těch platech, jestli tedy můžete nastínit, jak to bude vypadat kromě toho tedy, že jsme se dozvěděli, že to bylo schváleno, tak jenom, jak to bude vypadat, jaké jsou ty parametry, jaké jsou třeba výdaje a tak?

Potom bych se zeptal pana ministra Lipavského, vzhledem k tomu, vy jste tady mluvil o tom zápisu na sankční seznam, má tedy ten člověk nějaké vztahy k České republice, nebo je to spíše nějaký jako formální krok, kdy Česká republika chce jenom ukázat tedy to zařazení na sankční seznam?

A potom, pane premiére, ještě by mě zajímalo, Evropská komise navrhla ten klimatický cíl k roku 2040, který měl snížit emise CO₂ o 90 %, jestli můžete tedy zopakovat, jaké je tedy stanovisko České republiky? A třeba doplnit, co tam je pro Českou republiku z vašeho pohledu nepřijatelné a jestli tedy se ještě někdo přidal k té výtce, která se týká těch emisních povolenek?

A potom bych se ještě zeptal pana ministra Kulhánka na ten rámec politiky soudržnosti 2028+. Vy jste tam přinesl dneska, pokud mám správné informace, několik variant, chápu, že se to bude ještě nějak vyvíjet, ale na jaké variantě jste se tady jako vláda shodli? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, těch otázek bylo víc, tak já začnu tou změnou systemizace Celní správy, Vězeňské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů. My jsme, a to je důležité vidět v určitém kontextu, my jsme 4. června rozhodli o zvýšení finančního ohodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů s tím, že to navýšení vstoupí v platnost od 1. července, a tím cílem je vytvořit takové podmínky, aby příslušníci bezpečnostních sborů neměli důvod odcházet do civilu, abychom zvýšili finanční atraktivitu i pro zájemce, potenciální adepty o tuto službu, protože jedním z problémů našich bezpečnostních složek je velký počet neobsazených míst

Ale musíme postupovat tak, abychom tím, že zvýšíme některým složkám, zlepšíme ty finanční podmínky, tak abychom neohrozili situaci, pozici na trhu práce u těch bezpečnostních složek ostatních. Takže proto jsme dnes souhlasili se zvýšením objemu prostředků u Vězeňské služby, Celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů podle obdobných parametrů, jaké byly použity pro navýšení objemu služebních příjmů pro polici a hasičský sbor, u vojáku to bylo trošku jiné.

Těmto složkám bude navýšen stabilizační příplatek o 3 000 korun. A samozřejmě jsme museli navýšit i objem v jednotlivých rozpočtových kapitolách, objem prostředků na služební příjmy příslušníků Celní zprávy o 45 milionů, v případě Vězeňské služby to bylo 126 milionů. A nejmenší položka jsou služební příjmy příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, tam to navýšení bylo o 4,4 milionu korun.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: K té otázce, která mířila na mě ohledně pana Osipova. Tak já nedisponuji informacemi, že by měl nějaké vazby na Česko. V tomto smyslu to dnešní rozhodnutí vlády jde především příkladem a ukazuje, jaké výroky a jaké chování už nebude ze strany České republiky tolerováno vůči občanům České republiky. Takže to si myslím, že je ta hlavní zpráva a samozřejmě zařazení na sankční seznam Evropské unie, o které teď my budeme aktivně v Bruselu usilovat, může být dalším krokem, který samozřejmě dá jasně najevo, jaké výroky jsou a nejsou tolerovatelné.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Další otázka byla na klimatický cíl 2040, tady mohu zopakovat stanovisko České republiky. My nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle. Myslíme si, že klimatické cíle už máme nastaveny. Je potřeba je rozumným způsobem plnit a je potřeba i upravovat některé věci, na kterých jsme se třeba v minulosti nějakým způsobem domluvili právě proto, abychom neohrožovali konkurenceschopnost Evropy. Musíme mít na paměti prosperitu, musíme mít na paměti ekonomické aspekty. Protože jinak, pokud je nebudeme mít na paměti, nebudeme mít v Evropě podporu občanů pro klimatické cíle a nedokážeme jich také dosáhnout.

To, abychom si stanovili těch 90 % do roku 2040, jak to navrhuje Komise, je podle nás zbytečné. My se stejně k tomu číslu nějakým způsobem budeme blížit, asi ne úplně, v celé Evropě a nepovažujeme za rozumné, abychom takto natvrdo tento cíl stanovovali. Naopak si myslíme, že je potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat je realitě a tomu, aby se třeba lidem zbytečně nezdražovaly takové důležité položky v jejich rozpočtech, jako je bydlení, jako jsou pohonné hmoty, a  právě proto chceme také upravit nebo garantovat to, že ceny v případě emisních povolenek druhého typu ETS 2, že neporostou nekontrolovaně.

Připravili jsme k tomu iniciativu tzv. non paper, ke kterému se přidalo osmnáct států Evropské unie. Máme v tuto chvíli kvalifikovanou většinu a myslím, že to je důležitý krok, nebo že to je důležitá podmínka pro to, aby to Komise mohla promítnout do legislativy, abychom systém emisních povolenek druhého typu upravili.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Tak a dotaz, který směřoval ke strategickému rámci, vláda dnes ponechala aktivní obě varianty právě proto, abychom si nesvazovali ruce pro ta jednání s jednotlivými, ve vztahu k jednotlivým sektorovým legislativám. Jak jsem řekl, ten dokument bude průběžně aktualizován. Tzn. až do 30. 6. příštího roku nebude mít finální podobu. Tzn. v průběhu toho období získá finální podobu poté, co bude zveřejněn víceletý finanční rámec, jednotlivé sektorové legislativy a k tomu budou přiřazeny konkrétní částky a přesné tematické priority. Proto jsme dneska propustili zatím obě varianty s tím, že se k tomu materiálu sejdeme znovu po vládních prázdninách hned v září.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Hezké odpoledne, já bych se ještě doptal k tomu stabilizačnímu příplatku pro Vězeňskou službu. Jestli byste upřesnili, z jakých zdrojů by měly peníze na to navýšení nebo na ten stabilizační příplatek jít? To je první otázka. A pak bych se ještě zeptal na Senát. Ten dnes vrátil novelu upravující zavádění alternativních leteckých paliv Sněmovně. Je to něco, kvůli čemu byste chtěli, aby se sešla ještě tato sněmovna či nikoli? A v souvislosti se Senátem prosím ještě jeden dotaz. Od části senátorů zaznívá kritika, že některé vládní priority přišly do Senátu na poslední chvíli, třeba trestní zákoník, velká školská novela, tak co na tu kritiku říkáte? A nejsou ty novely kvůli tomu podle vás v ohrožení? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak optimální situace by byla, kdyby nám Senát už nevracel nic. A to z toho důvodu, jak vypadá situace v Poslanecké sněmovně a z důvodu téměř permanentních obstrukcí, které tam používá opozice, nebo které uplatňuje neustále opozice, s tím že viděli jsme třeba v těch posledních, při těch posledních jednáních Poslanecké sněmovny, jak ta situace vypadá, že třeba Andrej Babiš si plete Poslaneckou sněmovnu se soudní síní. To jsou všechno věci, které s blížícím se termínem voleb snižují šanci na nějaké důstojné a rozumné jednání. Samozřejmě, pokud Senát bude vracet některé normy, tak se s tím budeme muset nějakým způsobem vypořádat, nebo budeme se s tím snažit nějakým způsobem vypořádat.

Pokud jde o kritiku toho, že se něco dělá na poslední chvíli. No tak některé ty normy, které jste zmiňoval, byly také předmětem zdržování a obstrukcí. No tak, než se je podařilo tou Poslaneckou sněmovnou, která je z mého hlediska v takovém stavu, v jakém prostě nikdy v minulosti nebyla, vzhledem k tomu, jak se nevhodně chová opozice, a není to jenom můj názor nebo názor vládní koalice. Upozorňuje na to nakonec ve svých nálezech i Ústavní soud. Tak se ten časový rámec nedal vládní koalicí nějak ovlivnit, nebo si ho vybrat. My jsme si ho nevybrali, prostě tak to je a myslím si, že to ale nijak nesnižuje kvalitu těch norem, které jsme na základě nějaké širší diskuze a docela obsáhle, nejenom uvnitř vládní koalice, ale i s experty a veřejností, kterou jsme o těchto věcech vedli.

Pokud jde o to, kde se najdu ty peníze na vyšší objem prostředků na služební příjmy příslušníků Celní správy, Vězeňské služby a Celní správy, tak to řeší Ministerstvo financí. Bude se to skládat z více položek. Ale protože je tu rozhodnutí vlády, tak se ty věci prostě musí zaplatit a nikdo se nemusí bát, že by se nezaplatily.

Martin Kupka, ministr dopravy: Jestli si můžu dovolit doplnění ohledně změny zákona o civilním letectví. Tak tam se opravdu jednalo o víceméně formální opatření z důvodu toho, že mezi projednáním ve Sněmovně a projednáním v Senátu právě ten základní energetický zákon, do kterého ten novelizovaný vstupuje, tak byl změněn úpravou ze Senátu, tak tohle bylo potřeba udělat. Ale ta změna, ta novela zákona o civilním letectví prostě může počkat a počká na příští Poslaneckou sněmovnu. Tohle je záležitost implementační a myslím, že tady je jasné, že Česká republika udělala, co bylo v jejích silách, aby to řádně implementovala.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, CNN Prima News.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já vlastně možná tak trochu ladně navážu na to, o čem mluvil pan premiér, o tom, jak složité je to v Poslanecké sněmovně. Naše redakce má k dispozici takové statistiky, za to jednání v Poslanecké sněmovně za této i té předchozí vlády. Asi vás to nepřekvapí, že enormně narostl za ty roky počet jednání přes noc a počet schůzí, kde se vůbec vlastně neschválil program. Tak nás zajímá, pokud byste vyhráli volby, uděláte s tím něco v otázce třeba změny jednacího řádu tak, aby se ty další čtyři roky tahle situace už buďto vůbec neopakovala, nebo alespoň úplně co nejvíc minimalizovala?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, uděláme.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Zkuste být konkrétnější.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já myslím, že je potřeba upravit jednací řád. Nakonec i tímto způsobem, když se podíváte na ta rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývají právě mj. i procesem v Poslanecké sněmovně, protože to byl předmět toho napadení ze strany opozice, nebo toho podání k Ústavnímu soudu, tak i nás tímto směrem vede.

Já za sebe říkám, já jsem byl velmi opatrný v minulosti, pokud jde o úpravu jednacího řádu, právě mj. proto, že když se respektují psaná a nepsaná pravidla, tak ta Sněmovna i s tímto jednacím řádem funguje. A když se podívám do toho minulého volebního období, kdy jsme byli v opozici, také jsme používali v konkrétních, v konkrétních případech obstrukce, ale vždycky to mělo nějaký rámec. A vždycky to bylo děláno tak, aby to neochromilo činnost celé Poslanecké sněmovny.

Teď jsme svědky, vy jste to sám v té otázce řekl, nebo na základě té statistiky, kterou jste si dělali, že se velmi často obstruuje už při schvalování programu. Vlastně ta Sněmovna je zablokovaná tímto způsobem. Navíc si myslím, že to množství času, po který se jedná v Poslanecké sněmovně, aniž by to vedlo k nějakému výsledku, určitě překračuje nejenom průměr toho, jak jednají jiné obdobné komory v Evropě, ale možná by se ukázalo, že jsme tady úplně na absolutní špičce.

Myslím si, že toto už vyžaduje nějakou změnu. Takže i ti z nás, kteří byli k úpravě jednacího řádu skeptičtější z různých důvodů, tak dnes jsou nakloněni k tomu, abychom jednací řád rozumným způsobem upravili. Kterým směrem jít, těch příkladů ze zahraničí je celá řada, ale myslím si, že úprava bude nezbytná. Ta Poslanecká sněmovna má být místem, kde se určitě diskutuje, kde je prostor pro kritické názory ze strany opozice. Tedy z té menšiny parlamentní, ze strany parlamentní menšiny. Ale musí to být taky prostor, kde většina na základě demokratického rozhodnutí občanů, tedy na základě voleb, parlamentní většina má šanci prosadit svoje názory, svoji politiku, svoje politické představy. A musí v té Poslanecké sněmovně být zachována, podle mého názoru, nějaká rozumná míra mezi kritikou, vyjádřením názoru, ale i určitou efektivitou fungování této dolní komory.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud žádné další dotazy nejsou, tak já tiskovou konferenci končím. Děkujeme vám a přejeme hezký den. Na shledanou.