EN

Vláda České republiky

Tisková konference po jednání vlády, 19. listopadu 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády a o úvodní slovo poprosím pana vicepremiéra Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí v demisi: Dobré odpoledne, já si dovolím velmi stručně okomentovat věci, které jsme dnes na vládě projednávali. Jedním z docela důležitých nařízení bylo nařízení, které bylo z dílny Ministerstva spravedlnosti a týká se ale i významně právě problematiky rodinné politiky, a to je stanovení sazby za neplacené výživné. Dnes ta sazba byla standardně stanovovaná Českou národní bankou. Tady po dlouhých debatách se přistoupilo k tomu, abychom výrazně zvýšili motivaci těch, kteří mají platit výživné, a to způsobem, že tady bude stanovena sazba speciální na toto případné neplacené výživné, a ta bude 2,5 promile denně a po dobu prvních šesti měsíců.

To znamená po dlouhých debatách, jakým způsobem zvýšit motivaci k placení výživného, i debatách o tom, nakolik případně tito lidé následně končí ve výkonu trestu, tak se snažíme hledat cestu k tomu, jak opravdu jasně dopředu tu motivaci výrazně zvýšit. Takže toto byla jedna z věcí, kterou jsme na vládě projednávali.

Pak jsme také vedli poměrně podrobnou debatu, která se týkala ještě rozpočtu roku 2025. Tady jsme se dnes dohodli s Ministerstvem financí i ostatní resorty na postupu, který bude zprocesován během několika příštích dnů tak, abychom do kapitol, které potřebují ještě v letošním roce nějaké finanční prostředky na své výdaje, především tedy na mandatorní výdaje, to znamená resort školství, resort zemědělství, resort spravedlnosti a resort ministerstva práce a sociálních věcí, tak z ostatních kapitol budou vyhodnocené finanční prostředky, které už by v letošním roce nebylo možné proinvestovat, tak aby tyto neskončily v nespotřebovaných nárocích, tak tyto finanční prostředky budou přealokovány právě ve prospěch těchto čtyř kapitol, tak abychom opravdu do konce listopadu měli všechny tyto mandatorní výdaje dořešené.

To znamená celá ta debata, která se týkala právě třeba resortu školství, ale třeba i mého resortu, tak aby opravdu už byla vyřešena, takže na to jsme dneska našli dohodu a tyto věci během tohoto a příštího týdne s Ministerstvem financí zprocesujeme. Tolik asi za mě stručný komentář, děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: Dobré odpoledne, já si dovolím okomentovat dva body z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Tím prvním bodem je návrh nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Jedná se tedy o ty regiony, akcelerační oblasti jsou ty regiony, kde je možné v určitém urychleném režimu výstavba solárních a větrných parků, tedy to dnešní nařízení hovoří o tom, právě v kterých lokalitách nelze tyto akcelerační oblasti vymezovat, především pak k ochraně nemovitého kulturního dědictví, ale i ochrany přírody a respektive potřeb armády a bezpečnosti.

Ten samotný systém těch akceleračních zón právě slouží k tomu, aby bylo možné řekněme urychleně nebo s určitým urychleným režimem právě stavět nové zdroje energie, v České republice převážně tedy obnovitelné zdroje energie. Ty akcelerační oblasti primárně míří na ty lokality, kde právě to umožňuji kapacity přenosových a distribučních soustav, tak aby tyto projekty vznikaly. V těch předchozích letech jsme viděli opravdu velký boom hlavně v oblasti fotovoltaických elektráren, ale už ne tolik v oblasti větrné energie, takže tímto směrem míří toto nařízení.

A druhý bod je majetkoprávní vypořádání jezera Milada, tedy lokalita nejenom jezera Milada, ale ještě máme v jednání lokalitu jezera Most, tak tím, že dochází k revitalizaci těchto území po těžbě uhlí, tak se snažíme i majetkoprávně vypořádat ty lokality a vycházet vstříc žádostem jak Ústeckého kraje, tak i měst a obcí z tohoto regionu, které právě stojí o to, že když dojde k té samotné revitalizaci, tak ony stojí o ty pozemky, aby na nich mohly realizovat další za mě velmi důležité rozvojové projekty, které Ústeckému regionu nepochybně pomohou.

Takže dneska vláda projednala a schválila věcný návrh tedy majetkoprávního vypořádání jezera Milada s úkolem, aby do 31. prosince 2026 bylo v těch administrativních úkonech jasně řečeno, jak tedy dojde k převodu těchto pozemků, a tedy pomoci tomuto regionu. No a podobným režimem bychom chtěli ještě v další době postupovat ve vztahu k jezeru Most. Já sám jsem o tom jednal v Ústeckém kraji několikrát s panem hejtmanem Brabcem, mluvili jsme o tom i s řadou zákonodárců, ať senátorů, či starostů z tohoto regionu, a ta poptávka nebo respektive záměr investiční aktivity je vysoký, z čehož osobně mám radost, protože přeci jenom tento region si zaslouží realizaci podobných projektů. Tolik za mě.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní je prostor pro dotazy, první Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já možná začnu dotazem z té aktuální agendy tedy jednání vlády a pak přidám ještě nějaké další k té aktuální situaci. Nicméně, pane vicepremiére, vy jste tady zmiňoval přesuny těch financí, které by se měly odehrát na těch vyjmenovaných resortech, jestli můžete upřesnit, o jaké půjde částky a odkud je tedy plán alespoň ty peníze přesunout?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí v demisi: Tak když se třeba bavíme o resortu školství, bavíme se o částce zhruba kolem 3 miliard korun na dofinancování regionálního školství s tím, že během zítřka a ještě příštího týdne budou dořešeny přesně ty jednotlivé kapitoly, ze kterých ty finanční prostředky budou přealokovány  ve prospěch těch 4 ministerstev, o kterých jsem tady hovořil, tak aby to opravdu cílilo na ty finanční prostředky, které by standardně zůstaly v nespotřebovaných nárocích na konci roku.

Teď už opravdu každé ministerstvo opravdu z hlediska cash flow musí velmi přesně vědět, co má pod závazky, co případně do těch závazků ještě dostane, 15. prosince se zavírá státní pokladna, to znamená reálně ta ministerstva jsou dneska zhruba v posledních 3,5 týdnech toho, co ví, že budou profinancovávat, a tady jsme se dneska dohodli, když to řeknu politicky, manažersky, že teď na těch velkých ministerstvech si tady toto ta ministerstva odehrají.

Ministerstvo financí samozřejmě má nějaké indikace, u kterých resortů, případě rozpočtových  kapitol by  toto bylo možné udělat, protože prostě víme, že rozhodnutím Ústavního soudu na spravedlnosti musíme pokrýt platy na soudce, které musíme doplatit, to stejné v případě mého resortu jsou to mandatorní výdaje i u školství, které musíme prostě vyřešit, takže toto bude odbaveno během tohoto a příštího týdne, a potom samozřejmě i v tom detailu, ze kterých přesně kapitol se budou čerpat ty finanční prostředky, které by tam zůstávaly.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: Já to doplním, každý rok stát je v té situaci konce listopadu, každý rok v situaci, kdy není vyčerpáno zhruba 20 miliard, tedy je to plošné opatření, které zasahuje víceméně do všech resortů, že pokud jsou zde určité mandatorní výdaje, které jsou plánovány na začátku rozpočtového roku, tak logicky na konci toho roku zpravidla vždycky dochází k nějakým změnám, takže ten zásah je plošně víceméně do všech kapitol.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí v demisi: Já to možná ještě dovysvětlím, protože ta debata se tady kolem toho teď v posledních týdnech docela intenzivně rozvířila. Jednak jsme tyto operace dělali i v minulosti jak za této vlády, tak já si to pamatuji i za vlády Bohuslava Sobotky, a vlastně čím přesněji se řídí to cash flow v rámci závěru toho roku, tím také snižujeme to, kolik daňový poplatník zaplatí za obsluhu státního dluhu. Protože peníze, které mi zůstanou na resortní kapitole na účtu České národní banky 31. 12., tak ty si prostě Ministerstvo financí, respektive tento stát, daňový poplatník musel půjčit, ty už jsou půjčeny a z nich platíme náklady na dluhovou službu. To znamená opravdu se snažit co nejpřesněji řídit cash flow, to by dělal každý z nás, kdyby to byla jeho soukromá firma nebo jeho domácnost, a o to se snažíme také my v průběhu této vlády.

Martin Šnajdr, Česká televize: Možná jenom ještě tři základní dotazy k aktuálnímu dění, poprosím tam reakci obou z vás vzhledem k tomu, že zastupujete své strany každý, nebo hnutí. Nově vznikající koalice oznámila, že se dohodla na zmrazení platu politiků s tím, že tedy budou chtít ten návrh předložit, že ho tam dnes podepsali a víceméně vyzvali nově vznikající opozici nebo tedy vás k tomu, abyste ten návrh neblokovali. Tak chci se zeptat, jak budete tedy postupovat až ten návrh přijde do Sněmovny? Protože někteří zástupci té nově vznikající koalice tam zmiňovali, že prostě je potřeba v tuto chvíli, aby prošel ve zrychleném řízení.

Zároveň mě zajímá, postupně se objasňuje ten harmonogram, jak by mohla vypadat výměna těch jednotlivých kabinetů, v tom příštím týdnu by nově vznikající koalice měla představit své nominanty, potom by se měl scházet prezident, tak jenom, co od toho očekáváte a co to třeba i pro vás znamená?

No a poslední dotaz, to je dlouho trvající debata ohledně střetu zájmů možného nového premiéra předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, tak mě zajímá, jak se na to díváte i s tím pohledem, že tedy prezident už se tady 17. listopadu vyslovil s tím, že případně by hnutí ANO mělo nabídnout jiného kandidáta, tak co to znamená pro vás? A zda to není třeba i možná nějaké překročení Ústavy, což vaše strany třeba vyčítaly minulému prezidentovi Miloši Zemanovi, že se podle vás tak choval v některých případech právě při ustavování vlády? Díky.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí v demisi: Tak já se pokusím se v rychlosti odbavit ty vaše tři dotazy. Tak pokud jde o platy, tak z hlediska rozpočtu to v zásadě nemá žádný zásadní větší mandatorní výdaje, protože v těch položkách jsou mnohem větší objemy na státní zástupce a na soudce, tam předpokládám, že ten návrh mířit nebude. Nicméně já řeknu jako jednu velmi podstatnou věc, já budu rád, když se ten návrh bude projednávat i ve druhém čtení, protože já jsem připraven načíst pozměňovací návrh, který už jsem udělal před rokem, ale tenkrát byl za mě upraven kompromisně a já budu nekompromisní.

Já navrhnu, že se nebudou platit finanční prostředky u těch, kteří kumulují funkce. Dneska ten, kdo ve sněmovně nejvíc kumuluje funkce, je hnutí ANO, to má největší počet poslanců, kteří jsou mistři v kumulování funkcí, tak jestli chtějí dělat tu druhou a třetí funkci, kterou nemohou zvládat, nemohou dělat dobře svoji práci starosty, nemohou dělat dobře svou práci hejtmana, tak ať to mají za nulu, tak tam opravdu už potom ušetříme. Takže jestli to chce hnutí ANO udělat, OK, mají na to většinu, tak já je potom vyzývám, ať opravdu se podívají na tento problém, který je v neprospěch občanů, nedělají to pořádně, tady máme některé ve sněmovně, které za celé čtyři roky ani nepromluví. Takže to já k tomu velmi rád přidám.

Druhá poznámka, ta, která se týká případného postupu pana prezidenta. Já myslím, že vlastně je to v pořádku, když prezident republiky se potká s nominanty na ministry, může s nimi hovořit, může znát jejich pohled na to řízení toho ministerstva. Vlastně tento, řekněme, princip se tady vytvořil už za prezidentování Miloše Zemana. Takže, to si myslím, že není k tomu, co by člověk k tomu dodával.

No, a pokud jde o střet zájmů Andreje Babiše, tak já myslím, že to je vlastně něco, co by se nikde ve vyspělé zemi nestalo. Aby prostě politik mlžil, politik, který ví celé čtyři roky, že chce být znovu kandidátem na premiéra, a my nechceme nic jiného, myslím, že společně, i celá veřejnost a já jsem rád, že dneska i ten průzkum řekl, že většina voličů si to přeje, včetně voličů ANO, SPD, Motoristů chtějí, ať jim to Andrej Babiš vysvětlí.

Přece co je složitého na tom, aby ten člověk předstoupil ve svém videu, na půdě Sněmovny nebo kdekoli a věrohodně řekl v pěti minutách: já ten svůj střet zájmů, pokud budu jmenován premiérem, vyřeším tak a tak a tak se to stane. A řekne to věrohodně a budeme vědět, že to je naplnitelné. To je podle mě jako základní prostě jednoduchá úloha. Na tom není vůbec nic složitého. Já vlastně jako nechápu, proč to Andrej Babiš není schopen říct teď. A vlastně my žijeme v absurdní situaci, kdy tady máme člověka, který mimo jiné by se ve vyspělých zemích ani premiérem vlastně stát jako nemohl, protože je tady jeho trestní stíhání, je tady těsně před rozhodnutím soudu, a ten člověk se jde schovávat za imunitu, protože nechce být vydán. Tak to ještě jako druhou věc, kterou bych k tomu přidal.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: Moje reakce k tomu zmrazení platů politiků. Pro mě je to nová informace a určitě je potřeba se na to podívat. Ale nezapomínejme, že zde máme moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a ty prostě musí být v rovnováze. Tedy určitě mě bude zajímat a určitě náš poslanecký klub, jakým způsobem to naplňuje právě i principy brzd a rovnováhy, které prostě ve vyspělé demokracii musí platit. A tak, jak bylo řečeno, tak já se k tomu přidávám. My zde máme opravdu velký problém, a vidíme to převážně u politiků hnutí ANO, a to je velká kumulace funkcí. Tedy ano, pak se na to podívejme opravdu komplexně i z pohledu tedy odměn za, řekněme, další funkce. A je pravda, že mnoho kolegů z hnutí ANO, viděli jsme to v té předchozí Sněmovně, tak v té Sněmovně jsou téměř neviditelní. A položme si sami otázku, jaké jsou vlastně jejich produkty práce, když zároveň mají práci hejtmana atd.

K té samotné obměně vlády, a to, jak si pan prezident, pokud vnímám i ten, řekněme, harmonogram, který Pražský hrad zveřejnil, kancelář prezidenta, je tedy diskuse s jednotlivými kandidáty na jednotlivé ministry. Já myslím, že my oba dva bychom uvítali, kdybychom dokázali se se vším respektem k fungování nové vládní většiny ty resorty už plynule předávat. Prostě to plynulé předání moci i v zájmu České republiky, občanů je prostě nasnadě. Tedy, a já tím záměrně odpovídám i trochu na tu otázku třetí. Je nevyřešení střetu zájmů Andreje Babiše a hnutí ANO, které tady říká mnoho měsíců, let, že je připraveno vládnout, tedy tuto situaci mohli nějakým způsobem očekávat a najednou se nějakým způsobem diví, že ta situace nastala. Ve mně to spíš vyvolává určitý úsměv a určitý komentář ve smyslu tedy určité nepřipravenosti.

A ono to podle mého názoru trochu hlavně zakrývá tu debatu, vidíme to i ve vyjádřeních Andreje Babiše, že i třeba samotná debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok je víceméně zakrytí samotného nevyřešení střetu zájmů Andreje Babiše, respektive překrytí i, řekněme, určitých osobních problémů případných nominantů na jednotlivé členy vlády. Já je nebudu jmenovat, já myslím, že si každý ta jména představí sám jména, která představují velké reputační riziko pro Českou republiku. I z toho důvodu já vnímám právo pana prezidenta, aby před tím, než vládu jmenuje, aby jakožto i někdo, kdo je spoluautorem nebo spoluaktérem např. zahraniční politiky, hospodářské politiky, tak aby byl svým způsobem kritický. A já si myslím, že ústava v tomto případě dává prezidentu jasné pravomoci, aby ty jednotlivé kandidáty posoudil.

Ale s ohledem ještě k tomu střetu zájmů. Přece nekandidoval Andrej Babiš, kandidovalo hnutí ANO, a to je i důvod, proč my jsme i vlastně vyvolali jednání o mimořádné schůzi sněmovny, která by měla být tedy příští týden vlastně ve čtvrtek odpoledne, která si myslím, že ta schůze může být za deset minut hotová. Ať je jasně vysvětleno, jakým způsobem Andrej Babiš vysvětlí svůj střet zájmů.

A v situaci, kdy vidíme, že ten střet zájmů tady očividně je, máme zde nález Ústavního soudu, vidíme, že to může mít opravdu i dalekosáhlé dopady např. do toku finančních toků např. z Evropské unie pro tisíce projektů  realizované v České republice atd. Tedy ten střet zájmů a to, že ho pan prezident se snaží relevantně posoudit a chce to veřejné vyjádření před jmenováním Andreje Babiše, mi přijde celkem relevantní, protože chtít to později už by, řekněme, nenaplnilo i tu pravomoc, kterou prezident, podle mého názoru, v daný okamžik má.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobrý den, já bych také asi něco aktuálního. Pánové, oba dva, jestli vás můžu poprosit. Dnes jednal rozpočtový výbor, na něm zaznělo, že vaše vláda podsekla rozpočet o bezmála 100 miliard korun. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, cituji: letadlo Stanjura narazilo. Tak, jestli byste to mohli nějakým způsobem okomentovat, pokud k vám ty informace o tom výboru dorazily. Děkuju.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: No to je opět podobná situace jako u střetu zájmů Andreje Babiše. Hnutí ANO chce vládnout, hovoří o tom a nemá vyřešený střet zájmů a zároveň nemá připraven vlastní návrh rozpočtu. Je to prostě podle mě jenom určitá mlha v situaci, kdy i na tom rozpočtovém výboru jasně zaznělo ze zástupců Národní rozpočtové rady, že z pohledu mandatorních výdajů tak, jak říká hnutí ANO, že tenhle rozpočet je děravý, tak to tak není. Nebo respektive, ať ukážou tedy expertní posouzení, že tomu tak je, ale pokud zde máme experty na úrovni Národní rozpočtové rady vlády, tak oni jasně řekli, a dneska to na rozpočtovém výboru padlo, že z pohledu mandatorních výdajů ten rozpočet není děravý, jak říká hnutí ANO.

Ale jenom opravdu si velmi stručně narýsujme to hřiště, které je definováno pravidly rozpočtové odpovědnosti. Je definováno konkrétními daňovými příjmy. Je definováno konkrétními zákony, které říkají rozsah mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Takže za mě osobně je to pouze prostě taková trochu trapná situace ze strany hnutí ANO, jakým způsobem nepředložit vlastní návrh. Protože ten návrh vidíme, že je nereálný. Protože definuje mnoho výdajů, zkrácení příjmů a zároveň tedy musí respektovat pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pokud tedy nechtějí sami tedy otevřeně říci, že ta pravidla nebudou z nějakých důvodů respektovat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí v demisi: Já bych k tomuhle tomu dodal, jako vlastně není pro tu budoucí vládu nic jednoduššího, než se přestat vyčerpávat nad debatou nad naším návrhem rozpočtu a postavit rozpočet svůj. Vždyť tam říkali dva měsíce zpátky, vy jste to slyšeli i v mnoha debatách. My máme svůj návrh rozpočtu. My budeme předkládat svůj návrh rozpočtu. Tak ať předloží svůj návrh rozpočtu. Mohou na tom dělat, mají základ, byl už na konci září zveřejněn v eKLEPu, mohli si ho rozpracovat, mohli to přetvořit podle svých představ, podle svých priorit. Jo, to jako je prostě opravdu vytváření tématu, odklánění té pozornosti od střetu zájmů. A znovu říkám, jestli ta vláda s tím spokojena není, nemusí udělat nic menšího než si postavit svůj návrh rozpočtu. My jsme to před čtyřmi lety udělali.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak a poslední dotaz, Český rozhlas.

Lucie Pávová, Český rozhlas: Já bych se ještě vrátila k těm přesunům v rozpočtu, protože se tam jednalo třeba i o financování nepedagogů. Vím, že jste, pane ministře, tady mluvil o tom, že bude trvat nějaký týden až dva než to zprocesujete. Tak, ta jednoduchá otázka je, kdy se třeba konkrétně k těm školám dostanou ty peníze? A pak tu mám ještě jednu otázku, která se týká výhledu na příští rok rozpočtu. Protože část obcí při sestavování těch rozpočtů na příští rok zjišťuje, že jim chybí miliony nebo i desítky milionů právě na financování nepedagogických pracovníků. Tak proč tyhle ty výdaje nepokryje rozpočtové určení daní tak, jak tomu mělo být?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí v demisi: Tak ta první část otázky, my počítáme s tím, že vlastně do těch jednotlivých resortů by ty peníze se měly dostat zhruba v průběhu čtrnácti dnů, protože vlastně i nám bude trvat nějaký ten den, než potom ty peníze technicky opravdu jako rozešleme. Týká se to všech těch čtyřech resortů, o kterých jsem mluvil, takže předpokládám, že takový bude zhruba výhled. Během čtrnácti dnů, aby ty peníze opravdu byly na těch jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Pokud jde o tu další vaši podotázku. Když se vlastně dělaly kalkulace, které se týkaly toho převodu nepedagogů a financování z rozpočtového určení daní. Tak vlastně v naprosté většině případů to vycházelo tak, že by ta obec měla dostat o něco větší finanční prostředky, než jsou dnes skutečné náklady. Ale vlastně celý ten krok byl motivován i tím, že ten, kdo nejblíže vidí na to, jak je efektivní ten systém, tak je přece to vedení obce s tou danou školou. Rozepisování úvazku na tři desetinná místa z Prahy z ministerstva, jako se tady dělalo třicet pět let, si myslím, že jako není úplně cesta k tomu, abychom udělali efektivní systém.

Takže já si myslím, že je na každé té obci, na každém tom městě dneska tou motivací, kterou vlastně vytvořilo Ministerstvo vnitra, aby opravdu třeba i obce se mohly domluvit na tom, že budou vytvářet společně zřizované právnické osoby nejenom ve školství, a tím pádem snižovat ty konkrétní mandatorní výdaje, které tam mají. Tak to je jako cesta k tomu, aby vlastně opravdu se naplnilo to, proč to celé jsme udělali. Proto, aby ten systém se stal efektivnějším, pružnějším, ne aby úředník z ministerstva z Prahy rozhodoval na tři desetiny místa úvazek někde v Horní Dolní, nechci se dotknout žádného regionu.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: Já to ještě doplním, protože to jsou, řekněme, prostředky, které navazují právě na rozpočtové určení daní, na ty sdílené daně. Tedy v situaci, kdy tento přenos, nebo tento přechod byl konstruován, a já si osobně myslím, že to je opravdu systémově důležitá věc, abychom dali samosprávám, zřizovatelům, řekněme, větší pravomoci si zorganizovat tedy fungování škol, více spolu v regionu spolupracovat, tak zároveň i současná pozitivní ekonomická situace, kde vidíme, že je větší výběr daní jako daní z příjmu fyzických osob, právnický osob, respektive DPH, které jsou součástí tedy toho RUDu. Tak vidíme, že i samosprávy můžou v letošním roce, tedy jak obce, tak i kraje, počítat s větším výběrem daní. Respektive i pro ten příští rok, pokud se podaří udržet hospodářský růst, ale já věřím, že ano, tak zároveň ta příští rok ta situace bude pro samosprávy pozitivní. A my to vidíme i na, řekněme, i na samotných schodcích. Nebo respektive na prostředích, které se kumulují na účtech měst, obcí anebo krajů. Ta situace finanční pro města, obce je opravdu pozitivní.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.