Tisková konference po jednání vlády, 18. září 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, nejprve k aktuální situaci, která se týká povodní. Na většině území České republiky naštěstí už od včerejška významně nepršelo. Díky tomu hladiny řek také postupně klesají, určitou výjimkou jsou pouze jižní Čechy, kde hladiny budou klesat o něco pomaleji než na zbytku území v řádu několika dní. Díky tomu všemu klesá i počet mimořádných situací, které řeší složky integrovaného záchranného systému, Hasičský záchranný sbor za včerejšek řešil asi 1 400 událostí. Celkově v těch posledních dnech bylo evakuováno více než 19 000 osob, 1 500 lidí bylo zachráněno, pokračují další práce, které pomáhají zajistit nejnutnější existenční potřeby. Čeká nás obrovský kus práce jak v této věci, tak především potom s nápravou těch obrovských škod, které tato přírodní katastrofa způsobila.

Všichni – hasiči, armáda, dobrovolníci – nyní intenzivně pracují na odstranění následků povodně. Vedle hasičů, složek integrovaného záchranného systému také pomáhá armáda s likvidací, jak víte, my jsme to umožnili vládním rozhodnutím na mimořádném zasedání vlády v pondělí. V tuto chvíli je nasazeno více než 300 vojáků, 62 kusů techniky. Pomáhají ženisté, vrtulníky, těžká ženijní technika, americký dron a další a další věci, které armáda mohla nasadit, abychom co nejvíc pomohli těm postiženým oblastem.

Funguje také to, co jsme také umožnili nebo rozhodli na pondělním jednání vlády, to znamená, že uvolňujeme rychle ze státních hmotných rezerv potřebný materiál pro postižená území, což je především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ty nejdůležitější věci, které starostové potřebují, aby mohli obnovit život v obcích, elektrocentrály, vysoušeče, 80 elektrocentrál bylo dodáno, stovky vysoušečů jenom během dneška, pitná voda, 60 cisteren a kontejnerů s pitnou vodou, čerpadla, 500 skládacích lehátek. to jsou všechno věci, které ze Správy hmotných rezerv se dostávají do postižených oblastí k jednotlivým obcím.

Aktuální požadavek od starostů bylo zajistit co nejvíce vysoušečů, zítra dopoledne přebíráme 260 kusů vysoušečů jako dar od slovinské vlády. Je to první reakce na žádost o pomoc pro Českou republiku, jakmile je Správa státních hmotných rezerv převezme, budeme je okamžitě distribuovat do těch obcí, kde to je potřeba. Státní správa hmotných rezerv je také připravena poskytnout pro evakuované lidi vše, co je potřeba pro ty nejbližší hodiny a dny. To znamená lůžka, lehátka, spacáky, konzervy, základní denní dávky potravin, tohle všechno je v tuto chvíli zajištěné a je to k dispozici.

Důležitá je také finanční pomoc a bude čím dál důležitější, jakmile zajistíme ty základní existenční potřeby, finanční pomoc pro podporu, pro obnovu postiženého území. V tuto chvíli už některé programy běží, vyplácí se mimořádná okamžitá pomoc až do výše 72 900 korun na osobu, což pomůže zabezpečit základní životní potřeby a odstranění důsledků povodní. Ta pomoc je důležitá v těchto hodinách do té doby, než budeme moci získat peníze z dalších zdrojů. Vyplácí ji Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Úřadu práce a toto skutečně funguje, v těch zasažených oblastech jsou pracovníci přímo v terénu a řeší tyto problémy.

Je spuštěn program Živel určený pro obnovu poškozeného majetku obcí a krajů. V rozpočtu je v tuto chvíli necelá miliarda korun, ale zvlášť pro ty první dny a malé obce je to významná pomoc, další finanční prostředky budou postupně dodávány.

To, co je důležité z hlediska nějakého dalšího financování a významnějšího financování odstraňování následků povodní, je nastavení funkčního, jednoduchého, pochopitelného způsobu financování obnovy a rekonstrukce postiženého území. Vytvořili jsme pracovní skupinu v čele s panem ministrem financí. Zítra budou první výsledky práce této pracovní skupiny. Budeme informovat veřejnost, budeme informovat samosprávy krok po kroku tak, jak ty věci budou připraveny.

Povodně zasáhly naši zemi opravdu ničivě. Zasáhly nejenom Českou republikou, ale některé další země středoevropského regionu. Na základě toho jsme se domluvili na určitém společném postupu, pokud jde o získávání pomoci z Evropské unie. Já se zítra na základě této domluvy setkám ve Wroclawi s polským premiérem Tuskem, rakouským kancléřem Nehammrem, slovenským premiérem Ficem a předsedkyní Evropské komise Ursulou vod der Leyenovou a budeme jednat o možnostech evropské finanční pomoci České republice a dalším zemím ve střední Evropě.

Téma, které je v těchto dnech a hodinách také diskutováno, byl to i mimořádný bod na jednání Poslanecké sněmovny, je zajištění voleb v pátek a v sobotu, tedy voleb do krajů a na některých místech také voleb do Senátu. Ve veřejné debatě byla zvažována možnost odkladu voleb, jenom připomenu, že pro odklad voleb by musel být na celém území České republiky vyhlášen nouzový stav, pro což nebyly splněny podmínky, ani nebyly vznášeny požadavky na něco takového. To by bylo v případě, že by byla zasažena velká část území České republiky. Nouzový stav tedy vyhlášen nebyl a ten je základní podmínkou pro to, aby vůbec mohl proběhnout legislativní proces, to znamená zrychlené schválení takového odkladu voleb v obou komorách našeho parlamentu, měli bychom na to dva a půl dne, něco takového sotva stěží představitelné.

Ale to, co je důležité, je že naprostá většina obcí je, i v těch zasažených oblastech, je připravena volby zorganizovat a uskutečnit. Ten problém se týká v tuto chvíli, může týkat, s volbami 35 obcí a dohromady asi 200 volebních okrsků, 35 obcí s více než 6 000 na území České republiky. Toto číslo zahrnuje všechny obce, které jsou zasaženy, to znamená, že některé ani nebudou potřebovat v této věci nějakou výraznější pomoc z těch 35. My jsme schopni ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem, kraji, obcemi zajistit hlasování i v těch místech, které jsou zasaženy povodněmi. Drtivá většina hejtmanů se shodla na tom, že volby mohou proběhnout, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv jsou také názoru, že zajistit řádné konání voleb je nejlepší varianta. Starostové, s kterými jsme mluvili, až na výjimky v těch postižených obcích si také dovedou představit, že se volby zorganizují.

Nám je jasné, že mají úplně jiné starosti, jak ti starostové, tak lidé v postižených obcích. Jsme připraveni jim pomoci, připravujeme cílenou pomoc, zaměřujeme se na ni v Olomouckém kraji na Šumpersku, Jesenicku, v Moravskoslezském kraji včetně těch postižených míst jako je Krnov, Bohumín, Opava. Ministerstvo vnitra komunikuje se starosty, připravuje přesnou metodiku, hledá řešení, nabízí konkrétní pomoc, ať už je to tištění volebních lístků, obsazování volebních komisí, informování obyvatelstva o průběhu voleb, o změnách v průběhu voleb, pokud se to třeba týká jiných nebo provizorních volebních místností. Máme dohodu s veřejnoprávními médii, že poskytnou nadstandardní informace i regionálně zacílené na tato místa, tak aby všichni občané měli veškeré informace, které potřebují z hlediska konání voleb.

Rád bych ještě zmínil jednu věc po jednání vlády, která se mimořádně netýká povodní a celé té katastrofální situace. My jsme se zabývali také věcmi, které znamenají významný rozvoj pro naši energetiku, hlavně zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti České republiky. Připravujeme se spolu se společností ČEZ na výstavbu malých modulárních reaktorů a vláda dnes vzala na vědomí záměr ČEZu navázat strategické partnerství s firmou Rolls Royce SMR.

Samozřejmě před uzavřením toho strategického partnerství stát provede standardní bezpečností posouzení, stejně jako tomu bylo třeba u zájemců o výstavbu velkých jaderných bloků. Nicméně tento záměr vláda bere na vědomí a podporuje, protože my v tom vidíme významnou strategickou věc a výhodu v mezinárodním prostředí, v mezinárodní konkurenci pro Českou republiku. Rolls Royce svůj dodavatelský řetězec teprve tvoří, Česká republika a české firmy mají možnost stát u zrodu tohoto dodavatelského řetězce, zapojit se do vytváření malých modulárních reaktorů v maximální možné míře.

Nám nejde o to, abychom si kupovali malé modulární reaktory, ale jde nám o to, abychom a české firmy, aby se mohly přímo podílet na jejich rozvoji a výrobě, a to v globálním měřítku. Právě to tato strategická spolupráce s firmou Rolls Royce SMR umožňuje. Pokud jde o perspektivu, kdy by mohl být nějaký malý modulární reaktor na území České republiky, tak ta představa je, že první takový malý modulární reaktor by byl poblíž Temelína a vyrůst by mohl v první polovině 30. let, ale znovu říkám, to, o co nám tady primárně jde, je abychom vstoupili do tohoto strategického partnerství, abychom se podíleli už na vývoji a výrobě malých modulárních reaktorů nejenom pro Českou republiku, ale pro globální prostředí.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí ČR: Děkuji, nyní poprosím o slovo vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda a ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, my jsme jako MPSV měli dnes několik bodů na jednání vlády a já musím říct, že jeden z nich byl pro mě osobně naprosto zásadní a klíčový, a to je návrh nového zákona o dávce státní sociální pomoci. Je to opravdu revoluční změna v rámci revize dávek našeho sociálního systému, kdy po 30 letech reagujeme na ty potřeby aktuální, které jsou, a ty dva základní pilíře, to znamená ten systém státní sociální podpory a hmotné nouze, který už se ukazoval, že není úplně ideálním systémem, tak výrazně modifikujeme a upravujeme.

To znamená, u těch nejčetnějších podpor nebudeme mít už 4 dávky, 4 složitá řízení, různé okruhy posuzovaných členů domácnosti, systém, který je nepřehledný, mnoho klientů se v něm není schopno orientovat, neví, jak třeba požádat. To znamená, změnou bude to, že ten systém bude jednoduchý, místo 4 bude 1 dávka, která bude opravdu adekvátně a dobře, cíleně a adresně reagovat na potřeby toho daného klienta a celé jeho domácnosti.

Bude to plně digitalizované pro klienta, ale také pro ten státní úřad, úřad práce v tomto případě, včetně propojování dat, kdy klient nebude už muset nikam chodit, obíhat, nosit nám nějaká složitá potvrzení, ale my si ta data budeme opatřovat s jeho samozřejmě souhlasem automatizovaně díky právě digitalizaci.

Co je důležité, tak změníme několik základních věcí. Ten systém zaprvé odstraní nelogické, nesmyslné body zlomu, kdy domácnost třeba kvůli pár korunám vyššího příjmu a výdělku přicházela o celou podporu. Ten systém byl demotivační. Takže toto odstraňujeme, nastavujeme tam přirozené degrese, tak aby lidé opravdu byli motivování, a ten systém to přináší, byli odměňování za pracovní aktivitu. Chceme, abychom podporovali ty logické, přirozené funkce v rodinách. To znamená, že rodiče pracují nebo se snaží si práci najít, pokud ji najít nemohou, tak alespoň jsou schopni plnit tu veřejnou službu alespoň těch 30 hodin měsíčně.

Takže to jsou klíčové věci, kde nastavujeme ty motivační prvky, oceňovat to, že ten člověk se snaží. To znamená, výsledkem je to, v rámci této revize dávek, že pokud tady bude člověk v produktivní věku, který má zdravé ruce, nohy, hlavu a může pracovat a nebude pracovat, tak mu v zásadě tu podporu vypneme. Sice nám přijde logické, férové, spravedlivé, že se máme snažit člověku pomoci, máme se snažit ho doprovázet, máme vytvářet tu sociální trampolínu, ale taky ten člověk musí mít nějakou přiměřenou součinnost.

To znamená, to je jedna z klíčových změn, kterou tato revize dávkového systému přináší, včetně toho, že se také díváme na problematiku, která je tady také dlouhé roky neřešená, to je byznys s chudobou, kdy tady vyplácíme z peněz daňových poplatníků peníze těm, kteří tady mají ubytovny, v nedůstojných podmínkách tam ti lidé bydlí, takže na to se také tato revize zaměřuje, včetně nastavení standardů, jak takové bydlení má, alespoň v těch minimálních, základních požadavcích vypadat.

Takže toto je klíčová změna, kterou dnes vláda schválila, bude putovat do Poslanecké sněmovny. My předpokládáme, že od 1. července příštího roku tato revize dávek začne fungovat v praxi, bude mít půlroční přechodné období. Tzn. budou tam dobíhat ty staré žádosti a ty nové už potom budou nabírány podle toho nového systému, abychom nikoho neohrozili, abychom to dobře zvládli implementovat.

Další dvě nařízení dnes schválila vláda z našeho resortu. Jedno se týkalo nastavení výše důchodů na příští rok. Myslím si, že jsme to už komunikovali, ale já to jenom shrnu stručně. Zvýšení důchodu od 1. ledna příštího roku je v průměru o 385 korun. Ta průměrná výše důchodu od 1. ledna příštího roku bude 21 080 korun. Dostaneme se na úroveň 42,7 % průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Opakuji, je to jedna opět z historicky nejvyšší hodnoty, která tady za posledních třicet let byla. Také jsme udělali úpravu, která se týkala i úprav výše důchodů těch, kteří jsou účastníky druhého a třetího odboje. To je logické provázané nařízení s tím zvýšením důchodů.

Třetí důležitou věcí, kterou dnes vláda schválila, bylo nařízení vlády, které se týkalo už konkrétního nastavení minimální mzdy pro příští a přespříští rok. To jsou ty tzv. koeficienty. Shrnu to jednoduše. My jsme jako vládní koalice udělali po třiceti letech klíčový krok, aby se otázka minimální mzdy nestávala nějakým složitým, neférovým, nekonstruktivním dohadováním v závěru roku, ale navázali jsme tu výši minimální mzdy na výši průměrné mzdy tak, aby to všichni podnikatelé dopředu transparentně věděli.

Po dnešku podnikatelé ví přesně, jaká bude minimální mzda v příštím roce. Ta bude na částce 20 800 korun. Nastavili jsme transparentní tempo růstu v příštích letech do roku 2029, kdy ta minimální mzda dosáhne hodnotu 47 % vůči průměrné mzdě včetně těch minimálních zaručených mezd v té platové oblasti, které tady zůstaly zachovány. Tedy v příštím roce minimální mzda bude 42,2 % vůči průměrné mzdě.

Připomínám, byly tady dlouhé roky, kdy se nám ta minimální mzda pohybovala někde kolem 31 %, 35 % vůči průměrné mzdě. A jestli je něco důležité pro lidi, kteří legálně pracují a mají ty nízké příjmy, tak je to tato změna. To je klíčová, dobrá, pozitivní zpráva pro lidi, kteří pracují a mají dneska nižší výdělky. Tak my jim garantujeme, že do budoucna jim ty jejich výdělky porostou na základě růstu minimální mzdy, která logicky bude vytvářet nějaký přirozený tlak na odměňování v rámci celého pracovního trhu.

Dovoluji si poslední poznámku, již tady pan premiér v úvodu hovořil i o té situaci, která se týkala povodní, opatření v rámci odstraňování následků a distribuce pomoci. Tak já zmíním ještě to, na co dostáváme také dotazy. Od včerejška i průběhu dneška, tak je postupné napojování odběrných míst na distribuční soustavu především ČEZ distribuce. Tak, když se podíváme na situaci v Krnově a v Bohumíně, tak tady máme ujištění, že v průběhu pátku by všechna odběrná místa, která nejsou poškozená, vyloženě ta odběrová místa jako taková, měla být postupně připojena.

Pracuje se intenzivně i na dalších obcích jako jsou Mikulovice, kde třeba dneska bylo připojeno 10 trafostanic, a tam, kde to nebude v příštích dnech možné úplně plně zprovoznit, tak jsou postupně dodávané generátory. Tzn. opravdu ten požadavek ze strany občanů i starostů, zprovoznit co nejrychleji dodávky elektrické energie a mobilního signálu, se opravdu snažíme a distributoři naplno v tom terénu postupně také zajišťovat. Tak to si myslím, že jsou dobré zprávy pro obyvatele, kteří v těch posledních dnech nemají elektřinu, nemají třeba teplou vodu apod. Takže to bych chtěl ještě doplnit tuto informaci. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer i za mě. My jsme se jako vláda zavázali, že pro nás bude podpora dostupnosti bydlení jednou z klíčových priorit. Je totiž zásadní pro kvalitu života každého jednoho člověka. A dnes jsme tak, jako vláda přijali usnesení, které garantuje 8 miliard korun na výstavbu dostupného nájemního bydlení, a to v následujících dvou letech. Celkem se Ministerstvu pro místní rozvoj podařilo i ve spolupráci s dalším partnery zajistit přes 10 miliard korun.

My tak zítra vlastně s jedním z partnerů, společně se Státním fondem podpory investic, vyhlásíme tedy ten první program Dostupné nájemní bydlení a tu první výzvu, která míří zhruba k těm 7 miliardám, za které budou moci čerpat především obce a kraje a ty další investice pak budou následovat. Ty nové obecní byty, které takto vznikají jsou určeny zejména pro mladé lidi, rodiny, seniory, učitele, lékaře, další veřejně prospěšné profese, ale i třeba pro lidi, kteří jsou ve složité životní situaci, i střední třídu. Prostě pro ty lidi, kteří v danou chvíli nedisponují vlastním bytem, a ta obec potřebuje zajišťovat samozřejmě pro svoje občany nějakou variantu, kterou mohou využít.

Navíc nejde o dotace. Jde o dlouhodobou investici. Ty peníze na výstavbu obcím půjdou hlavně v podobě výhodných úvěrů, a ty se tak do státního rozpočtu vrátí. Je to skutečně konečně ta cesta od té dotační ekonomiky k chytrému a udržitelnému veřejnému investování.

Prvních zhruba 167 projektů je již připravených. Počítá se z nich s výstavbou či rekonstrukcí, tedy dáním do oběhu, zhruba 3 400 bytů. Nejvíc z nich by mělo vzniknout v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, což samozřejmě pomůže i při obnově po těch ničivých povodních. Právě u těch míst zasažených velkou vodou nabídnou ta naše regionální centra starostům a starostkám individuální podporu při přípravě dalších bytových projektů. Protože nechceme, aby při té současné zátěži museli ještě sami třeba navíc řešit nějakou administraci. My jsme si už jako vláda vyzkoušeli, že ten zájem o to dostupné nájemní bydlení je.

My jsme loni spustili ten pilotní program, ve kterém jsme nabídli samosprávám na výstavbu nájemního bydlení zhruba miliardu, a ty finance byly využity během čtyř měsíců a dnes už řada těchto bytů, se těch bytových domů staví. Je to třeba ve Žďáru nad Sázavou, Vsetíně, Štěpánovicích, někde už jsou za tou hrubou stavbou takovýchto bytů. Celkově už se nám podařilo podpořit vznik takřka pěti tisíc nových obecních bytů navíc. A další tisíce vzniknou právě díky těmto investičním programům, které jako vláda jsme schválili a které budou pokračovat.

Ostatně celá tahle ta část je součástí větší, komplexnější reformy Bydlení pro život, kterou jsme nějakým způsobem připravili a postupně ji realizujeme. A já si myslím, že právě tyto investice do obecního nájemního bydlení jsou naprosto zlomovým momentem, neboť za posledních zhruba 20 let vlastně nikdy stát takovýmto způsobem dostupnost bydlení nepodporoval a je to i v tom území a na té situaci znát. Tak já jsem rád, že konečně toto měníme a z toho zlepšení budou těžit nejenom občané a obce, ale dlouhodobě samozřejmě i státní rozpočet. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda dnes udělala také významný krok pro budoucnost vysokorychlostních tratí v České republice. Dala zelenou přípravě vysokorychlostních tratí a rychlých spojení na Moravě v režimu PPP, tedy ve spolupráci se soukromým sektorem. Bude to znamenat, že konkrétně Moravská brána, tedy vysokorychlostní trať mezi Přerovem a Ostravou-Svinovem, a také vysokorychlostní trať na jihu Moravy od Brna směrem na jih k Břeclavi a rychlá spojení mezi Brnem a Přerovem se začnou připravovat jako další z projektů PPP.

My vycházíme jednak z toho v současné době probíhajícího projektu PPP na dálnici D4 z Příbrami do Písku a zároveň v tuhle chvíli běží už příprava důležitých PPP projektů, konkrétně na dálnici D35 toho posledního úseku mezi Opatovcem a Mohelnicí, tam už vybíráme koncesionáře. Běží také příprava PPP projektu pro moderní železniční spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem. Tam otevřeme výběr toho koncesionáře v nejbližších týdnech.  A teď je to další důležitý krok, kdy se začnou připravovat právě ty klíčové části vysokorychlostních spojení na Moravě v režimu PPP.

Zmíním ještě důležitou poznámku k obnově spojení v těch oblastech zasažených povodní, tedy na Ostravsku. Od dnešní osmé hodiny ranní se podařilo zprovoznit pro osobní dopravu a autobusy spojení pro silnici 1/56 mezi Ostravou, Hlučínem a Opavou. Tomu regionu to významně pomůže. Zaznamenali jsme v předchozích dnech kolabování dopravy na celém Opavsku, tohle je jeden z významných kroků.

Zároveň už v tuhle chvíli můžeme oznámit, že od soboty se dostanou do Ostravy rychlíky, a to sice konkrétně do stanice Ostrava-Vítkovice a budou pokračovat potom na Havířov a na Slovensko, tedy po neobvyklé trase, ale znamená to další zprůchodnění železniční dopravy do toho postiženého regionu. A co se týče hlavního nádraží v Ostravě a Ostrava-Svinov, na nich se intenzivně pracuje a vícero budeme vědět opravdu na konci tohoto týdne tak, jak jsme předjímali.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní prostor pro dotazy, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych možná začal tou revizí dávek, kterou tady už pan ministr zmiňoval. Nicméně by mě zajímalo, jak moc obsáhlá byla na vládě ta debata. Protože přece jenom i v eKLEPu se tam už při tom předložení objevila řada připomínek, tak by mě zajímalo, jaká byla ta debata, co čekáte ještě od toho, ve chvíli, kdy to půjde do Sněmovny?

A potom, když pan premiér tady zmiňoval tu zítřejší pracovní skupinu, která se tedy bude věnovat tomu financování těch oprav a těch peněz, které půjdou tedy do té obnovy regionů a následků té povodně, tak by mě zajímalo, jestli už máte alespoň nějaký hrubý odhad o tom, o jakých penězích pro státní rozpočet mluvíme? Protože v tom prvním dni, v pondělí, v neděli někteří mluvili o desítkách miliard, někteří mluvili až přes sto miliard. Tak, o jakých penězích se tedy v tuto chvíli bavíme, jestli už v tom máte jasno? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My musíme počkat, až budeme mít nahlášeny všechny ty škody, budeme vědět, jaká je míra toho poškození infrastruktury, jaká je celková míra poškození, jaké jsou ty celkové finanční náklady, a od toho se to pak celé může odvíjet. A my jsme pořád ještě v té fázi, že se snažíme zajistit základní existenční potřeby. Někde ještě není úplně obnoveno spojení, prostě není možné mít úplně přehled o veškerých požadavcích na finance.

Ale to neznamená, že nemáme pracovat na těch finančních nástrojích, a právě to v těchto hodinách a dnech děláme. Ano, ve veřejném prostoru zaznívají různé odhady. Některé se třeba pohybují kolem sta miliard korun a některé jsou v desítkách miliard korun. V tom není rozpor. Když se podíváme na zkušenosti z minulých přírodních katastrof a na zkušenosti s povodní v roce 1997 a 2002, tak určitě ta celková míra škody by se mohla v přepočtu na dnešní ceny pohybovat někde třeba okolo sto miliard korun a já teď neříkám žádné částky, já mluvím jenom v modelech. Ale ten podíl státního rozpočtu na, protože na těch škodách se budou podílet, na jejich řešení samozřejmě obce, kraje, dobrovolná pomoc, pojišťovny, a to se musí všechno dát dohromady, ale ten podíl státu na nápravě těch škod, na financování nápravy škod, byl někde kolem 25 %. Takže z toho se to dá nějak odvodit.

My počítáme s tím, že se bude jednat o desítky miliard korun. Podívejme se na to, jaká je devastace těch dotčených míst. Jaké problémy tam ta voda způsobila, jak je narušená infrastruktura, toto budeme muset nějakým způsobem napravit. Takže počítáme s tím, že ty stávající programy, kde jsou stovky milionů korun, to prostě v žádném případě stačit nebude a musíme si na to vytvořit zvláštní finanční nástroje.

Jak, to je právě předmětem práce té pracovní skupiny. První výsledky budou oznámeny zítra, já nicméně předpokládám, aniž bych chtěl předjímat práci kolegů a expertů, kteří se na tom budou podílet, že budeme muset upravovat už rozpočet na letošní rok tak, abychom mohli pomáhat co nejrychleji v průběhu těch příštích týdnů a měsíců.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím zareagovat na ten dotaz k té superdávce. Ta debata na vládě byla logicky, já jsem to předpokládal, protože to meziresortní připomínkové řízení bylo poměrně obsáhlé, já jsem v jeho závěru jednal s kolegy předsedy koaličních stran, abychom některé věci také dokázali ještě lépe vypořádat. A dnes ta debata tam také byla. Jsou tady věci, které jsem jasně řekl, že musíme ještě dodiskutovat a finálně případně následně upravit ve druhém čtení. Já to zkusím říct v nějakých okruzích.

Byla tady diskuze o tom, jestli ještě nerozšířit to spektrum těch zranitelných osob. My jsme už v meziresortu vyhověli návrhu vlastně kolegů z koalice, jak od Pirátů, tak ze STANu, my jsme posunuli tu hranici u toho dítěte z těch čtyř let na sedm. Vede se debata, jestli to ještě neposunout. Vede se debata třeba o vícečetných rodinách, vede se také ještě debata o otázce insolvencí, jakým způsobem to ještě případně ošetřit i v této oblasti. Případně také jsme vedli ještě diskuzi kolem právě majetkového testu. Takže jsou tady některé ještě věci, které předpokládám, že v těch příštích dvou, dvou a půl měsících musíme dodiskutovat pro druhé čtení. Takže tady ta debata byla, myslím, že jako velmi věcná. Já také děkuji za dnešní projednání a za podporu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já bych k tomu chtěl dodat ještě jednu věc, která je důležitá. To, co předložil pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, to je skutečně, nerad používám taková slova, můžu říct zásadní, revoluční, je to prostě významná změna v sociálních dávkách. A je to změna, která učiní ten systém mnohem přehlednější, jednodušší, transparentnější, adresnější. Je to prostě cesta správným směrem.

Je jasné, že taková obrovská změna má spoustu detailů, o kterých je potřeba se bavit, a jsou tam různé názory politických stran, ale to jedno je nejdůležitější. Všechny strany vládní koalice jsou přesvědčeny, že to je krok správným směrem, že tím směrem máme jít a že to máme stihnout v tomto volebním období. Proto budeme dělat všechno pro to, abychom ty, opravdu spíš bych řekl detailní nebo drobné rozpory, co nejvíce vyřešili a domluvili se na tom rychle tak, abychom stihli všechny ty termíny, abychom tuto zásadní změnu v sociálních dávkách uvedli v život.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaké další dotazy? Tak, pokud žádné nejsou, tak já tiskovou konferenci končím. Děkujeme vám a přejeme hezký den. Na shledanou.