Tisková konference po jednání vlády, 17. září 2025
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, zítra se mělo v Bruselu na Radě ministrů životního prostředí hlasovat o návrhu Evropské komise na snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 %. My jsme se k tomuto návrhu stavěli od počátku kriticky, protože jsme přesvědčeni, že jeho přijetí by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti a že to je nerealistický plán, který nebere v potaz, co se v Evropě děje, a spíš zase je to další krok k tomu, abychom oslabili konkurenceschopnost Evropy a našeho průmyslu.
My jsme pro tuto pozici našli spojence, velmi silné, státy jako Francie, Itálie, Německo a další, spojence, kteří mají dostatečnou sílu na to, abychom tento návrh zablokovali, a to se také povedlo, a proto se zítra o tom návrhu hlasovat nebude. My nejsme připraveni podpořit žádný další cíl, který by ohrožoval konkurenceschopnost českého průmyslu, dostupné a spolehlivé dodávky energií pro naše občany a podobné věci. My jsme připraveni jednat o realistických, férových opatřeních, které skutečně přinesou snížení emisí, ale současně budou chránit občany a ekonomiku.
Naši realistickou politikou se snažíme napravit rozhodnutí vlády Andreje Babiše, která schválila klimatický zákon a klimatickou neutralitu, tedy ten cíl snížení emisí do roku 2050. Systematicky pracujeme na půdě Evropské unie na takových opatřeních, která posilují ekonomiku, pomáhají občanům a firmám, a nechceme další návrhy, které ohrožují životní úroveň a hospodářskou stabilitu. Jsem rád, že jsme v tom úspěšní, tak jak jsme byli úspěšní v řadě dalších věcí, které jsme prosazovali.
Jenom připomenu, vybudovali jsme koalici zemí, které kladou právě důraz na ekonomiku, pragmatický přístup, podařilo se nám změnit směr debat v Evropě, prosadili jsme uznání jádra jako bezemisního zdroje v evropské legislativě, dosáhli jsme změn v emisní normě Euro 7, která dramaticky ohrožovala náš autoprůmysl, a podařilo se nám odvrátit hrozící pokuty pro automobilový průmysl v Evropě.
Odmítáme také plánovaný zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. Já jsem o tom jednal i s německým kancléřem Merzem, v Německu probíhá velmi intenzivní debata o přehodnocení postoje této země k tomuto zákazu a přidávají se automobilky, které původně ten zákaz hájily nebo schvalovaly, a věřím, že i toto rozhodnutí se podaří v čas změnit. Já moc nevěřím v tu cestu zákazu, spíš věřím v cestu nových technologií a motivací zákazníků.
Stojíme také v čele skupiny zemí, které požadují zásadní změny v chystaném systému emisních povolenek ETS2. Z našeho hlediska by bylo nejlepší ten systém zrušit a na to zatím nemáme podporu, i když hledáme stále spojence, ale našli jsme už podporu na zásadní změnu systému, tak abychom zabránili nějakým skokovým dopadům na lidi. Celkem 19 zemí, které zastupují 91 % obyvatel, už podporují tu změnu. My jsme poslali Evropské komisi návrh na úpravu systému ETS2 a nyní by měla Evropská komise jednat a předložit návrh opatření, které by zabránilo případnému prudkému růstu cen.
Během toho, co se bude tento náš návrh projednávat, tak jsme připraveni hledat podporu pro další úpravy, odsun, zrušení tohoto typu povolenek, protože je naprosto zásadní, aby tento systém neměl ve finále negativní dopad na lidi a firmy.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí pana Petra Hladíka.
Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré poledne, já navážu na pana premiéra. My jsme si s panem ministrem Martinem Kupkou připravili pár slajdů. Já po jednání vlády odjíždím do Bruselu na jednání ministrů životního prostředí a my jsme dosáhli v pátek na Coreperu naprosto zásadního zlomu. My jsme spolu s Poláky, Francií, Itálií a Německem zablokovali to, aby se teď schvaloval klimatický cíl 2040, bude se o něm dál jednat, bude se jednat na úrovni premiérů a následně ministrů životního prostředí.
Proč. Česká republika není někým, kdo stojí v koutě, já chci připomenout, že naše závazky do roku 2030 Česká republika plní a bude jednou ze zemí, která ten cíl snížení emisí o 55 % splníme. Jednoznačně ty trajektorie ukazují, že tomu tak bude, možná je dokonce přesáhneme. Ale naše pozice není nějak zásadně odmítavá proti otázce nutnosti řekněme dopadu klimatických změn, ale musí to být, vycházet z jasných dat a technologických možností. A my tady prostě, vzhledem k tomu, že jsme zemí technologickou, zemí průmyslovou tak nevidíme reálné možnosti, které by fungovaly v praxi, jak řešit otázku ocelářství, chemického průmyslu, sklářského průmyslu, výroby cementu.
My jednoznačně proto odmítáme ten cíl 90 % z technologických důvodů, protože my k němu prostě nevidíme cestu. A vedeme tu diskuzi neaktivistickou, nealarmistickou, ale vedeme ji pragmatickou. My chceme znát dopady do jednotlivých sektorů a chceme nastavit ty cíle takovým způsobem, aby byly realizovatelné a realistické, a jak už zmínil pan premiér, nepodkopaly konkurenceschopnost Evropy jako celku. Z toho důvodu my dál budeme pokračovat v této debatě tak, aby ten cíl v roce 2040 naopak konkurenceschopnost Evropské unie podpořil, a ne ji podkopal.
Jak už zmínil pan premiér, náš úspěch v emisním obchodování EU ETS2. My jsme dali dohromady 19 států, my tlačíme na Evropskou komisi, aby co nejdříve zveřejnila návrh potřebných změn, a tudíž Evropský parlament se mohl dostat k úpravě. A jak už zmínil pan premiér, budeme jednat dál. Na příkladu, kterého dosáhl pan ministr Kupka v otázce emisních pokut u automobilů, víme, že je možné tohle zvládnout v řádu jednotek měsíců, proto jednoznačně říkám, že tlačíme na Komisi, aby do konce roku Evropský parlament se dostal k finálnímu hlasování. Technicky to možné je, je to otázka vůle, ale tady vidíme, že 19 států nás podporuje a je to možné. Jednoznačně říkáme, že nedopustíme negativní vlivy na české domácnosti. Jednoznačně pro nás české domácnosti jsou tou absolutní prioritou a z toho důvodu my dál budeme jednat, tak aby se toto nestalo.
Já možná zmíním i na této platformě, byť na politické platformě s panem ministrem Kupkou jsme to již řekli. Já jako ministr za Českou republiku jsem také poslal několik zásadních připomínek na revizi toho emisního obchodování, které už je tady 20 let, to znamená EU ETS1. Když zmíním tři základní ty připomínky, za prvé my stejné mechanismy, které by vedly k faktické stabilizaci ceně EU ETS1, to znamená stejné tři mechanismy, jako jsme navrhli pro EU ETS2, tak chceme prosadit do změny emisního povolování EU ETS1 a zafixovat tedy emisní povolenku EU ETS1 na konkrétní hodnotě.
Za druhé nechceme emisní povolenky pro spalovny, protože toto v tom návrhu pro další emisní cíle také je. A za třetí nechceme to, co se objevilo v návrhu víceletého finančního rámce, že by 30 % výnosů z emisních povolenek šlo do tzv. evropského rozpočtu, to si myslíme, že je špatně, že znečišťovatele, kteří jsou na území České republiky, tak by měli přispívat do budgetu, který zas naopak půjde na modernizaci technologií na území České republiky.
Tady vlastně jenom grafické znázornění těch jednotlivých zemí, které podpořily Českou republiku v úsilí o změnu EU ETS2. A poslední slajd, který chci tady zmínit, je otázka jaderné energetiky. Tak nám se za působení naší vlády podařil zásadní zlom v otázce jaderné energetiky. Ze prvé jsou tzv. taxonomické, to znamená konečně jsme dosáhli toho, že jádro je považováno za bezemisní technologii, že jádro se započítává do klimatických cílů, nebo výroba elektrické energie z jádra, abych byl úplně přesný, do cílů Evropské unie.
Kde ještě budeme bojovat, a to byla záležitost, kterou jsme s panem premiérem také prezentovali v prosinci loňského roku, aby ty technologie, jako je vodík a vodík bude jedním z nových zdrojů v energetice, tak aby mohl být také vyráběn nejenom z obnovitelných zdrojů, ale také z jaderných zdrojů, to znamená počítat energetický mix při výrobě jádra, je to tzv. pravidlo RFNBO pro detail, ale tady se snažíme získat také většinu pro úpravu tohoto mechanismu, aby i výroba vodíku, která bude důležitá jak do oblasti mobility, tak do oblasti energetiky a teplárenství, tak toto bylo změněno. Děkuji za pozornost.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra dopravy pana Martina Kupku.
Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, dámy a pánové. I z toho, co zaznělo od pana premiéra i od pana ministra Hladíka, je zjevné, že se Česká republika v tom uplynulém období stala aktivním hráčem, který nepokřikuje po chodbách, ale vyjednává, získává spojence a věcně argumentuje, věcně argumentuje pro to, aby se ukázalo, že ta přehnaná regulace je ve výsledku kontraproduktivní i pro životní prostředí a zejména pro konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Je to možné ukázat na automobilovém průmyslu, který je citlivý, a ty změny, které se podařilo prosadit z českého zájmu a z české iniciativy, znamenají dneska opravdu významný posun i pro celek evropského automobilového průmyslu, v České republice 9 % HDP, na evropské úrovni je to o něco méně, ale zůstává to pořád jednou z nejsilnějších stránek a silných segmentů evropské konkurenceschopnosti a evropského průmyslu.
Změna normy Euro 7, kterou jsme začali už na konci našeho předsednictví, přinesla reálnou úlevu pro automobilky, které by musely měnit své výrobní programy a zaznamenalo by to ohrožení jak pro ně, tak také pro evropské spotřebitele. Co pokládám za stejně významné, byly změny, které jsme dokázali přinést v regulaci v oblasti nákladních vozidel a autobusů, kdy se podařilo zmírnit bezemisní cíle pro městské autobusy k roku 2035. I to byl významný krok, tak aby bylo možné přeci jenom trochu upustit od té nejpřísnější regulace.
Další významný krok právě, který jsme započali debatou o Euro 7, byl tlak na to, aby vznikl průmyslový akční plán pro evropský automobilový průmysl a aby to, co se podařilo vyjednat v rámci českého předsednictví, to znamená větší technologická neutralita, výjimka pro syntetická paliva pro spalovací motory a zároveň přehodnocení, vyhodnocení těch cílů v roce původně 2027, a teď by mělo dojít na vyhodnocení reálnosti těch cílů už v letošním roce. To jsou konkrétní výsledky toho našeho společného tlaku, který znamená dneska na evropské úrovni viditelnou pozici pro Českou republiku a to, že se o tom jenom nevykřikuje, ale že to má konkrétní, jasné plány.
Ten jeden z nejvýznamnějších výsledků společné práce je zmírnění sankcí pro automobilky, které by neplnily tu kvótu výroby elektrických vozidel, a to znamenalo rozložení celého toho mechanismu na tři roky. My jsme prosazovali a dál prosazujeme pětileté období, protože chceme vytvořit větší prostor pro automobilky, aby mohly investovat do moderních technologií, aby mohly se rozvíjet a aby v tomto směru mohly jít dopředu díky inovacím. To je základní předpoklad pro to, aby Evropa udržela svoji konkurenceschopnost.
Součástí toho našeho tlaku je také zrušení zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Proč? Protože to je nereálné, a protože je to zbytečné. Ve výsledku se obáváme toho, že v tom posledním období by to ve výsledku přineslo zvýšení ceny všech vozidel včetně těch spalovacích a horší dostupnost moderních technologií pro české domácnosti.
Je úplně jasné, že ten posun i z hlediska kvality dopravy a dopadů na životní prostředí musí přinést vývoj technologií a ukazuje se to ve všech směrech i v pozorování amerického a asijského trhu. A tady musí být Evropa úspěšná. Proto také náš tlak na to, aby se nejenom na české úrovni, ale na evropské úrovni podařilo vytvořit podmínky pro autonomní systémy v oblasti automobilů jako další technologický krok, který bude přinášet logicky i možnosti lepších prodejů pro evropské automobilky, rozvoj dobíjecí infrastruktury a co největší prostor pro výzkum a inovace i v oblasti automobilového průmyslu.
Četl jsem nedávno výstupy Sdružení automobilového průmyslu ACEA na evropské úrovni, kdy se ukazuje, že ty naše kroky, kdy jsme iniciovali tenhle posun, si dneska automobilky berou za své. A že to byl právě ten iniciační krok České republiky, který ukázal, že pokud bychom nezměnili normu Euro 7, pokud bychom nezměnili další typy regulací, tak by to opravdu znamenalo pro Evropu závažná ohrožení a omezení konkurenceschopnosti na světových trzích.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, první Česká televize.
Česká televize: Já bych se vrátila k tomu, co jste měli ještě na programu jednání vlády. Začnu asi tou závěrečnou zprávou k povodním. Možná, dá se říct, jaká doporučení do budoucna z toho vyplývají a zda třeba něco z toho je ještě pro vás jako současnou vládu stihnutelné do konce volebního období?
Potom bych se zeptala ještě na aktuální věc ohledně státního rozpočtu na příští rok, pane premiére, jak aktuálně vypadají jednání? Už se nějak blížíte dohodě a platí, že byste měli rozpočet schvalovat příští středu nebo třeba zvažujete nějaké mimořádné jednání? Protože do toho 30. je ještě nějakou dobu čas. A potom ještě na pana ministra dopravy. Podařilo se vám už vyjednat nějaké prostředky navíc, aby vám tam nechyběly desítky miliard, jak jste se posunuli v jednání? Děkuju.
Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já možná začnu tou závěrečnou zprávou, ona je poměrně rozsáhlá, má mnoho stovek stránek, velmi detailně vyhodnocuje celý průběh před, při a následky likvidace povodní. První začnu těmi, jako celou řadou těch pozitivních zpráv. Díky včasné predikci, díky připravenosti, tak jsme zabránili 80 % dopadů těch povodní. Když to vezmete na peníze, tak my dneska říkáme, že dopady byly zhruba 70 až 80 miliard, tak si to vlastně vynásobme pěti, takové dopady by mohly být, kdyby tady nebyla včasná predikce. Druhá pozitivní zpráva je, že integrovaný záchranný systém v Česku funguje excelentně. A ten se znovu prověřil při řešení povodní.
Když se ptáte na ty věci, tak zmíním tři. První zásadní je úprava legislativy, kterou já jsem hned po těch povodních navrhl a je mi velmi líto, že hnutí ANO, já mám dopis od Aleny Schillerové, který říká, my to nepodpoříme. Je potřeba zrychlit povolovací procesy ve veřejném zájmu u protipovodňových opatření. Je potřeba změnit legislativu, co se týká revitalizací, renaturací. Považte, že tam jsou tisíce objektů vodohospodářských, které voda odnesla, ale formálně teď podnik Povodí musí chodit po úřadech, nebo posílat to na úřady, a formálně žádat o odstranění tohoto díla, protože ho nebude obnovovat. Zbytečná administrativa, která s tím souvisí.
Jsou tam další a další věci, které ta novela vodního zákona obsahovala, a já jsem ji projednal se všemi kluby, měl jsem souhlas všech klubů, a nakonec hnutí ANO nedovolilo v tzv. paragrafu 90, tzn. v rychlém čtení projednat ještě v červnu tak, aby to od 1. srpna mohlo platit tak, jak byl původní předpoklad. Tak to je první věc, která tam je jasně popsána.
Druhá věc je otázka telekomunikační infrastruktury a množnosti přenosu dat a spojení. Při takovýchto živelních katastrofách je nutné počítat s tím, že vypadne proud. To je prostě nemožné tohle to vyřešit jiným způsobem, ale co je nutné, aby fungovalo, je mobilní, případně satelitní spojení. Je jasné, že bude muset být, a tohle to už kolegové, pan ministr vnitra a další, jednají s Českým telekomunikačním úřadem, aby všichni tři operátoři na území České republiky zabezpečily svoje BTSky takovým způsobem, aby tam byly buďto baterky, nebo kombinace baterií a diesel agregátů takovým způsobem, že i když vypadne proud na delší dobu, tak prostě pojede mobilní signál. To je druhé zásadní doporučení.
A třetí, tak my budeme a chceme dál posilovat prediktivní modely, také jsme se dnes o tom na vládě krátce bavili, tak aby jak ČHMÚ, tak dlouhodobé modely a predikce dopadů srážek, věcí, které souvisí s katastrofami, protože to nemusí být jenom povodně, sesuvy půdy a další a další věci, tak aby byly vlastně schopni jsme predikovat dopředu a zabránili jsme tak dopadům na životy a majetky.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pokud jde o schvalování státního rozpočtu, probíhají jednání. My máme od konce srpna k dispozici návrh Ministerstva financí. O tom jednáme, snažíme se, aby ten rozpočet samozřejmě dodržoval všechny limity deficitů, které jsme si stanovili, nebo které máme stanoveny. Současně chceme, nebo musíme naplnit všechny ty valorizační vzorce, které byly v minulosti schváleny, ale současně chceme, aby ten rozpočet byl proinvestiční, aby to byl rozpočet, který bude garantovat to, že Česká republika bude i v budoucnu prosperující zemí, a abychom investovali do věcí, kde se nám budou ty peníze v budoucnu potom vracet. Takže tohle všechno chceme naplnit. To není jednoduchý úkol. Vyžaduje to velmi precizní, důkladné jednání vlády, všech zúčastněných vládních stran a ta budou pokračovat. Ale samozřejmě dodržíme zákonné termíny a předložíme do konce září rozpočet Poslanecké sněmovně.
Martin Kupka, ministr dopravy: Já jenom doplním, že se posouváme i v té oblasti investic do dopravy. Projeví se to ve výsledku i tím, že vzroste ta celková částka, která bude mířit do investic. I to je podstatné sdělení pro všechny, kteří ten rozpočet sledují. Nejsme ještě u konce. Nicméně ta jednání probíhají a vedou dobrým směrem.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Televize Nova.
Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já bych navázala na ty dotazy ohledně státního rozpočtu. Také ministryně spravedlnosti Eva Decroix mluvila o tom, že bude chtít posílit svoji kapitolu kvůli tomu, aby soudy měly víc peněz, protože už letos se stává, že vlastně nemají dostatek financí na zajištění vlastně své organizace teď do konce roku. Tak směrem k Ministerstvu spravedlnosti, je tam ještě nějaká vůle ohledně navýšení toho rozpočtu? Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Trošku přemýšlím, který z ministrů by nechtěl navýšit svoji rozpočtovou kapitolu, úplně mě nikdo nenapadá, a současně musím říct, že řada těch požadavků je, nějak má logiku, do značné míry jsou oprávněné. A teď je na nás, a proto ten rozpočet taky celou dobu, co mám tu čest řídit vládu, projednáváme společně a v týmu, a teď je na nás všech, abychom si řekli, kde to vidíme jako prioritu nebo nutnost a kdo je zase připraven se něčeho třeba vzdát, protože jinak se tam ty peníze žádným zázrakem prostě nedostanou. Máme nějaké příjmy státního rozpočtu a pak máme spoustu povinných výdajů a pak máme nějaký prostor pro to, abychom se v něm mohli pohybovat, a tohle je ta, proto ta debata nemůže být z logiky věci jednoduchá. Taky jednoduchá není a musíme někdy vážit na lékárnických vahách, kam přidáme a kde ubereme.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz CNN Prima News.
Andrea Teissigová, CNN Prima News: Hezké odpoledne, já mám těch dotazů několik. Ještě se vrátím k těm povodním. Pane ministře, můžete říct nějaká čísla, kolik to zatím stálo ta obnova? Protože včera na té konferenci padlo číslo, že ta prvotní obnova by měla stát asi 70 miliard korun, tak jak to je? Jestli to můžete zatím nějak vyčíslit? A praktická věc, měli jste dneska řešit i konkretizaci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, tak jenom, co to znamená pro ty zaměstnavatele? Jestli se tam něco změnilo, co se zkonkretizovalo? A ještě mám dotaz od kolegy na kampaň, protože se objevily nové billboardy hnutí SPD a tam je logo ODS, STAN a Pirátů a je tam žena zahalená od hlavy až k patě v nikábu, tak jestli se k tomu, prosím, můžete vyjádřit? Děkuju.
Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak já možná začnu těmi financemi. Je potřeba si uvědomit, že ta pomoc je vícestupňová, tzn. byla opravdu ta velmi rychlá pomoc, jenom, když řeknu nějaká čísla: Evakuováno bylo necelých 20 000 obyvatel. My jsme přímou pomocí podpořili víc jak 20 000 domácností, víc jak 20 000 domácností přímou podporou. To zásadní bylo, a to je hotovo, vyplaceno, zrealizováno, je obnova vodohospodářské infrastruktury, tzn. dodávek pitné vody a také kanalizace. Potom jsou věci i, které prostě, stejně tak velmi rychlá byla pomoc ze strany Správy železnic a ŘSD, a potom jsou věci, které jsou logicky v realizaci. Tak když se podíváme na místní rozvoj, Živel 1 šest miliard, Živel 2 osm set milionů, Živel 3 tři a půl miliardy, Živel 4 jedna miliarda dvacet milionů vouchery. Tohle je zhruba 11 miliard, které jsou v procesu.
Když se podíváme na Ministerstvo dopravy, pan ministr určitě pak doplní, 3 miliardy na obnovu komunikací. Když se podíváme na Ministerstvo zemědělství, tak to jsou různé míry podpory, vodovody, kanalizace 2 miliardy, škody zemědělcům 185 milionů, kompenzace přímých škod rybářům 100 milionů. Potom tam máme tu nejzásadnější částku, a to je otázka řádu jednotek miliard, možná přesahující 10 miliard, a to je dlouhodobá záležitost, a to je obnova toků a především změna v intravilánech obcí takovým způsobem, aby ty domy už byly definitivně ochráněny. My se snažíme ve spolupráci Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, tak vlastně i vyřešit majetkoprávně ty věci takovým způsobem, aby ty definitivní úpravy koryt v intravilánech tak zároveň sloužily jako protipovodňová opatření pro ty stávající objekty.
Záruky pro komerční subjekty, tzn. firmy 3,5 miliardy, přímá podpora hmotné nouze 580 milionů, Národní sportovní agentura 850 milionů. Přímé dotace ze školství 78 milionů. Potom přímé podpory, které šly do kraje, tzn. přímo z Ministerstva financí přes krajská zastupitelstva, což se týká především Moravskoslezského a Olomouckého kraje, v řádech jednotek milionů, kdy Ministerstvo financí proplácí ty finance, které poskytovala krajská zastupitelstva především s ukládkou odpadu, s likvidací přímých škod a na některé krajské komunikace.
Tzn. tady jenom dávám přehled, je potřeba zdůraznit, že ono se nám to také v čase posouvá. Tzn. jak jsou propláceny některé faktury, tak se mohou pohybovat jiným způsobem ty finance. Část těch financí je ve vypsaných dotačních titulech, tzn. se ještě nemusí zase naopak objevit v tom profinancování.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ta otázka na návrh nařízení vlády k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení může být zodpovězena velmi jednoduše. Tam nejde o žádnou změnu nebo nějakou zásadní úpravu, je to skutečně technická věc, která je naprosto nutná. Je tam upřesněn způsob komunikace mezi zaměstnavatelem a Ministerstvem práce a sociálních věcí včetně formátu, v jakém to má být. Je tam také stanoveno, ve kterých případech není zaměstnavatel povinen hlásit, přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců, aby se snížila zbytečná administrativní zátěž. Je to v těch případech, kdy už stát disponuje těmi daty, nebo těmi informacemi a má už je v systému. Takže je to opravdu jenom technické upřesnění té věci, které je samozřejmě nezbytné. A billboard jsem neviděl ještě.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji a tiskovou konferenci končím, přejme hezký den. Na shledanou.
