Tisková konference po jednání vlády, 17. srpna 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolená vlády skončila, protože jsme měli první zasedání, ale někteří z nás už pracovali minulý týden a řešili jsme hlavně sucho. Mě velice mrzí, že naše média nejsou schopna poskytnout občanům základní informace o tom, že my, a teďka mluvím za hnutí ANO a za bývalého ministra Brabce, to řešíme od roku 2015, ano, od roku 2015, jsme schválili koncepci ochrany před následky sucha a v roce 2018 vznikla Národní koalice pro boj se suchem a dělali jsme tisíce opatření, a kdybychom je nebyli udělali, tak dnes už někteří naši spoluobčané by měli problémy s vodou.

V tom období 2015 jsme podpořili 21 000 různých projektů v hodnotě 16,5 miliardy, udělali jsme Dešťovku, udělali jsme opatření pro zadržování vody v krajině atd. A vzhledem k té situaci, já jsem už minulý týden avizoval, že tuhle Národní koalici pro boj se suchem obnovíme a dnes ta koalice zasedne v 15 hodin. Vláda rozhodla, že tu koalici budu řídit já, jak jsem to dělal za období naší první vlády, když byl Brabec, vlastně je historicky zatím nejdéle sloužícím ministrem vlády, dále tam bude pan Šebestyán jako ministr zemědělství, pan Červený, ministr životního prostředí, pan Richard Brabec jako zástupce krajů a poradce předsedy vlády pro oblast životního prostředí, Petr Kubala Povodí Vltavy, Marek Rieder Český hydrometeorologický ústav, Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho, dále ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka pan Tomáš Fojtík, pan Bohumil Janský, což je expert a objevitel pramene Amazonky.

Takže ano, my máme tady situaci, kde od 1. ledna do 10. srpna tohoto roku spadlo v České republice nejméně srážek za stejné období od roku 1961 a přibližně 70 % sledovaných podzemích vod je ve stavu silného nebo mimořádného sucha. Rok 2025 byl 6. nejsušším za posledních 65 let a zima 2025/2026 byla 9. nejsušší a letošní jaro bylo nejsušší od roku 1961. My se tím zabýváme dlouhodobě a bohužel novináři nejsou schopni to říct občanům a vypadá to, že jsme se včera probudili. Je to lež a já to zásadně odmítám, myslím, si že hnutí ANO v pozici ministra životního prostředí Brabce udělalo tady pro naše životní prostředí a pro vodu nejvíc ze všech vlád, takže byli bychom rádi, kdyby to veřejnost i takhle vnímala.

Ta národní koalice fungovala až do května 2020, potom jsme samozřejmě řešili covid, teďka to obnovujeme. Je to pro nás priorita a samozřejmě jsou tady s námi i ti dva důležití ministři, kteří se určitě k tomu vyjádří.

Dále jsme na vládě projednávali veřejné zakázky, kde jsme změnili povinnost, aby Ministerstvo obrany muselo informovat vládu o zakázkách už od 30 milionů korun pro, aby vláda měla tu informaci, doposud to bylo 300 milionů korun, to si prosadila minulá ministryně obrany. Dále jsme rozhodli, protože šetříme, tak jsme rozhodli, že zrušíme stávající koncepci informování o evropských záležitostech, ta Eurocentra, tato koncepce je stará už více než 20 let a vznikla krátce po vstupu do Evropské unie. Myslíme si, že už není potřeba, aby v každém kraji byla kamenná pobočka a spoustu úředníků, když jsme úplně v jiné době. Ušetříme tím 10 milionů korun ročně a mělo by to nastat od 1. ledna 2027.

Ohledně přesunu CzechTourismu rozhodla vláda z Ministerstva pro místní rozvoj na Ministerstvo průmyslu, o tom vás bude informovat první místopředseda vlády pan Havlíček. Všechno za mě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní předávám slovo vicepremiérce a ministryni financí paní Aleně Schillerové.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem dnes informovala vládu, tak jako bývá každý rok zvykem, o vývoji a trendech v hospodaření obcí a krajů, kde dlouhodobě nejsem spokojená s tím, jak některé samosprávy využívají svůj investiční potenciál.

Alarmující situace je zejména v případě hlavního města Prahy, kde je tento problém naprosto největší a dosáhl doslova gigantických rozměrů. Jen za posledních 6 let byl nevyužitý investiční potenciál hlavního města, rozumějte očištěno od provozních nákladů, od zamašličkovaných výdajů na investice, to znamená opravdu volné peníze, tak za posledních 6 letech byl nevyužitý investiční potenciál hlavního města Prahy 114 miliard korun, a to je mimořádně špatně, protože tyto peníze samozřejmě mohly a měly přispívat k růstu HDP nebo například zmírnění bytové krize nebo našemu společnému boji proti suchu, můžete si vybrat, každopádně prostě ty peníze leží ladem.

Dlouhodobé nevyužívání investičního potenciálu v kombinaci s růstem daňových příjmů, jejichž zhruba třetina míří právě k samosprávám, vedlo v prvním pololetí letošního roku k překročení, pozor, historické hranice 600 miliard korun na účtech obcí a krajů. Ano, je to tak. Stavy na účtech samospráv dosahují rekordních 625 miliard korun, z toho 205 miliard korun, tedy neuvěřitelnou třetinu, drží Praha.

V této souvislosti se musím vrátit k údajnému problému s financováním silnic druhých a třetích tříd, které jsou ve vlastnictví krajů, patří do samostatné působnosti krajů, ale kde si kraje nárokovaly prostředky ze státního rozpočtu, slyšeli jsme to v médiích v posledním týdnu. Chci jasně říci, že kraje dostávají na pozemní komunikace prostředky v rámci rozpočtového určení daní, a to již od roku 2005. Konkrétně, podle klíče, jímž je rozpočtové určení daně stanoveno, získaly loni na tuto oblast 33,4 miliardy korun. A víte, kolik utratily, dámy a pánové? 25,5 miliardy.

Kraje tedy z peněz na silnice a dopravní obslužnost objektivně nevyužily 7,9 miliardy korun. Například Jihomoravský kraj pod vedením Jana Grolicha takto trestuhodně nevyužil 716 milionů korun jenom loni. Středočeský kraj loni nevyužil na silnice 219 milionů, Liberecký kraj pak 209,5 milionu, a tak bych mohla pokračovat. Tyto tři kraje jsme vybrala proto, protože ti nejvíc křičeli. A kraje nevyužívají peníze z RUDu na silnice dlouhodobě. V roce 2024 si místo investic do silnic ponechaly nebo využily na jejich jiné priority 8,2 miliardy, v roce 2023 dokonce 11,9 miliardy korun.

V takové situaci považuji natahování rukou směrem ke státnímu rozpočtu za mimořádně nezodpovědné vůči všem daňovým poplatníkům v této zemi. Navíc chci připomenout, že státní rozpočet už krajům s financováním silnic samozřejmě pomáhá. Loni prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury to bylo 2,5 miliardy korun. Letos to podle upraveného rozpočtu SFDI má být dokonce 4,1 miliardy korun, a to na vysoké desítky krajských dopravních projektů napříč Českou republikou.

Takže vraťme, prosím, tuto diskuzi na zem a ideálně do řeči čísel. Stát opravdu není bankomatem, ke kterému si samosprávy přijdou pokaždé, když se jim nechce sáhnout na vlastní rekordní zůstatky. Peníze vybrané od občanů mají občanům sloužit, ne ležet na účtech, a pokud mají obce a kraje připravené smysluplné projekty, mají investovat, teď je na to nejen prostor, ale také nejvyšší čas. Děkuji vám.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, přesně podle vládního slibu pokračuje převod agend hospodářského charakteru pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, přičemž k 1. 1. roku 2027 už rovnou říkejme pod Ministerstvo hospodářství.

V tomto roce jsme postupně převedli aktivity zaměřené na výzkum, vývoj, inovace jinými slovy vědu z Úřadu vlády právě pod tento hospodářský resort, současně jsme převedli pár týdnů poté i veškeré kosmické aktivity, výzkum a průmysl z Ministerstva dopravy pod Ministerstvo průmyslu a obchodu a krátce poté jsme převedli důležitý odbor tzv. průmyslové spolupráce z Ministerstva obrany rovněž pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Současně dochází na MPO ke slučování klíčových hospodářských agend pod resortem, mimo jiné z 6 zkušebních ústavů budeme mít jeden zkušební ústav.

A to, co je důležité, k 1. 8. došlo ke sloučení dlouho očekávanému agentur CzechTrade a CzechInvest pod jednu střechu, a to pod agenturu, která se jmenuje CzechBussines, a právě s tímto ohledem vláda dnes rozhodla převést agenturu CzechTourism z Ministerstva pro místí rozvoj právě pod Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo říkejme do budoucna pod Ministerstvo hospodářství. Toto se učiní k 1. 10. roku 2026, přičemž následující krok bude takový, že začlení Ministerstvo průmyslu a obchodu agenturu CzechTourism pod agenturu CzechBussines. Jinými slovy budeme mít v jedné agentuře export, investice, start-upy a rovněž turismus.

Ta integrace CzechToursim pod CzechBussines umožní propojit s ohledem na zahraniční aktivity ekonomickou prezentaci Česka pod jednu silnou značku. Daleko efektivněji využívat zahraniční síť, jenom podotýkám, že v současné době CzechBussines, jinými slovy bývalý CzechTrade a CzechInvest, má dnes 58 zahraničních poboček, neuvěřitelná síť, a CzechTourism vedle na Ministerstvu pro místní rozvoj má dalších 15 poboček, tak už i na tom je vidět ten synergický efekt. S tím, že je důležité zmínit, že se nejedná pouze o zesílení podpory klíčových aktivit, jako je export, investice případně turismus v rámci zahraniční činnosti Česka, ale pochopitelně má to velký vliv i na dopad v českém prostředí v rámci cestovního ruchu.

Dochází k tomu, co jsme slibovali, zeštíhlení státu. Dochází k určité úspoře a rovněž k udržení všech těchto důležitých aktivit, které jsou zcela jasným hospodářským nástrojem státu a budou tedy v budoucnu pod jednou střechou. A současně můžeme garantovat to, že všechny služby podnikatelům budou z jednoho místa.

Já jsem rád, že podnikatelské svazy vítají tento krok, bylo to s nimi projednáno. Bylo to součástí diskuzí v rámci podnikatelské rady, bylo to i v rámci hospodářské strategie a jasně tím deklarujeme, že cestovní ruch je o podnikání, které má v kompetenci právě resort průmyslu.

A dovolte, abych vás informoval ještě o jedné věci. V posledních dnech jsme řešili s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu rovněž heřmanickou haldu. Musím říct, že dnes jsme definitivně se s panem ministrem životního prostředí dohodli o dalším pokračování tohoto projektu v rámci gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Jinými slovy klíčovou otázkou bylo v těch posledních dnech, zda, a zasvěcení vědí, o čem mluvím, materiál použitý pro oddělení té hořící části haldy nebo od skládky chemických odpadů, která je dost nešťastně na haldě historicky umístěna, zabrání prohoření, anebo nezabrání prohoření.

Na základě dohody ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí tak bude prostřednictvím státního podniku DIAMO pokračovat ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany v odborném posuzování vlastností materiálu. Jinými slovy cílem je jednoznačně zjistit, zda je použitý materiál za daných podmínek schopen prohoření či nikoliv nebo zda naopak už plní svou bezpečnostní funkci a brání šíření procesu hoření mezi jednotlivými částmi haldy.

Jde zcela jednoznačně o odbornou otázku, kterou lze rozhodnout pouze na základě měření, zkoušek, znaleckých posudků. Chceme tedy postupovat maximálně transparentně tak jako doposud a opírat se výhradně o data, která jsou ověřená. Teprve poté můžeme učinit férový závěr o bezpečnosti té tzv. oddělovací stěny a případně rozhodnout o dalších krocích. Je naprostá shoda mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a životního prostředí, že prioritou je ochrana zdraví obyvatel, životního prostředí a zajištění dlouhodobě bezpečného řešení této komplikované lokality. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl dnes informovat o tom, že jsme schválili nové nařízení vlády, nebo resp. úpravu nařízení vlády, které zjednoduší podmínky zemědělských dotací. Jde nám především o to, aby došlo touto změnou ke zpřesnění a zjednodušení podmínek pro poskytování přímých plateb zemědělců. Upravili jsme některé kontrolní sankční mechanismy, tak aby byly přehlednější a přiměřenější, prodloužili jsme termíny pro podávání žádostí o podporu založení lesních porostů a agrolesnických systémů.

Zrušili jsme některá povinná školení zejména v oblasti ekologického zemědělství a zjednodušili jsme také některé podmínky podmíněnosti a tím snížili i riziko administrativních pochybení. Vše je v rámci platného strategického plánu, nezakládá to žádné dodatečné nároky na státní prostředky a jde primárně o to, aby došlo ke zjednodušení administrace těchto prostředků, těchto plateb, zhruba ročně se to týká 100 tisíce žádostí o tyto podpory. Děkuji. Předpokládám, že k vodě budeme ještě pak diskutovat nebo k suchu na základě vašich dotazů.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní má tedy slovo ministr životního prostředí Igor Červený.

Igor Červený, ministr životního prostředí: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme projednávali tři věci. Za prvé, to už zmiňoval pan premiér, to bylo samozřejmě sucho, k tomu mám pro vás nachystaná nějaká základní data. Druhá věc, už zmiňoval pan vicepremiér Havlíček, to byla halda, a třetí věc byla SEVEn Energy a důl ČSA.

Já začnu tím bodem číslo tři. My jsme s vedením SEVEn Energy domluveni, že se setkáme, vrátíme se zpátky za jednací stůl a já věřím, že tak jak to předjednala vláda pana Fialy, která právě 14. 12. 2023 konkrétně, omlouvám se, to byla ta smlouva, nešťastný vzoreček, ale konkrétně ustanovením, které bylo 28. 6. 2023, konkrétně číslem 479 převedla tu gesci z Ministerstva životního prostředí částečně přímo na samotný úřad, tak my se k tomu samozřejmě vrátíme a budeme chtít, aby ty obce ty peníze dostaly ve férové částce a samozřejmě, tak jak bylo ujednáno, přes Státní fond životního prostředí.

Já se k tomu nebudu dneska blíže vyjadřovat z toho důvodu, že nás to jednání teprve čeká a já budu očekávat od protistrany, že se vrátíme k zasedacímu stolu, budeme probírat tu problematiku a nebudu posílat mediální vzkazky. To znamená, jednání je domluvené. Já věřím, že se vrátíme zpátky a že ten harmonogram, který byl ustanoven a byl v procesu celou dobu, to znamená proběhlo 5 jednání od března, teď mělo právě proběhnout to posouzení hodnoty majetku, který má stát zpátky odkupovat a který se má od té částky 1,2 miliardy korun odečíst, tak že bude platný a budeme pokračovat dál.

Co se týče sucha, tady byla trošičku, bych řekl, nějaká mediální vzkazka opozice, že tím, že si ministr vezme v období vládních prázdnin, tak celá Česká republika je na tom špatně. Já bych chtěl říct, že ministerstvo od roku 2014 kontinuálně tento problém řeší. Samozřejmě naše oddělení včetně setkávání, když už jsem byl já ustanoven, od března jsme řešili nejenom samotné sucho, ale například já už jsem na pomezí června a července začal řešit období podzimu. To znamená, kdyby náhodou došlo k povodním, zátopám a podobně, tak už v tento moment to řešíme, už jsem si nechal prověřit, jak je na to případně připraven krizový štáb, takže není pravda, že se my ozýváme až zpětně, až je nějaký problém, jak zmiňoval přímo sám pan premiér.

Pro vaši představu – od roku 2014 Ministerstvo životního prostředí uvolnilo 110 výzev, podpořilo 33 tisíc programů, projektů lépe řečeno v částce přesahující 32 miliard korun. Co je vtipné a já bych to rád připomněl pan Hladíkovi, tak pan Hladík nám předal účetnictví mínus 10 miliard korun. Jednou tvrdí, že to byla Nová zelená úspora, podruhé tvrdí, že to byl barák po babičce, potřetí tvrdí, že to bylo výborně použito na právě protipovodňová opatření nebo zadržování vody v krajině. My za této situace mínus 10 miliard korun jsme s panem ředitelem Valdmanem a pracovníky Státního fondu životního prostředí našli částku 3,4 miliardy korun, které jsme letos v červenci uvolnili. 2 miliardy putovaly přímo na zadržování vody v krajině, protipovodňová opatření a 1,4 miliardy korun poputuje na čističky odpadních vod pro obce, konkrétně případně i v kooperaci s kraji.

Ano, museli jsme u toho zvolit finanční nástroj, protože už bohužel nejsou finanční prostředky. Ono je velmi snadné utratit peníze, které nemáte, a druhým říkat, vy už neinvestujete tolik, kolik jsme investovali my. Ano, já bych si také asi mohl vykouzlit s paní ministryní kouzelné číslo za emisní povolenky, které se nezhmotní, tři čtyři roky po sobě a pak najednou máme mínus 10 miliard. To znamená, my jsme opravdu udělali maximum pro to, abychom z každé poslední koruny, kterou Ministerstvo životního prostředí má k dispozici, abychom investovali právě do boje se suchem. Vodu jsme instalovali na první místo, a to má s sebou další bod.

Změnili jsme také strategii, jistě jste slyšeli o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, probíhá aktualizace na roky 2026 až 2030. Co bylo krásné, my jsme tu adaptaci nějakým způsobem odpoutali od náboženství CO₂ a věnovali jsme se vodě. Zadržování vody v krajině, strategické a malé vodní nádrže, ochrana kvality povrchových a podzemních vody, vodovody, kanalizace, ČOVKY neboli čističky odpadních vod, využívání srážkové a šedé vody, revitalizace toků a niv, protierozní opatření a ochrana sídel před povodněmi. A co je nejdůležitější, co se nám podařilo. V rámci aktualizace jsme totiž zjistili, že ta předchozí strategie měla zásadní vadu. Současný totiž aktualizovaný plán má záměrně odstranit povolování překážek nebo lépe řečeno odstranění překážek administrativního a legislativního typu při právě adaptačních a protipovodňových stavbách.

Ustanovili jsme i v rámci tzv. Národního plánu obnovy přírody a krajiny, že voda bude priorita číslo jedna, její zadržování, její čistota a protipovodňová opatření, protože to množství srážek se teoreticky, když to řeknu velmi laicky, nemění v množství, ale v té intenzitě a v časové periodicitě. To znamená, na to jsme se konkrétně, konkrétně i já od března zaměřili a s tímto jsme také pracovali. Není pravda, že tím, že jsem byl na dovolené, by se nic nedělalo. Od prvního dne jsem byl v kontaktu jak s panem premiérem, tak i panem ministrem Šebestyánem a společně jsme celou problematiku celou dobou řešili.

Například Ministerstvo životního prostředí, tak jak je to správně ustanoveno v zákoně z roku 2021 o vodě, vyzvalo a požádalo Ministerstvo zemědělství, abychom ustanovili komisi a následně tento problém řešili. Ministerstvo zemědělství na základě našeho požadavku okamžitě vyzvalo kraje, obce, aby jim podávalo veškerá data o stavu hladin vody podzemní i povrchové, a s nimi se následně pracovalo právě už od dnešního dne. To znamená, my jsme kontinuálně na této věci pracovali.

A poslední bod za sucho, Ministerstvo životního prostředí a průběžné plnění úkolů vlády. Všechny úkoly, které byly kdy Ministerstvu životního prostředí zadány v oblasti sucha, jsou kontinuálně naplňovány, některé samozřejmě ještě nejsou hotovy, jako je nepřekvapivě vodní nádrž a například v případě Vlachovic, Heřminovy, Nové Heřmanovice a Rakovnicko, protože tam je to samozřejmě kontinuálně. To, co o se nám ale povedlo, a to už jsme i medializovali, je, že Ministerstvo životního prostředí v kontextu Ministerstva zemědělství případně Ministerstva dopravy se stalo partnerem, nikoliv překážkou pro vyřizování veškerých povolení. Když se objeví nějaké překážky, společně je řešíme.

A to stejné se týká zadržování vody v krajině například pomocí plavební komory Děčín. Často tady slyšíme od pozice, že je to naprostá zbytečnost, stavět velké vodní nádrže nebo plavební jezy, není to pravda. Velká EIA plavební komory Přelouč jasně ukazuje, že zvedneme pomocí plavení komory a toho jezu konkrétně spodní vody v okolí, a to v nemalé míře. To znamená, když už máme na to EIU v případě Přelouče, věřím, že úplně stejně to bude fungovat v případě Děčína, a když jsem se bavil s německým konkrétně saským ministrem životního prostředí, tak ten nám jednoznačně řekl, že od začátku on sám považoval za chybu předchozí strategii Evropské unie, že voda má co nejrychleji odtéct do moří, to je nesmysl.

My se ji musíme naučit zadržovat v krajině. Já od začátku, co jsem ministr, jasně říkám, že je chyba, že Česká republika za celou tu dobu, ačkoliv je střechou Evropy, umí tu vodu zadržovat nejméně. Bavil jsem se o tom s ministryní životního prostředí Polska. Bavil jsme se o tom s ministrem Saské republiky, bavil jsem se o  tom na neformálním setkání ministrů životního prostředí v Irsku. My se musíme naučit správně zadržovat vodu v krajině, a to i pomocí řek, a s tou pracovat a posílat ji samozřejmě po řece dál, nebudeme Německo vysychat.

To znamená, tohle je pět základních bodů, které Ministerstvo životního prostředí řeší od března, řešil jsem to i v průběhu dovolené, a pokud mi tady pan Hladík vzkazuje, že on by dávno svolával komisi, na tom se dávno pracovalo, že on uvolnil 10 miliard, tak ano, uvolnil miliardy na opravu dům po babičce, aby nám tam udělal sekeru za 10 miliard, a že on už dopředu nastavoval komisi v případě záplav. Ano, tak to jsme také ustanovili, prověřili jsme ji a v případě, že se nám statisticko-matematické modely objeví, tak my už máme ten krizový štáb v případě povodně v tento moment nachystaný. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a než otevřeme prostor pro vaše dotazy, tak bych vás ráda informovala o tom, že k tématu Eurocenter se vyjádří po tiskové konferenci paní Milena Hrdinková a pan David Král. Nyní tedy první dotaz Česká televize.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR:  Ne, já bych začal s dovolením a chtěl bych říct, že na poslední tiskové konferenci jsme před dovolenou tady vedli debatu o naší komunikaci s médii. A vyšly různé komentáře, že my jsme si dovolili média kritizovat za to, a my to budeme dělat, protože pokud média manipulují nebo neříkají pravdu, tak my to, vážení spoluobčané, budeme říkat.

Dnes vyšel článek, Aktuálně, zdá se, že soutěží s Novinkami, kdo napíše větší lež, ohledně, je tam titulek Budoucnost Podolí je nejistá, ikonickou porodnici může čekat velká změna. Paní redaktorka tady spekuluje, že údajně v devadesátkách, ano, to tady byla ODS a spol. a všechno rozkrádali a privatizovali, že by ten projekt měl být na nějaké komerční účely.

Já se chci zeptat redakce Aktuálně, proč v článku není vyjádření Ministerstva zdravotnictví, které říká: článek je postaven na domněnkách a nekonkrétních zdrojích. Přitom zcela chybí vyjádření toho ústavu, které mám tady k dispozici, které se důrazně ohrazuje proti způsobu, jakým je v článku serveru Aktuálně.cz prezentována údajná nejistota ohledně budoucnosti ÚPMD. Normálně si to paní redaktorka vymyslela a nejenom, že nezveřejnila vyjádření toho ústavu, ale ani vyjádření Ministerstva zdravotnictví.

Tady se píše, Ministerstvo zdravotnictví, že zcela chybí to vyjádření, a přitom právě Ministerstvo zdravotnictví od Aktuálně obdrželo dotaz týkající se údajného sloučení toho ústavu s porodnicí u Apolináře, a dostala jste od nás, to píšou té redaktorce, jednoznačnou odpověď, že se nic takového neplánuje. Tato informace v článku není, tak dělejte korektní novinařinu. Si stěžujete, ne, my říkáme jenom pravdu. Já jsem se paní redaktorce vyjádřil. Ona se ptala, jestli v rámci nové nemocnice bude porodnice, já jsem odpověděl, že nebude. U Apolináře děláme ten projekt, který jsme plánovali ještě za první vlády. Minulá vlády neudělala z hlediska investic do zdravotnictví vůbec nic, takže normálně vymyšleno.

Potom tady máme iROZHLAS 13. 8., iROZHLAS nechci komentovat, titulek Hašení požáru špatnými hasícími prostředky, říká o Babišově koalici proti suchu zemědělec Štefl. Pan zemědělec Štefl tady odpovídá na otázku, že důležitá opatření se dělala za minulé vlády. Pan Štefl je místopředseda Asociace soukromého zemědělství, vážení spoluobčané. To je čistá ODS buňka, ano, to jsou možná nějaký zemědělci, ale hlavně je to ODS. Takže takovéto manipulace. Potom se nedivte, že se nám to nelíbí.

Potom tady máme další Aktuálně, a to je pan Kraus, já jsem ho zval na tiskovku, tady dával na Twitter vyjádření, kde vlastně je titulek: Babišova vláda má na mušce konopí, které užívají statisíce lidí, a že zvažujeme změny, které mohou převrátit celý trh s látkou CBD. Je to lež, normálně lež. A pan redaktor je natolik nekorektní, že to zveřejnil, tu lež, a já jsem mu na to odpověděl, že mám dovolenou a aby přišel na tiskovku 17. 8., že ho rádi uvidíme. Takže on zveřejní tu lež, ano, a ještě zveřejní teda. Tak proč jste nemohli počkat na tu tiskovku.

Já jsem dneska na Facebooku zveřejnil, že to není pravda. Konopný táta, to je konopná mast. Byl jsem tam na návštěvě. 150 tisíc lidí užívá léčebné konopí. Takže, prosím vás, pište pravdu, protože my zkrátka to budeme říkat lidem, že neříkáte pravdu a snad si to můžeme dovolit. Protože u toho CBD je jasné, že nic nebudeme zakazovat, že to pomáhá lidem a že je to součást extraktu pro léčebné použití a že budeme bojovat proti tomu svinstvu kratom. Že o tom nenapíšete nic, zajímavé, jak klesá ten dovoz teďka.

My jsme vyhlásili boj drogám. My nenecháme umírat naše děti na kratom a další věci. Takže já budu rád, když teda budeme tady mít férový vztah. Protože takový titulek, jako měly Novinky, že z opozice by Babiš obtelefonoval zeměkouli, teď místo dovozu chybějících léků jede na dovolenou. Představte si, že Babiš jel na dovolenou. Takže, vážené Novinky, které tady jste, tak já to, dobře víme, jaký máme názor. Já už jsem vám vzkazoval, abyste si dali do toho záhlaví, že jste hlásná trouba opozice.

Já za covidu jsem obtelefonoval celou zeměkouli, volal jsem do Karibiku, kde jeden člověk byl zakladatel a vyráběl jednu látku, ano. Ale já na rozdíl od Válka, který říkal lidem, aby si obtelefonovali sto lékáren, jsem předseda vlády, který řídí vládu. A Vojtěch dostal za úkol to vyřešit. Taky jste zapomněli říct, že ten výrobce toho léku na rakovinu prsu oznámil to v květnu 2025, to jsme byli v opozici. Takže já bych chtěl jenom, abychom byli trošku féroví. A představte si, že jsem byl v Řecku a tam funguje mobil. Takže můžu to řídit i z dovolené. Neuvěřitelné titulky. Takže jenom na okraj a na začátek naší debaty, že my s médii chceme mít korektní vztah. Ale pokud lžete nebo manipulujete, tak to budeme lidem říkat.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Takže, pokud můžeme dotazy, Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl první sadu dotazů na sucho, protože to je určitě věc, která teď Čechy trpí nejvíc. Chtěl jsem se zeptat pana ministra Červeného, jaké konkrétní projekty teda nové chystáte pro příští rok v boji se suchem, o kolik peněz navíc chcete na sucho oproti letošnímu rozpočtu, kdybyste mohl říct letošní částku, částku na příští rok?

Pan ministr Šebestyán už nám před příchodem na vládu říkal, že letos on jde z nějakých, nebo chtěl by místo letošních necelých tří miliard víc než pět miliard v příštím roce, tak kdybyste to mohl říci vy? A potom bychom si mohli udělat alespoň nějaký součet za vládu, kolik teda navíc chce dát vláda v boji se suchem.

A ta doplňující otázka ještě k tomu suchu, přece jenom, pane ministře Červený, vy jste řekl, že to, že jste nebyl na té tiskové konferenci s panem premiérem na Slapech minulý týden neznamená, že byste nepracoval. Nicméně, nebylo moudré třeba tam poslat alespoň nějakého zástupce, že opravdu Ministerstvo životního prostředí toto téma opravdu zajímá? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ale byla tam paní náměstkyně za Motoristy sobě, paní náměstkyně Šebestyána. Vy tady chcete dělat nějaký konflikt v rámci koalice. Stále jste o tom psali, proč tam nebyl ten Červený. Ale já jsem na začátku té tiskovky řekl, že pan Červený byl mimo Českou republiku.

Petr Vašek, Česká televize: Jasně, já jsem se ptal pana ministra Červeného.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ano a my nejsme vláda tří stran, my jsme koaliční jedna vláda. Možná na to nejste zvyklí, ano, v minulosti jsme tady se dohadovali se socany. Teďka to tak není, já jsem předseda vlády, ano, a byl jsem tam zastupovat i pana Červeného.

Petr Vašek, Česká televize: Pak bych měl ještě dotaz ke koaliční radě, k rozpočtu, ale to si nechám na potom. Díky.

Igor Červený, ministr životního prostředí: Tak já navážu na to, co říkal pan premiér. Jak jsem už zmiňoval, ačkoli jsme byli ve stejné zemi, Řecku, tak na stejném ostrově jsme nebyli. Ale máme telefony, tzn. já jsem s ním byl v permanentním komunikaci od pondělí. Sám jste slyšel odpověď, tzn. já jsem vnímal to, že pan premiér představí tu komisi, představí ta opatření, která jsme spolu konzultovali. Já jsem panu premiérovi za Ministerstvo životního prostředí připravil podklady se svými kolegy. Tzn. on věděl, jaký je stav ze strany Ministerstva životního prostředí. To stejné jsem byl v kontaktu s panem ministrem Šebestyánem. Tzn. já to vnímal tak, že zastoupení vlády, naší koaliční vlády, tam bylo dostačující a jestli vám to příště udělá radost, tak pošleme i pana náměstka. Ale to není to, že bychom my tomu nevěnovali pozornost. My jsme radši pracovali a podklady jsme panu premiérovi předali, co se mě týká, tak jsem s ním celou dobu byl v kontaktu.

Pokud se bavíte o tom, co Ministerstvo životního prostředí a financování. My si musíme uvědomit dvě věci. Ministerstvo životního prostředí má prvořadě koordinační roli. Tu roli má ve smyslu, že připravuje různá opatření ve smyslu návodů, legislativní podpory, koordinace. Ale vody a toky spadají pod Ministerstvo zemědělství. My v rámci operačních programů OPŽP, které končí v příštím roce, máme ještě určité částky, které zatím nechci říkat, protože jsou odvislé i od emisních povolenek. Ale bavíme se o částce přes 2 miliardy korun, které bychom opět chtěli investovat do vody, ať už jsem říkal ty tři způsoby: zadržování, čistota a protipovodňová opatření. My plánujeme, a to je velmi důležité, v rámci nového operačního programu, který je právě navázán na Národní plán obnovy krajiny a přírody, tak investovat právě co největší množství peněz do zadržování vody. To je velmi důležité zmínit.

Pan Hladík mě o víkendu nařknul z toho, že jsme pozadu. Přátelé, my nejsme pozadu. To bylo moje manažerské rozhodnutí, že jsem ještě stále tento materiál nepředal na Úřad vlády z jednoho prostého důvodu. Evropská unie a Komise obzvlášť si zvykly na jednu věc, připravte si strategické dokumenty, zavažte se, že je budete plnit, a pak se teprve budeme bavit o penězích. To není možné. Ta obnova celé té krajiny, které se netýká pouze vody, vychází od devíti miliard korun ročně výše, ročně.

Protože to, že jsme tady hospodařili s touto krajinnou, dejme cirka 200 posledních let, na ní má nějaké důsledky, obzvláště v rámci minulého režimu 42 let. A Evropská komise po nás žádá, abychom ji revitalizovali ve velmi krátké časové ose. Nejprve na 70 %, pak na 90 %, pak na 100 %. Pro vaši představu, rozpočet samotného Ministerstva životního prostředí se pohybuje, bez těch dotačních programů s emisních povolenek, evropských financí, kolem 5 miliard. Tzn. téměř dvojnásobnou částku bychom najednou museli investovat do revitalizace. A to si neumím představit, že bych paní ministryni Schillerovou a pana premiéra nechal odsouhlasit na Úřadu vlády, ano, tady je strategický dokument, nějak to finančně dopadne. Vždyť by to byla obří sekera.

Tzn. já jsem jednoznačně řekl, že ke každému opatření bude vydefinováno, kolik to bude stát a v rámci vyjednávání o rozpočtu s Evropskou unií budeme vědět v průběhu října a listopadu, kolik na to dá Evropská unie a kolik na to budeme dávat my. My se chováme zodpovědně. Opět, já to říkám u všech svých kroků, které konám jako ministr životního prostředí, a chováme se zodpovědně jako vláda.

Já nenechám zavázat vládu k nějakému opět jakoby strategickému dokumentu, aby nám pak třeba řekla Evropská komise, víte, musíte si to zaplatit sami, nějak tam ty peníze najděte. To je to stejné jako v rámci opatření v kontextu toho, té neblahé situace na Blízkém východě. Evropská komise vydala spoustu strategických nařízení, jak můžeme podporovat vnitřní trh. A pak těm všem státům řekla, ale víte, co zaplaťte si to sami. Takže já jsem jednoznačně řekl, a není to chyba, že bychom to pozdrželi, já jsem řekl, to bude vyčíslené, s touto číslovkou půjdu následně za paní ministryní financí. S panem premiérem a s dalšími lidmi pak následně budeme vyjednávat s Evropskou komisí, kolik na tu revitalizaci toho životního prostředí bude chtít investovat z toho společného rozpočtu. A pak budeme vědět, kolik těch peněz budeme dávat.

Každopádně ve strategii, kterou nyní plánujeme, ať už se jedná o nový operační program, nebo veškeré strategické dokumenty Ministerstva životního prostředí, tak jak jsem vám načetl ten nový, ten Národní akční plán adaptace, tzn. ten aktualizovaný plán od roku 2026, bod číslo 1, příprava zadržováni vody, čistota a protipovodňová opatření. To je priorita číslo jedna Ministerstva životního prostředí. A je to priorita, kterou já hlásám od března. Takže to není nějaký marketingový tah, že se opozice probudila a během mé dovolené dávala posty na Instagram.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, doplní pan ministr Šebestyán.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Ještě jednou, já bych chtěl opravdu jasně deklarovat, že ta práce i z pohledu sucha a těch dopadů vlastně od dubna, kdy jsme vlastně monitoringem zjistili naše zásoby po  zimě, tak byla nepřetržitá, kontinuální. My jsme o tom už i s kolegy informovali na té naší tiskové konferenci na Slapech. Já to teda pro jistotu ještě zopakuji.

To, co vlastně dělá stát a vláda ve spolupráci s kraji, vodoprávními úřady, tak my monitorujeme průtoky našich řek. Víte, že ta situace ve velké části Evropy v letošním roce je velice nepříznivá, ta hydrologická situace se zhoršuje v řadě regionů a dochází k prohlubování sucha. Ty průtoky na našich řekách jsou, bez toho nadlepšování by byly na úrovni 10–40 % toho obvyklého průtoku v současné době. Díky tom, jak máme vybudovanou tu vodohospodářskou infrastrukturu a naše vodní nádrže, tak si můžeme dovolit tuto situaci zvládat, nadlepšovat ty průtoky. Vidíte to tady v Praze, např. na náplavce, když si půjdete sednout, tak nemáte pocit, že by Českou republiku svíralo extrémní sucho. Tím pádem se nám daří zajišťovat i ty základní funkce, co se týká života společnosti na základě odběru povrchové vody.

Naše vodárenské nádrže, tzn. zásobárny na pitnou vodu, jsou v současné době naplněny ze 70 až 90 %. Čili máme vlastně většinu území, kterou zásobujeme prostřednictvím těch vodohospodářských soustav, pro ni máme zajištěnou vodu. Samozřejmě sledujeme omezení nakládání s vodami, které přichází v jednotlivých místech České republiky, kde je větší závislost buď na zdrojích, které nejsou dostatečné, nebo na podzemní vodě. Pracují nám soustavně komise krajské pro zvládání sucha. Tyto komise jsou monitorovány na úrovni Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Vzhledem k tomu, že nedošlo ještě na základě toho, co jsem řekl, k naprosto kritickému stavu, tak nebyla ještě svolána Ústřední komise pro sucho, protože na to není zákonný důvod.

Předpokládáme, že buď se situace bude zhoršovat, teď nám tady hřmí, anebo konečně začne, nebo přijde déšť, jak jsme i na Slapech, jak to uváděl pan premiér. A tohle to neustále vyhodnocujeme a my jsme to opravdu vyhodnocovali v průběhu naší dovolené, jak s panem premiérem, tak s panem kolegou Červeným. Takže ta situace je pod kontrolou. A ta naše opatření, já jsem o nich už hovořil. Část těch prostředků, a to zmínil kolega Červený, je podmíněná evropskými fondy. Tam, bohužel oba dva jsme v situaci, kdy v minulých letech ty fondy byly přečerpány. Čili my nemáme z čeho tuhle tu situaci teď v některých těch oblastech řešit. U Ministerstva zemědělství ale co se týče těch základních oblastí, ať už je to otázka podpory opatření z pohledu zemědělské půdy a udržování vody a její kvality, tak tam to poběží stejným způsobem, jako to běželo v minulých letech, to je asi 9 až 10 miliard. Patří tam protierozní opatření, organická hmota v půdě, rozvoje ekologického zemědělství, pozemkové úpravy. Co se týče těch podpor opatření na lesní půdě, ať je to obnovovaná druhová skladba, obnovovaná výstavba vodních zdrojů v lesních ekosystémech. Tam ta částka zůstává taky stejná.

My jsme s panem premiérem uváděli to, že bychom rádi posílili tu otázku vodohospodářské infrastruktury, kde už v roce 2018 bylo řečeno, že ty prostředky na obnovu nebo na propojování vodárenských soustav, budování vodních nádrží malých včetně teda rybníků, podpory závlah a přípravy výstavby těch větších děl by měly být ve výši asi 4 miliard ročně k tomu roku 2018. Tto oblast byla v minulých letech z důvodu nedostatku prostředků nebo tím, že to nebyla priorita vlády, pozastavena nebo snížena. Tak tam bychom se rádi dostali na tu předpokládanou úroveň. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ještě řekněte, pane ministře, kdy začnete stavět první, vážení spoluobčané, porevoluční přehradu, první. Protože Slezskou Hartu začali stavět 1987. Takže Dolní Heřminovy, kdy kopnete do země?

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Tak, teď se dodělávají ještě papíry, zahájení stavebních prací 2028. Uvedení do trvalého provozu 2033. To je těch šest nádrží, které už máme v procesu. Patří mezi ně Skalička, dále Vlachovice, Kryry a ty dvě nádrže spojené s Kryrami, tzn. abych to řekl správně Senomaty a Šanov. A rádi bychom na přelomu září a října předložili ten nový lex specialis na další nádrže, minimálně osm. Bavíme se o dalších. Máme tady i projekty, které do toho nebyly zatím zapojeny, např. využití bývalých uhelných dolů. Takže to ještě zvažujeme, a to je to, co vlastně bychom rádi přidali k tomu komplexu těch opatření, o kterých jsme s panem ministrem Červeným teď hovořili.

Petr Vašek, Česká televize: Pak bych měl ještě dva dotazy na pana premiéra. Pane premiére, dneska je jednání koaliční rady. Zajímalo by mě, jestli budete také řešit, od pěti hodin odpoledne dále, jestli budete také řešit sucho? Případně jaká další témata dnes chcete s koaličními partnery projednat na koaliční radě? A dál, pan ministr Šebestyán říkal, že sice to jsou ty čtyři miliardy, ale to je v cenách roku 2018, čili víc než pět miliard v dnešních cenách. Tak jestli vy to podporujete?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ale ta částka čtyři miliardy.

Petr Vašek, Česká televize: Navýšená o inflaci je přes pět miliard jako už na příští rok, pokud by to bylo v cenách roku 2018. Tak jestli vy to podporujete obecně tuto věc? Jestli…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Chtěl jsem to doříct teda tu větu, ta částka čtyři miliardy je částka, která na tento rok je 3,5 miliardy, a je to jenom resort ministra Šebestyána. Já jsem to opravoval. Takže samozřejmě ta částka, která vypadne z MŽP, my jako to nevíme, takže já jen říkám, že to má prioritu a že se musíme tomu věnovat. K tomu vašemu dotazu. My koaličně sucho nemusíme řešit. Co bychom tam řešili. Tady je zástupce SPD, tady je zástupce Motoristů. Takže vláda to řeší. Na koalici předpokládám, že budeme řešit zákony, bude Sněmovna a další věci. Takže sucho ne. Já myslím, že to není ani potřeba.

Petr Vašek, Česká televize: Mohl byste být trochu konkrétnější, prosím, ještě k té koaliční radě, které konkrétně zákony jsou teď prioritní, nebo co tam chcete řešit? Ještě, a to poslední věc ještě, už předám mikrofon někomu jinému, paní ministryně, zítra vás čeká jednání s ministry o rozpočtu. Tak zajímalo by mě, jak to předpokládáte, jak to bude vypadat, kolik pro ně máte nachystáno peněz v uvozovkách, nebo v nějaké rezervě do těch 3 % HDP? A zeptám se vás ještě na specifickou věc. Dnes pan ministr Klempíř oznámil, že chce, aby byla všechna, všechny galerie tuším první neděli v měsíci vždy zdarma státní, tak jestli vy to podporujete, jestli je to za vás věc, kterou si může stát dovolit? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, mám začít? Známe se dlouho, pane redaktore, takže určitě nečekáte, že vám teď řeknu nějaké podrobnosti. Ani nevím, proč bych je vzkazovala přes média. Ano, budu vyjednávat se všemi těmi zásadními klíčovými kapitolami. Mám samozřejmě nějaký jejich seznam požadavků. S panem premiérem jsme teď několikrát, asi třikrát, jednali, takže priority jsou jasné pro nás. Dopravní infrastruktura, zdravotnictví, teď se bavíme o suchu, ale do těch věcí vstupují evropské peníze. Máme tady také emisní povolenky, o kterých se budeme bavit atd. Takže to je všechno komplex věcí, který budeme projednávat a samozřejmě, až je nějak dojednáme, pak vláda, já to musím poslat do konce srpna na vládu, to víte. A vláda o tom bude jednat celé září.

Takže v tuto chvíli prostě já bych si to nechala na jednání s těmi ministry. Samozřejmě připravená jsem, mám připravené rozpoložkované ty jednotlivé kapitoly. Chci se bavit o výdajích, o úsporách. Chci se bavit o penězích, které jdou, protože máme dneska monitor velmi podrobný Ministerstva financí. Takže máme přehled o tom, kolik jde neziskovému sektoru, což nechci říct, že je to vždycky špatně, naopak někdy je to velmi záslužné a úsporné, ale samozřejmě chci si to rozebrat, protože to jsou obrovské částky a těch věcí je velké množství, které budu řešit s ministry.

Aha, galerie. Nevím, je to pro mě nová informace. To, že pan ministr chce zpřístupnit galerie veřejnosti určitě není špatná myšlenka. Myslím si, že už měl nějaký podobný projekt s muzei, pokud si já dobře pamatuji. Takže uvidíme, předpokládám, že mi to sdělí a uvidíme, jaký to bude mít dopad na příjmy. V tuto chvíli nemám přesná čísla. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak, můžeme dál, CNN Prima News.

Andrea Teussigová, CNN Prima News: Hezké odpoledne, já mám dotaz na pana Havlíčka. Jak to vypadá s vědeckými výzkumy k suchu, které už byly vyhlášeny Technologickou agenturou České republiky? Protože tam se jednalo o jejím zrušení, tak jestli teď náhodou nepřehodnotíte to rozhodnutí? Protože hrozí to přerušení těch sběrů těch dat a i rozpadu týmů, které už na tom výzkumu sucha pracují od roku 2019. A pak mám ještě jeden dotaz. Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Co se týká výzkumu a vývoje, tak musíme rozlišovat, co je provozní zdroj, který jde na chod různých institucí, a co je skutečně výzkum a věda. My to po novu budeme skutečně striktně rozlišovat toto. Tzn. chceme, aby peníze na výzkum skutečně končily ve výzkumu. Takže jsme jednali i s Ministerstvem životního prostředí. A myslím si, že jsme udělali rozumný kompromis na těch dalších několik let, tuším, že to je na pět let, to bude částka 3,3 miliardy korun na tyto aktivity, které se ptáte, což si myslíme, že je velmi slušně pokryto to, co oni požadují s ohledem na mj. i vodu, nebo chceme-li sucho.

Andrea Teussigová, CNN Prima News: Tzn. tedy, že by ty týmy mohly pokračovat? Chápu to správně?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě, týmy mohou pokračovat, ale budeme přísně hlídat to, aby skutečně prokazovaly výsledky. Tzn. aby bylo zjevné, že ty peníze jdou skutečně na aktivity spojené s výzkumem a s posunem té problematiky, nikoliv aby to byl pouze zdroj nebo peníz, který jde na operativu. Ten samozřejmě, já chápu, že potřebují různé instituce, ale nemůžou jít z tzv. vědeckého rozpočtu. Musí jít z rozpočtu jiného, např. z kapitoly toho daného resortu. A to platí pro všechny resorty nejenom pro Ministerstvo životního prostředí.

Andrea Teussigová, CNN Prima News: Děkuji, ještě mám dotaz na pana Červeného. Vy jste mluvil o tom Národním akčním plánu na změnu klimatu. Mluvil jste o tom, že se právě upřednostní ty věci ohledně vody a sucha a budete ale řešit i tu vlnu veder ve městech? Protože ta s tím souvisí i třeba s dalšími dopady, že kvůli těm vedrům, tak umírají i desítky tisíc lidí, co se týče v rámci světa. A jestli i potom, co se teď aktuálně děje, tak trváte na tom výroku pana Petra Macinky, že klimatická krize v Česku skončila?

Igor Červený, ministr životního prostředí: Tak já začnu od konce. Znova, pro CNN Prima News, vy se na to asi budete ptát pokaždé, když mě uvidíte. Tzn. je psychický stav klimatická krize a je potom skutečný stav, kdy dochází ke změně klimatu.  Jak Motoristé, tak tato vláda, tak má osoba, nikdy nezpochybnili, že dochází ke změně klimatu, ba co víc, právě z tohoto důvodu mí kolegové před tím a já od března jsem participoval na těch projektech, abychom právě s tím pracovali logicky. K čemu jsme utráceli evropské peníze, např. 1,5 milionu korun za to, abychom vysvětlili Srbsku, že přijmout Green New Deal je efektivní, pro jednu z těch neziskovek. Těch 1,5 milionu korun se má použít pro nějakou obec, aby právě mohla udělat remízek apod.

Pokud se bavíte, že ten plán, já jsem tady vyčetl jenom ty základní parametry. Ono je to na sedm stránek. Tzn. samozřejmě věnujeme se tam i městům. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě investuje finanční zdroje i do velkých municipalit, jako je hlavní město, krajská města, okresní města. V tom samozřejmě budeme pokračovat. A pokud se bavíte o tom, jestli Ministerstvo životního prostředí má koordinovat např. Ministerstvo zdravotnictví nebo ministerstvo pro prevenci, tak ten plán není jenom o jenom ministerstvu. Ten plán je o zapojení všech těch ministerstev. A samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví má svoji kapitolu, ministerstvo pro prevenci a sport má svoji kapitolu. A tam se samozřejmě dlouhodobě s tímto pracuje. To není jako nějaká novinka.

Já bych samozřejmě tady mohl mluvit dalších patnáct minut, ale to mi zas nepřipadalo fér vůči kolegům. Takže určitě není problém se domluvit na individuálním rozhovoru a můžeme společně projít jednotlivé kapitoly toho národního plánu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, teď bude mít dotaz Český rozhlas.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Já bych se také ještě zeptala na sucho. Ochránci přírody dnes vyzvali vládu, aby peníze na boj se suchem dala do vytváření mokřad, a ne do stavby nových přehrad. Tak jestli i s tím se třeba v tom plánu v boji se suchem počítá? A ještě bych se možná zeptala trošku organizačně k té Národní koalici proti suchu. Jestli máte nějaký harmonogram, jak často bude zasedat nebo jestli nějak operativně při vyhodnocování? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ale to jsme všechno dělali. Já nevím, škoda, že mě nesledujete na sítích, jsem předminulou neděli mluvil o tom, že Richard Brabec, teďka jsem ho tam zahlédl vzadu, přišel, v 15 hodin máme tu koalici, byl ministrem životního prostředí od 29. ledna 2014 do 17. 12. 2021. A dělali jsme deset tisíc projektů výstavby zeleně, revitalizace vodních toků, obnovy mokřadů a tůní, budování mokřadů částkou 8 miliard. Všechno jsme dělali. Já nevím. Vy si udělejte ten monitoring. Udělejte si ho. A 911 projektů obcí na nové nebo posílené zdroje pitné vody, 1,2 miliardy. 8 322 projektů domácností v programu Dešťovka částkou 320 milionů. Některé obce by už neměly vodu, kdybychom to nedělali. Dělali jsme to, 167 projektů na zlepšení hospodaření se srážkovou vodou. Prší. Děkujeme.

Takže to všechno děláme. A vy se nás ptáte, jako kdybychom se dneska narodili, tak si to vyhledejte, od roku 2015 to děláme. Dělali jsme maximum pro to, abychom to udělali, ano, v tom byly dva roky covidu, tak jsme to nemohli dělat. A v rámci boje proti povodním jsme investovali 12 miliard, do protipovodňových opatření jsme připravovali nových šest přehrad. Investovali jsme do systému Aladin, ano, ta Slezská Harta byla naplněná v roce 1997, kdy Troubky spaly a bylo tam 51 mrtvých a přišla povodeň. Takže to jsme dělali a nevím, co už mám na to ještě víc říct. Říkáme to stále dokola. Vysadili jsme tady tři miliony a miliony nových stromů atd. Takže všechno se dělalo.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Doplní pan ministr Červený, pak pan ministr Šebestyán.

Igor Červený, ministr životního prostředí: Já teda ještě jednou přečtu to, co jsem říkal. Tzn. využívání srážkové a šedé vody, revitalizace toků a niv, protierozní opatření, a jenom pro vaši představu, ty výzvy, co mělo Ministerstvo životního prostředí skrze Státní fond životního prostředí. Tak tady máme např. vodní a vegetační krajinné prvky, několikrát výzva, která běžela, ochrana půdy, protipovodňová opatření, čističky odpadních vod apod. S tím, že ještě doplním, že právě v tento moment lze, prodloužili jsme tu výzvu, 730 milionů korun a 200 milionů korun tzn. na vodní a vegetační prvky v krajině. Tzn. tam ty peníze momentálně jsou. Obce si mohou žádat. A na zachytávání a využívání srážkové a šedé vody, tzn. opět ta výzva běží.

Když se bavíme o velkých vodních dílech, tak to neznamená, že veškeré peníze, ať už Ministerstva životního prostředí, nebo Ministerstva zemědělství, případně Ministerstva dopravy, půjdou jenom do velkých děl. Ale ty vodní nádrže pro tu pitnou vodu, např. ve Zlínském kraji, prostě potřebujeme. A my jsme měli shodou okolností ještě v červnu setkání s panem ministrem Šebestyánem se zástupci Zlínského kraje a společně jsme diskutovali, co patří pod jakou kapitolu. Co bude financovat Ministerstvo zemědělství, co bude financovat Ministerstvo pro životní prostředí, jaký bude harmonogram a cash-flow v následujících 6 až 8 letech. Tzn. není to tak, jak to říkají ti kolegové, že máme peníze dávat jenom na ty remízky. My na ty remízky, vodní toky, zalesňování plochy investice stále poskytujeme jako finanční zdroje a poskytovat do budoucna budeme.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Já bych také chtěl ještě tady to znova akcentovat. Opravdu musí to být mix obou, nebo veškerých těch opatření, která jsme tady uváděli. Myslím si, že některá území budou trpět z důvodu nedostatku srážek tím suchem a my tam tu vodu budeme muset i přivést. A právě tyto nové vodní nádrže, rezervoáry, nám umožní tuto situaci řešit. A není to jenom otázka České republiky. Jednáme v tomto např. i s kolegy z Rakouska, kde chtějí dělat další kanály z Dunaje, aby vlastně zavodnili to území od Vídně směrem k našim hranicím. Takže pokud bude možné, tak se i s nimi budeme rádi účastnit společných projektů na propojování těch povodí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan Kopecký iDNES.cz.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já bych měl prosím dvě otázky. Jedna se týká ještě sucha. Pan ministr zemědělství při příchodu na vládu, pan Šebestyán, řekl doslova: klimatická změna jako taková je nezpochybnitelná a my společně proti ní bojujeme. Pokud se na tomhle tom v koalici shodnete, že klimatická změna je nezpochybnitelná a že proti ní bojujete, když se vytvářel Green Deal, tak se vytvářel právě kvůli té klimatické změně. A chtěl jsem se zeptat, zda to znamená, že ve světle toho, co se tady děje ohledně sucha, i když teďka nad námi hřmí, se nějakým způsobem bude modifikovat postoj této vlády ke Green Dealu, nebo k některým jeho částem? Právě kvůli tomu suchu.

A druhá otázka, protože se máte bavit o zákonech, které tato koalice připravila nebo chce prosazovat. Když ta vláda vznikala, tak zejména pan Okamura, ale i další členové koalice se podepsali pod návrh na zmrazení platů politiků do roku 2030. Mělo to platit od začátku letošního roku, což byl nesmysl už ve chvíli, kdy to bylo předloženo, že se to nedá stihnout. Pak zaznělo datum polovina letošního roku, ani se to vůbec nedostalo nikdy na program, ani to nikdy nikdo na ten program jednání Sněmovny nenavrhl. Tak jestli vlastně tahle ta věc byla zcela odložena, že se bude řešit jenom Česká televize a její financování a financování politiků se řešit nebude?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Česká televize se nebude řešit, pane redaktore, už jste dlouhý, já vám odpovím. Zmrazení platů já navrhnu dneska na koalici a pan Okamura je předseda Sněmovny, tak ho požádám, aby to zmrazení platů zařadil. Prosím vás, neříkejte, že máme něco modifikovat. Green Deal, jak nám ho Angela Merkelová v roce 2019 představila, byl o přírodě, o životním prostředí a o vodě. A co z něho udělali, kdo dneska ovládl tu Evropu, no přece lidovci a socialisti a zelení šílenci. A kam to dovedli?

No, k ničení našeho průmyslu. K tomu, že ještě nedávno řekli, že musíme zabít veškeré krávy, protože mají emise. Teďka zjistili, že vlastně ty krávy potřebujeme, abychom uživili lidi. Takže my neměníme naše stanovisko a my jsme vytvořili Patrioty pro Evropu proto, abychom bojovali proti tomuto, co vede k zániku průmyslu, ničení průmyslu. 55 miliard má český průmysl každý rok ztráty na cenách emisních povolenek. Co nám slibovala Evropská komise? Že cena evropské povolenky v roce 2030, myslím, bude stát 26,50. A kolik stojí? Asi 77.

Takže my v tom máme jasno, že původně to měl být Green Deal a změnilo se to, teda o přírodě, a změnilo se to na vlastně zelené šílenství. Všude by chtěli mít větrníky a solární panely. My jsme bojovali za jádro a také jsme ho vybojovali. A teďka se to postupně mění. A tak, jak jim trvalo deset let, než pochopili, co my říkáme, jak zastavit ilegální migraci, tak možná postupně, když budou volby v Evropě, se změní i pozice těch, kteří ovládají Evropský parlament. A to jsou lidovci, tam je vlastně ECR, tzn. všechny naše opoziční strany české jsou tam. Takže my neměníme žádnou pozici vůči Green Dealu. My vždy jsme bojovali za naše životní prostředí. Můžeme se vrátit ke kotlíkovým dotacím, co všechno jsme jako dělali, jaké ovzduší bylo v Moravskoslezském kraji a co jsme všechno udělali. Takže tam se nic nemění a pro nás je to jednoznačné.

Budeme vyjednávat víceletý finanční rámec na 2028 až 2034. A, ano, tam vlastně Evropská komise říká, že 43 % bychom měli použít na zelené věci, ano. Tam my určitě budeme bojovat za všechny projekty ministerstva zemědělství a životního prostředí, abychom vlastně tady podpořili naši přírodu, naše životní prostředí. Takže tam nevidím žádnou změnu, ani potřebu to měnit.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pana premiéra doplní páni ministři Červený a Šebestyán ještě.

Igor Červený, ministr životního prostředí: Pane kolego, vy jste mluvil o Green New Deal, že bychom ho měli možná nějakým způsobem reinkarnovat. Tak já vám řeknu jednoduchou věc, zákon, nebo lépe řečeno směrnice PPWR. Od března se tím zabývám. Předchozí vláda absolutně zaspala. My jsme jasně Evropskou komisi informovali o tom, já osobně dvakrát, s paní eurokomisařkou Jessikou Roswallovou, o tom, že tak, jak je připraven implementační plán, je to špatně a bude to stát každého občana dohromady na území Evropské unie 56 miliard eur.

Oni s námi po tom druhém setkáni skutečně vešli v jednání, protože se nám podařilo společně s Výborem pro životní prostředí pod vedením paní Bereniky Peštové a s Hospodářskou komorou České republiky mít natolik silné argumenty a 600 předních společností na území Evropské unie, že se dneska ozývají, a to je prosím Deník Politico a německý Der Bild, že přední politici reprezentující Evropskou komisi vyzývají národní státy, aby zatím nekontrolovaly průběh té PPWR vyhlášky. Protože je špatně a protože by se mohl zhroutit místní trh. To je výsledek Green New Deal.

Vy upozorníte politiky na území Evropské unie, že je tam něco špatně a oni se toho ze začátku nechtějí vzdát. Vyjednáváte s nimi racionálně, oni začínají postupně opravovat některá vyhlášení. Například pro oblast potravinářství, PFASY apod. se nám podařil velký kus práce pro celou Evropskou unii. A z těch Čechů, kteří byli neustále kverulanti, se najednou stává partner pro vyjednávání. Když jsem byl v Irsku v Dublinu a mluvil jsem se spoustou jiných ministrů životního prostředí právě o PPWR nebo ETS 2, začínají nám říkat, měli jste pravdu. A to říkají i státy, které ETS 2 mají legislativně implementováno, chceme se k vám přidat a posunout to za rok 2030 a dál.

Mnoho vašich médií o nás tvrdí, že se nám vlastně nepodařilo vůbec nic vyjednat. To vůbec není pravda. Tak, jak už to říkal kolikrát pan premiér, říkají mu pan mister ETS. My tam společně se všemi ostatními kolegy jezdíme a vyjednáváme. A máme ty emisní povolenky zdarma. To jsem byl přímo já z jednání s panem eurokomisařem Hoekstreou, kdy jsem mu vysvětlil, že důležité pro náš rozvíjející se trh, z pohledu, když to srovnám třeba s Německem nebo Francií, aby nám je ponechal. Vyjednáváme a vysvětlujeme, že to, že zaplatíme emisní povolenku, která je přes dvouapůlnásobně dražší, než původně měla být, že to neprospívá, protože tím ničíte ten trh. Někdo řekne, výborně, však já jsem říkal, když jsem byl v Dublinu a měl jsem tam krátký proslov, tak jsem říkal ta katastrofální čísla, konkurenceschopnost a dobývání světové ekonomiky z pohledu Evropské unie.

Evropská unie ze 27 % klesla na 17 %. Chemický průmysl totálně za posledních deset let ovládla Čína. A někdo řekne, to je přece dobře, že ten chemický průmysl odešel z půdy Evropské unie. Pak tady ale slyšíme, že máme výpadky léků, protože nepřekvapivě chemický průmysl se podílí na výrobě hnojiv a léčiv. To stejné ocelářství, my je prostě potřebujeme. Často se bavíme o tom, kolik máme dávat procent HDP na obranu. Ale nějak zapomínáme, že zelená ocel nemůže být využívaná v oblasti obrany. A kdo nám tu ocel bude prodávat? Ti, co na nás budou útočit? No zcela jistě.

Tzn. Green New Deal není potřeba reinkarnovat. Je zásadně potřeba ho předělat. A my se o to snažíme. První výsledek ujasnil, Česká republika ukázala pod vedením této vláda, pod vedením MŽP, že PPWR se začíná měnit tomu, jak původně měl být a začíná se postupně odkládat. A to je ten výsledek. Takže není důvod reinkarnovat Green New Deal. Je zásadně potřeba ho opravit.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pan ministr zemědělství.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Ještě jenom znova chci zdůraznit opravdu tu shodu vzájemnou k těm pojmům klimatická změna, klimatická krize. Mluvil jsem úplně stejně jako před chvilkou tady hovořil v této věci pan ministr Červený. Takže já jenom znova říkám, v tomto jsme ve shodě a jde nám primárně o to, jak i zaznělo tady z úst pana ministra Červeného, udržet tu konkurenceschopnost České republiky.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Deník N.

Zdislava Pokorná, Deník N: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat na tu kauzu té heřmanické haldy, protože pan Havlíček tedy zmiňoval nějaké dopady toho všeho, co se dělo, že se tedy budou znovu řešit ty posudky, které ale zastavilo Ministerstvo životního prostředí a já se chci zeptat, co se tam stalo a jestli by pan Červený mohl říct konkrétně, kdo za tohle může? Protože vy jste ten případ odebrali inspekci, potom jste zastavili to řízení a šéf inspekce vlastně zastavil i ty posudky, které teď má dělat DIAMO a vlastně MPO celý ten problém hasí. Tak jestli vy řešíte, co se v tomhle případu na ministerstvu stalo, kdo za to má odpovědnost, jestli je to paní Simeona Zikmundová, šéfka právního oddělení, a jaké z toho vyvodíte důsledky?

A potom jsem se chtěla zeptat ještě na kauzu s Pavlem Tykačem. Vy jste zmiňoval, že nebudete sdělovat detaily, ale chtěla jsem se zeptat, jestli na té schůzce, která by měla být zítra, tak budete tlačit na to, aby teda platila ta původní dohoda, aby do Tykačovy skupiny přišel auditor, prozkoumal ta čísla? A zda budete řešit, že pokud na to nepřistoupí, tak vláda třeba by nemohla, nemusela souhlasit s tím, abyste vyhověli Tykačově skupině v případu Vršan?

A pak se chci zeptat pana premiéra, jestli může okomentovat, co řešil na posledních dvou schůzkách s Pavlem Tykačem?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Jasně, slečno Pokorná neboli Zdíšo. Nejdřív napište Novinkám, panu šéfredaktorovi, že se známe od roku 2018 a že jsme se často setkávali, nebudu zacházet do detailů, a vždycky jste pro mě byli Zdíša, ale já vám budu teďka říkat, mám vám říkat slečna Pokorná? Prosím?

Zdislava Pokorná, Deník N: Jestli jste řešili akcie ČEZu s Pavlem Tykačem?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Jo, takže vy jste nám napsala sto šestku a dostala jste odpověď, ne? Takže my jsme se setkali dvakrát s panem Tykačem na půdě Úřadu vlády, vždy tam byl Karel Havlíček. První schůzka byla o tom, že pan Tykač říkal, že zavře ty svoje elektrárny a my jsme mu řekli, že to ČEZ koupí.  To byla první schůzka. A druhá schůzka byla, že nám přišel říct, že je připraven prodat akcie ČEZu. Na to jsme mu řekli, že to není naše záležitost, ale že budeme informovat lidi, kteří jsou kompetentní. Samozřejmě akcionářská práva vykonává Ministerstvo financí, je tam nějaká dozorčí rada.

Já chápu, že vy za tím vidíte nějaké, nevím co, za tím vidíte. My, když nás požádá nějaký podnikatel, tak samozřejmě mu vyhovíme a vyslechneme ho. To je všechno, co k tomu můžu říct.

Igor Červený, ministr životního prostředí: Já začnu s tím SEVEn Energy, já opravdu nebudu zabíhat do detailů z toho důvodu, že nehodlám před jednáním posílat mediální vzkazky, to jsem jasně řekl v úvodním slově, protože by to nebylo jistě dobré pro to vyjednávání. Už jenom z toho důvodu, že bych třeba protější straně řekl, co hodlám dělat, když nám nevyhoví. To je nesmysl. V rámci těchto vyjednávání si tyto informace necháváte v úzkém kruhu a pak je pokládáte jako karty na stůl. To znamená, to je první věc.

Pokud se bavíte o samotném problému, tak já bych rád znova zopakoval, to není problém této vlády. Ten problém vznikl za té minulé vlády, kdy pan Hladík předložil na Úřad vlády dokument, který tam nějakým způsobem zašantročil takový specifický vzoreček, který je pro Českou republiku nevýhodný, ale Úřad vlády ho akceptoval a my nemůžeme nabourávat právní stabilitu tím, že bychom teďka řekli, že se mi to nelíbí. To znamená, my budeme vyjednávat, mojí snahou je vrátit to do původních intencí, tak jak to bylo domluvené. To znamená je tam jasně podepsaná nějakým způsobem dohoda, smlouva o smlouvě budoucí mezi touto vládou, Státním fondem životního prostředí a SEVEn Energy a já zítra budu s kolegy vyjednávat kdy a proč změnili názor s tím, že dohody se mají jasně dodržet.

My jsme ze strany Ministerstva životního prostředí nic neporušili. Během těch schůzek vždycky se domluvilo, co se má udělat, domluvil se termín další schůzky a ani jednou se protistrana neozvala, že jí tento systém nevyhovuje. Na posledním setkání se SEVEn Energy jasně zaznělo, že souhlasí s tím, že proběhne oficiální posouzení, finanční hodnocení majetku, který by měl SEVEn Energy vracet státu. S tímto jsme společně odcházeli, že stát to nechá u jedné z těch pěti velkých společností, vysoutěží to běžným způsobem, ta to nacení a my to předložíme Ministerstvu financí, jestli s touto částkou souhlasí.

Protože nejde jen o to, že se krátí o tuto částku, která se má dávat obcím, ale také by se tím pádem krátilo na daních, a to je samozřejmě pro tento stát nepřijatelné. Takto jsme odešli, všichni jsme byli domluveni, že na pomezí srpna a září by to mělo takto proběhnout. První den mé dovolené jsem se dočetl z novin a obratem jsem jednal s panem premiérem, že tohle SEVEn Energy nechce splnit, a my jsme řekli, že to nedovolíme. Já jsem mluvil se zástupci SEVEn Energy a řekl jsem jim, že tohle je neakceptovatelné a že chci opět zasednout za jednací stůl a vyjednávat.

Ale říkám, do bližšího detailu v tento moment do toho nebudu zasahovat, protože mě to jednání teprve čeká.

Zdislava Pokorná, Deník N: Zítra?

Igor Červený, ministr životního prostředí: Ano, máte dobré informace. To znamená, až s kolegy budu mluvit, domluvíme se na dalším postupu, na jejich stanoviscích, tak potom zaujmeme nějaké stanovisko a ano, nepřekvapivě, těch dolů je tady víc, a pro druhý ještě nic není podepsáno, ale to kolegové ví už od prvního jednání se mnou. Takže tam asi jako nemá cenu cokoliv komentovat.

Opět opakuji, je to problém minulé vlády. Nedokážu si vysvětlit, že najednou si nikdo nemůže vzpomenout a jistého náměstka, který pak najednou se vytratil z Ministerstva životního prostředí, který tu smlouvu kooperoval, připravil a tady na Úřadu vlády to nějak zapůsobilo za minulé vlády. Takže já bych byl rád, kdybyste se třeba jako média věnovali i tomuto podnětu.

No a pokud se týká té situace ohledně heřmanické haldy. To není tak, že by MPO něco hasilo. My jsme se s panem vicepremiérem v této věci od předminulého týdne společně koordinovali a ta situace se mám následovně. Opět za minulého vedení Ministerstva životního prostředí došlo na ČIŽPu k nestandardní situaci, k neustálému prodlužování vyšetřování, které nemělo žádné výsledky. Ta protistrana mohla využít legitimního následku k tomu, že opravdu ČIŽP prostě nekonal. Nevíme proč, prostě nekonal. Tam byly zadány opravdu jenom ty posudky.

Tím, že MŽP pak následně řeklo, že to musí ČIŽPu odebrat a neukončilo samotné vyšetřování, ale ukončilo jen ten mechanismus. To znamená, Ministerstva životního prostředí, a to jsme řekli i minulý týden skrze tiskové zprávy, jasně řeklo, že ve vyšetřování se má pokračovat dál. To znamená teď akorát to vyšetřování povede ta hlavní organizace, která to má být, a ta spadá přímo pod MPO.

Jasně jsme se i domluvili s panem vicepremiérem, že my budeme součinní jako Ministerstvo životního prostředí a předáme jim to šetření. A proč bylo to šetření ukončeno na straně ČIŽPu, naprosto z legitimních a legislativních prostředků, protože kdyby ČIŽP pokračoval ve vyšetřování a neměl k tomu legislativní oporu, proč to dělá, tak by ta protistrana mohla následně u soudu uplatnit administrativní chybu, jako se například stalo v případě Baťova kanálu, kde prostě díky administrativní chybě padlo vlastně celé povolení. To znamená, ČIŽP v ten moment neměl právo pokračovat, ale předali jsme všechno a předáme všechno, tak jak to zmiňoval pan vicepremiér, DIAMu, které v té věci bude pokračovat a ten výzkum bude dokončen.

Zdislava Pokorná, Deník N: Pardon, já se ptala na konkrétní odpovědnost, jestli budete řešit kroky paní Simeony Zikmundové, což je šéfka právního odboru, která tohle řešila.

Igor Červený, ministr životního prostředí: Já to samozřejmě nechám prověřit, pokud se stalo něco nekalého nebo neočekávaného, ale zatím takovou informaci zevnitř domu nemám a ten proces, který teď proběhl, byl zatím z hlediska legislativního v pořádku. Takže já to nechám samozřejmě prověřit. Nechal jsem samozřejmě prověřit i ta metadata, o kterých jste se zmiňovali ve svém článku, a zjistil jsem, že ta metadata nejsou. Takže nevím, jaký dokument máte. Ve vašem článku jste zmiňovali, že součástí metadat těch některých dokumentů nějak vloženy z jiných společností, tak to mě samozřejmě zaujalo, a to jsem nechal teda prošetřit a v metadatech tam takový záznam není.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já jsem chtěl říct ještě jednu věc. Pokud my budeme ve vládě, tak náš postoj bude stále stejný a stále stejně transparentní. Pokud se podíváte do historie celé heřmanické haldy, tak to není nic jiného než souboj různých podnikatelských skupin, které tam jednou investovaly nedobře a nesprávně, přišly tam o stamiliony korun, později je tam spor mezi další podnikatelskou skupinou a DIAMEM, protože to zase špatně nakoupili od té původní podnikatelské skupiny, do toho je tam spor, jestli prohoří nebo neprohoří heřmanická halda, což se samozřejmě opět dotýká těch podnikatelských skupin, o kterých jsem hovořil. Nemluvě o tom, že jsou různě provázáni.

My jakožto stát nebudeme kolbištěm jejich sporu, budeme postupovat tak, jako jsme vždycky postupovali, stojíme v tomto za společností DIAMO, která má jasný směr, a nenecháme se nikým tlačit ke zdi ani do kouta. To říkáme zcela na rovinu, protože co tady dělala minulá vláda pro heřmanickou haldu. Podívejte se, jakým způsobem do toho vstoupila.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Vždycky kradli. Ještě jste mi připomněl, jak mě ty podivní lidé nalákali do té hospody a vy jste to potom vděčně vystříhali a dělali ze mě pitomce. Tyhle lidi, kteří tam bojují, tyhle dvě party, o prachy daňových poplatníků. Ale za nás nebude nikdo krást. Nikdo.

Zdislava Pokorná, Deník N: Ale vy jste zmiňoval právě podnik DIAMO, že za ním stojíte, ale Ministerstvo životního prostředí DIAMO vyřadilo z toho řízení.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Taky proto jsme se domluvili.

Zdislava Pokorná, Deník N: Jak se právě koukáte na kroky pana Červeného?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dneska jsme seděli s panem Červeným ráno, my dva společně.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: A domluvili jsme se, že DIAMO přebírá ten projekt tak, že ho dokončí ve smyslu všech těch posudků, jestli prohoří či neprohoří. Nám dneska úplně nepřísluší posuzovat, jestli úředně už vypršel termín, nevypršel termín, protože jedna věc je, co dělá ČIŽP, druhá věc je, co dělá Ministerstvo životního prostředí, jak musí úředně postupovat. Ale pokud se máme dobrat nějakému celkovému výsledku, pak to musí někdo dotáhnout.

A pokud není možné to dotahovat v rámci ČIŽPu z nějakých administrativních důvodů, potom jsme se, a to bylo velmi rychlé, já jsem panu ministru Červenému volal, je to asi 10 dnů, a velmi rychle jsme se domluvili. On říkal: mně se to zdá jako dobrý nápad, my jsme nemohli dělat jinak, ale pokud vy si to převezmete v rámci DIAMA, považuju to za správnou cestu a pochopitelně budeme součinní, tzn. vše, co se do té doby udělalo, jsme připraveni vám předat. To se mi zdá jako férové.

Nám je v zásadě jedno, jestli to řídí ČIŽP nebo DIAMO. Pro nás je důležité, aby někdo dal ten štempl na to, jestli to prohoří, či neprohoří. Já si přeju, aby to nebylo možné prohořet a vypadá to, že by to skutečně mohlo dopadnout dobře, ale veřejnost si zaslouží jasnou odpověď od nezávislého úřadu, který vyvrátí jakékoliv pochybnosti. Já si myslím, že by to měli chtít i ti podnikatelé i Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo průmyslu a obchodu i DIAMO a ve finále budeme vědět, na čem jsme.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. V 15 hodin začíná avizované jednání, prosím tedy stručně Echo24, pak televize Nova.

Dominik Stein, Echo24: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jestli je stále ve hře ta mimořádná valorizace pro důchodce nad rámec tedy té řádné ve výši 300 Kč?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Je to předmětem vyjednávání, tento týden budou jednání, potom se všechno dozvíte.

Dominik Stein, Echo24: Samozřejmě to souvisí s přípravou státního rozpočtu, zároveň jsme tedy chtěl zeptat, jestli je v plánu automatické zvyšování platů státních zaměstnanců?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Zvyšování platů zaměstnanců vyřešila paní Schillerová s panem Juchelkou, takže dneska jsem psal odborářům, aby mě neurgovali, že jednat o platech bude paní ministryně a pan Juchelka a ona má o tom přesnou představu, kterou vám ale neřekne asi.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, nebojte, pane premiére.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže si musíme počkat všichni.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli můžu jenom říct, ano, mám představu, počítám samozřejmě i s nějakou finanční částkou, ale bude to součástí toho celku, že se na tom musíme shodnout.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobře, takže děkujeme a na shledanou, my máme tu radu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkujeme, na shledanou.