Tisková konference po jednání vlády, 16. prosince 2025

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a o slovo požádám pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý den, dámy a pánové, my jsme dnes měli koaliční radu od rána od devíti hodin a ta bude ještě pokračovat po této tiskové konferenci, abychom projednávali dál mandát předsedy vlády na Evropskou radu tento týden. Projednali jsme x bodů na programu vlády, ale nejvíce času jsme věnovali rozpočtu, nejdůležitějšímu zákonu roku. Strávili jsme hodinu a půl, kde já jsem pozval, respektive jsem požádal ministry, aby každý přišel se svým ředitelem pro rozpočet, a byla to velice užitečná debata. Paní místopředsedkyně vlády, ministryně financí paní Schillerová bude pokračovat zítra, pozítří a v pátek v těchto rozhovorech a v pondělí na vládě dostaneme další zpětnou vazbu. Domluvili jsme se, pokud to mohu říct, že by vláda měla projednat ten nový rozpočet 19. ledna, a to je samozřejmě to nejdůležitější, co před námi stojí.

Na programu vlády, jak bylo avizováno, jsme odmítli migrační pakt, tam bylo jasné usnesení, to určitě máte k dispozici. Dále jsme odmítli nové emisní povolenky a tam je velice důležité vědět, že bývalá vláda zadala analýzu dopadů emisních povolenek ETS2 na Českou republiku. Je to materiál, který dalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí a je z října 2025. Je důležité, aby lidé věděli, proč my odmítáme ty emisní povolenky, protože podle tohoto materiálu nebo analýzy Pricewaterhouse Coopers při ceně emisní povolenky dva 45 eur by dopad na naše obyvatelstvo, na občany v letech 2027 až 2032 byl 154 miliard, a pokud by emisní povolenka byla 70 eur, tak by to bylo až 205 miliard, to je pro nás samozřejmě nepřijatelné.

My vnímáme iniciativu 19 zemí, která se snaží to nějakým způsobem změnit, ale my jsme velice skeptičtí k tomu, že by došlo skutečně k absolutnímu zastropování a spíš je to o nařízení těch povolenek, ale my máme jasný plán, jak v tom pokračovat, určitě požádáme i naše europoslance, aby získávali spojence na to, aby tahle věc nebyla. My jsme to jednoznačně odmítli transponovat do našeho právního řádu, protože, teď je tam nový návrh Maďarska až od roku 2030, takže my všechno tohle vnímáme, ale určitě přijdeme s velice konkrétními řešeními a v rámci toho neformálního nebo možná formálního summitu Evropské rady 12. února příštího roku, který by měl pojednávat o konkurenceschopnosti Evropské unie.

Dále jsme, jak bylo avizováno, přijali novelu stavebního zákona, o tom určitě bude mluvit místopředseda vlády Karel Havlíček. Zastropovali jsme platy politiků a soudců, to jsme taky avizovali, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, víme, že bohužel bývalá vláda ty rezervy zmenšila na minimum, takže o tom bude mluvit tady pan ministr zdravotnictví. Dále jsme se usnesli, a o tom bude mluvit zase místopředseda vlády Karel Havlíček, že uvolníme v příštím rozpočtu 17 miliard na pomoc lidem a firmám s cenami energií. Potom jsme přijali zákon o podpoře bydlení, to je také záležitost Karla Havlíčka. Na návrh ministra Šťastného jsme odvolali z funkce předsedu Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka a z funkce člena Rady Národní sportovní agentury Františka Horáka, pan předseda si z toho udělal cestovní kancelář a my si myslíme, že peníze mají dostávat hlavně naše děti, které určitě rády sportují.

Dále jsme jmenovali následovné funkcionáře, a to předsedou Legislativní rady vlády byl schválen ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, ohledně předsedy Rady pro výzkum vývoj a inovace, to jsme odložili, k tomu nás ještě čeká debata, a předsedou Rady vlády pro informační společnost jsem byl zvolen já jako předseda vlády, protože chci dohlížet na ty IT projekty a na projekty s umělou inteligencí. Poradcem pro národní bezpečnost byl potvrzen Hynek Kmoníček, náš velvyslanec, a pověření poradkyně předsedy vlády pro záležitosti Evropské unie, tzv. šerpa, byla schválena Milena Hrdinková, která tu funkci vykonávala za mě v minulosti, kdy jsem byl premiér, a ve funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva byla schválena Taťána Malá. Takže tolik za mě zatím.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a o slovo požádám ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Hezký den, plníme sliby a do značené míry práce posledních několika měsíců, dokonce v případě stavebního zákona i několik let, jsme dnes překlopili ve skutečnost. Za prvé bych chtěl konstatovat a určitě to rozvede paní ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, že jsme dnes dali zelenou novému stavebnímu zákonu, který urychlí zásadním způsobem výstavbu v České republice.

Druhá věc, ceny energií. Dovolte, abych jenom konstatoval, že Česká republika má po čtyřech letech vládnutí kabinetu Petra Fialy suverénně nejvyšší ceny elektřiny přes kupní sílu z celé Evropské unie, přičemž ten náskok na ostatní je neuvěřitelný. Za B má šestou nejvyšší cenu elektřiny přes absolutní pohled. Pochopitelně to dopadá nejenom na domácnosti, které se logicky ptají proč, když zde elektřinu vyrábíme a levně vyrábíme a exportujeme, proč ji máme jednu z nejdražších v celé Evropě. A současně to dopadá fatálním způsobem na firmy, které se stávají méně konkurenceschopnými, nemluvě o tom, že v ostatních zemích se docela zásadním způsobem zasahuje do toho trhu, regulují se tamní ceny, viz například opatření, která se chystají udělat v Německu od příštího roku.

Z toho důvodu jsme se rozhodli, že snížíme s okamžitou platností ceny regulované složky elektřiny. Když říkáme s okamžitou platností, tak to znamená, že na základě dnešního usnesení vlády dostává pokyn Energetický regulační úřad, který obratem připraví cenovou změnu, a to takovou, která dopadne již od ledna na každou domácnost a na každou firmu, na každého živnostníka.

Co to bude fakticky znamenat, snižujeme regulovanou složku elektřiny, na kterou má vliv stát, a snižujeme ji o částku, kterou platí každý zákazník za tzv. obnovitelné zdroje energie, je to tzv. poplatek za obnovitelné zdroje energie. Jenom bych chtěl říct, že to neznamená, že vše přejde na stát z té regulované složky energie, většina zůstává stále na bedrech domácností a na bedrech firem. Ta částka 17 miliard korun bude znamenat 10 % úspory z ceny elektrické energie pro každého zákazníka – čili ať už se jedná o firmu, živnostníka, nebo o domácnost. Dalších přibližně 70 miliard korun, což jsou poplatky za distribuční síť, za přenosovou soustavu atd., za záložní zdroje zůstává stále na bedrech zákazníků. Jinými slovy je to férovější přerozdělení poplatku a do značné míry tím kopírujeme ostatní země.

Ano, je pravda, že to zatíží 17 miliardami korun rozpočet, na druhou stranu je třeba říct, že se tím pomáhá podnikatelskému sektoru, který díky tomu bude generovat vyšší zisky, což se projeví na daních, který díky tomu může platit nebo vypořádávat se se svými zaměstnanci solidními platy, ze kterých se logicky odvádí do sociální oblasti, do oblasti zdravotní, kteří díky tomu mohou více investovat, podpoří to pochopitelně exportní aktivitu a ve finále to popožene HDP, nemluvě o tom, že to je protiinflační popatření.

Takže v každém případě je to hospodářské opatření, které se nám v budoucnosti nepochybně vyplatí, protože není možné přihlížet tomu, že tuzemské firmy budou odcházet z českého trhu, že zde nebudou investovat, že zde nebudou chodit zahraniční investoři a že zde na úkor vysokých nákladů budeme mít nižší příjmy pro jejich zaměstnance. Plníme náš slib a od ledna toto bude v režimu tedy, který jsem teď nastínil. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane ministře a nyní požádám o slovo paní ministryni financí paní Alenu Schillerovou, děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, tak o rozpočtu hovořil pan premiér, ano, já začnu od zítřka se s těmi klíčovými kapitolami bavit konkrétně nad položkami, abychom skutečně co nejrychleji rozpočet mohli schválit na vládě a poslat do legislativního procesu. Jinak bych chtěla upozornit, že včera jsem podepsala jako ministryně financí rozhodnutí o rozpočtovém provizoriu, což samozřejmě je logický krok k té situaci, ve které se nacházíme.

Současně jsme se vrátili znovu na vládě k tzv. koaličnímu zákonu, kterým se mění zákon o sociálním pojistném vůči živnostníkům, vůči OSVČ. Víte, že v souladu se slibem, které dalo jak hnutí ANO, tak nakonec se na tom shodla celá naše koalice, snížit růst odvodů pro živnostníky v tom roce třetím od roku 2026, protože vláda Petra Fialy zvedla živnostníkům a OSVČ vyměřovací základ pro léta 2024, 25, 26 takovým způsobem, že se to zvedlo z 40 % na 35 % průměrné mzdy, což pro ně v těch třech letech by znamenalo navýšení v průměru asi 50 tisíc korun.

Naše koalice načetla poslanecký návrh okamžitě po ustavující schůzi, nicméně je logické, že ten zákon nevstoupí v účinnost k 1. lednu 2026, jasně 30 dnů měla vláda, je nějaký legislativní proces, byť to navrhujeme tedy v devadesátce, doufejme, že to nikdo vetovat nebude, a proto jsme znovu se vrátili k tomuto tématu, protože živnostníci dostali předpisy nových záloh. A teď se zděsili a píší nám, ptají se, vy jste něco slíbili a zálohy jsou vyšší. Takže já bych je chtěla ubezpečit, že náš slib platí.

Ten poslanecký návrh je už v systému Sněmovny více než měsíc, muselo se čekat na vyjádření Fialovy vlády, která to měla 30 dnů, teď vlastně v nejbližším termínu schůze, to znamená po Novém roce, bude okamžitě zařazen na jednání Sněmovny a nemusí se bát živnostníci, pokud teď budou muset zaplatit a budou muset zaplatit vyšší zálohy, tak ty zálohy se po účinnosti zákona zpětně ty zvýšené stanou přeplatkem, který jim bude vrácen. Takže ať se toho nebojí, týká se to samozřejmě i tzv., také mám mnoho dotazů, tzv. paušalistů, to znamená živnostníků, OSVČ, kteří platí tzv. paušální daň.

Takže já bych chtěla říct, že touto změnou ušetří živnostníci v průměru minimálně 715 korun měsíčně, což je ročně necelých 9 000, asi 8 580, což si myslím, že je významná úspora, to znamená, že to pojistné poroste jenom o takovou tu pravidelnou valorizaci, ale nebude se zvyšovat takovýmto dramatickým způsobem už vyměřovací základ. Takže, prosím, berte to v potaz, že z časových důvodů a také způsobených tím, že ta bývalá vláda si vyčerpala celých 30 dnů na vyjádření, aby nakonec dala negativní stanovisko, jak jinak, tak se to nedá zvládnout, ale peníze vám budou vráceny zpětně.

Uvádím to tady proto, protože jsme všichni zavaleni spoustou dotazů a znovu jsme se na vládě k tomu vrátili, aby to všichni kolegové slyšeli, abychom to takto všichni komunikovali. Děkuji vám za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji vám paní ministryně a nyní poprosím pana Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě, jak řekl pan vicepremiér Havlíček, plníme sliby a další z nich, který jsme avizovali, že bude projednán na první vládě, je otázka řešení rezerv ze zdravotních pojišťoven pro příští rok. Já jsem načetl svůj poslanecký návrh na změnu zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, poslanecký návrh z toho důvodu, abychom skutečně byli schopni schválit tento zákon rychle, protože ideálně bychom potřebovali, aby byl schválen do března, kdy proběhne to první přerozdělení v příštím roce a kdy tedy by se měly rezervy pojišťoven přerozdělit z Všeobecné zdravotní pojišťovny, která z různých důvodů, které jsou dány řekněme určitými zásahy v minulosti.

Je to otázka i například toho, že VZP má poměrně velký objem pojištěnců z Ukrajiny, za které má výrazné příjmy, tak ty rezervy mezi pojišťovnami se výrazně liší a samozřejmě se do toho promítá i otázka úhradové vyhlášky, kdy v posledních letech, přestože bývalý ministr Válek byl zavázán vládou, aby vydával úhradovou vyhlášku, která bude vyrovnaná, tak úhradová vyhláška byla pravidelně koncipována jako deficitní a vyvrcholilo to tou úhradovou vyhláškou, která byla zveřejněna v říjnu s předpokládaným deficitem 15 miliard korun, podle pojišťoven může dosahovat až přes 20 miliard v příštím roce.

Ty deficity se tam kumulují už od roku 2022, kdy tehdejší vláda přišla a zmrazila navýšení plateb za státní pojištěnce, které tehdy ještě schválila předchozí vláda, a od té doby ten deficit se tam kumuluje a vrcholí tedy v tom příštím roce tak, že by mohlo dojít, pokud bychom neudělali tento krok, k tomu, že některé zdravotní pojišťovny se dostanou do platební neschopnosti, nebudou schopny tedy hradit péči svým poskytovatelům, smluvním poskytovatelům, kteří by to pak mohli negativně promítnout i vůči pacientům, případně by mohla být nějak zpožďována péče a problémy s hrazením péče atd.

Takže to je něco, co určitě nechceme připustit, a proto navrhuji tento, tuto změnu zákona, která skutečně se týká pouze příštího roku, není to dlouhodobé řešení, je to krizové řešení pro stabilizaci financování zdravotních pojišťoven a systému veřejného zdravotního pojištění v příštím roce a musí samozřejmě na to pak následovat systémové změny pro ty roky další.

Celkově ta částka, o které hovoříme, je 7,8 miliardy korun, která bude tedy přerozdělována od VZP směrem k zaměstnaneckým pojišťovnám. Mimo jiné, když slyším občas nějakou kritiku bývalé vládní koalice, dnes opozice, tak musím připomenout, že úplně stejný krok se už odehrál v roce 2012, tehdy vláda ODS, TOP 09, kdy provedli stejný mechanismus přerozdělení, tehdy to bylo tedy ve prospěch VZP, která na tom byla tehdy velmi špatně hospodářsky, zaměstnanecké pojišťovny jí pomohly, tentokrát tedy naopak VZP pomůže v tom solidárním systému zaměstnaneckým pojišťovnám. Takže já v tom nevidím žádný problém, byť souhlasím s tím, že to není systémové řešení do budoucna, a to určitě představíme v příštím roce. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Já vám také děkuji, pane ministře, a nyní poprosím ministryni pro místní rozvoj paní Zuzanu Mrázovou.

Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj: Vážené dámy, vážení pánové, já bych se nyní ráda vyjádřila ke dvěma bodům, které jsou v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a dnes je projednala vláda. Vláda projednala návrh deseti koaličních poslanců včetně mě na novelu stavebního zákona. Vnímáme velice výrazně, že je nutné napravit současný stav v oblasti územního plánování, povolování staveb i samotné výstavby. To je jednou z příčin nejpomalejšího schvalování a povolování staveb v celé Evropě. Je to také důvodem růstu cen nemovitostí a nájmů a důvod. proč si řada mladých rodin nemůže sehnat vlastní bydlení.

Chceme tuto situaci zaviněnou poslední novelou stavebního zákona schváleného v roce 2022 vládou Petra Fialy napravit. Proto navrhujeme zásadní koncepční změnu nového stavebního zákona. Vracíme se zpět k principu – jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. Do centrálních stavebních úřadů budou kromě stavebních úřadů integrována i většina dotčených orgánů, což umožní zrušit pin-pong mezi těmto úřady a zrychlit povolování staveb. Vedle toho také posilujeme role měst obcí a krajů v rámci jejich samostatné působnosti, v rámci práva na jejich rozvoj. Přenášíme do samostatné působnosti obcí a krajů územně plánovací činnosti a rovněž posilujeme veřejný zájem a život lidí na stejnou úroveň, jako je dnes ochrana životního prostředí nebo kulturních památek.

V souvislosti s novým stavebním zákonem, nebo s novelizací stavebního zákona, je také nutné upravit řadu souvisejících zákonů a kompetence dotčených orgánů, proto součástí novely stavebního zákona je zákon změnový. Vláda s návrhem předloženým deseti koaličními poslanci souhlasí.

Druhým bodem v gesci Ministerstva pro místní rozvoj pak bylo projednání postupu ve věci zákona o podpoře bydlení. Vláda dnes uložila mně jako ministryni pro místní rozvoj, abych ve spolupráci s ministrem spravedlnosti vypracovala do 22. prosince návrh novely zákona o podpoře bydlení, který odloží účinnost zákona a stanoví přechodné ustanovení pro jeho použitelnost. Zároveň do 30. června příštího roku vypracuje Ministerstvo pro místní rozvoj věcnou novelu tohoto zákona, která odstraní vysokou administrativní zátěž vyplývající ze současného znění.

Jedná se zejména o nastavený systém poradenství, které měly zajišťovat obce. Zákon také zavádí nově systém státních příspěvků, které by měly motivovat tzv. poskytovatele, aby nabízeli podpůrná opatření v oblasti bydlení a garance pro majitele bytů. To všechno však vyžaduje značné finanční nároky na státní rozpočet, obecní, městské i krajské rozpočty. I s ohledem na to, že nás čeká na začátku roku 2026 rozpočtové provizorium, si tyto vyšší náklady nyní nemůžeme dovolit a musíme toto zohlednit, a je proto nutný postupný náběh účinnosti zákona o podpoře bydlení a musíme ten náběh rozvolnit. Chceme připravit rychlou první novelu, která odloží tuto účinnost.

Na návrhu, ráda bych ještě zmínila, že na návrhu zákona tak, jak byl nakonec předchozí vládou prosazen a schválen Poslaneckou sněmovnou, nepanovala v průběhu celého legislativního procesu široká politická shoda. Proto připravíme vlastní novelu tohoto zákona, která bude lépe odpovídat požadavkům na podporu dostupného bydlení i možnostem obcí a státního rozpočtu. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, paní ministryně, poprosím o dotazy.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já se ještě omlouvám, já jsem ještě něco zapomněl. Mě na to upozornil Karel Havlíček. My jsme, jak jsme dlouhodobě usilovali v opozici o zmrazení platů politiků a soudců, my jsme jako poslanci Okamura, Macinka a Babiš předložili ten návrh zákona, aby se zmrazily platy až do 31. prosince 2030 na stávající platové úrovni. Tzn. i když tohle předpokládám, že bude přijato později a od 1. ledna dojde k nějakému navýšení platů, tak potom, když to bude přijato, tak zpětně se to vrátí na stávající úroveň. Takže to je taky jeden z našich předvolebních slibů. A poslední věc, kterou ještě tady mám, že jsme schválili návrh harmonogramu přípravy návrhu a plánu legislativních prací vlády na rok 2026.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, za doplnění a nyní poprosím Karolína Jelínková, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych měla takové tři okruhy dotazů. Začnu možná zdravotnictvím, pane ministře, je tou možná systémovou variantou do budoucna třeba i sloučení pojišťoven? Je to něco, co je na stole? A zároveň, vy jste měli řešit také změny ve správní radě VZP, tak jestli prosím můžete okomentovat, jak vlastně tohle dopadlo, jaké změny tedy budou, případně od kdy?

Co se týče rozpočtu, paní ministryně, někteří připouštěli, že by mohl být i vyšší schodek. Je to teď reálná varianta, se kterou pracujete, že by to zkrátka bylo víc než 286 miliard, případně jestli vám z toho dneška vyvstaly nějaké možné přesuny, které by se v tom rozpočtu tedy mohly odehrát, kde jsou třeba největší?  A potom ještě prosím, co se týče emisních povolenek. To odmítnutí je tedy formou usnesení, chápu to správně? A ty další kroky jsou tedy o hledání spojenců, nebo ještě něco k tomu dalšího bude následovat? Jestli to usnesení vlády je třeba dostatečné v tuhle chvíli, dostatečný signál právě směrem do Evropské unie? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak asi dáma.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobře, děkuju, děkuju, pane premiére, právě proto, že ta debata dnes se docela rozkošatila, berme to taky tak, že někteří ministři tam byli na tom úřadu v podstatě dnes poprvé, nebo respektive včera půl dne a pak až ode dneška. Takže jsme si vysvětlili, co vlastně požadujeme, vysvětlili jsme si to, že se musí zreálnit rozpočet. Znova připomínám, že do téhle situace nás dostala vláda, která skončila, ale to jsou známá fakta a teď nám nepomohou nijak.

Tzn., že přímo jsem řekla, co na těch schůzkách chci, jaký chci detail konkrétně, ať už se to týká staveb, ať už se to týká mandatorních výdajů, ať se to týká kofinancování. Samozřejmě jsme upozornili i na to, že je potřeba hledat úspory zejména provozní výdaje, které za poslední čtyři roky strašným způsobem narostly, o 50 miliard. Takže toto všechno jsme si řekli a v tuto chvíli já nebudu dělat žádný účet, jak se říká bez hostinského, prostě vyplynulo z toho, že potřebujeme tyto detailní schůzky, které začnou zítra.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Emisní povolenky, ano, je na to usnesení, kde konstatujeme, že nebudeme nadále transponovat do českého právního řádu tohle ustanovení směrnice Evropského parlamentu. Píše se v tom usnesení, že se ukládá ministru životního prostředí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu hledat v rámci členských států dostatečnou podporu na zrušení toho zaváděného evropského systému. Máme tady samozřejmě úplně konkrétní plán, který chceme realizovat, který samozřejmě pojednává i o tom, že je škoda, že předchozí vláda nehledala nějaké samostatné rozhodnutí jako členského státu, jako to udělalo Německo. No a že si myslíme, že ta intervenční cena určitě by měla být na úrovni 25 eur atd.  

Takže je to vlastně plán dlouhodobý a vyžádá si to samozřejmě delší čas na oslovování dalších spojenců, abychom tohle opatření definitivně odmítli, protože jak se říká v té studii, kterou vypracovala minulá vláda, ty dopady můžou být od 154 až 205 miliard na naše občany a celou ekonomiku za léta 2027–2032.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: A pokud jde o vaše dotazy týkající se zdravotnictví, ano, sloučení pojišťoven je ve hře. Teď bych nechtěl specifikovat detaily, ale budeme pracovat na nějakých variantách, byť to není to řešení systémové. To řešení systémové tak, jak jsem již opakovaně o tom hovořil a máme to i v programovém prohlášení, je zajistit, že úhradová vyhláška bude vydávána jako minimálně vyrovnaná, že nebudou tedy takovéto deficity, které jsme tady viděli v těch posledních letech, že bude podporována dohoda mezi poskytovateli péče a zdravotními pojišťovnami, nikoli nějaký lobbing na ministerstvu za lepší úhrady v rámci úhradové vyhlášky, aby to bylo mnohem více transparentní, tvorba vlastně úhrad atd.

Takže to jsou změny, které já připravím v rámci příštího roku, bude to určitý legislativní balík, tak abychom se skutečně nedostali do té situace, kterou teď musíme řešit. Pokud jde o správní radu VZP, k tomu jsme se nakonec dnes kvůli poměrně rozsáhlému programu nedostali.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Jan Socha, CNN Prima News: Já mám také těch dotazů víc. Nejprve by mě zajímalo na pana premiéra, vy jste vlastně oznámili, že chcete mít vysoké pracovní tempo, že nepotřebujete sto dnů hájení. Tak mě jenom zajímá, jak vlastně to tempo vysoké bude pokračovat, co dalšího máte v plánu, co dalšího chcete projednávat na těch dalších jednáních vlády?

Co se týče pak emisních povolenek, pokud by to neprošlo v rámci celé Evropské unie a ten postoj toho odmítnutí by měla pouze Česká republika, případně další státy, máte případně zanalyzováno, co by se pak dělo? Jestli by Česko platilo pokuty a jestli už máte tedy vyčísleno, kolik by to bylo?

Potom bych ještě poprosil vysvětlit tu situaci kolem jednání Rady ministrů životního prostřední dnes v Bruselu, kde včera tedy bylo patrné, že tam neodjede Petr Macinka, měl nás zastoupit slovenský ministr životního prostředí, nakonec tomu tak ale nebylo. Zastoupil nás velvyslanec Česka při Evropské unii, tak proč k té změně nakonec došlo?

A poslední dotaz ještě na pana Havlíčka. Evropská komise má dnes oznámit zmírnění prodeje aut se spalovacími motory, ty cíle pro emise u nových aut by se měly snížit ze 100 % na 90 %, tak jaká je to zpráva? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: No, já bych odpověděl na ten dotaz pana Havlíčka, já se dívám na vaši televizi od rána a mě vždycky fascinuje, že vy tam neřeknete nikdy tu historii, například pozdravujte vaši kolegyni, že ta výjimka na ten migrační pakt byla vlastně schválena teď nedávno, a musíte vždycky říct, že je to jenom na jeden rok. Takže od počátku, jak nás ujišťoval pan Rakušan, že jaká je to výjimka, ona byla schválena 8. prosince tohoto roku a platí jenom na rok 2026. Jo a platí to, co jsme říkali, že my jsme zabili ty povinné kvóty 29. 6. 2018, ale to jste neříkali vy, to tam říkal nějaký komentátor.

Takže vlastně, ano, pan ministr Macinka nás informoval o tom, že ten infringement, který se týká nejenom nás, ale i Slovenska, Maďarska, asi Polska, Rumunska, je řádově v podstatě nižší a vzhledem k tomu, že je tady ta iniciativa těch 19 států, kterým se to nelíbí a chtějí proti tomu bojovat, a má to být zavedeno až 2028 a teď další členský stát říkal až 2030 atd. Tak si myslíme, že je to správná cesta. Máme na to postupy, chceme psát dopisy, jsme na to připraveni, ale je to ještě teďka jako předčasné. Ale ty dopady podle té studie bývalé vlády jsou vlastně jako dramatické. 

To jednání na Radě ministrů životního prostředí, ano, je to tak, že v podstatě nás zastupoval pan velvyslanec Černý. Pan Macinka se domluvil se slovenským ministrem životního prostředí v případě, že by se hlasovalo, tak on by hlasoval podle instrukcí České republiky. Ale, pokud se nebude hlasovat, tak samozřejmě zastupoval náš velvyslanec Černý.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Co se týká těch tzv. fleetů, tzn. toho firemního vozového parku, no tak my s tím samozřejmě nesouhlasíme, protože ty povinné cíle kladené na členské státy nebo podniky jsou už podle našeho názoru za hranou. A nepochybně to bude odmítnuto jak tedy našimi podnikateli, firmami, pak jsem přesvědčen, že i veřejnost by se vyslovila proti tomu. Navíc se domníváme, že Rada dnes neschválí tenhle ten návrh, který je.

My v každém případě k tomu budeme mít zásadní připomínky a jestli se Evropská komise, Evropská unie už konečně nevzpamatuje a neuvědomí si, že se řítíme hlavou proti zdi a místo, abychom postupovali rozvážněji, abychom se dívali, co se odehrává ve Spojených státech, co se odehrává v Číně, a to, že Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost, tak se ještě utahují šrouby a ještě se přidává plyn v té dekarbonizaci s tím, že si to jaksi omlouváme, že de facto pouze zvyšujeme rychlost, v uvozovkách v rámci elektromobilu, tak stejnou rychlostí se k určité zdi řítíme.

Takže pro nás je tohle to nepřijatelné. A já jsem z toho byl velmi, velmi překvapený, protože jsem to zaregistroval dnes ráno. Byla to úplně nová zpráva, během vlády jsem ještě komunikoval se svými kolegy na ministerstvu, protože v tuto chvíli je to čistě o určitém neformálním tlaku. Teprve poté to budeme oficiálně připomínkovat.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě nějaké dotazy?

Jan Socha, CNN Prima News: Ještě pardon, byl tam ten jeden dotaz na to pracovní tempo, co dalšího tedy máme čekat, co dalšího chcete projednávat? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Pracovní tempo je dobré. Já myslím, že řešíme přesně věci, které jsme slíbili, takž teďka tři dny paní Schillerová bude vyjednávat ten rozpočet. V pondělí 22. zasedá znovu vláda. Já se setkám se všemi vlastně vedoucími ajťáky jednotlivých ministerstev, protože máme velice šikovné lidi ve státní správě a máme tam moc projektů, které některé ani nemáme v programovém prohlášení vlády, a pro nás je důležité, aby lidi poznali, že za naší vlády se jim zlepší život.

No, pokud by se nám povedlo např. předvyplněné daňové přiznání, co nemáme ani v programovém prohlášení, tak by to bylo určitě skvělé. A zkusíme to jednotné inkasní místo, to tam taky asi nemáme. Ale mám teď jedinečnou šanci, že máme ty resorty, kterých se to týká. Takže tyhle věci budeme řešit a chceme toho vlastně stihnout maximum a hned 5. ledna budeme pokračovat. Takže spěcháme, protože vlastně, já doufám teda, že dokončíme celý mandát, ale už máme jenom vlastně tři roky a devět měsíců a pár dní. Takže když nemůžeš, přidej víc, to znáte, ne.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, prosím Televize Nova.

Adéla Snopová(?), Televize Nova: Dobrý den, já mám tři dotazy. První je ještě k těm emisním povolenkám ETS2. Jestli už máte tady připravený nějaký opravdu konkrétní plán, jak se můžeme do budoucna vyhnout těm potenciálním sankcím ze strany Evropské unie, takže nějaké konkrétní body, konkrétní řešení? Druhý dotaz je k tomu stavebnímu zákonu. Vy jste řekli, že tedy se vracíme k tomu principu jeden úřad, jedno řízení. Tak kdy reálně očekáváte, že se tedy už konečně začne více stavět? A můj poslední dotaz je na pana premiéra. Chci se vás zeptat, pan prezident teď v posledních dnech řekl, že se pan Turek chová nezodpovědně, že se chová jako malý kluk. Tak jestli stále trváte na tom jeho ministerském postu?  Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak to je nominace Motoristů. Pan Turek je jejich významná tvář, myslím, že vyhrál jednoznačně evropské nebo respektive díky němu Motoristé sobě uspěli v evropských volbách i v parlamentních. Takže v podstatě to domlouval pan Macinka a bylo domluveno, že pan prezident přijme pana Turka, když se uzdraví a uvidíme, jestli ho přesvědčí, nebo ne. Takže já na to neumím odpovídat.

No a co se týče ETS dvojky, tak já vám nebudu tady prozrazovat náš plán, jak budeme, se kterými státy budeme prosazovat koalice podobně smýšlejících států, že budeme chtít snížit tu intervenční cenu atd. Máme na to přesný postup a já myslím, že je to předčasné teď o tom mluvit. Já v Bruselu určitě se potkám s našimi europoslanci, kteří by měli vlastně navrhnout nějaký i pozměňovací návrh v rámci těch jednotlivých aktivit v Evropském parlamentu. Takže máme tady konkrétní věci, ale omlouvám se, je to vlastně i taková naše kuchařka, jak budeme postupovat a máme to velice detailně jako propracováno.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já bych ještě chtěl reagovat na jednu věc. No především by také zde mohl být na stole plán tedy Evropské unie na ty emisní povolenky ETS2. Já bych to jenom si dovolil zrekapitulovat.

Nejdříve to měl být čistě pouze jenom tržní nástroj, podobně jako ETS1. Pak došlo se k závěru, že to není možné. Poté se řeklo, že to bude od roku 2027. Pak se řeklo, že to bude od roku 2028. Včera jste možná zaregistrovali, byl to sice non paper, ale několik zemí se pozitivně vyjádřilo k tomu, že by to mělo být a až od roku 2030. Místo trhu se začalo skloňovat, když bylo patrné, že se to neuřídí, že by se to mohlo zastropovat na úrovni 45 eur, aniž by se řeklo, jakým způsobem se docílí toho, že to bude zastropováno na těch 45 eur. Pouze jaksi obecná sdělení, že se tam vrhne na ten trh více emisních povolenek.

A to se vůbec nebavím o tom, že různé země k tomu přistoupily různě, např. Německo si vůbec nezavedlo tenhle ten systém a jede systém přes tzv. emisní daň, čímž si de facto zafixovali tu daň, a není to pro ně položka, která se průběžně mění tak, jak se spekuluje. Tak já jenom z tohohle dokresluji to, že sama Evropská unie se dneska topí v emisních povolenkách tzv. dvojkových a přesně neví, jakým způsobem se k tomu postaví. A různé země k tomu přistupují různě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě nějaké dotazy?

Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj: Já bych si dovolila teda odpovědět ještě k tomu stavebnímu zákonu. Naše optimistická varianta, se kterou počítáme, je, že účinnost, obecná účinnost tohoto zákona by měla být od 1. července příštího roku. Čímž dojde ke zrychlení a zjednodušení toho povolování, protože některé nástroje, které dneska zdržují, jako je např. jednotné enviromentální stanovisko, budou zcela zrušeny. Dále např. stavby pro hromadné bydlení, kde se bavíme o stavbách s převažující funkcí bydlení nad 200 bytů v průměru, se stanou vyhrazenou a strategickou stavbou státu a bude ji nově povolovat do platnosti účinnosti organizačních změn Dopravní a energetický stavební úřad.

Od 1. 1. 2028 pak počítáme se změnou té organizační struktury, vytvoření centrálních stavebních úřadů. Tím důvodem, proč tam je poměrně velká prodleva, je že na to chceme mít dostatečný prostor časový, aby ty organizační změny proběhly co nejhladčeji a abychom nedestabilizovali celý ten systém. Děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pokud je to všechno, tak vám děkuji za pozornost a přeji vám příjemný zbytek dnešního dne.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Na shledanou.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Díky, na shledanou.