Tisková konference po jednání vlády, 15. října 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já zmíním dva body. Ten první je, že jsme dnes projednali souhrnnou vojenskou pomoc Ukrajině, kterou jsme poskytli od roku 2022. Ta důležitá informace je, že za celou dobu války jsme jako Česká republika poskytli nebo dali na pomoc Ukrajině přibližně 17,4 miliardy korun, to je účetní hodnota nepotřebného materiálu ze skladu, nákup, prostředky, výcvik vojáků a tak podobně. Obdobný objem peněz, 25 miliard korun, jsme naopak získali zpět – financování ze strany Evropské unie, technika ze Spojených států nebo Německa, tanky, vrtulníky a tak podobně.

K tomu materiálu, který jsme předložili dnes, který předložila paní ministryně dnes a který se týká souhrnné vojenské pomoci, ještě budou v dalších týdnech dopracovány materiály, které doplní finanční ukazatele, odvod z daní, humanitární pomoc, prostě další faktury, které jsou také důležité, a to nám dá obrázek ve finále o celkové pomoci, kterou jsme Ukrajině poskytli.

Vrátím se ale zpátky tady k tomu dnešnímu materiálu a vojenské pomoci, výše českého finančního příspěvku na vojenskou asistenci Ukrajině vyplývá ze závěrů ze summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu z července 2024. Ten náš závazek je přibližně 6,4 miliardy korun ročně a tento náš závazek také plníme. To, co je důležité připomenout a zdůraznit, je, že českou ekonomikou proteklo zhruba 260 miliard korun od zahraničních dárců a od samotných Ukrajinců, a to ukazuje, že naše pomoc, samozřejmě kromě toho základního cíle a smyslu, a to je pomoc Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi a v jejím boji za bezpečnost Evropy, tak kromě toho ta naše pomoc má i velký význam pro náš průmysl. Díky muniční iniciativě, ale i díky dalším aktivitám, 260 miliard korun. Zároveň podle vlastních odhadů dokázaly firmy v obranném průmyslu vytvořit cca 2 600 pracovních míst a investovaly nebo plánují investovat do navýšení domácí kapacity obranného průmyslu zhruba 15 miliard korun.

Prostřednictvím všech finančních mechanismů, tedy muniční iniciativa, bilaterální spolupráce, prostředky z výnosu zmrazených ruských aktivit i za peníze samotné Ukrajiny, dodala Česká republika do konce září Ukrajině přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů a očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice.

Toto všechno, ta čísla, která tady uvádím, jsou výsledkem toho, že Česká republika pomáhá Ukrajině od prvního okamžiku, od první chvíle. Pro Ukrajince má tato pomoc velký význam a je důležitá, z tohoto hlediska je důležitá i pro nás, ale pochopitelně je to také obrovská příležitost pro náš obranný průmysl. Ta systematická pomoc, kterou tady poskytujeme Ukrajině od prvního okamžiku, a také to, že jsme schopni organizovat tu pomoc i v širším měřítku, čehož je jasným důkazem muniční iniciativa, nám také získává prestiž a uznání od našich partnerů ať už v Evropské unii, nebo Severoatlantické alianci.

Já využívám této příležitosti k tomu, abych poděkoval všem, kteří se na pomoci Ukrajině podílejí, a tady nemyslím jenom členy vlády, ale především myslím úředníky, vojáky, dobrovolníky, kteří s obrovským nasazením a v některých případech i s rizikem tuto pomoc po celou dobu realizují.

Druhá věc, kterou chci zmínit, to je jenom velmi stručně konstatování, že vláda dnes vyhlásila výběrové řízení na místo předsedy nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. To je důležitý a nezbytný krok k tomu, abychom mohli tuto pozici obsadit, myslím, že to je potřeba udělat bez zbytečného prodlení i vzhledem k tom, jaký důraz Česká republika klade na rozvoj jaderné energetiky a jaké projekty v této věci jsme jako vláda spustili.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo paní ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Krásné odpoledne, dámy a pánové, omlouvám se předem, že dneska budu trošku delší, ale mám za to, že ve veřejném prostoru v té poslední době kolovala celá řada nepřesných, zavádějících informací o vojenské pomoci České republiky Ukrajině. Představitelé formující se koalice, vládní koalice používají nesmyslná čísla, aby si odůvodnili svůj záměr zastavit naši pomoc napadené zemi.

S panem premiérem jsme se shodli, že konec funkčního období vlády je tou nejlepší příležitostí, jak bychom odbilancovali to, co jsme tady od února 2022 do současné doby učinili ve prospěch vojenské pomoci Ukrajině. Chtěli jsme to shrnout, vyčíslit a je to něco, na co se odvoláváme celou dobu, že postupujeme zcela transparentně, poskytujeme zcela ve prospěch bojující Ukrajiny, protože všechny ty požadavky nejsou nějaké naše přání, že bychom Ukrajincům něco chtěli vnutit, ne, oni si vždycky říkají, jaký tip pomoci potřebují, jsou to různá jednání, která probíhají na všech možných formátech.

Já jsme tady dnes na vládě a jsem tady před vámi právě kvůli tomuto bodu, kdybych tady nebyla, tak jsem v Bruselu, kde probíhá FAC a v odpoledních hodinách bude probíhat UDCG, tedy ta ukrajinská skupina, kde jsou i země mimo Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, kde se bude diskutovat další forma pomoci. K tomu určitě se pak můžeme vrátit, zastupuje mě tam pan náměstek Blažkovec, abych tady dneska mohla být a abychom s panem premiérem a s mými kolegy z AMOSu, je tady Aleš Vytečka, je tady pan Špilar, jsou tady další kolegové, kteří pak po ukončení tiskové konference tady zůstanou, aby vy jste ještě mohli případné detaily se dozvědět s nimi.

Ten materiál jsme odtajnili, bude standardně v eKLEPU, budete si tam moci všechny potřebné informace dohledat, případně jsme na ně připraveni odpovídat. Takže já bych poprosila o první slajd, my jsme se vlastně shodli v tom, že to chceme pro přehlednost rozdělit do nějakých jakoby pěti podskupin, tak aby vám bylo jasné, jaké typy pomoci tady byly, protože v tom veřejném prostoru jsou účelově ty typy pomoci zaměňovány a promíchávány, tak aby to prostě působilo chaoticky. My vám to dneska chceme objasnit.

Za prvé tedy, teď jenom řeknu to rozdělení, pak budu k těm jednotlivým typům pomoci hovořit trošku déle, ale teď vám jenom řeknu ty naše názvy těch podkapitol, abyste věděli, co se pod tím se skrývá. Za prvé to jsou dary nepotřebného materiálu, vojenské výzbroje ze skladu Armády České republiky. To víte, že jsme začali dělat, ještě dřív, než válka na Ukrajině jako taková vypukla, posílali jsme tam dělostřeleckou munici ještě před válkou, tedy před 24. únorem 2022.

Dále to je výcvik ukrajinských ozbrojených sil, to je druhá kategorie, které se chci věnovat. Třetí kategorie pomoci jsou příspěvky do evropského mírového nástroje, kterému se říká IPF, je to dále komplexní balíček pomoci NATO CAP a je to fond Dronové koalice. Další skupina je ta muniční iniciativa, ta muniční iniciativa jako taková bude prezentována v rámci bodu č. 4. A pak, a to je častokrát právě to zaměňování muniční iniciativy za jiné projekty, které se také přes Českou republiku konají a odehrávají, tak je pořízení dalších typů vojenské techniky, materiálů, munice za finance zahraničních dárců a z prostředků České republiky. To bude ta pátá podskupina.

Takže nyní pojďme k té jedničce, to jsou ty naše sklady, vojenské sklady. Vy víte, že vždycky jsme dbali na to, aby nejprve armáda v čele s náčelníkem Generálního štábu, ať už to byl pan generál Opata, nebo nyní pan náčelník Generálního štábu pan Řehka, tak museli vyhodnotit, který vojenský materiál je potřebný nebo nepotřebný a který tedy vůbec jsou ochotni jako vojáci Ukrajině poskytnout.

Nikdy jsem do vlády nepředkládala žádný materiál, kde by nebylo jasné stanovisko náčelníka Generálního štábu, že se jedná o nepotřebný materiál a že nebude narušena obranyschopnost České republiky. To bylo vždycky klíčové pro to, abych jakýkoliv materiál mohla vládě předložit a nikdy bych to neudělala jinak. Celkem takto jsme na Ukrajinu poskytli 390 kusů techniky a desítky tisíc kusů velkorážové munice různých druhů, to vše v celkové účetní hodnotě 5,77 miliardy korun.

Mezi tou darovanou technikou, my jsme ji průběžně odtajňovali, na to si také pamatuje, tak jsou tanky, vrtulníky, houfnice, bojová vozidla pěchoty. Ta účetní hodnota je opravdu účetní hodnota. NATO teď přemýšlí o tom, jak tu metodiku ujednotí, protože některé země posílají účetní hodnotu, některé země posílají tržní hodnotu a teď se v NATO řeší, jaká ta metodika se použije, aby se to číslo posuzovalo u všech těch členských států, které pomáhají stejně, ale to tady jenom říkám na okraj, kdybyste před tím ve veřejném prostoru zaznamenávali jiné číslo, tak je to tento rozdíl.

Když se budu věnovat té druhé oblasti a tou je výcvik příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, tak tady se nám podařilo vycvičit téměř 10 000 ukrajinských vojáků, což opravdu není málo. I v tomhle naše země patří mezi jednu z těch, která poskytuje tuhle formu podpory v co největší míře. Tady snad nikdo ani ve veřejném prostoru nehovořil o tom, z těch kolegů z chystající se nebo formující se vládní koalice, že by toto měl pozastavit. Je na to mandát, který prostě tady ještě nějakou dobu bude platit, a hlavně ten výcvik ukrajinských vojáků je užitečný na obě strany, protože my čerpáme i od těch lidí, od jejich velitelů zase naopak informace z bojiště, informace o tom, co bychom si měli pořídit v rámci naší modernizace do naší armády, tak abychom věděli, co je in a co je out. Toto na výcvik ukrajinských vojáků bylo vynaloženo 334 milionů korun.

Další kapitola jsou mezinárodní fondy, do mezinárodních fondů jsme poskytli příspěvky ve výši 3,1 miliardy korun. Ty peníze jsme vkládali do Evropského mírového nástroje, který znáte pod zkratkou EPF, do komplexního balíčku pomoci NATO to je ten NATO CAP a do Dronové koalice. Tam jsme přispívali v rámci těchto příspěvků jak na výcvik Ukrajinských vojáků, nebo na dary vojenské techniky.

 Peníze z aliančního balíčku pomoci NATO CAP byly použity na přímý nákup nesmrtícího vojenského materiálu, jsou to generátory, je to palivo, může to být zdravotnický materiál. A mimochodem to je to, co jsme se snažila ve všech debatách před volbami vysvětlovat některým kolegům, kteří zejména z hnutí ANO, říkali zrušte muniční iniciativu, posílejte ty peníze prostřednictvím Severoatlantické aliance. Tohle je jasný důkaz, že moje slova o tom, že to nejde, jsou pravdivá, protože tímto způsobem se dá posílat pouze neletální materiál, tedy nesmrtící materiál.

Tady opravdu NATO pořizuje pro Ukrajinu pouze tento typ materiálu a není možné pod Alianci převádět muniční iniciativu, prostě to možné není a opět v tom veřejném prostoru byla asi účelově veřejnost mylně informována, že něco takového možné je.

Třetí forma té pomoci je vlastní příspěvek České republiky do muniční iniciativy. Jak jsem říkala, ta muniční iniciativa samotná. V rámci České republiky pro zahraniční dárce Česká republika zprostředkovává pořizování velkorážové munice pro Ukrajinu. Zahraniční dárci, prosím pěkně, dosud na muniční iniciativu věnovali celkem 93,3 miliardy korun. Muniční iniciativa je z drtivé části financována právě zahraničními donory. Tady se trošku zastavím, protože chci vám popsat a vysvětlit, jak to vlastně probíhá.

Ti dárci, donoři si munici vybírají na základě požadavků ukrajinské strany ze seznamu aktuálních nabídek, kde ale nejsou názvy firem českých dodavatelů. Oni vědí pouze informaci, o jaký typ munice se jedná, za kolik, jaká je dodací lhůta té munice a vědí počty. Na základě těchto informací se ten příslušný donor, bývá to stát, rozhodne, kolik jeho vláda dá na ten nákup. Když nám řeknou, líbí se nám prostě tenhle ten počet tohoto typu munice, dejte nám další informace, tak se obrátí na zde přítomného Aleše Vytečku vlastně zástupce AMOSu, což je ta agentura, která je pod Ministerstvem obrany, a ten jim poskytne další informace.

Tahle anonymizace nám zajišťuje to, že si opravdu ten dárce vybírá munici jenom na základě ceny, dostupného množství a termínu a je to vlastně na jeho preferencích. Výběr toho konkrétního materiálu je opravdu na zahraničním dárci a jeho preferencích. Oni neznají, která česká firma může tu munici zajistit nebo ne. Takže nějaké útoky na to, že tady my preferujeme někoho, nebo že tady někdo nehorázně vydělává, dává marže, jako my nic takového na Ministerstvu obrany neovlivňujeme, ani je nevíme ty marže, ani nás nezajímají. Tohle jde úplně mimo resort Ministerstva obrany. Takže tady vyvracím další lež.

Kdyby to nebylo transparentní, kdyby to bylo předražené, tak by přeci zahraniční dárci doposud na muniční iniciativu nevěnovali celkem 93,3 miliardy korun, což jsou necelé 4 miliardy eur. Vy si opravdu někdo myslíte, že by státy jako Nizozemsko, jako Dánsko, jako Německo, jako pobaltské země, věnovaly své finanční prostředky, peníze svých daňových poplatníků na něco, co není transparentní? Na něco, co má nějaké znaky korupce nebo co je předražené? Vždyť by nemohly to obhájit ani u sebe doma. I oni obhajují u sebe doma vynakládání finančních prostředků ze svých rozpočtů.

To je tedy velmi zásadní číslo, necelé 4 miliardy eur ze zahraničí. Samotná Česká republika v rámci muniční inciativy financovala nákup munice od českého výrobce STV Group, a to bylo v letech 2024, 2025. Byli jsme tady s panem premiérem a představovali jsme vám to. Ta celková hodnota té naší pomoci, toho našeho příspěvku do naší muniční iniciativy byla 1,7 miliardy korun českému výrobci.

Když se teďka budu podrobně věnovat tomu zbytku té pomoci, prosím, ještě věnujte mi tu pozornost, protože tohle je důležité, pochopit ten rozdíl, co je muniční inciativa a co jsou bilaterální nebo multilaterální nějaké dohody, které tady probíhají mimo muniční iniciativu a které si naše, stále ještě opozice, plete a které vlastně v tom veřejném prostoru účelově zkresluje. Takže ten pátý typ pomoci nazýváme pořízení dalších typů vojenské techniky, materiálu a munice za finance zahraničních dárců a z prostředků České republiky. Tyto projekty nespadají do rámce muniční iniciativy.

Hned na úvod řeknu, že z prostředků České republiky se jednalo o 6,5 miliardy korun, které byly vyčleněny ze státního rozpočtu a byly vynaloženy pouze na akvizice u českých výrobců. Tam nešla ani koruna z peněz daňových poplatníků mimo český obranný průmysl. A já vám tady můžu říct i ty firmy, které vlastně takto na tom participují: je to Colt CZ Group, DSS, OMNIPOL Group, Czechoslovak Group, PBS Group, STV Group, URC Systems, Vrgineers a další. Jsou to české firmy, česká vláda, české peníze.

A to jsou vlastně ty finanční prostředky, které, jak tady říkal v úvodním slovu pan premiér, tak na summitu ve Washingtonu, který už byl vlastně v roce 2024 v červenci, tak pan prezident a další hlavy států, které se účastnily toho summitu, tak si odsouhlasily, že to bude ta další pomoc Ukrajině, mimo ty jiné typy pomoci. A Česká republika je člen Severoatlantické aliance a k tomuto závazku se tedy logicky také přihlásila a ten závazek plní. A protože ho chceme plnit se vší odpovědností vůči daňovým poplatníkům České republiky, tak ho plníme u českých výrobců. Je to fér a je to hlavně výhodné pro českou ekonomiku. Takže tahle ta položka se čerpá u českých výrobců na základě mezinárodních závazků odsouhlasených nejvyššími představiteli České republiky včetně prezidenta České republiky pana Petra Pavla.

A pozor, zásadní informace. Vojenský materiál byl zakoupen za stejné nebo nižší ceny, než za které byl nabízen či dodáván zahraničním a ukrajinským partnerům v dané konkrétní době. Tedy ty ceny odpovídaly v místě a čase obvyklým cenám. Ministerstvo obrany už od počátku ruské invaze průběžně získává, požaduje a monitoruje cenové nabídky českých společností, týkající se prioritních položek ukrajinských ozbrojených sil.

Mimo jiné za tyto finanční prostředky byl dle formálních písemných požadavků ukrajinské strany, zase se vracím na začátek, kdy říkám, že všechno to je na základě požadavků ukrajinské strany. My jim nic nevnucujeme. My jim neříkáme, hele tahle ta česká firma má na skladě teďko tohle a tohle, nechcete to? Ne, Ukrajinci nám posílají seznamy, které my plníme. Funguje to přesně tímto transparentním způsobem a všechny ty požadavky Ukrajinců má u sebe AMOS a může je samozřejmě ve chvíli, kdy to bude bezpečné, tak je může poskytnout.

Takže je to podle požadavků ukrajinské strany a za tyto finanční prostředky se pořizovaly tanky, obrněná kolová vozidla, houfnice, raketomety, systémy protivzdušné obrany, bezpiloťáky, velkorážová munice. Česká republika sehrála důležitou roli při naplňování potřeb bránící se Ukrajiny i zprostředkovaní nákupu a dodávek velkorážové munice a dalšího vojenského materiálu. A to nejenom v rámci té tzv. muniční iniciativy, tedy toho bodu čtyři, ale také realizací projektů v rámci Evropské unie. A teď nemyslím ten EPF fond, ale myslím další projekty. A to jsou ty bilaterální projekty, které děláme s Nizozemci, s Dány, s Němci a tyhle ty projekty, prosím pěkně, byly financovány mezinárodními dárci včetně Evropské unie z výnosů ze zmražených ruských aktiv.

Realizace projektů tohoto typu funguje obdobně jako v případě muniční iniciativy, kdy si také ukrajinská strana identifikuje potřebu, která je zprostředkována zahraničním dárcům elektronickým systémem či vyjádřením detailního požadavku na pořízení materiálu v podobě oficiálního dopisu ukrajinských vojenských a bezpečnostních složek. Bez toho prostě s nimi nejednáme. Všechno je zdokumentováno, zdokladováno.

Zahraniční dárci včetně Evropské unie následně na tomto zákoně ze sezamu dostupného materiálu českých výrobců vybírají dle svého rozhodnutí materiál, který nakupují. Opět, bez znalosti toho, kdo jim ho bude prodávat. Zase je to nějaký prostě shopping list. Zahraniční dárci měli možnost na Ministerstvu obrany mít svoje zástupce pro monitoring průběhu výběru, schvalování a realizaci těch projektů. Od začátku do konce měli tu možnost a využívají ji. Např. Dánsko využilo tuhle tu příležitost, Nizozemsko uvažovalo a myslím, že chvíli také využívalo tuhle tu možnost.

Projekty a jejich realizace jsou navíc průběžně intenzivně koordinovány a monitorovány, což je vlastně jakoby dohled i nad tím, co vlastně proudí na Ukrajinu. Projekty a dodávky jsou také průběžně zmiňovány a popisovány v rámci dohledové komise k muniční iniciativě, kterou jsem vlastně v počátku muniční iniciativy zřídila, založila a do které jsem nominovala zástupce dalších resortů. Jsou tam zástupci Ministerstva obrany, zástupci Ministerstva zahraničních věcí a zástupci MPO, tedy Ministerstva průmyslu a obchodu. A jsou tam zástupci všech zpravodajských služeb. Takže dohledová komise, která bdí nad každou korunou, aby byla transparentně vynakládaná ve prospěch bojující Ukrajiny, se schází jednou za měsíc plus minus, možná teď už méně intenzivně. Vždycky z toho je pořízen zápis, opět všechny ty mechanismy kontrolní fungují naprosto standardně.

Poslední vlastně informace, jak byly realizovány komerční nákupy, tak je, jsou komerční nákupy ze strany Ukrajiny, které nakupuje přímo Ukrajina od českých společností. Vůbec vlastně v tom nemáme my jakoby žádnou participaci. Maximálně v tom, že dáváme licence společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a se stanoviskem Ministerstva zahraničních věcí. Celkově, celkově byl touto formou nákupů, tedy přímo od českých společností těmi zahraničními dárci a Ukrajiny jako státu pořízen a na Ukrajinu dodán materiál za 168,3 miliardy korun. Souhrnně byl z prostředků zahraničních dárců a samotné Ukrajiny včetně muniční iniciativy pořízen a na Ukrajinu dodán materiál od českých firem, a teď se podržte, za 261,6 miliardy korun. Což je skoro 11 milionů eur.

Přijde vám, že někdo z mých kolegů, se kterými tady stojím, poškozuje zájmy České republiky? Já si myslím, že tomu je přesně naopak a že každý, kdo nad těmi informacemi je ochoten, schopen přemýšlet, tak ví, že jestli něco vláda Petra Fialy tady dokázala, tak dokázala rozpohybovat zásadním způsobem český obranný průmysl, který samozřejmě, jak tady říkal pan premiér, zaměstnává občany, kteří tady platí daně. Vznikají nová pracovní místa. Ten efekt samozřejmě je i daňový, to se tomu materiálu budou věnovat kolegové na nějaké další vládě, kde bude humanitárka, budou daně, budou vlastně i přínos těch pracujících Ukrajinců pro Českou republiku.

Já opravdu řeším jenom ty vojenské věci. Ale i na tom už každý soudně uvažující člověk vidí, že Česká republika je v obrovském plusu a vláda Petra Fialy, ve které jsem hrdou ministryní obrany, tak dokázala něco, co se nikomu nepodařilo, co závidí všichni prostě napříč celým světem, že to byla Česká republika, která neúspěšnou Kodaňskou iniciativu, která se prostě neosvědčila, tak vlastně ji modifikovala a udělala z toho muniční iniciativu, na které, ano, vydělává český stát. Vím, že není etické, když hovoříme o válce, použít slovo, že někdo na něčem vydělává, ale tady na tom vydělává i Česká republika. A to je to, co si myslím, že nás jako politiky, pana premiéra jako premiéra, má zajímat.

O té transparentnosti jsem tady hovořila dlouho. Takže všechna ta slova, která jsem tady řekla, tak jsme samozřejmě připraveni vám doložit. Budete je mít i vlastně v té podrobné zprávě a já si opravdu myslím, že se nemáme za co stydět a že i budoucnost ukáže, že tahle ta pomoc ve prospěch Ukrajiny byla něco, co dokázalo, dokázala tu válku vlastně nějakým způsobem zabezpečit ve prospěch Ukrajiny tak, aby třeba to, co bylo na začátku díky těm našim dodávkám, tak na začátku byl ten poměr dělostřelecké palby ve prospěch Ruska 10:1. Dneska to je 2:1.

Díky čemu? Díky české muniční iniciativě. Díky příspěvkům dárců z celého světa. Díky schopnosti lidí jako je Aleš Vytečka, jeho tým, díky odvaze Petra Fialy a nás všech, kteří jsme v čele vlády, která zcela správně, eticky správně, morálně správně, stojí na straně napadené země. A já chci tady vyzvat koalici, která vzniká, aby neopouštěla tuhle tu cestu, protože je to cesta, která přináší profit české ekonomice, českému průmyslu, nejenom tomu obrannému. A je to hlavně cesta, která České republice dává vstupenku do společenství slušných demokratických zemí.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády:  Děkuji a nyní už poprosím o slovo ministra pro místní rozvoj pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Pěkné odpoledne také ode mě. Ministerstvo pro místní rozvoj dnes předložilo k projednání vládě čtyři témata. Půjdu popořadě.

Vznik registru bytů, materiál ve spolupráci s Ministerstvem financí, vláda schválila vytvoření evidence bytů v registru územní identifikace adresa nemovitostí. Je to velmi potřebný nástroj, který nám dokáže zmapovat kolik a jaké byty v Česku máme, kde se nacházejí. Je naprosto klíčový nástroj pro vytváření účinné politiky bydlení. Díky té nové evidenci budeme vědět nejen tedy rozmístění, ale i velikost bytů, zdali jsou vhodné pro jednotlivce, větší byty pro rodiny. Můžeme cílit tak daleko efektivněji na programy, které pro dostupné bydlení vytváříme. Ta základní varianta by měla vzniknout do dvou let od schválení aktualizace zákona o základních registrech. Předpokládáme, že do termínu sčítání domů, lidu a bytů v roce 2031 už bude zcela plně funkční.

Druhým tématem bylo nařízení vlády navazující na schválený zákon o podpoře bydlení. Týkalo se to nařízení vlády o výši příspěvků, které budou poskytovány obcím, ale i subjektům, které budou vkládat byty do toho systému podpůrných opatření bytových, stejně tak zprostředkovatelům, ať jsou to příspěvky na podporované obecní bydlení pro obce, poskytovatelům jsou to příspěvky na podnájemní bydlení, příspěvek na správu bytů. Je to věc, která, jak jsem říkal, jde ruku v ruce s naběhnutím účinnosti zákona od 1. 1.2026. Zákona, který pomůže účinně v České republice po dlouhých dekádách eliminovat bytovou nouzi. Ten zákon se osvědčil v řadě zemí Evropské unie. My jdeme v jejich stopách a samozřejmě to je věc, která bude ve finále nejen odstraňovat ten jev negativní bytové nouze, ale i snižovat náklady státu právě vynakládané na jevy negativní s bytovou nouzí spojené.

Tím třetím tématem byly minimální standardy odpovědného veřejného zadávání. Jakási metodika pro veřejné zadavatele tak, abychom jim dokázali poskytnout jasná pravidla pro, řekněme, odpovědné zadávání se sledováním za dané peníze co nejvyšší kvality. Je to věc, která vychází ze schválené Národní strategie veřejného zadávání a bude umožňovat veřejným zadavatelům postupy, které právě poskytují maximální efektivitu a jistotu. Nejedná se o žádnou novou administrativní zátěž, nejedná se o nová pravidla. Je to opravdu metodické vedení.

A tím čtvrtým tématem, vláda schválila akční plán pro řešení dopadů dostavby jaderné elektrárny Dukovany tak, jak náš resort byl úkolován usnesením vlády z minulosti. Celková investice, zopakuji, 407 miliard korun dostavba Dukovan, zcela zásadní strategická investice a největší v historii Česka. 35 opatření v akčním plánu, které má řešit ty dopady, které jsou v oblasti dopravy, v oblasti zdravotnictví, krizového řízení, IZS, bydlení, trhu práce, ale také ve vztahu k finančnímu hospodaření obcí.

Byl schválen akční plán tak, jak byl předložen, tzn. z celkových odhadnutých vyvolaných výdajů během dostavby 15 miliard korun půjde přibližně 12 miliard korun na vrub státnímu rozpočtu. Ten zbytek dopadá na obecní a krajské samosprávy. Ta míra podpory je škálovaná podle míry dopadu a potřebnosti těch opatření mezi 60–100 % poskytnuté účasti, poskytnutých financí. Tolik asi ode mě stručně na úvod. Děkuju.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra průmyslu a obchodu pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já nejdříve navážu na pana ministra Kulhánka právě v tom tématu akčního plánu. Samotný projekt Dukovan, jak už bylo řečeno, není pouze o vybudování dvou nových bloků jaderné elektrárny, ale právě je velmi důležitá i související infrastruktura. To jsou prostě spojené nádoby, které pokud nepůjdou ruku v ruce, tak ten projekt nikdy nemůže být úspěšný a ten potenciál nikdy nemůže být naplněn.

Protože my oba dva v těch regionech pořádáme řadu debat, máme za sebou i debaty na Vysočině, kde jednáme se zástupci obcí, měst, kraje nebo podnikatelů, aktuálně nás čeká další prezentace v Jihomoravském kraji právě pro ty zmíněné subjekty. Právě ta samotná propojenost tohoto projektu nejenom s jednotlivými kraji a obcemi a podnikateli je opravu klíčová. Proto i ta relativně velká míra podpory v některých projektech. Právě ta škálovatelnost 60 až 100 % si osobně myslím, že je velmi dobrá. Od té dopravní infrastruktury až například do projektů, která se týkají tématu bydlení, navýšení kapacit lékařské péče anebo třeba kulturní a sportovní infrastruktury.

V těch dalších krocích by stát měl tedy vytvořit konkrétní finanční nástroje, např. přes Státní fond podpory investic, tak jak to vidíme v jiných tématech, jako je např. otázka bydlení anebo třeba u Státního fondu životního prostředí v otázkách životního prostředí. Tedy je to za nás velmi důležitý materiál, který právě dýchá, je velmi propojen i s akčními plány tedy jednotlivých krajů. Vysočina ho schválila před několika týdny a Jihomoravský kraj na projednání a schválení čeká. Ale každopádně ta kooperace na úrovni municipalit, kraje a státu, je v tomto opravdu klíčová. Stát by měl k těmto velkým investicím, a to není jen otázka jádra, ale to je třeba i velkých průmyslových zón, takto postupovat. Jsem velmi rád, že takto postupuje.

S tím souvisí druhé téma, které bych chtěl krátce okomentovat, které dnes vláda schválila. A to je schválení nařízení vlády o stanovení tzv. ložisek strategického významu. To je téma, po kterém volá dlouhou dobu průmysl a hlavně stavebnictví. Ten problém je prostý. Dochází nám stavební materiál. A pokud chceme udržet tempo investic nejenom v oblasti energetiky, ale především v oblasti dopravních staveb, jako jsou nové dálnice, jako jsou obchvaty anebo např. vysokorychlostní tratě. Tak tím, že se v České republice v předchozích dekádách neotevírala nová ložiska, tak se bohužel, stává, že nám ta současná ložiska dochází. Je tedy důležité otevírat nové kamenolomy, resp. lomy na těžbu štěrkopísku.

Ono to s sebou nese i samozřejmě konkrétní dopady do státního rozpočtu, nebo obecně do veřejných investic, protože pokud nám ta ložiska dochází, tak nejenom, že to je, řekněme, základní strategické ohrožení realizace těch projektů. Ale zároveň s tím logicky roste i cena, protože ten materiál mnohdy je možné dovézt z ostatních států, ale to všechno prostě něco stojí.

Tedy z toho důvodu jsme společně s Českou geologickou službou zpracovali podkladový materiál, který jasně hodnotí ta daná ložiska nejenom z pohledu, řekněme, jejich geologické vhodnosti, ale zároveň, a když řeknu konkrétně, tak v oblasti štěrkopísku je to 18 nových, nebo je to 18 ložisek v osmi krajích. V několika případech se jedná o rozšíření těch stávajících ložisek. Z pohledu kameniva je to 29 ložisek v jedenácti krajích. Ta návaznost tedy nejenom, že musí logicky vycházet z toho, že to geologicky je možné, ale dále pak jsme velmi výrazně zvažovali určení těch ložisek, aby tam byla jasná návaznost právě na ty konkrétní dopravní a energetické stavby. Tolik tedy za mě.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já jenom doplním, že po tiskové konferenci tady bude pro vás k dispozici pan Aleš Vytečka, ředitel AMOSu k dotazům týkajícím se muniční iniciativy. Teď už prosím Českou televizi.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já mám víc dotazů, ale vezmu to najednou, případně se s nějakým připomenu. Pane premiére, proč vláda nechce alespoň podle toho, jak to zmiňují jednotliví ministři, posílat znovu do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok? Protože před čtyřmi lety ta situace byla poměrně podobná, tehdy zaznívaly výhrady třeba právě z ODS směrem k rozpočtu končící vlády, přesto končící vláda ten rozpočet odeslala, schválila ho 20. 10., ve Sněmovně byl začátkem listopadu ještě před ustavující schůzí. Proč vy vlastně takto nechcete postupovat?

Zároveň jestli můžete prosím okomentovat aktuální dění ohledně pana Filipa Turka? Protože policie se začala zabývat tím, co přinesl Deník N. Navíc ještě třeba iRozhlas informoval o tom, že policie také dřív šetřila vyhrožování zaměstnanci saudskoarabské ambasády. Tak, jak vy to vnímáte? Protože právě jméno pana Turka bylo zmiňováno jakožto jméno možného kandidáta na ministra zahraničí.

A jenom ještě poslední věc, která souvisí právě s jednáním o programu. Protože strany, které by měly zřejmě být možná součástí budoucího kabinetu, mluví o tom, že chtějí rušit třeba růst sociálních odvodů u živnostníků, se kterým vy jste vlastně přišli. Nebyla to chyba, nebo stojíte si za tím? A prosím ještě jeden aktuální dotaz na paní ministryni. Americký ministr obrany Hegseth vlastně znovu vyzval spojence, aby se zapojili do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Nebyla by to cesta, jak tedy zvýšit pomoc Ukrajině? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pokud jde o státní rozpočet. Nevidíme žádný smysl v tom, abychom ho teď předkládali Poslanecké sněmovně až Poslanecká sněmovna bude ustavena. My jsme připravili státní rozpočet. Jednomyslně jsme ho jako vláda schválili a ten rozpočet je veřejně k dispozici. Pokud bude nová vláda chtít, tak může na prvním zasedání této rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Nic s tím nezdrží ani nezkomplikuje.

Ale my to dělat nebudeme. Nebudeme to dělat z toho důvodu, že jsme poslouchali celou předvolební kampaň, jak ten rozpočet je špatný, jak je tam vysoký deficit, jak si s tím poradí, jak seškrtají tamhle 60 miliard, ještě u toho sníží daně, deficit atd. Já myslím, že proto určitě nová vláda má prostor, má mít ten prostor a my ten rozpočet, který jsme připravili, je veřejně k dispozici, vláda ho schválila, nebudeme znovu předkládat do Poslanecké sněmovny. Nedávalo by to žádný smysl.

A když vzpomínáte situaci před čtyřmi lety. My jsme také s tím rozpočtem, který zpracovala Babišova vláda nepracovali, a z opačného důvodu. My jsme chtěli snížit ten deficit, oni ho nakonec, jak poslouchám, ještě zvýší. A to jsme také udělali. Takže jsme připravili jiný rozpočet, upravený rozpočet a myslím si, že takto to je správné a dává to logiku. Nová vláda si prostě připraví rozpočet tak, jak ho považuje za správný. My jsme splnili všechny svoje zákonné povinnosti. Udělali jsme, co jsme měli, rozpočet je k dispozici a jestli ho nová vláda bude chtít použít, nebo nebude, to je na ní.

Ale ať nesvaluje odpovědnost na nás. Celou dobu říkali, jak je ten rozpočet špatný, jak jsou připraveni, jak jsou nachystáni. Některé strany vládní koalice říkají, že připraví vyrovnaný rozpočet, jiné, že deficit je vysoký, teď zas, že deficit je nízký. Tak prosím, mají prostor pro to, a je to tak správně, protože mají většinu v Poslanecké sněmovně, získali většinu ve volbách, aby předložili rozpočet takový, jaký považují za dobrý. Co se týká, ale je to jejich odpovědnost, ne naše. My jsme svoji odpovědnost splnili.

Co se týká rozhodnutí, která jsme udělali třeba v rámci konsolidačního balíčku. Ano, za těmi rozhodnutími si stojíme, a kdybychom je neudělali, a musíme se na ně dívat v tom celku, tak bychom dnes neměli taková čísla, jaká máme. Rozpočet, nebo deficit veřejných financí v České republice je kolem 2 %, bude v letošním roce pod 2 %. Za Babišovy vlády byl 5 %.  Ekonomika roste, roste víc, než roste ekonomika v eurozóně. Letošní růst ekonomiky bude přes 2 %. Vzniká nejvíc nových firem za posledních asi osm nebo deset let. Přitahujeme zahraniční investice, protože jsme pro ně atraktivní. Udělali jsme prostě řadu opatření, která byla bolestná, ale která ukazují jednoznačně, že byla správná. Správná pro podnikatelské prostředí, správná pro ekonomiku České republiky. Správná pro to, abychom tady měli dobré hospodaření. Takže za našimi opatřeními si stojíme.

Co se týká osoby pana Turka. No tak jasně, že to není vhodný kandidát do vlády, takový člověk nemůže být členem vlády. A já myslím, že to prostě každému rozumnému a odpovědnému člověku muselo být jasné i před články Deníku N. Kdo se tady chlubí tím, že nedodržuje pravidla a má za sebou tolik různých problémů z minulosti jako pan Turek, tak přece nemůže být člen vlády. Ale nezužujme to na pana Turka. Úplně stejný problém je návrh, asi pravděpodobný návrh nově vznikající koalice na to, aby byl v čele Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. No, tak to je přece úplně absurdní vzhledem k tomu, co je za Tomiem Okamurou z minulosti, jaké výroky, jakým způsobem mluví o našich spojencích, jak se dívá na NATO, Evropskou unii a další věci. Tak to je přece úplně stejně absurdní, a tak bych mohl pokračovat.

Co mě teda překvapilo, ale vlastně nepřekvapilo, jenom tak jako zůstává nad tím rozum stát. Že se nově vznikající vláda nejprve baví o resortech, o jejich rozdělení a dokonce o, byť neoficiálně, o nějakém personálním obsazení, a neřeší nejprve program. To je přece naprosto zásadní a pro lidi je to mnohem zásadnější. Co ta vláda bude vlastně dělat. Já, když si vzpomenu na naše jednání, a jsou tady kromě nás z ODS, jsou tu kolegové ze STANu, tak si na to určitě taky vzpomenou a potvrdí to.

My jsme nejprve řešili programové otázky. A v podstatě dlouho, abychom si byli jisti, že se tam shodneme, že jsme dosáhli správného kompromisu, že máme úplnou shodu. A pak jsme se pustili do nějakých debat o tom, co kde, kdo bude mít a kdo to obsadí. Ale to musí být až druhý krok. Přece pro občany je mnohem důležitější, co ta vláda chce dělat, co bude prosazovat, jaké budou ty cíle, jak se spojí ty různé programy politických stran, se kterými vystupovaly ve volbách a které teď budou tvořit vládu. A pak až je tam nějaké to, jestli, kdo bude mít který resort. A tady to jde úplně naopak. No, a protože jim to nefungovalo, tak teď se zase vrátili k tomu, čím měli začít, tzn. k programu a zase odložili ty personálie. Ale, tak já bych to nekomentoval, jenom, že jste se mě zeptala, tak jsem k tomu vyjádřil pár svých postřehů a zkušeností.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já doplním pana premiéra, ano, já jsem byla v té skupině na obranu, zahraničí a bezpečnost, kde byl se mnou tehdy za Piráty Honza Lipavský, byl tam kolega Dvořák ze STANu, byl tam, myslím, že tam každá strana ze vznikající koalice měla dva zástupce. A trávili jsme dlouhé a dlouhé desítky hodin nad programovými prioritami a shodami. Ve finále vlastně, když už jsme to měli odsouhlasené, tak ještě ten víkend, kdy už jsme to měli odesílat a postupovat na Úřad vlády, tak ještě jsme si to vypinkávali v těch skupinách, aby opravdu tam bylo všechno v naprosté shodě. Trvalo nám to opravdu desítky hodin. Takže i mě teda překvapuje ten opačný způsob, který nově vznikající koalice zvolila. To jenom na doplnění slov pana premiéra.

Co se týče Peta Hegsetha. Když si přečtete tu výzvu pana Hegsetha do všech jejích detailů, tak se dočtete, že přesně postupujeme v souladu s přáním pana Hegsetha a že naše muniční iniciativa je zcela komplementární s tím jeho přáním, s tou jeho výzvou. Protože je součástí toho, co vlastně po nás jeden z nejsilnějších spojenců, Spojené státy americké chtějí. Protože např. Česká republika vzhledem k tomu, že jsou tady nějaké právní bariéry ohledně např. kazetové munice, kterou zmíním, tak vlastně ji nemůže pořizovat. Tu mohou pořizovat jiné státy, ne Česká republika, která je vázaná mezinárodními smlouvami v této věci. Nebo např. systémy Patriot, o kterých se také v tom veřejném prostoru mluví, americké systémy Patriot, tak ty zase tam disponují těmito systémy pouze Spojené státy.

Takže naše muniční iniciativa je skvělým doplňkem toho, co vlastně si přejí Spojené státy a co vlastně se tady celou tu dobu děje. Není to vůbec v rozporu s tím, co Pete Hegseth říká. Naopak i v tom jeho textu je jasná zmínka o tom, že všechny ostatní iniciativy mohou být součástí, komplementární součástí toho, co dělají a chystají a plánují Spojené státy americké. Takže jedeme přesně v souladu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A já ještě, já jsem si uvědomil, že jsem zmínil konsolidační balíček, opatření, která jsme udělali. Vy jste se ptala na odvody osob samostatně výdělečně činných. Tam nešlo o úsporná opatření, tam šlo právě o ochranu těchto lidí, protože se ukázalo, jak přicházejí do důchodového věku, že vzhledem k té nízké částce neměli v podstatě důchody. Neměli důstojné důchody, ze kterých by mohli žít. A proto jsme to udělali.

Tak, ať jim řeknou, ale popravdě, nebudete mít důchody, nebudete z toho, co si platíte, mít slušný důchod, tak se na to připravte. Ale my jsme to udělali právě proto, a jak mluvím, jak jsem mluvil se spoustou živnostníků, oni tomu rozumí a chápou to. Tady vznikal určitý omyl u těch prvních generací živnostníků, že si neuvědomovaly a nebylo to dostatečně ze strany státu v předcházejících letech komunikováno, že pokud prostě si neplatí nějakou vyšší částku, tak potom nebudou ten důchod mít. Ale není to tak, že to je jejich věc. V tom je ten problém, proč jsme to museli udělat. Není to jejich věc, oni se stanou příjemci sociálních dávek. A to se teď taky děje. Takže tohle je myslím velmi důstojné řešení, ke kterému jsme my přistoupili, a proto si také myslím, že je správné.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych se ještě možná vrátil k tomu rozpočtu. Pane premiére, vy jste tady teď mluvil o tom, že je to jejich odpovědnost, že vy jste tu odpovědnost vlastně splnili. Nicméně ten problém je spíš v tom legislativním rámci, protože vlastně ten rozpočet do té Sněmovny musí poslat vláda, ta stávající, resp. ta vznikající koalice prostě argumentuje tím, že vy jste stále u moci a není jasné, kdy k tomu předání moci dojde. Tak není to vlastně možná trochu jakýsi naschvál, že tam zkrátka ten rozpočet v rámci toho legislativního rámce nechcete znovu poslat? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ale jaký naschvál, tak politika přece není nějaký formalismus. Jestli tady celou dobu slyšíme, jak je ten rozpočet špatný a jak s ním nebudou pracovat, tak proč teď volají po volbách po tom, abychom jim ho předložili a oni ho mohli schválit. Nebo ho nebudou schvalovat? Tak pak tam nemusí ležet. K dispozici je. Jak bude ustavena nová vláda, může na prvním jednání náš rozpočet schválit, poslat ho do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna se mezitím nějak vytvoří. Ustaví se výbory, začnou pracovat a může to všechno fungovat. Jasně, asi bude nějaké rozpočtové provizorium, to bylo i za nás. Ono nějaké rozpočtové provizorium po určitou dobu, to vám řekne každý ekonom, který se tím zabývá, není žádný jako problém. Mohou udělat ten rozpočet tak, jak ho budou považovat za správný.

My jsme udělali rozpočet, který odpovídá zákonům včetně zákonného limitu na deficit. Rozpočet, který považujeme za správný, ne jediný možný, ale správně vyvážený, proinvestiční, prorůstový, rozpočet, který současně je výrazem toho, že jsme tady dobře hospodařili. Ten rozpočet je k dispozici, ale opravdu je na nové vládní většině, to není žádný naschvál, já myslím, že to je úplně logické, aby ho buďto vzala a předložila, nebo ho upravila. Je to opravdu na nich. Já nevím, proč bychom dělali to cvičení, že vláda znova bude schvalovat rozpočet, který už schválila, poslala ho do Sněmovny a tam jsme slyšeli, jak je špatný. No to už jsme slyšeli. Tak my to bereme, že to je názor budoucí vládní koalice, ať si připraví svůj materiál, anebo ať vezmou ten náš.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud nejsou žádné další dotazy, tak já tiskovou konferenci končím. Děkujeme, hezký den.