Tisková konference po jednání vlády, 13. listopadu 2024
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Vláda dnes jednomyslně schválila významné změny v oblasti trestního práva. Vždycky jen na úvod říkám, je to návrh, který půjde do sněmovny, tzn. nejde samozřejmě ještě o hotové dílo. Tam je toho docela hodně, takže já se pokusím velmi stručně říci ty základní věci, které tento návrh přináší, a ještě dám jednu informaci. Návrh kromě jiného, ale nejenom na to reaguje, že my a Slovensko máme nejvíce vězňů, tzn. lidí odsouzených k trestu odnětí svobody, z celé Evropské unie, tzn. u nás to trestání, použiju slovo, je už nemoderní, zastaralé a odkláním se od zbytku celé Evropské unie, což samozřejmě není dobře, protože tam už se delší dobu přiklání k tzv. alternativním trestům, a ty systémy fungují. U nás je zatím stále problém asi ve společenském vědomí, který spočívá v tom, že pro spoustu našich spoluobčanů a spoluobčanek, pokud někdo není odsouzen do vězení, tak to působí, že to není trest.
A tady mi dovolte velmi jednoduchý příklad, že to trest být může, a ten spočívá zejména třeba v oblasti peněžitých trestů. Ono, když někdo způsobí nějakou nenásilnou trestnou činnost a soud mu uloží např. zaplacení celé škody poškozenému, tzn. ten poškozený dostane, ono to dneska nemusí vždycky být, dostane zpět, co mu bylo třeba ukradeno či někým zpronevěřeno a k tomu dá vysokou pokutu, neboli peněžitý trest, tak ten člověk někdy se dostane do situace, kdy si bude muset vybrat, buďto třeba prodá auto, nebo prodá byt, aby nemusel jít do vězení a měl na tu peněžitou pokutu, nebo zkrátka a dobře půjde do výkonu trestu. Tím chci dokumentovat, že i peněžitý trest může být trestem a v celé západní Evropě včetně USA se za trest považuje. U nás je to komplikovanější.
K čemu dochází? V téhle oblasti dochází k tomu, že peněžitý trest už bude trestem tzv. univerzálním, tzn. bude možné jej uložit za jakýkoli trestný čin, což doteď možné není. A pak tam bude skupina trestných činů, kde nebude možné uložit peněžitý trest samostatně, a to jsou tzv. zvlášť závažné zločiny, pro veřejnost tam, kde bude použito násilí. Neboli nebude možné, aby se pachatel lidově řečeno vykoupil z trestné činnosti nějaké násilné tím, že zaplatí nějaký trest a tím je vše vyřízeno.
Další věc, docela důležitá, je, tam jsou pak navrhované změny vedoucí k omezení řetězení podmínečných a alternativních trestů. To se pokusím vysvětlit. Dnes je praxe taková, a to jsou ty příklady, kterým se v praxi říká tatrankáři, tzn. máte nějakou osobu, která, bohužel, se dopustí opakovaně třeba nějaké drobné krádeže, jenže ty soudy si to vzájemně nesdělují a ten člověk je odsouzen třeba pětkrát za nějakou bagatelní trestnou činnost na různých místech republiky. No a pak jde za šest konzerv a, já nevím, dvě lahve rumu do vězení na čtyři až pět let. Tohle se musí odstranit lepší informovaností soudů a proměnou těch podmíněných trestů okamžitě, nikoli k tomu řetězení.
Současně dochází k tomu, a to je u majetkových trestných činů, že posilujeme rozhodovací pravomoc soudu tím, že jim umožňujeme, aby u majetkové trestné činnosti v odůvodněných případech mohli ukládat tresty pod trestní sazbu, která je v zákoně, a adekvátně k tomu dávat vyšší peněžité tresty. Jinými slovy, nesnižujeme dolní sazby, ale říkáme všem soudcům a soudkyním, že pokud uznají, že ten případ je, tzn. třeba u prvotrestaných, to je naprosto ideální případ, tak ten soud může bránit tomu, aby ten člověk šel do trestu odnětí svobody na dlouhou dobu, ale má možnost ten soudce udělat to tak, že mu uloží peněžitý trest a podmíněný trest. Tzn. že ta osoba, které je třeba 19 let, tak nemusí ihned do vězení, aby se tam naučila to, co ještě, bohužel, neuměla, jo, to je vlastně ten důvod.
Další věc je, že zavádíme do trestního zákona princip tzv. resparativní justice. To je, prosím vás, jiný přístup k obětem i k pachatelům, kdy by se stát měl snažit, a orgány činné v trestním řízení, aby ti pachatelé více si uvědomovali závažnost svého jednání a současně, aby oběti byly nejenom v tom průběhu trestního řízení, ale i na jeho konci, aby s nimi bylo zacházeno adekvátně a, pokud možno, aby mohly dosáhnout nějaké satisfakce. Ideální případ samozřejmě je, ale nežijeme v Dostojevského Zločinu a trestu, aby si ten pachatel s tím obviněným nějakým způsobem vzájemně pomohli psychicky tím, že uznají svou vinu a bude na světě lépe, tak to je ideální případ. Ale k tomu asi úplně docházet nebudeme.
Pak chci připomenout, že jsme nedávno schválili tzv. redefinici znásilnění, ta už je součástí našeho trestního práva. Častý dotaz novinářů je, jak to bude, já to slovo teda nemám rád, tak já ho použiji, s tzv. dětským certifikátem. Tzn. zvláštním výpisem z rejstříku trestů pro osoby, které by neměly pracovat s dětmi. Tento návrh je v zásadě již zpracován a jak jsem avizoval někdy před pár měsíci, bude ve druhém čtení skupinou poslanců předložen jako pozměňovací návrh, ten důvod byl proto, to není součástí teď, že se to tehdy nestihlo napsat, neboť nebyla politická shoda na tom, jak to má znít, ta vznikla až v době, kdy tenhle zákon už byl v připomínkovém řízení. Shoda je, napsáno to je a bude to předloženo.
Asi jsem něco vynechal, ale já myslím, jo snad ještě ta oblast konopí tam je. A vlastně dochází k tomu, že odstraňujeme v určité míře trestnost pěstování, distribuce a výroby konopí s tím, že, distribuce ne, pardon, to jsem řekl špatně. S tím, že v podstatě slýchám různě kritiku, že by to mohlo být více, než je v tom zákoně navrženo, tzn. to je těch 100 gramů míti doma a moci pěstovati pět kytek, když to řeknu takhle lidově, a nebýt za to trestně odpovědný. Nicméně já všem kritikům říkám jedno. To jsou pořád ti stejní, kteří za desítky let nevyjednali nic.
Já jsem v podstatě po roce, a tady chci poděkovat, on tu není, ještě panu ministru Rakušanovi, podařilo se dohodnout se, a fakt to nebylo jednoduché, s orgány činnými v trestním řízení, tzn. s policií zejména, ale i se Státním zastupitelstvím a soudy, že tenhle posun je možný. Není to skok, je to krok, ale je to krok správným směrem a to konopí, a to zas platí pro veřejnost, ta se s tím třeba nesetkala, nemůžeme brát jen jako psychotropní látku, ale současně jako léčivo. A dnešní stav, kdy to někomu pomáhá a bojí se si to doma sám vypěstovat, že mu tam vlítne nějaké policejní komando, by se tímto měl odstraňovat.
Zaslechl jsem kritiku od Pirátské strany. Pirátská strana samozřejmě byla u vzniku toho trestního zákona od začátku do konce. Velmi dobře ví, že aby tento materiál prošel vládou, nebylo možné tam dát nějaké větší množství. A s Pirátskou stranou komunikuju velmi dobře, pokud jde o poslance a bavíme se v zásadě o tom, zda by nebylo možné pozměňovacím návrhem ve sněmovně se té otázce nějak věnovat a třeba to množství zvýšit. Já ale, prosím vás, nejsem na mediální show, já se snažím dělat nějakou politiku, nebylo možné, aby to vláda schválila, dosáhnout ničeho jiného než toho, co tam je teď. Já nemohu být snílek, to nechám těm, co to kritizují, a jak opakuji, za deset let v tomto směru nepohnuli vůbec ničím. Děkuji za pozornost.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další slovo poprosím ministra zemědělství Marka Výborného.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vláda dnes se také věnovala řešení povodňových škod na základě toho, co zde vzniklo v září 2024. My se tomu věnujeme téměř kontinuálně, na každé vládě řešíme některé z těchto programů. My jsme dnes projednali návrh na finanční řešení zmírnění škod, které byly způsobené na státním vodohospodářském majetku, dále na infrastruktuře vodovodů a kanalizací, rybničním fondu a také na lesním majetku, a to jak těch nestátních vlastníků lesů, tak Lesů ČR, případně Vojenských lesů a statků a také na majetku státu v gesci Ministerstva zemědělství.
Několik klíčových čísel, vzniklé škody k dnešnímu dni evidujeme ve výši 17,951 miliardy korun. Mohl bych to teď rozčlenit. Tak největší škody jsou skutečně na tom majetku vodohospodářském, to se dotýká právě koryta dotčených řek, jako je Bělá, Opava, Opavice a ty řeky v tom samotném dotčeném regionu, případně vodoteče, tam ty škody dosahují bezmála 13 miliard korun, zbytek potom do těch necelých osmnácti se podílí ty lesní cesty primárně, vodovody, kanalizace a další majetek.
To důležité je, že jsme jako Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími resorty, které jsou součástí pracovní skupiny vlády pro obnovu území, došli k řešení, resp. došli k požadavku do státního rozpočtu ve výši 13,625 miliardy korun, ale to pro rok 2024 a rok 2025. Čili budeme tyto prostředky pro obnovu v těchto oblastech řešit ve dvou tranších, ve dvou bězích jak teď pro rozpočet ještě letošního roku, tak pro rozpočet v roce 2025.
Zcela konkrétně, vláda dnes schválila částku 300 milionů korun pro řešení bezodkladných zabezpečovacích prací. To jsou ty práce, které reálně třeba Povodí Odry či Povodí Moravy, Lesy ČR již realizují, a dále částku 6 miliard 700 milionů korun pro odstraňování povodňových škod v rámci schválených dotačních programů, a dále 325 milionů korun pro řešení povodňových škod na majetku státu v gesci Ministerstva zemědělství. To se týká všech podřízených organizací našeho ministerstva.
Bude na to navazovat další materiál, kde přineseme pro vládu už konkrétní programy, které se budou týkat vodohospodářské infrastruktury. Pokud jde o majetek, který se týká lesního hospodářství, ten budeme řešit tak, jak nám to nakonec umožňují právní předpisy v rámci Ministerstva zemědělství. Čili je to další příspěvek, do té mozaiky obnovy území po povodni, na kterém jako vláda velmi intenzivně pracujeme.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a na závěr poprosím jako ministra dopravy Martina Kupku.
Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě, vláda dneska vyčlenila částku 1,3 miliardy korun na stavby, které přímo souvisejí s výstavbou další části Pražského okruhu. Protože je podstatná informace pro všechny občany, blíží se zahájení téhle důležité stavby, rádi bychom se do ní pustili ještě v letošním roce. A to rozhodnutí vlády pamatuje na to, aby se zároveň spolu s vybudováním další části Pražského okruhu podařilo vybudovat důležitou část Hostivařské spojky a posílit kapacitu dalších komunikací v těsné blízkosti té stavby 511 Pražského okruhu, tedy úseku mezi dálnicí D1 a pražskými Běchovicemi.
My jsme se ale na vládě také podrobně věnovali tomu, co všechno se v dopravní infrastruktuře odehrává v roce letošním a co všechno by mělo nastat v roce příštím. Protože jak ten letošní rok, tak příští rok je spojen s unikátní rekordní částkou, která plyne do investic v oblasti dopravy. V letošním roce 150 miliard korun, v příštím roce 160 miliard korun. Pojďme projít ty nejdůležitější železniční a silniční stavby.
Tady je mapka, která ukazuje to všechno, co se odehrává na železniční síti, takhle to vypadá z hlediska rozpracovaných a letos dokončovaných staveb na samotné železnici. A tady v podrobnějším vhledu, co to znamená pro příští rok a co se odehrává letos. V letošním roce to je 73 km modernizovaných železničních tratí. V příštím roce bychom chtěli na to navázat dalšími 47 km.
Celkově pro příští rok bude mít Správa železnic k dispozici více než 62 miliardy korun a znamená to, že více než 39 miliard poputuje právě do oblasti investic. Z těch zdaleka nejvýznamnějších staveb, které se teď na železnici odehrávají, je to jednak budování důležitých úseků moderního železničního spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a samotným Kladnem. Zároveň pracujeme už na projektové přípravě téměř poloviny z celkového finálního stavu 750 km vysokorychlostních tratí.
Z těch klíčových staveb na české železniční síti určitě musím zmínit výstavbu nádraží v Praze v Bubnech, ale také zastávky v blízkosti pražského Výstaviště právě na trase toho moderního spojení na pražské letiště a do Kladna. Modernizujeme Masarykovo nádraží, kde probíhá intenzivní výstavba, a také nádraží na pražském Smíchově. Spolu s tím ale budujeme např. také nádraží v Brně-Králově Poli. A chtěli bychom ještě v letošním roce zahájit další důležité stavby. Na přelomu letošního a příštího roku rozeběhnout přestavbu, modernizaci železničního uzlu Česká Třebová a také kompletního uzlu v Hradci Králové.
Z hlediska samotných nádražních budov, protože to je infrastruktura, kterou cestující vidí vždycky v prvním okamžiku, v letošním roce se podařilo rekonstruovat a daří se rekonstruovat celkem třicet nádražních budov. V příštím roce by to mělo být dvacet nádražních budov.
Podíváme-li se na silnice a dálnice, tady je přehled na mapě České republiky, která je už hustě obydlená těmi jednotlivými klíčovými dopravními stavbami. V tuhle chvíli buduje Ředitelství silnic a dálnic na celém území České republiky téměř 250 km dálničních úseků. A zároveň stavíme více než 70 km silnic 1. třídy, převážně obchvatů měst a obcí. Tohle je výhled toho, co se odehraje v letošním roce, a tady chci dvakrát podtrhnout, že za letošní rok otevřeme rekordní počet kilometrů dálničních úseků, bude jich více než 100. Ale za ještě důležitější informaci pokládám to, že zároveň začneme budovat více než 100 km nových dálnic.
Opozice hovořila o tom, že vlastně jenom otevíráme, co oni zahájili, platí, že v mnoha případech pracujeme na projektech, které začaly dokonce před vládou Andreje Babiše, i před vládou Bohuslava Sobotky. Důležité ale je, že se daří zrychlovat i tempo příprav staveb, které se budou dokončovat až v dalších letech, v dalším vládním období. To, že letos začínáme 100 km dálnic stavět, znamená, že se reálně posouváme k tomu důležitému cíli, že v roce 2033 bude mít Česká republika dokončenou základní dálniční síť.
Když bychom se měli podívat jmenovitě na ty důležité konkrétní akce, tak platí, že vedle Pražského okruhu, kdy bychom letos chtěli spustit i tu stavbu 511, tak zároveň velmi intenzivně a rychle postupujeme na výstavbě dálnice D35. V letošním roce mezi těmi nejdůležitějšími otevíranými stavbami bude D4 mezi Příbramí a Pískem. Stavba v režimu PPP projektu, která pochopitelně začínala v předchozím období, ale velká část těch stavebních prací, vlastně gró těch stavebních prací, probíhalo v těch uplynulých třech letech.
Zároveň se podaří letos před vánočními svátky otevřít důležitou část dálnice D3 kolem Českých Budějovic až ke sjezdu Kaplice-nádraží. Bude to téměř 30 km, které zásadním způsobem urychlí a zjednoduší cestu mnoha lidí, kteří míří na jih do Rakouska nebo případně až k moři. A tohle je důležitý příspěvek i k tomu, aby se zjednodušila cesta jim, ale hlavně zjednodušil život lidem, kteří žijí v Českých Budějovicích a v celém Jihočeském kraji. Zároveň postupujeme velmi rychle ve výstavbě všech dalších klíčových dálničních uzlů a dálničních staveb. Dálnice D6 z Prahy na Karlovy Vary, dálnice D7 z Prahy směrem na Chomutov, i tady bychom v letošním roce chtěli ještě další dva úseky rozestavět. A z těch dokončovaných staveb to bude významný úsek dálnice D55 právě ve Zlínském a Jihomoravském kraji.
Z hlediska dokumentace toho, co nás čeká v tom příštím roce, tak chtěli bychom i v tom příštím roce otevřít více než 50 km dálnic a určitě také více než 50 km dálnic zahájit. I v tom se zračí ten významný posun z hlediska přípravy a dokončování jednotlivých staveb. To číslo zprovozněných dálnic v tom příštím roce by dokonce mělo přesáhnout hodnotu 60 km.
Podíváme-li se na tu klíčovou křivku investic do samotných projektových dokumentací a na výkupy pozemků, tak tam se podařilo tu hodnotu mezi lety 2021 a 2023 dokonce zdvojnásobit z 2,5 miliardy korun na 5 miliard korun. A to je zásadní příspěvek k tomu, aby se opravdu mnohem rychleji dařilo tu základní dopravní infrastrukturu v České republice dostavět.
Tolik velmi letmo k tomu, co se odehrává v dopravní infrastruktuře. Je to jeden z klíčových kroků vlády Petra Fialy dát dohromady dopravní infrastrukturu, urychlit přípravy a výstavby dálničních úseků, ale také obchvatů měst a obcí, ale také modernizaci železnice. A tohle jsou konkrétní důkazy, že na tomto poli se daří postupovat velmi úspěšně, znamená to významné zjednodušení života pro všechny lidi v České republice.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Ještě poprosím pana ministra Blažka.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já ještě malinko doplním, já jsem přece jenom, možná je to pro média zajímavé, já to neumím odhadnout, ale ještě zavádíme některé nové trestné činy. Tady bych rád řekl, se zmínil, o postihu nekonsenzuální, tzv. deep fake pornografie, já to, prosím vás, vysvětlím. To se netýká nějakého natáčení pornografie, jde o to, když např. nějaká dvojice natáčí v době svého dobrého vztahu různé intimní scény, pak se rozejdou a ten druhý to dá na sítě nebo to jakkoli šíří, tak to bude trestným činem, pokud to nebude šířeno, jakákoli takováto intimní fotografie, film, cokoli, se souhlasem všech osob, které se tam vyskytují.
A ta druhá věc je, že zavádíme zvýšený postih tzv. předsudečného násilí, tzn. předsudečných trestných činů, což je dnes hodně evropské téma. Já dám za všechny, dám příklad, třeba člověk zdravotně postižený, pokud se prokáže, že někdo útočí cíleně na zdravotně postižené, tak bude postihován přísněji, než je tomu doteď. Omlouvám se, že jsem na to zapomněl před tím, a to je teď všechno.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme a nyní otevírám prostor pro dotazy, jako první Česká televize.
Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, pane ministře, ohledně těch změn v trestním právu. Jak vidíte nějaký harmonogram v Poslanecké sněmovně? Já narážím na to, že tam jsou teď desítky neprojednaných zákonů, tak jestli počítáte s tím, že se to stihne vůbec projednat, kdy ideálně byste chtěl třeba, aby začalo vlastně první čtení? Možná jenom ještě, bylo třeba něco, co nějakým způsobem brzdilo přípravu těch norem, protože, pokud si vybavuji, tak bylo avizováno, že by to mohlo být předloženo na vládu dokonce už o něco dříve? A potom ještě další dva body, které jste měli mít na programu, omlouvám se, pokud jsem to přeslechla v rámci těch informací, co se týče povodní. Měli jste řešit také stav nebezpečí pro Moravskoslezský kraj?
A potom ještě jeden návrh poslanecký ohledně energetických nápojů a té regulace. Tak jenom, jak k tomuhle bodu vypadala vlastně ta debata na vládě, jaké je stanovisko? Já vím, že v tom navrženém tam byly výhrady ohledně legislativně-technických úprav, tak co případně by bylo nutné upravit a jestli to jsou věci, které by byly možné upravit právě v průběhu legislativního procesu? Děkuju.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Kdo začne, já? Tak já se pokusím odpovědět. Je úplně jasné, vzhledem na čas, že bez spolupráce s opozicí se to samozřejmě stihnout nedá. Já jsem avizoval už dávno, že před prvním čtením se pokusím dohodnut s opozicí. Příští čtvrtek máme jednání s hnutím ANO a SPD, bude to ve složení poslankyně Válková, poslanec Vondráček, poslankyně Lesenská a pan docent Koudelka. Já jsem optimista, já si myslím, že pokud i oni přijdou s nějakými rozumnými návrhy, že já nebudu mít důvod se nedohodnout, že by byly potom načteny třeba ve druhém čtení a potom ten návrh má šanci na úspěch.
Protože já si myslím, že co jsem mluvil třeba s Markem Bendou, našim předsedou klubu, bude to jedna z priorit ve sněmovně, myslím si, že nejenom ODS. A ta práce a to vyjednávání jako velmi dlouhé si zaslouží, aby ten zákon schválen byl, protože, já to říkám málokdy o zákonech, ale já si myslím, že to je kvalitní norma a měla by se státi součástí právního řádu a byla by škoda, kdyby nestala, protože příští vláda, ať už bude jakákoli, si to zase možná vezme, nevezme, to nikdo neví. A ten zákon potřebný je v tuhle chvilku.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Pokud se jedná o prodloužení toho nouzového stavu, resp. stavu nebezpečí. Tak tady vláda vyhověla žádosti Moravskoslezského kraje a prodloužila stav nebezpečí, ale pouze na vymezeném území, a to obcí s rozšířenou působností Bohumín, Bruntál, Krnov, Opava a Ostrava. Naopak na území ORP Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Kravaře stav nebezpečí skončí 13. listopadu. Ten důvod je prozaický a vláda s tímto souhlasí, chceme tímto způsobem dát nástroj pro krajské obecní samosprávy likvidovat následky povodní mnohem efektivněji, než to jde za běžných okolností. Týká se to např. ukládání odpadu nebo třeba i nasazení Armády České republiky a dalších. Čili, ano, souhlasili jsme a prodloužili jsme stav na těch jmenovaných územích ORP.
A pokud jde o ten druhý dotaz, který se týká poslaneckého návrhu na novelu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tady se vláda po zevrubné diskuzi shodla na souhlasném stanovisku s tím, že já jako ministr zemědělství, v jehož gesci potom bude i kontrola v rámci činnosti Státní potravinářské a zemědělské inspekce, tak společně s Ministerstvem zdravotnictví budeme hledat řešení, které navrhneme předkladatelům potom zakomponovat do toho samotného návrhu v průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně čili ve druhém čtení.
Principiálně to, že chceme ochránit nezletilou mládež do 15 let před těmi vysoce nežádoucími účinky různých povzbuzujících látek, které jsou obsaženy v energetických nápojích, je jistě myšlenka správná, vláda s ní vyslovila jednoznačný souhlas. Nicméně narážíme tady na některé technické a částečně legislativní problémy, např. nemáme v České republice dnes definovaný termín energetický nápoj, současně víme, že tyto látky, jako je kofein a další, které určitě nejsou žádoucími látkami pro nezletilé děti, protože opravdu, chci to tady zopakovat, energetický nápoj není džus, to není ovocná šťáva.
Čili v tomto smyslu my budeme hledat ta legislativní, ale i věcná technická opatření tak, jak jednak definovat to samotné označení energetický nápoj. Nicméně možná půjdeme ještě jinou cestou a budeme se soustředit spíše na ty škodlivé látky a jejich obsah nejenom v nápojích, ale i v dalších typech potravin. Povedeme o tom debatu jak na úrovni odborné, věcné mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví a pak samozřejmě i s předkladateli tohoto poslaneckého návrhu.
Má to i souvislosti, řekněme, evropské, protože samozřejmě většina těchto nápojů k nám putuje z dovozu a v tomto případě na rozdíl od alkoholu či tabáku nemáme tyto předpisy evropsky harmonizované čili tady bychom skutečně zůstávali v půdorysu producentů v České republice, i to bych já vnímal jako problém a vlastně neřešení toho problému, na který tady paní poslankyně a páni poslanci správně upozornili. Ale obecně, jak říkám, ochrana zdraví dětí je určitě na místě.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz, televize Nova.
Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla ještě dvě otázky k té novele trestního zákoníku. První se týká teda té výroby falešné pornografie jako nového trestného činu. Tak jak důležité bylo zahrnout vlastně toto do té novely, zlepšují se právě ty systémy, informační technologie tak, že už je potřeba být to trestným činem? A druhá otázka se týká toho, že za neplacení výživného by nově neměli lidé chodit do vězení, tak kolika zhruba osob se to týká a jak to teď tedy bude řešeno? Děkuju.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: K první otázce, důležité to je, protože to byl dokonce návrh Nejvyššího státního zastupitelství, že chybí trestnost tohoto činu. Já jsem spíše, pokud jde o trestní právo, liberálnějšího myšlení ale souhlasím s tím naprosto. Víte, představme si zejména lidi v pubertálním věku, jo. To musí být naprosto smrtící, smrtící, jo, zejména pro dívky, pokud kolují po sítích nějaké intimní fotografie, neřkuli ještě nějaké intimní milostné věci a v podstatě vím od vás médií, že to někdy vede i k sebevraždám. Čili je to nesmírně podstatná věc a všichni musí vědět, že tohle to se bez souhlasu té osoby nesmí a stát to bude trestat.
Ta druhá otázka se týkala neplacení výživného. Ono se to mění, ale v podstatě teď z mé hlavy je to asi 1 200–1 500 odsouzených za neplacení výživného. Problém, proč to chceme řešit, spočívá nejenom v tom, že jsou ve vězení, ale i v tom, že z těch čísel, co máme k dispozici, vyplývá, že to, bohužel, nevede k tomu, že by platili. Tzn. ty osoby velmi často nepracují ve věznicích a tu povinnost stejně neplní. Ten trest není naplněn a naopak, to je asi všechno, co bych k tomu řekl.
Ale pozor, zůstává tam, jedna věc tam zůstává, a to je tehdy, když ten pachatel tohoto trestného činu úmyslně dovede tu ženu s tím dítětem do nouze, ta nouze je definovaná. To samozřejmě nesmí. Tzn. nemohou to být ty případy, kdy evidentně člověk nějaké peníze má a schválně tu ženu, většinou ženu, může to být samozřejmě i otec s dítětem, úmyslně uvede do stavu nouze, ačkoli jednoznačně ty prostředky má. To zůstává trestné.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, televize Prima.
Kristýna Malá, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se ještě doptala. Na tom programu byl také poslanecký návrh hnutí ANO na zmrazení platů politiků, tak jestli jste se k tomu nějak dostali? A druhý dotaz, prosím, jestli jste nějak došli i k tématu, kdy se právě platy politiků a soudců budou projednávat ve sněmovně? Mockrát děkuju.
Martin Kupka, ministr dopravy: Co se týče toho návrhu, tak k němu vláda musela nutně přijmout negativní stanovisko. Protože je to nesystémové populistické opatření, které by ve výsledku, v budoucnu, znovu vyvolalo ještě větší skok z hlediska nárůstu platů politiků, a to by ve výsledku opravdu situaci v České republice spíš poškozovalo, než jí pomáhalo. Je jasné, že se budeme muset dostat k debatě o platech politiků, ale také představitelů státní správy v brzké době, v nejbližším možném termínu, protože pokud bychom nedokázali projednat ten legislativní návrh, tak by to znamenalo, že dojde k tomu skokovému navýšení právě od 1. ledna. Tak to, s čím přicházíme do sněmovny, je významné snížení právě oproti tomu, kdybychom neudělali nic a neprojednali tu legislativní úpravu.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, ještě Český rozhlas.
Lucie Pávová, Český rozhlas: Ještě se vrátím k té novele o energetických nápojích nebo celkově novém zákonu. Vím, že to je poslanecký návrh, ale vzhledem k tomu, že nakonec to stanovisko vlády je souhlasné, vidíte šanci na to, že by se to schválilo ještě v tomto volebním období? Je to třeba něco jako priorita vládní?
Marek Výborný, ministr zemědělství: Já jsem přesvědčen, že vzhledem k tomu, že nám zbývá nějakých 10 měsíců, tak je zcela jistě v silách Poslanecké sněmovny tento návrh schválit, a to včetně těch potřebných úprav v rámci toho druhého čtení. Já už jsem dneska ráno na poradě na Ministerstvu zemědělství zadal konkrétní úkoly směrem ke kontaktu na Ministerstvo zdravotnictví, budeme mít velmi rychle připravené ty potřebné úpravy, chceme je diskutovat s předkladateli, jsme v kontaktu s paní poslankyní Ochodnickou a dalšími.
A najdeme takové řešení, abychom mohli po Novém roce, protože zcela upřímně řeknu, když vidíme to, co nás čeká do konce tohoto kalendářního roku, tak tam asi úplně to první čtení reálné není. Máme tam velmi důležité věci, které je potřeba schválit, ať už jsou v kterémkoli čtení. Nicméně po Novém roce si myslím, že je určitě prostor tento zákon, právě proto, že šel vlastně rychleji, tedy poslaneckou novelou, schválit včetně potom vyjádření Senátu a podpisu pana prezidenta.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poslední dotaz ještě Česká televize.
Karolína Jelínková, Česká televize: Ještě ohledně těch trestních změn. To první čtení byste, pane ministře, chtěl ideálně kdy? Myslíte, že je možnost ještě do konce roku, protože tam se také bude řada zákonů řešit, a když jsme u těch termínů, pane Kupko, vy jste zmínil, že v co nejbližším možném termínu projednat ten vládní návrh ohledně platů. Máte už nějaký konkrétní termín? Děkuju.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já řeknu jedno slovo, prosinec. A myslím letošní prosinec.
Martin Kupka, ministr dopravy: Mluvil jsem s Markem Bendou i v průběhu dnešního jednání vlády. Musí se to dostat na pořad jednání opravdu při nejbližším jednání Poslanecké sněmovny.
Marek Výborný, ministr zemědělství: A to si určitě dovedete dát do toho kalendáře, diáře, jednání Poslanecké sněmovny. Ještě jednu věc chci říct, to je ten dotaz na energetické nápoje. My opravdu se nechceme chovat populisticky a přednášet jenom krásná líbivá řešení a návrhy zákonů a novel. My, když něco projednáváme, a teď je vcelku jedno, jestli to je vládní návrh nebo návrh poslanecký, tak ho projednáváme proto, abychom ho schválili. Vy jste se ptala, jestli to je priorita, no samozřejmě. Ochrana zdraví našich dětí je prioritou této vlády, a proto jsme to také projednali a i na tom návrhu jsme komunikovali napříč kolegy poslanci.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: A to už je z dnešní tiskové konference vše, děkujeme.
