Tisková konference po jednání vlády, 12. listopadu 2025

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: Dobrý den, dámy a pánové. Já ve svém úvodním slově zmíním dvě věci, první se týká státního rozpočtu, vláda dnes rozhodla o tom, že návrh rozpočtu, který jsme již jednou schválili, a to v září, 30. září jsme ho poslali do Sněmovny, tak jak nám ukládá zákon, tak opět předložíme nové Poslanecké sněmovně. Děláme to i přesto, že nám to žádný zákon takovouto povinnost neukládá, ale vede nás k tomu několik důvodů.

Ten první je, byla ustanovena Poslanecká sněmovna včetně výborů, včera jsme ustavili v Poslanecké sněmovně výbory Poslanecké sněmovny, takže teď je první chvíle, kdy máme reálně ten rozpočet komu poslat a v Poslanecké sněmovně s ním lze pracovat a lze ho projednávat. Ten původní návrh byl běžně dostupný, snadno dohledatelný na sněmovním webu, kdokoliv do něj mohl nahlédnout, mohl ho studovat, mohl připravovat nějakou jeho jinou variantu, to všechno mohla nová vládní většina dělat, ale z nějakého důvodu to nedělala, nepřišla s vlastním návrhem rozpočtu, tak jak říkali před volbami.

Měli silné výroky před i po volbách, ale to jenom maskovalo tu skutečnost, že žádný rozpočet alternativní připravený nemají. My tedy posíláme ten náš, a tak jak je rozhodnutí o té schválené verzi státního rozpočtu, v září bylo přijato jednomyslně, tak i toto rozhodnutí, že pošleme rozpočet nové Poslanecké sněmovně bylo přijato jednomyslně.

Ten druhý důvod, proč to děláme, je, že se nějakým způsobem oddaluje vytvoření nové vlády. To má jednu jedinou příčinu, a to je, že Andrej Babiš není schopen vyřešit svůj střet zájmů, a to mu brání v rychlejším postupu při přípravě nové vlády. My jsme na ten problém upozorňovali už před volbami a bohužel se to naplno potvrzuje, že Babišova touha po dotacích a po moci a oboje zároveň komplikuje povolební vývoj v naší zemi. Tak snad se to nějakým způsobem vyřeší, Andrej Babiš musí veřejnosti říct, jak bude svůj střet zájmu řešit, že nejde jenom o něj, ale jde i o důvěryhodnost České republiky, jde o peníze daňových poplatníků a celou řadu dalších věcí, ale vzhledem k tomu, že se oddaluje vytvoření nové vlády a že už máme Poslaneckou sněmovnu a že nová vládní koalice zjevně nemá žádnou vlastní verzi rozpočtu, tak posíláme ten rozpočet náš do Poslanecké sněmovny. V první chvíli, kdy to jde, protože máme Sněmovnu, která má už ustavené výbory.

To, co chci také říct, je, že za návrhem státního rozpočtu, tak jak jsme ho připravili, si stojíme. Ještě bych k tomu dodal, že naše státní rozpočty, naše návrhy státních rozpočtů, námi schválené státní rozpočty vždycky vyšly, ačkoliv zástupci hnutí ANO vždy od 1. ledna začali říkat, jak to nebude fungovat, jak to nevychází, jak jsou nereálné, jak nám tam chybí výdaje a nevím co, naše rozpočty vycházeli a námi plánované deficity jsme odkázali dodržet.

A to při tom, že rozpočet je z logiky věci vlastně odhad toho, jak to v tom příštím roce bude, je to i odhad příjmů, a proto se s ním musí také v průběhu roku rozumně pracovat, což jsme také vždycky dokázali, a to bude platit i pro rok 2026. My jsme připravili dobrý návrh rozpočtu, odpovědný návrh rozpočtu, který respektuje i zákonné parametry, které jsou pro rozpočet stanoveny. Samozřejmě nelze nad žádným rozpočtem sedět se založenýma rukama, ale je potřeba aktivně rozpočet řídit, a to jsme, na rozdíl od situace, kdy vládl Andrej Babiš a Alena Schillerová, tak to jsme my dokázali.

Co se týká, toho rozpočtu, který jsme znovu předložili do Poslanecké sněmovny, tak bych chtěl zdůraznit jednu věc, a tu bych chtěl několikrát podtrhnout. Ten navržený deficit toho rozpočtu je 237 miliard korun, a to je taky zákonný limit. Pak jsou tam dvě strategické bezpečnostní položky, které tvoří 49 miliard, a to je 18,3 miliard na Dukovany a 30,7 miliard na obranné výdaje. A toto je strašně důležité. Je potřeba dodržet ten zákonný limit 237 miliard korun a je potřeba poslat do té výše 286 miliard korun celkového deficitu a ty dvě strategické bezpečnostní položky na Dukovany a na obranné výdaje.

A já znovu jménem naší vlády apeluji na vznikající koalici, která se z velké části zaklíná rozpočtovou odpovědností, aby tyto zákonem stanovené parametry dodržela a aby výdaje na energetickou a vojenskou bezpečnost naší země neutopila v provozu, protože by to ohrozilo naši bezpečnost a také by to zbytečně zadlužilo občany České republiky. Tolik k rozpočtu.

A ještě velmi krátce se chci vyjádřit k jedné věci, kterou určitě podrobně rozvede pan 1. místopředseda vlády Vít Rakušan, a to je výjimka z migračního paktu. Ukázalo se a znovu a úplně jasně a zcela evidentně, kdo tady lhal a šířil strach mezi občany a kdo říkal pravdu. Lhalo hnutí ANO, SPD, pravdu jsme říkaly my.

Staráme se o velké množství uprchlíků z Ukrajiny, proto se na Česko s velkou pravděpodobností vůbec nebude vztahovat princip solidarity. Nebudeme muset přispívat na nelegální migranty do Evropy a samozřejmě se na nás nevztahuje žádná povinnost přijímat migranty, protože takovým způsobem jsme to vyjednali. Schválně se podívejme zpátky, co tady vykládalo hnutí ANO a SPD pořád dokola: budeme muset přijímat nelegální migranty, špatně to vyjednali, migrační pakt nám ukládá to a to. Šířili tady strach a nenávist, rozeštvávali společnost a opět se ukázalo, že lhali, koneckonců jako lžou pokaždé.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuji a poprosím 1. místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: Dobrý den, dámy a pánové, já plynule navážu tam, kde pan premiér skončil. Evropská komise včera zveřejnila zprávu o migraci, a pokud nejsme populisté, kteří rádi straší a mají filozofii „čím hůře tím lépe“, tak bychom se měli radovat. Protože migrační situace v Evropě se výrazným způsobem zklidnila. Ta čísla, která máme k dispozici, ukazují, že nelegální překročení vnější hranice Evropské unie v loňském roce pokleslo o rekordních 35 %. Máme nejklidnější migrační situaci za těch 10 let od velké migrační krize a jejího počátku, na to si všichni pamatujeme. To prostě není samo sebou, nevěřme na náhody, to je výsledek práce, aktivní práce evropských států na tom, aby byla zavedena pravidla.

Ta pravidla jsou v souhrnu obsažena v migračním paktu, kde my za Českou republiku dlouhodobě říkáme spolu s panem premiérem, ta pravidla nejsou dokonalá. Měla by se dál rozvíjet, měla by se vylepšit, měli bychom přijít s novými koncepty migrační politiky. A my to děláme, jsme v úzké skupině států, která je vedena Dánskem, je tam účastna Itálie, všeho se od začátku účastníme a my navrhujeme ta řešení, protože to bylo to, co tahle vláda dělala. Ne strašit, ne děsit lidi, ale přicházet s konkrétními řešeními.

Ale že samotný pakt, jeho implementace do národní legislativy, kroky provedené v jednotlivých členských státech včetně České republiky jednoznačně pomohly, migrační situaci zklidnily a možná tohle téma potenciálně i na nějaký čas vyrvou z rukou a drápů všech populistů, to je jednoznačně fakt.

Pár informací, vzpomeňte si na to, ptali jste se mě na to i vy jako novináři mnohokrát, ta pochybnost obecně byla přítomna ve veřejném prostoru. Otázka byla: existuje nějaká výjimka pro Českou republiku? Moje odpověď byla od začátku stejná, já osobně jsem vyjednal výjimku, která říká, že země výrazně zatížené migrací, nebudou muset přispívat do solidárního mechanismu. Opozice mi říkala: to není žádná výjimka pro Českou republiku, to je neznalost evropské politiky. Nikde v žádném dokumentu nebudete mít explicitně výjimku pro jeden stát, aby bylo napsáno: Česko nikdy nebude platit do Fondu solidarity. No nic takového neexistuje, ale evidentně ta výjimka tady je.

Byli jsme označeni jako stát, který je pod výrazným kritickým migračním tlakem z důvodu velkého počtu Ukrajinců na našem území. Per capita na hlavu stále největší počet mezi zeměmi Evropské unie, to už máme černé na bílém, to už nám přišlo, a právě v rámci toho jsme i byli vyzváni k tomu, abychom uplatňovali náš nárok mít výjimku ze solidárního mechanismu. Přesně tak jsem to říkal před třemi roky. Ono je to občas složité, náročné na pochopení, stejně jako evropská politika je ve všech případech, ale jsou to fakta.

Takže já jsem dnes odeslal Komisi, panu eurokomisaři Brunnerovi dopis, ten dnes odchází, kde přesně v souladu s pravidly žádáme o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti, protože je označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou, zcela zproštěno povinnosti se podílet na placení čehokoliv do toho solidárního evropského mechanismu. Takže tady, myslím, celkem jasně vyvracíme jednu lež.

Druhá lež: migrační pakt vám dává povinnost přijímat migranty. Já jsem od začátku odpovídal, jsou tam tři možnosti: je tam solidární mechanismus, finanční, je tam materiálně-technicko-logistická pomoc, anebo je tam přijímání migrantů, ale to není nikdy povinné. A zase, díky aktivnímu vyjednávání Česka se podařilo prosadit, že to povinné přijímání není možné ani v krizi, ani v krizovém řízení, ani když tady bude sebevětší migrační vlna přicházející třeba na některý z jižních států Evropy, tak nemáme povinnost kohokoliv přijímat. A ještě jsme prosadili, a ještě jednou to zopakuji, to, že ve chvíli, kdy jsme sami vytíženi, byť jiným typem migrace, než je ta ilegální, o které se bavíme, tak máme možnost zažádat o výjimku a nepřispívat do Fondu solidarity. O té výjimce budou posléze hlasovat na Radě jednotlivé členské státy, to znamená bude to rozhodnutí. Já nevidím žádný důvod, proč by v tomto kontextu Česku neměla být takováto výjimka udělena.

Samozřejmě, už se objevují teď otázky: a co až nebudeme mít na našem území Ukrajince? No tak platí to, co je dohodnuto, budeme třeba materiálně, technicky, logisticky pomáhat s tím, abychom chránili vnější hranice Evropské unie. Stejně jako jsme to dělali naším kontingentem policistů na té maďarsko-srbské hranici dlouhá léta. To je přeci úplně normální. Tu zodpovědnost za to, aby ilegální migrace nepřicházela do Evropy a tedy ani k nám, byť třeba ta tranzitní, máme samozřejmě taky. Já jsem vlastně rád, že tentokrát je to schéma zjednodušené na ty dvě věci. Výjimka pro zatížené státy existuje, povinnost přijímat migranty za žádných okolností neexistuje. Děkuji.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuji a poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy v demisi: Dobrý den, já doplním část ještě k návrhu státního rozpočtu, protože my jsme dnes na vládě také doprojednali návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 a střednědobý výhled. S tím, že tak jak ten návrh projednal výbor SFDI a vzala na vědomí dozorčí rada, tak jsme zůstali u toho výhledu, který kryje všechny připravené stavby v rozsahu 187 miliard korun, s tím, že zároveň pro to další období je třeba doplnit finanční prostředky zhruba v rozsahu 37,2 miliardy korun. Zároveň jsme si vědomi, že je zcela v tomto směru prostor pro rozhodnutí té aktuální většiny v Poslanecké sněmovně o prioritách, proto také mi vláda uložila připravit prioritizační nástroj, který umožní v tomto směru přiblížit ty celkové nároky Státního fondu dopravní infrastruktury navýšené části právě toho státního rozpočtu pro oblast dopravní infrastruktury.

To, že v tuhle chvíli máme připraveno tolik staveb, je výsledkem několika legislativních úprav. Znamená to, že se podařilo opravdu to, co jsme na začátku volebního období slibovali, že nachystáme a zrychlíme přípravu těch důležitých dopravních projektů. To se podařilo a vnímáme jako přirozený vývoj to, že v tom nadcházejícím období bude potřeba rozhodnout o tom, jakým způsobem ty stavby se pokryjí, případně mezi nimi rozhodnout o těch prioritních stavbách a k tomu tedy doplňujeme ten prioritizační nástroj.

Jakou cestou bychom se vydali jsem už v těch předchozích týdnech představil. My bychom určitě chtěli v rámci toho závěru letošního roku ještě posílit zůstatek Státního fondu dopravní infrastruktury, využít nespotřebované neprofilující výdaje a samozřejmě i v rámci toho příštího roku, tak jako se to podařilo v letošním roce, tak případně s ohledem na růst ekonomiky posilovat i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: Dámy a pánové, krásné odpoledne. Z gesce Ministerstva průmyslu a obchodu bych rád zmínil 4 body, dva velmi krátce, u dvou se déle zastavím. Těmi prvními dvěma body je, že vláda opětovně zaslala do sněmovny dva za mě velmi důležité zákony. Tím prvním z nich je zákon týkající se zavádění sítí s vysokou kapacitou gigabitových sítí, tedy s ohledem na rozšiřování digitální infrastruktury. Tím druhým zákonem je zákon o ochraně spotřebitele, který mění řadu důležitých věcí, které se týkají například záručních lhůt a práv spotřebitele.

To, čemu bych se ale chtěl více věnovat, je velmi důležitý projekt, na kterém pracujeme s mým týmem téměř rok, a to je projekt AI Gigafactory v České republice. Projekt, který by mohl opravdu významně posunout Českou republiku v mapě umělé inteligence v tom evropském kontextu. My jsme v těch posledních měsících, posledních zhruba dvou letech výrazně šlápli na plyn v tématu umělé inteligence, tématu, které můžeme definovat jako průmyslovou revoluci 21. století.

A nejenom toho, že MPO na sebe vzalo práci na implementaci AI aktu anebo změny, výrazné změny vnitřní organizační struktury ministerstva právě ve vztahu k rozvoji umělé inteligence a kreativního průmyslu. Ale potom i ve větší moderaci prostředí, větší úrovni spolupráce s akademickým sektorem anebo třeba s byznysem. Ale toto vše nebude asi nikdy fungovat, pokud Česká republika nebude mít na svém území patřičnou digitální infrastrukturu. My jsme dneska v situaci stejně tak jako ostatní evropské státy, kdy je možné se přihlásit do výzvy Evropské komise, která plánuje financovat na území Evropy několik právě projektů AI Gigafactories.

My tedy se o to aktivně snažíme již nějakou dobu. Máme vytipovanou lokalitu, která po té technické stránce z pohledu územního plánu, projektové připravenosti, ale třeba i návaznosti na dostatečnou kapacitu dodávek elektrické energie, přeci jenom tyto projekty jsou energeticky velmi náročné, tak my máme unikátní projekt v Praze na Zbraslavi. Projekt, který je opravdu ve velké fázi připravenosti, skýtá nám velkou konkurenční výhodu mezi těmi dalšími evropskými projekty, tak aby tento projekt v České republice mohl vzniknout.

Tedy vláda dnes schválila podporu tohoto projektu, aby ty pomyslné práce se nemohly zastavit. Materiál, který dnes vláda projednala a schválila, nezakládá nějaké finanční nároky, ale není možné tedy ustrnout a čekat na nástup nové vlády, protože by nám ten pomyslný vlaku ujel, ta konkurence v tom evropském prostředí je opravdu velmi silná. My se snažíme naboardovat na naši stranu, dostat na naši stranu další státy. Jednáme se Slovenskem, jednáme s Rakouskem, ale třeba i s Polskem, které o podobný projekt stojí, a hledáme takovou cestu, aby právě tato infrastruktura v České republice vyrostla.

Pokud mám hovořit řečí čísel, tak se bavíme o relativně už velkém projektu, projektu s rozpočtem zhruba 90 miliard korun, kdy tedy Evropa by financovala v tomto případě 65 %. Naším partnerem v tomto případě jsou České radiokomunikace. Tedy smysl tohoto záměru je v tomto projektu nikterak nepřibrzďovat, protože to je projekt opravdu důležitý pro naše hospodářství, ale třeba i pro otázku národní bezpečnosti, protože vlastnění podobné infrastruktury na území České republiky a patřičného výpočetního výkonu, tak má potom samozřejmě i pozitivní dopady právě i do té bezpečnostní složky nebo oblasti ochrany bezpečnosti České republiky, protože zároveň to je i oblast, která může být z určitého hlediska i financována nebo zahrnuta například i do výdajů na obranu České republiky toho nearmádního charakteru.

Pak zmíním ještě jednu věc, a to je financování kompenzací nepřímých nákladů. To je finanční nástroj, který Česká republika využívá několik let. My jsme ten nástroj vyhlásili na podzim tohoto roku, který směřuje převážně do průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností. Tedy takové věci, jako jsou ocelárny, válcovny plechu. No a tento nástroj právě pomáhá financovat a snižovat energetickou náročnost, pomáhá financovat náklady na energie, ale přispívá celkem výrazně i k modernizaci těchto projektů spolu např. se snižováním emisí CO2. Tedy vláda dnes rozhodla konkrétním řešením, jakým způsobem žádosti, které na tento nástroj přišly za 2,24 miliardy korun, financovat. Tolik za mě.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, poprosím Českou televizi jako první.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den, k rozpočtu nejprve bych se rád zeptal, jak probíhala ta debata? Jinými slovy, měli jste nějaké podmínky, tak proč jste je měli a proč jste nakonec z nich slevili? Protože nakonec je jste schválili a půjde do Sněmovny. Potom mě zajímá, jestli podpoříte rozpočet v prvním čtení a potom, za jakých podmínek případně byste ho podpořili ve druhém čtení? A ještě k SFDI bych se rád doptal, byl tam nějaký rozpor ve výši asi 37 miliard, tak jestli odpovídají příjmy SFDI ze státního rozpočtu výdajům ze státního rozpočtu. A další dva dotazy pak položím pro přehlednost posléze. Děkuji.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Já poprosím, Jakube, jestli na pana premiéra, tak to polož hned, on totiž pan premiér bude muset se omluvit.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobře, tak pan premiér se rozhodne, jestli jsou na něj, či nikoli. V tom případě se ještě doptám, pokud byste nevěděli, připomenu je. Týká se to ještě dnešní schůzky Andreje Babiše s Petrem Pavlem. Tak jenom se zeptám, jestli by měla být za současné bezpečnostní situace v programovém prohlášení jasná definice hrozby z Ruska? A pak bych se ještě zeptal, jestli jste řešili, zda a kdy budou převedeny regionálnímu školství zhruba 4 miliardy, které jim chybí v rozpisu do konce školního roku? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: Velmi jednoduše odpovím na všechny otázky. Omlouvám se, protože přijímám amerického velvyslance za chvíli a trošku se nám protáhlo jednání vlády, tak nemohu být na všechny dotazy na tiskové konferenci.

Co se týká definice hrozby z Ruska. Tak pokud to programové prohlášení má být reálné, má se zabývat tím, co opravdu je významné a na co je potřeba reagovat v české politice, tak definice hrozby ze strany Ruska tam prostě být musí a má. O tom není pochyb. Ono tam chybí víc věcí, ale tohle je tak zásadní věc pro občany České republiky, pro naši bezpečnost, že vlastně vůbec nechápu, že to někdo může opomíjet.

Co se týká chybějících peněz v letošním rozpočtu Ministerstva školství, samozřejmě počítáme s tím, že ty prostředky budou doplněny. Vláda o ničem jiném ani neuvažovala. Během příštích dnů, týdnů, tu situaci doladíme, nebo přijdeme s tím správným řešením.

Pokud jde o rozpočet. No tak já znova zopakuji tu situaci tak, jak byla. My jsme prostě čekali, že hnutí ANO má někde připravený ten svůj, v uvozovkách, dobrý rozpočet, protože ten náš kritizovali jako nereálný, špatný, s vysokým deficitem. Že tam není všechno atd. atd. Tak bych čekal, a on Andrej Babiš to taky říkal, že mají připravené ty věci a že vlastně to se dá udělat za dva dny, a takové řeči jsme poslouchali ve veřejném prostoru. Tak bych fakt čekal, že něco mají.

Teď se ukázalo, že nemají vůbec nic a že vlastně zoufale, v uvozovkách, prosí, tak oni prosí tak, že hrozí, ale to je jejich styl, abychom tam ten rozpočet poslali. Dokonce tím tématem toho, že neposíláme rozpočet, ale nebylo komu poslat rozpočet, nebyla Poslanecká sněmovna, neměla výbory, nemohl nikdo nic projednávat, takže tím, cosi zdržujeme a trucujeme a takové nesmysly.

My netrucujeme, my předáváme hladce vládu. Já už bych byl rád, kdyby tu byla nová vláda, protože vládnout v demisi, to není nic jako extra zábavného. Samozřejmě plníme to, děláme to, vidíte i na rozhodování vlády, že pracujeme naplno, odpovědně tak, jak máme, ale prostě mohla by tu být klidně už nová vláda, kdyby ji měli. A kdyby byli schopni dát dohromady jména, ale hlavně kdyby Andrej Babiš byl schopen vyřešit svůj střet zájmů.

No tak a v situaci, kdy nemají rozpočet, už je Sněmovna, nejsou nachystáni na vládnutí, no tak děláme to, co je logické, posíláme tam ten náš návrh rozpočtu tak, jak jsme ho schválili v září a jak jsme ho poslali do Poslanecké sněmovny v září, protože nic lepšího k dispozici, nebo jiného, žádný jiný alternativní návrh k dispozici není.

A jak budeme postupovat? No pro nás je důležité, aby, a k tomu směrovala ta naše výzva a na té trváme, aby nová vládní většina zachovala ten základní parametr. A to není 286 miliard deficitu, to je 237 miliard deficitu tak, jak to stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. A nad to ty další peníze jsou konkrétně určeny na Dukovany a konkrétně určeny na obranné výdaje nad 2 %. Tohle je potřeba zachovat. Tohle je, řekněme, jsou základní parametry toho našeho rozpočtu, a to je něco, co budeme po nové vládní koalici chtít.

No a jak se zachováme v Poslanecké sněmovně? No tak to uvidíme. Pokud schválí v prvním čtení a ve druhém náš rozpočet tak, jak jsme ho připravili, tak nemáme důvod pro něj nehlasovat. Ale pokud tam začnou dělat změny, tak už je to jejich rozpočet, a ne náš.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuju, já, pardon.

Jakub Pacner, Česká televize: Jestli už jste ho poslali, nebo budete posílat, v jakém časovém horizontu tady bude?

Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: Teď hned, jak se to zadministruje, tak jenom, aby bylo jasné, ten mechanismus. My jsme znova neprojednávali rozpočet. My jsme rozpočet projednali, schválili jednomyslně, poslali do Poslanecké sněmovny. Vláda se nezměnila. Takže dnes vláda pověřila předsedu vlády, tedy mě, aby ten rozpočet, který jsme schválili a poslali 30. 9., abych ho poslal znovu do Poslanecké sněmovny, což neprodleně udělám.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuju, já v tuto chvíli omlouvám pana premiéra. Poprosím pana prvního vicepremiéra o doplnění a potom pana ministra dopravy k SFDI.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: Doplňovat bych si nedovoloval, ale rád bych se také vyjádřil k tomu programovému prohlášení jako takovému. No to, že tam není definováno, jakou jsme zemí, to, že v programovém prohlášení není definováno, kdo je v té současné geopolitické situaci jednoznačnou hrozbou, že to prostě Rusko je, že vláda rezignuje v tomhle zásadním dokumentu, který má lemovat, rámovat celé čtyři roky vládnutí na to, aby na začátku dala definici, jestli jsme zemí, která vnímá ruské nebezpečí, a jestli jsme zemí, která nadále bude pomáhat Ukrajině, jestli nadále budeme stát za tím, že protiruské sankce jsou v pořádku, že muniční iniciativa je v pořádku.

Pokud tam tahle témata chybí, tak to samo o sobě je důkazem jisté nezodpovědnosti, nepochopení toho, v jaké době vláda nastupuje, v jaké době vládne. Určitě je to samo o sobě i bezpečnostní hrozbou pro to, jak ty další čtyři roky budou vypadat. Tohle všechno, o čem hovořím a co tam chybí, je nahrazeno už tak známým a typickým mikromanagementem. Už tam máme jednotlivé drobnosti, které třeba říkají, odmítneme na první schůzi vlády migrační pakt, který už jsme implementovali. Nevím vlastně, jak se to udělá.

Máme tam věci typu, zakážeme politickým neziskovým organizacím, aby vstupovaly do našich škol a vzdělávacího procesu. Jako bývalý středoškolský profesor vám mohu jednoznačně říci, že nebylo mnoho přínosnějších akcí než třeba debata studentů s terénními pracovníky Člověka v tísni. Můžu říct, že je to obohatilo a dalo jim to úplně jiný pohled na to, jak se ten momentální svět vyvíjí. A možná to v nich i nějakou kompetenci k tomu, aby se zajímali o svět okolo sebe rozvíjelo mnohem lépe než když pan učitel, paní učitelka přečtou svůj připravený výklad.

Zatím v tom programovém prohlášení vidíme, s kým se vypořádáme v rámci nějakého ideového směru. Ale už tam nevidíme, jak naši zemi budeme rozvíjet, jak ji budeme chránit proti těm hrozbám, které prostě jsou objektivní. A to mě samozřejmě velmi znepokojuje.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuju, pan ministr.

Martin Kupka, ministr dopravy v demisi: Já si dovolím ještě k tomu doplnit dvě věty, protože samozřejmě ten samotný akt svěšení ukrajinské vlajky je jenom symbolem. Ale ta nejistota v programovém prohlášení je samozřejmě daleko vážnější signál o možné změně kurzu zahraniční politiky České republiky, která bude znejišťovat a poškozovat naši pozici ve světě, navíc ve světě, kde reálně Ukrajina a další státy čelí agresím. V tomto směru je potřeba, aby Česká republika měla naprosto jasnou a srozumitelnou pozici k těmto aktům agrese.

Tak zpátky k návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Já jsem to zmínil i v té své první odpovědi. Tady platí, že pro ten závěr roku je žádoucí doplnit finanční prostředky pro Státní fond dopravní infrastruktury. Ten rozdíl představuje zmíněných 37,2 miliardy korun. Zároveň, protože si uvědomujeme, že je to věc, kterou nemůže řešit vláda v demisi, to je opravdu rozhodnutí o prioritách i v oblasti té výstavby, tak dáme k dispozici nástroj pro prioritizaci těch staveb.

Z hlediska možného řešení těch finančních prostředků potřebných k dodání, tak já jsem zmínil také, jakou cestou bychom postupovali. Ten prostor tady nepochybně je a také jsme se tou cestou v těch předchozích letech vydávali. Tedy pokládám to za věc řešitelnou. Zároveň říkám, že z hlediska pokračování těch stěžejních staveb, tak to je záležitost, na které panuje dlouhodobá obecná shoda napříč Poslaneckou sněmovnou tak, aby nic nebyl ohroženo. Já jsem přesvědčený o tom, že nic ohroženo není a nebude.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuji, další dotaz tamhle pan kolega.

Jakub Vik, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se přece jenom ještě, prosím, doptal na tu debatu ohledně rozpočtu. Pan ministr Jurečka na doorstepu říkal, že vzhledem k té debatě v posledních dnech je reálná, z jeho pohledu, nějaká jako změna toho už schváleného návrhu rozpočtu. Tzn. debatovalo se alespoň nějakým způsobem o avizované změně?

Martin Kupka, ministr dopravy v demisi: Ta debata nebyla dlouhá, nicméně my jsme se krátce vrátili i k tomu, jaké by mohly být zásahy do toho rozpočtu. Nakonec jsme se rozhodli v tomto směru do toho návrhu nezasahovat s tím, že jasně říkáme, co je důležité. Tady to zaznělo, jaký je ten základní rámec, který odpovídá zákonu o rozpočtové odpovědnosti. 237 miliard představuje ten základní schodek a ty dvě položky, o kterých byla řeč, jsou důležité i z hlediska logiky celého toho návrhu pro posílení obranyschopnosti České republiky – tam je navíc 31 miliardy korun a 18 miliard korun je tam právě ta návratná půjčka na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Je to jedna z věcí, na které také platila obecná shoda napříč spektrem, že tohle jsou stěžejní priority pro Českou republiku.

Jakub Vik, Český rozhlas: Díky.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuji, ještě Prima.

Lucie Hlubučková, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na to rozhodnutí ohledně vykoupení a přeměně domů na šluknovském sídlišti, a to zejména na to, že se tam objevovaly ze strany romských organizací výtky, že tam je naplánováno krátkodobé nájemné na, tuším, šest měsíců v těch nových domech. Zároveň, že tam panovaly nějaké obavy, že noví nájemci budou vybíráni selektivně. Tak třeba, jestli i tyhle výtky jste tam dnes řešili, případně, jak jste se s nimi vypořádali?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: Děkuju, obecně nad tímto projektem panovala dneska na vládě shoda. Byly v rámci meziresortního připomínkového řízení řešeny i určité připomínky týkající se parametrů ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně měli jsme na zasedání vlády zástupce agentury pro sociální začleňování, sami jako členové vlády jsme především vstoupili do kontaktu s místními politiky, s místní reprezentací. Bavili jsme se s nimi o tom, jestli ten program je nastaven tím způsobem, jak oni sami by si přáli. A tady chci zdůraznit napříč politickým spektrem, protože ta reprezentace nekopíruje složení té současné vlády.

Mohou tam být dílčí připomínky k tomu, jak jsou nastaveny konkrétní parametry, ale v zásadě my tady po třiceti letech problémů máme konečně řešení. Řešení, které je napasováno na míru a které naopak má potenciál, aby život lidem v této lokalitě výrazným způsobem posunulo k lepšímu, aby i z pohledu ministra vnitra, říkám, se zlepšil a výrazně zvýšil pocit bezpečí v této lokalitě. Skutečně se domnívám, že naopak tohle je výborný odkaz téhle vlády, že ta koncepce, o které se léta diskutovalo, tak Petr Kulhánek ji dnes do detailu představil.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já si dovolím doplnit ještě jednu věc, která se týká budoucnosti. Tohle je skutečně pilotní projekt přesně postavený na míru toho konkrétního místa, lokality ve Šluknově s tím, že se na tom podílí jak místní, tak regionální samospráva.

Na ten samotný konkrétní projekt řešení té bytové kapacity navazují další klíčové projekty právě pro vytvoření příležitostí pracovních pro lidi, kteří tam žijí, protože tohle je vlastně nejpodstatnější problém ve Šluknovsku s nedostatkem pracovních příležitostí a přesně strukturované pracovní příležitosti pro ty, kteří v té lokalitě žijí. Tak tohle je důležitá součást toho výhledu, jak se s tím problémem vypořádat, a jedná se opravdu o unikátní pilotní projekt postavený pro tu konkrétní situaci na Šluknovsku.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu v demisi: Já pana ministra doplním, že právě jsme připravili i změnu systému investičních pobídek, který by měl být právě výrazně vstřícnější vůči, řekněme, slabším regionům. Ty, které si opravdu zaslouží, řekněme, nové podnikatelské a pracovní příležitosti, protože ten problém není mnohdy pouze o bydlení, ale je to právě i o té dostupné práci.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: Děkuju a poslední dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana vicepremiéra na materiály k rezignaci poradce pro národní bezpečnost a k odvolání zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. V první řadě, jestli jste oba tyto materiály schválili? A současně bych chtěl požádat, jestli byste mohl u obou těch funkcí zhodnotit, jak se osvědčily? 

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: My jsme tyto materiály schválili. U pana poradce pro národní bezpečnost, tak on na svoji funkci rezignuje ke dni jmenování nové vlády. Já se skutečně domnívám, že to je postup, který je asi předvídatelný a pochopitelný. Na tomhle místě mně dovolte jménem celé vlády Tomáši Pojarovi za jeho působení v téhle funkci poděkovat. Ta funkce se ustanovovala. On sám jí dával svým působením, svou prací, svým nasazením její definici. Myslím si, že tu laťku nastavil skutečně velmi vysoko.

Byl to člověk, který se aktivně účastnil jednání vlády, a uvědomte si, že v téhle funkci působil v době, kdy vypukla válka na Ukrajině, kdy jsme jako země čelili obrovské migrační vlně přicházející z Ukrajiny, ale i obrovské vlně ilegální migrace apod. On byl účasten všech zásadních strategických rozhodnutí v bezpečnostní oblasti, sloužil jako pravá ruka pana premiéra při řadě zásadních evropských vyjednávání a i při stanovování bezpečnostní agendy v rámci našeho předsednictví Evropské unie.

Skutečně si myslím, že ta práce, kterou on odvedl, byla jednoznačně pozitivní, spjata s ideovým zakotvením naší vlády, s respektem k politice této vlády, s respektem k jednotlivým členům vlády i k panu premiérovi, a proto je logické, že Tomáš Pojar prostě ke dni jmenování nové vlády končí.

Stejně tak jsme schválili i to druhé ukončení pracovního poměru. Tady opět to vychází přeci z toho, jakou politiku si stanovuje nová vláda, jakou sílu dává Ukrajině, o které není v programovém prohlášení vlády ani zmínka. Určitě, pokud budou mít sami nějaký zájem se tomu tématu věnovat, my na to jako opozice budeme upozorňovat, tak si vyberou člověka, ke kterému budou mít svoji důvěru. Tohle je logické a není to potřeba zastírat, ani kamuflovat. Samozřejmě, že všechny tyto odchody jsou spojeny s tím, že se mění v téhle zemi vláda. Každá vláda na takových funkcích potřebuje lidi, kterým důvěřuje, důvěřuje jejich věcné kompetenci a důvěřuje i jejich lidskému a ideovému nastavení.

Martin Kupka, ministr dopravy v demisi: Já si dovolím ještě jednou zdůraznit to, že působení Tomáše Pojara přispělo k respektu České republiky v zahraničí mezi našimi dlouhodobými partnery a ta jeho práce je i v zahraničí kvitovaná. A v případě Tomáše Kopečného si dovolím rovněž zdůraznit, že jeho působení bylo vnímáno velmi dobře nejenom v samotné Ukrajině, ale bylo vnímáno českými podnikateli, kteří se budou podílet na obnově Ukrajiny, kteří tam mají zájem působit. Vytvořil pro ně podmínky a významně se zasadil o to, aby ta česká pomoc a další česká účast opravdu byly užitečné, byly efektivní a ve výsledku pomáhaly na obou stranách.

Václav Smolka, ředitel Odboru komunikace: To je z dnešní tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne.