Tisková konference po jednání vlády, 10. října 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra životního prostředí, pana Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásný dobrý podvečer, dnešní jednání vlády se mimo jiné zabývalo návrhem novely zákona o obalech. Dobře známe zálohování PET lahví a plechovek. S potěšením mohu oznámit, že vláda doporučila Poslanecké sněmovně schválit tuto novelu. Novela se především týká povinného zálohování PET lahví a plechovek. Uvědomme si, že dneska nám skončí v přírodě, ve spalovnách nebo na skládkách 400 milionů petek a 500 milionů plechovek. Tohle je aktuální situace v České republice.

My, přestože poměrně dobře třídíme, tak velmi špatně recyklujeme. Nedokážeme stále navrátit ten hodnotný materiál s nízkou energetickou náročností zpátky, aby ze staré petky byla nová, aby ze staré plechovky byla plechovka nová. Ten návrh je velmi detailně propracovaný. Věnovali jsme se mu opravdu hluboce. Projednávali jsme jej široce, přičemž stále tady zůstává celá řada rozporů. Nicméně já rozhodně jsem připraven na poli Poslanecké sněmovny hledat a široce diskutovat nad parametry tohoto systému. Je tam samozřejmě celá řada otázek týkající se letáků, týkající se záležitostí jako je účinnost nebo třeba, kdo má přesně stanovovat tu výši té zálohy. Ale to jsou věci, které jsme si dneska na vládě také řekli a budeme právě ještě v Poslanecké sněmovně k tomuto tu diskuzi určit vést.

Ty parametry systému jsou ale jisté. Zálohování by tak mělo býti ve všech obchodech nad 50 m stejně jako čerpacích benzinových stanicích. To zásadní, proč zálohování děláme, je otázka toho, aby opravdu se nám petky a plechovky neválely někde v příkopech nebo ve škarpách, abychom naplnili principy cirkularity materiálu, tzn. aby ze staré byla nová a také, abychom dosáhli splnění cílů, které tady má Česká republika stejně jako ostatní evropské země. Chci jenom připomenout, že v současné době zálohuje 16 evropských zemí, další dvě – naši sousedé Rakousko a Polsko – to začíná zálohovat od 1. ledna, legislativu už mají na to schválenou.

Co se týká toho, jak to z pohledu občana bude vypadat. Je to jednoduché, tak, jak dneska lidé vrací pivní lahve, tak stejné automaty dokáží vzít pivo, resp. sklo, petku i plechovku jako takovou.

Takže tolik asi k tomu návrhu, který dnes vláda České republiky schválila. Ještě bych vás rád informoval o jedné záležitosti jako předseda Ústřední povodňové komise. Dva hejtmani, a to hejtman Moravskoslezského a hejtman Olomouckého kraje, navrhli vládě prodloužení stavu nebezpečí. Vláda dnes chválila prodloužení stavu nebezpečí, a to konkrétně v osmi obcích s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje a dvou obcích s rozšířenou působností Olomouckého kraje. Jsou to přesně ty obce s rozšířenou působností podle žádosti těchto hejtmanů. Prodloužení stavu nebezpečí v těchto deseti obcích s rozšířenou působností bude o třicet dní. Tedy od 13. října do 14. listopadu.

Samozřejmě, pokud by z některé z těchto obcí bylo potřeba ještě delšího, myslím tím třeba typicky možná Jesenicko, nechci předjímat, pak se samozřejmě vláda by mohla zabývat dalším návrhem, ale to již nechme samozřejmě na uvážení hejtmanů těchto krajů. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuju a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu, pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, krásný večer. Vláda dnes schválila i dva celkem velmi zásadní strategické dokumenty. Tím prvním z nich je nová hospodářská strategie České republiky, Česko do top 10. Dokument, který jsme již představovali na strojírenském veletrhu v Brně před dvěma dny. Dokument, na kterém jsme pracovali a velmi intenzivně posledních zhruba šest měsíců. Dokument, který prošel nejenom samotným meziresortním připomínkovým řízením, ale snažili jsme se do jeho zpracování zahrnout velké množství partnerů z různých oblastí, ať členy NERVu, ať kolegy z různých hospodářských asociací a skupin, zástupce obcí, krajů atd., bankovního sektoru. Takže výsledkem je dnešní schválená jednomyslná shoda na této strategii.

Já osobně jsem za to velmi rád, jelikož to byla moje první oficiální vláda a okamžitě spojená s  významným dokumentem, který má podle mého názoru velmi zásadní a strategický vliv na budoucnost tohoto státu. Schválili jsme dokument, po kterém volala dlouho odborná ekonomická obec, zástupci průmyslu, dopravy atd. A samozřejmě bude velmi důležité si klást otázku o naplňování tohoto dokumentu. Přece jenom, Česká republika má víc jak 300 různých strategií, které mnohdy mezi sebou ani nekomunikují nebo jsou zastaralé.

Ambicí tohoto dokumentu je být živým dokumentem, který přináší konkrétní opatření tak, abychom naplnili ten základní cíl, který jsme si vetkli, a to je do roku 2040 být v top 10 ekonomicky nejvyspělejších zemí Evropské unie, měřeno tedy skrze HDP. Ten dokument jako takový má čtyři základní části, ať jsou to investice do lidského kapitálu, investice do strategické infrastruktury, investice do strategických odvětví a samozřejmě otázka financování.

Je to vládní dokument, to znamená dokument, který je průřezový skrze víceméně všechny resorty a zakládá samozřejmě i velkou úroveň budoucí další prohlubování kooperace, a to nejenom skrze takové zásadní položky jako je otázka školství, dopravní infrastruktury, energetické infrastruktury, spolupráci skrze sektory až právě po to zásadní, což je otázka financování. Přeci jen, u všech obdobných strategií si musíme klást zásadní otázku, vlastně kde jsou zdroje na naplňování těchto vizí.

Ať tedy v otázce státního rozpočtu či dalších veřejných rozpočtů na úrovni krajů či obcí, ať prostředky soukromého kapitálu, anebo větší účast zahraničního kapitálu, který z České republiky mnohdy bohužel odtéká. A bavíme se o částce zhruba víc jak 400 miliard korun. Tzn. cílem tohoto dokumentu je tedy předložit konkrétní opatření a ty tedy samozřejmě naplňovat, abychom těch cílů dosáhli.

V návaznosti na tento dokument byl dneska schválen vládou i druhý dokument – polovodičová strategie. Dokument, který je úzce provázán s tím prvním dokumentem, s hospodářskou strategií Česko do top 10. Už jen z toho důvodu, že otázka polovodičových technologií je jednou z velmi potenciálně zajímavých oblastí, jak rozvíjet český průmysl s vysokou přidanou hodnotou, který přináší nová, dobře placená pracovní místa pro české občany.

Opět dokument, který je velmi konkrétní, který zasahuje nejenom do oblasti průmyslu, ale samozřejmě i do oblasti školství, do oblasti pro propojování s veřejnou infrastrukturu, a právě smyslem toho dokumentu je tedy jít naproti technologiím, které si myslíme, že mají potenciálně velkou připadnou hodnotu do budoucna. Přeci jen ty největší investice, které vidíme, že se v České republice do dalších let rýsují, tak jsou právě v těchto technologiích.

Já sám jsem za sebe velmi rád, že jsou to investice, které se nám podařilo v předchozích letech zajistit do regionů, které jsou, řekněme, regiony slabší. Já to nemyslím nikterak zle, ale přece jenom z pohledu sociálních a ekonomických parametrů se jedná o regiony, které potřebují, řekněme, významnější pomoc mj. právě ve velkých investicích. Ať je to otázka onsemi ve Zlínském kraji, ať jsou to témata spolupráce s tchajwanskými partnery např. v Ústeckém kraji.

Takže tolik za mě základní vstup na tyto dva celkem zásadní dokumenty.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra pro místní rozvoj, pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer i ode mne. Vláda dnes také projednala materiál, jehož část byla šitá velmi horkou jehlou, protože se odvíjela už od mého výjezdu v den jmenování ministrem do Jeseníku a po konzultaci s hejtmany, jak Josefem Suchánkem, tak Josefem Bělicou z Moravskoslezského kraje a starosty z těch postižených území, protože jsme se snažili do té části, kterou hned popíšu, vetknout právě ty praktické zkušenosti a potřeby, které byly vyjmenovány.

Začnu proto vlastně trošku od konce. Je to program, který má pořadové číslo 4, Živel 4, který právě reaguje na tu potřebu jednak nouzové ubytování pro lidi, kteří teď nemůžou být u sebe doma, ale zároveň chtějí být blízko těm svým poškozeným nemovitostem tak, aby je mohli postupně opravovat. Týká se to potřeby zajištění výuky ve školách a v mateřských  školkách, a to všechno se odvíjí od modulárního a kontejnerového řešení, které je velmi silně poptáváno.

My právě v Živlu 4 budeme financovat zejména pronájmy těchto kontejnerových a modulárních řešení ať už obcím, nebo krajům, kteří si je pronajmou. Předpokládáme, že na to bude vyčleněna 1 miliarda korun. Ten program by měl být vypracován tak, aby ho 23. října schválila vláda a mohl být hned v listopadu vyhlášen.

Připravujeme k těm již existujícím Živlu 1, který ale vejde v platnost až po ukončení toho stavu nebezpečí, po zpracování strategie obnovy území, a Živlu 2, který už běží, a je tam zhruba 800 milionů korun. To je pro ta území, kde nebyl vyhlášen krizový stav, tak připravujeme také Živel 3, který by měl pomoci právě fyzickým osobám, které mají poškozené domy, anebo o ně přišly úplně. Tzn. kombinace dotace a zvýhodněného úvěru na obnovu bydlení. Obnova znamená ať už poškozeného domu, nebo výstavbu nového, anebo nabytím úplně nového bydlení.

Takže tolik ode mě stručně. Vláda ten materiál přijala jednomyslně a uložila mi připravit ten program, o kterém jsem mluvil. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra dopravy, pana Martina Kupku, který má připravenou také krátkou prezentaci, takže poprosím režii, jestli by ji mohla pustit. Pane ministře, máte slovo.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, já jsem dnes představil vládě podrobnou informaci o přípravě rychlých spojení, protože po sedmi letech přinášíme klíčové zprávy. Tou nejvýznamnější zprávou je nepochybně to, že už v příštím roce začíná výstavba dvou konkrétních úseků, rychlých spojení mezi Brnem, Vyškovem a Přerovem, konkrétně úseku mezi Nezamyslicemi a Přerovem. Zároveň jsme zreálnili ty konkrétní údaje o začátku výstavby dalších ramen. Zároveň jsem představil kolegům, a tímto i veřejnosti, ty důležité milníky.

První termíny k vysokorychlostním tratím vznikly v materiálu pro vládu v roce 2017. Teď tedy, po sedmi letech, zpřesňujeme, jakým způsobem se dál bude vyvíjet příprava vysokorychlostních tratí. Zároveň jsem představil podobu projektového řízení přípravy vysokorychlostních tratí, kdy tím vrcholným orgánem pro dohled nad přípravou bude Výbor pro strategické investice vlády České republiky. Takže při pravidelných jednáních se právě tento výbor bude věnovat i tomu, jak se daří postupovat v přípravě vysokorychlostních tratí.

To, co máme za sebou, je víc než tisíc nejrůznějších připomínek, se kterými jsme se potkávali a víc než tisíc setkání na nejrůznějších úrovních. Za ty poslední tři roky já jsem absolvoval osobně třicet různých takových setkání se starosty a pochopitelně také s veřejností v debatách nad tím, jak má vypadat ten který úsek vysokorychlostní trati.

K dispozici je nově také mapový portál i možnost vytvořit pocitovou mapu a prostřednictvím toho mapového portálu vlastně zprostředkovat i svoje připomínky, svoje názory na to, jak by vedení té vysokorychlostní trati, její podoba technická, měla vypadat. V tomto směru je projednání toho projektu vlastně unikátním projektem, žádný jiný takový projekt, se v tomto rozsahu ještě s veřejností neprojednával.

Z hlediska budoucnosti, kromě nasazení těch základních principů projektového řízení, tak budeme vycházet také z poslední klíčové úpravy zákona o urychlení liniových staveb, tedy nově podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Novinkou je také příprava PPP projektů pro ty klíčové úseky vysokorychlostních tratí. Takže je jasné, že na tom financování se do budoucna bude podílet nejenom státní rozpočet, ale také evropské fondy, pochopitelně se na těch přípravách bude podílet také možnost soukromého kapitálu a možnosti další, se kterými počítáme i do budoucna.

Tolik velmi stručná informace s tím, že tohle bude předmětem pravidelného sledování, i pro veřejnost, na stránkách Správy železnic. Cílem je tohle vnímat opravdu jako věc, která pro Českou republiku, pro její ekonomický rozvoj představuje jeden z klíčových pilířů.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já se omlouvám, to je tak, když něco říkáte a nevezmete si k tomu písemný podklad a říkáte to z hlavy. Tak, opravuji se k termínu prodloužení stavu nebezpečí na území Moravskoslezského kraje, tedy ORP Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kravař, Krnova, Opavy a Ostravy, to prodloužení je do 13. listopadu. A na území Olomouckého kraje, tedy Jeseníku a Šumperka, je to do 15 hodin 12. listopadu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji moc všem řečníkům. A nyní už máme prostor pro dotazy, první dotaz, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se možná zeptal na bod, který podle avíza pana ministra financí na tom programu měl být, nakonec tam nebyl, a to je navyšování platů ústavních činitelů. Řada členů vlády dnes při příchodu zmiňovala, že ten narůst, ať už se týká soudců nebo politiků, že je důsledkem toho rozhodnutí soudu. Nicméně během toho vašeho jednání Ústavní soud vydal vyjádření, že rozhodoval pouze o soudcích a de facto, pokud tedy politici rozhodnou o navýšení platů politiků, tak že to bude jen jejich rozhodnutí. Tak, jestli byste na to mohli reagovat?

Ale zároveň podle našich informací dnes na vládě, i přestože nebyl bod předložen, měla proběhnout jakási krátká debata k tomuto tématu, tak jestli můžete říct, co bylo alespoň nějakým jejím obsahem? Díky.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já se v tomto případě ujmu slova. My jsme skutečně chvíli tomu návrhu věnovali. Nesouhlasíme s ním. A budeme se na příštím jednání vlády věnovat podobě, která by mohla být únosná. Co se týče toho kroku soudu, tak je jasné, že ten vrací do hry tu nezbytnou změnu zákona. To, jakým způsobem ta změna bude vypadat, to už je rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny. Je jasné, že to má být automat, je jasné, že politici mají dýchat se společností a že tím pádem jakékoli navýšení musí korespondovat s tím, o kolik se zvyšují platy jak v privátní sféře, tak např. ve státní správě.

Takže tohle je jasný princip, který určitě uplatňovat budeme. Je tedy jasné, že rozhodně nebudeme souhlasit s tím, o čem se psalo, že by to bylo více než 13 %. To, jakou podobu to bude mít a zda to navýšení bude jednotné i pro státní zástupce, i pro soudce, i pro politiky, to bude předmětem jednání vlády v tom příštím týdnu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Eva Soukeníková, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě ráda vrátila k tomu zálohování PET lahví. Asi na ministra Hladíka, ale i na pana ministra Vlčka. Přece jenom, pane ministře Vlčku, vy jste při příchodu říkal, že s tím návrhem nesouhlasíte, že vidíte jiné cesty v tom, jak dosáhnout těch unijních cílů. Proto bych se zeptala, jaká byla tedy diskuze, jestli třeba vás pan Hladík přesvědčil na vládě, že pro ten návrh, hlasoval jste pro něj, nehlasoval, a případně tedy, jestli bude mít ten návrh i dostatečnou podporu potom v Poslanecké sněmovně od vašich koaličních partnerů? Děkuji.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Vláda tedy ten návrh schválila, já sám jsem se zdržel toho hlasování. Ale musím říct, že tu debatu, kterou s kolegou Hladíkem vedeme, a vedeme ji několik let, tak je opravdu velmi věcná a já za ni děkuji. Ta debata není vyhrocená, řekněme, do nějakých emocí. Já sám jsem byl i z toho jednání velmi mile překvapen, jak ve velmi věcné rovině vláda jedná, že opravdu si velmi silně argumentujeme, a jsou opravdu situace, na kterých se ani shodnout nemusíme, a to si myslím, že je úplně jako přirozené a myslím si, že debata plodí kvalitu. Takže my v té debatě dál budeme pokračovat na úrovni Poslanecké sněmovny. A já bych kolegu Hladíkovi ještě za tu věcnou debatu chtěl ještě jednou mnohokráte poděkovat. Ač spolu ve všech věcech nemusíme souhlasit.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: To je tak běžné, samozřejmě, proto se na vládě hlasuje, že ne vždycky se musíme shodnout úplně na všem. Není to nic tajného. Vláda rozhodla poměrem 12 hlasů pro, 2 se zdrželi.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Dobrý večer, já u toho zálohování ještě zůstanu. Vy jste zmiňoval okolní státy, ať už je to Slovensko nebo Německo. Na Slovensku to funguje tak, že dostanete lísteček a většinou teda uplatníte slevu v tom obchodě, ale měli byste dostat i peníze na ruku, a to často na Slovensku nefunguje. Tak jestli to budete mít nějak ošetřeno?

Petr Hladík, ministr životního prostředí: U nás je to přímo napsáno v zákoně, který jsem dnes předložil, tzn. není možné, aby obchodník nezajistil i přímou vratku finančních prostředků. My samozřejmě nemáme návrh zákona úplně totožný se slovenským návrhem. Musím říct, že jsme se inspirovali u našich sousedů v některých věcech. Na druhou stranu jsme se poučili z některých věcí, které nejenom na Slovensku, v Německu nebo v dalších zemích třeba nefungují ideálně.

Proto jsme navrhli třeba výrazně nižší podlahovou, vlastně velikost toho obchodu, kde se bude zálohovat. U nás ten návrh, který vláda schválila, je 50 m2, i vlastně z toho důvodu, protože jsme vyslechli i asociaci třeba těch malých obchodníků, menší vlastně obce a města, která se zase bála býti nekonkurenční. Musíme si říct, že když se podívám na Slovensko, do Maďarska nebo do Chorvatska, tak je to 200, 300, 400 m minimálně vlastně podlahové plochy, odkud se zálohuje. Touto cestou jsme v Česku jít nechtěli.

Co se týká způsobu vratky, je to běžné, je to úplně stejný systém, jako to funguje u piva, tzn. buď prostě dostane ten lístek a dáte to protihodnotou při vašem nákupu, ale zároveň, a my to máme i přímo v té legislativě, je možné přímé navrácení těch finančních prostředků.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě mám dotaz na pana Vlčka ohledně té hospodářské strategie. Pan Havlíček z hnutí ANO dneska říkal, že připraví vlastní strategii a nazval ten váš návrh, že to je šité horkou jehlou, tak jak byste to obhájil?

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Šité horkou jehlou, já nevím, v jakých časových horizontech žije pan Havlíček. My jsme tomu materiálu, jak jsem říkal, věnovali více jak šest měsíců velmi intenzivní práce. Zapojili jsme do přípravy toho materiálu opravdu velké množství partnerů tak, abychom měli jistotu, že to, co ten materiál obsahuje, jak, řekněme, v té návrhové rovině, tak v rovině potom těch konkrétních opatření, ten materiál jako takový bude do konce února doplněn ještě o implementační plán. My chceme opravdu jít více a více do detailů.

Já shodou okolností jsem s kolegou Havlíčkem seděl vedle něj na zmíněném Strojírenském veletrhu v Brně a sám jsem mu slíbil, že ten materiál ve finální podobě mu osobně pošlu, což samozřejmě udělám, protože samozřejmě je potřeba vést širší politickou debatu o tom, že pokud naše společnost má opravdu jenom nějaké omezené zdroje, tak přece není možné, abychom šli ode zdi ke zdi.

My jsme se snažili zapracovat opravdu maximum, řekněme, objektivních makroekonomických údajů, údajů, které hodnotí českou ekonomiku, české hospodářství, proto jsme i navrhli v té návrhové části opatření na podporu takových odvětví, která mají vysokou přidanou hodnotou, která můžou, řekněme, být tím trendem do budoucna. A to není jenom otázka polovodičových technologií, ale to je např. otázka i takových odvětví, jako je třeba obranný průmysl. Také jsou věci, které se týkají tzv. zelených technologií, za kterými do budoucna půjde opravdu velké množství peněz. Vidíme v tom globální trendy.

Ale k té vaší otázce. Já nechápu, nebo neznám styl práce kolegy Havlíčka a systematiky přípravy jejich strategických materiálů, ale za sebe můžu říct, že jsme tomu opravdu věnovali velký čas, velkou pozornost a já sám budu velmi rád, pokud dostanu i zpětnou vazbu od opozice.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Jestli se k tomuhle můžu vyjádřit. Já se moc omlouvám, byť to je kompetenčně samozřejmě pana ministra. Pan poslanec Havlíček v Brně na Strojírenském veletrhu, kde bylo celé byznysové spektrum České republiky, tak říkal, že to vítá, naopak nechce toto kritizovat. A přivítal návrh pana ministra Vlčka na to, že o té aplikační části, o té návrhové, o tom akčním plánu, protože pan ministr říká, chci vést širokou politickou debatu. Jestli je něco peklem české politiky a české veřejné správy, je prostě to, že tady je neustále prostě vedená debata jenom proto, že tu strategii udělal někdo, tak my ji chceme změnit. Tohle je opravdu špatná zpráva od Karla Havlíčka, je to špatná zpráva pro byznys České republiky. Místo toho, aby s vládou hledal dlouhodobé řešení, podle kterého se budou vyvíjet tahle odvětví, o kterých pan ministr hovoří, pro ne rok, ale dalších pět, deset, patnáct let. A jasně jsme jeli trajektorii, ať bude ve vládě kdokoli, tak na tom hledá prostě špínu. A to se mi prostě fakt nelíbí.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já to ještě doplním, tahle ta destruktivní strategie opravdu nikam nevede. Tak jako, a myslím, že to je i dohledatelné, tak jako my jsme schopni i na plénu Poslanecké sněmovny pochválit např. i kvalitní strategické materiály, které zůstaly po vládě Andreje Babiše, např. Strategie regionálního rozvoje 2021+, dokument, ze kterého my i v tomto dokumentu z určité části vycházíme, protože ten dokument má i svou tzv. územní dimenzi a je to právě v té oblasti, kterou jsem zmiňoval, že se musíme prioritně věnovat těm regionům, které jsou, řekněme, hospodářsky a sociálně slabší. Tak mě to spíš jako přijde až jako úsměvné, cupovat věc, aniž bych se s ní, řekněme, více do detailu seznámil, nebo resp. byl ochoten vést nějakou debatu. Je to možná i důkaz nějakého politického přístupu.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě bych se chtěla zeptat na ten návrh končícího pana ministra Šalomouna ohledně omezení těch pravomocí prezidenta republiky, týká se jmenování členů Národní banky, tak jestli o tom byl řeč dnes na vládě?

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Nevím, kdo to chce, tak já se k tomu vyjádřím. Musíme si říct, že tohle se jedná o návrh, který byl vložen pro meziresortní připomínkové řízení, tady teď bude standardně probíhat tento proces. Pan ministr jej stihl dopracovat, jsou tam některé věci, které třeba mně jsou sympatické, jako je dobrovolný klouzavý mandát ministra vlády, jsou tam určitě nějaké věci diskutabilní, ale počkejme si na standardní meziresortní připomínkové řízení, jeho vypořádání, předložení na vládu. My jsme se o něm v žádném případně dnes nebavili, protože je to standardní legislativní proces.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Pokud žádné další dotazy nejsou, tak já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký večer. Na shledanou.