Tisková konference po jednání V4 v Praze, 27. února 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem sem do Prahy svolal jednání Visegrádské skupiny na úrovni předsedů vlád. Je to poprvé od chvíle, kdy Česká republika převzala předsednickou roli v červenci minulého roku. My máme za sebou velmi dlouhé jednání, ale také jednání velmi otevřené, upřímné a z tohoto hlediska důležité.

Myslím, že mohu i prozradit, že jsme změnili původně plánovaný formát našeho jednání, protože jsme se jako čtyři předsedové vlád měli setkat a měli spolu diskutovat jenom určitou část toho plánovaného programu a zbytek mělo být jednání s delegacemi. Ale my jsme celou dobu zůstali ve formátu čtyř předsedů vlád, protože jsme měli pocit, že je potřeba o těch věcech mluvit mezi námi a mluvit o nich otevřeně.

Myslím, že mohu říct, že jsou mezi námi rozdíly. A ty rozdíly se nezměnily. Jsou to rozdíly, které jsou, myslím, veřejně známé. Současně jsme také zjistili, že existují některé věci, na kterých se shodneme, a že existují témata, ve kterých má smysl, aby naše země spolupracovaly. Ukázalo se také, že se shodneme i ve dvou klíčových věcech, které se týkají toho hlavního tématu, které nás rozděluje, a to je postoj k ruské agresi na Ukrajině.

Shodneme se ve dvou věcech. Ta první je, že ruská agrese je hrubým porušením mezinárodního práva a že tento postoj sdílejí všechny čtyři naše země. Ta druhá věc, ve které se shodujeme, je, že Ukrajina potřebuje pomoc. Že je potřeba pomáhat Ukrajině, že se do této pomoci zapojují a mají nadále zapojovat i naše čtyři země. Ale lišíme se samozřejmě v tom, a to je myslím veřejně známé, jaká ta forma pomoci má být, respektive jakou formu pomoci jsou připraveny jednotlivé země poskytovat.

Česká republika a Polsko se podílí i na vojenské pomoci a to je zase věc, kterou Maďarsko a Slovensko s námi nesdílejí, ale jsou připraveni realizovat a podílet se na jiné formě pomoci, humanitární, finanční a dalších formách. Nebudu tajit, nemělo by to žádný smysl, že se lišíme v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na způsoby řešení, ale myslím, že je důležité, že můžeme tady deklarovat shodu v těch dvou bodech, které jsem zmínil.

Pokud jde o ta témata, která považujeme za nosná, která nám připadají důležitá z hlediska dalšího setkávání a spolupráce států Visegrádské čtyřky nebo Visegrádské skupiny, tak mohu zmínit například zemědělství. Velmi aktuální problém, který všichni vidíme, který se manifestuje demonstracemi zemědělců prakticky v celé Evropě.

Jsme společně přesvědčeni, že je potřeba upravit společnou zemědělskou politiku, že je potřeba přejít k menšímu množství regulací, byrokracie, že je potřeba více zemědělskou politiku upravit tak, aby zemědělci mohli obstát, že je potřeba upravit i Green Deal tak, aby to umožnilo evropským zemědělcům, našim zemědělcům být konkurenceschopní.

Druhá oblast, ve které vidíme smysl, abychom spolupracovali, je energie. To je důležité téma pro státy střední Evropy. Všechny čtyři země sdílejí přesvědčení o nutnosti rozvoje nukleární, jaderné energie a je to určitě něco, co nás spojuje. Stejně jako nás spojuje snaha o užší propojení, o energetické propojení našich zemí a vůbec evropských států.

Třetí téma, ve kterém chceme spolupracovat a můžeme najít shodu, je boj s ilegální migrací. Myslím, že to je věc, kde se může velmi pozitivně projevit spolupráce našich států, ať už v konkrétních věcech, tak i v představě o tom, jakým způsobem se má do budoucna upravit migrační politika v celé Evropské unii. Nikdo z nás nevidí řešení v nějakém přerozdělování, kvótách nebo něčem podobném, ale důsledný postoj, důsledné kroky v boji s ilegální migrací jsou něco, co určitě potřebujeme.

Bavili jsme se také o těch diskuzích, o našich postojích k různým návrhům a diskuzím o budoucnosti Evropské unie, o případných reformách a i tady jsme v jednom klíčovém bodě našli shodu. Všechny čtyři země se domnívají, že v tuto chvíli není dobré jakýmkoli způsobem zasahovat do zakládajících smluv, měnit smlouvy a že je potřeba pracovat nadále na tom půdorysu, jaký teď v Evropské unii máme.

Tolik, dámy a pánové, moje úvodní informace. Já bych chtěl všem předsedům vlád poděkovat za to, že přijali moje pozvání, přijeli sem do Prahy a chtěl bych jim poděkovat za velmi věcnou, dlouhou, nelehkou, ale otevřenou a přímou diskuzi, která si myslím, že je důležitá pro dobré vztahy mezi našimi státy.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo předsedu vlády Polské republiky Donalda Tuska.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Pro mě osobně to bylo velice důležité jednání. Byl jsem u toho, kdy vznikala Visegrádská čtyřka. Lech Walesa, Václav Havel, Josef Antal, to byly osobnosti, tehdy ještě bylo Československo, to byly ty historické osobnosti, které celým svým životem ukazovaly, co to znamená svoboda, přátelství mezi národy, co to znamená úcta pro každého člověka.

Visegrádská skupina má velice silné základy. Někde u zrození té skupiny byl odpor proti sovětskému impériu a proti přítomnosti ruské armády v našich zemích. Všichni jsme si ji tehdy pamatovali, buďto osobně, nebo to byla taková historická paměť, a pamatovali jsme si na tu solidaritu mezi našimi národy. Buďto to byl říjen roku 1956 v Maďarsku, kde Poláci tehdy dávali svou krev maďarským povstalcům, nebo Pražské jaro, nebo Solidarita. Všichni si pamatujeme, jak důležité pro to přátelství a pro ty trvalé vztahy mezi Poláky, Čechy, Slováky a Maďary, jak důležité byly ty základní hodnoty a vlastně ty hodnoty tvořily a vytvořily visegrádský formát.

Na naší předchozí tiskové konferenci s premiérem Fialou jsem řekl, že takové základní hodnoty, evropské hodnoty, jako svoboda, lidská práva, právní stát a nezávislost státu, tak to byla ta klíčová slova v našem prohlášení, kdy vznikla Visegrádská skupina. Já jsem z generace, kde se četly knížky, a vždy si budu pamatovat na to, co jsem přečetl v knížkách Bohumila Hrabala, Martina Šimečky, Sándora Máraiho, Václava Havla samozřejmě. A proto jsem tak dojatý současností a budoucností našich vztahů a budoucností V4.

Záleží mi velice na tom, a za několik měsíců od Petra převezmu předsednictví ve V4, a chtěl bych, abychom si všichni pamatovali na to, co bylo základem V4. Viktor Orbán dobře ví, že se zapsal v mé paměti svým slavným prvním vystoupením, kde říkal, že by rád hlasoval ve vládě, které prvním úkolem bude odvedení nebo odeslání Rudé armády z Budapešti. To byl rok 1989. Všichni jsme tehdy měli podobné sny a doufám, že se v nás nic tak doopravdy nezměnilo.

Důležité pro naši spolupráci jsou dnes i naše aktivity v Evropské unii, protože přátelství mezi našimi národy je a existuje. Národy jsou propojeny, politici se mění a národy jsou více provázané, takže o to přátelství jsem úplně klidný. Ale dnes musíme ve složitějších podmínkách si dojednávat naše zájmy. To, co je základem V4, to, co jsme si zapsali v našem prohlášení a v našich srdcích, to bychom dnes měli uplatňovat pro naši společnou politiku vůči Ukrajině. Máme různé přístupy, ale dnes jsme jednali o tom, jak můžeme společně působit pro Ukrajinu jako pro oběť ruského útoku. A myslím si, že můžeme alespoň částečně vybudovat takovou spolupráci pro Ukrajinu. A počítám s tím, že po naší diskuzi ta podpora pro Ukrajinu bude jednoznačnější.

V Evropské unii máme mnoho společných témat, kterými se musíme zabývat. Z pohledu Polska je plná podpora, co se týká jisté revize, co se týká Zelené dohody, co se týká našich trhů, našeho průmyslu, našeho zemědělství. Budeme pracovat také na upravení dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Jak víte, jsem velice zapojen, co se týká pomoci pro Ukrajinu, ale musíme také dbát na naše ekonomiky a jisté ekonomické skupiny v našich zemích, a proto bychom měli v Bruselu společně jednat pro to, aby pomoc Ukrajině nebyla, se nerovnala ztráty, aby nezpůsobovala ztráty pro naše zemědělství.

Dále energetické otázky, to je jasné, tady se nic nezměnilo. Chci ještě nakonec říci, bude lepší pro Polsko i pro Česko, Maďarsko a Slovensko, bude lepší, když V4 bude solidární. Nyní je to možná o něco složitější, ale měli bychom pracovat na tom, abychom alespoň část těch otázek měli na společné agendě, a po dnešním jednání jsem optimistou.

Děkuji vám za pozvání a děkuji za zajímavou a takovou opravdovou diskuzi.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Poprosím o slovo předsedu vlády Maďarska Viktora Orbána.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarska: Dobrý den, dámy a pánové, my také rádi přijíždíme do Prahy, obdobně jako pan premiér Donald Tusk. Nás jaksi omládne pobyt zde. Navštěvovali jsme Prahu i v dobách našich vysokoškolských studií. Nevím, jestli vše je postaru, ale posluchači z Budapešti, Maďarska měli tady svá místa. Takže člověk se sem rád vrací, připomíná své mládí.

Spočítal jsem, jedná se o 52. summit, kterého jsem se mohl zúčastnit osobně. To dnešní setkání nebylo nejlehčí v tom objemu 52 setkání. Už jsem se zúčastnil podobných setkání, jako bylo to dnešní. Někdy po našem členství, připojení nebo v té době, kdy jsme byli nuceni absolvovat takovou sebereflexi. Občas si člověk musí položit tu otázku, když se ten svět kolem nás mění, zda potřebujeme do budoucna V4, pokud ano, tak v jaké formě.

Já si myslím, že to zmínil i pan Tusk: V době, kdy vznikla V4, respektive tenkrát byla trojka, tak jsme si stanovili za cíl, abychom si vzájemně pomohli, abychom se umístili nebo usadili v západních strukturách. A když k tomu došlo, tak jsme měli takové reflexní jednání, kde jsme konstatovali, že se nám podařilo dosáhnout tohoto cíle a jak dál? Tenkrát jsme rozhodli, že tyto čtyři země mají hodně společných zájmů, které dokážou mnohem úspěšněji prosazovat i v bruselských strukturách, v institucích Evropské unie než zvlášť. Tenkrát jsme se rozhodli, že budeme pokračovat v té formaci V4, a tak jsme dospěli až k rusko-ukrajinské válce.

Takže rusko-ukrajinská válka je situace nebo stav, co přepíše všechno. A je oprávněné položit si otázku, když jsou takové věci, které přepisují to dřívější, jsou rozdíly v názorech, zda lze pokračovat ve spolupráci na nižší úrovni. To jsme museli posoudit i dnes. Děkuji svým kolegům, že to bylo velmi vzácné, intelektuálně náročné setkání, jehož jsem se mohl zúčastnit. Shodneme se na tom, že základem V4 je svoboda a samozřejmě zůstává i nadále.

Co se týče odlišností nebo rozdílů, evidentně se musíme bavit o rusko-ukrajinské válce, ale i zde máme určité společné styčné body. Jak to uvedl pan český premiér, shodneme se nejprve na tom, že napadení Ukrajiny ze strany Ruska, to je hrubé porušení mezinárodního práva. Shodneme se i na tom, že Ukrajina potřebuje pomoc a je třeba Ukrajině pomoci. To je správný postoj.

Z hlediska Maďarska zde se uplatňuje ještě zvláštní aspekt, jelikož Maďarsko nechce mít společnou hranici opět s Ruskem. V našich dějinách se již stalo, že jsme měli společné hranice. Co se týče tohoto období, máme na to špatné vzpomínky. Takže nejvýznamnější premisy maďarské národní bezpečnosti, aby na východ od nás existovala entita, která bude mezi Maďarskem a Ruskem, a proto Ukrajině chceme pomáhat a pomáháme Ukrajině i z toho důvodu.

Rozdíl v našich názorech je v tom, jak dokážeme dobře pomoci Ukrajině. Maďarské stanovisko je jasné. My neposíláme zbraně na Ukrajinu, neposíláme ani s vojáky, ani bez vojáků. Poskytneme ale veškerou pomoc, která je mimo tento okruh. Humanitární pomoc, dále provádíme výcvik lékařů, kteří působí ve válce, pomáháme uprchlíkům, pomáháme při rekonstrukci energetické infrastruktury Ukrajiny.

Po dnešním jednání vidím to tak, že co se týče rozdílu v názorech týkajících se pomoci, existují důvody, abychom pokračovali ve spolupráci na úrovni V4. Existují minimálně čtyři témata, která byla velmi důležitá v uplynulých letech a doprovází nás i dál. A pokud bychom nebyli jednotní v těch tématech, tak teď by naše země byly na tom hůř jak společně, tak i zvlášť.

Pokud bychom nevystoupili proti nelegální migraci, teď by se po našich územích pohybovaly desetitisíce nebo statisíce nelegálních migrantů. A jelikož je nadále tématem přerozdělování migrantů, takže si myslím, že se nám vyplatí spolupráce do budoucna.

Situace je podobná i v té otázce týkající se přiblížit ukrajinské ekonomice k našim zemím. Je zde agrární sektor. Vidím to tak, že naše stanoviska jsou si blízká, že jsou zde, jsou různé vztahy týkající se daňové optimalizace, které by pohoršily naši konkurenceschopnost, pokud bychom ustoupili. Takže i konkurenceschopnost, nízké zdanění, to jsou věci, kde se nám vyplatí spolupráce do budoucna.

A stejná je situace v oblasti energetické bezpečnosti, protože si všichni myslíme, že neexistuje bezpečné zásobování energie a nejde Green Deal bez nukleární energie.

Takže naše stanoviska jsou i v tomto ohledu společná. Takže chci vám tím říct, že dnešní jednání mě přesvědčilo, že Visegrád žije, Visegrád je důležitý a ty rozdíly jsme si schopni akceptovat, i když rozporuplná stanoviska další strany. Takže i Maďarsko je nadále připraveno pokračovat v této spolupráci.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Poprosím o slovo předsedu vlády Slovenské republiky Roberta Fica.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji pěkně. Vážení kolegové premiéři, především chci poděkovat panu předsedovi vlády České republiky za příslovečnou českou pohostinnost. Opravdu velmi pěkně děkuju i za to, že jsme zorganizovali setkání V4.

Pokud jde o mou účast v politice, jsem asi druhý nejdéle sloužící politik po Viktoru Orbánovi. Od roku 1992, kdy jsem byl poprvé zvolen jako poslanec slovenského parlamentu, jsem se naučil základní politickou poučku. Pro politickou instituci a pro politickou osobnost je velmi dobré, když jsou s ní spojené jen dvě vlastnosti. Buď ji lidi milují, nebo nenávidí. Nejhorší je, když vás považují za někoho nebo něco, čeho si není třeba všímat, jednoduše jste jim lhostejný. A dnešní účast takového velkého počtu médií potvrzuje, že ani my, staří političtí bardi, vám nejsme lhostejní a stejně vám není lhostejná ani V4 jako důležitá regionální instituce.

Mluvit teď za vládu Slovenské republiky a za sebe osobně, jaké jsou mé postoje k válce na Ukrajině a vůbec k aktuálním věcem, by bylo nošením dřeva do lesa, protože mám množství příležitostí se k těmto věcem vyjadřovat. Proto se soustředím výlučně na formát V4.

Přiznám se, milý Donalde, milý Petře a milý Viktore, že jsem zažil i zasedání V4, kde se mi už chtělo i zívat. Byl jsem mírně znuděný, protože ta témata byla možná příliš technická a nebyla zajímavá. Děkuji, vážený pane premiére, tobě i vám ostatním, že jste mi dnes nedali ani sekundu na to, abychom si zazívali anebo měli pocit, že je to setkání, které je nudné a nepodstatné. Tohle bylo jedno z nejpodstatnějších setkání pro budoucnost V4.

Víte, V4 v minulosti neměl každý rád. Protože když sečtete počet obyvatel, které reprezentujeme, jsme někde nad šedesáti miliony, a byly situace, které si zejména Viktor a Donald pamatují, že jsme se setkali před Evropskou radou, kde byla témata pro nás důležitá a kde jsme společně s tehdejším kolegou z České republiky, který byl ve funkci předsedy vlády, zaujali jasné stanovisko a řekli: Tohle je důležité pro V4. A byl to jiný názor, než měli Francouzi, Němci nebo jiné velké státy. Za chvíli už klepali na dveře buď paní Merkelová, anebo pan Sarkózy a už měli zájem s námi komunikovat a jednat, protože věděli, že bez dohody s námi nedosáhneme kompromisů anebo těch výsledků, které se očekávají.

Celkem chápu, že se někomu může zdát myšlenka oslabit V4. Celkem chápu, že jste očekávali dnes, že dojde k takové diskuzi, která by mohla zmařit další spolupráci do budoucna. Ano, máme na některé věci rozdílné názory. Já nevěřím ve vojenské řešení konfliktu na Ukrajině. Věřím v okamžité zastavení palby, věřím v mírové rozhovory, mám možná i na jiné věci jiné názory. Ale co je pravda, je, že za několik let tahle válka skončí a možná tu ani my nebudeme, ale formát V4 zůstává mimořádně důležitý.

Čekají nás výzvy, na které budeme muset reagovat i v rámci regionální spolupráce. Dámy a pánové, čeká nás otázka například rozšiřování Evropské unie. Rozšiřování Evropské unie ze současné dvacet sedmičky na možná třicet pět anebo třicet šest zemí bude mít obrovský dopad na rozpočet Evropské unie, na kohezní politiku, na společnou hospodářskou politiku. Bude méně peněz. Musíme tedy o těchto otázkách společně mluvit a najít řešení, které bude dobré i pro nás i pro ty, kdo si přejí evropskou perspektivu, jako je to například Ukrajina.

Je tu velké téma reformy Evropské unie, kde především země, které nejsou spokojeny s tím, že menší státy mají vlastní názor, přicházely s myšlenkou, pojďme sebrat členským státům veto, že nebudeme moct v zásadních otázkách vetovat rozhodnutí Evropské rady. Myslím si, že v tomto máme stejný názor, že právo veta a neměnění základních evropských smluv je něco, na čem se můžeme kdykoli dohodnout.

Téma migrace. Chci poděkovat pánům premiérům. Měli jsme v podstatě stejný postoj, pokud šlo o pakt o migraci a azylu, kde jsme se buď zdrželi, anebo hlasovali proti návrhům, že buď přijmeme nelegální migranty ve stanoveném počtu, anebo za každého zaplatíme 20 000 eur.

Přibližujeme se v názorech, pokud jde o dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny. Máme stejný názor na význam jaderné energetiky. Budeme společně muset mluvit o tvorbě Evropské komise, o tom, kdo obsadí významnou pozici komisaře pro bezpečnost, který má vzniknout v následujícím období. A mohl bych v těchto tématech pokrčovat.

Rád bych dodal dvojí kvalitu potravin. Premiéři si pamatují, že v roce 2017 jsme organizovali iniciativu na Slovensku, že je tu jeden fenomén, který není pěkný pro Evropskou unii, že lidé v některých státech Evropské unie mají jinou kvalitu výrobků než v jiných zemích Evropské unie. Myslím si, že k tomuto tématu se budeme muset vrátit, protože opět double standard, dvojí kvalita potravin se dostává na stůl jako důležité téma.

Z tohoto důvodu jsem mimořádně rád, že dnešní setkání, které bylo svým obsahem mimořádně náročné, nešlo cestou vykopat velkou jámu do země a tam pochovat V4 jako oběť toho, že máme na některé věci rozdílné názory. Projevila se zkušenost, projevila se schopnost lídrů vidět do budoucnosti, vidět, že ta válka jednou skončí a zmizí i ty rozdílné názory, a projevila se schopnost lídrů zemí V4 zjistit, že V4 může být v následujícím období mimořádně důležitý regionální formát.

Ještě jednou děkuji hostiteli, panu premiérovi České republiky, a mimořádně si vážím osobního příspěvku Donalda Tuska, premiéra Polské republiky, a Viktora Orbána, premiéra Maďarska, do této vážné diskuze. Děkuji velice.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy. První dotaz Česká televize.

Jan Šilhan, Česká televize: Dobrý den, první otázka se týká slovenského a maďarského premiéra. Vy dlouhodobě odmítáte vojenské řešení na Ukrajině. Místo toho preferujete mírové řešení. Tak jaké konkrétně by to řešení mírové mělo být, o jaký kompromis by se mělo jednat? Měla by se Ukrajina vzdát části svého území, o které přišla v rozporu s mezinárodním právem, což jste oba dva zdůraznili? A otázka pro polského a českého premiéra se týká pro změnu víceméně domácí problematiky, a to jsou protesty zemědělců. Jaké konkrétní řešení máte na podporu těchto zemědělců: Mají to být odpuštění daní z dotací, případně odvody na sociální pojištění? Vím, že už jste o tom jednali ráno, ale prosím o co nejkonkrétnější odpověď. Děkuji.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Pane redaktore, už jsem to řekl veřejně a zopakuji to i tady v Praze. Já jsem se včera zúčastnil setkání v Paříži, kde spolu se mnou byl i pan předseda vlády České republiky. A já jsem tomuhle setkání, a teď říkám osobní názor, jestli dovolíte, vytkl militantnost. Já jsem nezaslechl jediné slovo o míru a mírových jednáních.

Můj názor je, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Můj názor je, že můžeme nadále pokračovat v zasílání zbraní, peněz a techniky na Ukrajinu, ale za dva roky se budeme nacházet na stejném místě, kde se nacházíme teď, jenom budeme mít na každé straně o několik desítek tisíc víc mrtvých a zraněných vojáků, ať už jde o ukrajinskou stranu, nebo o stranu ruskou. Ano, tady se lišíme v názorech. Jsou země, které říkají, že je třeba posilovat pozici Ukrajiny před případnými mírovými jednáními. My zase říkáme, že okamžité zastavení palby vytvoří prostor pro okamžitá jednání o určitých kompromisech a dohodách.

Jestli je takovýto názor, názor, který je odsouzeníhodný, já to respektuji, ale prosím, neočekávejte teď ode mě, že vám budu definovat podmínky nějaké mírové dohody, to jednoduše není možné. Ale opakovaně zastávám názor, že Evropská unie by měla mít vlastní mírový plán. Měla by se celou svou vahou zasadit o ukončení bojových operací a o to, aby začaly rozhovory, jak by to celé mohlo vypadat. Já uznávám a respektuji nezávislost Ukrajiny. Stejně otevřeně připomínám, že tak jako Ukrajina, i Ruská federace potřebuje bezpečnostní záruky.

Pokud jde o další období, slovenská vláda bude pokračovat velmi intenzivně v humanitární a civilní pomoci Ukrajině. A chci vás informovat, že už máme datum – 11. 4. 2024 se bude konat v jednom z měst na východním Slovensku společné zasedání vlád Ukrajiny a Slovenska o projektech, které jsou pro obě dvě země důležité, ale jsou především důležité pro Ukrajinu. Donalde, velmi vítám a chci poděkovat, že jsi mi potvrdil, že z hlediska našeho jednání v Užhorodu, bylo toto jednání považované za velmi konstruktivní a že jednoduše má smysl o těchto otázkách mluvit. Takže je to jen o rozdílných politických postojích a názorech. 

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Co se týče mě, jsme ve velice nebezpečné situaci a v takovou chvíli je třeba jednat a také uvažovat střízlivě. Potřebujeme strategický klid, abychom dokázali pokládat správné otázky, a proto na vaši otázku bych mohl odpovídat asi takto.

Dnes je válka, jak se ukončí tato válka? Válka se ukončí mírovými rozhovory, o tom není sporu. Jak jinak by mohla skončit nějaká válka než jednáním. Otázkou je, kdy se mají konat tato jednání, jestli mají pokračovat v bojích, nebo ta jednání mají být teď. Maďarské stanovisko je takové – čím dříve, tím lépe. Protože stejně to končí mírovými rozhovory.

Můžeme předvídat různé věci, kam by vedlo pokračování této války a komu by to bylo prospěšné z hlediska mírových rozhovorů. Někdo říká, že pokračování ve válce přináší Ukrajincům lepší pozici, někdo říká, že pokračování ve válce přináší lepší pozici pro Rusko. Já si myslím jít tímto směrem, protože nakonec budou mírové smlouvy, a tím lépe, čím začneme tyto rozhovory. Když budeme analyzovat, kdo vyhraje, kdo prohraje, tak se dostaneme do nekončící války. Není ani důležité, kdo vyhraje, ale spíš, jak se dopracujeme k míru. Takže to je maďarské stanovisko.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já se přece ještě jenom krátce vyjádřím k té otázce, která byla na oba pány premiéry. Tady se ukazují ty rozdílné názory. Já jsem se zúčastnil včerejšího pařížského summitu a moje hodnocení je naprosto odlišné od hodnocení Roberta Fica. Já si myslím, že ten summit se právě zabýval tím, jak dosáhnout míru, a bylo to jeho hlavní téma. Ale naprostá většina zemí, které se ho účastnily, zastávala ten názor, který dlouhodobě zastávám já. To znamená, že je potřeba, abychom dosáhli míru, neumožnit Rusku, aby uspělo ve své agresivní politice. Že je potřeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky včetně vojenskou technikou tak, aby dokázala obstát a ubránit se ruské agresi.

To včerejší jednání v Paříži bylo velmi konkrétní a bylo velmi důležité, protože jsme se shodli nejenom na tom, že máme pokračovat v této pomoci, ale že ji máme i zesílit a zrychlit. Nejenom to – že se máme připravovat i na budoucnost. To znamená posílit výrobní kapacity, pokud jde o zbraně a munici tady v Evropě, vytvořit si lepší podmínky do budoucna. Ale že teď v těch následujících měsících, dokud své kapacity nezvýšíme, je potřeba Ukrajině hledat další formy pomoci.

Já jsem velmi rád, že se s velkým ohlasem setkala tzv. česká iniciativa, že už včera řada zemí, dohromady asi patnáct řeklo, že je připraveno se k této aktivitě připojit. A to je podle mě ta cesta, která může vést k míru. Já nevěřím v pacifistická řešení. Nevěřím v to, že když se ustoupí agresorovi, že se dosáhne dlouhodobého míru. Věřím v to, že naopak často je potřeba pro mír bojovat, ukázat odhodlání, ukázat sílu. Jedině to nás učiní bezpečnými a jedině tak můžeme mít dlouhodobý mír.

Já chápu podporu Ukrajiny a vojenskou podporu Ukrajiny, kterou má země dělá od první chvíle, od první chvíle, kdy začal konflikt, dokonce ještě i dříve, než Rusko přímo zaútočilo. Já věřím, že tato podpora je důležitá nejenom pro Ukrajinu, ale je důležitá i pro bezpečnost Evropy, a tedy i pro bezpečnost České republiky.

Pokud jde o zemědělství, my tu situaci bereme vážně, a přestože třeba v České republice nemá zemědělství takový podíl na hospodářství, na ekonomice jako třeba v Polsku nebo v některých dalších zemích, tak jsme si vědomi těch problémů, které mají naši zemědělci, jsme si vědomi i těch problémů, které mají evropští zemědělci, a je potřeba s tím něco udělat.

Já teď pominu ty věci, které děláme na české straně v rámci české politiky, ale myslím, že naším společným zájmem a cílem v případě společné evropské zemědělské politiky je její úprava. Ta úprava spočívá v jednoduchých věcech. Musíme odstranit tu obrovskou míru regulace. Regulace, která i souvisí s cíli klimatické politiky a která činí evropské zemědělce, nebo činí problémy v jejich konkurenceschopnosti. Musíme snížit byrokracii, která je na zemědělce kladena.

Musíme jim prostě vytvořit lepší podmínky pro to, aby mohli plnit to, co my po nich vlastně chceme. A my po nich nechceme jenom, aby produkovali kvalitní potraviny za přijatelné ceny. My po nich chceme, aby se starali o krajinu, aby udržovali život na venkově. Zemědělství má pro nás i řadu sociálních a kulturních funkcí, které musí plnit, a musíme pro to vytvořit v Evropě podmínky. Protesty prakticky v celé Evropě ukazují, že ta situace taková není, a navíc se naši zemědělci se cítí vystaveni konkurenci z regionů, kde zdaleka tak přísné regulace a tak přísné podmínky plnit nemusejí.

Něco se už stalo, abychom nebyli úplně negativní. Evropská komise změnila některé parametry velmi rychle, ale je potřeba v tom pokračovat dál, abychom vytvořili pro naše zemědělce skutečně lepší podmínky.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Mír je vždycky lepší než válka, ale vždycky musíme si uvědomovat, že bojujeme za svobodu a celistvost území našich zemí. Proto my všichni společně, nemyslím tedy jenom Česko a Polsko, velice důsledně a odvážně podporujeme Ukrajinu. To nejsou žádné extravagantní požadavky. My chceme pomáhat našim přátelům, kteří bojují za svoji svobodu a nezávislost a za svoje území. Doufám, že ty rozdíly, které jsou mezi námi, nebudou překážkou k další spolupráci.

Co se týká polských zemědělců, výrobců potravin, ale nejde jen o polské zemědělce a výrobce potravin, ale jde i o jiná odvětví hospodářství, ekonomiky ale jde i o jiné země. Nemůžeme je nechat samotné, v té samé době bylo rozhodnuto o zavedení tzv. Green Dealu, jehož klimatické a ekologické cíle jsou nesporné, ale některé kapitoly týkající se evropského zemědělství jsou velkým břemenem, a to zejména pro ty menší zemědělce. V té samé době bylo rozhodnuto o volném obchodu s Ukrajinou a my nemůžeme konkurovat s některými ukrajinskými výrobky, a to jelikož standardy, které jsou kladeny našim výrobcům, jsou velice vysoké a nejsou žádné standardy, které bychom dávali ukrajinským potravinám.

Chceme pomoci Ukrajině, ale to nemůže být zavedeno metodou, která by vlastně zabila celá hospodářská odvětví. Například obilí, toho máme přebytek více než 22 000 tun. Jen v Polsku to je devět milionů tun přebytku, tolik máme ve skladech. Ukrajinské obilí je dvakrát až třikrát levnější než to vyráběné v Evropě. Hovoříme také o měkkém ovoci, o cukru, o řepce, oleji a mluvíme také o cementu a o jiných produktech.

Toto zboží je mnohem levnější a naši výrobci nejsou tím pádem konkurenceschopní. Takže s takovou otázkou a s návrhem řešení pojedeme do Bruselu, aby byl možný výkup, intervenční výkup toho obilí. Hovořili jsme o pomoci pro země, kde je hlad, mluvili jsme o Haiti, mluvili jsme o Africe a Polsko je připraveno, aby spolufinancovalo nákup těch zemědělských komodit, abychom je posílali dál jako humanitární pomoc a Evropa by na toto prostředky měla také najít.

My jsme v Polsku připraveni také, abychom využili naši národní pomoc pro naše zemědělce. Polsko udržuje embargo na ukrajinské obilí. Mluvíme s ukrajinskou stranou, že možná budeme muset rozšířit embargo i na jiné komodity, pokud Evropská unie nenajde jiný způsob, jak chránit evropský a polský trh. Chci zde jasně zdůraznit: Hranice mezi Polskem a Ukrajinou, mezi Slovenskem a Ukrajinou, to je také evropská hranice. Chceme chránit naše výrobce, ale musíme také chránit evropský trh, to je naše povinnost.

Situace je složitá, já si to uvědomuji. Na jednu stranu chceme a musíme pomáhat Ukrajině, ale na druhou stranu musíme chránit naše obyvatele. V případě Polska hovořím o cca půl milionů lidí a o půl milionů rodin, kteří žijí ze zemědělství. Takže budeme hledat ten způsob, jak revidovat, jak udělat revizi Green Dealu, abychom změnili ATM a volný obchod s Ukrajinou, protože to nemůže být na úkor našich obyvatel zemědělců.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz poprosím TVP.

Viktor Tabak, TVP: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na summit V4. Chci se zeptat, zda je to V4 nebo V dva plus dva v kontextu ukrajinském, zejména když hovoříme o prohlášeních premiérů pana Fica a pana Orbána, který řekl, že Vladimir Putin není válečným zločincem pro něj. Ještě otázka na premiéry Maďarska a Slovenska, zda existují podmínky, které když budou splněny, tak podpoříte tu českou iniciativu koupě munice? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak já asi jako hostitel začnu s odpovědí. Já myslím, že není potřeba skrývat, my to ani neskrýváme, že mezi námi existují výrazné rozdíly. Já nejsem takový pamětník v politice jako všichni tři páni premiéři a z V4 mám zkušenosti dva roky, ale zase jsem člověk, který se politice teoreticky věnoval analýze politiky, takže si i pamatuji tu historii V4. Tady Viktor Orbán se pokusil o určitou periodizaci historie V4 a já bych to řekl velmi jednoduše. Je to určitě trošku jiná instituce, než jaká to byla před ruskou agresí na Ukrajinu, tak to prostě je.

Pro některé z nás ty rozdíly ve vnímání a interpretaci příčin ruské agrese a řešení té situace jsou velmi podstatné, to není potřeba zakrývat. Na druhé straně jsem rád, a to je také potřeba říct, že možná i díky naší komunikaci a tomu, že se spolu bavíme, se daří dosahovat na evropské úrovni společných řešení, jednotného postoje vůči podpoře Ukrajiny a vůči odsouzení ruské agrese. To já pokládám za velmi důležité.

Pak jsou tu věci, o kterých jsme tady mluvili a kde jsme se shodli, že má smysl se v tomto formátu bavit a že má smysl hledat společná řešení a že jsou záležitosti, ať už je to zemědělství, ať už je to energetika, ať už je to ilegální migrace, kde určitý společný postoj států střední Evropy, který vychází z velmi podobných podmínek a zkušeností, má smysl. Má ho smysl rozvíjet, kultivovat, deklarovat a tady určitě můžeme dál na bázi V4 spolupracovat.

Takže v řadě věcí to není dva plus dva, někde je to tři plus jedna, někde je to čtyři plus nula. Prostě v některých věcech se lišíme, v některých věcech si rozumíme a nepochybně existenci V4, aspoň z mého hlediska, ovlivňuje to, že v té klíčové záležitosti máme rozdílné pozice. Ale jak ukázalo i to dnešní nelehké jednání, tak má smysl spolu vést debatu, i těžkou debatu, navzájem si naslouchat a hledat to, co nás spojuje a v čem se shodneme.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Nezávisle na tom, kdo jaká interview dává, pravda je taková, že Putin je válečným zločincem a že k agresi Ruska na Ukrajinu došlo. To je jisté. Zde není možné si dovolit vyvažování. Nezávisle na tom, jak silným státem je Rusko, morální, politické a historické hodnocení toho, co se dnes děje na Ukrajině, musí být jednoznačné. A v takových věcech jako hodnocení, kdo je obětí, kdo je agresorem, tak to není prostor pro vyjednávání. Můžeme vyjednávat o podmínkách míru. Můžeme přemýšlet o metodách postupování, jak pomáhat Ukrajině, kdo kolik chce, kdo kolik může, ale nemůžeme spekulovat o tom, kdo je vinen a kdo není v té agresi.

Ptal jsem se mých přátel, zda tam byli v roce 2014 na Ukrajině, kdy to všechno začínalo na Majdanu. My jsme tam byli od samého začátku a každý, kdo to viděl zblízka, nepochybuje, že se jednalo i o historii našich zemí, našich národů, že Ukrajina bojuje za svou nezávislost, za svou svobodu. To je tak jednoduché, tak samozřejmé, že není třeba víc komentovat.

Kdybychom přijali hledisko Moskvy, dnešní, nebo tehdejší, které prezentuje dnes Putin, tak ani Slovensko, ani Česko, ani Polsko, ani Maďarsko bychom nebyly nezávislými zeměmi a neměli bychom žádnou možnost volby. Takže cokoliv přemýšlíme o Ukrajině, jaké byly vztahy našich národů s Ukrajinou, tak zde by neměl být prostor na jakékoliv pochybnosti.

Chceme si dát šanci. Všichni čtyři jsme dnes přijeli do Prahy, že budeme jednat o tom, zda V4 ještě má smysl. Spolupráce tady v regionu vždy měla smysl. Je pravda, že v Evropské unii máme společné zájmy, nezávisle na rozdílech, co se týká Ukrajiny. Už nemluvím o slovech, ale já to dnes cítím tak, že ty rozdíly nejsou tak fundamentální, jak by se nám mohlo zdát, a také pro Ukrajinu bude lepší, když ta čtyřka bude pracovat i v takovém duchu spolupráce a pomoci Ukrajině.

Myslí, že bychom si měli dát ještě několik měsíců. České předsednictví udělalo vše, aby ten formát existoval dále, a my se budeme snažit vést V4 pro ty hodnoty a vždy budeme moct se sejít a říct si: Už toho nechme, pokud to nepůjde. Ale dnes doufám, že po dnešním setkání se budeme snažit dělat vše, aby to bylo prospěšné pro celou naši čtyřku, Ukrajinu a Evropskou unii.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Nejsem rád, když ostatní interpretují to, co řeknu. Maďarské stanovisko je zcela jasné. Co se týče válečné viny, o tom se rozhoduje po válce. Jak ukončíme jinak válku? Ten, kdo před ukončením války mluví o vinících, tak jak ukončí válku jednáním? Ještě jednou navrhuju všem strategický klid. Všem. To vábení je silné, abychom si nasadili nějaké brýle, a někdo si ty brýle nasadí. Na to má právo každý stát. Může si nasadit ruské i ukrajinské brýle, přes které se dívá na ten konflikt.

Maďarsko v každém případě vyčnívá z té řady, protože Maďarsko se na to dívá vysloveně přes maďarské brýle. A my přes tyto brýle vidíme tak, že tuto válku Rusové nevyhrají vůči Západu, jelikož Západ se postavil za Ukrajinu, a vidíme, že Západ nevyhraje nad Ruskem, nepřemůže Rusko. A pokud je situace taková, přes ty maďarské brýle to vidím prostě tak, tak v tom případě je třeba zachránit co nejvíce životů, respektive mírovou cestou je třeba ukončit tu válku.

Nechci moralizovat, nechci zde vznášet morální aspekty. Agresor je agresor a ten, který byl napaden, je oběť. To jsou dvě různé věci, v tom má pravdu pan Tusk. Ale pro nás ta otázka zní, jak se ukončí tato válka? Válka může být ukončena jedině jednáním, potřebuje jednací partnery. A pokud předem kvalifikujeme ty účastníky, tak jak se dopracujeme k jednání? Já navrhuji strategický klid i v otázkách týkajících morální odpovědnosti, ale není úplně jedno, v jakém pořadí dávat odpovědi na tyto otázky.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Pokud jde o iniciativu České republiky, zopakuji stanovisko vlády Slovenské republiky, které je přímo zakomponované do programového prohlášení vlády Slovenské republiky. Vláda Slovenské republiky nebude poskytovat Ukrajině žádnou vojenskou pomoc, pokud jde o zbraně, vojenskou techniku a munici ze skladů státu a ze skladů armády. Pokud jde o komerční činnost, nebudeme klást žádné překážky. Děkuji pěkně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Hungarian Public Television.

Renáta Varga-Kucov, MTVA: Děkuji. Chci se zeptat k rusko-ukrajinské válce. Včera prezident Macron prohlásil, že se nemůže vyloučit vyslání západních vojsk na Ukrajinu. Jak vy vidíte takový krok, jestli přiblíží mír, nebo spíš ohrožuje tu situaci? Jestli nemůže zhoršit celou situaci?

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Co se týče Maďarska, my tam neposíláme ani zbraně, ani vojáky.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Polsko nepředpokládá poslání vojáků na Ukrajinu.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Francouzský prezident pan Macron včera po summitu potvrdil, že toto téma bylo v tezích, o kterých jsme měli včera na summitu diskutovat. Já nejsem oprávněný komentovat vystoupení jednotlivých premiérů, hlav států, protože to bylo diskrétní setkání. Mohu však říct, že byli premiéři, kteří řekli, že jsou připraveni o tom hovořit, byli premiéři a hlavy států, kteří to principiálně odmítli.

My to principiálně odmítáme. Já jsem proto včera svolal vládu a Bezpečnostní radu a mám mandát říct, že tato koalice, která na Slovensku je, nikdy nepodá návrh do Národní rady Slovenské republiky, tedy do Parlamentu, aby byli posláni nějací vojáci na Ukrajinu. A byli lidé, kteří říkali, že je potřeba zvážit tento návrh, a přesně vím, kdo co řekl na tom včerejším setkání.

Já si myslím, že je tady jeden názor z minulosti, kterého je třeba si vážit, kdy bylo jasně řečeno, že nesmí dojít k tomu, aby to byl konflikt mezi NATO a Ruskem. Případná přítomnost vojáků NATO či Evropské unie by mimořádně zvyšovala napětí v daném prostředí. Proto považuji toto rozhodnutí za mimořádně nebezpečné, i když vím, že některé země jsou připraveny tento krok učinit.

A teď řeknu něco, co u vás možná vyvolá velké pohoršení nebo pobouření. Ale řeknu to. A nebudou se mnou asi moji kolegové souhlasit. Můžete poslat na Ukrajinu všechny zbraně světa, můžete tam poslat hodně peněz, můžete tam poslat hodně logistické pomoci, to je můj názor, ta válka nemá vojenské řešení. Nemá. Za dva roky budeme tam, kde jsme dnes. Rusové budou na stejné hranici, kde jsou dnes, ale budeme mít o desítky tisíc víc mrtvých lidí.

Ano, ti, co říkají, že by bylo potřeba poslat vojáky na Ukrajinu, si jasně uvědomují, že bez cizí vojenské síly Ukrajina tu válku nikdy nemůže vyhrát. Nikdy. Ale to je krok do třetí světové války.

Proto velmi vítám vyjádření mých kolegů a já patřím mezi ně. Já velmi radikálně odmítám jakékoliv úvahy, že by se vůbec uvažovalo o tom, ale toto bylo předmětem tezí, které se včera diskutovaly. My jsme ty teze dostali, ty teze byly předmětem debaty Bezpečnostní rady. Samotný prezident Macron potvrdil, že jsou země, které takovýto návrh mají, a že je to i jedno z témat, které se nedá do budoucna vyloučit. To je vše, co k tomu můžu říct. Za Slovensko jasné ne.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz Slovenská televize.

Katarína Vítková, RTVS: Dobrý den, možná vám uniklo kvůli summitu, ale Jens Stoltenberg se pro agenturu AP vyjádřil, že žádní vojáci NATO tam nepůjdou bez toho, aby to schválily členské země Severoatlantické aliance. Ale ještě si dovolím jednu otázku..

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Promiňte.

Katarína Vítková, RTVS: Já si dovolím, promiňte vy, pane premiére, jednu otázku na vás, protože většinu jste zodpověděl. V kontextu toho, že jste řekl, že nechcete pro své kolegy zůstat lhostejný, ať už v dobrém, nebo zlém, váš projev k výročí ruské invaze na Ukrajině lhostejnými nenechal minimálně dva premiéry v této místnosti. Pan Tusk na to reagoval se zděšením a úžasem, pan premiér Fiala řekl, že ho to netěší a že vám domluví.

Proto se vás chci zeptat: Vy máte právo jako premiér Slovenské republiky na svůj názor, i vaše vláda. Přeci jen se ale zeptám: Neobáváte se toho, že pro vaši stále tvrdší rétoriku by se Slovensko mohlo dostat do izolace? Že by se s vámi kolegové příště sešli, podali si ruku, ale se Slovenskem už by nesdíleli citlivé bezpečnostní informace? Že byste na budoucí summit do Paříže už nebyl pozvaný, stejně jako Maďarsko? Děkuji.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Veřejnoprávní televize? Slovenská? Já se ptám, jestli jste ze slovenské veřejnoprávní televize. Ptám se ještě jednou, kdo jste, chci vědět, odkud jste.

Katarína Vítková, RTVS: Pane premiére, já věřím, že sledujete slovenskou veřejnoprávní televizi. Jsem Katarína Vítková z RTVS

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Neznám vás, promiňte, neznám vás.

Katarína Vítková, RTVS: To je v pořádku.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Takže chci odpovědět na vaše otázky. Zaprvé o možné účasti vojáků na Ukrajině se hovořilo na bilaterální bázi. Já vím, že teď chcete všichni zakrýt to téma, že neexistuje, ale ono existuje. Existuje. Byl premiér, který vystoupil a řekl, že mají přijat zákon, který mu umožňuje přímo vstupovat na území Ukrajiny. My nehovoříme o rozhodnutí NATO. Hovoříme o bilaterálních rozhodnutích nebo dohodách mezi konkrétní zemí, členským státem Evropské unie, NATO a Ukrajinou. Tak prosím nezakrývejte tento problém, tento problém tady vážně existuje.

Jsem předseda vlády Slovenské republiky, suverénního státu, a budu dělat suverénní slovenskou zahraniční politiku. My jsme o tom dnes hodně mluvili. Já vidím rozdíl mezi fakty a možná nějakými dojmy. Já se pokouším ve svých vystoupeních používat fakta. Když mě někdo dokáže přesvědčit, že ta fakta nejsou pravdivá, tak jsem samozřejmě připravený říct něco jiného.

Včera jste všichni spustili palbu na Slovensku, včetně veřejnoprávní televize, všichni, včetně opozičních politiků, že jsem si vymyslel bublinu – téma možné účasti vojáků NATO a Evropské unie na Ukrajině. A potom vám to pan Macron všem večer vysvětlil. Takže poprosím trochu více veřejnoprávnosti, kolegyně. Děkuji pěkně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pokud už nikdo z řečníků nechce nic doplnit, tak já tiskovou konferenci končím. Moc vám děkujeme. Pardon.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Omlouvám se, já také zastupuji jednu zemi, a když se zmíní název naší země a nedostanu slovo, tak musím na to reagovat. Použil se výraz izolace Maďarska ve vztahu k případné izolaci Slovenska. Jsou strany, které jsou integrovány v různých politických seskupeních v rámci Evropské unie. Ale to, že největší vládní maďarská strana nepatří ani do jedné této skupiny, to není identické s izolací.

Jsme na všech summitech NATO, na všech summitech EU, jsme ve strukturách Evropské rady. Člověk se nemusí lekat toho, když někdy se svým názorem zůstane osamocen. To je vlastnost těch zemí, které se bojí izolace a vzdávají se vlastního stanoviska. Maďarsko stojí za svým názorem, rádo prodiskutuje svá stanoviska s kýmkoliv, nechce se jich vzdát a není vůbec izolované. Existuje taková liberální společenská hra v rámci jednotlivých evropských politických stran, které si myslí, že pokud se s někým setkají na bilaterální úrovni, to má i morální obsah, to je namyšlenost vlastně a pýcha a nepředstavuje realitu.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Ještě i lžete, protože všechny země Evropské unie byly pozvané. Tak vás poprosím: Nedělejte ostudu slovenským médiím. Děkuji pěkně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkujeme, mějte hezký den. Na shledanou.