EN

Vláda České republiky

Tisková konference po jednání tripartity, 16. ledna 2023

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání tripartity a o úvodní slovo poprosím vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer, my máme za sebou dnešní jednání, skoro čtyřhodinové, Rady hospodářské a sociální dohody. My jsme dnes projednávali několik bodů.

Tím prvním, vstupním byl vlastně podklad pro připravovanou strategii proexportní České republiky, kdy vlastně jsme na začátku přípravy této strategie. Ten pracovní tým si definoval některé základní cíle. Pro nás je důležité, aby teď společně jak se zaměstnavateli, ale také i s určitým příspěvkem odborů, které se dnes o to i aktivně přihlásily, jsme tuto strategii teď v příštích měsících dopracovali tak, aby odrážela tu současnou situaci České republiky, která je exportní ekonomikou.

Rozhodně dnes zaznělo to, že máme ambici posilovat náš export se strany státu, udělat kroky, které jsou důležité pro to, abychom vytvořili lepší podmínky pro naše firmy, abychom tady lépe uchopili i tu institucionální podporu tak, aby tady ty instituce, jako jsou EGAP, Česká exportní banka a jednotlivé resorty, lépe spolupracovaly mezi sebou, pokud jde o podporu exportu.

Rozhodně jasně zaznělo velmi silně, že je nutné opravdu diverzifikovat náš export. Je to téma, které se tady opakuje dlouhé roky. Ta naše míra závislosti na exportu do států Evropské unie je opravdu vysoká. Je potřeba se podívat na ty příležitosti ve třetích zemích nejenom z důvodu nějaké větší stability a eliminace a rozkládání rizik, ale i z hlediska příležitostí, protože je mnoho zemí ve třetích nebo mnoho teritorií ve třetích zemích, kde třeba má Česká republika i historicky dobrý zvuk, naše výrobky tam byly v minulosti dodávány, máme tam třeba i studenty, kteří studovali v minulosti v České republice nebo Československu, a je tam na co navazovat a ten potenciál zatím plně nevyužíváme. Takže tolik k exportní strategii.

Pak také byl předložen materiál, který zahrnoval dopady současné energetické situace a legislativy v oblasti ekologizace v rámci Evropské unie. To byl materiál, který se týkal dopadů na resort zemědělství. Tady pan ministr Nekula tento představoval materiál i s ohledem na ten loňský rok, který přes všechny těžkosti a komplikace se ukázal jako rok, kdy nakonec agrární sektor dokázal tu krizi poměrně velmi dobře zvládnout i přes vysoké ceny vstupů, hnojiv a podobně. Tak si myslím, že v tom materiálu bylo shrnuto, že agrární sektor i potravinářský sektor prošly tím rokem velmi úspěšně.

Ale zazněly také velké obavy. Velké obavy z pohledu budoucnosti, těch příštích let i roku letošního, především právě z těch nových požadavků, které přicházejí, tak aby to zemědělci dokázali zvládnout, abychom hledali cesty, jak jim pomoci tu situaci překonat především v těch citlivých  oblastech, jako jsou živočišná výroba, chov drůbeže, produkce vajec, chov vepřového, produkce mléka, ale také i v těch oblastech citlivých komodit, v oblasti například ovocnářství, zelinářství, kde se Česká republika potýká s úbytkem těchto ploch a se snižováním produkce. A rozhodně je to něco, co je důležité z hlediska zajištění bezpečnosti a soběstačnosti České republiky, a je potřeba se tomu věnovat a hledat nástroje, jakým způsobem pomoci danému sektoru čelit tady těmto výzvám i těm budoucím, které třeba přinášejí právě ty kroky v oblasti ekologizace, snižování účinných látek a podobně. To jsou samozřejmě věci, které jsou velmi náročné pro to, jak to zvládnout v zemědělské praxi.

Pak jsme také diskutovali dvě témata, která jsou klíčová pro budoucí konkurenceschopnost, a to je právě otázka zajištění celoživotního vzdělávání v oblasti pracovního trhu. Je to velmi důležité téma jak pro ministerstvo školství, pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale samozřejmě pro všechny zaměstnavatele, protože nestačí počítat jen s rekvalifikacemi a s tím, že pracujeme s lidmi, kteří přijdou na pracovní trh a ztratili zaměstnání nebo přicházejí po škole jako uchazeči o zaměstnání, a my je nějakým způsobem a procesem rekvalifikujeme. Ale je důležité, abychom opravdu nastavili systém, kdy pracujme s lidmi, kteří na tom pracovním trhu jsou aktivní a potřebujeme je vzdělávat proto, aby si svou práci udrželi, aby zvyšovali svoji kompetenci a dokázali třeba také díky tomu zvyšovat i potom svou mzdu.

To stejné se týkalo problematiky podpory řemesel, řemeslného vzdělávání. Je to téma, které dlouhodobě české firmy trápí. Je nedostatek opravdu lidí z odborných profesí, z řekněme učebních oborů, ať už do oblasti stavebnictví, do oblasti strojírenství. Tady se potýkáme s tím, že tito lidé na pracovním trhu prostě chybí. A přišel tady materiál, řekněme velmi proaktivní ze strany našich sociálních partnerů, který vlastně shrnuje ty konkrétní body, co by bylo potřeba udělat pro to, aby se tato situace postupně zlepšila.

Takže pan premiér jasně řekl, že pro vládu oba dva tyto materiály jsou důležité. Že je důležité, abychom se věnovali zkvalitnění pracovního trhu, zlepšení té situace odborného vzdělávání v České republice.

Poslední dva body byly z ranku Ministerstva práce a sociálních věcí a ty už se týkaly informace o tom, jak probíhá legislativní proces v případě zákoníku práce. Tady jsme prakticky už na konci celého toho meziresortního připomínkového řízení. Zůstávají nám zhruba dvě věci, které potřebujeme ještě dovypořádat, takže já věřím, že v průběhu příštích dvou týdnů se nám to podaří dovypořádat, abychom to mohli předložit už na jednání vlády.

Také jsme informovali o tom návrhu kurzarbeitu, který je hotov a u kterého bychom spustili už zase ve velmi brzké době notifikaci tak, aby to byla určitá pojistka, kdyby se stalo něco nepředpokládaného na trhu s energiemi, aby tady firmy v případě přerušení dodávek měly jistotu, že jim stát pomůže udržet zaměstnance, aby je neztratily a aby mohly tu situaci překonat.

Nicméně podotýkám, že zatím, když se podívám na ten energetický trh, podíváme se na ceny energií, podíváme se na zásoby v České republice i v Evropě, tak nic nenasvědčuje tomu, že by do konce této topné sezóny, tohoto zimního období, že by mělo dojít k nějaké takovéto mimořádné situaci, kdy bychom toto museli aktivovat. Takže děláme to jako určitou jistotu, kdyby se něco v budoucnu zásadním způsobem změnilo. Děkuji za pozornost.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já také děkuji a poprosím také prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů pana Jana Wiesnera.

Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Dobrý večer, dámy a pánové. Takže já bych jenom doplnil, nebudu opakovat to, co tady už řekl pan ministr, tak bych to jenom doplnil. Pokud se týká exportní strategie, tak tam samozřejmě my víme, že v tom minulém období byl ten export vysoce poznamenán jak tedy pandemií prakticky po ty dva roky, tak tedy potom samozřejmě i dalšími věcmi – válka na Ukrajině a samozřejmě i cenami energií atd. Byly vlastně úplně rozbity dodavatelsko-odběratelské vztahy, takže to má dost podstatný vliv na změnu, která v tom exportu je.

Takže mimo to, co říkal pan ministr tady, tak je potřeba všechna ta opatření v současné době nějakým způsobem znovu nastartovat. Je potřeba udělat všechny ty aktivity, které je nezbytně nutné pro export dělat. To znamená ať už mise, které dělá Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora, tak samozřejmě účasti, oficiální, na výstavách a veletrzích, kde vůbec samozřejmě toto bylo poznamenáno po ty minulé dva roky, a samozřejmě všechny i ty věci, které jsou pro rozvíjení obchodu do zemí zejména třetího světa.

Takže tam ten materiál, který byl předložen, tak ten byl jenom z ministerstva MPO. Čili my požadujeme, aby byl rozšířen o všechna další ministerstva, která na tom budou participovat, a aby byl doplněn o tyto věci a aby byl předložen potom nejpozději v květnu, ta strategie exportu, aby byla předložena na tripartitu, projednána v těch pracovních týmech a aby co nejdřív byly všechny ty věci nastartované.

Nakonec už teď jsme o tom mluvili po skončení toho předsednictví, poněvadž v době předsednictví na to ti ministři ani premiér neměli čas. Čili aby se rozjely ty mise a aby se skutečně dělala ta politika tak, jak by se měla dělat, abychom získávali nové trhy. Takže to je, pokud se týká exportu.

Pokud se týká zemědělství, tak tam byl předložen velice rozsáhlý materiál a dobrý. My jsme za něj děkovali, z Ministerstva zemědělství. Ale ten materiál je potřeba dopracovat o dopady, které budou mít ty jednotlivé věci, které jsou tam nastíněny, pro naše zemědělce a samozřejmě i pro Evropu. Takže k tomu velice rozsáhle mluvil pan Ing. Pýcha, který je předsedou Zemědělského svazu, který tady sedí. Takže kdyby bylo potřeba, kdybyste chtěli nějaké ty další podrobnosti o tom vědět, tak vám milerád po skončení tyto věci řekne.

Pokud se týká školství jako takového nebo celoživotního vzdělávání, tak my jsme ten materiál dělali společně tedy Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace a Agrární komora, kde tedy prakticky za dva roky jsme dali dohromady ten základní materiál o celoživotním vzdělávání a projednávali jsme ho v pracovním týmu ministerstva školství s tím, aby ten materiál by dopracován. Aby byl dopracován zase o působení ostatních ministerstev, aby na tom spolupracovali jak zaměstnavatelé, tak zástupci zaměstnanců a aby ten materiál skutečně šel na svět, poněvadž je nesmírně důležité celoživotní vzdělávání. Tak jak pokračuje technika, tak jak pokračuje pokrok ve všech vlastně oblastech, tak je potřeba, aby lidé se dovzdělávali prakticky po celou dobu života. Nikdo nestačí už dnes s tím, co se naučil kdysi ve škole nebo já nevím v učení atd., poněvadž ten svět jde dopředu a je potřeba neustále držet krok.

Takže to je k celoživotnímu vzdělávání. Pokud se týká učňovského školství, tak po dvacet let my apelujeme na každou vládu, aby dala dohromady skutečně už ten systém učňovského školství, a víme, jak ta situace dopadla. Zejména se to projevilo teď v té pandemii, kdy lidé byli třeba na homeoffice a snažili se třeba upravit si byt, upravit dům nebo prostě udělat tyhle práce, tak nás volali neustále a sháněli řemeslníky, poněvadž jak víte, tak dobrý řemeslník není nebo jich je velice málo a to učňovské školství skutečně je v hrozném stavu.

Takže zase náš Svaz zaměstnavatelů ve stavebnictví udělal takový základní materiál, který vlastně obsahuje ta řemesla, která jsou ve stavebnictví, ať už hlavní stavební výroby, nebo přidružené stavební výroby, a bylo dohodnuto, aby se rozšířil prakticky na celý ten systém těch jednotlivých řemesel. Aby to byl materiál, který bude komplexní a podle kterého se pojede.

Samozřejmě je to třeba konzultovat s ostatními ministerstvy zase. My jsme na té spolupráci při tom vytváření toho základního materiálu, tak jsme udělali společně zase s jednotlivými regiony, s regionálními školami, s učňáky atd. Čili aby to odpovídalo skutečně těm potřebám, které potřebujeme.

Takže tolik asi k tomu, pro ten začátek, myslím, že to stačí. Kdyby měl někdo dotaz, tak milerád ho zodpovím. Děkuju.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ještě jednou dobrý večer. Takže já začnu, kdy bude příští tripartita. Ta bude 6. 3. 2023 a budeme se věnovat řadě bodů a odbory požádaly o jeden vážný bod.

Víte, že na konci českého předsednictví se hovořilo o tom, že se zavedou emisní povolenky i na některé nové subjekty, na obyvatelstvo a podobně. Požádali jsme, abychom obdrželi analýzu dopadů. A protože je na to nový pojem – Family impact assesemet, známe Real impact assesement, to znamená klasickou RIU. Ale tady bychom chtěli, aby toto bylo spočítáno, jaké dopady budou, ať zase potom v budoucnu nejsou pochybnosti, co nám způsobilo například nějaký růst cen a podobně.

Chceme to vidět, protože jsme poukázali na to, že i v minulosti v roce 2019, kdy tehdejší premiér Babiš přijel s tím, že souhlasil s Green Dealem, aniž bychom tehdy věděli, jaká bude analýza dopadů. A z tohoto pohledu nám bylo přislíbeno, že tento bod bude na jednání příští tripartity.

Další body, které byly. Už se tady hovořilo například o exportní strategii a my si myslíme, že máme mimořádnou příležitost tu exportní strategii udělat dobře. Jak? Na konkrétním příkladě. Na jakém? Na pomoci rekonstrukci Ukrajiny.

Vláda před týdnem schválila vládního zmocněnce Tomáše Kopečného, bývalého náměstka ministryně obrany, a my si myslíme, že je potřeba ji skutečně připravit dobře. Protože chyby v exportní strategii budou mít dopady na českou zaměstnanost, na české firmy, na českou budoucnost. Z tohoto pohledu považujeme ten příklad Ukrajiny za skutečný a doufejme, že to bude ten nejlepší příklad za dlouhou, dlouhou dobu. Máme mimořádné možné pozitivní vstupy k tomu, a jestli je využijeme, můžeme pomoci celé exportní strategii. Pokud ne, může to být poměrně vážný problém.    

Proto my bychom chtěli, aby celá exportní strategie byla zakomponována do celého přístupu vlády. Pro nás ideální by bylo, kdybychom měli hospodářskou strategii České republiky, z níž by poté vycházely ty jednotlivé aktivity do jednotlivých kroků jednotlivých ministerstev. Řekli jsme, že bychom si přáli, a členové vlády řekli, že jsou rádi, že není řevnivost mezi ministerstvy, což jsme rádi, ale využijme toho k tomu, aby právě třeba i na exportní strategii se to projevilo. Protože dlouhodobě to, bohužel, úplně nefungovalo.

Problém však jsou finanční prostředky. Takže jsme vyzvali k tomu, aby bylo zřejmé, kolik vlastně na tu exportní strategii máme. Kolik můžeme použít peněz, abychom mohli pomoci českým firmám, českým dobrým nápadům, českým start-upům, českým úspěšným firmám. A také bychom chtěli, aby vláda zvážila možnost třeba pomoci i ochraně špičkových nápadů prostřednictvím pomoci financování patentů a ochrany patentů, které české subjekty a české hlavy vymyslí.

Věříme, že se to povede. Že to sice jednoduché nebude, ale musí se do toho zapojit všichni, to znamená nejen sociální partneři, ale zejména příslušné resorty, aby ta finální podoba exportní strategie byla. Zároveň jsme se dohodli, že uskutečníme i jednání, na kterých i s ministrem průmyslu a dalšími bychom se tomu mohli věnovat.   

Dále pan ministr Jurečka přislíbil, že bude pokračovat jednání porady ekonomických ministrů rozšířené o sociální partnery, což vítáme a očekáváme termín, kdy ta porada proběhne. 

Co se týká současné energetické situace a ekologické legislativy. Tady musím poděkovat Konfederaci zaměstnavatelských svazů, protože tady Martin Pýcha řekl mnoho zajímavých údajů a napsal mnoho zajímavých údajů. A když řeknu, jaké jsou ty zajímavé údaje?

Tak třeba to, že Česká republika nemá dopadovou studii tady těchto rozhodnutí Evropské unie. Nebo také, a to považuju za velmi vážnou informaci, že americké ministerstvo zemědělství odhaduje růst cen v Evropské unii v oblasti potravin plus 17 procent vlivem této legislativy. To si myslím, že už jsou hodně vážné zprávy. Může být odhad špatný, ale my potřebujeme ten náš, reálný, skutečný, ať se opětovně potom později nedohadujeme, kde vznikl ten cenový tlak, díky čemu vznikl ten cenový tlak.

Upozornil jsem, že by nás zajímala otázka potravinové bezpečnosti nebo potravinové soběstačnosti. Můžeme považovat oba pojmy za relevantní v této souvislosti, protože může dojít i ke snížení objemu výroby, ať už to v oblasti zemědělství rostlinného anebo i živočišného. A z tohoto pohledu bylo upozorněno, že chybí Česku dlouhodobá strategie. Tolik k této části.

Co se týká partnerského modelu řízení celoživotního vzdělávání, chce se mi říct: Hurá! Proč? Protože to trvalo dvacet let, než jsme se dostali k tomuto bodu, ve kterém dnes jsme, a jsem nesmírně rád, že tak stejně pan premiér jako ministři školství, pan ministr práce řekli, že ty práce pokračovat budou. My jsme k tomu připraveni. Jsme tomu rádi, protože se tak přibližujeme k modelům, které si myslíme, že je dobré znát, jako je model dánský a podobně. A směřovat k tomu, že skutečně budou mít lidé, kteří jsou ekonomicky aktivní, možnost a motivaci na sobě pracovat a připravit se na to století změny, které před námi je.

A že to století změny rozhodně bude, o tom už, předpokládám, není žádných pochyb. A že lidé budou v průběhu svého ekonomicky aktivního života i několikrát měnit dokonce i celý svůj obor z titulu toho, že se budou poměrně rychle měnit. V tomto byla opravdu vzácná shoda. Jsem tomu nesmírně rád a je potřeba, abychom v tom mohli pokračovat, a je to ve shodě sociálních partnerů, opravdu až mimořádné shodě, takže věřím tomu, že se to posune dál.

Co se týká vize vzdělávání ve stavebních řemeslech, tak musím ocenit velkou důvěru v sebe sama a hlavně sebevědomí Svazu podnikatelů ve stavebnictví, kteří to předložili, a otevřelo to dobrou debatu, abychom se věnovali otázce řemesel. Vyzval jsem také členy vlády, zdali by byli a zvážili, aby šli přímo podpořit i ty studenty, i ty rodiny, kteří ty studenty mají, protože myslím si, že od doby v roce 1991, kdy jsme zastavili duální vzdělávání v České republice v oblasti řemesel, tak máme teď velký dluh a ten budeme potřebovat skutečně splatit a vyrovnat. Věřím tomu, že k tomu dojde. 

Co se týká zákoníku práce a kurzarbeitu, tak zákoník práce, pan ministr řekl všechno, omlouvám se. A u kurzarbeitu, ten se věnoval zatím jenom jedné části, a to je otázce případného výpadku plynu. A my jsme potvrdili, že chceme, aby to bylo od případného druhého stupně regulačního, a zároveň jsme požádali, aby vznikl nový ještě návrh, který by reflektoval rozdíl mezi přístupem v Německu či Rakousku a v České republice, kde České republice zásadně chybí takovýto model kurzarbeitu všeobecného a české firmy nebo subjekty v České republice jsou v tomto případě vystaveny velmi nebezpečné nekonkurenceschopnosti v této oblasti. A protože Českou republiku letos, bohužel, čeká z vysoké pravděpodobnosti recese, to není strašení, to jenom konstatuji to, co můžeme vidět ve všech predikcích, takže měli bychom na to být připraveni dopředu, a nikoli až poté. Poté už je pozdě a může to znamenat závažné problémy. Takže na tom jsme se shodli.

Ještě byl návrh ze strany Svazu průmyslu a dopravy, zdali bychom ve spolupráci s Německem se nepodívali, jak to mají řešeno, a dokonce bylo řečeno, že by to mohlo být i za cenu určitého zvýšení odvodů, aby byl určitý typ pojistného systému ne nepodobný tomu německému. My tady neplédujeme za to, že to musí být úplné kopie, ale v tomto případě stojíme o to, aby české firmy měly podobný nástroj a mohly ho využít v případě, kdy k takovýmto mimořádnostem dojde. Takže tolik za odbory a věřím, že se tyto věci povedou.

Možná ještě jedna taková zajímavost pro vás. Řešili jsme taky dnes ještě dvě věci. Jednak, že by mohla proběhnout společná tripartita se slovenskou tripartitou. Víte, že to před covidem byla velmi milá tradice, takže věřím tomu, že k tomu dojde. A druhá věc: Upozornili jsme na problémy, které jsou momentálně s datovými schránkami, a požádali jsme pana premiéra, zdali by prostřednictvím vlády mohl i s panem ministrem vnitra o tom přímo komunikovat, protože jsou tam nějaké problémy, dlouhé čekací doby na pomoc a podobně, a chtěli bychom, když už se věci zavádějí, tak ať mají bezproblémovou realizaci.

Tolik ještě jen praktická situace z dnešních dnů. Děkuju za pozornost.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a nyní je prostor pro dotazy, pokud nějaké jsou. Prima.

Pavlína Fabiánová, CNN Prima News: Mám dotaz na pana ministra a ten se týká toho, že jedné z mých kolegyň jste řekl, že si dovedete představit zkrácený pracovní týden. Tak jestli byste mohl upřesnit, jaké návrhy jsou ve hře? A potom se chci zeptat: Ten fond toho celoživotního vzdělávání a vůbec to partnerské vzdělávání, říkáte, že to je velké vítězství po dvaceti letech, tak kdy tedy uvidíme v praxi, že se něco z toho bude zavádět? Alespoň jako pilotní projekty třeba.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já si dovolím zareagovat a prosím nedezinterpretovat moje slova. Já jsem jednoznačně odmítl, že v tento okamžik vůbec nevidím prostor pro kratší pracovní týden. A řekl jsem, že udělám maximum pro to, abychom umožnili větší flexibilitu, sladění soukromého, nebo chcete-li rodinného a pracovního života tak, aby opravdu lidé si byli schopni, samozřejmě s ohledem na typ té profese a možnosti zaměstnavatele, v rámci té větší flexibility rozhodnout, kdy, v kterou denní či noční dobu nebo jestli o víkendu nebo během které části pracovního týdne, budou vykonávat práci. Ale znovu říkám, je to možné jen u některých typů profesí.

Takže tou flexibilitou rozhodně se zabýváme jak v oblasti právě kapacity a zvětšení kapacity předškolních vzdělávacích zařízení, tak i právě tím, co nabyde účinnosti od 1. února, a to je vlastně podpora částečných úvazků pro ty definované skupiny, jako jsou třeba lidé předdůchodového věku padesát pět plus nebo studenti nebo rodiče nebo pečující o osobu se zdravotním postižením. Tak toto nabíhá teď od 1. února. Takže prosím pěkně, toto byla má odpověď vaší kolegyni dnes odpoledne na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud jde o tu otázku toho tzv., řekněme, partnerského modelu řízení, té otázky celoživotního vzdělávání, tak tady vlastně přišli sociální partneři s propracovaným návrhem zřízení určitého fondu, který by zastřešoval ty požadavky a poptávky ze strany zaměstnavatelů, z terénu. My bychom k tomu jako MPSV dodávali ty analytické podklady, které už teď, zaplať pánbůh, máme, to znamená výstupy z projektů Kompas a Kompetence. K tomu by bylo tím asi hlavním gestorem ministerstvo školství, které by potom následně mohlo daleko lépe reagovat právě na tu otázku celoživotního vzdělávání, toho, co nabízejí jednotlivé školy, střední nebo univerzity, a zároveň také by mohli tyto poznatky aplikovat třeba do rámcových vzdělávacích programů. To už předjímám, ale vlastně jde nám o to díky té datové základně, kterou jsme tady, upřímně, ale také roky neměli, dnes ji konečně máme, abychom s tím začali efektivně a smysluplně pracovat. To je ten cíl.

Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Jestli můžu doplnit ještě, tak termínově jsme to tam dali do návrhu usnesení, čili ministerstvo školství to bude jako gestorem a musí do toho zapojit i ostatní ministerstva, kterých se to týká. A samozřejmě do toho budou zapojeni i zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců.

A termíny jsme tam dali takové, aby ten základní materiál byl zpracován zhruba do června, aby prošel zase těmi pracovními týmy, jednak pro hospodářskou politiku a jednak školství, a byl předložen na červnovou tripartitu. Čili dali jsme tam ty termíny, odpovědnosti, aby to tam bylo, aby to skutečně nezapadlo, aby se na tom dělalo a abychom to posunuli dopředu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se mě týká, tak pokud bych chtěl být v ideální situaci, a vy jste se ptala na to, kdy by ten systém mohl být odstartován, tak odhaduju, že kdyby to bylo k 1. 1. 2025, tak by to byl vlastně ideál. Protože tam by to potřebovalo i některá legislativní ukotvení a podobně a s ohledem i na délku legislativního procesu, otázku financování a podobně, tak si myslím, že to je takový idealistický odhad. Ale musí vše fungovat relativně ideálně.

A ještě jednu poznámku: Odbory v různém vyjádřily nesouhlas s rozhodnutím vlády o nenavýšení zaručených mezd v kategorii 2 až 7. Avizovali jsme vládě, aby to napravila, protože to vyvolává opravdu silné emoce mezi zaměstnanci. Nevidíme pro to důvod a požádal jsem, aby bylo možno nejpozději od konce prvního pololetí tu situaci napravit.

Věřím tomu, že se vůle najde, protože to opravdu při té vysoké inflaci a podobně například velmi silně ohrožuje řidiče autobusů, protože při sjednávání nových kontraktů zabezpečení veřejné služby právě otázka zaručené mzdy byla tou vlastně základní sazbou, o které se v této souvislosti debatovalo, zda to bude, nebo nebude. Já bych se spíš klonil k tomu, aby to bylo, protože toto opravdu vyvolávalo velmi nepříjemné emoce mezi zaměstnanci.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Nevidím, v tom případě se s vámi loučíme, hezký večer a děkujeme.