Tisková konference po jednání Národní koalice boje se suchem, 12. října 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, ještě jednou, nás je dnes trochu více. Dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání Národní koalice boje se suchem. Slovo má premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, velice krátce. Zasedla Národní koalice pro boj se suchem. Tahle problematika je pro naši vládu prioritní. Já jsem si vyslechl stávající situaci a určitě dnes jsou tady se mnou důležitější a kompetentnější lidi, jako pan ministr zemědělství, pan náměstek za životní prostředí. Máme tady tři ředitele Povodí a mého poradce pana Brabce. Takže určitě kolegové vám budou, vám řeknou tu situaci.

Za mě, co je nejdůležitější, je, že ty peníze, které my potřebujeme a musíme plánovat, samozřejmě i kolegové řekli nějaký výhled až do roku 2100 pravděpodobně, tak všechna ta opatření ohledně toho, abychom měli dostatek hlavně pitné vody, ale vody jako takové, si vyžádají stovky miliard investic.

Já jsem se domluvil i s panem ministrem zemědělství, že mi připraví velice podrobně všechny ty projekty, které chceme zrealizovat, a já to beru jako stejnou prioritu při vyjednávání víceletého finančního rámce, tudíž rozpočtu Evropské unie na léta 2028 až 2034. Za mě je to stejně, anebo hned vedle zdravotnictví, maximální priorita. My jsme se na tom shodli a kolegové dostali za úkol připravit velice podrobný přehled všech těch záměrů, ale také připravit zákony, které by mohly urychlit investice do těchto opatření v boji proti suchu. Takže za mě to je všechno a pan ministr Šebestyán určitě vám podá lepší informace.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Prosím, pane ministře.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Děkuji za slovo. Tak já bych nejdříve uvedl, že v první části jednání jsme se také zabývali současnou situací v České republice z pohledu nedostatku srážek. Ten srážkový deficit je stále na úrovni 30 až 40 procent podle území. Vyhodnotili jsme komise na sucho, které proběhly minulý týden v krajích Středočeském, Jihočeském a Plzeňském, to jsou naše v současné době nejvíce zasažená území fenoménem sucha. My jsme konstatovali, jaká byla přijata omezení, jaká jsou tam přijata opatření. Nejsou to žádná opatření, která by vedla k nedostatku zajištění pitné vody pro obyvatelstvo v České republice.

Vyhodnotili jsme také, jaký je stav na jednotlivých povodích, jaká vlastně děláme opatření i z pohledu snižování minimálních průtoků, a musím říct, že z pohledu většiny území včetně té tolik diskutované vltavské kaskády, tak máme dostatek vody, abychom tento stav nadlepšování průtoků v řekách ještě několik měsíců, to znamená minimálně do příštího roku, řekněme duben až pololetí, udržovali v tomto stavu. Samozřejmě, že ta situace není jednoduchá. Na druhou stranu se ji daří zvládat i vzhledem k těm opatřením, která v minulých spíše, bych řekl, desetiletích nebo od první republiky, byly v České republice zavedeny a tím, že byly vybudovány i tyto vodní zdroje.

V té druhé části, jak říkal pan premiér, jsme se zabývali opatřeními, které je potřeba řešit z pohledu budoucnosti. Víte, že na základě Národní koalice pro boj se suchem, která vlastně vznikla před více než deseti lety, osmi lety, pardon, osmi až devíti lety, byla připravena i koncepce pro řešení sucha v České republice. Tuto koncepci oba resorty, jak zemědělství, tak životní prostředí, vyhodnotily.

Vyhodnotili jsme ty objemy prostředků, které šly do boje se suchem za toto období. Vyhodnotili jsme, které oblasti byly finančně proti plánu poddimenzovány a které naopak byly realizovány v souladu s touto koncepcí. Já bych chtěl uvést na příkladu, že například z pohledu resortu zemědělství za těch osm let bylo do boje se suchem uvolněno 144 miliard korun, a to jak na zadržování vody v krajině, to znamená péči o zemědělskou půdu, o lesní půdu, tak samozřejmě i do vodohospodářských opatření.

Řekli jsme si, na čem dál budeme pracovat, jaké jsou naše priority. Ty priority právě vidíme v už tolik zmiňovaném zadržování vody v krajině a orientaci i zemědělské politiky, tedy společné zemědělské politiky tady na tu oblast. Důležitá pro nás je otázka řešení vodních zdrojů. Propojování vodohospodářských soustav a v neposlední řadě investice do čistíren odpadních vod. Protože při nedostatku vody, jak to vidíme v letošním roce, je velice důležitá právě ta kvalita vody a to, aby se nám zpátky do toho oběhu dostávala voda v co nejlepší kondici.

K tomu jsme si zrekapitulovali, v jakém stavu jsou připravované legislativní změny, to znamená speciální zákon na výstavbu nových vodních nádrží a novela vodního zákona, která je teď v meziresortním připomínkovém řízení a po vypořádání ji budeme předkládat do Parlamentu.

Děkuji, to je za mě na úvod všechno.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní má slovo náměstek ministra životního prostředí Pavel Vlček.

Pavel Vlček, náměstek ministra životního prostředí: Dobrý den, dámy a pánové, díky také a doplním k tomu, co říkal pan ministr zemědělství Šebestyán, protože voda je rozdělena vlastně mezi primárně dva resorty, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, a v podstatě ty agendy jsou komplementární. Každý dělá nějakou část.

My vlastně od toho setkání Národní koalice pro boj se suchem před zhruba měsícem a půl jsme udělali spoustu kroků. Například jsme zmapovali tisíc obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Je to podle krajů, je to k dispozici právě na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, což je resortní organizace Ministerstva životního prostředí. Tam je to k dispozici, k nalezení a v podstatě, když se kdokoli chce podívat na to, jaký je stav sucha, popřípadě ohrožení suchem, tak se může podívat na aktuální stav, případně na to, jaký je výhled, a to krátkodobý i dlouhodobý.

Čili tahle ta data máme v základu k dispozici. Samozřejmě ohrožení suchem je zjevné a do roku 2050 by se mělo výrazně zvyšovat. Čili samozřejmě tam potřebujeme mít datovou základnu. Částečně ji máme, částečně potřebujeme právě do vědecko-výzkumných organizací, jako je Český hydrometeorologický ústav, jako je Výzkumný ústav vodohospodářský, dostat další zdroje právě na to, abychom měli přesná data na to, co udělat. Chci jenom zmínit, že v letošním roce Ministerstvo životního prostředí jako resort investovalo právě do opatření proti suchu zhruba šest miliard, více než šest miliard korun, a nyní jsme přidali ještě půl miliardy navíc právě ze Státního fondu životního prostředí.

Co třeba zmíním jako další věc, tak jsme spustili s další resortní organizací Českou inspekci životního prostředí, respektive ta spustila kontroly vodních elektráren, malých vodních elektráren. Jenom během září udělala více než sto kontrol toho, jestli správně reagují na sucho a regulují průtok elektrárnou. Tak to pochybení bylo celkově, celkově za letošní rok asi dvanáct procent, a když to vztáhneme pouze na to září, tak je to vlastně až dvacet procent. Čili ty kontroly jsou potřeba a určitě budou pokračovat. Bavíme se s resortem průmyslu a obchodu právě o tom, jak nastavit ty další kontroly a fungování malých vodních elektráren.

Také připravujeme novelu vodního zákona, který vlastně umožní využívat ty vyčištěné odpadní vody pro vybrané účely, jako zalévání, závlahy a podobně. To je velmi důležité, abychom vlastně pitnou vodu neplýtvali na takovéto části, nebo na takovéto činnosti. Co se týče dalšího, to už nechám třeba na vaše otázky. Já myslím, že takhle stručně to za Ministerstvo životního prostředí stačí, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji také a nyní má slovo generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy: Dobrý den, já mám sdělit informaci o situaci a stavu vltavské kaskády. My jsme v rámci dnešního zasedání probírali i to operativní řízení. Vzhledem k situaci, kdy od 10. dubna letošního roku nadlepšila celá vltavská kaskáda průtok na dolním toku Vltavy a Labe o více než 320 milionů metrů krychlových, tak abychom pokračovali dál v této situaci, protože je to průtok, který je nezbytný pro vodní a na vodu vázaný ekosystém, pro odběry vody níže potoků a právě, jak tady bylo zmíněno, i z hlediska kvality vody pro nadlepšování nebo nařeďování vyčištěných odpadních vod z čistíren. Nemyslím teď jenom ústřední čistírnu odpadních vod tady v Praze, ale v celé délce toho vodního toku.

Celá vltavská kaskáda, ty rozhodující nádrže, Orlík a Slapy, jsou k dnešnímu dni naplněny na 34 procent. Hovoříme tady ještě o stovkách milionů kubíků vody. A projednali jsme právě v rámci toho, kdy nevidíme, jaká bude nějaká vize s významnějšími srážkami, které by dokázaly obnovovat postupně ty zdroje vody tak, abychom prodlužovali ten čas k tomuhle tomu, tak jsme na komisi pro sucho Středočeského kraje, jak zmínil pan ministr Šebestyán, při jejím zasedání projednali další možnosti snížení tohoto odtoku. Dnes jsme se bavili tady o tom, jak s tím dále operativně zacházet ve vazbě na to, jaký bude postupně ten hydrologický vývoj, a můžeme snížit až na dvacet kilometrů krychlových za sekundu. V dané chvíli se od pátku odpouští 28 kubíků za sekundu, výhledově můžeme teda až na dvacet.

Rád bych podotkl přitom, že je to všechno za dosavadního zachování veškerých povolení k nakládání s vodami, takže nemusí docházet k žádnému omezování odběrů. A ještě bych jenom doplnil informaci, která byla také dnes projednávána, tedy zazněla z části, že veškeré vodárenské nádrže včetně té největší vodárenské nádrže Švihov na Želivce, která zásobuje více než 1,5, 1,7 milionu obyvatel, je naplněna na 80 procent. Ty ostatní jsou naplněny na hodnoty zhruba od 60 procent do 85 procent a plně zabezpečují tu funkci dodávek povrchové vody na úpravu na vodu pitnou. Takže tam, kde je zásobování obyvatel z těchto vodárenských nádrží, tak nehrozí žádné omezování jejich odběru. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní tedy z pánů, jestli pan Brabec nebo dál pánové z povodí?

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobře, můžeme jít na dotazy, na mě tam čekají odboráři.

Richard Brabec, hejtman Ústeckého kraje: Já myslím, že přesně tak, můžeme na dotazy.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobře, takže poprosíme CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě jednou hezké odpoledne. Já mám dotaz i na tu výstavbu dalších přehrad a tak. Vy jste říkali, že té vody je stále nedostatek, tak jenom, čím vlastně se, když teda bude ta výstavba těch vodních děl, tak čím se tedy naplní? Jestli bude dostatek vody pro to, aby nějakým způsobem fungovaly?

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Tak děkuji za otázku. Vidíme to i vlastně z toho, jak probíhá to naplňování nebo probíhalo v minulých letech těchto nádrží. Ta voda nám tady většinou spadne v kratších obdobích časových a vyloženě se vyplatí samozřejmě budovat to zadržování vody v krajině, ale mít i tu možnost vlastně v území ji zpomalit. Ať už je to otázka nádrže nebo malých vodních děl. To je otázka prostě, jak ta krajina zrovna v tom daném území vypadá. A přesně, jak řekl pan generální ředitel Kubala, my pak jsme schopni, když vlastně tu vodu tady zpomalíme a zadržíme, si ji pomalinku upouštět a nadlepšovat si ty průtoky těch našich vodních toků.

Samozřejmě vždy je podmínkou alespoň nějaký srážkový úhrn. To znamená, že my očekáváme, že ten srážkový deficit, který teď máme 30 až 40 procent v rámci tady toho roku, že přes ty zimní měsíce by se nám mohl alespoň částečně vylepšit a ta voda by se samozřejmě pak mohla nachytat.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Znamená to tedy, že teď prioritou bude to zadržování tedy vody v krajině a potom teprve výstavba nějakých třeba děl?

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Já myslím, že nelze hovořit přímo o tom, že by jedna z těch věcí byla priorita. My hovoříme o určitém mixu těch opatření a musíme je dělat všechna. Musíme se starat o to, aby naše zemědělská půda byla i díky organice schopna navázat co nejvíce vody, ale abychom dokázali v případě těch rychlých epizod z pohledu srážek i tu vodu zachytit na těch vodních tocích.

Pavel Vlček, náměstek ministra životního prostředí: Jestli můžu doplnit. V podstatě Česká republika je střecha Evropy, to víme. Takže ta voda nám odsud odtéká. My ji potřebujeme udržet co nejdéle na našem území a potřebujeme ji udržet jak v těch umělých nádržích, tak v krajině samozřejmě. Například jsem hovořil o tom, že těch šest miliard korun z Ministerstva životního prostředí a těch dalších půl miliardy jdou právě do těch opatření, která pomáhají krajině tu vodu zadržovat. Takže jsou to tyhle ty dvě cesty a potřebujeme tu vodu tady nechat, aby nám neodtekla pryč.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Jakub Vik, Český rozhlas: Dobrý den, já se chci, prosím pěkně, zeptat na tři věci. První je na pana premiéra: Vy jste zmínil nějakou tu přípravu teda přehledu záměrů a zákonů. To jste měl na mysli to, co pak rozvíjel pan Šebestyán, to znamená ta rychlejší výstavba přehrad? Nebo tam je ještě něco dalšího, o čem se třeba nemluvilo?

Andrej Babiš, předseda vlády: My máme liniový zákon, který zrychluje velké stavby, ale kolegové přijdou, konkrétně pan ministr, s nějakým lex specialis na urychlení ještě těch vodních staveb, že, pane ministře?

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Ano, je to tak. Teď se vlastně ten tisk dokončuje s tím, že se to ještě ladí s novou podobou stavebního zákona, a rádi bychom dohnali ten deficit, který Česká republika má, že tady vlastně třicet let nebyla postavena nová vodárenská nádrž.

Jakub Vik, Český rozhlas: Děkuj, druhý dotaz byl: Já jsem mluvil s panem profesorem Jánským, když přicházel na to jednání. On říkal, že má nějaké, řekněme, návrhy v nějaké samozřejmě úplně základní podobě atd., právě na to zadržování vody v krajině, prostě nějakého jiného druhu, nebo nové projekty. Tam třeba u nějakých teda konkrétních už jako uvažujete, v těchto konkrétních projektech se dnes nějak posunulo?

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Já bych chtěl říct, že my na to vlastně máme vytvořené ty nosiče, ta opatření, přes které se ty projekty nechají dělat. To znamená jak ta koncepce pro boj, nebo pro řešení sucha v České republice, tak, a ty vlastní programy, které mají ministerstva zemědělství a životního prostředí, s tímto počítají. Čili my se teď jenom bavíme o tom, jakým způsobem to využít, abychom ty projekty co nejlépe cílili.

Jakub Vik, Český rozhlas: Dobře, a třetí poslední dotaz. Je vlastně půlka října a brzy skiareály budou chtít pravděpodobně začít zasněžovat už třeba v druhé polovině října nebo začátkem listopadu. Je tedy na místě hlavně tedy v povodí Vltavy a v těch tocích nad tím nějak omezovat teda odběr pro ty skiareály?

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Vždycky to samozřejmě záleží na tom stavu toho daného povodí, čili tam vlastně ten systém je pořád stejný. Pokud nejsou v důsledku nedostatku stavu vody vyhlášena nějaká navazující omezení, tak prostě se může, pokud je tam nedostatek té vody, tak, a je to vyhlášeno, tak samozřejmě ta omezení platí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz, prosím stručně. Pardon.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Ještě jestli může, pan generální ředitel doplní.

Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy: Jenom doplním, když jste se ptal na tu Šumavu nebo tak. Tak samozřejmě, napouštění nebo voda pro zasněžování není nadlepšování průtoku směrem dolů, ale jenom jsme s nimi v kontaktu, zejména s tím skiareálem Lipno atd. Řekl bych, že oni jsou si vědomi toho, že může dojít k nějakému určitému omezení, kdyby ta situace byla ještě horší, a snaží se dělat své vlastní akumulace k tomu, tak jak už tam mají teď nějaké ty rybníky nebo jezírka, takže využívají třeba těch srážek, které byly teďka během toho víkendu, takže jdou tomu naproti.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz, stručně prosím, musíme ještě na další jednání.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz, pan Vlček zmínil ten seznam tisíce nejvíce ohrožených obcí, který byl sestaven. Mě by zajímalo, jak bude tento seznam dál využit, jestli tam už byla zacílena nějaká opatření, případně budou? A jaká? Děkuji.

Pavel Vlček, náměstek ministra životního prostředí: Přesně tak, máte naprostou pravdu. Těch půl miliardy, o kterých jsem hovořil, tak právě má jít primárně do katastru těchto obcí. To jsou typicky opatření pro zadržování vody v krajině, remízky, tůně a podobně.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Jinak já to ještě doplním: Samozřejmě, že tyto obce, které mají problém, 94 procent obyvatel je vlastně napojených na vodovod, ale část toho obyvatelstva je vlastně odkázaná na ty místní lokální podzemní zdroje a to, jak my hovoříme o propojování vodárenských soustav, tak to je vlastně o tom, abychom do těch obcí a do těch území, pokud je to ekonomicky přijatelné, dokázali vlastně dovést i jiný vodní zdroj a kombinovat vlastně to využití té vody.

Pavel Vlček, náměstek ministra životního prostředí: Přesně tak, jak říkal pan ministr Šebesytán, tak to je přesně ono. Protože to propojování soustav má vlastně pomoci těm obcím překlenout právě ta potenciální sucha a pomoct jim dostat tu vodu odněkud odjinud a v podstatě, protože to riziko do toho roku 2050 se má zvyšovat, tak tohle to je něco, co potřebujeme jednak mít datově podloženo a potom to implementovat z hlediska jednotlivých opatření tak, aby to prostě zafungovalo co nejdříve a co nejlépe.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Takže jsou tam vlastně dvě opatření od péče o ten lokální zdroj, to znamená zadržování vody v krajině, aby ta podzemní voda byla v co nejlepší, řekněme, situaci a mohla se čerpat, pokud tedy zaprší. A ta druhá věc je dostat tam tu vodu z jiných zdrojů vodních.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost, přejeme hezký zbytek dne.

Andrej Babiš, předseda vlády: Na shledanou, děkujeme.