Tisková konference po 9. česko-polské mezivládní konzultaci, 9. října 2024.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konference po 9. česko-polských mezivládních konzultacích. A o úvodní slovo už poprosím předsedu vlády České republiky, pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane premiére, milý Donalde, já jsem moc rád, že jsme dnes v Praze mohli hostit už 9. česko-polské mezivládní konzultace. Navazujeme tak na tu tradici velmi úzkých a přátelských vztahů, které máme. Musím říct, že toto byly rozsahem největší mezivládní konzultace, které jsem měl možnost ve funkci premiéra zažít. Pokud jsem dobře počítal, a skoro se to těžko počítalo, tak se tady účastnilo celkem 26 členů vlád obou našich zemí. Myslím, že to svědčí o zájmu, o tom, že máme společná témata, že je chceme společně řešit, že se díváme velmi podobně na řadu otázek, které stojí před Evropskou unií, které se řeší v globálním prostředí, a že jsme skutečnými spojenci, kteří se snaží sladit svoje postoje, které zastávají na evropské úrovni a v mezinárodní politice, ale současně také řešíme spoustu bilaterálních otázek, které zajímají občany obou našich zemí.
My jsme diskutovali o řadě konkrétních témat. Jedním z nich samozřejmě byla ta aktuální situace v obou zemích, a to je vyrovnávání se s velmi ničivými povodněmi a jejich následky. Zájem obou našich zemí je, abychom mohli maximálně využít pro obnovu po povodních finance, které získáváme z evropských zdrojů. Já jsem poděkoval panu premiérovi za jeho iniciativu, se kterou uspořádal setkání s Ursulou Von der Leyenovou, předsedkyní Evropské komise, premiérů středoevropských zemí ve Wroclawi, kde jsme mohli jednat o uvolnění peněz z kohezních fondů a z Fondu solidarity a kde jsme získali příslib, že to čerpání bude flexibilnější, což našim zemím nepochybně pomůže.
Nejde ale jenom o tu evropskou stránku vyrovnávání se s následky povodní. My budeme s polskou stranou i společně vyhodnocovat to, co fungovalo, co fungovalo třeba méně, a zlepšovat spolupráci ve prospěch obou regionů, nebo regionů na obou stranách naší hranice. Chceme také nastavit ještě přímější formu komunikace a přeposílání informací právě pro případ živelních pohrom. Ten systém krizový funguje už teď velmi dobře, ale samozřejmě můžeme ho ještě vylepšit.
Velké téma, kterému jsme se věnovali, je téma, které trápí nejenom obě naše země, ale celou Evropu, a to je otázka nelegální migrace. My jsme se shodli na tom, že je potřeba udělat víc, že to, co se dosud udělalo na evropské politické úrovni nestačí a že se musíme v této věci posunout dál a možná se i na ty věci dívat trošku jinou optikou. Musíme být aktivnější, asertivnější vůči třetím zemím a myslím, že tady máme naše stanoviska velmi jasná a velmi shodná.
Máme také podobně negativní pohled na zavádění dlouhodobých kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie. To podle nás není žádné řešení. Není to žádný dlouhodobý nástroj, kterým bychom si mohli poradit s nelegální migrací. Je to naopak věc, která se netěší, logicky netěší podpoře občanů našich zemí a je to něco, co směřuje proti ideji Evropské unie, evropské integrace. My musíme řešit migraci úplně jiným způsobem a musíme se, a v tom je velmi cenný polský pohled a polská zkušenost, při tom řešení zaměřit i na to, abychom zohlednili nové nástroje a nové formy, se kterými se v případě ilegální migrace setkáváme, a to je třeba instrumentalizace nelegální migrace, její zneužívání ze strany nejenom organizovaných skupin, ale také některých zemí. A pokud toto nezohledníme při řešeních, která hledáme na evropské úrovni, tak nedospějeme k dobrému výsledku. My jsme připraveni být tady mnohem rozhodnější a radikálnější a společně tlačit na rozumná řešení.
To, co mají naše země také společné, o čem jsme také mluvili, je spolupráce v jaderné energetice. Obě naše země připravují výstavby nových jaderných bloků, každá jsme samozřejmě v trošku jiné fázi, ale jsme aktivními členy Jaderné aliance. Jsme přesvědčeni, že jaderná energetika je cesta, kterou máme jít, a myslím, že tady ta spolupráce obou našich zemí bude výhodná.
To, o čem ani nemusíme mluvit, co prostě od počátku sdílíme, jak obě naše země, tak my osobně s panem premiérem, s Donaldem, je pohled na výzvy, bezpečnostní výzvy, kterým čelíme. Nebezpečí ruské agrese na Ukrajinu, naše jednoznačná pomoc Ukrajině a všechny otázky, co s tím souvisí. Já bych chtěl poděkovat Polsku za aktivní zapojení se do české muniční iniciativy a jsem velmi rád, že tady ta spolupráce, která je mnohaúrovňová, probíhá i v tomto konkrétním případě. Česko a Polsko jsou jasnými spojenci v rozhodné, pevné podpoře Ukrajině v jejím boji proti ruskému agresorovi a spolupracujeme v řadě konkrétních projektů, třeba výcvik ukrajinských vojáků, české týmy působí v Polsku a toto je třeba příklad úplně konkrétní spolupráce.
Na závěr bych chtěl říct dvě konkrétní věci a myslím, že dobré zprávy. Domluvili jsme se na tom, že dokončíme jednání o smlouvě o přeshraniční spolupráci záchranných složek. Dokončíme to po letech jednání. Ministři zdravotnictví se domluvili na tom, že proběhnou další jednání, kde to skutečně dokončí a dovedeme to do úspěšného výsledku.
A ta další dobrá zpráva, ta se týká české strany. To, abychom měli mezi sebou co nejintenzivnější kontakty, to také vyžaduje dobré dopravní spojení. Naší prioritou je výstavba vysokorychlostních tratí a jejich napojení na Polsko. Tady jsme hodně pokročili dál. Musíme se ale snažit i o to, abychom dokončili tu výstavbu dopravního spojení po silnici. Tady nám delší dobu vázla stavba posledního úseku dálnice D11, která propojí Českou republiku a Polsko. A ta dobrá zpráva je, že konečně se nám podařilo odblokovat ty překážky, které na české straně byly. V pátek se začíná stavět a tato dálnice, toto důležité propojení České republiky a Polska by mělo být hotovo do konce roku 2027.
Já ještě využívám této příležitosti, abych ještě jednou poděkoval panu premiéroviza to, že sem přivedl tak početnou delegaci, ale chtěl bych mu také poděkovat za to, že skutečně sdílíme společný pohled na ta klíčová témata, která jsou dnes výzvou pro obě naše země i výzvou pro Evropu, a chtěl bych mu poděkovat za jeho realistický a přátelský přístup, velmi si toho vážím.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo předsedu vlády Polské republiky, pana Donalda Tuska.
Donald Tusk, premiér Polska: Děkuji, ještě jednou srdečně děkuji, milý Petře, milý příteli, pane premiére, za tak příjemnou návštěvu ve vždy slunečné Praze. Ano, je to pravda. V Polsku jsou naše vztahy velice důležité pro nás a v době tak složité pro Polsko, pro Česko, pro celou Evropu, v době, kdy mluvíme, že to není doba poválečná, ale předválečná, nebo, kdy máme válku poblíž našich hranic. A v souvislosti s tím čím dál tím větším migračním tlakem, s tak přímým tlakem, jaký je organizovaný nepřátelskými zeměmi a, tak je organizovaná ta ilegální migrace. A my, jako celá Evropská unie, hledáme změny dosavadních politik. Snažíme se najít to, jak změnit klimatickou politiku, která byla přijata v posledních letech. Hledáme cestu a snažíme se postavit takové spojenectví a snažíme se najít cestu tak, abychom zvolnili to paradigma spojené s migrací.
Pan premiér se již zmínil o několika aspektech spojených s ilegální migrací, musíme přesvědčit partnery v Evropské unii a uděláme to, jelikož úkolem Evropské unie je ochrana vnějších hranic a minimalizace ilegálních migrací, a ne tvoření vnitřních hranic a vyhledávání mechanismu, abychom sem a zpět přesunovali skupiny migrantů. Budeme na tom pracovat. Polsko určitě může počítat s Českem, Česko může počítat s Polskem, a to se ukáže již na nejbližším zasedání Evropské rady. Budeme chtít provést velice odvážnou politickou debatu o migraci v Evropské unii. Nejde o to, aby se našly na papíru závěry, které nejsou potřeba. Jde o to, abychom zvážili všechny vady a výhody dosavadních řešení tak, abychom chránili celou Evropu a členské státy před migracemi, které jsou organizovány vnějšími silami.
Měl bych začít poděkováním, ale to už jsem řekl dnes dopoledne, chci poděkovat za tu skvělou a vzornou spolupráci v průběhu povodní. Takové kritické situace jsou nejlepší zkouškou, testem, abychom prověřili, zda to přátelství je opravdové, nebo je to jenom diplomatický slogan. Takže musím říct, že jsme spolupracovali velice seriózně, s důvěrou a díky tomu jsme zmenšili ty následky povodní na obou stranách hranic. Děkujeme pilotům českých vrtulníků, kteří se účastnili záchranářských akcí na území Polska, díky jejich práci jsme zachránili mnohé lidské životy. Za to vám děkuji.
Pan premiér mluvil o tom, té klíčové dimenzi, jakou je svoboda pohybu, bez pasu, bez hranic, a k tomu i potřebujeme silnice, a i železnice a o tom už hlásám několik dní, protože jsem velice rád, jako obyvatel Sopotů, protože jsem říkal panu premiérovi, že když půjdete na procházku po Sopotech nebo po Gdaňsku, tak slyšíte český jazyk. Více než půl milionu Čechů navštívilo Balt. A slyšeli jsme od těch Čechů, že Polsko připomíná tu atrakci turistickou, kterou kdysi byla Jugoslávie, dnes je to Chorvatsko a že se cítí dobře v Polsku, že považují to za atraktivní místo.
Pojede vlak čtyřikrát denně z Prahy přes Wroclaw do Gdyně. Takže do trojměstí, takže to je téměř tisíc lidí za den. Když jsme, pokud jsme měli 550 000 českých turistů na našem pobřeží letos, tak si můžeme představit, jak vzroste ještě ten turistický ruch. A musíme říci, že Češky a Češi jsou nejraději vítaní hosté na polské půdě a můžete věřit tomu, že to bude ještě příjemnější za rok. Zveme vás nejen k moři. Praha je také jedním z nejpopulárnějších míst v Evropě, které navštěvují Poláci a Polky.
Spolupráce v energetice. Máme různé zkušenosti. My začínáme s jadernou energetikou od nuly. Připravovali jsme se na to, nemáme ještě jadernou energii, energetiku v Polsku, vy máte delší zkušenosti. Vy dostavujete, my stavíme nové instalace. Hledáme optimální řešení. Jsem velice rád, že jsme si vyměnili informace, že budeme úzce spolupracovat v této oblasti a chtěli bychom, aby to byly nejlepší, nejlevnější, nejúčinnější řešení, která budeme moci vypracovat v této oblasti.
Velice důležité pro nás byly zprávy našich ministryň a ministrů. Řešíme ihned problémy, které kdysi vznikly, které byly, dlouho trvaly, čekaly na řešení a některé z těch problémů vyřešíme. Co se týká té iniciativy spojené se střelivem, tj. pro podporu Ukrajiny, otázka Turówa, otázka přeshraniční spolupráce. Stačí trošku dobré vůle, seriózní přístup a jsme na dobré cestě, abychom vše vyřešili. Dávno jsem neměl pocit takový, že i když jsme sem přijeli s velkou skupinou, tak jsme se cítili jako doma. Takže děkuji.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro dva dotazy, první Česká televize.
Lukáš Mathé, Česká televize: Dobrý den, já tedy navážu teď na konec té tiskové konference. Pan premiér Tusk mluvil o tom, že jste mluvili o Turówě. Tak jestli bych mohl poprosit nějaké detaily k tomu, protože víme, že existuje ta smlouva uzavřena už s předchozí vládou Práva a Spravedlnosti, tak jestli je tam nějaký posun?
Druhá část té otázky se týká té spolupráce při případné dalších povodní, kam tedy to může ještě jít dál ta spolupráce, jestli třeba by měl vzniknout nějaký společný výbor, který by i třeba v těch kritických chvílích spolupracoval? Protože, když si na ty dramatické chvíle vzpomeneme, tak v Česku se třeba o velké povodni začalo mluvit zhruba dva dny před tím, než se ta věc dostala do médií ve velkém v Polsku, možná trochu překvapivě pro někoho, kdo sleduje obě ty země a dění v nich. Tak jak konktrétně, jestli můžete říct dvě tři věci na toto téma? Takže Turów a povodňová spolupráce, resp. při její prevenci. Děkuji.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuji za tu otázku. Řada těch věcí, které máme nastaveny, co se týká informovanosti a řešení problémů v souvislosti s povodněmi funguje dobře, ale jsou zde určitě záležitosti, které můžeme zlepšit. Jednou z nich je vzájemná informovanost. Já myslím, že na naší straně bychom se měli rychle posunout v té tolik diskutované věci výstavby nádrže Nové Heřminovy, protože to je jeden z problémů, proč nedokážeme na severu podobným způsobem třeba čelit úspěšně povodním, jako to dokážeme na jiné části našeho území.
Co se týká nějakého vyhodnocení a posilování odolnosti krajiny proti povodním na obou stranách naší hranice, tak těm se bude věnovat česko-polská komise pro hraniční vody na svém zasedání a bude vyhodnocovat, nebo z vyhodnocení povodní a jejich řešení na obou stranách by měla přijmout nějaké konkrétní závěry.
My pracujeme i na odstranění těch problémů, které se třeba Polska dotýkají a jsou na naší straně. To je třeba oprava a obnova čističek, které v souvislosti s povodněmi byly poškozeny. To, že ta oprava třeba ještě není úplně ve všech, na všech místech provedena, není otázka ani peněz, ani nějaké rychlosti rozhodování, ale je to otázka toho, že potřebujeme dodat potřebné technologie, a to nějakou dobu trvá. Nicméně v našem případě, a to jsme mohli polské kolegy také ujistit, nejde o čističky, které by se týkaly průmyslových areálů, ale vesměs jde o čističky, které jsou napojeny na městské odpadní vody.
Pokud jde o Turów, a to je vlastně téma, které se podařilo vyřešit v těch základních věcech na začátku působení mé vlády, a já jsem rád, že jsme to vyřešili a že to funguje, tak naši ministři životního prostředí se tou otázkou znovu zabývali. Je dobře, že se postupuje v souladu s tou smlouvou. To, co můžeme vylepšit a na čem je také domluva, je, že nám polská strana poskytne některá data, která byla na té naší straně požadována, a to si myslím, že zase přispěje k tomu, že se zklidní situace v části třeba skupin, které dlouhodobě kritizují podobu té dohody. Ale já si myslím, že ta dohoda je pro občany obou našich zemí výhodná a že na české straně opravdu odstranila řadu problémů, které jsme s Turówem měli.
Donald Tusk, premiér Polska: Pokud zohledníme měřítko srážek, které byly podle meteorologů, tak to byly největší srážky odkdy jsou prováděna měření. Takové srážky jsme nikdy nezaznamenali v historii Polska. Byly mnohem větší než během povodní v roce 1997, kdy pod vodou byla tak velká města jako Wroclaw nebo Opole na polské straně. Takže musím říci, že je těžko kompletně vyhodnotit tu celou záchranářskou akci, ale hodnotím velice dobře přípravu polské strany na tu katastrofu. Ztráty ve srovnání s rokem 1997, i když té vody bylo mnohem víc, jsou desetkrát menší než to, co jsme zažili v roce 1997.
V Polsku tvoříme týmy, které ověřují každý aspekt, každý prvek, co můžeme zlepšit, jaká instalace selhala, a již k těm pracím nad těmi částečnými zprávami budeme zvát naše partnery i z Česka, protože ta návaznost povodňová je vlastně přímá tady, mezi Českem a Polskem. To, co jsem říkal panu premiérovi, poprvé v historii takových událostí nebylo příliš moc spekulací na polské straně, že je to vina Čechů. V těch takových prostředích, kde podezřívají různé věci, tak že nám někdo zlomyslně tu vodu pouštěl. Dnes díky transparentnější informační politice. O tom jsme se také bavili během dneška, lidé více důvěřují těm postupům, procedurám, ale budeme se snažit, aby vše bylo ještě lepší.
My chceme co nejlépe využít evropské prostředky nejen k rekonstrukci. V Polsku ta rekonstrukce bude obrovská, v malých obcích, menších obcích, máme úplně zničené ty obce, ale budeme chtít ty prostředky nebo fondy využít také na nové protipovodňové ty vodní instalace a v tomto případě budeme spolupracovat. Takže navrhuji české straně, abychom v té části projektu, co máme postavit společně na obou stranách hranic, aby bylo menší to ohrožení, následky povodní. Takže samozřejmě jsme otevřeni a je to v zájmu obou stran, myslím si, že tak, jak to bylo na začátku povodní, tak budeme účinnější při vysvětlování v Evropě, že je to klasický evropský úkol, že se to nevztahuje na jeden stát, ale na minimálně dva ale i tři. Nehovořím o Slovensku, ale Česko, Polsko a Německo. Takže je to závažný evropský problém spojený s těmi povodněmi.
Klimatické změny, můžeme se tady hádat, jaký je zdroj těch klimatických změn, ale víme všichni, že to vypadá jinak, že tyto cyklony, jako byl Boris, se budou opakovat. Pro mě je důležité, že si důvěřujeme, že tady nebude někdo chtít udělat něco pro sebe nebo říkat, to je odpovědný on, ne já, a budeme působit společně, protože je to v našem společném zájmu, který překračuje hranice.
Premiér Fiala řekl, Turów, to bylo spíše nedorozumění a politická témata, o čem jsme hovořili před několika lety. Stačilo, abychom se dobře informovali, jak to vypadá, co plánujeme udělat a nebyla by ta celá situace, k tomu by nedošlo. Takže jsem rád, že pan premiér Fiala, jak řekl, polská energetická skupina pošle celou zprávu české straně, a pokud budeme moci něco udělat, něco vyřešit, tak to budeme řešit. My bráníme a hájíme Turów, protože je to zdroj naší energie a určitě to dobře chápete, ale my chápeme tu českou stranu také. To nemůže být na úkor životního prostředí na české straně. Jinak to nejde, musíme najít řešení, nebudu zavírat oči, jako bych ten problém neviděl.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, Polská televize.
Polská televize: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat pánů premiérů na tu společnou vizi v boji proti ilegální migraci, chtěla jsem se zeptat na to, jaký máte pohled na případné změny v migračních politikách Česka a Polska a jaké budou nejbližší aktivity také v kontextu i nadcházejícího předsednictví Polska v EU?
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuju za tu otázku, my jsme se skutečně věnovali tomu tématu nelegální migrace i v našem bilaterálním rozhovoru s panem premiérem, protože je to velké téma pro Evropu a my jsme oba přesvědčeni, že způsob, jakým se nelegální migrace řeší dosud, je nedostatečný a vede to k těm efektům, které jsou pro občany našich zemí opravdu nepříjemné, což jsou třeba hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru.
Česká republika patří ke skupině zemí, které dlouhodobě chtějí přísnější verzi a jinou verzi migračního paktu. My chceme, aby byla přísnější a rychlejší azylová politika, abychom více spolupracovali se třetími zeměmi, abychom většinu těch problémů řešili ještě, než je přeneseme na území Evropské unie. Chceme posílit návratovou politiku, která není účinná, chceme víc bojovat s převaděči a s těmi, kteří organizují nelegální migraci. Jsme si prostě dobře vědomi toho, že to, k čemu zatím jsme v Evropě dospěli, je prostě nedostatečné.
Řekl bych, že to ani není dobrý kompromis. Proto třeba u migračního paktu Polsko nesouhlasilo, my jsme se zdrželi a snažili jsme se dosáhnout nějaké dohody. Ale ta dohoda je nedostatečná. Pořád jsou státy, které prostě účinnou protimigrační politiku brzdí, přestože víme, že nelegální migrace narušuje stabilitu našich společností a je to i bezpečnostní ohrožení pro Evropu a že to, co se děje dosud prostě nestačí.
My jsme rádi, že máme v tom s Polskem podobný pohled a ten pohled je podobný ještě v jedné věcí. My jsme přijali obrovské množství ukrajinských uprchlíků. Polsko, to jsou obrovská čísla, Česká republika – největší počet uprchlíků na hlavu v Evropské unii. A mluvíme-li o solidaritě evropských států, tak ta solidarita se také musí nějak projevovat. Není možné, aby nám někdo říkal, teď v souvislosti s nelegální migrací, vy budete přijímat nelegální migranty, nebo vy se podílejte na řešení tohoto problému. Vždyť my sami jsme vyřešili jeden obrovský problém, který Evropa měla.
Takže i tady máme společný postoj a myslím, že to je postoj důležitý, o kterém, Donald, pan premiér, už to řekl, musíme přesvědčit i další země v Evropské unii, protože jinak se dočkáme toho, že jedna z největších výhod a možná pro občany vůbec největší výhoda – volný pohyb po Evropě, bude ohrožen. A to je teda cesta, kterou já nechci jít, pan premiér jí nechce jít, a kterou musíme změnit.
Donald Tusk, premiér Polska: Ještě jsem o tom nemluvil, ale chtěl bych vás informovat, že v sobotu v poledne, takže za tři dny, sdělím takovou migrační strategii Polska. To bude dlouholetá strategie a bude to nejen program boje proti ilegální migraci, ale bude to i šíře. Jedná se o migrační politiku vypočtenou na celé roky, ale bude to také strategie pro celou Evropskou unii a návrh pro celou Evropskou unii. Takže doufám, že budete s námi v sobotu v poledne, kdy budu představovat tu dlouhodobou strategii. Polsko je ve výjimečné situaci, a proto naše stanovisko v Evropské unii bude zejména tvrdé.
Naše pozice je taková, že jsme jako celá Evropská unie pod tlakem migrace, která vyplývá z válek, hladu i přelidnění kolem Evropy. Jsme obětí, nebo Polsko je obětí nemoudré politiky, vízové politiky mých předchůdců. A také jsme obětmi chyb, které udělali mí předchůdci, naši předchůdci. A mluvíme i o třetím aspektu, úplně novém v Evropě. Dlouho jsme mluvili o tom s premiérem Fialou. To je nová migrace, kterou organizoval Lukašenko a Putin, migrace na našich východních hranicích. Mluvím o našich hranicích, protože to jsou evropské hranice, to jsou naše, všech, polská, česká, německá, francouzská hranice. Takže to udělalo dojem i také na premiéra Fialu, protože já jsem mu ukazoval ty obrázky z našich hranic. Tisíce polských vojáků, policistů, pohraničníků, bojuje s tím tlakem organizovaným Lukašenkovým režimem. Takže to nevyplývá z migrační politiky. Tam na těch hranicích se každodenně střílí. A proto ta polská strategie, kterou představím, tak bude vyžadovat ta strategie změnu paradigmatu. Děkuji za podporu od pana premiéra Fialy a nebudeme tam pouze my dva a budeme získávat čím dál tím větší podporu v celé Unii.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji řečníkům a tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.