Tisková konference po 184. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dámy a pánové, příjemný dobrý den, já vás vítám na tiskové konferenci, která se koná k plenárnímu zasedání a schůzi tripartity. My jsme měli dva body, které jsme probrali najednou, a to je návrh rozpočtu na rok 2027 a taktéž navrhované změny v odměňování platem. Ta tripartita probíhala, bych řekl, poměrně věcně, kde jednotlivé, ať už na straně zaměstnavatelů, nebo na straně odborů, entity dávaly své jasné požadavky nebo připomínky, jak ke státnímu rozpočtu, tak také k těm navrhovaným změnám, a to hlavně z důvodu výšky navrhovaných platů a k tomu se dostaneme samozřejmě až v pondělí po vládě, že budeme jednat s odbory o platech.
Co se týká samozřejmě těch platů jako takových a toho návrhu, toho odměňování, tak cílem tady této reformy, na které je ale opravdu jakoby široká shoda, a to i se sociálními partnery, bylo vrátit platovému tarifu jeho základní funkci tak, aby se stal samozřejmě předvídatelným, srozumitelným a spravedlivým základem platu, který potom bude lépe odpovídat samozřejmě náročnosti vykonávané práce, a aby ten nejnižší platový tarif byl nově navázán právě na výši minimální mzdy a mezi těmi jednotlivými platovými třídami po pěti letech byl zachován ten minimální rozdíl 4 %.
Takže tady na tomto shoda je, toto už je i v legislativním procesu, kdy vlastně to odsouhlasila vláda a je to už i v Poslanecké sněmovně a čeká to před prvním čtením. Je to součástí transpozice evropské směrnice o platformách. Co se týká státního rozpočtu, tak paní ministryně financí tam jasně předložila čísla, která tam jsou. Odpovídali jsme na dotazy, které se týkají těch jednotlivých kapitol, ať už u vědy, výzkumu, ať už u zdravotnictví. To, co se týká samozřejmě zemědělství jsme řešili taktéž. Dotazy, které se týkají sucha, vody a dalších věcí. Takže dám prostor i kolegům, aby se vyjádřili.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane ministře, a nyní má slovo Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za to, že jsme měli po čtyřech měsících další tripartitu. Připomínám, že poslední byla v květnu. A navrhovali jsme opakovaně za zaměstnavatele, aby se sešla, protože těch témat a věcí, které vláda řeší a potřebují projednání na úrovni sociálních partnerů, je celá řada. Takže dneska jsme se sešli. Ten jediný bod nakonec bylo projednávání státního rozpočtu jako velmi důležitého dokumentu pro nás a ty naše, nebo naše připomínky ze strany zaměstnavatelů byly následující.
Na jedné straně velmi oceňujeme to, že vláda pokračuje v podpoře strategických investic a podpoře toho, co ta země potřebuje. Takže máme tady další nárůst prostředků pro rozpočet SFDI, tzn. pro výstavbu cest, dopravní infrastruktury a to je velmi důležité. Jsme na rekordním rozpočtu. Víme, že přesto je to stále ještě částka, která by stála za to být vyšší, pokud chceme dohnat resty i z minulosti. A zároveň říkáme, že když se podíváme vůbec na strukturu toho rozpočtu, tak chceme odlišovat v tom rozpočtu jednoznačně, co jsou peníze na strategické investice, mají přinést budoucí vyšší výnosy, posouvají tu zemi kousek dál, a co jsou provozní a mandatorní výdaje státu.
K těm věcem, které zemi posouvají dál a co jsme rovněž ocenili, je podpora exportu. Takže pozitivně hodnotíme to, že Česká exportní banka dostala o 4 miliardy korun více. Byly podpořeny prostředky EGAPu. A rovněž velmi pozitivně vnímáme navýšení prostředků na humanitární pomoc a zahraniční rozvojovou spolupráci, která v minulosti byla zastavena a je vlastně takovým základním vstupem do některých rozvojových krajin, kde následně čeští exportéři mohou dělat velmi zajímavou práci a přinášet to v daních České republice zpátky.
Rovněž jsme podpořili obranné výdaje, které jsou na základní úrovni závazku vůči našim partnerům, a zároveň jsme vyzvali k ještě intenzivnějšímu jednání, k tomu, aby tyhle prostředky byly co nejvíce využity, protočeny v rámci zakázek s českými firmami, které to takto mohou opakovaně vracet do státního rozpočtu přes opět výběr daní a další záležitosti.
Z těch věcí, co nás bezprostředně zajímaly, tak jsme ale museli se kriticky, velmi kriticky vyjádřit k výdajům na výzkum, vývoj a inovace. Protože je to v přímém rozpočtu s programovým prohlášením vlády i s Hospodářskou strategií 2.0, kde je výslovně řečeno, že vláda zastaví propadající se trend, obrátí ten trend prostředků na výzkum, vývoj, inovace. A když se podíváte na ten trend i s tím dalším vývojem, tak, i s tím dalším výhledem, který sice pan premiér řekl, že není podstatný, ten střednědobý výhled, jenom návrh rozpočtu na rok 2027, tak se děje opak, což nakonec povede k tomu, že republika nepojede tím tempem inovativního státu, jako si tady vzájemně slibujeme. My jsme přijali připomínky, že ten systém může být neefektivní v současné době, že tam prostředky mohou být lépe využívány a jsme připraveni v téhle oblasti velmi zásadně pracovat na zlepšení toho systému. Nicméně to nic neznamená na tom, že celkové peníze, které do toho jdou v tom evropském a celosvětové srovnání, je opačný trend, než dělají ty úspěšné země.
Zároveň jsme se vyjádřili k aktivní politice zaměstnanosti. Protože z toho, co se vybere od zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak velmi malinká částka, asi půl miliardy, putuje zpátky do skutečně aktivní politiky zaměstnanosti, tzn. těch skutečných rekvalifikací, které vedou k umisťování zaměstnanců. Tady jsme tedy vyzvali, aby do budoucna to byla větší částka. Víme, co trh práce potřebuje, že projde obrovskou transformací s novými technologiemi, a to je něco, co potřebujeme podpořit.
Nyní jako k tomu celkovému rámci státního rozpočtu. My se domníváme, že česká vláda a vlády jako takové, musí dlouhodobě usilovat o to, aby rozpočet byl daleko s nižším schodkem tak, aby plnil kritéria, ke kterým se dlouhodobě zavázal, protože jinak je to špatný signál vůbec investorům jako takovým. Vlastně vyzýváme k tomu, aby skutečně se pracovalo, aby tahle vláda nepokračovala v tom, co tady je dlouhodobým zvykem, že všechny problémy řešíme buď deficitem, nebo následně zvyšováním daní, ale strukturálním řešením reforem, které tady potřebujeme.
Pan premiér se mě ptal, co tím myslím, ale sám si odpovídal, když hovořil o centralizaci zdravotní péče, o které hovoříme. Máme, jsme země s jedním z největším počtem lůžek na počet obyvatel, stejně tak s počtem policistů, kteří ale nakonec končí za počítači a přepisují různé protokoly místo toho, aby byli na ulicích. A nevyužíváme digitálních technologií toho typu samospráva, která je rozbujelá. Prostě tenhle ten stát bude mít dlouhodobě deficitní rozpočty, pokud neuděláme reformy, o kterých se tady hovoří. My jsme připraveni vládu v tomto podpořit.
Možná na závěr bych řekl, že oceňujeme samozřejmě vládu i v tom, že dělá kroky ve prospěch energií, nebo cen energií, a i nadále bude pokračovat podpora firem při vysokých cenách energií, alespoň u těch poplatků, které stát může ovlivnit. Takže já jsem sice představoval, že by ten koncept mohl být užší jenom pro ty nejpotřebnější, což jsou ty energeticky náročné firmy, případně nízkopříjmové domácnosti, ale tady nám bylo odpovězeno, že prostě je to velmi složité dělit. Takže se spoustou věcí v tom rozpočtu jsme spokojeni, ale s celkovým rámcem toho deficitu jednoznačně ne. Protože to je ke škodě nejenom toho signálu investorům, ale i vůbec dalším, pro naše děti a další budoucnost této země. Toto si musíme prostě uvědomit, že takhle velké rozpočty prostě těžko budeme jako podnikatelé podporovat.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní má slovo Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO:
Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO: Já děkuju za slovo. Já bych chtěl poděkovat vládě za transparentní jednání o stáním rozpočtu. Já chci vyzvednout to, že opravdu jsme se tady zabývali i těmi energiemi, jak tady řekl můj předřečník. My oceňujeme to, že vláda opět zvolila tu cestu, že poplatky za obnovitelné zdroje půjdou ze státního rozpočtu. Myslím si, že takhle je to spravedlivé. Co se týče toho výzkumu, vědy a výzkumu, jak tady kolega mluvil, tak samozřejmě každá vláda by měla prostě nějakým způsobem podpořit vědu a výzkum. Nicméně taky jsme hovořili o tom, jak jsou ty prostředky využity. A ne vždy byly využity úplně tím správným směrem. To je zřejmě to, co zmínil kolega, že je potřeba nějakou určitou transformaci.
Myslím si, že debata o státním rozpočtu proběhla celkem v klidné atmosféře. Všichni vidíme, že to číslo je opravdu velké. Nicméně ty priority, je potřeba ocenit tu vládu za to, že pokračuje v těch investicích. Budou dokončovat ty projekty, které byly opravdu rozestavěné a začaté. Jsem rád, že se tady začalo zvedat téma zdravotnictví a třeba slučování pojišťoven. Myslíme si, že toto je cesta, kde by se daly ušetřit poměrně velké prostředky. Takže co se týče průmyslu, jsme tady otevřeli i téma drahých energií. Všichni vidíte, co se dneska odehrává, tak jak na čerpacích stanicích, kde se dostáváme s cenami energií.
My už nedokážeme konkurovat těm cenám, jaké mají třeba v Americe, jaké mají mimo Evropskou unii. Vláda řekla, že najde nějaké řešení. Jsem za to rád, že ta proaktivní politika na podporu průmyslu, protože jsme jednou z nejvíce průmyslových zemí v Evropě, je správná a pevně věřím, že to řešení se najde poměrně rychle. Protože vidíme, zejména u těch energeticky náročných firem, že je to trápí. Už máme signály, že uvažují o tom, že se bude omezovat v ocelářství výroba, anebo že nějakým způsobem budou žádat o další nějaké kompenzace, nebo nějaká forma kurzarbeitu. Takže jsem rád, že vláda to tady dnes zvedla, že to řešit určitě bude. Tolik za mě zatím.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní má slovo Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů České republiky.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů České republiky: Dobré odpoledne, termín na jednání o platech nemáme. Ale byli jsme dnes ujištěni, že v pondělí po jednání vlády bude, že se pan ministr Juchelka s paní ministryní Schillerovou dohodnou, a tudíž očekáváme, že budeme v pondělí vědět, kdy zasedneme k tomu, co je velmi důležité, co je součástí státního rozpočtu, a to je objem platů. Není to důležité jenom proto, že se jedná o několik stovek tisíc zaměstnanců, ale také proto, že když je státní rozpočet postaven na růstu, tak bez růstu platů a růstu mezd není možné ten růst vůbec zrealizovat. Také jsme upozornili, že pokud chceme dosáhnout růstu hrubého domácího produktu, tak nesmíme přicházet s některými nápady, které to mohou podseknout. Jako je například snížení podpory v nezaměstnanosti, o kterém se hovoří, nebo znovuzavedení karenční doby, i když jsme byli ujištěni, že po dnešním jednání nebude k němu přistoupeno. Ale také věc, která nevychází z potřeb směrnice o platformové práci, a to je redefinice závislé práce.
Sdělili jsme naše obavy. A to jsou obavy, že tento akt může, a byla to pře mezi námi a ministerstvem práce, se obáváme, že toto může způsobit velký, takřka až i obrovský deficit ve veřejných financích. My jsme paní ministryni financí ve velkém předstihu na konci května informovali dopisem, jak my ty dopady vidíme, a pro nás dopady, teoretické dopady, prosím, při půl milionu zaměstnanců, pokud by přešli do tohoto režimu, který teď vláda chce de facto realizovat švarcsystém, což se nám samozřejmě nelíbí, a z toho týdne zveřejněné studie PAQ Research dokonce hovoří se, že to tak může zlegalizovat 70 % až dokonce 90 % všech stávajících tajně existujících švarcsystémů realizovaných v České republice. Tak pro nás dopad teoretický by mohl být dokonce až desetkrát vyšší než byl dopad zrušení superhrubé mzdy. A to samozřejmě je velmi, velmi vážná věc. Upozornili jsme na to, neshodli jsme se na tom, máme rozdílná stanoviska v této věci. Ale považujeme to za jedno z největších ohrožení veřejných rozpočtů jako takových.
Co se týká dalších věcí, tak pro nás není otázka výše deficitu tak podstatná. Podstatné je, k čemu ten deficit, nebo jaký byl důvod, proč se vytvořil. Pokud jsou to investice, je to v naprostém pořádku. Hovořili jsme o investicích například také do oblasti lesů, vod, ochrany proti suchu apod. Ale problém je ten, že my jsme si vědomi, že tento deficit je systémový přibližně z 300 miliard korun. A to je špatně. Proto jsme vyzvali opětovně, aby byla zahájena debata o daních v České republice, o celém daňovém systému. Ne debata, která by měla být za dva měsíce ukončena, která bude třeba trvat i několik let a to proto, aby se opravdu vše velmi dobře spočítalo, protože pro nás je neakceptovatelné a do budoucna zejména, aby ten, kdo je nejvíce zatížen daněmi, byl zaměstnanec a důchodce. Protože oni souhrnně hradí 87 % veškerých příjmů veřejných rozpočtů. A to je zatížení, které není v pořádku.
Také jsme upozornili na to, že zaměstnanci se i pro rok 2027 zvedá daňová zátěž, a to tím, říká se tomu studená progrese, neboli způsob, kdy zaměstnanec má také odpočitatelnou položku od daňového základu, ale ta se nevalorizuje už několik let a tím dochází ke zvýšení platby daní a opětovně a primárně na stranu zaměstnanců. Ten nemá daňový ráj, ten nemůže daňově optimalizovat, ten platí zálohy na daň a ta je mu zúčtována na konci období. Takže pro nás toto je vstupní vzkaz pro debatu o daních v České republice. My jsme si vědomi, že je to nesmírně citlivé téma, ale nezahájit ho, je horší, než ho zahájit a na počátku třeba vidět obrovské rozdíly v postojích všech stran.
To jsou z naší strany ty nejzávažnější. My jsme dnes zveřejnili ve 13 hodin celé stanovisko ČMKOS. Není jednoduché, je opravdu poměrně rozsáhlé, ale obsahuje taky připomínku toho, že i za minulé vlády jsme navrhovali opatření pro zvýšení příjmů. Nemusí se to někomu líbit, ale myslíme si, že není důvod, aby se hledaly nápady pro zvýšení příjmů státu na úkor např. nezaměstnaných nebo nemocných. To opravdu není cesta a varujeme před ní, aby dál nepokračovala.
Taky jsme upozornili, že my vnímáme nebezpečí zvýšení inflace. Konflikty, které jsou kolem nás, jsou stále, bohužel, trvají. Ceny základních komodit rostou, bohužel, a v tom ještě s kombinacemi např. v oblasti autoprůmyslu, kombinace válka na Ukrajině, tak stejně mimo Evropskou unii. A to jsou velmi vážné věci, kde musíme být opatrní a my jsme rádi, že vláda, a už jsme to ocenili jednou, že použila zákon o cenách a začala regulovat. Je to moc dobře. A aby byla připravena k podobným zásahům do ekonomiky, protože jakmile se nám opětovně odšroubuje inflace, může z toho být velmi vážná situace pro všechny, pro průmysl, pro zaměstnance, stejně tak pro ekonomiku jako takovou.
Také jsme upozornili na to, že jsou některé položky, které jsou pro nás neznámé. Jedna z nich je např. otázka sociálních služeb, kde ve výhledu je velmi velký problém, na který nebylo odpovězeno dnes, a to je snížení ve střednědobém výhledu z návrhu 29 miliard pro sociální služby, ale v roce 2028 už jen 14,7 a v roce 2029 dokonce jen 2,3 miliardy korun. Žádali jsme vysvětlení, pan premiér říkal, že řeší se rok 2027, ne další roky. Ale toto je velmi závažný rozdíl, takže určitě bude to předmětem i dalších jednání tady s ministerstvem práce, protože k tomu musí být nějaký důvod, proč to i ve výhledu je tak značné.
Takže za ČMKOS my jsme nejen poukázali na ty věci, ale zároveň i navrhli možný postup. Ale řada těch postupů v oblasti státního rozpočtu souvisí se zákonnou podobou, tzn. daně, pojištění apod. Což není řešení pro rok 2027. Ale samozřejmě budeme chtít, abychom se dohodli právě na růstu platů, jestliže se předpokládá v makroekonomickém výhledu Ministerstva financí, že objem mezd a platů poroste o 6,2 %, tak samozřejmě budeme chtít, aby to bylo jak ve mzdové, tak i v platové oblasti. Děkuju za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, Česká televize.
Jakub Pacner, Česká televize: Začnu jedním aktuálním tématem, pak tedy přidám otázky na tripartitu. Je to sice prezidentské veto. Pane ministře, chci se jen zeptat, prezident vetoval zákon o státních zaměstnancích. Podle něj neproběhla dostatečná debata a návrh oslabuje záruky pro politicky neutrální státní správu. Má taky pochybnosti o souladu s Ústavou ohledně části, která odebírá prezidentské pravomoci pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tak, co říkáte na to veto, možná proč je tam ta pasáž, u které má ty pochybnosti, která tedy odebírá prezidentské pravomoci při tom pověřování a odolávání vedoucích státních misí u mezinárodních organizací? Děkuji.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Ta diskuze kolem toho zákona si myslím, že byla. Byla velmi hluboká, byla dlouhá, byla velká, byla v prvním, druhém i třetím čtení, které proběhlo sněmovnou, byla v Senátu. Dělala se kolem toho samozřejmě i další různá jednání politického charakteru mezi jednotlivými politickými subjekty. Takže určitě my si za tímto zákonem stojíme a samozřejmě tak, jak to bylo v minulosti, tak to prezidentské veto, a máme na to samozřejmě v Poslanecké sněmovně dostatečný počet hlasů, tak ho přehlasujeme.
Jakub Pacner, Česká televize: Vzhledem k tomu, že tripartitě předcházela koaliční rada, tak ještě dotaz k tomuto. Počítáte s tím, že se seškrtají podpory na úrovni roku 2025, jestli tady s tímto počítáte? A jak vnímáte, nebo respektive, smířil jste se s tím, jak dopadla karenční doba, tedy že nebude?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Podpory v nezaměstnanosti máte na mysli. Podpory v nezaměstnanosti jsou v tuto chvíli vloženy do transpozice evropské směrnice ohledně platformového zaměstnávání. My tam jsme už, a bude to tuším v příštím týdnu před prvním čtením, a jsme domluveni nejen v rámci koalice, ale samozřejmě i například vyjednáváme velmi s panem kolegou Ďurčem ohledně změn ve druhém čtení, které se týkají právě podpor v nezaměstnanosti tak, abychom i na základě dat, která máme na Úřadu práce, mohli vytáhnout ty kohorty lidí, kterých se to nejvíce dotkne. Tzn. když uvedu příklad, tak například po x desítkách let praxe, třeba po dvaceti letech praxe je těch, kteří jsou nad 52, 55 lety věku, a takhle bych mohl pokračovat dál. Takže samozřejmě budeme tady toto zkoumat. Nicméně těch 5 miliard, které došlo za působení toho zákona k navýšení státního rozpočtu v podpoře nezaměstnanosti, tak nám v žádném případě nezaměstnanost neklesla. Pořád jsme kolem těch 5 %, máme 367 000 nezaměstnaných.
Co se týká samozřejmě té výše úrovně mezd, kterou si předkladatelé slibovali od toho, že vlastně zůstane někdo dva měsíce na úřadu práce s tím, že si bude hledat novou, lépe placenou, práci, tak se taktéž neukázaly na úrovni mezd, kdy si předkladatelé slibovali, že to vzroste o 8–12 %. Rozumím tomu, že ta data nemáme, bych řekl, široká, ale nicméně v tuto chvíli jako vláda, která je zodpovědná za státní rozpočet, tak jsme museli přemýšlet i tedy tímto směrem. A o všem samozřejmě se do hloubky budeme bavit i s pozměňovacími návrhy ve druhém čtení, respektive ve všech čteních jako takových.
Jakub Pacner, Česká televize: A karenční doba?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: A u karenční doby, tak tam samozřejmě Motoristé předložili tady tento návrh, který předložil pan ministr Boris Šťastný, a domluva byla taková, že během dnešního rána to bylo tak, jak řekl i pan vicepremiér Macinka, smeteno ze stolu.
Jakub Pacner, Česká televize: A teď, prosím, ještě tedy k tripartitě, ať už se dostaneme k aktuálním tématům. Slyšeli jsme tady reakce k rozpočtu, k výši schodku od zúčastněných. Možná za vás, jak probíhala ta debata, představení toho, jak se vám to představovalo? A platí, co se týče platů, že máte k dispozici 36 miliard korun? Vím, že o platech tedy budete teprve jednat. Přesto, platí tento objem peněz? A jak možná docílit co nejspravedlivějšího rozdělení mezi všechny? To je otázka vlastně i na vás, děkuju.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: O tom jednat budeme. Já jsem tady jenom říkat, že jsme udělali po 20 letech skutečně revoluční změnu, která se týká těch platových tabulek jako takových ve veřejné sféře. Protože například za rok 2026 jedna třetina všech platů ve veřejné sféře začínal pod minimální mzdou. A pokud bychom tady k této reformě nepřistoupili, tak by to bylo za rok 2027 už 55 % všech zaměstnanců, kteří pracují v nějakých zaměstnáních pro stát. Ať už jsou to samozřejmě od uklízečů přes úředníky po učitele až samozřejmě po další, bych řekl, jakoby složky bezpečnostní.
Takže za mě je to opravdu spravedlivý reformní, velmi bych řekl důležitý návrh tak, abychom jasně rozlišovali ten základní tarif od toho podmiňování jako takového. A dneska paní ministryně financí řekla, že ty finanční prostředky tam v tom státním rozpočtu, jsou. O tom, jakým způsobem samozřejmě my máme tu představu o tom navýšení, tak o tom budeme jednat v tom týdnu, kdy se schválí státní rozpočet, tzn. po pondělku 21. září. A tam předpokládám, že se schválí i na základě těch obrysů, které jsme představili po koaličním jednání dneska ráno a vlastně tam představíme samozřejmě i tu naši představu jako takovou.
Jakub Pacner, Česká televize: Za vás ta částka, ten objem peněz bude dostatečný?
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky: Já bych za nás doplnil, že za zaměstnavatele je to jenom výsečová věc, protože jenom zaměstnanci v sociálních službách jsou zároveň nějakým způsobem i v privátní sféře. To, co je pro nás důležité u platové sféry, aby nepředbíhala tempo růstu v privátní sféře, aby nepředbíhala také tempo růstu výběru prostředků a daní. A taky, a na co upozorňujeme, aby byla vždycky provázená s vyšší efektivitou výkonů, tzn. modernizací státní správy, veřejné správy také za využití moderních prostředků. Protože to, co vidíme ve firmách, ve firmách umíme zvedat mzdové prostředky, aniž bychom zvedali efektivitu firem jako takových. Takže ta diskuze je o tom.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů České republiky: Co se týká objemu, tak ve státním rozpočtu v té části viditelné nenajdete 36 miliard korun. My jsme to dnes také, o tom hovořili s tím, že je tam asi 15,3, což při přepočtu, odpočtu asi 7 500 nových pracovních míst, které jsou započteny do státního rozpočtu, by znamenalo maximální nárůst 0,3 % nad předpokládanou inflaci. Paní ministryně financí řekla, že další část je ve vládní rezervě. Nespecifikovala výšku té rezervy, protože právě těch 36 miliard tam nenajdete v celém textu. Takže pro nás je důležité, ale abychom viděli tabulky, což pan ministr mi sdělil dnes, že jsou připraveny, abychom je viděli podle toho nového systému. Dále, abychom se sešli a řekli si, jaká jsou východiska vlády pro vyjednávání o platech. Takže já očekávám, že…
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: A samozřejmě východiska odborů o vyjednávání.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů České republiky: ...by to mohlo proběhnout ideálně už příští týden, ale to samozřejmě záleží na vytíženosti obou ministrů, zda je možné takovou schůzku uskutečnit.
Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO: Já jenom, jestli můžu k té podpoře v nezaměstnanosti. Já bych chtěl poděkovat panu minstrovi, že mě vyslechl a vstoupil jsem do těch jednání ohledně toho. Protože já jsem mu chtěl ukázat jasné příklady toho, kdy se odehrávalo třeba na severní Moravě velké propouštění, a chtěl jsem mu doručit tu zprávu nějakým způsobem, kteří lidi by byli zacílení v případě, že by se odehrávalo něco podobného. Chtěl jsem mu ukázat věkovou strukturu těch zaměstnanců, jakou byli. Takže my jsme dohodnuti, že budeme intenzivně se na takové bázi profesní stýkat a že nějaký způsobem se o tom budeme bavit tak, aby tam mohlo dojít ještě ke změně, a za to jsem velmi rád, že i pan ministr tady připustil částečně, že ve druhém čtení se to může ještě upravit. A já budu velmi rád, když se nám to podaří.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak, pokud je to všechno, pan Kopecký iDNES.cz.
Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, pane ministře, já jsem se vás chtěl zeptat na jednu věc, která tady zazněla na tiskové konferenci od pana Středuly ohledně toho, že vláda chce de facto legalizovat švarcsystém. A pan Středula řekl, že se obává, že dopady toho pro veřejné rozpočty mohou být ještě desetkrát větší než ohledně finanční operace, která proběhla ohledně zdanění superhrubé mzdy, respektive, že už se nedaní superhrubá mzda. A pak tady mluvil také o tom, že by bylo zapotřebí, aby se nastartovala zásadní debata o daních a celém daňovém systému.
Takže, jestli byste mohl okomentovat ten švarcsystém a jeho možné finanční dopady? A jestli je inspirativní pro vás ten nápad o celkové revizi daňového systému v této zemi, kdy třeba, jak všichni víme, tak země na východ od nás včetně nás, platíme tzv. rovnou daň nějakou. A země, které jsou, řekněme, finančně nebo ekonomicky vyspělejší, tak tam je obvyklé, že tam probíhá nějaká daňový progrese. Já si vzpomínám třeba hokejista Jiří Šlégr, olympijský vítěz, když se vrátil z Kanady, tak mluvil o tom, že postě, že mu připadá naprosto normální, že lidé, kteří vydělávají výrazně víc než jiní, tak také část toho svého příjmu víc daní. Tak, co si o tom myslíte? Děkuju.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Tak, já začnu tou první. My se vůbec neztotožňujeme s tím stanoviskem, které mají odbory ohledně zpřesnění definice závislé práce. Za nás je to nesmysl. My jsme o tom jednali několikrát. Dokonce Legislativní rada vlády k tomu dala souhlasné stanovisko. Prošlo to taktéž vládou. Jediný, kdo měl nějaký rozpor, tak právě bylo ČMKOS. V posledních dnech tady se objevují tady tyto, toto strašení. Já to teda zásadně odmítám, protože my navrhujeme pouze zpřesnění závislé práce. Její podstata se ale nemění. To, co už tam v tuto chvíli je. Nejde tedy o věcnou změnu. Nedochází k žádné koncepční změně, ale naopak se vyjasňují pravidla, podle kterých se závislá práce a pracovní vztahy posuzují, a tím se naopak bude zvyšovat pro zaměstnance i pro zaměstnavatele právní jistota a předvídatelnost absolutně pro všechny. A sníží se právě prostor pro obcházení zákona. A výrazně to pomůže i MPSV respektive státnímu úřadu Inspektorátu práce při kontrolní činnosti.
Jinak úprava samozřejmě je důležitá nejen pro tu samotnou transpozici, kterou jsme museli udělat tady této směrnice o platformové práci a platformové pracovníky, ale pro celý pracovní trh a také pro např. start-upy jako nově vznikající podnikatelské subjekty, které také rovněž potřebují předvídatelná pravidla a v tuto chvíli jim, bych řekl, to, co se definuje v zákoníku práce, neumožňuje, aby se rozvíjely tak, jako to vidíme v ostatních státech Evropy, například v nám blízkém Polsku. Takže my tady tuto argumentaci odmítáme.
Co se týká potom daní jako takových. Tak já rozumím tomu, že odbory chtějí samozřejmě navyšovat daně. Ale ta otázka je samozřejmě spíše pro paní ministryni financí, protože já nevidím celý ten balík jako takový. U jakéhokoli navyšování daní naopak, tam se musí postupovat velmi, velmi opatrně u všeho. Protože každý, jakýkoli pohyb může znamenat další, bych řekl, vykrystalizování nějakého problému, ať už v sociální oblasti, v zaměstnanosti, v nezaměstnanosti, v tom, že se nám zvýší nějaké další komodity. Myslím si, že v tuto chvíli je potřeba spíše mít nějakou diskuzi kolem toho, ale jasné stanovisko vám v tuto chvíli nepovím. Ale rozumím samozřejmě tomu, že odbory dlouhodobě tlačí na to, aby se zvyšovaly daně v České republice.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky: Jestli mohu na to zareagovat. Tak za zaměstnavatele, tady se směšuje, říkal jsem to i na hlavním plénu, směšují se dva problémy. Jedna věc je, že se nám tady dlouhodobě díky všem vládám, které tady v posledních letech vládly, rozevírají nůžky a přispěla k tomu i tahle vláda svými prvními kroky, které udělala, rozevírají nůžky mezi zdaněním zaměstnanců a tzv. OSVČ. A samozřejmě, že to vede k určitým pokušením a napětí, které tady vzniká v tom daňovém. To je úplně separátní debata, kterou musíme vést v téhle zemi, protože tohle se děje.
Druhá věc, jestli ale speciální platformové zaměstnávání, které i my jako zaměstnavatelé vyvoláváme. Trh práce se dramaticky proměňuje a socialistická Evropa brání tomu, aby některé nové trendy nastupovaly i do Evropy tou svou přeregulací, která nakonec vede k tomu, že tady máme různé lidi, kteří vlastně jsou nakonec v nějaké šedé ekonomice. My pro ně chceme najít naopak jasný rámec, kde budou v režimu zaměstnanosti, kde budou odvádět daně, ale budou ve velké míře flexibilní tak, aby reagovali na ty pracovní formy, které vznikají. Ať už jsou to startupy, ať už jsou to specifické platformy, kde člověk může pracovat pět dnů a pak se rozhodne přestěhovat jinde do Evropy atd. A to jsou ty tituly, které chceme.
Samozřejmě mě děsí jakákoli debata o daních. Chtěl bych zdůraznit, že v České republice progresivní zdanění máme. Nevím, proč říkáte, že nemáme. My máme progresivní zdanění, máme dvě daňová pásma už dneska. Na to se často zapomíná. A samozřejmě, pokud chceme dopadnout nakonec jako ve Francii, kde vyženeme, kde budeme vyhánět ty podnikatele, můžeme tenhle experiment zkoušet, ale on nevede k tomu, že ty země jsou nakonec úspěšněji. Takže já jsem to řekl, buď budeme se dívat na to, jak zefektivnit naše systémy, anebo budeme zdaňovat. Ale daně nevedou nikdy k úspěšnějším ekonomikám. Já se moc omlouvám, já musím odejít na důležité jiné jednání, ale kolegové určitě budou pokračovat.
Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO: Jenom jestli můžu doplnit k těm daním. My jsme, dneska to zaznělo i na plénu, jako odbory rozhodně nechtějí vrátit superhrubou mzdu. Tady bych to rád podtrhl, protože to není pravda. Další pravda není to, že chceme zvedat daně zaměstnancům. Tam ta opatření jsou úplně v jiných směrech. Takže je potřeba otevřít k tomu debatu. Já neříkám, že má proběhnout během měsíce. Máme na to poměrně dlouhou dobu a, protože, když se říká o daních, tak nechceme prostě zatěžovat zaměstnance, běžného člověka, který je dneska, vlastně ten daňový systém drží nad vodou. A to bych tady chtěl podotknout, že takový ten směr určitě nemáme a chtěl bych vyvrátit to, že odbory chtějí vrátit superhrubou mzdu. To také není pravda. Takže, protože dneska to na tom plénu zaznělo, tak bych to chtěl tady podtrhnout.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů České republiky: Ještě dvě poznámky, krátké. Ta první, budeme vždycky proti jakémukoli typu nevolnictví včetně digitálního. A budeme dělat vše, aby neexistovalo. Bohužel, v této chvíli je. Tak stejně budeme bojovat proti tomu, aby český nespravedlivý daňový systém byl napraven, aby to vyosení směrem ke zdanění práce, aby nebylo takové, a byl také daňově jinak zatížen třeba majetek apod. Tak, jak tady třeba pan Kopecký hovořil o jiném systému. Mimochodem v Čechách není zdanění sportovců takové, jako v Kanadě nebo ve Spojených státech. V Čechách běhají po hřišti OSVČ.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: A jako ministr řeknu tu poslední větu, u platformového zaměstnávání právě ten lidský prvek do těch platforem dáváme, aby tam byl kontrolován, aby to digitální nevolnictví tady nepokračovalo. Děkuji moc za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dámy a pánové, děkujeme za pozornost, hezký den, na shledanou.
