Tisková konference k představení důchodové reformy a balíčku konsolidace veřejných financí, 11. května 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, je přesně za pět minut dvanáct, a to je nejvyšší čas k tomu, aby vláda České republiky představila dva balíčky opatření, které jsou pro budoucnost Česka naprosto zásadní, a já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na této netradiční akci, kterou jsme svolali v symbolický čas za pět minut dvanáct proto, abychom vám detailně představili finální výsledek mnohaměsíční intenzivní práce našich expertů, který byl v posledních týdnech potom završen náročným politickým vyjednáváním. Jeho výsledkem je ozdravný balíček státních financí a související důchodová reforma. To celé jsme pojmenovali Česko ve formě. Tento název vystihuje hlavní společný cíl této vlády, tedy dostat opět naši republiku do situace, kdy zásadně změníme trend rostoucího zadlužování našeho státu, a tedy zadlužování budoucích generací.

Tempo zadlužování České republiky je hrozivé. Je neblahým dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z ruky a odnesly by to naše děti a naši vnuci. A to nikdo rozumný a nikdo zodpovědný nemůže dopustit. Tato vláda je a bude rozpočtově zodpovědnou vládou. Máme k tomu plný mandát našich voličů.

Rád bych v této souvislosti připomenul, že první velké výdajové škrty ve výši téměř 80 miliard korun jsme udělali hned po našem jmenování. Reagovali jsme tak na nesmyslně nafouknutý rozpočet, který nám zanechala předchozí vláda, a také jsme splnili náš předvolební slib, že dokážeme obratem uspořit desítky miliard korun. Přesně to se stalo. Přesně to jsme udělali.

Náš striktní přístup k výdajům státu na nějaký čas ale utlumily důsledky ruského útoku na Ukrajinu, zejména potom potřeba dobře zvládnout nevídanou migrační krizi a také připravit a zaplatit program podpory pro naše občany a firmy, které sužovaly drahé ceny energií. To stálo desítky miliard korun navíc, miliardy, s nimiž nikdo předem nemohl počítat. Ale tak to je. Každý dobrý hospodář ví, že jsou roky dobré a že jsou roky zlé a že s obojím je potřeba se umět správně vyrovnat.

Přesto po významnou část loňského roku pracovali ekonomičtí experti, především sdružení v Národní ekonomické radě vlády, kteří na základě zadání naší vládní koalice připravovali expertní návrhy a analýzy s cílem zastavit tempo zadlužování. S jejich návrhy se veřejnost měla možnost seznámit na podzim. Prakticky od začátku zimy se na týdenní bázi scházeli pod vedením ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky experti koaličních stran, aby analyzovali, diskutovali jednotlivé návrhy jak konsolidace veřejných financí, tak důchodové reformy a především jejich možné sociální a makroekonomické důsledky. Vše bylo podloženo obrovským množstvím dat. Ostatně sami víte, že část těchto analytických podkladů občas unikla na veřejnost a byla mylně interpretována jako konkrétní návrhy té či oné instituce nebo toho či onoho politika.

Já to všechno zdůrazňuji proto, aby bylo zcela zřejmé, že dnes prezentované závěry nejsou nějakým nahodilým výsledkem rychlých politických debat. Tato vláda si svůj úkol velmi tvrdě odpracovala a já za to všem zúčastněným z tohoto místa také děkuji. Jsme reprezentanti demokratických politických stran, nejsme ani technokraté a nejsme ani populisté. Máme svoje názory, svoje ideje, a tak je logické, že ne na všem se shodneme. Tak to je, to je podstata demokratické politiky, to je také důsledek rozhodování občanů v demokratických volbách. Ale to, co vám dnes předkládáme, má naši naprostou jednoznačnou podporu. Samozřejmě, že jde o kompromis. Každý z nás musel v něčem ustoupit a každý z nás to udělal s vědomím, že za tím finálním kompromisním výsledkem stojí a že je ho schopen hájit každý člen naší vlády a vládní koalice.

My nečekáme dnes slova chvály a nečekáme v první chvíli ani masivní pochopení. Ale jsme připraveni na racionální debatu a jsme připraveni všechno detailně vysvětlovat a všechna rozhodnutí také obhájit. Z mého pohledu, tedy z pohledu předsedy vlády České republiky, jsou klíčové tyto závěry:

Zaprvé, pokud bychom tato opatření neudělali, schodek rozpočtu by v příštím roce byl o 94 miliard vyšší, a v roce 2025 dokonce o 148 miliard vyšší.

Zadruhé, významnou většinu tohoto snížení zajistí úspory stávajících výdajů. Rozhodli jsme se omezit neinvestiční dotace, což příští rok přinese téměř 46 miliard korun. A také jsme se rozhodli, že začneme systematicky omezovat provozní a mzdové výdaje státu, které snížíme o více než 20 miliard korun.

Zatřetí, tato vláda je první vládou v této zemi po deseti letech, která má odvahu přijít s důchodovou reformou, která bude garantovat rozumné důchody pro mladší generace. To znamená, že důchody v dalších letech pro náš stát a jeho občany zůstanou ekonomicky udržitelné. Hlavními principy důchodové reformy jsou úpravy výpočtu věku odchodu do důchodu, změny valorizací důchodů, úpravy předčasných důchodů. Zároveň zlepšujeme situaci nízkopříjmových důchodců nebo těch, kteří se starají o své blízké.

Začtvrté, zásadně zjednodušíme a pročistíme náš komplikovaný daňový systém. Zrušíme 22 daňových výjimek, což se mimo jiné projeví tím, že se významně zkrátí daňové přiznání.

Zapáté – DPH. Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby namísto současných tří. Celý systém se tak ještě více zpřehlední, zjednoduší. Více zdaníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady, náklady, které nese celá naše společnost. A zároveň zlevníme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, jako jsou třeba potraviny, bydlení, léky.

Zašesté, přestože dojde u některých daní k jejich navýšení, tak jsme se soustředili na to, aby dopad daňových změn na občany a zaměstnance byl co nejnižší. A na paměti jsme rovněž měli ochranu zranitelných skupin. Proto dochází ke snížení DPH na potraviny, například na zdravotnické pomůcky nebo se zvyšuje minimální výše garantovaného důchodu.

Zasedmé a na závěr mi dovolte říct ještě jednu důležitou poznámku: Z té široké veřejné debaty, která se vede v posledních týdnech, tak víte, že se v ní objevuje celá řada komentátorů s různými, často i radikálními postoji. Na jedné straně doporučují ostrou tužku a škrtat všechno bez ohledu na dopady, které by to mělo na lidi a firmy. Na druhé straně říkají, že není třeba dělat nic moc, protože zdroje jsou a inflace nám vydělá spoustu peněz. Obě ty radikální pozice se v té veřejné debatě objevují.

Naše vláda nejde ani jednou z těchto radikálních cest. Jsme přesvědčeni, že opatření, která vám dnes představujeme, jsou střízlivá, vyrovnaná a hlavně se zásadně nedotknou žádné sociální nebo jiné skupiny v naší zemi. Samozřejmě, že ta opatření, škrty, jsou nepříjemná, bolí. My jsme si ovšem jisti, že půjde o přijatelnou cenu, že půjde o naprosto přijatelnou cenu za to, že naše země bude ve formě a že její budoucí prosperita to všem lidem, kteří žijí, pracují a podnikají v České republice, v dalších letech plnohodnotně vynahradí.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a nechávám prostor svým kolegům, aby vám detailně představili přijatá opatření.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: Dobré poledne, dámy a pánové. Dali jsme lidem jasný závazek. Závazek, že začneme uzdravovat veřejné finance a tento závazek plníme. Dnes vám představujeme desítky kroků, které k tomu vedou. Schodky státního rozpočtu ve výši několika stovek miliard nejsou něčím, na co bychom si měli zvykat a myslet si, že je možné s takovými dluhy klidně a spokojeně fungovat. Každý přece víme, že dluhy se splácejí, a to i s vysokými úroky.

Dát dohromady veřejné finance je nejen náš základní úkol, ale především úplně základní povinnost vůči současným i budoucím generacím. Nejlepším důkazem toho, že jsme se k jeho řešení postavili se vší zodpovědností, je, že tu před vás předstupujeme jako zástupci všech pěti koaličních stran, celá vláda i další členové koalice.

Každá ze stran musela během jednání přistupovat ke kompromisům, to je přirozené. Za výsledným plánem, jak dostat Česko do formy, však stojíme, protože přinese státu jistotu penzí pro stávající i budoucí důchodce, udržení kvalitních služeb státu i při jeho zeštíhlení, nižší zadlužení, ekonomickou prosperitu, bude působit pozitivně i proti inflaci. Veškerá opatření samozřejmě představí kolegové ministři.

Dovolím si však upozornit, co považuji za člena vládní strany TOP 09 za naprosto klíčové: Ozdravný balíček je protiinflační a protidluhový. Přináší na prvním místě úspory. Tento balíček je splněním našich slibů. Klíčové je totiž snížení strukturálního deficitu rozpočtu a v tom jsou zásadní úspory. Úspory na straně státu rozhodně převyšují nové příjmy. Jde o základní předpoklad rozpočtové odpovědnosti.

Za druhé krotíme výdaje státu, protože na prvním místě od počátku jednání jsme měli zaměření na snížení právě výdajů státu. Nechceme být dotační ekonomikou, národní dotace jsme proto osekali o desítky miliard. Zejména se jedná o dotace, které směřují od daňových poplatníků k soukromým subjektům. Snižujeme objem na platy státních zaměstnanců, protože přebujelý stát nerovná se efektivnější stát.

Zatřetí ukončujeme chaos v daních. Zaměřili jsme se na daňové výjimky, kterých například u daně z příjmu rušíme jedenáct. Zjednodušujeme sazby DPH na dvě. Základní sazba zůstává na stávající výši, takže neplatí zkazky, které jste možná mnozí četli v minulosti v médiích, že zvyšujeme tuto sazbu DPH. Nižší sazba se pak bude týkat klíčových položek zejména pro občany, pro rodiny: léky, potraviny nebo třeba vodné a stočné a nulové DPH na knihy, což je jediná výjimka, je obzvláště potěšující změna.

Začtvrté stabilizujeme důchodový systém. Dluh na důchodovém účtu jen za pár měsíců letošního roku už činí sedmnáct miliard. Sedmnáct miliard! Jen za posledních dvanáct let se výdaje na důchody takřka zdvojnásobily. Pokud bychom nešlápli na brzdu už teď, došlo by k takovému nárůstu výdajů na důchody, že už by jej nebylo možné zaplatit. Na rozdíl od řady našich předchůdců o změně důchodového systému nejen mluvíme, ale máme odvahu je také udělat.

Ostatně během svého působení vláda Petra Fialy už několikrát prokázala, že problémy řeší a neutíká před nimi. Vždyť jsme převzali vládu v okamžiku, kdy začala energetická krize. Zvládli jsme dozvuky pandemie i uprchlickou vlnu z válkou zasažené Ukrajiny. Všichni si pamatujeme opozici, která nezodpovědně strašila veřejnost. Tvrdili, že prý v zimě nebude čím topit, že bez zastropování cen pohonných hmot se česká logistika a doprava zhroutí a že nejlepší cestou k levnějším potravinám je taktéž zastropování cen. Víme, jak takové kroky zapůsobily jinde v Evropě.

Ke všem zmiňovaným krizím jsme přistupovali zodpovědně, odborně a s chladnou hlavou a tento způsob vládnutí přinesl jasné výsledky. Všechny tyto krize jsme zvládli a společně zvládneme i nutné protidluhové a protiinflační změny, které tento balíček změn, tento ozdravný balíček a důchodová reforma přináší. Díky tomu dostaneme Česko do formy.

Já chci z tohoto místa poděkovat všem, i odborníkům, kteří nejsou členy vlády, kteří se podíleli na tvorbě těchto opatření, na všech desítkách, stovkách hodin diskuzí, které k tomu proběhly, za jejich spolupráci. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuju paní předsedkyni a poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou hezký dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já možná začnu překvapivě. Naše země na tom špatně není. My podle mnoha měřitelných parametrů patříme k těm vůbec nejúspěšnějším zemím na světě. Ale je tomu tak teď, je tomu tak momentálně. A ta zásadní otázka, která tady přede všemi námi je, jak dlouho? Jak dlouho takový stav může vydržet? A je na místě bohorovnost, nedělat nic a tvářit se, že ten pomyslný blahobyt tady může být na věky věků? Všichni víme, že když je pacient nemocný, tak je lépe zasáhnout preventivě. Je lépe zasáhnout ve chvíli, kdy ta léčba může být účinnější, a to tato vláda od začátku slibovala a tento slib také vláda od začátku naplňuje.

Proč tak činíme? Rychlost zadlužování nás rychle může dostat na spirálu smrti pro veřejné finance, jak to nazval předseda rozpočtového výboru Josef Bernard. Co by to znamenalo? Přišli bychom v České republice o řadu výhod, které si s moderním a solidárním státem 21. století spojujeme. Bezplatné školství a zdravotnictví, kvalitní veřejná infrastruktura, sociální systém, který pomáhá těm, kteří to v naší společnosti opravdu potřebují.

My nechceme dopustit, jako vláda, která přišla vládnout zodpovědně a s dlouhodobou perspektivou udržitelnosti, aby k tomuto došlo. My naopak chceme dostat naši ekonomiku do kondice. Chceme dostat naši ekonomiku do formy. Celý ten soubor opatření, který dnes podrobně představíme, neznamená zpomalení ekonomického růstu. Naopak, soubor těchto opatření znamená, že naše ekonomika může v dalších letech výrazným způsobem růst a z růstu ekonomiky samozřejmě budou těžit veškeré vrstvy české společnosti.

Cestou, jak zachovat tento model solidárního, moderního státu, není zadlužování anebo půjčování, jak tomu teď eufemisticky někteří politici říkají. Protože ať to nazveme zadlužováním nebo půjčováním, půjčky se musí splácet a ty půjčky, které teď my vyprodukujeme, ty bude muset splácet ta generace další a možná ještě další. A pokud máme být zodpovědnou vládou, tak nechceme našim dětem odevzdávat stát, kdy budou platit za naši nezodpovědnost. S tím jsme jako vláda do našich úřadů rozhodně nepřišli a nenastoupili.

Ale my, tato vláda, tato koalice, tento tým, jsme si od občanů této země také něco vypůjčili. My jsme si od nich vypůjčili důvěru. Důvěru vládnout této zemi. A my tuto důvěru také musíme umět splácet. Nemůžeme ji splácet populismem, nemůžeme ji splácet přešlapováním na místě, nemůžeme ji splácet ani tím, že nebudeme věci pojmenovávat pravými jmény, a už rozhodně ji nemůžeme splácet tím, že nepřijdeme s řešeními, která zajistí prosperitu této země. My ji musíme splácet odvahou. Politickou odvahou přistoupit i k takovým krokům, které se nějakým způsobem dotknout každého z nás, ale které ve výsledku každému z nás, naší společnosti, české společnosti, České republice přinesou jednoznačný profit, které se prostě a jednoduše České republice vyplatí, které prostě a jednoduše dostanou Českou republiku po letech přešlapování a populismu zpátky do formy. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a jako dalšího poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády a ministr pro digitalizaci: Já vám ještě jednou přeji dobrý den, těm, co jste zde v sále, a lidem, kteří sledují tiskovou konferenci naší vlády. A já bych si dovolil pár krátkých slov. Všichni si bezesporu přejeme, aby se nám tady dobře žilo a aby se naše země rozvíjela a zlepšovala se celková životní úroveň. To ale skutečně nejde bez zdravých financí a ty prostě zdravé nebyly, nejsou a my se hodláme tímto zabývat a toto měnit.

Naopak v těch minulých letech u předchozích vlád ty veřejné finance dostaly pořádně zabrat ať už vinou různých populistických nápadů a pak samozřejmě i navazujících krizí. Ten stav byl alarmující a o moc lépe na tom nebyl ani dlouhá léta opomíjený důchodový systém. A fakt by bylo jednoduché před tím zavřít oči, nic nedělat a dále tvrdit, jak je všecko v České republice skvělé. Ale my tady nejsme od toho, abychom nechávali ty problém vyhnít, ale snažili se je skutečně aktivně řešit. A není to vždycky snadné a rozhodně to není vždy populární.

Co je důležité: Je to ale nezbytně nutné řešit. A my jsme slíbili, všechny politické strany v těch volbách, že snížíme zadlužování, a tou cestou jdeme. Protože pokud máme být tou prosperující zemí, a teď využiju trochu té pirátské hantýrky, tak je třeba otáčet kormidlem tím správným směrem nebo nabrat lepší kurz pro Českou republiku, abychom se dostali mezi ty nejvyspělejší země světa, mezi ten top ten.

A zároveň je ale třeba myslet na to, aby tato změna, kterou přinášíme, aby se to dělo citlivě a zároveň promyšleně, protože lidé, a je to pochopitelné, mají obavy z budoucnosti a i z přicházejících změn nejen v České republice, ale přicházejících změn celosvětových, celospolečenských. A musíme říct i, že Česká republika skrze pandemii, skrze energetickou krizi, všichni lidé mají za sebou několik velmi, velmi náročných let. Já jsem proto rád, že když jsme vstupovali do toho jednání jako koaliční strany, tak jsme na začátku našli shodu na několika základních důležitých principech. Řada už tady byla zmíněna, zmiňoval to i pan premiér Petr Fiala. Principech, jakými přistupovat k těm reformám.

Já bych uvedl několik, řekněme, obecnějších příkladů. Zásadní pro nás bylo, aby co nejméně tato reforma zasáhla, nebo aby naopak pomohla se zatížením domácností. S tím se pojí i snaha o co nejcitlivější přístup tak, aby peníze zůstaly více lidem v kapse, jak se říká, tedy ke zdanění práce, zachování nízkého DPH na každodenní nejdůležitější zboží a služby. Zároveň, a vnímáme to velmi bolestně, krizi bydlení, která je celoevropská i v České republice, takže podporovat vlastně dostupnost bydlení, ať už s ohledem na samotnou výstavbu, nájemní bydlení, koleje, internáty a další věci, které jsou potřebné pro všechny, ale klíčové zejména pro mladé lidi, kteří studují, začínají pracovat. A samozřejmě řada těch opatření, a to je důležité říci, zohledňuje i potřeby rodin s dětmi, které je podle všech dat, dopadá na ně ta krize nejvíce. A tímto směrem budeme ještě dále pracovat, což mě velmi těší.

O těch jednotlivých detailech zde budou po nás hovořit pan ministr Stanjura a pan ministr Jurečka, já bych to možná na závěr ještě trochu shrnul. Cílem vlastně těch reforem, které představujeme, prostě bylo, aby i ta zátěž, která je zřejmá, neboť ty reformy jsou nutné, se spravedlivěji rozdělila napříč společností, politiky nevyjímaje. Našli jsme skutečně úspory na straně státu, aby vše bylo udržitelné a v maximální možné míře i nejspravedlivější, což ostatně platí i u důchodů. My chceme, aby lidé ve stáří měli důstojný život, ale to se netýká pouze současných seniorů, ale skutečně i těch dalších generací dětí a vnuků, což kdybychom zachovali ten současný systém, tak by toto nenastalo, i když ti lidé budou celý život pracovat. Proto si myslím, že změny v důchodové části jsou neméně podstatné, protože ty změny děláme pro udržitelnost a budoucnost.

A já si myslím, a co bych chtěl zmínit na závěr: My se s lidmi snažíme hovořit zcela otevřeně a tak, jak zde byly zmíněné některé radikální názory či komentáře, neexistuje magický recept, který okamžitě vyřeší problémy, všechny a všech, a že ta potřebná opatření prostě budou jenom líbivá či je nikdo nepocítí. To si myslím, že je mylné. Ale v těchto opatřeních, která budeme představovat, vykračujeme správným směrem ke zdravějším financím, tím pádem k prosperující společnosti, a tím skutečně k tomu, abychom naplnili, aby se lidem v České republice dobře žilo. Děkuji a děkuji svým kolegům za měsíce náročné práce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Také děkuji a na závěr tohoto předsednického bloku poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku, který nás zároveň převede i do toho odborného.

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych řekl ty podstatné, důležité věci z pohledu mne jako předsedy koaliční strany, protože myslím si, že já ani mí kolegové z koalice a z vlády jsme nešli do politiky proto, abychom mazali lidem med kolem úst nebo abychom věci viděli přes růžové brýle. Ale abychom v okamžiku, kdy jako politici máme tu zodpovědnost, především tu vládní, když vidíme problémy, problémy, které nastávají, nebo problémy, které přijdou za 10, 15, 20, 30 let, tak abychom je dokázali včas řešit. A když říkám včas, tak především proto, protože když ta řešení budeme dělat teď za pět minut dvanáct, tak je dokážeme udělat správně a také sociálně a společensky citlivě.

To je případ jak celého ozdraveného balíčku v oblasti úspor na straně státu, v oblasti daňových změn, tak i na straně důchodové reformy. Byly tady vlády před námi, které některé tyto hrozby viděly, viděly je několik let před námi, ale neudělaly vůbec nic. Maximálně měly některé proklamace. A pokud se na ty věci díváme nejenom optikou politiky a politika, ale i třeba optikou občana, rodiče, tak přece každému dobrému člověku záleží nejenom na tom, aby on sám se měl v daný okamžik či pro příští roky dobře, ale aby se dobře žilo také jeho dětem a jeho vnoučatům. A toto se myslím podařilo po těch několika měsících náročných jednání otisknout jak do té oblasti daňové, tak do té oblasti důchodové.

To, že například změny v oblasti DPH jsou velmi sociálně citlivé a příznivé a znamenají například pro domácnost, pro rodiny s dětmi to, že u třetiny výdajů těchto domácností se DPH snižuje, je pozitivní a dobrou zprávou. To že jako stát, jako vláda jsme řekli, že budeme šetřit primárně na sobě, je důležitou zprávou také proto, že se zrychlí efektivizace a digitalizace našeho státu, agend, a tím také se zlepší služby pro občany.

To, že jsme se dokázali dohodnout také na tom, že v důchodové reformě budou nejenom kroky, které znamenají úpravu některých parametrů na straně výdajů toho systému, které nejsou na první pohled úplně jednoduché, ale že jsou tam i věci, které zase mají i ten pozitivní sociální aspekt, to je taky velmi důležité. Já jsem rád, že celý tento komplex opatření přichází nyní, že ho nejen představujeme, ale že ho v příštích týdnech a měsících začneme konkrétně realizovat.

Já za chviličku představím ty konkrétní principy důchodové reformy. A odvolte mi, abych na úvod této části přizval také odborné garanty, v tomto případě dámy Helenu Horskou a Danuši Nerudovou, protože ony jsou součástí expertních týmů, jak například Národní ekonomické rady vlády, poradního týmu ministerstva při důchodové reformě. Danuše Nerudová je také ta, která tady v posledních letech vedla tu poslední odbornou komisi pro změnu důchodů.

A my jsme neudělali to, že bychom všechno stavěli nově na zelené louce. My jsme vzali ty dobré věci, které byly odpracovány, na kterých byla odborná i celospolečenská shoda, a na základě těchto jsme stavěli dále návrh důchodové reformy, který budu za chvíli konkrétněji představovat. Takže porosím obě dvě dámy, aby i ony řekly na úvod tohoto bloku své odborné ekonomické pohledy. Děkuji.

Helena Horská, ekonomka, členka NERV: Já mockrát děkuji za slovo, krásné hezké brzké popoledne. Moje úloha je tady úlohou experta. Jako expert, který dlouhá léta sleduje vývoj české ekonomiky a velmi ho trápí, jak česká ekonomika zpomaluje ve svém růstu, jak se zadlužujeme, jak neřešíme dlouhodobé slabiny české ekonomiky, tak mě to samozřejmě netěší. Naopak mě těší odvaha kohokoliv přijít s těmito problémy a říci, že má odvahu a je ochoten je řešit.

Situace veřejných rozpočtů – velmi dobře víte, že se k nim vyjadřuji už dlouhá léta – je neutěšená. Je alarmující. Stejně alarmující je vývoj důchodového systému. V situaci, kdy česká ekonomika se může chlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropě, kdy jsou ekonomicky aktivní nejsilnější populační ročníky, tak nám důchodový systém propadá do schodku. Je to samozřejmě nejenom zásluhou mimořádných a nad zákon stanovených pravidel mimořádných valorizací, ale také ekonomického vývoje, cenového šoku, a je velmi těžké vlastně tomuto cenovému šoku a jiným tlakům na rozpočet a na důchodový systém odolávat.

Jsem velmi ráda, že se našla odvaha řešit dlouhodobé problémy nejenom důchodového systému, ale i celé ekonomiky, protože je potřeba tyto věci řešit. Dlouhá léta, dlouhé roky se tady o reformách jen mluvilo a často ty reformy skončily v šuplíkách. Jsem ráda, že konečně se přiotevřely alespoň šuplíky a některým expertům, ačkoliv jsou kritičtí, včetně mě, je nasloucháno. Neříkám, že poslouchají, ale naslouchají. To je velký rozdíl. A já za to naslouchání velmi děkuji, protože ta alarmující zpráva je opravdu vážná.

Málokdo z nás si možná uvědomuje, že demografický vývoj těžko můžeme zlomit. My se mu můžeme jenom přizpůsobit a to, že důchodový systém samozřejmě v horizontu několika desítek let míří minimálně ke schodku pět procent hrubého domácího produktu, znamená, že bychom za právě deset, dvacet let museli hledat nové zdroje pro veřejné prostředky, a to v současných cenách v řádu 350 miliard korun. Kdo z nás by chtěl takovéto výrazné zvýšení odvodové, tedy hlavně daňové zátěže? To bychom se posunuli na úroveň Norska, Švédska. To bychom měli vyšší daně než severské země a to asi nikdo z nás nechce, obzvlášť pokud hledáme nové zdroje ekonomického růstu pro Českou republiku.

Za mě je velmi důležité, aby jakkoliv nastavíme důchodový systém, aby byl spravedlivý a aby byl udržitelný, protože v současné době je ten směr jasně a jednoznačně neudržitelný. Propadáme se velmi snadno a velmi rychle do schodků, takže jakákoliv opatření budou přijata a budou přijata jako balíček, tak pomohou stabilizovat důchodový systém v České republice a zároveň také pomohou stabilizovat veřejné finance.

Ono totiž ve své podstatě nejde jenom o důchodový systém. Ta spravedlnost musí být nejenom v rámci důchodového systému, ale i mezi systémy, protože musíme také, a to je otázka vlády, řešit do budoucna i problémy ve zdravotním systému, máme velké výzvy ve vzdělávání, v dalších oblastech a tam ta spravedlnost musí být také. Přece nechceme, aby veškeré daně, které odvedeme tomuto státu, končily jenom na důchodovém účtu a nebyly věnovány na vývoj infrastruktury, vzdělání a zdraví našich občanů.

Takže za mě alert. Ano, situace je velmi vážná a je potřeba stabilizovat veřejné finance a také stabilizovat důchodový systém. A ten balíček opatření by opravdu měl pomoci stabilizovat systém, zajistit jeho udržitelnost a vnitřní spravedlnost.

Takže za mě držím palce a doufám, že ta opatření, se kterými my jako experti ne nutně s veškerými souhlasíme, některá bychom zvolili agresivnější, odvážnější, možná bychom byli z hlediska našich úvah opravdu odvážnější, tak jsme rádi, že alespoň nějaký balíček vznikl a že o něm můžeme diskutovat a tady představit. Takže mockrát děkuju a držím palce, protože změna je nutná a je opravdu za pět minut dvanáct.

Danuše Nerudová, ekonomka a bývala předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody: Tak ještě pár slov ode mne jako expertky a bývalé předsedkyně důchodové komise. Já si taky dovolím apel na to, že je za pět minut dvanáct, možná minutu po dvanácté a jsem nesmírně ráda, že vláda našla odvahu na to předložit opravdu zásadní opatření poprvé po třiceti letech a jít s kůží na trh, protože ta opatření samozřejmě budou bolestivá.

Budou bolestivá jak v oblasti daňové, tak budou bolestivá v oblasti důchodové, ale už to tady jednou zaznělo. Je potřeba vzkázat jasně signál čtyřicátníkům a mladším, že i s nimi se v důchodovém systému počítá a že i oni mají nárok mít státní důchod, až v roce 2050 budou do toho důchodu vstupovat. Pokud by se neučinilo nic, tak v tom roce 2050 bychom museli najít 350 miliard, abychom ten důchodový účet ufinancovali. A je otázkou, kde bychom je vzali a jaký životní standard a jakou kvalitu veřejné služby bychom obdrželi, pokud bychom museli přesunout 350 miliard tady z těchto výdajů na důchodový systém.

Dámy a pánové, já bych chtěla apelovat ještě na jednu věc. Když jsem byla předsedkyní důchodové komise, tak po předložení toho návrhu se strhla ve veřejném prostoru obrovská diskuze nad tím, jestli to je, nebo není důchodová reforma. V podstatě nikoho nezajímal obsah těch opatření, ale všichni diskutovali, jestli to je, nebo není reforma. To není vůbec důležité. Každý si pod slovem reforma představuje něco jiného. Toto je nezbytný soubor opatření, která je potřeba realizovat k tomu, abychom zvýšili udržitelnost důchodového systému.

I my experti mezi sebou diskutujeme, co považujeme za skutečnou důchodovou reformu a co jsou pro nás parametrická opatření. A já znovu opakuji: Toto, co bude teď prezentováno, tak jako expertka považuji, že je to opatření, které na jedné straně řeší udržitelnost důchodového systému, ale na druhé straně řeší také odstraňování nespravedlností v tom systému, které tam dlouhodobě jsou. A já jsem velmi ráda, že pan ministr našel sílu vyjednat politický kompromis, na který já jsem neměla sílu jako předsedkyně důchodové komise, protože ten balíček obsahuje opatření, která byla projednávána v té komisi. Z mého pohledu expertního byla správná, ale v dané době na nich nebylo možné najít kompromis.

Závěrem mi dovolte říct ještě jednu věc. My jako experti si představujeme tu nejlepší možnou důchodovou a daňovou reformu, jaká existuje. Nejsme ale politici. Toto jsou zásadní věci, na kterých musí být nalezena politická shoda. Už máme za sebou jeden velmi smutný příběh s důchodovou reformou, který zásadně vlastně svázal ruce všem dalším vládám v tom, co může na půdě změny důchodového systému dělat, protože občané velmi ztratili důvěru v to, jestli vláda je schopna udělat nějakou zásadní důchodovou změnu. A jestli náhodou tu důchodovou změnu další vláda nezruší. Takže to, co je předkládáno, není dokonalé, i já tam vidím věci, kde bych možná byla odvážnější, ale je důležité, že to je dosažený kompromis v daném okamžiku, takový, že s ním souhlasí všechny vládní strany, a to je pro realizaci takto zásadních opatření skutečně potřeba.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji oběma dámám a poprosím ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby představil důchodovou reformu.

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já tedy si už dovolím jít tou cestou těch konkrétních opatření, která důchodová reforma obsahuje. Jak tady bylo zmíněno, populace stárne. Dožíváme se vyššího věku, takto hovoří jednoznačně i odborné demografické prognózy. A my na to v důchodové reformě reagujeme. Budeme na to reagovat principem, který bude transparentní a bude vždy dopředu jasně říkat u generace, která dosáhne v tom populačním ročníku padesát let věku, tak na základě těchto dat se jasně stanoví výše odchodu do důchodu pro tuto generaci tak, abychom také dokázali mít toto plynule nastaveno, tak budou ty pohyby mezi jednotlivými populačními ročníky maximálně dva měsíce prodloužení toho věku.

Tedy bude to nastaveno opravdu tak, aby se reagovalo v budoucnu objektivně na společenské změny, změnu v oblasti dožití. A to, co je podstatné, tak je shoda na tom, aby ta průměrná doba pobírání důchodu v budoucnu byla 21,5 roku, což je doba, která je teď v této době, kdy tyto změny připravujeme a budeme realizovat.

Zároveň také děláme úpravy, které se týkají zpřísnění předčasných důchodů tak, aby opravdu tento institut primárně cílil na lidi, kteří pracovali v náročnějších profesích a mají odpracováno už opravdu dlouhou dobu pojištění.

To znamená, my tady budeme počítat se dvěma principy. Jeden už jsme představili, to znamená zpřísnění odchodů do předčasného důchodu za podmínky odpracovaných čtyřiceti let. Pak bude ještě druhá úroveň, když ti lidé odpracují 45 let, tak tam budou ty parametry, za kterých budou odcházet, tak budou výhodnější, budou vstřícnější vůči těmto osobám.

Je jednoznačně vidět, že populace stárne. Prostě musíme se umět vypořádat s tím, že kolem roku 2050 bude ten poměr jeden pracující a jeden člověk, který bude ve starobním důchodu, proto je opravdu tato změna velmi důležitá.

Tím dalším opatřením, které je taky velmi významné, je to, že v příštích deseti letech drobně upravíme výpočet výše těch budoucích, nově vyměřovaných důchodů. Dojde tam k drobné úpravě. Počítáme s tím, že za těch deset let ten průměrný důchod v České republice vyroste zhruba o 10 000 korun. Takže ta drobná úprava toho zpomalení růstu těch nových důchodů bude v řádu desítek korun. A zároveň počítáme také logicky s tím, že jestliže tady máme více než 20 let systém penzijního připojištění, tak že tyto finanční prostředky, které vkládali do tohoto systému občané s výraznou také i podporou státu, tak že budou také i v budoucnu sloužit k tomu, aby pomáhaly posilovat tu příjmovou a sociální situaci lidí, kteří jsou v důchodovém věku.

Vidíme tady také jasně i to, že dneska na důchody vydáváme 33,9 procenta ze státního rozpočtu, což je opravdu poměrně vysoký podíl, a jak tady bylo zmíněno, pokud necháme ty parametry beze změny, tak bychom se opravdu v roce 2050 dostali do situace, kdy ten deficit důchodového systému by byl na pěti procentech hrubého domácího produktu. To znamená, ty finanční prostředky bychom museli vzít buďto z jiných kapitol – zdravotnictví, školství, doprava, nebo bychom je museli někdy v budoucnu vybrat na vyšším výběru daní a pojistného, nebo bychom museli dramaticky snížit výši těch budoucích důchodů. Protože toto udělat nechceme, tak děláme tyto změny, které povedou k tomu, abychom opravdu i budoucím generacím dnešních čtyřicátníků, třicátníků, prostě dnešním dětem a vnoučatům současných starobních důchodců byli schopni garantovat důstojný férový důchod i právě za těch dvacet, třicet, čtyřicet let.

Co je alarmující, že tato čísla jsou dlouhodobě známá, ale ty předchozí vlády neměly odvahu, aby dokázaly dotáhnout důchodovou reformu do konce, protože s každým rokem, kdy tato opatření děláme později, tato opatření také budou o něco více bolet. Proto je důležité opravdu to udělat teď. Já slýchávám dotazy, proč to nenecháme na někoho, kdo tady bude v roce 2030, 31, 32, protože tam se začne dramaticky ten důchodový penzijní systém propadat do těch deficitů. Právě proto, že když toto uděláme nyní stále ještě poměrně v tom čase, kdy se to dá zvládnout tak, aby ty dopady společenské a sociální nebyly dramatické.

Samozřejmě musíme se také podívat, aby ten systém důchodový byl udržitelný, na oblast příjmů do toho systému a podívat se na ten vývoj, který je tady v případě lidí, kteří pracují na dohody. V reálném čase je takový, že nám narůstá objem lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce. Vidíme to v absolutním vyjádření těchto dohod a především také v tom, že narostl významně objem prostředků, které jsou vypláceny. Je to podle dat Českého statistického úřadu 57 miliard korun. A pouze ze dvou miliard korun je odváděno pojistné do sociálního systému.

Takže jsme se rozhodli přistoupit k tomu, že dohody o provedení práce budeme evidovat. Budeme mít přehled a budeme omezovat jejich kumulaci tak, abychom umožnili to, že dohoda o provedení práce má být jako doplněk běžného, například zaměstnaneckého poměru na nějakou opravdu ad hoc činnost. A pokud opravdu to někdo chce dělat soustavně a mít těchto dohod více současně, tak stanovíme strop a budeme sledovat i ten počet těchto dohod a nad ten strop bude potom vybíráno pojistné a budeme sledovat právě i ten součet těch dohod třeba i u různých zaměstnavatelů.

Pak se podíváme také na další opatření, které samozřejmě často i v minulých týdnech v minulosti znamenalo určité emoce, a to je otázka osob samostatně výdělečně činných. Dnes je ta situace taková, že pokud odvádí osoby samostatně výdělečně činné to minimální pojistné, což je šedesát procent OSVČ, kteří odvádí pouze minimální pojistné, tak výše jejich důchodů je dnes těsně nad hranicí 10 000 korun. Ty lidi to potom dostává do situace, že s touto částkou je problematické vyžít, a přepadávají nám například i do sociálního systému, kdy přicházejí žádat i o formu této podpory. Proto nám přijde rozumné i po diskuzi s odborníky, abychom postupně navýšili tuto minimální hranici, která by zhruba po třech letech odpovídala výši minimální mzdy, a z této hranice by se odvádělo to základní pojistné.

Jestliže někdo dělá jako OSVČ na hlavní činnost, dělá to čtvrtý, pátý, šestý rok, tak si myslím, že je logické, aby dokázal ten odvod odvádět alespoň z té výše minimální mzdy. Počítáme také i s tím, že ti kteří začnou nově fungovat jako OSVČ, budou mít taky ten postupný náběh rozložený do těch tří let.

Co je důležité: Žádný průběžný systém nefunguje bez další generace. Nefunguje bez dětí. Není to jenom otázka důchodového systému průběžného. Je to otázka zdravotního systému, je to otázka celého systému veřejných financí. Proto je důležité, abychom dokázali také zohlednit a podpořit rodiny, rodiče a výchovu dětí.

V důchodové reformě na ně pamatujeme především těmito třemi opatřeními. Kromě zavedeného výchovného, které platí od 1. ledna a které řeší tu situaci těch řekněme problémů, které se staly za našich maminek, babiček, které byly ne úplně férově odměňovány a u kterých se to rodičovství, mateřství podepsalo na velmi nízkých důchodech, to je to řešení už důsledků, tak cílíme na to, abychom systematicky řešili ty příčiny. To znamená, aby tady byl rodičovský, pečující vyměřovací základ, který v době mateřství, rodičovství ocení do toho zápočtu důchodu tuto péči hodnotou odvodu ve výši průměrné mzdy v daném roce ve společnosti. To je velmi důležité opatření.

Pak také budeme aplikovat a zavádět společný vyměřovací základ manželů. Bude dobrovolný, ale bude důležitý proto, aby v rodinách, kde je výrazný rozdíl příjmu mezi například otcem a matkou, která pečuje o děti, aby se mohli rozhodnout, že chtějí každý rok mít započítaný průměr těchto dvou příjmů jako ten budoucí základ pro výpočet jejich důchodů. Je to opatření, které bude pomáhat ženám především v okamžiku, kdy třeba potom ovdoví, ale například třeba má i pozitivní dopady pro lepší sociální stabilitu, například opět pro ženy v době po rozvodu.

A také pamatujeme na úpravu, která se týká vdovských a vdoveckých důchodů, protože tady velmi často dochází k tomu, že ta sociální situace u vdov a vdovců především po padesáti letech věku v době před důchodem se dostávají někdy do velmi složité situace, kdy dnes nemají nárok na ten vdovský nebo vdovecký důchod a už potom celoživotně, do konce života ta sociální situace je pro ně velmi obtížná.

Co je důležité dále, oceňujeme náročnou práci. Opravdu v důchodové reformě se umíme dívat na ten vývoj ve společnosti. To jsem popisoval v tom případě, jak chceme upravovat do budoucna věk odchodu do důchodu, tak se také umíme dívat na jednotlivé životní příběhy. Na to, že lidé nám v různém věku nastupují na pracovní trh. Někteří přicházejí v 17, 18 letech a často dělají fyzicky náročnější profese než lidé, kteří třeba studují celou vysokou školu včetně doktorandského studia a přicházejí na ten pracovní trh výrazně později s menší fyzickou zátěží. I toto chceme v důchodové reformě zohlednit. Proto je tady návrh na snížení té přísnosti při využití toho předčasného důchodu pro osoby, které odpracují čtyřicet let pojistné doby.

A také zároveň počítáme s tím, že by měla důchodová reforma obsahovat i náročné profese. To znamená ocenění náročných profesí. Tady v příštích měsících ještě společně s Ministerstvem zdravotnictví a na expertní úrovni budeme přesně specifikovat, které jsou to ty konkrétní pozice a profese, které by měly být v této množině náročných profesí tak, aby u těchto lidí bylo vyšší pojistné ze strany zaměstnavatele, ale zároveň tito lidé potom mohli do důchodu odcházet dříve, aniž by jim ten důchod byl krácen. To je další důležité opatření.

A pak také myslíme na různé životní situace, jak už tady pan premiér také zmínil. To znamená, počítáme se zvýšením garantované výše důchodů, která bude odpovídat dvaceti procentům průměrné mzdy, a také s principem, který by měl více podpořit a motivovat důchodce, kteří už mají nárok na starobní důchod či ho pobírají, aby zůstávali na pracovním trhu. My jsme udělali již ten první významný krok od 1. února letošního roku, kdy jsme zavedli podporu částečných úvazků, která se týká právě i lidí padesát pěti let věku plus, ale počítáme i s tím, že ještě chceme více ocenit, když nám senioři zůstanou na pracovním trhu a budou třeba například tou svojí aktivní pracovní, to své aktivní pracovní nasazení utlumovat postupně, ať ten odchod není ze dne na den. 

A už se blížím úplně do závěru. Je tady důležité vlastně vidět, jak se ta naše opatření promítnou v tom středně a dlouhodobém horizontu a tady jednoznačně ta opatření přinášejí to, že hrozba, že by kolem roku 2050 byl důchodový systém v deficitu více než pět procent HDP, tak my těmito opatřeními tento deficit snižujeme zhruba o tři procenta HDP.

Není možné ten systém vybalancovat, aby byl přesněji vyrovnaný, aby byl kolem nuly, protože ty demografické změny jsou opravdu velmi významné. Ostatně i ve všech vyspělých státech vždy z toho systému veřejných financí se dofinancovává a doplňuje ten důchodový účet, ale jak vidíte, je to poměrně výrazný posun k té zodpovědnosti, která vede k tomu, abychom pro naše děti, pro vnoučata, byli schopni mít tady udržitelný důchodový systém s důchody, které budou férové.

Závěrem v tento okamžik nebo v těchto minutách také rozebíháme komunikační kampaň jak na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak prostřednictvím ostatních médií, abychom dokázali vysvětlovat tato opatření. Abychom i pro jednotlivé cílové skupiny byli schopni říci, co se jich týká, protože dnešních důchodců, kteří mají starobní důchod, se důchodová reforma prakticky netýká. Tam jsme udělali jenom některé úpravy, které se týkají valorizací. Bude platit to, že se budou valorizovat tyto důchody vždy plně o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd. Pak se některé změny budou týkat lidí, kteří jsou ve věku padesát plus a budou přicházet do důchodu. A ty největší změny se budou týkat především generace dnešních čtyřicátníků a mladších populačních ročníků. Ale ty změny z té dlouhodobé perspektivy jsou pozitivní. Vedou k tomu, aby i tito lidé měli garantovanou důstojnou penzi, až jednou ji budou potřebovat.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji panu místopředsedovi vlády, panu ministrovi. Nyní si dovolím přejít k bloku, kterému budeme říkat Ozdravný balíček, a na jeho úvod poprosím Dominika Stroukala a Aleše Roda.

Aleš Rod, ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru, člen NERV: Dobrý den všem, děkujeme za pozvání. My jsme dnes dostali s Dominikem úkol, který je nejlehčí z dnešního dne, a sice odpovědět na otázku, jestli veřejné finance jsou v dobrém, nebo špatném stavu. Tak se do toho pustíme, a tím možná i napřímíme to, na co všichni čekáte, a to jsou ta opatření na fiskální straně.

Dominik Stroukal, ekonom, vysokoškolský pedagog, člen NERV: Dobré odpoledne i z mé strany. Já vás nechci úplně dlouho zdržovat před tím, na co tady všichni čekáte, a to jsou ta konkrétní opatření, ale ta otázka, která na nás padla, proč a jakým způsobem jsme se v NERV koukali na ta opatření, která nás také zajímají a těšíme se na ně. Tak ty základní principy jsou v zásadě jednoduché. My vidíme, že nemůžeme hledat jenom příjmy, musíme se koukat i na výdaje. Náš stát roste, je to neoddiskutovatelné a není to jenom kvůli tomu, že bychom měli demografické změny, více důchodců, nabíhala změna i v počtu studentů ve školách. To jsou věci, na kterých je poměrně široká shoda, že problém nejsou a neměly by se řešit nějak radikálně, ale stát roste i bez toho.

A to je první výchozí bod, kde jsme říkali, pojďme se koukat nejenom na příjmy, ale dává smysl dívat se i na výdaje. Já osobně bych byl rád, kdybychom se dívali na výdaje významně více a s tím vláda souhlasila, snažila se dívat také.

Druhý bod, ze kterého jsme vycházeli v těch našich diskuzích, byl, že nám nevychází budoucnost i v rámci našich vlastních pravidel. My jsme na sebe uvalili pravidla rozpočtové zodpovědnosti tak, abychom se nedostali do stavu, ve kterém jsme. Takže je poměrně neoddiskutovatelné, že tady se nebavíme o nějakých arbitrárních číslech, ale založili jsme si k tomu vlastní úřady, udělali vlastní zákony, ze kterých nám jasně vychází, že nemáme moc času na to, abychom něco s veřejnými financemi udělali. A to byl ten druhý bod, ze kterého jsme vycházeli, a to je, že musíme hledat věci, které se v tom rozpočtu projeví co nejdřív. Není možné čekat na věci, které budou mít náběh až za spoustu let. I takové věci je potřeba dělat, ale musíme dělat ty věci, které mají náběh hned.   

A třetí bod je, že nám nejde jen o nějaké mimořádné problémy. Možná teď v tom období covidu, války, migrace a všech dalších věcí jsme zapomněli na to, že ten náš problém je strukturální. Že to není problém těch mimořádných výdajů, ale že to je problém těch běžných výdajů, což my neradi vždycky jako ekonomové přirovnáváme ekonomiku státu k domácnostem, ale to, co se nám právě teď děje, není, že se nám rozbila pračka, ale děje se nám to, že jako domácnost platíme více za nájem, než kolik vyděláváme, a to dlouhodobě udržitelné není. A to je problém, který musíme řešit, a ty návrhy, které jsme dávali, byly právě návrhy na běžných příjmech nebo běžných výdajích.

Tohle je zase graf, který ukazuje, jak jsme na tom s tím strukturálním problémem z Národní rozpočtové rady, takže z autoritativního zdroje, ze kterých my jsme vždycky vycházeli, a dokonce i předseda této instituce byl u nás, nebo je s námi v NERV, takže jsme měli ta data z první ruky a je to něco, co musíme řešit. Tak to jsou tři výchozí body, ze kterých jsme vycházeli. Já teď předám slovo kolegovi, a nakonec se k němu ještě vrátím.  

Aleš Rod, ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru, člen NERV: Já k těm bodům, které zmínil Dominik, přidám ještě další. Ten jeden je, že, a je velmi důležitý, že od roku 2017 se výdaje zvýšily o více než 900 miliard korun a během pandemie covid se Česká republika zadlužila jako druhá nejrychlejší země v Evropské unii, přičemž vy tam vidíte ten velký sloupec a říkáte si: Tak to není tak špatné. Ale to je Estonsko, které sice své zadlužení zdvojnásobilo a má ho dnes na úrovni nějakých 18,4 procenta HDP.

Dalším důležitým bodem, se kterým jsme pracovali my v Národní ekonomické radě vlády a se kterým musela pracovat i vláda, a nebylo to jednoduché, tak je ten, že v současnosti jsou ve společnosti významné bariéry konsolidace. Významné bariéry k tomu, abychom ozdravovali veřejné finance. Ty bariéry jsou čtyři.

První je kumulace nejistot a rizik ve společnosti. Ta doba není jednoduchá a my vidíme, že na kumulaci nejistot a rizik řada z nás odpovídá takovou analogií k efektu NIMB, not in my backyard. To znamená: Stavte dálnice, ale nestavte je za mým plotem, a sice efektem not in my wallet, to znamená: Konsolidujte, ozdravujte, ale ne v mojí peněžence.

Třetím důležitým bodem je to, že právě významná část těch více než 900 miliard korun nových výdajů během covidu byly ty výdaje, na které NKÚ upozorňovalo jako na výdaje dotační a jako na přepnutí z tržní ekonomiky do dotační ekonomiky, to znamená z ekonomiky, kde interakce neprobíhají na bázi střetávání nabídky a poptávky, ale na bázi výzev dotačních úřadů a otevírání dotačních oken.

No a v neposlední řadě tady v České republice speciálně, ale ono je to velmi společné pro řadu těch post-komunistických zemí, neexistuje nic jako daňový patriotismus, protože lidé mají spíše nedůvěru ve stát, vládní instituce a k tomu přistupují podobně, když mají hradit daně. A řekněme si upřímně, že nikomu z nás to nedělá velké potěšení, protože si do toho projektujeme právě kvalitu služeb, za kterou dostáváme. A ta kvalita bude záviset nejenom na tom, jaké vláda příjme konsolidační opatření, ale i na té komunikaci. 

Musíme si odpovědět na otázku, jaký stát chceme. A my víme, že ten stát, který dnes máme, není moc efektivní a nemá moc možností reagovat flexibilně na výzvy, které ho čekají. Protože, když sečteme ty mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje, to znamená ty výdaje, které mají svůj zákon, teda svojí oporu v zákoně a u kterých není zbytí, tak ty tvoří zhruba 85 procent všech výdajů, teda všech příjmů, pardon, to znamená, že jako téměř devět z deseti korun, které stát vybere, by mohla přerozdělovat umělá inteligence, protože už je dopředu o nich rozhodnuto, kam půjdou.

A to vytváří vládě velmi malý prostor na to reagovat na okolnosti, které na ni dopadají, a vede to samozřejmě k tomu, že každá reakce, která nemá oporu v zákoně, na ty dané okolnosti, vede k zadlužování a k tomu, že rostou dluhy. 

My také vidíme, že ty mandatorní a kvazi-mandatorní jsou velmi často součástí politické debaty o tom, aby se valorizovaly, protože je třeba, vracím se k bariéře číslo jedna, snižovat ta rizika a nejistoty ve společnosti. Ale pokud my valorizujeme mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje a neodpovídá tomu daňový příjem, tak vytváříme prostor pro růst zadlužení. A opět se vracím k tomu, že si musíme odpovědět na otázku, jaký stát chceme.

Dominik Stroukal, ekonom, vysokoškolský pedagog, člen NERV: Tady u té otázky my jsme přistoupili k té prezentaci ještě v době, kdy jsme ta opatření neznali a ta debata se právě vedla o tom, že náš hlavní problém je, že chceme velký stát, ale nechceme za něj platit. Politická debata prostě je taková, že jednou volíme tuhle stranu, jindy jiné, a to je naprosto legitimní, ale ekonomicky to nevychází, ať je tam politická strana jakákoli.

Prostě nemůžeme chtít tak velký stát s tak nízkými příjmy a teď je naprosto legitimní na voličích, aby posoudili, jestli ta opatření, která se dnes ukážou, jsou ta, která se blíží tomu jejich ideálnímu státu. Ale nelze dlouhodobě, to se vracím k tomu, co jsem říkal předtím, platit větší nájem, než jaké máme příjmy. Prostě ta domácnost bude buď muset zvýšit svoje příjmy, což je obtížné a nepopulární, anebo bude muset se přestěhovat do nějakého nižšího nájmu. A to je něco, z čeho musíme vždycky vycházet.

Aleš Rod, ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru, člen NERV: Já jsem tady připravil ještě jeden graf pro pamětníky, kteří si pamatují Národní ekonomickou radu vlády jedna, to znamená první NERV. Tak ta jako jedno ze svých prvních opatření diskutovala tzv. pravidlo tří procent, možná si na to vzpomínáte. To znamená nastavení vzorce, který by říkal, že deficit státního rozpočtu v procentech HDP musí vycházet z rovnice růst HDP minus tři. To znamená, když máme růst HDP čtyři procenta, můžeme, nebo musíme vytvářet přebytek jednoho procenta. Pokud ekonomika neroste, stagnuje a je na nule, tak my můžeme na to reagovat tím, že vytváříme deficit až do výše tří procentních bodů.

Tehdy ta debata byla velmi složitá, velmi technická. Nakonec se ukázalo, že to nejde zavést a že je milion důvodů pro to, proč to nezavádět. Jeden z nich byl, že to není potřeba, protože si přeci všichni uvědomují, že veřejné finance jsou důležité a že je nelze nechat dojít do toho stavu, kdy se budeme scházet za pět minut dvanáct na téhle tiskové konferenci.

No ale my vidíme, když si uděláme tu projekci, jako je na tomhle obrázku, že zatímco nám deficit kumulovaný za tu dobu, kdy se tohle opatření začalo diskutovat, vrostl o nějakých 1,9 bilionu, tak když by to pravidlo bylo zavedeno, tak by vzrostl kumulovaně o nějakých 900.

To znamená, jeden bilion korun je rozdíl za těch deset nebo jedenáct let, kdy tohle pravidlo mělo být zavedeno, a právě to je odpověď na otázku, proč má smysl dělat strukturální změny, které při tom strukturálním deficitu převyšujícím více než 200 miliard korun nemusí dávat na první pohled logiku. Můžou se nám zdát jako banální a malé, ale ono když se to nasčítá rok za rokem, tak můžeme je vidět na tomhle obrázku, že ten rozdíl jeden bilion, to znamená tisíc miliard, je opravdu dramatický.

My jsme v Národní ekonomické radě vlády s kolegyněmi a kolegy představili v listopadu seznam 27 opatření, a protože Národní ekonomická rada vlády není homogenní, co se ideového ukotvení týče, tak na těch opatřeních nepanovala stoprocentní shoda. Ale zároveň jsme si všichni stoprocentně uvědomovali, že vláda složená z pěti různých stran potřebuje poměrně pestré menu s opatřeními jak na výdajové, tak na příjmové straně, ze kterých bude moct vybírat. No a my doufáme, že vybrala dobře, protože některá ta opatření jsme tady slyšeli, o některých uslyšíme teď a jsme připraveni na to se potom zapojovat dál do té debaty. 

Dominik Stroukal, ekonom, vysokoškolský pedagog, člen NERV: Já jsem chtěl jenom posledním slovem říct, že tím právě nekončíme, že doufáme. My budeme vládu stále neustále bombardovat i kritikou za ta opatření, která budou, nebo nebudou. Ale tak jsme byli domluveni a to tak vždycky bude. A my doufáme, že ta debata nekončí, protože ten problém stále ještě nějaký zůstává. V dalších letech budeme – my jsme si naakumulovali takový problém, že ho nevyřešíme jednou za pět minut dvanáct, ale budeme muset pokračovat dál. Ale je důležité, že se s něčím začíná. To je potřeba zmínit.

Díky za pozornost a těšíme se na ta opatření a předáváme slovo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a o prezentaci konkrétních opatření v ozdravném balíčku poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Hezký den. Když jsem přemýšlel, jak začnu, tak možná se taky vrátím do historie. A kdybychom označili 1. březen 2020, kdy byl poprvé identifikován covid v České republice, tak to je bod zlomu, kdy se začaly od tohoto data rapidně zvyšovat deficity státních rozpočtů. I ta politická debata se posunula o řád, z desítek na stovky. Tak já bych si přál, aby 11. květen letošního roku byl bodem obratu, kdy ten trend konečně otočíme a budeme směřovat k nižším schodkům jak státního rozpočtu, tak veřejných financí.

Pokusím se představit ta základní data, základní čísla a základní opatření, principy, ze kterých jsme vycházeli. Já myslím, že velmi důležité bylo vystoupení mých předřečníků, protože ta klíčová otázka opravdu stojí, jaký stát chceme, jaký stát má být Česká republika, a co jsme ochotni my, jako daňoví poplatníci tomu státu, jak vysoké daně odvést, aby zabezpečil funkce, které po tom státu chceme.

Ten ozdravný balíček přinese pozitivní efekt na státní rozpočet v příštím roce 94 miliard a v roce 2025 147 miliard. Jinými slovy, pokud bychom ho nepřijali, tak k návrhu rozpočtu, který připraví naše vláda, bychom museli připočíst 94 miliard, o to by se zvýšil deficit, a v roce 2025 147, skoro 148 miliard.

Princip, který jsme drželi v těch dlouhých jednáních jak s experty, tak v politických jednáních, byl, že musí být více úspor než nových příjmů. Tady to vidíte. Ten dopad 94 miliard pro rok 2024. Je to zhruba dvě ku jedné, to znamená, ten pozitivní dopad ve dvou třetinách přináší úspory, v jedné třetině nové příjmy. Když to pak zkumulujeme za oba dva roky, je to v roce 2025, tak ten poměr zhruba 53 ku 47 procentům. Pojďme se podívat na ty úspory.

Tady my přinášíme odpověď na tu otázku, jaký chceme stát. Chceme menší stát, stát, který méně přerozděluje. Sedmdesát procent těch úspor tvoří zrušení, zrušení investičních a zejména neinvestičních dotací, zejména do podnikatelského sektoru. Čtrnáct procent tvoří úspory na provozu státu. 12,4 procenta tvoří úspory na platech, které vyplácí stát všem zaměstnancům ve veřejné sféře. Pouze necelá čtyři procenta jsou ostatní opatření.

Tady je jasně vidět, že stát jde příkladem a šetří především na sobě. Dotace 55 miliard, úspory na provozu státu jedenáct miliard, úspory na platech deset miliard a ostatní výdaje tři miliardy, celkem takřka osmdesát miliard.

Hlavní principy ozdravného plánu: Štíhlý stát. Před chvíli jsem představil. Šetříme na platech, na provozu. Jednoduchost. Odstraňujeme absurdity daňového systému. Sociální smír, protože to je hodnota, kterou máme na paměti. A i ta opatření, ten mix opatření, na kterých jsme se shodli ve vládě, jednomyslně ve vládní koalici, jednomyslně, má tyhle ty tři principy jako hlavní, když jsme vybírali z těch návrhů, které nám přišly, experti z NERV, jednotlivá ministerstva, jednotlivé politické strany.

Konec dotačního byznysu. Pokud si říkáme, že – a podpořila to minulá zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu – že nám tady vlastně za ty roky vznikl nový průmysl, neproduktivní, kdy jsou tady lidi, kteří píšou žádosti o dotace, stát vypisuje jednotlivé výzvy, pak to někdo hodnotí, vybírá, pak se to roky chodí kontrolovat. Myslíme si, že to neslouží české ekonomice a českému státu.

Zapomněli jsme na původní význam dotací. Dotace jsou od toho, aby vyrovnávaly a snižovaly regionální rozdíly. Jsou regiony, které potřebují tu pomoc. Jsou dotace od toho, aby vyrovnávaly rozdíly například sociální, ale ne tak, jak se nám to rozmohlo jako regulérní průmysl české ekonomiky. Padesát pět miliard. A to bude každý rok. To není jednorázové opatření.

Zlevňujeme fungování státu. Ta hlavní čísla jsem říkal. A opět, to je trvalé opatření. To není jednorázově, že za rok se to zase vrátí zpátky.

A teď se zaměříme i na oblast nových příjmů. Zvyšujeme daně z neřesti. Tady vidíte konkrétní příklady podle toho, o jakou lidskou neřest se jedná. Už to tak bývá, že v daňovém systému jsou tyto neřesti zatíženy spotřební daní.

Reformujeme DPH. Budeme mít dvě sazby 12 procent a 21 procent. Myslím si, že mnozí z nás znají tento obrázek, kdy u jednoho produktu, piva, existovalo devět variant, jak podle zákona spočítat DPH. Budeme mít dvě sazby, ale bude to jedna jediná výjimka, na knihy DPH nebude žádné. Je to v rámci i evropských zvyklostí. Posuzovali jsme to v rámci celoevropského kontextu a zvážili jsme významnost knih pro budoucnost České republiky. I tady odpovídáme, jakou chceme Českou republiku.

Když jsme přemýšleli a dělali jsme pořádek v těch sazbách DPH, tak jsme měli na mysli i to, co nazývám sociální smír a co tvoří podstatnou část spotřebního koše u jednotlivých typů domácností. Obecně platí, že nejvíce stát a státní opatření potřebují nízkopříjmové skupiny našich spoluobčanů. Jsou to ti, kteří jsou závislí na pomoci státu, ať už jsou v penzi, mají nějakou specifickou zdravotní nebo sociální či rodinnou situaci. Pro ně hlavně děláme ozdravný balíček veřejných financí, protože tito lidé dnes a i v budoucnosti nejvíc budou potřebovat pomoc státu. My nemůžeme všechno dělat úplně na dluh a půjčovat si bezhlavě, protože by nás doběhly platby úroků. 

Tři základní komodity budou mít od příštího roku významně sníženou sazbu DPH o tři procentní body: všechny potraviny, stavby na bydlení, všechny léky a všechny zdravotnické prostředky. Většina zdravotnických prostředků, farmaceutických výrobků byla zatížena patnáctiprocentní sazbou DPH a bude dvanáctiprocentní sazba.

Zpřehledňujeme daňový systém. Rušíme celkem 22 daňových výjimek nejenom v zákoně o dani z příjmu, ale u některých energetických daní, u DPH a podobně. Podrobný seznam samozřejmě bude k dispozici. Změna DPH nebyla motivována snahou získat více peněz od daňových poplatníků do rozpočtu. Ten dopad, já to tady vrátím, 6,3 miliardy občanům, znamená, že po těch změnách bude nižší výběr DPH, ne vyšší výběr DPH.

Nebyli jsme motivováni snahou z DPH, což je daň, která se relativně dobře vybírá a dobře spravuje, vybrat více peněz. Chtěli jsme najít položky, které mají být ve snížené sazbě, které mají jasný zdravotní, sociální či jinak velmi společensky závažný důvod, aby byly ve snížené sazbě, aby ten systém byl mnohem více jednodušší, aby byl přehledný, a tím pádem bude jednodušší i pro Finanční správu na jedné straně a daňové poplatníky na druhé straně.

Věc, ke které jsme se rozhodli přistoupit, je zvýšení daně z nemovitých věcí. Když se podíváte na tuto mapu Evropy, není tam celé OECD, tak v rámci OECD z třiceti sedmi členských zemí máme druhé nejnižší majetkové daně, v tomto případě daň z nemovitosti. V mnoha jiných státech, vidíte tam vlastně to číslo, které tam je, je podíl majetkových daní vůči HDP, když se podíváte, jenom v okolních zemích, tak je to dramaticky násobně vyšší podíl, než je v České republice. My jsme se rozhodli přikročit k opatření, kdy tím základním koeficientem jedna, bude to tzv. koeficient pro stát, zaplatí daňoví poplatníci zhruba devět miliard korun. I po tomto zvýšení budeme silně podprůměrní, co se týče výše majetkových daní.   

Daň z příjmu firem je v této chvíli pod průměrnou sazbou v rámci Evropské unie. Jak vidíte, jsme na šestnáctém až osmnáctém místě z dvaceti sedmi zemí v Evropské unii. Rozhodli jsme se zvýšit tuto sazbu o dva procentní body, z 19 procent na 21 procent a v tomto okamžiku, po této změně, budeme v průměru zemí, členských zemí Evropské unie.

Tohle je velmi důležitý graf, který ukazuje, že přemýšlíme minimálně střednědobě a dlouhodobě. Parametr, který je objektivní, který se používá v mezinárodním srovnání, ale ve srovnání jednotlivých vlád, které vládnou v té jedné či druhé zemi, je to. 5,8 byl dluh veřejných financí v roce 2020. V roce 2021 5,1. Loni i za těch těžkých podmínek, ty šoky vnější, ať už energetika, energetická krize, válka na Ukrajině, klesl o jeden a půl procentního bodu na 3,6 procenta letos

To jsou fakta. Ta další čísla jsou prognózy odborníků, kteří dělají makroekonomické prognózy dlouhodobě, to znamená, je to odhad. V letošním roce ten deficit bude poměrně, bude přibližně stejný jako v loňském roce, ale i díky těm opatřením, jak těch, které teď představuji za vládu já, tak opatření, která před chvílí představil pan ministr práce asociálních věcí, se dostáváme na hodnotu 1,8 procenta v roce 2024 s pokračujícím pozitivním trendem 1,2 procenta v roce 2025.

Pokud chcete snižovat deficity státního rozpočtu, máte jenom dvě možná opatření jejich kombinací. Buď snižujete výdaje. To není populární u těch, jimž vlastně omezujete výdaje, na které byli zvyklí ze státního rozpočtu. Nebo zvyšujete daně. To samozřejmě není populární u daňových poplatníků. Nebo zvolíte kombinaci těchto dvou přístupů. My jsme zvolili tu kombinaci s větším důrazem na úspory, a to zejména na straně státu. Ale i tak jsme si vědomi, že to nejsou populární opatření a nemohou to být populární opatření.

Neexistuje žádný model snižování deficitu státního rozpočtu, který by byl populární, který by se nedotkl občanů nebo firem. Myslím si, že ten efekt, který byl tady tak dobře popsán, mnozí ho znají, efekt vedlejší ulice, nebo ať to vede někde jinde, ta silnice, je logický, že říká: Ano, šetřeme, my jsme pro, ale nešetřete zrovna tady.

My jsme si toho vědomi. Přesto jsme našli odvahu to udělat. Jsme připraveni to trpělivě vysvětlovat. Vysvětlovat nejenom důvody, proč to musíme udělat. Ty jsou zcela přesvědčivé a zazněly tady od expertů z NERV. Ale trpělivě vysvětlovat i to, proč jsme zvolili tato opatření, proč jsme zvolili tu metodu zeštíhlení státu, jednoduchosti systému a udržení sociálního smíru.

Já a mí kolegové se na tu debatu těšíme, protože jsme týdny a měsíce věnovali těm jednáním a ode dneška můžete konečně psát, co je návrh, ať už vlády Petra Fialy, nebo jednotlivých ministrů. Před tím mnozí z vás dostali nějaká data a někomu je přilepili na čelo. Tohle je materiál, za kterým bude stát vláda, za kterým bude stát vládní koalice. Já věřím, že úspěšně projdeme legislativním procesem v obou komorách Parlamentu, ale hlavně věřím, že se nám podaří vysvětlit našim občanům, že ty kroky jsou potřebné, že je udělat musíme, ale současně, že jsou sociálně úspěšné a povedou k lepším ekonomickým výsledkům České republiky, že nebudou bránit podnikání.

Dneškem ale nic nekončí. Ani případným schválením všech legislativ, které jsou potřeba, nic nekončí. Dnes jsme neměli prostor mluvit o změnách ve třetím pilíři důchodové reformy. Každý další den se budeme snažit snižovat zbytečnou byrokracii. Zjednodušovat život bez ohledu na to, jestli to je v konkrétním zákoně, v konkrétním balíčku dnes, ať už u pana vicepremiéra Jurečky, nebo u mě, bylo představeno. Dneškem nic nekončí. Myslím si, že když to všechno zvládneme, jak jsme si připravili, tak máme před sebou lepší možné podmínky a lepší budoucnost pro Českou republiku. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu ministrovi, děkuji všem řečníkům, nyní otevírám prostor pro novinářské dotazy. Jenom dvě takové technické zprávy. První, zkuste se, prosím, vždycky zvednout, když budete poptávat ten dotaz, protože, jak je vás tady spoustu, tak aby se mohli odpovídající rychle zorientovat v prostoru. A druhá technická, všichni budou odpovídat z těch míst u stolu a poprosím vás, zkusme se vyhnout tomu, abyste se zeptali, že chcete názor od každého z řečníků, protože pak bychom tady možná mohli být neúměrně dlouho. První dotaz, vidím Českou televizi, potom Primu.

Štěpánka Martanová, Česká televize: Já nevím, aby, kvůli kamerám, jestli můžu stát nebo ne. Já bych se zeptala, asi to DPH nás zajímá všechny. Vy jste zmiňovali věci, které budou v té nižší sazbě, jestli byste mohl být ještě teda třeba konkrétnější. Hodně se mluvilo třeba i o službách, jak to bude se službami? Určitě bych se taky chtěla zeptat na ty dotace, kde se má také spousta peněz, podle vás, ušetřit. O jaké konkrétně půjde? Jestli půjde o sportovní, zemědělské, zase to upřesnit. A to samé nás asi taky zajímá u těch daňových výjimek. Je jich 22, tak jestli byste mohl být v tomto konkrétnější? Děkuji pěkně.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, mohl. Ve snížené sazbě zůstávají: bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací služby, stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky do divadel, kin, sportovních akcí, zoo, bazénů, posiloven, časopisy, léky, farmaceutické výrobky, stavební práce pro bydlení, všechny potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby. Je to podle toho, jak je to zatříděné. Všechny ostatní budou v základní sazbě. Tady jsme sledovali ty principy, o kterých jsem mluvil, zdravotní, sociální nebo jiné hledisko. 

Co se týče těch dotací. Tak tomu jsme věnovali mnoho týdnů debat. Takže to není tak, že jsme to udělali takhle naslepo. Jsem vám to schopný říct po jednotlivých resortech. Průmysl a obchod 20 miliard, je to 36,8 %, zemědělství 10,2 miliardy, je to 18,8 % z té celkové úspory nebo z rušení dotací, doprava 11 %, 6 miliard, místní rozvoj 2,7 miliardy, školství 2 miliardy, ostatní dotace 13,4 miliardy. Všechny tyto podrobnější informace budou součástí tiskové zprávy, kterou dostanete všichni k dispozici. Takže to byly, které položky a služby jsou ve snížené sazbě, dotace, a ten třetí dotaz, omlouvám se, to bylo?

Štěpánka Martanová, Česká televize: Jo, ty daňové výjimky, děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Daňové výjimky. Tak u daní z příjmu fyzických osob parametricky měníme slevu na dani na manželku, a to pro rodiny, kde je dítě – slevu na manželku či manžela, který pečuje o dítě do tří let věku. Rušíme školkovné, rušíme slevu daně na studenta, to bych možná vysvětlil, že tu slevu studentskou nebo na studenta inkasoval, nebo mohl inkasovat pouze student, který si vydělal více než 206 000 korun ročně. Do té doby žádné daně neplatil, protože používal základní slevu na poplatníka jako všichni ostatní.

Navrhujeme zrušit osvobození nepeněžitých benefitů zaměstnancům, zrušit osvobození nadlimitních stravenek, navrhujeme snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her z jednoho milionu na 50 000. Pak rušíme daňové výjimky, které nejsou tak významné z hlediska státního rozpočtu, ale zatěžovaly ten systém. Zrušení osvobození náhrady za vyvlastnění, zrušení zvláštního daňového režimu pro plat prezidenta republiky, zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující další vzdělávání, zrušení osvobození mzdového vyrovnání v oblasti v hornictví a odstupném horníků, sjednocení selektivních výjimek do obecného neúčelového limitu do padesáti tisíc korun.

Potom u těch dalších daní, tak už jsme avizovali, že chceme rychlejší návrat k původní výši spotřební daně z motorové nafty. Navrhujeme zrušit osvobození leteckých pohonných hmot, letecký benzin a kerosin. Je to pouze ale na vnitrostátní lety podle pravidel WHO. Prostě nejsme schopni to zavést sami, je to osvobozené na celém světě. Navrhujeme stanovit vratky za tzv. zelenou naftu podle normativů, a ne podle skutečné spotřeby, což u mnohých klesne, a navíc se sníží byrokracie. Navrhujeme zrušit osvobození metalurgických, mineralogických procesů od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny.

Současně budeme upravovat zvýšení poplatku za dobývání nerostů a u právnických osob navrhujeme omezit daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony korun z ceny vozu. Já myslím, že je legitimní podle zákona o dani z příjmu, že daňově uznatelné jsou náklady, které potřebujete pro zajištění zisku, ale máme takovou statistiku, v roce 2020 bylo v České republice registrováno 101 Ferrari a z toho 96 pro firemní účely. To samozřejmě nikomu nebudeme bránit, ale daňově uznatelné budou první dva miliony. Doufám, že jsem na žádnou z těch daňových výjimek nezapomněl. Nevím, jestli jich bylo přesně dvacet dva, ale věřím, že moji spolupracovníci z Ministerstva financí to připravili dobře a že jsem to dobře všechno zmínil.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Sabina Dračková, CNN Prima News: Dobrý den, já mám dva dotazy. Nejprve teda, jestli byste, pane ministře, prosím, mohl specifikovat, které věci, trošku konkretizovat, které věci půjdou teda do té zvýšené, které jste přesunuli do té zvýšené sazby? Alespoň… Tedy do té základní, vlastně, ale vlastně, které se tím pádem zvýší, jestli si rozumíme.

A druhá otázka, prosím, míří spíš tak politicky asi zejména na ODS a TOP09. Mě by zajímalo jednak, jak to budete vysvětlovat, ty přístupy, které jste zvolili, koaličním poslancům a samozřejmě taky svým voličům, protože vy jste asi tak nejpravicovější strany z té vlády, ale vlastně, když se na to podíváme, tak porostou odvody OSVČ, zvýší se zdanění firem a třeba daň z nemovitosti vzroste. Tak třeba ODS má v sobotu ideovou konferenci, tak nemyslíte si, že třeba možná ani z těch koaličních řad nebude úplně stoprocentní podpora, a potom možná ve Sněmovně taky úplně jistá podpora? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak, já klidně začnu. Jenom si říkám, že všechny ostatní produkty a služby budou zatíženy základní sazbou. Tak chcete výčtovou metodu, že vezmu těch třicet položek, které byly v desítce nebo v patnáctce? Teď jsem vám vyčetl, které zůstanou ve dvanáctce. Tak já bych teda věřil, že je to pozitivní pro občany, že se více zaměříte na ty produkty a služby, které budou mít nižší sazbu, ne tu vyšší. Já myslím, že to je asi marná snaha, ale pokusím se najít.

Myslím si, že to je věc, je to odpovědnost vedení každé politické strany, aby byla schopná vlastní straně a vlastním voličům vysvětlit kroky, ke kterým přistupuje v rámci politického kompromisu. Já jsem oznámil např. pro rok 2024, že ty nové příjmy budou zhruba 31 miliard. My jsme za první rok vládnutí snížili celkové daňové zatížení zhruba o 30 miliard pro roky 2022 nebo 2023. To znamená, na konci roku 2024 bude přibližně stejné daňové zatížení, jako když jsme vstupovali do vlády. Ano, v jiném mixu, něco jsme snížili, zvýšili jsme limit pro povinnou registraci z jednoho na dva miliony, zvýšili jsme limit pro podání paušální daně, zrychlili jsme odpisy, velmi významný impulz pro investiční aktivitu našich společností.

Na druhé straně zvyšujeme některé spotřební daně, to je pravda, některé daně z neřesti. A ano, přistoupili jsme k tomu kroku, který nám v zásadě doporučovali všichni ekonomové, i mezi ekonomy jsou různé názory, někdo je víc vlevo, někdo víc vpravo, ale nezaznamenal jsem vlastně žádný názor ekonoma, který by říkal, zachovejte stávající výši majetkových daní, je to v pořádku. Tady jsme dali určitě na doporučení expertů.

Takže my, kteří jsme tu dohodu uzavřeli, samozřejmě věříme tomu, že to ve svých stranách, ve svých klubech, ať už v dolní, nebo v horní komoře prosadíme. Považujeme to za vyvážený kompromis, je nás tam pět politických stran, tak, jak jsme našli dohodu při vzniku vlády, programovém prohlášení vlády, tak jsme dlouho hledali tuhle tu shodu. Ta jednání byla nejenom dlouhá, byla tvrdá, ale z mého pohledu byla férová a je na nás, abychom to v těch stranách prosadili.

A já se pokusím během chvilky ještě najít ten seznam, protože těch položek je skutečně hodně, abych vám odpověděl i na ty položky, kde to šlo z těch deseti nebo patnácti na dvacet jedna. Takže za chvíli, jenom co ty podklady najdu, protože těch položek jsou skutečně desítky.

Petr Fiala, předseda vlády: Než to pan ministr najde, tak vám odpovím ještě já. Jenom na tom vidíte, jak je ten systém komplikovaný, na daňových výjimkách, dotacích, na tom všem, že to potřebovalo zjednodušení a že to je správná cesta. Mimochodem, to po nás chtěli naši voliči. Když se ptáte na naše voliče, jak jim to budeme vysvětlovat, a našim poslancům. Přece to hlavní, co po nás chtěli naši voliči, byl stát, který opravdu funguje, stát, který je efektivní, silný, ale současně štíhlý. Stát, který je nezatěžuje zbytečnou byrokracií, stát, který je spravedlivý, stát, který nežije na dluh budoucích generací, protože každá rozumná politika, a pravicová politika je odpovědná politika i z hlediska budoucnosti, je nepopulistická, je v mnoha směrech realistická, pragmatická.

Když se podíváte na ta naše opatření, tak co je na nich, mimo jiné, důležité. Už to tady několikrát zaznělo. Nezmrazují ekonomiku, nepodvazují další ekonomický rozvoj. Právě naopak. My zasahujeme do té nezdravé dotační ekonomiky, ale vytváříme podmínky pro to, aby se ekonomika mohla dál rozvíjet tak, jak je tomu v těch prosperujících zemích.

To je jedna věc. Druhá, my jsme významným způsobem, nebo my jsme se snažili o to, aby ta naše opatření nezvýšila celkovou daňovou zátěž, ale především nezvýšila daňovou zátěž občanům. A to je v mnoha směrech v té naší reformě dodrženo.

Pokud jde o to, že jsme museli zavést některé daně nebo zvýšit některé daně. No tak to je logické, jestli prostě máme něco udělat s veřejnými rozpočty, s deficitem státního rozpočtu, jestli nemáme žít na dluh, tak musíme hodně udělat na výdajové straně rozpočtu, ale musíme také něco udělat na příjmové straně. A to, co je podstatné a co možná bude hodně diskutované i v našich stranách, mezi našimi voliči, možná, myslím, ve všech stranách, je to zvýšení daně z nemovitosti. Ale my tady vidíme srovnání se světem. A i proto jsme k tomu přistoupili. Ta daň je mimořádně nízká. Neodpovídá tomu, co mají země OECD, se kterými se chceme měřit. A proto je správné, že jsme ten krok udělali.

Ale co je především důležité pro naše voliče, když bych to teď vztáhl tedy na ODS. Pro naše voliče je přece důležité, že ukazujeme vůli a schopnost šetřit na straně státu, šetřit na státu, na jeho provozních výdajích, na celkových mzdových nákladech, které stát má, na dotačních titulech, které stát vyplácí, a několikrát tady nejsme schopni vyjmenovat v krátkém čase, které to všechny jsou. Zjednodušit daňový systém tak, aby to pro lidi bylo přehlednější a srozumitelnější. Toto jsou všechno přece principy, které naši voliči chtějí. Takže já se nebojím té diskuze a jsme na ni připraveni a jsem přesvědčen o tom, že všichni koaliční poslanci budou tyto oba reformní kroky podporovat, protože všichni chtějí Česko ve formě.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak a já jsem mezitím otevřel správnou tabulku, omlouvám se, abych nezůstal dlužen odpovědi. Tak v té desetiprocentní sazbě bylo asi čtrnáct nebo patnáct produktů. Ty, které budou ve dvanáctiprocentní, jsem vyjmenoval, knihy budou nula, časopisy mají dvanáct, dvacet jedna budou mít točené pivo, úklidové práce v domácnostech, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, kadeřnické a holičské služby a sauny a noviny.

To, co bylo v patnácti, tak objemově zdaleka největší položky jdou do dvanáctiprocentní sazby. To se vůbec nedá srovnat objemově, to jsou ty stavební práce pro bydlení, veškeré potraviny a ty farmaceutické výrobky. Jenom tyhle tři položky dělají bez daně skoro 800 miliard, tam každé procento je významná úspora pro daňového poplatníka. Z té patnáctky do 21% základní sazby půjde sběr, přeprava, skládkování komunálního odpadu, služby autorů a výkonných umělců, nápoje a palivové dřevo.

Tohle je kompletní nomenklatura těch položek, které dneska byly v 10 % a v 15 %, jejich rozdělení do 12% snížené a základní 21%. A jenom připomínám, my jsme u každé položky, která má mít sníženou sazbu, a pak je debata, jestli je jedna, dvě a jestli je deset nebo jedenáct nebo čtrnáct nebo patnáct, hledali ten důvod, protože DPH jako celek nemá být předmětem sociální politiky. Musíme si uvědomit, že DPH platíme všichni stejně bez ohledu na příjmy u konkrétního produktu nebo služby. A k tomu máme jiné sociální systémy, abychom ty, kteří potřebují, abychom jim tu pomoc přivedli jiným způsobem než daní z přidané hodnoty.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: Já jenom stručně zareaguji, protože jste zmínila TOP09. Za TOP09 je zásadní prioritou rozpočtová zodpovědnost. A v tomto případě tedy představujeme kroky, které právě mají vést k tomu, abychom snížili strukturální deficit. To je hlavní prioritou, kterou už v minulém roce předsednictvo strany přijalo v rámci jednoho ze svých usnesení a tyto kroky i vedou k tomu, abychom právě naplnili tento náš základní předpoklad. A opravdu i poslanci a další, kteří jsou členy strany, tak podporují právě kroky vedoucí k zejména tomuto cíli. Protože je, jak už tady bylo opakovaně řečeno, nejvíce šetřeno na státu a ty příjmy jsou v menším poměru, nové příjmy, a myslím si, že to je zásadní i pro to naše rozhodování. A proto podporujeme zcela jednoznačně a není pochyb o tom, že všechny strany podporujeme tento složitě vyjednaný kompromis, ale kompromis, který odpovídá i prioritám nás všech.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuju, viděl jsem Blesk, další dotaz.

David Polák, Deník Blesk: Dobré odpoledne, já bych se chtěl zeptat, jak bude vypadat ten legislativní proces ve Sněmovně? Kdy to tedy schválí vláda tento návrh? Poté, to, co nám tady předkládáte, už se v Poslanecké sněmovně teda nějak žádným způsobem měnit nebude nebo ještě může tento návrh doznat nějaké změny? A potom bych se chtěl zeptat zástupců odborníků vlastně, protože oni sami říkali, že neznají kompletní návrh, tak co vlastně tomu předkladu vlády říkáte?

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já poprosím asi pány ministry k těm jednotlivým legislativním procesům, a pak se posuneme dál.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já jsem to říkal včera po návštěvě u pana prezidenta. Ten zákon musí být platný a účinný k prvnímu lednu 2024, ten, který se bude týkat té části, kterou jsem představoval já. Předpokládám, že to samé datum teda platí u důchodové reformy. Určitě bychom byli rádi, aby před parlamentními prázdninami tyto návrhy zákonů prošly prvním čtením, teda budu mluvit za sebe. Pak je samozřejmě čas na podávání pozměňovacích návrhů, druhé a třetí čtení. 

Myslím si, že v základních parametrech tuto dohodu není možné změnit v Poslanecké sněmovně. Ale nedokážu vyloučit, že nějaký drobnější pozměňovací návrh by prošel, pokud se na něm shodne vládní koalice. To jsou obecná pravidla, která platí u každého návrhu zákona, nejenom u těchto dvou, takže to je obecné pravidlo. Nedá se se dopředu říct, že stoprocentně ten tisk, ten návrh, v jaké formě přijde do Sněmovny, tak že z té Sněmovny odejde do Senátu a zase ze Senátu odejde k panu prezidentovi na podpis. Takže určitě tam nějaké drobné změny být mohou, možná nějakého technického charakteru, ale ty základní principy jsou velmi složitě politicky dojednané a kdybychom chtěli otevřít znova tu debatu, tak ztratíme čas a nejsme schopni mít ty pozitivní efekty ve výši skoro 95 miliard na deficit státního rozpočtu v roce 2024. Nejsme to schopni zjistit.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já stručně doplním za oblast důchodové reformy. Některé oblasti už teď máme v legislativním procesu, to je zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a úprava valorizací do budoucna. To už nám legislativně běží teď, tady počítám s tím návrhem, že by se měl v průběhu podzimu schválit.

Ta část, která se týká dohod a OSVČ, bude součástí toho celkového daňového balíčku. Tady my jako MPSV dáváme subdodávku pro Ministerstvo financí. A ta zbývající část důchodové reformy, počítáme, že by vláda ji měla projednat v průběhu druhého pololetí tohoto roku tak, abychom v prvním pololetí příštího roku měli projednání Parlamentem, protože i celý harmonogram té důchodové reformy počítá s tím, a takto jsem to komunikoval v posledních měsících opakovaně, že plný náběh potom bude po 1. 1. 2025 u těch ostatních opatření.

Petr Fiala, předseda vlády: A já ještě k tomu dodám, že nemůžeme si představovat, že toto je návrh, který připravila vláda, a s nikým o něm nemluvila a bude to pro všechny překvapení. Jak jsem říkal, na tom návrhu pracovala spousta expertních skupin a v těch expertních skupinách byli reprezentanti jednotlivých politických stran, byli tam naši poslanci, byli tam naši senátoři. Důkladně jsme to projednávali, všechna ta rozhodnutí, ke kterým jsme dospěli, jsou schválena širší koaliční radou, tzv. K15, kde jsou také zástupci poslanců a senátorů.

Takže má to, řekněme, i celý ten proces projednávání měl už širší rozměr. I z tohoto důvodu nepředpokládáme, že by mělo docházet k nějakým závažnějším změnám, pouze k nějakým technickým nebo k úpravám, jak se bude připravovat a konkretizovat ten legislativní proces.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím ekonomy a ekonomky.

Helena Horská, ekonomka, členka NERV: Jestli můžu, děkuju moc za dotaz. Jako člen Národní ekonomické rady vlády jsem potěšena, že alespoň některé návrhy, které jsme předložili společně, na kterých jsme se buď shodli ve většině, tak byly vyslyšeny. Když se na to podívám z toho většího úhlu pohledu, protože stejně jako pro vás, tak pro mě je to dnešní představení nové, tak za mě jsem ráda, že ten ozdravný balíček je za mě ambiciózní, řekla bych dostatečně, protože když se podíváme na obecná doporučení mezinárodních organizací, že úspěšné ozdravné balíčky se skládaly z jedné třetiny na straně příjmů, ze dvou třetin na straně výdajů, tak tady ta podmínka je splněna. Takže za to mohu dát palec nahoru.

Ne se všemi těmi opatřeními v detailu samozřejmě souhlasím, ale to je přesně otázka diskuze, otázka politické zodpovědnosti. Zároveň, když se podíváme na pravidla a výzkumy, které říkají, jak by měl procházet a jak by měl vypadat ozdravný balíček a jak by měl pomoci snižovat inflaci, tak tady také jsem uspokojena. Obzvlášť pokud vládě se opravdu podaří naplnit slibované snižování schodku veřejných rozpočtů, a to více než o 1,5 procenta hrubého domácího produktu v příštím roce.

Protože to je přesně ta cesta, kterou vláda přispívá k boji proti inflaci v České republice. Protože výzkumy, které byly nedávno zveřejněny, trochu paradoxně maďarskou centrální bankou, přesně naznačují, že právě ty škrty v rozsahu 1 a 1,5 procenta v horizontu roku a dvou jsou tou nejúspěšnější cestou, jak pomoci z hlediska státu krotit inflaci.

Aleš Rod, ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru, člen NERV:  Já bych ještě doplnil, jestli mohu, myslím si, že by té politické debatě o fiskální politice velmi prospělo, kdyby se její účastníci důkladně seznamovali s výstupy Národní rozpočtové rady. A zejména bych každému doporučil, aby zabrousil na web Národní rozpočtové rady, kde je krásná kalkulačka veřejných příjmů a výdajů státního rozpočtu. V té kalkulačce si každý může zkusit naklikat těch svých 100 nebo 200 nebo 300 miliard korun, a pak se ohlédnout a podívat se, jak by to bolelo jeho voliče.

Velmi často pak dochází k tomu, že si to ten člověk smaže, snaží se to naklikat tak, aby to nebolelo jeho voliče, což je potom komplikované, když těch stran je pět v koalici. Takže z tohoto úhlu pohledu my vnímáme, že se jedná o kompromisní řešení, ale to kompromisní řešení má jasně daný základ, o kterém mluvila Helena, a to je jedna třetina příjmů, dvě třetiny výdajů, a to je aspoň z mého pohledu dobrá zpráva.

Dominik Stroukal, ekonom, vysokoškolský pedagog, člen NERV: Já jenom stručně, já nebudu nikdy spokojený, ale já si myslím, že důležité je zmínit, že to nekončí, že tohle je začátek. My jsme nějaké meníčko připravili a myslím, že zasedneme znova a přijdeme s nějakými dalšími věcmi, že tohle není konec těch opatření, takže se těším na další spolupráci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, vidím Novu.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, vy jste teď představili nějaká opatření, na která jsme tady dlouho čekali. Opozice v tuhle chvíli už stoprocentně zbrojí, připravuje nějaká prohlášení, s čím vším nesouhlasí. Já se chci zeptat, jestli ta shoda je tak silná, že si dokážete nejen v tom veřejném prostoru, mediálním prostoru nebo i v té Poslanecké sněmovně všechny ty jednotlivé kroky dostatečně obhájit, a jestli nás třeba nečeká další noční vyjednávání ve Sněmovně? Děkuji. A ještě bych pak měl jednu teda mimo téma, jestli můžu, na pana vicepremiéra Rakušana.

Petr Fiala, předseda vlády: No určitě naše vládní koalice, našich pět stran, nepotřebuje žádné noční jednání v Poslanecké sněmovně a my ho ani nechystáme. Ale pokud prostě opozice bude chtít skutečně diskutovat nebo bude chtít obstruovat, což je taky její právo, no tak ta noční jednání zase budeme mít a my jsme na to připraveni. K tomu se nedá říct nic jiného.

Ale to, co je důležité, je, že my stojíme naprosto jednoznačně, všech pět politických stran, za těmito opatřeními, ať už v oblasti ozdravného balíčku, nebo důchodové reformy. A v tomto směru budeme postupovat rychle k tomu cíli, abychom je taky dokázali proměnit co nejrychleji v legislativní opatření.

Možná bych k tomu ještě dodal. My jsme se poctivě snažili, abychom zvlášť ty věci, které jsou dlouhodobé, a to se týká hlavně důchodové reformy, projednali s opozicí. Pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka opakovaně jednal s oběma opozičními stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně, s hnutím ANO a s SPD, a snažil se zjistit jejich názory a dosáhnout nějaké rámcové shody. To, že to jednání asi příliš úspěšné nebylo, ještě uvidíme, já to nechci takto teď dopředu hodnotit, to uvidíme při tom projednávání té důchodové reformy, ale ze strany vlády tato snaha o dosažení širšího politického konsensu i s opozičními politickými stranami tady rozhodně byla.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Mám přihlášené pány vicepremiéry Rakušana a Jurečku.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkujeme, my se vzorně hlásíme panu Smolkovi. Jenom doplnění pana premiéra a potvrzení toho, co říká. My máme 108 hlasů v Poslanecké sněmovně pro to, co jsme dnes představili. Proto ta diskuze také trvala nějakou dobu, často jsme od vás v průběhu té diskuze slyšeli dotazy typu: kde je rozkol, kde je rozpor. My jsme říkali: ne, to je koaliční vláda pěti politických stran, které mezi sebou vedou zcela legitimní politickou diskusi, protože mají pět různých programů.

A dopředu jsme také říkali: potom vám představíme, a stihneme to ještě před dvanáctou, za 5 minut 12, právě takový soubor opatření, která České republice pomohou a za kterými bude stát celá koalice. Pokud opozice bude chtít férovou diskuzi, na tu jsme určitě připraveni. Pokud opozice bude chtít noční férovou diskuzi, i na tu jsme připraveni. Ale jsme samozřejmě připraveni na to, že hlasy pro tento ozdravný balíček pro českou ekonomiku určitě mezi koaličními poslanci najdeme.

Takže teď jestli opozice zbrojí, píše nějaké vyjádření, to je dobře. Je dobře, že jsme v zemi, kde opozice svobodně mluví, kde se bude vyjadřovat, a my se na tu diskuzi určitě těšíme, povedeme ji věcně, argumenty máme.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím stručně doplnit. V případě důchodové reformy ta jednání i ty diskuze budou pokračovat, protože například, jak jsem tady zmínil, třeba přesná parametrizace pro ty důchody u těch náročných profesí bude vyžadovat ještě nějaký čas. Takže já jsem stále otevřený té debatě, jak ty parametry ještě docizelovat, protože tam někde bude důležité, jak to legislativně technicky bude opravdu napsáno.

A co je ale podstatné, já jsem se opakovaně zástupců opozice ptal, jaké jsou jejich návrhy. A já jsem za ty dva měsíce vlastně žádný konkrétní návrh neslyšel. Stále jsem tomu otevřen, aby takovýto nějaký návrh od nich zazněl. A obecně to platí i u celé oblasti toho ozdravného balíčku i v těch daních. Vlastně v té diskuzi posledního roku a půl my neslyšíme od opozice žádný konkrétní, promyšlený návrh, který opravdu umí do budoucna řešit problémy této země. Ať už v oblasti důchodů, nebo v oblasti deficitu státního rozpočtu. Stále slyšíme, že by přidali víc, lépe, šířeji, ale neříkají, jak by to dokázali řešit na té straně výdajů, respektive přímo rozpočtu, to prostě neslyšíme.

Takže já budu rád, když třeba toto se změní pro příští týdny, měsíce, když v těch nočních, ranních i denních debatách ve Sněmovně, které klidně ať trvají několik dnů, na to jsme připraveni, uslyšíme opravdu racionální, programová, konkrétní fakta, jak to oni chtějí řešit. To tam neslyšíme. Možná se to změní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan vicepremiér Bartoš.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych možná navázal i na Mariana Jurečku a možná i na to, co tady předtím zaznělo. My jsme vycházeli z návrhů, které přinesl NERV, zároveň jsme reflektovali i věci, které byly v závěrech NKÚ, kde teda k té minulé vládě a ke zvládnutí covidového období tady zaznělo, že většina peněz uvolněná minulou vládou na nakopnutí české ekonomiky a jako záchranný balíček pro lidi strádající pandemií vůbec nešla na řešení těch covidových dopadů. To je podle mě důležité.

Stejně tak i ten problém významně prodotovaného fungování České republiky. A na to z té předchozí vlády nikdo nesáhl a prohlubovali významně to zadlužení, neboť ten zděděný trend zadlužování byl i před volbami, předtím, než tato vláda byla ujednána, a vlastně začali jsme fungovat v té poslední vlně covidu.  A já mám možnost jednak ve Sněmovně, ale i v těch politických debatách, a kolegové to dosvědčí, potkávat různé politiky opozice. Je správně, že opozice kritizuje, ale to je významná kritika, kde se nespoří, a tady jsme ukázali, že ty úspory tam jsou, a rozdávejte víc peněz, nicméně nezvyšujte žádný deficit.

A i příklady, tam, kde by se mělo spořit, jsou většinou symbolické, ale my jsme ukázali i v těch opatřeních, zejména tím, jak řešíme platy politiků a ústavních činitelů, že v té debatě tam nebyla žádná dogmata. A teď tady můžeme zkoušet, nebo vy jako zástupci médií, toho či onoho politika z jeho pravé stranickosti, ale skutečně jsme se snažili postavit takový mix, aby řešení té krize i ten výhled změny toho kurzu České republiky byl prostě posazen správně a realisticky, spíše než jako vybrat si skupinu, což významně teď dělá teda opoziční hnutí ANO. A na každý jeden příklad vlastně na tom ilustruje naprosté zašlapání do země. Ale já si nemyslím, že tak, jak je to navrženo, by v tuto chvíli existovala nějaká, řekněme, privilegovaná skupina, která v danou chvíli z tohoto vychází jako absolutní vítěz.

Myslím si, že to dává smysl, a na ty argumenty opozice, a to zaznělo správně od Mariana Jurečky. Pokud zazní, tady musíte dát víc, ukažte nám na druhé straně, kde toto nebude na dluh, na vrub deficitu státního rozpočtu, nebudou to peníze, které budou tu situaci zhoršovat. I podle těch grafů budoucího stavu financí, tak se ukazuje, že ten trend, který nastavujeme, vede k postupnému snižování zadlužení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuju, hlásily se Hospodářky, nějak postupně se dostaneme ke všem, nebojte.

Jitka Vlková, Hospodářské noviny: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, vy máte v těch heslech sociální smír, ale chcete snižovat prostředky na platy státním zaměstnancům. Tak jestli můžete říct, jak to myslíte a jak to máte předdohodnuto třeba s odbory? A druhá otázka se týká vlastně těch opatření, která, když šetří vláda, to znamená, snižování provozních výdajů státu plus ty dotační programy, tak jestli je to jenom na příští dva roky a v roce 2026 se to vrátí zpátky anebo jestli je tam nějaký plán, aby to pokračovalo? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My určitě nechceme a nebudeme snižovat platy státních zaměstnanců. My snižujeme objem mzdových finančních prostředků, a to je velký rozdíl. Ten cíl je, abychom efektivněji nakládali s těmi místy, která jsou na jednotlivých resortech, aby se rušily zbytečné agendy, aby se rušila oddělení, která nefungují, aby se neobsazovala místa, která nejsou obsazená, z kterých někdo odchází, tam, kde už to není potřeba.

Takže nejde o snižování platů konkrétních zaměstnanců, ale jde o celkový objem mzdových prostředků, což je správná cesta, protože jinak ten stát nezeštíhlíme, nezefektivníme. Současně začnou fungovat i některé věci, které děláme v rámci digitalizace, a to nám zase umožní se do tohoto limitu bez větších problémů vejít.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Pro ty dotace nepotřebujeme žádnou změnu zákona, to je exekutivní rozhodnutí, určitě neplánujeme, já jsem říkal, že to je trvalé opatření, ale je to věc každé vlády, jak rozhodne. Jsou vlády, které zvyšují počet dotačních titulů, zvyšují objem dotačních titulů. Naše vláda postupuje přesně naopak.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, ještě prosím teda tu Novu se doptat a potom Echo.

Marek Bruna, TV Nova: Já jsem se chtěl ještě zeptat, mluvilo se o tom, že vláda znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců v sazbě 0,6 procenta. Tak nevím, jestli v tom množství informací jsem to přeslechl nebo jestli to tam tedy je nebo ne? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My jsme řešili problém karenční doby a proplácení nemocenské. Když se vrátíme do minulosti, tak do konce roku 2008 každý zaměstnanec platil 1,1 procentního bodu hrubé mzdy na nemocenské pojištění a měl placenou nemocenskou od 1. dne. Od 1. ledna 2009 se zavedly ty tři dny karenční doby. To znamená, že za ty tři dny se nepobírala žádná nemocenská. To byla ta nevýhoda, a jako výhoda, každý z těch zaměstnanců přestal platit 1,1 procentního bodu své hrubé mzdy.

Když bych to vzal k dnešní průměrné mzdě, zaokrouhleno je to 40 tisíc, 480 tisíc, z toho, pokud by platila pravidla z roku 2008, tak by každý z těch, který má tu průměrnou mzdu, zaplatil něco kolem, 1,1 procenta ze 480, 5 200, přibližně. Tohle přestalo platit a za to měl ty tři dny jakoby bez náhrady. Pak se ty tři dny proplácely zpětně, ale povinnost vybrat na to peníze, předplatit si to pojištění, zůstal. Takže dvě výhody najednou. My jsme nepřistoupili k plnému návratu na 1,1 procento, ale na 0,6 tak, abychom vyrovnali deficit toho systému nemocenského pojištění. Z toho se platí šest dávek, z toho se platí nemocenská, platí se z toho mateřská, dlouhodobé OČR, otcovská a dvě menší dávky.

Já myslím, že to je fér, rovnovážný stav. Tak byla jedna výhoda, jedna nevýhoda, pak se ta nevýhoda vrátila na původní stav, zůstaly dvě výhody a ten systém se stal deficitním. Takže proto jsme k tomu přistoupili. Druhá varianta, druhé řešení téhož by bylo, že ponecháme tu nulovou platbu nemocenského pojištění a k tomu bude ta nevýhoda, ty tři dny bez placení, první tři dny nemocenské.

Dohodli jsme se, že je lepší pro zaměstnance zachovat ty tři dny placené nemocenské a současně mít těch šest desetin procentního bodu toho nemocenského pojištění, odkud se zase platí nejenom ta nemocenská, ale i ta mateřská, otcovská, dlouhodobé OČR a další dvě dávky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, teď to Echo.

Jan Křovák, Echo24: Dobrý den, já mám tři dotazy. První míří na pana ministra Stanjuru. Vy už jste to naznačil, naznačil to i pan Stroukal, že tímto balíčkem nekončíte, že vlastně jakoby začínáte. Tak se chci zeptat, jestli příští rok můžeme čekat nějaký ozdravný plán II.?

Druhý dotaz na pana ministra Jurečku. Vy jste mluvil o vdovských důchodech, chci se zeptat, jestli probíhala debata i o sirotčích důchodech, případně proč ano, proč ne, proč jste o tom třeba více nemluvil teď při tom představování?

A třetí dotaz míří na pana ministra Rakušana. I tady na obrazovce máte zeštíhlení státu a vy jako ministr vnitra, respektive Ministerstvo vnitra, máte na starosti tu metodiku na revizi agend státní správy. Tak se chci zeptat, v jaké je to fázi, kdy to vlastně bude reálně aplikováno v realitě?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, ozdravný balíček II. nebude. Ten proces nekončí v tom, že budeme hledat úspory zejména na provozní straně rozpočtu. Většina, už jsem to říkal, většina těchto úsporných kroků nepotřebuje změnu zákona, jenom politickou odvahu, větší razanci ze strany těch, kteří stojí buď v čele ministerstva, nebo nějaké významné státní instituce – Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční správa, takhle bych mohl jmenovat.

Ale současně, a co nekončí, je boj s tou byrokracií. To si myslím, že je také hrozně důležité proto, aby se lépe podnikalo, aby se lépe žilo, aby se lépe spravovaly instituce, tak musíme snižovat byrokracii. Velmi často si ji zase vyrábíme sami. Vymýšlíme nové tabulky, nové výkazy pořád dokola, s daty pak pořádně nepracujeme. Takže tohle je nekončící proces, ale určitě nebudeme chystat něco, co jste nazval ozdravný plán II. To by znamenalo, že jsme to, co jsme připravili, že jsme nepřipravili správně a v dostatečné intenzitě.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jen velmi stručně. U sirotčích důchodů jsme v rámci důchodové reformy debatu o nějaké úpravě parametrů nevedli. Ty vdovské důchody jsme tam zahrnuli proto, protože v roce 2009 došlo ke změně, která vedla k tomu, že především u té skupiny věkové předdůchodové došlo potom k tomu, že část těchto lidí ztratila potom trvale nárok na tento vdovský, vdovecký důchod a způsobovalo to opravdu dlouhodobé problémy pro ně do konce jejich životů.

Takže proto, i na základě zkušeností, poznatků z praxe, z toho, jak nám tito lidé žádali případně i o zmírnění tvrdosti zákona, jsme přistoupili tady k tomuto, řekněme, sociálnímu opatření, které je součástí důchodové reformy.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak poslední otázka, revize agend, to je taková nenápadná činnost Ministerstva vnitra, nicméně pan nejvyšší státní tajemník Fryč má tu pilotní verzi připravenou. My to budeme pilotovat na Ministerstvu vnitra, nejdříve sami na sobě. Uvidíme, jaké to přinese výsledky, a také uvidíme, kde by se třeba ta metodika jako taková v nějaké, řekněme, pochopitelnosti, aplikovatelnosti dala ještě vylepšit. A nejdéle po vládních letních prázdninách bych toto chtěl poskytnout jako produkt ostatním kolegům, kolegyním z vlády, představit to vládě jako celku. Myslím si, že to je něco, co je i v ideovém souladu se vším, co dneska v tom balíčku jako takovém bylo představováno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, teď poprosím Novinky, potom tamhle vzadu Rozhlas a ještě druhý dotaz tam je. Jestli můžete podat Novinkám mikrofon, prosím. Děkuju.

Dáša Šamanová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, tady v těch materiálech, co jsme od vás dostali je, že do rozpočtu přibude 2,7 miliardy korun díky úpravě daně z příjmu fyzických osob. Tak co si pod tím máme představit? Další otázka je, že dosud jste říkali, že vlastně jste škrtli 800 úřednických míst. Tak jestli jste toto číslo navýšili? A poslední otázka je, proč ten konsolidační balíček nakonec neobsahuje tu spotřební daň u tichého vína? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ten materiál jsme připravili my na Ministerstvu financí, pokud citujete jakoby podrobnější čísla z tiskové zprávy, tak já na ty první dvě otázky odpovím. U daně z příjmu fyzických osob jsme po dlouhé debatě, a není to žádné překvapení, protože naše strany jako vládní měly různý názor v minulosti a ty různé názory si zachovaly, takže jsme přistoupili k vyšší míře solidarity.

Jinými slovy to znamená, zachovali jsme dvě sazby, 15 a 23 %. Dneska platíte tu vyšší sazbu, pokud máte částku vyšší než je čtyřnásobek průměrné mzdy, ovšem z toho rozdílu. Mnozí se chybně domnívají, že když mají čtyřnásobek průměrné mzdy, tak, že z celého, ale z toho rozdílu mezi čtyřnásobkem průměrné mzdy a vaším skutečným příjmem platíte tu druhou sazbu 23 %. My jsme v rámci zvýšení solidarity v systému tu hranici z čtyřnásobku průměrné mzdy snížili na trojnásobek průměrné mzdy.

Sazby zůstávají stejné, jenom tu druhou sazbu budou platit nově lidé, kteří budou mít trojnásobek průměrné mzdy a vyšší. A dopočet, je to odhadovaný výnos. Zaprvé, tím, že se platí z větší části, tak ti, kteří měli dneska už druhou sazbu, zaplatí víc, protože budou platit z většího objemu, a nově tam přibydou poplatníci. Jestli mě paměť neklame, tak u toho čtyřnásobku se to týká asi 0,5 procenta zaměstnanců a u toho trojnásobku myslím 1,5 procenta zaměstnanců. Všichni ostatní jsou pod touto poměrně vysokou mzdou či platem a těm zůstává ta sazba ve výši 15 % tak, jak byla schválena.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan premiér k tomu tichému vínu.

Petr Fiala, předseda vlády: Tichá vína, samozřejmě byste se mohla zeptat na spoustu dalších věcí, kde jsme na ty daně nesahali, takže jsme nesahali ani na tiché víno. Ale chápu ten dotaz a nebudu tajit, že se o tom vedla poměrně široká debata. Odpovídám na to já, protože ta debata šla i napříč jednotlivými politickými stranami. Je potřeba říct, že byly argumenty velmi silné pro zavedení spotřební daně na tiché víno, ale byly velmi silné argumenty i proti tomu zavedení. Ta věc, která nakonec rozhodla a byla pro nás určující, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není. Proto jsme se rozhodli, že ten stav ponecháme takový, jaký je.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Rozhlas, potom pán vepředu.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Jo, pardon, ještě úřednická místa.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já odpovím. Třeba v mém resortu za těch 16 měsíců jsme snížili počet pracovních míst o 950, pak je suma za všechny resorty. Právě proto snižujeme objem platů. My nejsme schopni z úrovně vlády říct: toto ministerstvo minus 5 míst, toto ministerstvo minus 10, minus 30 a podobně. Chceme snižovat o 2 procenta objem platů, to fakt se sociálním smírem nemá nic společného.

A pak je na každém tom vedoucím, když udělám jednoduchý příklad, tak buď máte 80 000, které dáte jednomu zaměstnanci a máte jednoho, anebo máte dvakrát 40 a máte dva zaměstnance. Ale pořád máte mzdové náklady 80 tisíc plus odvody. Takže my snižujeme ten objem, tím zvyšujeme tlak na ty, kteří stojí v čele úřadů, aby, pokud chtějí zachovat či zvýšit platy svých zaměstnanců, musí snížit počet těch zaměstnanců.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr Jurečka chtěl doplnit? Už ne, dobrý. Takže Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě k těm mzdovým nákladům chtěla zeptat, má se to týkat i bezpečnostních sborů, to znamená, budou se snižovat teda počty například policistů? A potom ke stavebnímu spoření, vy teda chcete ten příspěvek snížit na tisícovku. Od kdy by teda ten nižší příspěvek měli lidé dostávat u těch stávajících smluv? A ty nové, mají být navázány na nějaká konkrétní opatření, na která by to spoření mělo být použité?

A pak ještě na pana ministra Jurečku ke krácení těch penzí. Mohl byste ještě blíže vysvětlit, co se teda změní ve výpočtu oproti dnešku a jak moc to zasáhne tu zásluhovou část důchodu a tedy i ty lidi, kteří v současnosti dostávají vyšší důchody? A o kolik by mělo být to pojistné, které budou platit zaměstnavatelé, vyšší právě u těch náročných profesí, které by měly odcházet do důchodu dříve?

A pak ještě, vy jste dříve říkali, že kromě těch finančních dopadů jste si zjišťovali i ty sociální. Tak jaká ta opatření mají mít ty sociální dopady především na ty nejchudší skupiny obyvatel, u kterých se ta sociální situace kvůli energetické krizi i té covidové krizi v těch posledních letech výrazně zhoršila. Tak jestli jste řešili, jak jim i těmi opatřeními třeba nějak pomoct? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se omlouvám, vy vždycky řeknete šest otázek a ono je potom těžké si vzpomenout, která byla úplně první.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já to klidně připomenu. Policisté.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Minus 2 procenta. No, platí to obecně. Tam není napsané, že každý bude minus 2 %. Je důležitý objem platů. Je na vládě, aby ten úkol splnila. K tomu nepotřebujeme změnit zákon, k tomu potřebujeme, a je to docela jednoduché, je to vyčísleno, a my členové vlády a členky vlády se musíme domluvit, aby ten cíl nebo ten úkol, který jsme dostali, byl splněn. Je předčasné v této chvíli říkat, jak to bude po resortech. Někde to může být více, někde to může být méně. Pokud najdeme někde větší počet agend, které zrušíme, tak to snížení počtu pracovních míst může být razantnější než jinde. Může vzniknout nová agenda, která zatím nebyla. Takže to není obecný princip, který platí pro každý úřad, pro každou organizační složku státu či pro každou příspěvkovou organizaci státu. Ale co je podstatné, že ta úspora prostě být musí.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já bych jenom doplnil. Já tady opravdu tímto nechci spouštět žádnou paniku do sborů jako takových. Už to řekl pan ministr financí. Jsou to dvě procenta a je to na všechny resorty. Je to na Českou republiku a my si v rámci vlády dáváme priority. Bezpečnost určitě dlouhodobě prioritou vlády jako takové je. My si za tím samozřejmě stojíme a počty policistů se dostaly pod 40 tisíc v loňském roce, my potřebujeme udržet bezpečnostní situaci v České republice na úrovni a neznamená to automaticky, že se proporcionálně všude, ve všech sborech, v každém tělesu berou 2 %.

Ale my jako Ministerstvo vnitra se k tomu stavíme jinde zodpovědně. Spolu s Ministerstvem financí jsme měli téměř největší počet reálně propuštěných úředníků. Určitě v zužování agend, právě po revizi nejnutnějších agend, v tom budeme pokračovat.

Ještě jedna poznámka k tomu. Prostě bez revize agend toho, co dělají naši policisté a co dělají policisté v jiných zemích, prostě to porovnávání jednoduchých čísel nefunguje. Takže tady nespouštějme žádnou nervozitu, takto k tomu přistupovat nebudeme.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jestli mohu doplnit ty vaše otázky, které se týkaly důchodů. Tak tady, pokud jde o náročné profese, máme položený princip, který platí od 1. ledna tohoto roku. To znamená, ten princip v případě zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů je nastaven tak, že říká, že to zvýšené pojistné je 5 %, a následně potom je možné odcházet tedy bez toho krácení. Takže počítáme, že z tohoto principu bychom vyšli.

Budeme ještě řešit ty technické záležitosti, které jsem tady zmiňoval, to znamená, které přesně pracovní pozice u těch fyzicky náročných činností to budou, jaké tam máme evidenční doklady zpětně, abychom byli schopni potom také dohledat, kolik těch náročných profesí ten daný člověk odpracoval. Takže toto bude záviset, jak toto budeme schopni pojmout do toho výsledného návrhu, který potom budeme realizovat. Proto jsem říkal, že toto je opatření, které bude vyžadovat ještě opravdu odbornou, technickou práci, abychom toto dopracovali.

Pokud jde o tu otázku úpravy valorizací, já chci tady podtrhnout. Důchody současných důchodců porostou a vláda jasně řekla, že garantujeme jejich růst o inflaci a o růst třetiny reálných mezd. Ten vývoj mezd v příštích dvou, třech letech nebude hrát žádnou roli, i kdyby tam byla jedna třetina nebo jedna polovina, protože my musíme dohnat ten pokles, který tady nastal v letošním a v loňském roce. Vrátíme se na hodnotu, která tady byla před rokem 2018, která garantovala, řekněme, dostatečně solidně udržení dobré životní úrovně důchodců.

Pokud jde o tu otázku úpravy té výměry nových důchodů. Tak tady se bavíme, že ten nárůst v příštích deseti letech i po této úpravě bude, že průměrný důchod v České republice za 10 let vzroste zhruba o 10 tisíc korun. To ponížení je tam zhruba řádově kolem 180 Kč a je to nastaveno technicky tak, že zachováváme ten princip toho poměru zásluhovosti, solidarity, stejně, jako je dnes.

Pokud jde o ta sociální opatření, tady chci jednoznačně podtrhnout, jak v té důchodové reformě i v té daňové oblasti, nemůže nikdo objektivně říci, že by ta opatření nezohledňovala sociální aspekty. Naopak. Jak jsem tady říkal v úvodu, když se podíváme na spotřební koš v běžné domácnosti, ať už rodiny s dětmi, nebo důchodců, tak u jedné třetiny výdajových položek, to jsou ty položky, kde se snižuje DPH. To znamená jednoznačně pozitivní opatření napříč tou populací. Samozřejmě víme, že čím je nižší příjmová skupina, tím je pro ni toto důležitější. Je to pozitivní krok.

Když se podíváme na seniory. Pozitivní náběh výchovného od 1. ledna tohoto roku. Tady jsme dneska mluvili o úpravě vdovských, vdoveckých důchodů. Zase to je ta skupina, která je velmi sociální zranitelná. Takže z hlediska sociálního aspektu tato vláda, tato vládní koalice, myslím si, že k tomu přistoupila velmi zodpovědně, velmi férově. Nemůže tady opravdu nikdo, kdo zná tyto detaily, říkat, že jsme udělali nějaké asociální kroky. Rozhodně ne. Naopak. Naopak jsme posílili ten důraz na to, že na tyto lidi a tyto domácnosti velmi dobře pamatujeme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, támhle vzadu dotaz.

Jana Karasová, Český rozhlas: Můžu ještě k tomu stavebnímu spoření?

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Stavební spoření se snižuje na tisíc korun.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: U stavebního spoření navrhujeme snížit státní příspěvek z dvou tisíc na jeden tisíc korun pro stávající i nové smlouvy. Jednali jsme o tom celou dobu s Asociací stavebních spořitelen, máme načrtnutou možnou spolupráci, myslím, že ji představíme v příštích dnech a týdnech.

Myslím si, že to řešení, ke kterému jsme přistoupili, je rozumným kompromisem. Jeden z návrhů NERVu byl, abychom úplně zrušili podporu stavebního spoření. My jsme hledali model, kdy ji zachováme a současně více přiblížíme tomu názvu, protože ten účel, stavební spoření, správný název by asi byl v souladu s tou letitou zkušeností: spoření se státní podporou než stavební spoření.

Našli jsme nějaké řešení. Ta úspora pro státní rozpočet se při tom úplném zrušení, které by se mohlo týkat pouze nových smluv, pokud dobře počítám, poprvé projevila v roce 2030, protože vždycky se vyplatí zpětně, to znamená, ještě v rozpočtu roku 2024 bude vyplacen státní příspěvek podle letos platných pravidel. Takže potenciální úspora těch 50 %, zhruba dvou miliard, je až pro rozpočet v roce 2025.

A pokud úspěšně dotáhneme jednání se stavebními spořitelnami, tak si myslím, že přijdou i zajímavé produkty, které by mohly přispět k tomu, aby domácnosti zvládly například energetické úspory tam, kde bydlí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Přál si doplnit pan místopředseda Bartoš.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych jenom doplnil, jednak bych chtěl teda poděkovat panu ministrovi Válkovi, že nám tady dolil vodu, děkujeme ministru zdravotnictví, a zároveň bych chtěl říct, jenom abych doplnil Zbyňka Stanjuru. I v tom jednání ohledně fungování toho titulu stavební spoření jaksi vzniká, že stavební spoření rovná se v mysli některých lidí jistota dostupného bydlení v České republice. Ale je to jeden z nástrojů, které využívají domácnosti. Ale i třeba v nastavení toho DPH, pokud si všimnete, tak v té snížené sazbě jsou stavební práce za účelem budování nových bytů a bydlení. Takže do té oblasti dostupného bydlení, i když zde třeba zaznívaly i ty dotační tituly, tak v těch věcech, které se týkají bydlení a obcí, aby mohly stavět, tak naopak jdeme více směrem k tomu, aby se v České republice stavělo.

Tak jenom aby nebylo interpretováno, že změna parametrů stavebního spoření znamená něco negativního na možnosti lidí. Na to máme řadu jiných nástrojů a já věřím, že společně s dalšími resorty i lepších nástrojů, než pouze tento titul, který budeme měnit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a já jenom upozorňuji, že vstupujeme do poslední pěti až desetiminutovky tiskové konference. Tamhle dotaz, poprosím, vzadu.

Pavel Cechl, Právo: Dobrý den, já bych měl první otázku, nevím, jestli je na pana ministra Stanjuru nebo na pana ministra Jurečku, poněvadž je to konsolidační balíček, ale současně je to podpora v nezaměstnanosti. Takže co konkrétně se tam bude zpřísňovat a jak, proč je tam něco s dobou pojištění?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Zpřísňovat v čem? Já se omlouvám, já jsem špatně slyšel.

Pavel Cechl, Právo: Podpora v nezaměstnanosti, tam je nějaké zpřísnění?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jsem ten dotaz zaregistroval, velmi stručně odpovím. Počítáme s úpravou novely zákona o zaměstnanosti, v které bychom od příštího roku snížili míru podpory pro osoby, které jsou poživateli podpory v  nezaměstnanosti. Počítáme s tím, že snížíme, nebo respektive zrychlíme, to tempo poklesu té  podpory v tom čase. Ještě tam chci také dát princip, abychom odlišili, jestli nám na ten pracovní úřad přichází o tuto podporu žádat člověk, který třeba 20 let pracoval a poprvé v životě je v této situaci, nebo se nám tam vrací osoby notoricky, opakovaně, po velmi krátkém čase.

Takže chci tady do určité míry udělat pořádek v těchto záležitostech, a také využít v pozitivním slova smyslu tu situaci, ve které jsme dneska jako Česká republika. Máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Každý, kdo má zdravé ruce, nohy a hlavu, ať pracuje. Jsou tady také kroky, které dělá Ministerstvo spravedlnosti, které pomáhají k tomu, aby lidé z šedé zóny se mohli opravdu efektivně a rychleji oddlužit, vrátit se oficiálně na trh práce. A tyto věci, když budeme dobře kombinovat, tak se nám prostě bude dařit to, že tento podíl lidí nám bude klesat.

Takže proto si dovolím říct, že teď je ta správná doba, kdy si můžeme dovolit zpřísnit podmínky vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

Pavel Cechl, Právo: Tam je napsáno něco s dobou pojištění, ale to asi se doptám dodatečně. Druhá otázka, bude se něco měnit u výchovného v budoucnosti? A v čem konkrétně spočívají ty změny u vdovských a vdoveckých důchodů, poněvadž jsem to nepochopil. A třetí otázka na pana ministra Stanjuru. Jestli jsem to správně pochopil, tak časopisy budou v 12% sazbě DPH a noviny v 21%. Proč, když jde o stejný obor podnikání, který se liší periodicitou?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já pouze velmi stručně. Já jsem tady zaregistroval teď, v době, kdy máme v legislativním procesu tu novelu, která se týká předčasných odchodů do důchodu a úpravy valorizací, připomínku Ministerstva financí k valorizacím výchovného. Je to tento týden čerstvá informace, na to si s panem ministrem sedneme, určitě to potom budeme řešit na odborné i politické úrovni. V tento okamžik to není předmětem této současné, aktuální debaty.

Pokud jde o otázku, teď se omlouvám, tam byla ještě ta druhá? Vdovské a vdovecké důchody. Je to z toho titulu, když to řeknu zjednodušeně, dneska, pokud ta osoba ztratila ten nárok a nebyla v té lhůtě dvou let před vstupem do důchodu, nebo před nárokem na důchod, tak už celoživotně neměla nárok získat tento důchod. To znamená, my to rozšiřujeme z těch dvou let na těch 5 let. Je to návrat k podmínce, která tady byla před rokem 2009.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že odpověď na to DPH je stejná jako všude. Pokud jsme chtěli něco zařadit do snížené sazby, tak jsme hledali ve zdravotních, sociálních třídách společensky významné hledisko. Časopisy, jsou vědecké časopisy, to je ten hlavní důvod, to je ta podpora, proč je to ve snížené sazbě. Ano, jsou i jiné časopisy než vědecké, ale to už se rozlišit nedá. Takže my známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme.

Omlouvám se, že to říkám takhle, ale u každé položky se můžeme ptát, proč to není. Nevím, jestli jste z novin nebo z časopisu, to se omlouvám, ale hledali jsme tam nějaký důvod, proč ta služba, ten produkt nemá být v základní sazbě. Když jsme ho našli, tak jsme to navrhli, pokud jsme se na tom neshodli, tak jsme to nechali v základní sazbě, nic za tím jiného nehledejte. Je logické, a viděli jsme ten příběh mnoho let, když jsme měli dvě snížené sazby, všichni chtěli z první snížené do druhé snížené. Nikdo nechtěl z druhé snížené do první, zcela nepřekvapivě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Reuters se hlásí už od začátku.

Jan Lopatka, Reuters: Dobrý den, já mám dvě otázky pro pana ministra financí. A první je, jaký navrhnete deficit státního rozpočtu na rok 2025? Víme, že oproti tomu, kdybyste nedělali nic, tak by narostl o 94 miliard. Nicméně máme tam i vyšší výdaje na obranu, platy učitelů apod., mluvili jste dříve o tom, že by to mělo být 80 miliard, jaké číslo z toho nakonec vypadne? A druhá otázka, prosím ještě jenom potvrdit, zda platí to, že korporátní daň bude uplatňovaná od zisku roku 2024? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, jinak to ani nejde. To je zcela logické. Platí ten cíl, správně říkáte, že rozdíl je, jestli nějaké opatření pozitivně či negativně ovlivní deficit. To znamená, ten cíl je pořád stejný pro rok 2024, i když vy jste se podle mě ptal i na rok 2025, ale myslím, že nemá cenu v této chvíli spekulovat o deficitu, nebo o navrženém deficitu, státního rozpočtu za rok 2025. Cíl je o 70 miliard nižší, než je ve střednědobém výhledu. Na tom cíli se nic nezmění. Ten cíl ohlásil pan premiér v novoročním projevu. Ten cíl je pořád stejný. Ale právě proto, že se zvyšují některé mandatorní výdaje, např. výdaje na obranu díky tomu, že ten zákon schválila vláda, Poslanecká sněmovna, Senát. Ještě ne, ale schválí. Už to očekáváme v nejbližších dnech. Tak to úsilí musí být vyšší než těch 70 miliard. To znamená, když jsme tady společně s kolegy mluvili, že tím nic nekončí, tak z mého pohledu ty úspory, které tam jsou, jsou na minimální bázi a budeme hledat úspory dál u každého návrhu dalšího rozpočtu. Budeme se chovat jako Ministerstvo financí stejně, to znamená, každou korunu výdaje si dvakrát rozmyslíme, jestli ano nebo ne. Protože nerozhodujeme o vlastních penězích, ale o penězích daňových poplatníků a musíme si být fakt jisti, že ty peníze vynakládáme účelně a efektivně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, viděl jsem iDNES a Deník N.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, vy jste tady mluvili, že nepočítáte s tím, že by se ten balíček nějakým způsobem ve Sněmovně upravoval. Nicméně mění se tam příliš mnoho věcí najednou, poslanců vládních je 108, možná už 109 teďka, to není podstatné. A někteří z nich určitě budou mít nápad, jak ten balíček nějakým způsobem obohatit, některé věci podle jejich názoru narovnat třeba. Máte nějakou vůli, prostor, anebo bude striktní zákaz podávání pozměňovacích návrhů ze stran poslanců vládní koalice?

Potom, co se týče DPH 12 % na potraviny. To může vést ke snížení cen potravin, ale záležet bude hlavně na obchodnících, zda to promítnou do těch cen. Budete nějakým způsobem je se snažit třeba přesvědčovat, aby to opravdu lidé fyzicky viděli, když půjdou na nákup, nejenom si koupit třeba mouku do Lidlu, kam je poslal jeden váš kolega, a že skutečně budou ty potraviny levnější. Jak můžete vlastně ty prodejce přimět k tomu, aby o ta 3 % to kleslo? Třetí věc, zda jste se při vyjednávání bavili třeba i o nějaké větší míře progrese u daně z příjmu fyzických osob, než o které tady hovořil pan ministr financí Stanjura. Protože pak byste třeba nemuseli, řekněme, říkat lidem, kteří budou nově dostávat důchody, že budou mít nižší penze? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já začnu odpovídat. Pokud jde o potraviny, já už jsem zaznamenal výroky řady prodejců, že takto významné snížení daně z přidané hodnoty se projeví na cenách potravin, ale chtěl bych říct, že ta snaha vlády a pana ministra zemědělství, aby ceny potravin byly nižší, je dlouhodobá. Neomezuje se pouze na jeden výrok nebo jedno konstatování na sociálních sítích, ale pan ministr vytrvale jedná se všemi, kteří se podílejí na té finální ceně potravin tak, aby se cena potravin snižovala. A je dobře, že podle těch posledních údajů, které máme k dispozici, skutečně ceny potravin jdou dolů, takže je vidět, že už teď ta opatření a tlak, který vláda tady v tomto případě dělá, že opravdu funguje, a věříme, že to DPH k tomu přispěje ještě víc.  

Pokud jde o důchody. Já to chci znovu zdůraznit a asi to i několikrát takhle slovně potrhnout. Nikomu se žádné důchody snižovat nebudou. Těm, co mají stávající důchod, důchody porostou v rámci valorizací. Těm, co půjdou do důchodu, tak se důchody snižovat nebudou, jenom se sníží určitým způsobem výpočet nových důchodů ve velmi malých číslech. To může upřesnit potom pan ministr.

Takže nejde tady pro nikoho o žádné snižování důchodů. Tuto tezi je potřeba odmítnout. Stejně jako znovu, prosím, říkám, že když snižujeme 2 % objemu mezd, tak to neznamená, že každý bude mít o 2 % méně. Naopak, spoustě lidí může ta mzda vzrůst, když budeme dělat ta opatření v jednotlivých resortech správným způsobem, protože budeme potřebovat méně lidí, méně agend.

A poslední otázka, nebo ona byla možná první, se týkala pozměňovacích návrhů. V optimálním světě by to bylo tak, že k tomu žádný pozměňovací návrh nebude. A budeme se snažit vést poslance k tomu, aby žádné nápady v tomto směru nerozvíjeli. Může se stát, že my samy zjistíme, protože nejsme neomylní a těch opatření je celá řada, při tom legislativním procesu, že je potřeba něco upravit. Tak se na tom domluvíme a upravíme to, nakonec oba páni ministři připustili třeba určité technické úpravy. No, nemůžeme nikomu zakázat, aby podal pozměňovací návrh, ale můžeme se domluvit na tom, zda ten pozměňovací návrh bude mít podporu 108 poslanců koalice nebo nebude. To si myslím, že je podstatné. My žádné jednotlivé nápady, věci, které nebudou mít podporu nás všech, nebudeme svými hlasy jednoznačně podporovat. To, co teď tady vidíte, to má podporu celé vládní koalice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poslední opravdu rychlý dotaz Deník N.

Tomáš Linhart, Deník N: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Stanjuru a chtěl bych se ještě doptat ohledně nemocenského pojištění pro zaměstnance. Z jakého důvodu vlastně chcete navýšit už tak vysoké celkové zatížení práce, tedy daně plus odvody? A potom by mě ještě zajímalo, jestli dodržíte slib o udržení daňové kvóty na stavu z roku 2021, když se příjmy navýší o téměř 70 miliard a to předcházející snížení daní bylo objemově nižší? Děkuju.

Zbyňek Stanjura, ministr financí: Já se omlouvám, vy jste přišel pozdě na tiskovou konferenci? Já jsem tu nemocenskou asi před dvaceti minutami velmi podrobně vysvětloval, mohu znova, jestli ostatní kolegové. Z tohoto nemocenského pojištění se platí celkem šest sociálních dávek. Tento systém je deficitní. Platí se z toho samotná nemocenská, mateřská, dlouhodobé ošetřovné, otcovské a dvě menší sociální dávky, ještě mě to pan ministr Jurečka nenaučil ty další dvě.

Než se přistoupilo k zavedení karenční doby, tak se platilo 1,1 procenta a byla plně placená nemocenská, plně, v těch procentech, které se platí podle délky nemocenské a v těch stropech, které tam existují. Poté se vynulovalo toto pojištění z 1,1 procenta na 0 a jako nevýhoda byly tři dny neplacené nemocenské, první tři dny. To se zavedlo zpět, ale současně zůstala výhoda neplacení nemocenské. My jsme nepřistoupili k zvýšení z 0 na 1,1, přistoupili jsme k tomu zvýšení, které vyrovná deficit nemocenského pojištění. Dneska jsme tady dlouho, obě dámy expertky tady ukazovaly, jak je dlouhodobě neudržitelný deficit důchodového pojištění. Nemůžeme vedle toho nechat vyrůst nový systém například nemocenského pojištění, který bude taky dlouhodobě deficitní. Přece nemocenská má charakter pojištění a je výrazem solidarity, že se na ni skládáme, protože nikdo z nás neví, kdy bude muset čerpat nemocenskou dovolenou, jak dlouho, nikdo z nás to dopředu nemůže vědět. Takže to je ten hlavní důvod, pokud nemáme karenční dobu první tři dny, tak vybírejme nemocenskou v takové výši, aby ten systém nebyl deficitní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové… Jo, tam byla ještě jedna otázka, pardon.

Tomáš Linhart, Deník N: Jestli vás ještě můžu poprosit o upřesnění ohledně toho slibu ohledně udržení daňové kvóty z roku 2021?

Zbyňek Stanjura, ministr financí: O tom jsem už také mluvil, nevadí. Když se podíváte na ten koláč, jednu z prvních dvou stran té prezentace nebo tiskové zprávy, tak pro příští rok se očekávají nové příjmy, 31 miliard. My jsme snížili daně pro rok 2023 a 2024 již více než o 30 miliard. Mohu zopakovat ta opatření, zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, zvýšení limitu paušální daně, zrychlení odpisů v první a druhé odpisové skupině, zrušení podstatné části silničních daní atd. Takže to nemůže být jednostranný proces, když mluvím o daňovém zatížení jako celku, že když snížíme nějakou daň, tak se to nepočítá, a když jiné v tom daňovém mixu zvýšíme, tak se to počítá.

Budeme pro rok 2024 zhruba v objemu, některá z těch opatření zvýší příjmy, aniž bychom měnili sazby, například, myslím si, že to opatření, co se týče dohod o provedení práce, je rozumné, legitimní a spravedlivé. A buď se z toho stane skutečně jenom přivýdělek, pak o nic nejde, a pokud si tím někdo vydělává desítky tisíc měsíčně, bude platit důchodové pojištění, ale i zdravotní pojištění, stejně jako kdyby byl v hlavním pracovním poměru. Takže takhle se snažíme nezvyšovat daňové zatížení. Ono také záleží na růstu HDP, protože ta složená daňová kvóta se počítá vůči HDP, uvidíme, zpětně to vyhodnotíme, naším zájmem je to nezvyšovat. Já věřím, že se nám to podaří.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.