Brífink premiéra Petra Nečase po jednání Evropské rady, 19. října 2012

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Jednání Evropské rady, které proběhlo ve čtvrtek a v pátek tohoto týdne, mělo samozřejmě svůj důraz primárně v debatě o další integraci hospodářské a měnové unie. Jádro diskuse proběhlo včera večer a v noci ze včerejška na dnešek. Opatření v této oblasti by měla směřovat do čtyř základních oblastí. Za prvé do oblasti bankovní unie, do rozpočtového rámce na posílení hospodářské koordinace a také posílení demokratické legitimity a odpovědnosti.

Nejvíce debaty bylo nejenom mediálně, ale i na jednání Evropské rady o tzv. bankovní unii. My jsme sem přijížděli s tím, že považujeme za klíčové několik věcí. Za prvé, že výstupem této Evropské rady spíše než nějaká debata, nebo dokonce dohoda o obsahu této problematiky, má být spíše dohoda na proceduře a harmonogramu. Za druhé jsme přijížděli s tím, že samozřejmě máme své zájmy v této oblasti a považujeme za důležité, aby jakýkoli krok, který bude na evropské úrovni přijat, nedestabilizoval systém finančnictví a bankovnictví v ČR. My jsme velice rádi, že jsme dosáhli toho, že byla opuštěna některá nerealistická data, např. že jednotný mechanismus dohledu by měl být spuštěn k začátku příštího roku. My jsme to od počátku považovali za velmi nerealistické, s tím že by měla být dohoda o podobě právního rámce do 1. ledna příštího roku. Já považuji za velmi důležité to, že v této oblasti máme své specifické zájmy. Chci zdůraznit, že při schvalování jednotného mechanismu dohledu je nezbytné dosáhnout jednomyslnosti v rámci Evropské rady a že z tohoto pohledu my musíme vyřešit celou řadu dílčích nejasností a rizik. Nejsme sami v této situaci, právě proto, že konečnou podobu této tzv. bankovní unie vlastně dnes nikdo nezná. Nikdo neví, jak bude vypadat, a my chceme, aby pokud možno všechny tyto návrhy byly předkládány v jednom balíčku. Aby bylo jasné, co bude obsahem této bankovní unie. Co se týče dohody o jednotném bankovním dohledu, tak ta samozřejmě podmiňuje i možnost přímého čerpání peněz z ESM do bank, tzn., zřízení tohoto dohledového orgánu musí předcházet této možnosti. Rekapitalizace bank z ESM s tím, že v tuto chvíli není úplně jasné, zda by se ta rekapitalizace týkala pouze těch nových aktiv anebo i těch tzv. starých, špatných aktiv.

Já chci zdůraznit, že my jsme spolu s ostatními členskými státy vyjádřili některé obavy a některé názory, které jsou z našeho pohledu důležité. Za prvé, máme velký zájem na zachování integrity jednotného trhu s finančními službami. Považovali bychom za chybu, kdyby začalo docházet v oblasti finančních služeb k fragmentaci trhu v rámci Evropské unie. Za další, považovali jsme za prioritní zajištění férového zacházení se státy, které se toho jednotného bankovního dohledu nezúčastní. Konkrétně se jedná o změnu hlasovacích práv v EBA. Chci také zdůraznit, že ve všech těchto věcech nejsme v izolaci, je zde vždy skupina zemí, která má velmi podobné, nebo takřka totožné postoje. My také chceme vyřešit otázku fiskálních dopadů, jež by následovaly po zřízení jednotného dohledu. Dosud není jasné, kdo by nakonec platil v případě bankovních krizí v Evropě. Tuto otázku je třeba vyřešit, neboť se může týkat i českých občanů a jejich peněz. Za čtvrté, je naprosto nezbytné také zohlednit specifika bankovního sektoru členských států, tzn. ten problém Home and Host Country Effects, což je právě případ ČR. Chci zdůraznit, že tento požadavek naši partneři chápou a odrazil se i v závěrech Evropské rady. Důležitá ale bude detailní podoba tohoto provedení. Chci také zdůraznit, že dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic. My jsme dnes nejednali o detailech. Na tom se teprve projeví, zda navržené záruky budou pro nás přijatelné. Teprve až uvidíme celý balík všech návrhů, tak ho budeme moci důkladně analyzovat, a potom se bude možné rozhodnout, zda pro něj hlasovat či ne. A zda tedy tento projekt umožnit nebo nikoli. Chci zdůraznit, že v tomto máme velmi podobné pozice např. se Švédskem nebo s Dánskem.

Co se týče tzv. fiskální integrace, což byla ta druhá oblast, která byla dnes diskutována v rámci hospodářské a měnové unie, nebo dnes brzy nad ránem, lépe řečeno noci ze včerejška na dnešek, mně už ty dva dny nějak splývají, omlouvám se. Většina států souhlasí, že v rámci diskuse o fiskální integraci eurozóny je třeba nejprve důsledně využít již existující, nebo projednávané nástroje, jako je tzv. Six-Pack nebo Two-Pack. Co se týče tzv. fiskální kapacity, nebo rozpočtu eurozóny, zde je nutné zdůraznit, že nesmí její projednávání mít jakoukoli souvislost s projednáváním víceletého finančního rámce a vůbec nepřipadá v úvahu, aby jakékoli zdroje byly na úkor tohoto víceletého finančního rámce. Údaje o tom, jak má vypadat tato fiskální kapacita, nebo tento rozpočet eurozóny, jsou velmi vágní, a vlastně žádné konkrétnější detaily neznáme.

Co se týče hospodářské integrace, tak byla diskutována např. možnost uzavírání individuálních smluvních závazků mezi členským státem eurozóny a evropskými institucemi ohledně jednotlivých reforem a jejich provádění. Velmi důležitou oblastí je samozřejmě i demokratická legitimita. Během jednání byla opakovaně zdůrazněna nutnost nastavení silných mechanismů pro zajištění demokratické legitimity a odpovědnosti, ale jak jaksi vyjádřený úmysl mít tady silné prvky demokratické legitimity se přetaví do skutečných opatření, to opět není úplně jasné a nikdo neví, jak to bude konkrétně vypadat. Pro nás je naprosto zásadní, aby žádné z navrhovaných opatření neohrozilo ekonomickou a finanční stabilitu ČR. Nesmí to být čeští občané, na jejichž úkor by nová bankovní či fiskální unie vznikala. Jako stát, který má závazek přijmout euro, cítíme odpovědnost za to, aby budoucí podoba eurozóny nevedla směrem k transferové či dluhové unii, ale raději k unii založené na odpovědnosti a fiskální střídmosti. Jakýkoli krok, který nadále ČR bude podnikat v oblasti jednotného dohledového mechanismu ESM, nebo celé bankovní unie, tak bude primárně poměřován tím, jak přispěje ke stabilitě českého finančního sektoru. Případně tak, aby žádný z těchto kroků neohrozil stabilitu českého finančního sektoru.

Dotaz: Pane premiére, mě by zajímalo, do prosincového summitu, v čem bude spočívat těžiště práce vašich poradců, vašich týmů a jestli můžete říct, jaký výstup sám očekáváte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Bude jednat především skupina na pracovní úrovni, kde ČR zastupují zástupci především Ministerstva financí, protože z hlediska garancí a kompetenčního zákona to tam spadá. S tím, že já nepředpokládám, že by prosincová rada již schvalovala i obsah a substanci těchto návrhů. Spíše podle mého názoru dojde k dohodě o základním legislativním rámci. Tzn., případně jakých úprav směrnic a nařízení by se to týkalo, zda případně vzniknou nové směrnice a nařízení. Jak jsem již řekl, je naším silným zájmem, aby byla představa o tom, jak bude vypadat projekt té bankovní unie jako celek. Protože popravdě řečeno, ve chvíli, kdyby byl odsouhlasen ten mechanismus jednotného dohledu, který vyžaduje jednomyslné hlasování, tak u všech ostatních hlasování je již v podstatě na pořadu pouze hlasování kvalifikovanou většinou. Kde v případě, že by byly ohroženy naše zájmy, např. ohrožena stabilita našeho finančního systému, tak už by ty naše vyjednávací možnosti, řeknu velmi otevřeně, slábly. Proto jsme považovali za férové a korektní, že jsme dopředu sdělili našim partnerům, že v případě, že bychom dospěli k názoru, že kroky, které budou důsledkem vzniku tzv. bankovní unie, by ohrozily stabilitu finančního systému v ČR vzhledem k té specifice bankovního trhu u nás, tak že nevylučujeme, resp. jsme připraveni i odmítnout ten návrh jednotného bankovního dohledu.

Právo: Včera jste mluvil o tom, že ČR potřebuje záruky pro své banky, pro svůj finanční sektor. Jak důkladně se o tom mluvilo dnes, a co by se dalo v téhle věci udělat v příštích dvou měsících?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Chci zdůraznit, že debata včera a dnes nebyla o obsahu. Byla o proceduře, harmonogramu než o konkrétních detailech. Tuto debatu máme teprve před sebou. My teprve až poté, co budou známy tyto detaily, protože jak známo, ďábel je skryt v detailu, tak teprve na základě té konkrétní znalosti můžeme usoudit, zda to ohrožuje nebo neohrožuje stabilitu finančního systému v ČR. Abych to uvedl na konkrétním příkladu. Čistě teoreticky by se mohlo stát, že některá z mateřských bank, která má své centrum v eurozóně a má svou dceru v ČR se rozhodne ty dcery překlopit do pobočky své banky. Pak by vlastně prudce klesala možnost dohledu a regulace ze strany České národní banky a podléhalo by to regulaci evropským orgánům, především Evropské centrální banky. To by mohlo ohrozit finanční trh v ČR. Proto např., abych to uvedl v tomto konkrétním kontextu, záruka toho, že pro překlopení systémově důležitých bank na českém trhu z dcery do pobočky, že by byl nezbytný souhlas České národní banky, může být jednou z cest, jak garantovat to, že se nebude dít něco, co by ohrozilo finanční stabilitu v ČR. Ale znovu opakuji, toto je jenom velmi povrchní příklad, velmi zjednodušený. Musíme počkat na to detailní znění.

Právo: Takže nebudeme vypracovávat nějaký rejstřík záruk, které bychom chtěli, ale budeme čekat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Máme základní představu. Samozřejmě v dialogu především s Českou národní bankou, protože řekněme si otevřeně, ta odborná kapacita v oblasti bankovní regulace není dnes ani tak ve státní administrativě, naprosto logicky, ale je především v České národní bance a i proto vláda vystupuje v této věci v naprosté koordinaci, a troufám si říct i v jednotě s ČNB.

Lidové noviny: Pane premiére, já bych se chtěl zeptat, jestli se hovořilo o možném využití fondu garancí bankovních vkladů v rámci celoevropské úrovně. Že by hrozilo, protože jste zmínil, že nechcete dopustit, aby z českých peněz, z peněz českých střadatelů byly financovány případně pády, nebo sanace bank v zahraničí. Jestli jste hovořil o využití tohoto fondu na celoevropské úrovni? Že by jednotlivé země si nějak…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že na jednání Evropské rady tyto detaily probírány nebyly, ale je to jedna z oblastí, které musíme věnovat maximální pozornost. Protože ta vzájemná propojenost pojišťovacích garančních schémat a rezolučních fondů je něco, co by teoreticky mohlo ohrozit finanční stabilitu. Velmi zjednodušeně a prosím, aby to bylo bráno jako nadsázka. Když by byla nějaká mateřská banka a měla dceru v ČR. Ta mateřská banka by byla v ekonomických problémech, tak by cestou držení likvidity a restrukturalizace aktiv hodila všechno na tu dceru v členské zemi typu ČR. Sama by se dostala z problémů na úkor té dcery, ale vznikl by z toho tlak na český systém pojištění vkladů, protože by se dcera mohla díky tomu ocitnout… Bylo by to přehození toho horkého bramboru na dceru a pak by vznik tlak na českou dceru. Opět chci zdůraznit s velkou nadsázkou, velmi zjednodušeně, není to něco, co si myslím, že by odpovídalo realitě. Ale abych to uvedl na konkrétním příkladu, musíme tam mít prostě garance, že takové např. přesunování těchto problémů nebo povinnost vzájemně přesunovat ty prostředky mezi fondy v jednotlivých členských zemích, tak aby to tam nebylo.

Právo: Kolem půl jedné probleskla zpráva, že si dávají šéfové států koňak a že někteří mají už čtvrtý. Tak se zeptám, kolik jste jich měl vy?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: O půl jedné už? Já pokud vím, tak jsem měl jeden. Za celou dobu, ano.

Česká televize: Já jestli můžu, pane premiére, k dění na domácí scéně. Dnes vyšlo v deníku E15 najevo, že od příštího roku by měli platit živnostníci důchodové pojištění jen 8,5 % namísto 28 %. Stát by tak mohl přijít o 20 mld. Ministerstvo financí říká, že je to důsledek prezidentského veta technické novely důchodové reformy. Jek velký problém by to byl pro rozpočet?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je tomu tak. O tomto nebezpečí vím a je to jeden z důsledků, že bylo dáno veto na prováděcí zákon. Důsledkem nepřijetí tohoto prováděcího zákona k důchodové reformě by opravdu byl s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou tento obrovský výpadek příjmu státního rozpočtu ve výši, která podle některých odhadů je okolo 15 - 20 mld. korun.

Česká televize: Podaří se vám to přehlasovat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že takový výpadek příjmů státního rozpočtu by státní rozpočet na příští rok do značné míry destruoval a já věřím, že všichni aktéři jsou si toho vědomi.

Česká televize: A ještě druhá, závěrečná otázka. Český prezident Václav Klaus dnes řekl, ať ODS přizná volební prohru a něco s tím udělá, aby se to neopakovalo a to s tím, že zisky komunistů nemají v období po sametové revoluci obdoby. Váš komentář?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říct, že jsme přiznali výraznou volební prohru. Několikrát, nebo prakticky neustále, protože to jinak nejde nazvat. Čili nevytváříme nějakou novou tezi, nebo nějaké nové tvrzení. Co se týče toho úspěchu komunistů, když se podíváte na objem hlasů a na získaná %, tak se to v krajských volbách prakticky příliš nemění. Záleží vždy na volební účasti.

Lidové noviny: Jestli můžu ještě jeden dotaz týkající se summitu. Vy jste v minulosti poměrně úzce koordinovali své postupy s Velkou Británií. Tentokrát jste zmínil, že vaše stanoviska byla spíše blízká se Švédskem a Dánskem. Jakým způsobem probíhá vlastně spolupráce s Velkou Británií, případně jak budete spolu koordinovat postoj na prosincovém summitu? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: V těchto záležitostech rozpočtové politiky, hospodářské a měnové unie my máme dlouhodobě nejblíže ke Švédsku. A dlouhodobě se Švédskem v tomto spolupracujeme. Chci připomenout, že např. to byla česká vláda i švédská vláda, které nepřistoupily k paktu pro euro+, že jsme byli mezi těmito čtyřmi zeměmi. Je to dáno tím, že jsme ve vztahu k eurozóně v podobné situaci. Tzn., jsme členské státy, které mají závazek přijmout euro, nicméně si nadále drží své národní měny a nepředpokládají ani, že by stanovovali termín přistoupení k euru. Spíše počítají s dlouhodobým pobytem v přístavu jménem národní měna. Shodou okolností v obou případech je to koruna. Z tohoto pohledu jsou ty naše postoje velmi blízké.

Koordinace probíhá na pracovní úrovni, v kontaktech na úrovni státních tajemníků a také v kontaktech na úrovni premiérů. Já jsem např. před jednáním Evropské rady včera měl ještě i schůzku se svým švédským kolegou Fredrikem Reinfeldtem.

Lidové noviny: V návaznosti na tu spolupráci. Vy tedy spolupracujete se Švédskem a Dánskem, což jsou dvě menší země Evropské unie, podobně jako ČR…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Středně velké země. Z hlediska Evropské unie, zvykněme si na to prosím, nejsme malá země Evropské unie, jsme středně velká země.

Lidové noviny: Máme tady i nějaké další partnery? Protože pokud dojde k řezání chleba tak říkajíc, tak proti vám bude ta jižní Evropa, která chce brzy bankovní dohled a vy budete Česko a dvě větší, menší, nebo středně velké země.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Když vezmeme jenom tu materii, kterou jsme projednávali na této Evropské radě, tak v celé řadě otázek mám velmi blízko k nizozemským postojům. V otázce těch Home and Host Country a vztahům mezi matkami a dcerami a matkami a pobočkami těch bank máme např. v této dílčí otázce velmi blízko k Lucembursku. Některé záležitosti máme spojené s Polskem, čili ta názorová platforma, se kterou spolupracujeme, je podstatně širší, rozhodně nejsme v nějaké izolaci.