Vláda podpořila návrh zakázat používání mobilních telefonů v některých typech škol
Premiér Andrej Babiš a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga navrhují zakázat novelou školského zákona ve vybraných typech škol používání mobilních telefonů a tabletů během vyučování. Vláda na zasedání v pondělí 20. července 2026 tento návrh podpořila. Zabývala se také návrhem na úpravu věkové valorizace důchodů a schválila své stanovisko k návrhu prezidenta republiky Ústavnímu soudu na vydání rozhodnutí v řízení o sporu o rozsah kompetencí státních orgánů.
V mateřských a základních školách a na nižších stupních víceletých gymnázií by měl od 1. září příštího roku začít platit plošný zákaz používání mobilních telefonů a obdobných zařízení během výuky a souvisejících vzdělávacích aktivit. Návrh novely školského zákona, kterou jako poslanci předložili premiér Andrej Babiš a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jednomyslně podpořila i vláda.
Plošný zákaz má podle předkladatelů pomoci zlepšit klima ve třídách, podpořit vzájemnou komunikací dětí a zabránit možným negativním dopadům na duševním zdraví dětí, které podle odborných studií s nadměrným používání mobilních zařízení a sociálních sítí v dětském věku souvisejí. Novela nijak neohrozí výuku digitálních technologií, která ve školách probíhá. Návrh počítá i s výjimkami pro děti, které používání mobilního telefonu potřebují například ze zdravotních důvodů.
Vláda projednala a odsouhlasila i své vyjádření, se kterým se obrátí na Ústavní soud ve sporu s prezidentem republiky, který na vládu podal kompetenční žalobu kvůli rozporům o složení delegace na summitu NATO v Ankaře. Vláda ve svém stanovisku mimo jiné konstatuje, že prezidentem republiky vyvolaný kompetenční spor představuje podle jejího názoru další z řady pokusů o extenzivní výklad postavení a rozsahu pravomocí prezidenta republiky, směřující k rozšíření jeho vlivu nad rámec předpokládaný Ústavou, ústavním pořádkem, běžnými zákony a ustálenými ústavními zvyklostmi. Celé znění stanoviska vlády naleznete v příloze.
Vláda odsouhlasila také další pokračování pomoci českým exportérům, kteří obchodují na Ukrajině. Vzhledem k nejisté situaci ve válkou sužované zemi není možné jejich obchodní aktivity pojistit standardní cestou u komerčních pojišťoven. Stát jim proto tato vývozní úvěrová rizika pojišťuje prostřednictvím státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti. „Aby mohl tento úspěšný program pro české exportéry vyvážející na území Ukrajiny pokračovat, navýšili jsme kapitál určený pro tzv. Fond na podporu českých podnikatelských subjektů bude zvýšen ze stávajících 639 milionů korun na jednu miliardu. Toto navýšení nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Kabinet projednal rovněž návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Navržené změny mají podpořit motivaci seniorů zůstávat aktivně na trhu práce i po přiznání starobního důchodu. Za každý odpracovaný rok navíc se jim má zvýšit procentní výměra důchodu o 1,5 procenta. Návrh počítá i se zavedením pravidelného navyšování procentní výměry důchodu od dosažení 80 let věku, kdy by se až do 100 let věku důchod v pětiletých intervalech zvyšoval o 500 korun měsíčně a od této hranice o 1 000 korun měsíčně. Podrobnosti čtěte v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda projednala i zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok. Zpráva každoročně informuje vládu o vývoji v této oblasti. V dokumentu za loňský rok se mimo jiné konstatuje, že v roce 2025 pokračoval trend oslabování vlivu tradičních extremistů, ale že se zhoršuje problém s on-line radikalizací mládeže. Zatímco v předchozích letech byly zjištěny zejména uživatelé či komunity se zaměřením na pravicový extremismus, v roce 2025 byla identifikována síť uživatelů inspirovaných radikálním islamismem, a část těchto uživatelů se dokonce připravovala na násilné aktivity vůči různým cílům. Bezpečnostní situaci v Česku ovlivňovaly i trvající válka na Ukrajině a také další konflikt, který se rozhořel na Blízkém východě.
Vláda vzala na vědomí také rezignaci Hynka Kmoníčka na funkci poradce pro národní bezpečnost k datu 9. srpna.
