EN

Vláda České republiky

Džamila Stehlíková: Lidé nepotřebující zvláštní péči, by neměli být v domovech pro seniory



Obyvatelstvo žijící na území České republiky na počátku 21. století je nejstarší v celé dosavadní historii a má předpoklady k dalšímu stárnutí.

Statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) upozorňují, že se problémem stárnutí musíme stále více zabývat. Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 žilo v České republice lidí ve věku 85 let a vyšším téměř pětinásobně více než v roce 1950. Statistici upozorňují, že tento trend bude v dohledné době nadále, se zrychlující se intenzitou, pokračovat. Podle projekce ČSÚ by v roce 2010 mělo být 60letých a starších přibližně 1 883 800 a v roce 2020 přibližně 2 700 000.

Dnes se konala v sídle vlády ČR tisková konference za účasti ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové k výsledkům výzkumného projektu Masarykovy univerzity v Brně „Život v domovech pro seniory 2007“. Ministryně hned v úvodu pochválila úroveň těchto zařízení: „Úroveň služeb je lepší, než jsme předpokládali.“ „Práce v domovech pro seniory je kvalitní,“ dodala ministryně Džamila Stehlíková. Přesto si myslí, že služby v komunitních centrech jsou lepší a zastává názor, že lidé, kteří nepotřebují zvláštní péči, by neměli být v domovech pro seniory. Nejméně polovina obyvatel domovů důchodců vůbec nemusela využívat této institucionální služby. Podle ministryně by se péče pro seniory měla přesouvat více na kraje a jednotlivé místní úřady – blíže k občanům. To je tam, kde jsou zvyklí žít. Obce by měly podle ministryně podporovat komunitní péči v domácím prostředí spíš než budovat nové domovy pro seniory. Svoji myšlenku zdůvodňuje: „Každý přechod, každá změna ve vysokém věku je stresem.“ Mrzí ji skutečnost, že sedm procent seniorů tvrdí, že nadešel čas odejít do domova důchodců, aniž by zvažovali jiné možnosti.

Odborná pracovnice Lucie Vidovičová, prezentující výsledky průzkumu „Život v domovech pro seniory 2007“ upozornila mimo jiné skutečnost, že nás nesmí chlácholit nízká čísla (6 % obyvatel domovů pro seniory někdy zažilo špatné zacházení) u zjištěných negativních faktorů (zneužívání bezmoci starých lidí, šikanování v domovech, nedostatek osobní svobody apod.). Podle ní je to stejné, jako když ignorujeme statistická data o kriminalitě. V domovech pro seniory se nachází kolem 50 tisíc lidí, což představuje tři procenta populace nad 60 let. Podle Vidovičové je trend takový, že „počet zařízení roste, ale počet žadatelů rovněž narůstá.“

U lidí umístěných v domovech pro seniory je třeba odstraňovat nedostatky jako je například absence svobody od strachu nebo i to, že se senior nemůže najíst, vykonat osobní hygienu, kdy chce. Podle odborné pracovnice tento fakt ovlivňuje délku života. Poukázala na jeden průzkum ve Velké Británii, který konstatoval, že lidé, kteří mohou rozhodovat o tzv. drobnostech, se dožívají vysokého věku.

Graf: Věková struktura seniorů (Zdroj: ČSÚ 7.12.2004)

Graf_statistika_senioři_2004