• Umělá inteligence pro Evropu
• Navazující iniciativy EU k umělé inteligenci
• Podpora evropského přístupu k umělé inteligenci
• Akt o umělé inteligenci (AI Akt)
• Národní strategie ČR pro umělou inteligenci (NAIS) a její revize z roku 2024
   

Umělá inteligence pro Evropu

Celoevropská diskuze na téma AI byla zahájena v dubnu 2018, kdy Evropská komise zveřejnila sdělení Umělá inteligence pro Evropu, které představuje první koncepční dokument k uchopení rozvoje AI na úrovni EU. Ve sdělení Evropská komise navrhla vytvoření koordinovaného akčního plánu k umělé inteligenci, na jehož tvorbě se podílely členské státy EU. V prosinci 2018 byl představen Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence, jehož záměrem bylo maximalizovat investice, podpořit vědu a výzkum a testování AI aplikací, talent a digitální dovednosti, etickou a regulatorní stránku a zaměřit se také na využití AI ve veřejném sektoru.

Česká republika si je vědoma příležitostí a výzev, které AI přináší, a proto se aktivně zapojuje do debat na evropské úrovni a taktéž iniciuje vlastní aktivity. V druhé polovině roku 2018 vypracoval Úřad vlády ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR podrobnou Analýzu potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Analýza se zaměřila na tři klíčové oblasti AI – technologie a výzkum, socioekonomické dopady a právní a etický rámec. Analýza byla zveřejněna v prosinci 2018 a její závěry posloužily jako podklad pro další kroky na národní úrovni.

Navazující iniciativy EU k umělé inteligenci

V dubnu 2019 Evropská komise navázala sdělením Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka, které vycházelo z Etických pokynů pro zajištění důvěryhodnosti AI, v nichž Expertní skupina pro AI (HLEG AI) uvedla 7 požadavků pro důvěryhodnou AI: lidský faktor a dohled; technická spolehlivost a bezpečnost; ochrana soukromí a správa dat; transparentnost; diverzita, nediskriminace a spravedlnost; dobré sociální a environmentální podmínky a v neposlední řadě odpovědnost.

V únoru 2020 byla v Bílé knize o umělé inteligenci představena vize EU v oblasti budování důvěry a excelentního výzkumu AI, a v únoru 2020 byla vydána Zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost.

Podpora evropského přístupu k umělé inteligenci

Na výše uvedené dokumenty Evropská komise navázala v dubnu 2021 vydáním dlouho očekávaného balíčku iniciativ (tzv. AI balíček). Tento balíček obsahoval mimo zastřešující sdělení také aktualizovaný Koordinovaný plán k AI, který se věnoval podpoře talentů a digitálních dovedností, investicím do výzkumu a vývoje a využití AI v klíčových oblastech (např. zemědělství, životní prostředí, mobilita, veřejná správa nebo zdravotnictví), a dále návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro AI na vnitřním trhu, který je již od 1. 8. 2024 platným nařízením.

Akt o umělé inteligenci (AI Akt)

Oficiálně Nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro AI (v běžné řeči známý jako AI Akt) je od svého vydání v r. 2021 nejdiskutovanějším právně závazným dokumentem k AI na celoevropské i globální úrovni. Jedná se o první právní rámec pro AI, jehož cílem je poskytnout vývojářům, poskytovatelům a uživatelům systémů a modelů AI jasné a jednotné požadavky a povinnosti v rámci vnitřního trhu, za jakých je možné tyto systémy a modely uvádět na trh či do provozu anebo je užívat, aby tyto systémy a modely byly důvěryhodné, transparentní a fungovaly v souladu s hodnotami, základními právy a principy Evropské unie.

AI Akt se zaměřuje především na rizika spojená se systémy a všeobecnými modely AI se systémovým rizikem a stanovuje čtyřstupňovou škálu rizika na základě několika faktorů a dle míry zásahu do lidských práv. Nejvíce pravidel je uvaleno na tzv. vysoce rizikové systémy AI. Komise navrhuje na území EU zcela zakázat využití některých typů AI, které jsou v rozporu s unijními hodnotami a principy. Jedná se např. o systémy sociálního kreditu či aplikace využívající nebezpečné podprahové techniky. Součástí nařízení je kapitola věnovaná podpoře inovací, zavádí tak např. regulatorní sandboxy pro AI, ve kterých je možné ověřovat soulad inovativních aplikací AI s pravidly tohoto nařízení, což je důležitým podpůrným signálem zejména pro start-upy a malé a střední podniky.

Více se o AI Aktu dozvíte na webu Digitální Česko, který se tomuto nařízení podrobně věnuje.

Národní strategie ČR pro umělou inteligenci (NAIS) a její revize z roku 2024

Na základě výzvy Evropské komise v rámci Koordinovaného plánu k umělé inteligenci byla vypracována a v květnu 2019 vládou ČR schválena první Národní strategie pro umělou inteligenci. Tento strategický dokument pro oblast umělé inteligence v ČR navázal na iniciativy Komise s ambicí plně využít potenciál probíhající digitální transformace. V souvislosti s velmi rychlým technologickým vývojem, novými trendy, schváleným AI Aktem a nárůstem mezinárodních iniciativ v oblasti AI schválila vláda ČR v roce 2024 revidovanou Národní strategii umělé inteligence ČR 2030 (NAIS), kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Cílem této strategie, připravené ve spolupráci s veřejným i soukromým sektorem, je využít na maximum potenciál AI ve prospěch české ekonomiky a společnosti.

Strategie určuje priority a cíle do roku 2030 a definuje opatření v 7 vzájemně provázaných oblastech, a sice v oblasti: (1) výzkumu, vývoje a inovací, (2) vzdělávání a odborné přípravy, (3) dovedností a dopadů AI na trh práce, (4) etických a právních aspektů, (5) bezpečnostních aspektů, (6) průmyslu a podnikání, (7) veřejné správy a veřejných služeb.

Společně s NAIS byl připraven také Akční plán, který uvede NAIS do praxe. Tento plán obsáhne konkrétní iniciativy, jako jsou dotační programy, manuály pro podniky, rekvalifikační kurzy a zavádění nových AI řešení. Jeho aktuální podobu připravilo MPO zejména s gestory jednotlivých klíčových oblastí. Akční plán bude obsahovat investice na projekty ve výši přibližně 19 miliard korun a zároveň bude každoročně aktualizován, aby reagoval na měnící se prostředí.

Více o národní strategii na webu MPO.