Podunajská strategie

Strategie EU pro Podunají vznikla jako druhá makroregionální strategie po Strategii pro region Baltského moře. Z pověření Evropské rady ji v roce 2010 vypracovala Evropská komise na základě konzultací se všemi partnerskými zeměmi a v roce 2011 se rozběhla implementační fáze této strategie. Do Podunajské strategie jsou zapojeny členské státy EU (Německo, Rakousko, Slovensko, ČR, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko) i státy, které na členství v EU aspirují (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Moldavsko a Ukrajina).

Pro implementaci strategie je klíčovým dokumentem akční plán, který vymezuje čtyři hlavní pilíře (propojení regionu, ochrana životního prostředí, budování prosperity, posílení regionu) a 12 prioritních oblastí, v jejichž rámci by se měla regionální spolupráce posílit. Pojmenovává rovněž výzvy a problémy, kterými by se měly projekty prováděné v rámci strategie zabývat. Jedná se o oblasti jako doprava, energetika, vzdělávání, životní prostředí, konkurenceschopnost, výzkum, bezpečnost či občanská společnost. Prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu se ČR podílí na koordinaci prioritní oblasti 2 – Podpora udržitelné energetiky. Samotný akční plán, který poskytuje základ pro spolupráci v rámci strategie, je však „živým“ dokumentem, který se může v průběhu implementace strategie měnit v návaznosti na zkušenosti s implementací.

Řízení

Provádění strategie řídí Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (DG REGIO) Evropské komise, které ji zároveň koordinuje na politické úrovni. K tomu využívá skupinu na vysoké úrovni složenou ze zástupců všech členských států EU a zúčastněných nečlenských států. Skupina napomáhá Evropské komisi při koordinaci všech makroregionálních strategií a zároveň je konzultována ve věci monitoringu a přípravy zprávy Komise o jejich provádění.

Přehled o účasti své země na implementaci Podunajské strategie ve všech dvanácti prioritních oblastech udržují národní koordinátoři. Jejich úlohou je strategii koordinovat, společně dále rozvíjet a informovat subjekty zapojené na národní úrovni o aktuálním vývoji.

Každou prioritní oblast koordinují dvě až tři zúčastněné země či regiony, které pracují na základě konzultací s Evropskou komisí, příslušnými agenturami EU a regionálními orgány. Za každou koordinující zemi je zvolen koordinátor dané prioritní oblasti. Pro každou prioritní oblast je stanoven akční plán, který obsahuje cíle, indikátory a harmonogram. Úkolem koordinátorů je zajistit realizaci akčního plánu a účinnou spolupráci mezi realizátory projektů.

Vazba mezi Strategií EU pro Podunají a Dunajským programem

Makroregionální strategie, jako je Strategie EU pro Podunají, nejsou finanční nástroje. Jedná se o integrovaný rámec spolupráce schválený Evropskou radou, který lze podpořit prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů, mj. s cílem řešit společné výzvy, jimž čelí členské státy EU a nečlenské země na daném území. Tyto strategie se snaží vytvářet synergie a podporovat provázanost mezi stávajícími politikami, finančními nástroji a iniciativami, které v daném regionu probíhají. 

Finanční nástroje jsou naproti tomu programy nadnárodní spolupráce, tzv. programy Interreg (jako je např. Dunajský program), které přispívají k realizaci různých politik a strategií EU, včetně makroregionálních strategií. Programy nadnárodní spolupráce a makroregionální strategie jsou založené na odlišných politických a právních rámcích, mají rozdílné vnitřní řídicí struktury, administrativní postupy či pravidla a tematické priority. Makroregionální strategie tedy nedisponují vlastními finančními zdroji ani lepší výchozí pozicí při čerpání fondů EU.