On-line diskuze s Evropskou komisí o podobě ekonomické obnovy EU
Ve čtvrtek 4. června 2020 proběhla on-line diskuze s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou a se státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou. Zúčastnilo se jí přes padesát účastníků – představitelé Evropské komise (EK), české státní správy, sociálních a hospodářských partnerů, zástupci samospráv, neziskových organizací a akademické sféry.
Debata byla zaměřena na zásadní dokumenty, které EK zveřejnila 27. května 2020: plán pro obnovu, revidovaný návrh víceletého finančního rámce na období 2021 – 2027 a návrh letošních specifických doporučení Rady.
Dle návrhu EK, který představila Věra Jourová, se má z nástroje obnovy (tzv. Next Generation EU) mezi členské země EU rozdělit 750 miliard eur, a to do roku 2024. Prostředky mají být využity na nastartování evropské ekonomiky a zmírnění socioekonomických dopadů pandemie. Cílem je také větší odolnost Evropy, např. větší soběstačnost v produkci léčiv. Distribuovány by měly být ve formě dotací i úvěrů.
Dle místopředsedkyně Věry Jourové krize způsobená pandemií COVID-19 zastihla ČR ve výtečné ekonomické kondici, to ale nebyl případ všech států EU. Více než třetina navrhované grantové pomoci by dle EK měla směřovat do Španělska a Itálie, což jsou země nejvíce postižené dopady pandemie. EK si chce prostředky vypůjčit na finančních trzích, splácet by se pak měly od roku 2028 po dobu třiceti let. Jako jeden ze zdrojů splácení EK navrhuje otevřít diskuzi o několika nových zdrojích rozpočtu EU.
Jak v diskuzi uvedla státní tajemnice Milena Hrdinková, návrhy EK jsou komplexní, vláda je analyzuje a připravuje svoji pozici. ČR oceňuje společné úsilí o nastartování evropské ekonomiky, k balíku Next Generation EU vznáší dotazy. Jedná se o nárůst evropského rozpočtu o zhruba tři čtvrtiny. Tento balík by ale měl být investován jen během několika málo let. Důležité z pohledu ČR je, jak budou prostředky investovány.
Podle státní tajemnice Mileny Hrdinkové je také třeba se zamyslet nad architekturou čerpání prostředků, která má být dle návrhu EK silněji zasazena do fungování evropského semestru - každoročního cyklu koordinace hospodářských politik EU. Pro restart ekonomiky bude třeba využít zejména osvědčené programy víceletého finančního rámce, například zajistit dostatek prostředků a vysokou flexibilitu v tradičních evropských politikách, včetně politiky soudržnosti. ČR má také výhrady k řadě technických parametrů návrhů EK, například ke způsobu, jakým mají být prostředky rozděleny mezi jednotlivé členské země EU.
Naopak, vláda ČR se s EK shoduje na investičních prioritách, jak jsou nastíněny v návrhu specifických doporučení Rady. Proto měla ČR k doporučením jen několik dílčích připomínek a očekává jejich hladké schválení Radou EU.
V diskuzi vystoupila řada zástupců nestátních organizací a také institucí veřejné správy. Zástupci Svazu průmyslu obecně investiční plán obnovy EK podpořili, ale vyjádřili své rezervované stanovisko k návrhu vlastních zdrojů evropského rozpočtu. Hospodářská komora ČR vyjádřila obavu, aby některé z nových zdrojů (např. digitální daň) nebyly považovány třetími zeměmi za ochranářská opatření, která by mohla vyvolat jejich odvetná opatření. Českomoravská konfederace odborových svazů ocenila ambiciózní plán obnovy a považuje tento přístup k překonání krize za mnohem lepší postup, než jaký byl zvolen při poslední velké ekonomické krizi po roce 2009.
Shoda řady vystupující panovala nad nezbytnosti obnovit fungování vnitřního trhu, což je důležitý předpoklad pro budoucí prosperitu Evropy.
