Vláda schválila novou Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014
Publikováno: 16. 1. 2013 , Autor: Veronika Šebková
Vláda na své schůzi dne 16. ledna 2013 projednala a schválila novou Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014.
OD KORUPCE K INTEGRITĚ
Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014
Vláda na své schůzi dne 16. ledna 2013 projednala a schválila novou Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014.
Strategie je předložena na základě usnesení vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 1. Strategie byla zpracována Sekcí pro koordinaci boje s korupcí vedenou K. Peake, která na jejím vzniku spolupracovala s Mezirezortní koordinační skupinou pro boj s korupcí, Poradním sborem předsedkyně Vládního výboru a ostatními rezorty.
Nová Strategie se liší od té předchozí v několika směrech. Vzniku samotných úkolů předcházelo zpracování analytické části prostřednictvím Transparency International – Česká republika, o.p.s. Na základě analýzy byly doporučeny jednotlivé úkoly. Díky tomu je Strategie ucelenější a jednotlivé úkoly jsou ve Strategii řádně odůvodněné.
Strategie obsahuje také nesplněné a navazující úkoly z předchozí Strategie. Je rozdělena na dvě části: analytickou a strategickou.
Analytická část Strategie je tvořena třemi oddíly:
- vnímání korupce,
- kvalitativní analýza ekonomických souvislostí korupce,
- odhalování a vyšetřování korupce.
Odpovídá na otázky typu: jak je korupce vnímána mezi obyvateli, jaké míry dosahuje, jaké jsou ekonomické důsledky korupce a jaké jsou názory na protikorupční politiku vlády. Z analytické části vyplývá, že problémem ČR je spíše tzv. velká organizovaná korupce zaměřená na zneužívání veřejných prostředků a přecházející do stavu tzv. „state capture“ (privatizace veřejné moci), nikoliv drobná administrativní korupce.
„Strategická část udává základní strategické směry mezi které patří:
1. profesionalizace veřejné správy (např. zákon o úřednících omezující vliv politických stran na chod úřadů),
2. nakládání s veřejným majetkem (např. zveřejňování smluv a nabídek kontrolující využívání veřejných prostředků),
3. posilování protikorupčních nástrojů v soukromém sektoru (např. rozkrývání konečných vlastníků – uchazečů o veřejnou zakázku),
4. zvyšování transparentnosti politických stran (např. povinné zveřejňování účetnictví stran na webových stránkách),
5. vyšetřování a stíhání korupce (např. zřízení specializovaného státního zastupitelství sloužící k odhalování,vyšetřování a stíhání korupce),
6. posilování protikorupčního klimatu v české společnosti (např. přijetí zákona řešící ochranu oznamovatelů korupce a tím oznamovatelům nabídnout konkrétní pomoc a poradenství),
7. vytvoření kapacit pro monitoring korupce (např. vytvoření Programu boje proti korupci, který bude sloužit k posilování poznatkové základny a na podporu protikorupčních aktivit neziskových organizací a veřejných institucí),
8. posilování transparentnosti veřejného sektoru (např. zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o střetu zájmů).
Strategická část dále obsahuje 10 konkrétních prioritních úkolů, u kterých bude kladen největší důraz na jejich plnění. Mezi ně patří:
1. zákon o úřednících v gesci Ministerstva vnitra (protikorupční efekt: jasné vymezení základních povinností úředníka; odpolitizování veřejné správy; snížení rizika korumpovatelnosti úředníků a zaměstnanců veřejné správy),
2. zákon o střetu zájmů v gesci místopředsedkyně vlády (protikorupční efekt: zvýšení transparentnosti majetkových poměrů veřejných funkcionářů),
3. zákon o svobodném přístupu k informacím v gesci Ministerstva vnitra (protikorupční efekt: rychlejší a snadnější přístup veřejnosti k informacím, zvýšení veřejné kontroly nad rozhodováním orgánů veřejné moci, usnadnění identifikace případů vyvolávajících podezření na korupci, kdy majetkové poměry úředníků a zaměstnanců veřejné správy jsou ve zjevném nepoměru k jejich platům),
4. rozkrývání konečných vlastníků v gesci Ministerstva pro místní rozvoj (protikorupční efekt: zprůhlednění právních vztahů, ve kterých na jedné straně je orgán veřejné moci a na druhé straně soukromoprávní subjekt ucházející se o veřejnou zakázku),
5. ochrana oznamovatelů v gesci místopředsedkyně vlády (protikorupční efekt: zvýšená ochrana osob, které oznamují trestnou činnost),
6. finanční kontrola a audit v gesci Ministerstva financí (protikorupční efekt: zvýšená vymahatelnost práva při plnění zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, zkvalitnění kontroly finančního řízení (managementu), zkvalitnění řídící kontroly, zkvalitnění interního auditu a zajištění úplné funkční nezávislosti interního auditu),
7. vlastnická politika státu v gesci Ministerstva financí a ostatních rezortů (protikorupční efekt: znemožnění realizace zakázek, projektů a záměrů spojených s korupčním jednáním a nepřiměřeně vysokými riziky korupce ze strany státních podniků a společností vlastněných státem),
8. strategie a metodika veřejného nakupování v gesci Ministerstva pro místní rozvoj (protikorupční efekt: zprůhlednění nakládání s veřejnými prostředky, včetně jejich předvídatelné alokace),
9. zákon o státním zastupitelství v gesci Ministerstva spravedlnosti (protikorupční efekt: vyšší nezávislost a odpovědnost státních zástupců v trestních věcech),
10. protikorupční program v gesci místopředsedkyně vlády (protikorupční efekt: systematické analyzování stavu korupce v ČR).
Na prioritní úkoly navazuje dalších 39 úkolů rozdělených do pěti tematických kapitol, jimiž jsou:
- veřejná správa (např. otevřená data, eSbírka a eLegislativa),
- veřejné zakázky (např. analýza možnosti zřízení Úřadu pro veřejné investování, posílení elektronizace veřejného zadávání),
- orgány činné v trestním řízení (např. novela trestního zákoníku – propadnutí majetku, odčerpávání majetku),
- vzdělávání (výchova dětí a žáků ve školách a školských zařízeních, vzdělávání úředníků, orgánů činných v trestním řízení, celníků, vězeňského personálu),
- ostatní (např. analýza možnosti zřízení protikorupční agentury, analýza možnosti zřízení informačního komisaře, rezortní interní protikorupční programy).
Strategie na období 2013 a 2014 si klade za cíl postupným přijímáním jednotlivých opatření snížit korupční příležitosti, zajistit transparentnost veřejné správy, zvyšovat a zkvalitnit vymahatelnost práva, zlepšit celospolečenské klima a dosáhnout přesunu od korupce k integritě.
