Mezinárodní den boje proti korupci
Publikováno: 9. 12. 2015 , Autor: Jiří Souček
Již dvanáctým rokem připadá na 9. prosince Mezinárodní den boje proti korupci. Právě boj s korupcí je jednou ze stěžejních priorit vlády České republiky, jejímž gestorem je ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. V uplynulém roce byla vládou přijata mnohá protikorupční opatření zaměřená především na transparentnost a hospodárné nakládání s majetkem ve státní správě.
Korupce je komplexním sociálním, politickým a ekonomickým fenoménem, který bez rozdílu ovlivňuje jak vyspělé tak rozvojové země. Je jednou z příčin pomalého ekonomického rozvoje, vládní nestability a celkově se podílí na oslabování demokratických institucí. Mezinárodní den boje proti korupci byl poprvé vyhlášen v roce 2003, návazně na přijetí Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (United Nations Convention against Corruption, UNCAC), která je prvním univerzálním dokumentem v oblasti boje proti mezinárodní korupci. Česká republika Úmluvu ratifikovala dne 29. listopadu 2013 a připojila se tak k dalším zemím, které korupci vnímají jako závažný problém, který podrývá hodnoty demokracie a společnosti.
Boj s korupcí v České republice
Česká republika si uvědomuje závažnost tohoto celospolečenského mezinárodního fenoménu a přijímá kroky a opatření, která by zmírnila dopad korupce na společnost. Současnou vládou byl schválen dokument Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 (dále jen „Koncepce“), který představuje základní oblasti vládního boje s korupcí. V návaznosti na tento dokument jsou každoročně vydávány akční plány boje s korupcí, které jednotlivé oblasti rozšiřují a stanovují konkrétní úkoly v daném roce. Koncepcí byly stanoveny 4 hlavní prioritní oblasti – Výkonná a nezávislá exekutiva, Transparentnost a otevřený přístup k informacím, Hospodárné nakládání s majetkem státu a Rozvoj občanské společnosti.
Garantem vládního boje s korupcí je ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který je současně předsedou Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí (dále jen „Rada vlády“), která koordinuje a vyhodnocuje problematiku boje s korupcí a předkládá vládě návrhy na přijetí opatření vedoucích ke snížení korupčních rizik. V letošním roce Rada vlády jednala celkem osmkrát a projednávala zásadní protikorupční opatření jako rozkrývání nejasné vlastnické struktury obchodních korporací, rozšíření přístupu k materiálům v Knihovně připravované legislativy a připravované novely protikorupčních zákonů, například návrh zákona o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek novelu zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rada vlády tak představuje těleso, které se celoročně systematicky zabývá protikorupčními opatřeními, která představují vznik nových rizik nebo podílí na projednávání novel zákonů, které stávající rizika potírají. Mezi členy Rady vlády patří jak zástupci dalších rezortů, tak představitelé orgánů činných v trestním řízení, nejvyšší státní zástupce, veřejná ochránkyně práv, prezident Hospodářské komory, předseda Svazu měst a obcí a Asociace krajů a v neposlední řadě také šest zástupců neziskových organizací, akademické obce a odborné veřejnosti.
Protikorupční opatření v České republice
V roce 2015 bylo díky Akčnímu plánu boje s korupcí na rok 2015 nastartováno velké množství důležitých protikorupčních opatření, jejichž cílem je zlepšení celkového prostředí, především ve státní správě. Vláda v tomto roce schválila zásadní novely zákonů, které jsou v současné době připraveny k projednávání v Poslanecké sněmovně. Jedná se zejména o zákon o zadávání veřejných zakázek a dále legislativní opatření, jejichž předkladatelem či spolupředkladatelem je ministr Jiří Dienstbier, konkrétně novela zákona o střetu zájmů, novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích a novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Dalším opatřením, které rovněž spadá do gesce ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a které je v současné době finalizováno, je zpřístupnění Elektronické knihovny legislativního procesu veřejnosti. Veřejnost tak bude mít možnost seznámit se s průběhem projednávání zákonů a uskutečněnými změnami v legislativním procesu.
Co se týče již implementovaných opatření, lze zmínit především zákon o státní službě, který je účinný od 1. ledna 2015 a nedávno schválený registr smluv, díky kterému je stát povinen zveřejňovat jím uzavřené smlouvy.
Druhým hlavním protikorupčním nástrojem vedle jednoletých akčních plánů je hodnocení korupčních rizik, tzv. CIA (Corruption Impact Assessment), jehož metodika je v současné době finalizována. Cílem Metodiky hodnocení korupčních rizik je komplexní posouzení korupčního potenciálu navrhované právní úpravy a volba opatření vedoucích k odstranění korupčních rizik při její aplikaci. Nově by měla předkladatelům významně usnadnit orientaci v této problematice. Taktéž je finalizována aktualizace Rámcového rezortního interního protikorupčního programu, ve kterém je zakotveno zveřejňování životopisů představených pracovníků a uvádění informací o poradcích a poradních orgánech na webových stránkách úřadů.
Mezinárodní spolupráce
Nedílnou součástí úspěšného boje s korupcí je výměna zkušeností a příkladů dobré praxe se zahraničními partnery. V uplynulém roce bylo uspořádáno značné množství konferencí, seminářů a workshopů, které byly zaměřeny především na problematiku boje s korupcí. Jednou z významných událostí byl seminář, který byl organizovaná ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s Velvyslanectvími Korejské republiky, Spojeného království a Spojených států Amerických v České republice. Semináře se zúčastnili zahraniční odborníci na problematiku whistleblowingu a veřejných zakázek. Zástupci Korejské republiky představili informační systém KONEZ pro zveřejňování zakázek a profilů soutěžících, který je jedním z vysoce účinných prvků pro zachování transparentnosti a hospodárného nakládání s majetkem státu.
Česká republika je také aktivním členem několika mezinárodních iniciativ, které se společně snaží potírat korupci a jiné protiprávní jednání. Mezi takové iniciativy můžeme zařadit například Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Government Partnership, OGP) nebo EPAC/EACN (European Partner Against Corruption/European Contact Point Network Against Corruption). Důležitou organizací boje s korupcí je Skupina států proti korupci při Evropské Komisi (Group of States against Corruption, GRECO), jež pravidelně hodnotí vybrané oblasti ve všech členských zemích.
Akční plán boje s korupcí na rok 2016
V současné době je finalizován Akční plán boje s korupcí na rok 2016, který je tak v pořadí druhým akčním plánem, který rozvíjí a stanovuje konkrétní úkoly v oblastech zakotvených v Koncepci. Tento Akční plán bude projednáván vládou 14. prosince 2015. Konkrétní protikorupční opatření vyplývají z programových dokumentů vlády, mezinárodních závazků České republiky nebo reagují na aktuální společenskou situaci. V Akčním plánu boje s korupcí na rok 2016 jsou také zakotveny opatření, která byla vládou přijata v roce 2015 a nad jejichž implementací do praxe bude dohlíženo. Můžeme například zmínit novelu zákona o státním zastupitelství, novelu zákona o střetu zájmů, novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích a novelu zákona o zadávání veřejných zakázek a souvisejících metodik.
Co se týče úkolů spadajících do oblasti Výkonná a nezávislá exekutiva, můžeme zmínit například zveřejnění profesních životopisů představených od úrovně ředitelů odboru výše, zvýšená pozornost v problematice prokazování mezinárodní korupce a rozvíjení hodnocení korupčních rizik coby součásti hodnocení dopadů regulace. V oblasti Transparentnost a otevřený přístup k informacím bude jedním z úkolů zpracování a formulace nových závazků ČR vůči mezinárodní iniciativě OGP nebo předložení sektorové analýzy zabývající se korupcí ve zdravotnictví. Oblast Hospodárného nakládání s majetkem státu bude zaměřena především nad dohledem nad implementací novely zákona o zadávání veřejných zakázek do praxe. V poslední prioritní oblasti Rozvoj občanské společnosti bude pozornost věnována především zpracování legislativního řešení ochrany oznamovatelů korupce a zpracování sektorové analýzy v problematice korupce ve sportu, která bude zaměřena zejména manipulaci s výsledky zápasů.
