Co ukázal výzkum Globální barometr korupce?
Publikováno: 10. 7. 2013 , Autor: Veronika Šebková
Korupci ve veřejném sektoru považuje v České republice za závažný či velmi závažný problém 83 % respondentů v reprezentativním výzkumu, který zpracovala nevládní organizace Transparency International (TI). Že korupce v ČR v posledních dvou letech vzrostla, se domnívá 57% respondentů. Z veřejných služeb se úplatky nejvíce dávaly ve zdravotnictví.
Politické strany, těsně následované úředníky veřejné správy, jsou podle reprezentativního výzkumu „Globální barometr korupce 2013“ považovány českou veřejností za nejzkorumpovanější. V tom se ale Česká republika neliší od celku Evropské unie. Závažnější je významné zhoršení tohoto ukazatele. Zatímco v roce 2008 považovalo politické strany za poněkud či extrémně zkorumpované 49,8 % respondentů, v roce 2013 je to již 73 %. Polepšila si naopak média. Za extrémně zkorumpovaná je v roce 2008 považovalo 10 % respondentů, v roce 2013 jen 9 %. Nezměnil se pohled na soukromý sektor: za extrémně zkorumpovaný ho shodně v obou letech považuje 15 % respondentů.
Konkrétní zkušenost s úplatkem ve veřejném sektoru přiznalo 15 % respondentů. Na Slovensku je to 21 %, v Maďarsku 12 %, ale např. ve Velké Británii pouhých 5 %.
Nejčastěji lidé v České republice dávali úplatky ve zdravotnictví (15 %). Pro srovnání, na Slovensku to bylo 28 %, v Maďarsku 18 %, zatímco ve Velké Británii jen 3 %.
Potěšující snad může být jen to, že jen pro 8 % respondentů byl úplatek nutnou podmínkou získání nějaké veřejné služby. Přes 50 % dalo úplatek jako poděkování. Na Slovensku to bylo 18 % a v Maďarsku 15 %.
„To, že v České republice je 73 % lidí přesvědčeno o vysoké zkorumpovanosti politických stran, může mít pro naši budoucnost vážné důsledky. Politické strany musí usilovat o znovuzískání důvěry veřejnosti, např. tím, že přijmou nezávislou kontrolu svého financování. Marketingové triky zde již nepomohou,” komentuje výsledky Radim Bureš, programový ředitel TI.
Celkem 55 % českých respondentů by případ korupce ohlásilo, což je podobné procento jako na Slovensku. V Maďarsku by korupci ohlásilo jen 22 %, zatímco ve Velké Británii 91 % respondentů.Mezi důvody, proč korupci neohlásit, polovina českých respondentů uvádí, že by se stejně nic nestalo. Strach z následků takového oznámení má 23 % respondentů. V jiných zemích se následků bojí 40 % Slováků a 30 % Maďarů, možných následků se ale obává i 30 % Britů.Trochu paradoxní je, že 37 % respondentů v České republice by korupci ohlásilo na vládní protikorupční linku, kterou však vláda před dvěma roky zrušila.
„Procenta nejsou překvapující, protože Česká republika postrádá, mimo standardních nástrojů, efektivní a důvěryhodný mechanismus, jak mohou občané korupci oznámit. Nedostatečná ochrana oznamovatelů je dalším důvodem, který snižuje celkovou ochotu korupční jednání hlásit. Nevládní organizace, např. TI a její právní poradna, dokáží v některých případech suplovat tyto funkce, chybí však zásadnější podpora z vládní úrovně,“ říká Petr Leyer z Právní poradny TI.
„Výsledky výzkumu jasně ukazují dva závěry. Korupce je v České republice vnímána jako velmi závažný problém a kvůli hluboké nedůvěře v politické strany přispívá k současné krizi demokratického vládnutí. Na druhé straně se výrazně neodlišujeme od srovnatelných zemí a ČR v žádném případě nemůže být popisována jako extrémně zkorumpovaná země,“ dodává k výsledkům Radim Bureš.
Informace k metodologii, údaje za jednotlivé zkoumané země, výsledky z předchozích let a další podrobnosti ke Globálnímu barometru korupce jsou k dispozici (v angličtině) na stránce Transparency International: www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb
Zdroj: Transparency International - Česká republika
